30.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 322/1

a)

Pro účely tohoto kodexu chování se trojstranným případem EU rozumí situace, kdy dva příslušné orgány EU v první fázi řízení podle úmluvy o arbitráži nejsou schopny úplně vyřešit jakékoli dvojí zdanění vzniklé v případě převodních cen při uplatnění zásady tržního odstupu, protože sdružený podnik nacházející se v jiném členském státě nebo v jiných členských státech a identifikovaný oběma příslušnými orgány EU (důkazy založené na srovnávací analýze obsahující i funkční analýzu a další související faktické prvky) významně přispěl k výsledku, který v řetězci odpovídajících transakcí nebo obchodních/finančních vztahů neodpovídá zásadě tržního odstupu, a za takový jej uznal daňový poplatník, který utrpěl dvojí zdanění a požádal o uplatnění ustanovení úmluvy o arbitráži.

b)

Oblast působnosti úmluvy o arbitráži se vztahuje na všechny transakce EU zahrnuté do trojstranných případů mezi členskými státy.

a)

Pro účely čl. 7 odst. 1 úmluvy o arbitráži se věc považuje za předloženou podle čl. 6 odst. 1, pokud daňový poplatník poskytne tyto informace:

b)

Dvouletá lhůta začíná běžet tím z následujících dnů, který nastane později:

a)

Zásada tržního odstupu se použije, jak to doporučuje OECD, bez ohledu na bezprostřední daňové důsledky pro kterýkoli konkrétní členský stát.

b)

Spory se budou řešit co nejrychleji, s přihlédnutím ke složitosti sporných bodů v každém jednotlivém případě.

c)

Vezmou se v úvahu všechny vhodné prostředky vedoucí k co nejrychlejšímu dosažení vzájemné dohody, včetně společných schůzek. V případě potřeby bude podnik vyzván, aby vysvětlil své stanovisko svému příslušnému orgánu.

d)

Podle ustanovení tohoto kodexu chování by se mělo vzájemné dohody dosáhnout do dvou let ode dne, kdy byla věc poprvé předložena jednomu z příslušných orgánů v souladu s bodem 5 písm. b) tohoto kodexu chování. Uznává se však, že v některých situacích (např. má-li bezprostředně dojít k řešení věci nebo u obzvlášť složitých transakcí nebo trojstranných případů) může být vhodné použít čl. 7 odst. 4 úmluvy o arbitráži (kterým se stanoví prodloužení lhůt) a sjednat krátké prodloužení lhůty.

e)

Řízením pro dosažení vzájemné dohody by neměly vzniknout osobě, která o řízení požádala, nebo kterékoli jiné osobě, která je na věci zúčastněna, nepřiměřené nebo nadměrné náklady na plnění požadavků.

a)

Jakmile se příslušné orgány členských států dohodnou, že předmětná věc se má považovat za trojstranný případ EU, měly by ihned přizvat další příslušný orgán (ostatní příslušné orgány) EU, aby se řízení a diskusí zúčastnil(-y) jako pozorovatel(-é) nebo jako aktivní zainteresovaná(-é) strana(-y) a společně rozhodly, jaký přístup se má upřednostnit. Veškeré informace by se proto měly sdílet s dalším příslušným orgánem (ostatními příslušnými orgány) EU, např. prostřednictvím výměny informací. Další příslušný orgán (ostatní příslušné orgány) by se měl(-y) vyzvat, aby potvrdil(-y) skutečnou nebo možnou účast „svého“ daňového poplatníka (daňových poplatníků).

b)

K vyřešení dvojího zdanění vyplývajícího z trojstranných případů EU podle úmluvy o arbitráži mohou zúčastněné příslušné orgány přijmout jeden z těchto přístupů:

Členským státům se doporučuje, aby k vyřešení takových případů dvojího zdanění použily vícestranný postup. Shodnout by se však na tom vždycky měly všechny příslušné orgány, a to na základě specifických skutečností a okolností dané věci. Pokud není vícestranný přístup možný a již začala dvě (nebo více) souběžná dvoustranná řízení, měly by být všechny příslušné orgány zapojeny do první fáze řízení podle úmluvy o arbitráži buďto jako smluvní státy při prvotním uplatňování úmluvy o arbitráži nebo jako pozorovatelé.

c)

Status pozorovatele se může změnit na status zainteresované strany v závislosti na vývoji diskusí a předložených důkazech. Pokud se další příslušný orgán (ostatní příslušné orgány) chce (chtějí) zúčastnit druhé fáze (arbitráže), musí se stát zainteresovanou(-ými) stranou(-ami).

