14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/60

A.

vzhledem k tomu, že přechod z analogového na digitální pozemní televizní vysílání do roku 2012 uvolní v Evropské unii v důsledku vyšší přenosové účinnosti digitální technologie významnou část spektra, a umožní tak přerozdělení spektra a poskytne nové příležitosti pro růst trhu a rozšiřování kvalitních služeb a nabídky pro spotřebitele,

B.

vzhledem k tomu, že výhody využívání rádiového spektra budou prostřednictvím koordinovaných kroků na úrovni EU maximalizovány, aby bylo s ohledem na účinnost zajištěno optimální využití,

C.

vzhledem k tomu, že spektrum je základ, od nějž se odvíjí poskytování široké škály služeb i rozvoj trhů, u nichž hraje významnou úlohu technologický pokrok a jejichž hodnota se odhaduje na 2,2 % HDP EU, a vzhledem k tomu, že spektrum je proto klíčovým faktorem pro růst, produktivitu a rozvoj průmyslu EU v souladu s Lisabonskou strategií,

D.

vzhledem k tomu, že rádiové spektrum je vzácným přírodním zdrojem i veřejným vlastnictvím a že k účinnému využívání spektra je nezbytné, aby byl přístup k němu zajištěn pro různé zájemce nabízející související služby,

E.

vzhledem k tomu, že velká část spektra se nyní využívá na vojenské účely v rámci analogové technologie, a proto velký nárůst v celkovém objemu spektra ve veřejném vlastnictví bude po přechodu na digitální vysílání také zahrnovat tuto část,

F.

vzhledem k tomu, členské státy nemají společný časový rozvrh přechodu na digitální vysílání; vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech jsou plány digitalizace již v pokročilé fázi a v několika dalších státech se digitalizace již uskutečnila,

G.

vzhledem k tomu, že sdělení Komise o společném přístupu k využívání spektra je nedílnou součástí souboru předpisů o elektronické komunikaci, který Komise přijala v listopadu 2007 a který se týká reformy regulačního rámce elektronických komunikací;

H.

vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech probíhá v současné době (opětovné) přidělování vysílacích frekvencí digitálním provozovatelům vysílání s tím důsledkem, že tyto frekvence jsou přidělovány, a tím i na mnoho let zablokovány;

I.

vzhledem k tomu, že technologická neutralita je klíčem k podpoře interoperability a je zásadní pro flexibilnější a transparentnější politiku digitalizace, která bere v úvahu veřejný zájem,

J.

vzhledem k tomu, že Rada vyzvala členské státy, aby pokud možno digitalizaci dokončily do roku 2012,

K.

vzhledem k tomu, že všechny členské státy zveřejnily své návrhy týkající se digitalizace,

1.

uvědomuje si význam iniciativy i2010, která je součástí obnovené Lisabonské strategie, a zdůrazňuje, že účinný přístup ke spektru a jeho využití jsou pro dosažení lisabonských cílů velmi důležité; v této souvislosti zdůrazňuje potřebu přístupu k širokopásmovým službám s cílem překonat digitální propast;

2.

zdůrazňuje nutnost přechodu na digitální vysílání, které společně s vývojem nových informačních a komunikačních technologií a s digitální dividendou pomůže překlenout digitální propast a dosáhnout lisabonských cílů;

3.

bere na vědomí rozdíly ve vnitrostátních režimech pro přidělování a využívání spektra i stávající odlišnosti v jednotlivých členských státech; shledává, že tyto rozdíly mohou být vážnou překážkou pro dosažení efektivně fungujícího vnitřního trhu;

4.

zdůrazňuje, že velikost digitální dividendy se bude v jednotlivých členských státech lišit vzhledem k vnitrostátním podmínkám a vnitrostátní mediální a audiovizuální politice;

5.