Skutečnost, že další příslušný orgán (příslušné orgány) EU zůstává(-ají) během veškerých jednání pouze pozorovatelem(-i), nemá důsledky na uplatňování ustanovení úmluvy o arbitráži (např. na otázky harmonogramu a procedurální otázky).

Pokud se další příslušný orgán (ostatní příslušné orgány) zúčastní jako pozorovatel(-é), není (nejsou) vázán(-y) konečným výsledkem řízení podle úmluvy o arbitráži.

Jakákoli výměna informací v rámci řízení musí být v souladu s obvyklými právními a správními požadavky a postupy.

d)

Daňový poplatník (daňoví poplatníci) by měl(-i) co možná nejdříve informovat zúčastněné(-ho) správce daně, že by do dané věci mohla(-y) být zapojena(-y) další strana(-y) v jiném(-ých) členském(-ých) státě(-ech). Po tomto oznámení by mělo včas následovat předložení veškerých relevantních skutečností a podpůrné dokumentace. Takový postup povede nejenom k rychlejšímu vyřešení, ale zabezpečí se jím i ochrana proti neřešení otázek dvojího zdanění v důsledku rozdílných procesních lhůt v členských státech.

a)

Pokud mohou příslušné orgány dosáhnout dvoustranné (nebo vícestranné) dohody, pak by se při řízení pro dosažení vzájemné dohody a zejména při výměně stanovisek stran mělo používat společného pracovního jazyka anebo jiného způsobu, který bude mít stejný účinek, tj. povede k minimalizaci nákladů a prodlení způsobeného překladem.

b)

Podnik, který požádal o řízení pro dosažení vzájemné dohody, bude průběžně informován příslušným orgánem, u něhož podal žádost, o všech významných událostech, které nastaly v průběhu řízení a které se ho dotýkají.

c)

Bude zajištěn důvěrný charakter informací týkajících se osob chráněných dvoustrannou daňovou úmluvou anebo právem členského státu.

d)

Do jednoho měsíce ode dne, kdy příslušný orgán obdrží žádost daňového poplatníka o zahájení řízení pro dosažení vzájemné dohody, potvrdí doručení této žádosti a zároveň o tom uvědomí příslušné orgány ostatních členských států zúčastněných na dané věci, jimž zašle v příloze kopii žádosti daňového poplatníka.

e)

Pokud se příslušný orgán domnívá, že podnik nepředložil minimální informace, jichž je zapotřebí k zahájení řízení pro dosažení vzájemné dohody podle bodu 5 i), vyzve podnik ve lhůtě dvou měsíců od obdržení jeho žádosti, aby mu poskytl dodatečné konkrétní informace, které potřebuje.

f)

Členské státy se zavazují, že příslušný orgán odpoví podniku, který podal žádost, jedním z těchto způsobů:

g)

Považuje-li příslušný orgán danou věc za opodstatněnou, měl by zahájit řízení pro dosažení vzájemné dohody tak, že uvědomí příslušný orgán druhého členského státu (ostatních členských států) o svém rozhodnutí a zašle mu (jim) v příloze kopii informací uvedených v bodu 5 písm. a) tohoto kodexu chování. Zároveň uvědomí osobu, která se odvolává na úmluvu o arbitráži, že zahájil řízení pro dosažení vzájemné dohody. Příslušný orgán, který zahájil řízení pro dosažení vzájemné dohody, rovněž uvědomí – na základě informací, které má k dispozici, – příslušný orgán (příslušné orgány) druhého členského státu (ostatních členských států) a osobu, která podala žádost, zda byla daná věc předložena ve lhůtách stanovených v čl. 6 odst. 1 úmluvy o arbitráži, jakož i o začátku dvouleté lhůty podle čl. 7 odst. 1 úmluvy o arbitráži.

a)

Členské státy se zavazují, že v případě zahájení řízení pro dosažení vzájemné dohody zašle příslušný orgán země, v níž byl vydán anebo se zamýšlí vydat daňový výměr, tj. pravomocné rozhodnutí nebo rovnocenný dokument správce daně o příjmu obsahující úpravu, která má za následek nebo patrně bude mít za následek vznik dvojího zdanění ve smyslu článku 1 úmluvy o arbitráži, stanovisko adresované příslušnému orgánu (příslušným orgánům) jiného členského státu (ostatních členských států) zúčastněného (-ých) na dané věci, v němž bude uvedeno toto:

b)

Stanovisko bude obsahovat úplné zdůvodnění výměru nebo úpravy a bude k němu připojena základní dokumentace dokladující stanovisko příslušného orgánu, jakož i seznam všech dalších dokumentů použitých pro úpravu.

c)

S přihlédnutím ke složitosti dané věci bude stanovisko co nejdříve zasláno příslušnému orgánu (příslušným orgánům) jiného členského státu (ostatních členských států) zúčastněného (-ých) na dané věci, ale nejpozději do čtyř měsíců od pozdějšího z těchto dnů:

d)

Členské státy se zavazují, že obdrží-li příslušný orgán země, v níž nebyl vydán daňový výměr ani obdobný dokument nebo není v úmyslu jej vydat, což má za následek nebo patrně bude mít za následek dvojí zdanění ve smyslu článku 1 úmluvy o arbitráži, např. z důvodu úpravy převodních cen, stanovisko od jiného příslušného orgánu, odpoví na toto stanovisko s přihlédnutím ke složitosti dané věci co nejdříve, nejpozději však do šesti měsíců od přijetí tohoto stanoviska.

e)

Odpověď by měla mít jednu z těchto podob:

f)

Kdykoli to bude možné, přijmou členské státy příslušné kroky k urychlení celého řízení. V této souvislosti by členské státy měly uvažovat o pravidelném pořádání osobních schůzek svých příslušných orgánů, které by se konaly nejméně jednou ročně a na nichž by se jednalo o nedořešených řízeních pro dosažení vzájemné dohody (za předpokladu, že by počet takových věcí opravňoval k pořádání takových pravidelných schůzek).

a)

Členské státy se zavazují, že neprodleně sdělí generálnímu tajemníkovi Rady jména pěti uznávaných nezávislých osob způsobilých stát se členy poradní komise uvedené v čl. 7 odst. 1 úmluvy o arbitráži a že ho za stejných podmínek uvědomí o jakékoli změně tohoto seznamu.

b)

Současně se sdělením jmen uznávaných nezávislých osob zašlou členské státy generálnímu tajemníkovi Rady životopisy těchto osob, kde budou mimo jiné popsány jejich právní a daňové zkušenosti, zejména zkušenosti v oblasti převodních cen.

c)

Členské státy mohou rovněž na svém seznamu označit ty uznávané nezávislé osoby, které splňují požadavky na zvolení za předsedu poradní komise.

d)

Generální tajemník Rady zašle každý rok členským státům žádost o potvrzení jmen uznávaných nezávislých osob nebo o sdělení jmen jejich náhradníků.

e)

Souhrnný seznam všech uznávaných nezávislých osob bude zveřejněn na internetové stránce Rady.

f)

Uznávané nezávislé osoby nemusejí být státními příslušníky nebo rezidenty státu, který je nominoval, ale musejí být státními příslušníky členského státu a rezidenty na území, na něž se vztahuje úmluva o arbitráži.

g)

Příslušným orgánům se doporučuje, aby pro konkrétní věc vypracovaly schválené prohlášení o přijetí nominace a prohlášení o nezávislosti, jež vybrané uznávané nezávislé osoby podepíší.

a)

Členský stát, který vydal první daňový výměr, tj. pravomocné rozhodnutí správce daně o dodatečném příjmu nebo rovnocenný dokument, který má za následek nebo patrně bude mít za následek vznik dvojího zdanění ve smyslu článku 1 úmluvy o arbitráži, učiní z vlastního podnětu a po dohodě s druhým členským státem (ostatními členskými státy) kroky k ustavení poradní komise a ke konání jejích schůzí, ledaže se dotyčné členské státy dohodnou jinak.

b)

Příslušné orgány by měly ustavit poradní komisi nejpozději šest měsíců po skončení lhůty uvedené v článku 7 úmluvy o arbitráži. Pokud to jeden příslušný orgán neučiní, je oprávněn převzít iniciativu jiný zúčastněný příslušný orgán.

c)

Kromě předsedy a zástupců příslušných orgánů se poradní komise bude zpravidla skládat ze dvou uznávaných nezávislých osob. U trojstranných případů, kdy se musí poradní komise ustavit na základě vícestranného přístupu, přihlédnou členské státy k požadavkům čl. 11 odst. 2 úmluvy o arbitráži a zavedou případně doplňující pravidla k zajištění toho, aby poradní komise včetně svého předsedy byla s to přijímat stanoviska prostou většinou svých členů.

d)

Poradní komisi bude nápomocen sekretariát, na který poskytne prostředky a zařízení členský stát, z jehož podnětu byla komise ustavena, ledaže se dotyčné členské státy dohodnou jinak. Z důvodů nezávislosti bude tento sekretariát fungovat pod dohledem předsedy poradní komise. Členové sekretariátu budou vázáni mlčenlivostí podle ustanovení čl. 9 odst. 6 úmluvy o arbitráži.