uznává, že zvýšená účinnost spektra v souvislosti s digitálním pozemním televizním vysíláním by měla umožnit opětovné přidělení asi 100 MHz digitální dividendy mobilním širokopásmovým a dalším službám (jako jsou např. služby veřejné bezpečnosti, radiofrekvenční identifikace a aplikace bezpečnosti na silnicích) a současně zajistit další rozkvět vysílacích služeb;

6.

konstatuje, že většina členských států je dnes pozadu za ostatními rozvinutými zeměmi v oblasti investic do komunikačních infrastruktur nové generace, a zdůrazňuje, že dosažení pozice světové jedničky v rozvoji širokopásmového připojení a internetu je klíčové pro konkurenceschopnost a soudržnost Evropské unie v mezinárodní oblasti, především pak v rozvoji interaktivních digitálních platforem a v poskytování nových služeb, například služeb e-obchodu, e-zdravotní péče, e-vzdělávání a e-správy; zdůrazňuje, že na vnitrostátní i evropské úrovni by se měly investice určené na podporu inovačních produktů a služeb zvýšit; zdůrazňuje, že úsilí o zajištění přístupu k širokopásmovým službám by se nemělo omezovat pouze na digitální dividendu;

7.

je přesvědčen, že díky vyšší technologické konvergenci bude brzy možné nabízet nové víceúčelové balíčky obsahující inovační technologie a služby, a zároveň podotýká, že tato nabídka přímo závisí na dostupnosti cenného spektra a nových interaktivních technologií umožňujících hladkou interoperabilitu, připojení a pokrytí, například mobilních multimediálních technologií a technologií širokopásmového bezdrátového přístupu;

8.

konstatuje, že technologické sbližování je skutečností, která tradičním službám nabízí nové prostředky a příležitosti; zdůrazňuje, že přístup k těm částem spektra, které byly dříve vyhrazeny pro televizní vysílání, může umožnit vytvoření nových služeb, pokud bude spektrum spravováno co nejefektivněji a nejúčinněji s cílem zabránit rušení dodávky vysoce kvalitního digitálního vysílání;

9.

vyzývá k úzké spolupráci mezi členskými státy s cílem dosáhnout účinného, otevřeného a konkurenčního vnitřního trhu elektronické komunikace, který umožní rozšíření nových síťových technologií;

10.

zdůrazňuje, že prostředí, ve kterém je v Evropské unii zaručen prostor pro inovaci, nové technologie, nové služby a nové subjekty, je strategicky důležité pro její konkurenceschopnost a soudržnost; podtrhuje, že je důležité poskytnout koncovým uživatelům svobodnou volbu při výběru produktů a služeb, aby bylo dosaženo dynamického rozvoje trhů a technologií v Evropské unii;

11.

zdůrazňuje, že digitální dividenda poskytuje Evropské unii jedinečnou příležitost rozvinout nové služby, například mobilní televizi a bezdrátový přístup k internetu, a setrvat v pozici světové jedničky v oblasti mobilních multimediálních technologií a zároveň překonává digitální propast a vytváří nové příležitosti pro občany, služby, média a kulturní rozmanitost napříč Evropskou unií;

12.

vyzývá členské státy, při plném respektování jejich svrchovanosti v tomto ohledu, aby provedly analýzu dopadu přechodu na digitální vysílání ve spektru využívaném v minulosti pro vojenské účely, a popřípadě převedly část tohoto konkrétního digitálního podílu na nové civilní aplikace;

13.

uznává, že koordinace na úrovni EU podpoří hospodářský rozvoj, posílí digitální ekonomiku a všem občanům umožní cenově přijatelný a rovný přístup k informační společnosti;

14.

naléhavě žádá členské státy, aby co nejdříve uvolnily své digitální dividendy, a umožnily tak občanům Evropské unie využívat výhod plynoucích z rozšíření nových, inovačních a konkurenčních služeb; zdůrazňuje, že za tímto účelem je nutná aktivní spolupráce členských států, která jim umožní překonat překážky na vnitrostátní úrovni, a přispěje tak k účinnému (pře)rozdělení digitální dividendy;

15.

zdůrazňuje, že provozovatelé vysílání sehrávají důležitou úlohu při obraně zásad plurality a demokracie, a pevně věří, že příležitosti související s digitální dividendou umožní veřejným i soukromým provozovatelům vysílání nabízet mnohem větší počet programů sloužících cílům obecného zájmu stanoveným vnitrostátními právními předpisy, například podpoře kulturní a jazykové rozmanitosti;

16.

je přesvědčen, že digitální dividenda by měla provozovatelům vysílání poskytnout příležitost rozvinout a rozšířit služby a zároveň zvážit další možná využití tohoto zdroje v sociální, kulturní a hospodářské oblasti, jako jsou např. nové a otevřené širokopásmové technologie a služby zajišťující přístup k nim, s cílem překlenout digitální propast, aniž by vznikly překážky bránící interoperabilitě;

17.

upozorňuje na případné výhody koordinovaného přístupu k využívání spektra v Evropské unii z hlediska úspor z rozsahu, rozvoje interoperabilních bezdrátových služeb a odstranění fragmentace, jež vede k nedostatečnému využití tohoto omezeného zdroje; domnívá se, že zatímco pro účinné využívání spektra je nezbytná užší koordinace a větší flexibilita, musí Komise a členské státy nalézt vhodnou rovnováhu mezi flexibilitou a mírou harmonizace s cílem vytěžit z digitální dividendy maximum;

18.

podotýká, že efektivního rozdělení digitální dividendy lze dosáhnout, aniž by byla omezována činnost subjektů, které jsou v současné době držiteli licence na část spektra v pásmu ultrakrátkých vln, a že lze skutečně dosáhnout pokračování a rozšiřování stávajících služeb vysílání a zároveň zajistit přidělení značných spektrálních zdrojů v pásmu ultrakrátkých vln pro nové mobilní multimediální technologie a technologie širokopásmového bezdrátového přístupu s cílem přinést občanům Unie nové interaktivní služby;

19.

domnívá se, že v případě dražeb s cílem přidělit frekvence by členské státy měly přijmout společný přístup k podmínkám a postupům dražeb a k přidělování vytvořených prostředků; žádá Komisi, aby v tomto smyslu předložila pokyny;

20.

zdůrazňuje, že hlavní zásadou při přidělování digitální dividendy by mělo být plnění veřejného zájmu pomocí co největšího sociálního, kulturního a hospodářského přínosu, jenž bude spočívat v poskytování kvalitních a z geografického hlediska pestřejších služeb a digitálního obsahu pro občany, a nikoli výlučně co nejvyšší veřejné příjmy; zároveň by se měla také chránit práva stávajících uživatelů služeb audiovizuálních médií a zachycovat kulturní a jazyková rozmanitost;

21.

zdůrazňuje, že digitální dividenda nabízí Evropské unii jedinečnou příležitost budovat svou pozici světové jedničky v oblasti mobilních multimediálních technologií a zároveň překlenout digitální propast díky zvýšenému toku informací, vědomostí a služeb, jež spojují všechny Evropany a poskytují nové příležitosti pro média, kulturu a rozmanitost ve všech oblastech území Evropské unie;

22.

zdůrazňuje, že digitální dividenda může potenciálně přispět k dosažení lisabonských cílů tím, že občanům a hospodářským subjektům z celé Evropské unie zajistí lepší dostupnost služeb zajišťujících přístup k širokopásmového připojení, odstraní digitální propast poskytováním pomoci znevýhodněným, odlehlým či venkovským oblastem a zajistí univerzální pokrytí v členských státech;

23.

vyjadřuje lítost nad nerovným přístupem občanů Unie k digitálním službám, zejména v oblasti vysílání; konstatuje, že v souvislosti s rozšířením digitálních služeb jsou obzvláště znevýhodněné venkovské a okrajové regiony (pokud jde o rychlost, výběr a kvalitu); naléhá na členské státy a regionální orgány, aby udělaly, co je v jejich silách, aby zajistily, že digitalizace bude provedena rychle a spravedlivě pro všechny jejich občany;

24.

zdůrazňuje, že digitální propast není pouze problémem venkova; zdůrazňuje obtížnost při vybavování některých starších výškových budov infrastrukturou pro nové sítě; podtrhuje přínos, kterým spektrum může být při překonávání digitální propasti v městských i venkovských oblastech;

25.

zdůrazňuje, že digitální dividenda může přispět k rozšíření interoperabilních sociálních služeb o služby elektronické, jako jsou e-správa, e-zdraví, e-odborné vzdělávání a e-vzdělávání, určené zejména občanům žijícím ve znevýhodněných či izolovaných oblastech, jako jsou venkovské a méně rozvinuté oblasti a ostrovy;

26.

naléhavě žádá členské státy, aby vystupňovaly opatření s cílem umožnit postiženým a starším uživatelům a uživatelům se speciálními sociálními potřebami využít většinu výhod poskytovaných digitální dividendou;

27.

potvrzuje společenskou hodnotu služeb veřejné bezpečnosti a potřebu zahrnout podporu pro jejich provozní požadavky do uspořádání spektra vyplývajícího z reorganizace pásma ultrakrátkých vln (UHF) v důsledku ukončení poskytování analogových služeb;

28.

zdůrazňuje, že hlavní prioritou politiky plného využití výhod digitální dividendy v Evropě je zajistit, aby spotřebitelé mohli využívat velmi široké nabídky vysoce kvalitních služeb a aby přitom byla plně respektována jejich práva, s přihlédnutím k potřebě účinného využití spektra uvolněného přechodem na digitální vysílání;

29.

zdůrazňuje, že digitální dividenda skýtá nové možnosti pro cíle audiovizuálních a mediálních politik; je proto přesvědčen, že rozhodnutí o správě digitální dividendy by měla podporovat a chránit cíle obecného zájmu související s audiovizuální a mediální politikou, jako jsou svoboda slova, pluralita médií a kulturní a jazyková rozmanitost a práva menšin;

30.

vyzývá členské státy, aby si uvědomily, jakou sociální, kulturní a ekonomickou hodnotu bude mít umožnění přístupu k dividendě uživatelům bez licence, a to zejména malým a středním podnikům a neziskovému sektoru, a aby proto zvýšily celkovou účinnost využití spektra tím, že se taková používání bez licence soustředí na momentálně nevyužitých frekvencích (bílá místa);

31.

vyzývá, aby se v této oblasti postupovalo krok za krokem; zastává názor, že je třeba vzít v úvahu dopady na menší sítě (zejména místní bezdrátové sítě), na něž se v současnosti nevztahují žádné licenční požadavky, a že by měl být podporován volný přístup k širokopásmovému připojení, a to především ve venkovských oblastech;

32.

vyzývá členské státy k podpoře opatření pro lepší spolupráci mezi orgány pro řízení spektra s cílem zvážit oblasti, kde by přidělení bílých míst ve spektru uživatelům bez licence umožnilo vznik nových technologií a služeb, a tím se podpořily inovace;

33.

vybízí členské státy, aby se v souvislosti s přidělováním bílých míst zamyslely nad tím, zda není potřebné, aby měli ke spektru otevřený přístup bez licence nekomerční poskytovatelé, poskytovatelé služeb v oblasti vzdělávání a místní komunity, jejichž posláním je poskytování veřejných služeb;

34.

zdůrazňuje, že jedním z klíčových prvků v úsilí poskytovat přístup k digitální dividendě pro uživatele bez licence je potřeba brát ohled na potřeby sociálních skupin ohrožených vyloučením, zejména postižených a starších uživatelů a uživatelů se speciálními sociálními potřebami;

35.

uznává přínos nových technologií, jako jsou WiFi a Bluetooth, které vznikly v pásmu 2,4 GHz, pro něž nebyla udělena licence; uznává, že konkrétní frekvence se nejlépe hodí pro konkrétní služby; domnívá se, že přidělení malé části spektra bez licence na jiných nižších frekvencích by mohlo vybízet ještě k větším inovacím v nových službách;

36.

zdůrazňuje proto, že přidělování frekvencí by mělo být transparentní a mělo by zohledňovat všechny potenciální způsoby využití nového spektra a jejich přínos společnosti;

37.

vybízí členské státy, aby důkladně posoudily sociální a ekonomickou hodnotu jakéhokoli spektra, které bude uvolněno v nadcházejících letech přechodem z analogového na digitální vysílání;

38.

je si vědom významu ženevské dohody ITU z roku 2006 (přijaté na Regionální konferenci o radiokomunikacích 2006) a vnitrostátních plánů přidělování frekvencí, stejně jako rozhodnutí Světové radiokomunikační konference 2007 (WRC-2007) ohledně reorganizace pásma ultrakrátkých vln;

39.

vyzývá členské státy, aby do konce roku 2009 na základě společné metodologie vypracovaly vnitrostátní strategie pro digitální dividendu; naléhavě vyzývá Komisi, aby členským státům s vytvořením jejich vnitrostátních strategií pro digitální dividendu pomáhala a aby na úrovni EU prosazovala osvědčené postupy;

40.

zdůrazňuje, že na situaci, kdy některé členské státy na digitální vysílání již přešly, a na odlišnosti vnitrostátních plánů digitalizace je třeba reagovat na úrovni Společenství ještě před tím, než vstoupí v platnost reformní směrnice;

41.

uznává, že členské státy mají právo určit, jakým způsobem se bude digitální dividenda používat, avšak zároveň prohlašuje, že nejúčinnějším způsobem, jak se lze vyvarovat škodlivých interferencí mezi jednotlivými členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi, je koordinovaný přístup na úrovni Společenství, který výrazně zvyšuje hodnotu dividendy;

42.

opakuje, že v zájmu občanů Unie by měla být digitální dividenda spravována co nejúčelněji a nejúčinněji, aby se předešlo narušování digitálního příjmu televizních pořadů ve vysoké kvalitě rostoucím počtem občanů a aby byla respektována práva a zájmy spotřebitelů a jejich investice do zařízení;

43.

zdůrazňuje, že by členské státy mohly zvážit dražby řídící se zásadami technologické neutrality s cílem rozdělit frekvence, jež se uvolnily díky digitální dividendě, a s cílem učinit je obchodovatelnými; domnívá se však, že tento postup by měl plně odpovídat radiokomunikačnímu řádu ITU, cílům vnitrostátního plánování frekvencí a vnitrostátním politickým cílům, aby se předešlo nežádoucímu ovlivňování mezi poskytovanými službami; varuje před roztříštěním spektra, které může vést k nevýhodnému využití omezených prostředků; vyzývá Komisi, aby zajistila, že budoucí plán koordinace spektra nevytvoří překážky dalším inovacím;

44.

podporuje společný a vyvážený přístup k využívání digitální dividendy, který jednak umožní vysílacím subjektům i nadále nabízet a rozšiřovat své služby, jednak umožní provozovatelům služeb v odvětví elektronických komunikací využívat tento zdroj k poskytování nových služeb odpovídajících dalším důležitým sociálním a hospodářským potřebám, zdůrazňuje však, že digitální dividendu je v každém případě třeba přidělit na technologicky neutrálním základě;

45.

zdůrazňuje, že politika v oblasti spektra musí být dynamická a musí provozovatelům vysílání a provozovatelům v odvětví komunikací umožňovat používání nových technologií a rozvoj nových služeb, díky čemuž by mohli i nadále vykonávat svou klíčovou úlohu při dosahování cílů kulturní a mediální politiky a přitom poskytovat nové vysoce kvalitní služby v oblasti komunikací;

46.

upozorňuje na případné výhody z hlediska úspor z rozsahu, inovace, interoperability a poskytování potenciálních celoevropských služeb v případě systematičtějšího a integrovanějšího plánování spektra na úrovni Společenství; vyzývá členské státy k vzájemné spolupráci a ke spolupráci s Komisí při určování společných dílčích pásem spektra digitální dividendy pro různé skupiny aplikací, jež lze harmonizovat na technologicky neutrálním základě;

47.

je přesvědčen, že seskupování v rámci pásma ultrakrátkých vln by se mělo opírat o přístup vycházející zdola podle specifik vnitrostátních trhů a že by současně mělo být zajištěno, aby harmonizace na úrovni Společenství probíhala všude tam, kde to bude jasným přínosem;

48.

v zájmu dosažení účinnějšího využití spektra a usnadnění vzniku inovačních a úspěšných vnitrostátních, přeshraničních a celoevropských služeb podporuje koordinovaný přístup na úrovni Společenství založený na různých skupinách v rámci spektra ultrakrátkých vln pro jednosměrné a dvousměrné služby, který zohledňuje možné nežádoucí interference vyskytující se v souvislosti s existencí různých typů sítí v rámci stejného pásma, výsledky jednání ITU v rámci ženevské Regionální konference o radiokomunikacích v roce 2006 a v rámci Světové radiokomunikační konference v roce 2007 a stávající povolení;

49.

domnívá se, že část harmonizovaného spektra na úrovni Společenství vyčleněná pro služby první pomoci by měla být schopna poskytovat přístup k širokopásmovým technologiím budoucnosti pro vyhledání a přenos informací potřebných pro ochranu lidského života prostřednictvím účinnější reakce ze strany služeb první pomoci;

50.

naléhavě žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vypracovala příslušné technické a socioekonomické studie a studie nákladů a přínosů, jež by určily rozsah a vlastnosti dílčích pásem, které by bylo možno koordinovat či harmonizovat na úrovni Společenství; připomíná, že tyto studie by měly vzít v potaz, že dividenda není statická, ale že technologický vývoj postupuje vpřed a uplatňování nových technologií by mělo umožnit používání pásma ultrakrátkých vln pro nové typy inovačních sociálních, kulturních a ekonomických služeb nad rámec vysílacího a bezdrátového širokého pásma; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby se členské státy na těchto studiích podílely s cílem určit společná pásma, jež by mohla být na evropské úrovni harmonizována pro jasně vymezené a interoperabilní celoevropské služby i pro přidělování těchto pásem;

51.

naléhavě žádá Komisi, aby s cílem předcházet narušením fungování telekomunikačních aplikací usilovala o spolupráci se zeměmi sousedícími s členskými státy, aby přijaly podobné frekvenční mapy nebo aby přidělování svých frekvencí koordinovaly s Evropskou unií;

52.

žádá Komisi, aby vypracovala studii o konfliktech mezi uživateli softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a certifikačními orgány ohledně rádií s definovaným softwarem;

53.

žádá Komisi, aby navrhla kroky pro snížení zákonných povinností v souvislosti s poskytováním bezdrátové sítě typu mesh;

54.

vyzývá Komisi, aby po vypracování výše zmíněných studií a po konzultacích se Skupinou pro politiku rádiového spektra a Evropskou konferencí správ pošt a telekomunikací a při zohlednění národních specifik předložila Evropskému parlamentu a Radě návrh opatření zajišťujících lepší koordinaci využití digitální dividendy na úrovni Společenství v souladu s plány frekvencí schválenými na mezinárodní úrovni;

55.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.