e)

Místo, kde se bude poradní komise scházet, a místo, kde má zaujmout stanovisko, mohou příslušné orgány dotyčných členských států určit předem.

f)

Před první schůzí poradní komise jí členské státy poskytnou veškerou odpovídající dokumentaci a informace, a zejména veškeré doklady, zprávy, korespondenci a závěry použité během řízení pro dosažení vzájemné dohody.

a)

Věc se považuje za předloženou poradní komisi dnem, kdy předseda potvrdí, že členové poradní komise obdrželi veškerou odpovídající dokumentaci a veškeré informace uvedené v bodě 7.2 písm. f).

b)

Jednání poradní komise se povede v úředním jazyce nebo jazycích zúčastněných členských států, ledaže s přihlédnutím k přání poradní komise příslušné orgány rozhodnou po vzájemné dohodě jinak.

c)

Poradní komise může požádat stranu, od níž pochází prohlášení nebo dokument, aby zajistila překlad do jazyka anebo jazyků, v nichž je jednání vedeno.

d)

Při současném dodržování článku 10 úmluvy o arbitráži může poradní komise požádat členský státy, a zejména členský stát, který vydal první daňový výměr, tj. pravomocné rozhodnutí správce daně o dodatečném příjmu nebo rovnocenný dokument, který měl za následek nebo může mít za následek vznik dvojího zdanění ve smyslu článku 1 úmluvy o arbitráži, aby se dostavily před poradní komisi.

e)

Náklady řízení před poradní komisí, které hradí rovným dílem dotyčné členské státy, budou spočívat v administrativních nákladech poradní komise a v odměnách a výdajích uznávaných nezávislých osob.

f)

Pokud se příslušné orgány členských států nedohodnou jinak:

g)

Skutečné náklady vzniklé v souvislosti s jednáním poradní komise uhradí členský stát, z jehož podnětu byla poradní komise ustavena, ledaže příslušné orgány dotyčných členských států rozhodnou jinak.

a)

jména členů poradní komise;

b)

žádost; žádost obsahuje:

c)

stručný přehled průběhu jednání;

d)

argumenty a metody, na nichž se zakládá rozhodnutí ve stanovisku;

e)

stanovisko;

f)

místo, kde se stanovisko zaujímá;

g)

datum, kdy se stanovisko zaujímá;

h)

podpisy členů poradní komise.

i)

Jakmile bylo přijato rozhodnutí, zašle příslušný orgán, jemuž byla věc předložena, kopii rozhodnutí příslušných orgánů a kopii stanoviska poradní komise každému jednotlivému zúčastněnému podniku.

ii)

Příslušné orgány členských států se mohou dohodnout na zveřejnění rozhodnutí i stanoviska v úplném znění. Rovněž se mohou dohodnout na zveřejnění rozhodnutí i stanoviska bez uvedení obchodních firem zúčastněných podniků a s vynecháním dalších údajů, které by mohly prozradit totožnost zúčastněných podniků. V obou výše uvedených případech je zapotřebí souhlasu podniků a před samotným zveřejněním musí zúčastněné podniky písemně oznámit příslušnému orgánu, kterému byla věc předložena, že nemají námitky proti zveřejnění rozhodnutí a stanoviska.

iii)

Stanovisko poradní komise bude vyhotoveno ve třech (nebo u trojstranných případů ve více) originálech, z nichž jeden bude zaslán příslušným orgánům zúčastněných členských států a jeden bude předán generálnímu sekretariátu Rady k archivaci. Dojde-li k dohodě ohledně zveřejnění stanoviska, bude zveřejněno v původním jazyce nebo v původních jazycích na internetové stránce Komise.

a)

Členským státům se doporučuje přijmout veškerá opatření nezbytná k tomu, aby byl podnikům zúčastněným v přeshraničních řízeních pro řešení sporů na základě úmluvy o arbitráži pozastaven během takových řízení výběr daně za stejných podmínek jako podnikům, které jsou stranami vnitrostátních odvolacích/soudních řízení, i když v některých členských státech mohou tato opatření vést k legislativním změnám. Bylo by vhodné, aby členské státy rozšířily tato opatření i na přeshraniční řízení pro řešení sporů na základě smluv o zamezení dvojího zdanění mezi členskými státy.

b)

Vzhledem k tomu, že během jednání v rámci řízení pro dosažení vzájemné dohody by daňový poplatník neměl být v období, které uběhne do završení řízení pro dosažení vzájemné dohody, nepříznivě dotčen existencí různých přístupů k účtování úroků a vracení daní, doporučuje se členským státům, aby uplatňovaly jeden z těchto postupů: