23.12.2009

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 317/105

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Zelená kniha o pracovnících ve zdravotnictví v Evropě

(KOM(2008) 725 v konečném znění)

(2009/C 317/20)

Zpravodaj: pan METZLER

Dne 10. prosince 2008 předložila Evropská komise sdělení Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů

Zelená kniha o pracovnících ve zdravotnictví v Evropě

KOM(2008) 725 v konečném znění.

Specializovaná sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 25. června 2009. Zpravodajem byl pan METZLER.

Na 455. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 15. a 16. července 2009 (jednání dne 15. července 2009), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 104 hlasy pro, 29 hlasů bylo proti a 29 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení Výboru

1.1   EHSV vítá Zelenou knihu o pracovnících ve zdravotnictví v Evropě, kterou předložila Evropská komise. Zelená kniha popisuje demografickou změnu a její dopad na pracovníky a pracovní zátěž ve zdravotnictví.

1.2   EHSV se domnívá, že by měla být přijata opatření, která by pracovní místa ve zdravotnictví učinila pro mladé lidi atraktivnějšími, aby se větší počet z nich rozhodl pro práci v tomto odvětví.

1.3   EHSV v této souvislosti doporučuje vytvořit dostatečné personální kapacity ve zdravotnictví, aby se pokryly potřeby péče a zvýšila preventivní vyšetření, podpora zdraví a prevence nemocí.

1.4   Výbor se domnívá, že nežádoucímu odlivu pracovníků ve zdravotnictví do jiných zemí lze zabránit zvýšením odměn, zlepšením pracovních podmínek a případně novými odpovědnostmi. Nové odpovědnosti vyžadují odpovídající kvalifikaci. To by zároveň i obecně zvýšilo atraktivitu tohoto odvětví.

1.5   Bude nutné podstatně zlepšit rozsah statistických údajů o pracovnících ve zdravotnictví v EU jako základ pro přijímání rozhodnutí.

1.6   Ve zdravotnictví je třeba podporovat zavádění nových technologií, které pracovníkům usnadní práci, zvýší kvalitu poskytování zdravotní péče a umožní podporovat pacienty. EHSV si je vědom, že tento požadavek může vést k přezkumu fungování řetězce odpovědnosti pracovníků ve zdravotnictví.

1.7   EHSV zdůrazňuje, že pro zajištění vysoké kvality péče poskytované pacientům a bezpečnosti pacientů jsou významné sociální normy, a odmítá všechny pokusy o jejich snížení („race to the bottom“, tj. hledání nejnižšího společného jmenovatele).

1.8   EHSV potvrzuje, že svobodná povolání hrají ve zdravotnictví vedle ústředního místa nemocnic a veřejných zdravotnických služeb významnou roli, neboť právě díky nim je možné poskytovat lidem léčbu a pečovatelskou službu v náležitých a bezpečných podmínkách. Osoby zastávající svobodná povolání získaly v členských státech velmi kvalifikované vzdělání díky úsilí občanské společnosti o veřejné vzdělání. Členové EHSV, kteří tuto občanskou společnost zastupují, přistupují k přání Komise podpořit pracovníky ve zdravotnictví v přechodu ke svobodnému výkonu povolání opatrně. EHSV se zároveň staví kriticky k sílící tendenci zdánlivé samostatné výdělečné činnosti v oblastech, v nichž se to v závislosti na konkrétní vykonávané činnosti jeví problematické (např. v pečovatelských službách a péči o starší osoby).

1.9   EHSV s obavami sleduje diskusi ohledně nového rozdělení úkolů ve zdravotnictví s cílem nahradit poskytování lékařských služeb, které nyní vykonávají kvalifikovaní pracovníci, levnějšími alternativami. EHSV zastává názor, že úvahy o struktuře rozdělení úkolů ve zdravotnictví by se měly orientovat podle klinických potřeb, úrovně kvalifikace a potřeb pacientů.

1.10   EHSV je přesvědčen, že zdravotnická zařízení a jejich pracovníci jsou součástí služeb obecného zájmu, a proto by strukturální fondy měly být intenzivněji využívány na jejich odbornou přípravu. EHSV trvá na tom, že je absolutně nezbytné zajistit těmto pracovníkům podmínky, které jim umožní se dále vzdělávat, aby si mohli rozšiřovat a prohlubovat kvalifikace v plném rozsahu daného oboru, a také odstranit nedostatek zdravotnických pracovníků ve strukturálně slabých regionech.

1.11   EHSV zdůrazňuje zásadní úlohu sociálních partnerů a sociálního dialogu při úpravě pracovních a platových podmínek a kvalifikací pracovníků ve zdravotnictví.

1.12   EHSV se domnívá, že sociální povolání hrají důležitou roli v péči poskytované pacientům, a jsou proto pro zdravotnictví významná.

2.   Shrnutí dokumentu Komise

2.1   Zelená kniha má sloužit jako výchozí bod k intenzivní diskusi mezi evropskými institucemi, členskými státy EU a významnými sociálními a hospodářskými subjekty na evropské a vnitrostátní úrovni. Poskytuje rámec umožňující dlouhodobě zohledňovat požadavky.

2.2   Zelená kniha se soustředí na devět klíčových oblastí:

—	demografickou změnu,

—	kapacity ve zdravotnictví,

—	odbornou přípravu, další vzdělávání a rekvalifikace,

—	řízení mobility a odliv pracovníků v EU,

—	celosvětovou migraci zdravotnických pracovníků,

—	údaje jako základ pro rozhodování,

—	zavádění a šíření nových technologií ke zvyšování účinnosti a kvality péče,

—	posílení zásady samostatně výdělečné činnosti,

—	politiku soudržnosti.

2.3   Souvislosti

2.3.1   Zdravotnické systémy EU musí čelit nepřetržitému nárůstu poptávky po službách, reagovat na měnící se zdravotní požadavky a být připraveny na větší krize veřejného zdraví. Současně se předpokládá, že budou poskytovat zdravotnické služby vysoké kvality. Je třeba uznat, že se jedná o odvětví hospodářství s vysokým podílem lidské práce, v němž pracuje každý desátý z evropských zaměstnanců, a že v průměru 70 % výdajů ve zdravotnictví připadá na mzdy a platy.

2.3.2   Článek 152 Smlouvy o EU stanoví, že při činnosti Společenství v oblasti veřejného zdraví je plně uznávána odpovědnost členských států za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče a současně by měla být podporována spolupráce mezi členskými státy ve snaze o lepší koordinaci strategií a programů a výměnu informací o úspěšných programech v jednotlivých členských státech.

2.3.3   V zelené knize Evropská komise pojednává o klíčových otázkách v oblasti poskytování zdravotní péče, o souvisejících problémech a výzvách a vybízí k diskusi. Tyto klíčové otázky zahrnují:

—	stárnoucí obyvatelstvo,

—	nové technologie,

—	nutnost zlepšit přístup k poskytování zdravotní péče,

—	kvalitu nabídky a související stále nákladnější léčebné postupy,

—	vypuknutí a potenciál epidemicky se šířících nemocí

—	a dostupnost zdravotní péče v místě bydliště.

Definice pracovníků: pod pojmem „pracovníci ve zdravotnictví“ se rozumí všechny osoby pracující ve zdravotnictví, které poskytují pečovatelské a ošetřovatelské služby, péči, sociální péči a poradenství, a všechny osoby vykonávající specializovaná zdravotnická povolání.

2.3.4   Ve všech členských státech v současné době probíhá diskuse o potřebném počtu a disponibilitě potenciálu pracovních sil pro nadcházející desetiletí a dále. Některé členské státy již pociťují skutečný nedostatek mladých a kvalifikovaných pracovníků, zejména v oblastech, kde pracují převážně starší pracovníci.

2.3.5   Kromě nedostatku pracovníků způsobeného věkovou strukturou dochází rovněž k odlivu pracovníků z EU do jiných zemí, např. USA nebo Švýcarska, a to zejména v sektorech zdravotnictví vyžadujících vysokou kvalifikaci.

Také uvnitř EU byla zaznamenána vysoká míra mobility a migrace. Mezi jednotlivými zeměmi existují výrazné migrační toky.

Migrace pracovníků v oblasti poskytování zdravotní péče je věcí zásadního zájmu. Tento vývoj je způsoben nestejným platovým oceněním a rozdíly v pracovních podmínkách. Rozdíly ve struktuře systému mají silný vliv na strukturu nabídky a kvalifikace.

2.3.6   Komise prostřednictvím zelené knihy a rovněž veřejné konzultace o budoucnosti pracovníků ve zdravotnictví v Evropě pomáhá zviditelnit problematiku pracovníků ve zdravotnictví a poskytuje jasnou představu o budoucích výzvách. Zohledňuje tím fakt, že zdravotní péče je pro všechny evropské občany zcela centrální a zásadní potřebou. Bere rovněž v potaz, že bez dostatečné zdravotní péče by v Evropském společenství mohlo velmi rychle dojít k omezení základních svobod.

2.3.7   Preventivní a léčebná zdravotní péče mají hospodářský aspekt. Zdravotnictví vyžaduje vzdělané a velmi zkušené pracovníky s uznanou kvalifikací, kteří představují významnou součást znalostní společnosti.

3.   Připomínky EHSV k řešením navrhovaným v zelené knize

3.1   Řešení navrhovaná Evropskou komisí:

Vzhledem k tomu, že Komise má v oblasti zdraví omezenou pravomoc, přistupuje k navrhování řešení zdrženlivě. Konstatuje, že počet žen zaměstnaných ve zdravotnictví se v nedávných letech zvýšil, a proto k zajištění nabídky odborných a jiných pracovníků navrhuje nezbytná opatření na lepší sladění profesního, rodinného a soukromého života. Požaduje rovněž důsledné strategie plánování a navrhuje zvýšit investice do rozšíření dalšího vzdělávání ve všech členských státech, a předejít tak situaci, kdy by se pracovníci ve zdravotnictví vzdělávali pouze v několika málo státech a v jiných státech pouze vykonávali pracovní činnost, což by mohlo vést k dalšímu snížení vzdělávacích kapacit. Zlepšení možností kvalifikace, zejména v oblasti rekvalifikace a dalšího vzdělávání, by také usnadnilo nábor pracovníků a podpořilo motivaci.

3.2   Evropský hospodářský a sociální výboru (EHSV) vítá zelenou knihu jako obsáhlý diskusní dokument o velkých úkolech, před nimiž stojí zdravotnické systémy, odvětví zdravotnictví a pracovníci v Evropě. Rozproudí veřejnou diskusi v rámci Lisabonské strategie s cílem povzbudit služby založené na znalostech. Považuje zdravotnictví za komplexní obor.

3.3   EHSV zastává názor, že trh zdravotnických služeb je třeba považovat za trh se zvláštními pravidly, neboť má přímý vliv na zdraví obyvatelstva. EHSV tedy navrhuje diskusi o problémech, které vznikají v důsledku roztříštěného charakteru poskytování zdravotní péče v některých státech, zejména v těch systémech, které nejsou přímo kontrolovány státem, což značně ztěžuje zajištění jednotného standardu při rozvoji kvalifikací a rovněž při dalším vzdělávání.

3.4   Demografie a podpora udržitelného počtu pracovníků ve zdravotnictví

3.4.1   EHSV zdůrazňuje, že podíl žen pracujících ve zdravotnictví je již nyní vysoký a že se jejich počet pravděpodobně bude dále zvyšovat. To platí pro všechny druhy pracovní činnosti. Je třeba zajistit rovnost žen a mužů, aby se v souladu se směrnicemi o rovných příležitostech dosáhlo stejných podmínek pro muže a ženy a bylo rovněž motivováno více mužů k tomu, aby pracovali v různých oblastech zdravotnictví. K tomu by bylo mimo jiné zapotřebí přijmout opatření, která umožní uvést do souladu pracovní a rodinný život, uznat kompetence, které jsou k vykonávání této práce nutné, i náročnost práce a podpořit ženy při setrvání v zaměstnání a při návratu na pracovní trh po delší rodičovské dovolené.

3.4.2   Není překvapující, že bezproblémové pracovní podmínky, bezpečnost a ochrana zdraví při práci mají vliv na zaměstnance ve zdravotnictví. Spokojenost a zajištění pracovníků zvyšuje jejich pečlivost ve vztahu k pacientům. Dobré pracovní podmínky, zdravotní péče pro zaměstnance a způsoby, jak se vyrovnat se zvláštním druhem zátěže na pracovišti ve zdravotnictví, jsou velmi důležité pro zajištění vysoké úrovně kvality, bezpečnosti pacientů a přiměřené péče. Zelená kniha se o těchto otázkách téměř nezmiňuje.

3.4.3   EHSV zaznamenal, že sociální partneři provádějí průzkum v oblasti programů „návratu do zaměstnání“. EHSV má za to, že tyto programy mohou hrát zásadní roli při udržení i při získávání zdravotnických pracovníků a zejména žen zpět jako pracovní síly a že bude stoupat také jejich význam při řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků.

3.4.4   EHSV se domnívá, že v některých členských státech by měla být přijata opatření, která by pracovní místa ve zdravotnictví učinila pro mladé lidi atraktivnějšími, aby se větší počet z nich rozhodl pro práci v tomto odvětví a hledal si zde zaměstnání. Motivovat více mladých lidí a také více mužů k tomu, aby nastoupili do zaměstnání ve zdravotnictví, pečovatelských a sociálních službách, je možné zlepšením pracovních a platových podmínek po celou dobu kariéry, což učiní tato povolání atraktivnějšími.

3.5   Kapacity ve zdravotnictví

3.5.1   Úspěšná prevence, podpora zdraví a lépe řízená zdravotní péče mohou snížit potřebu léčby a pečovatelských služeb. EHSV v této souvislosti doporučuje zajistit dostatečné kapacity ve zdravotnictví, aby se zvýšila preventivní vyšetření, podpora zdraví a prevence nemocí. Podmínkou však musí být, že budou k dispozici vědecky podložená opatření, která budou plošně a udržitelně financována. EHSV se domnívá, že Společenství by se rovněž mělo zaměřit na podporu zdraví při práci mezi samotnými pracovníky ve zdravotnictví, aby si sami udrželi zdraví a výkonnost (burn out syndrom). Zvláštní pozornost by měla být věnována pracovníkům na konci profesní kariéry, aby byli více schopni pracovat bez zdravotních problémů, a měla by se také zohlednit náročnost jejich pracovního života při určování podmínek jejich odchodu do důchodu.

3.6   Odborná příprava, další vzdělávání a rekvalifikace

3.6.1   EHSV navrhuje přezkoumat problém roztříštěných malých struktur, které v některých členských státech poskytují zdravotní péči, především těch, které nejsou přímo řízeny státem, což ztěžuje dosažení kvalifikace a také sladění dalšího vzdělávání a rekvalifikací na vysoké úrovni. Výbor přikládá velký význam přezkoumání otázky, do jaké míry je možné tato malá zdravotnická zařízení účinněji podporovat při vytváření pracovních míst. EHSV se ptá, jaká je situace s povinným dalším vzděláváním a rekvalifikacemi, uplatňováním vysokých norem a zajištěním transparentnosti prostřednictvím certifikace a s jednotnými evropskými normami a jejich dodržováním. Klade si otázku, do jaké míry byly členské státy pobízeny, aby v této oblasti dosáhly konkrétních výsledků.

3.6.2   EHSV klade otázku, zda by směrnice o uznávání odborných kvalifikací nemohla být doplněna možnou směrnicí o kvalifikacích ve zdravotnictví. Ptá se, jak by bylo možné uvést je do souladu s existujícími samostatnými směrnicemi pro některá lékařská povolání. Chtěl by zjistit, jak tyto směrnice ovlivnily jednotnost kvalifikací a kompetencí, dalšího vzdělávání a rekvalifikací v Evropě a do jaké míry určují jednotné pracovní podmínky v každodenním životě.

3.6.3   EHSV navrhuje zabývat se otázkou nákladů a užitečnosti odpovídající struktury požadavků na další zvyšování kvalifikace evropských poskytovatelů zdravotnických služeb.

3.7   Řízení mobility a odliv pracovníků v EU

3.7.1   EHSV by chtěl znát dopad nabízených služeb a účinnost podpůrných programů a požaduje, aby bylo vědecky prokázáno, do jaké míry hranice států, ale také hranice jazyků či případně kulturní odlišnosti v Evropě ovlivňují migraci pracovníků v této oblasti, kde jsou kladeny značné požadavky na empatii a na znalosti.

3.8   Celosvětová migrace zdravotnických pracovníků

3.8.1   Jak se uvádí v zelené knize, je třeba při přijímání pracovníků do pracovního poměru respektovat etické zásady. Proto by například kromě možnosti přijímat pracovníky z jiných zemí mělo být podporováno zaměstnávání mladých lidí z vlastní země, a to v dostatečné míře. Nedostatečná podpora mladých lidí z vlastní země by neměla být kompenzována přijímáním pracovníků z jiných zemí. S ohledem na značný počet stávajících dobrovolných závazků a na skutečnost, že EU spolupracovala na vypracování kodexu chování Světové zdravotnické organizace, dává EHSV k úvaze, zda je přínosné k tomuto již existujícímu kodexu vypracovat dodatečný kodex chování EU.

3.8.2   Je rovněž nezbytné zabránit odlivu mozků z rozvíjejících se zemí. Zdravotničtí pracovníci by měli být zaměstnáváni pokud možno v institucionalizovaném rámci, který by podporoval mobilitu pracovníků na základě dvoustranných či mnohostranných programů spolupráce. To lze uskutečnit prostřednictvím investic do vzdělávacích infrastruktur pro pracovníky ve zdravotnictví a zlepšení pracovních podmínek. Bez řešení příčin migrace, tj. propastných rozdílů v platových a pracovních podmínkách, bude migrace pokračovat a povede k ještě většímu nedostatku zdravotnických pracovníků v rozvíjejících se zemích.

3.9   Údaje jako základ pro rozhodování

3.9.1   EHSV žádá, aby byly celostátní statistiky v celé Evropě srovnatelné. Tomu brání problém klasifikace pracovních míst ve zdravotnictví, která se v jednotlivých státech částečně liší. Vnitrostátní zvláštnosti v oblasti kompetencí a označování pracovních míst ve zdravotnictví by ve snaze vytvořit jednotné ukazatele neměly být stírány. EHSV navrhuje shromažďovat odpovídající statistiky o pracovních místech ve zdravotnictví v Evropě a rovněž o migraci mezi státy. V souvislosti s myšlenkou předloženou v zelené knize zřídit středisko pro sledování rozvoje pracovníků ve zdravotnictví se vnucuje otázka, zda to je skutečně nutné, nebo zda by k tomuto účelu mohly být využity existující orgány jako Eurostat či Dublin Foundation.

3.9.2   Obecně vzato by se měly zlepšit údaje pomocí rejstříku údajů. EHSV žádá, aby monitorovací středisko pro zdravotnické pracovníky zmíněné v zelené knize bylo propojeno s jinými projekty EU, např. s podporou informačních systémů ve zdravotnictví, a aby se zlepšila komunikace existujících vnitrostátních rejstříků pro všechny profese.

3.9.3   Vzhledem k tomu, že v naprosté většině členských států je zdravotnictví řízeno či regulováno státem, EHSV vítá podporu Evropské komise, jež povede k lepšímu plánování. V této souvislosti navrhuje, aby Evropská unie vyčlenila prostředky na provedení analýz péče poskytované v členských státech. Tyto analýzy by měly sloužit jako základ pro vybudování rozsáhlého systému místně dostupných lékařských a pečovatelských služeb pro občany.

3.10   Zavádění a šíření nových technologií ke zvyšování účinnosti a kvality péče

3.10.1   EHSV navrhuje přezkoumat, zda je možné v zájmu pracujících využít nové technologie spolu s novými možnostmi léčby, které jsou napojeny na elektronické komunikační sítě a mohou být plošně nabízeny i ve velmi odlehlých oblastech, také k vlastní diagnóze či k diagnóze za účasti pacienta. V této souvislosti by měly být zohledněny zkušenosti z jiných států. Před zavedením nových technologií je však třeba zajistit, aby byly přijímány lékařskými pracovníky. Ke splnění tohoto požadavku je nutné lékařské pracovníky zapojit do vývoje technologie elektronického zdravotnictví (e-health). Touto cestou se zajistí, aby elektronické nástroje mohly být v každodenní praxi využívány jednoduše a bezpečně. Přiměřená odborná příprava lékařských pracovníků na optimální využití nových technologií je nezbytným předpokladem pro jejich úspěšné zavedení. EHSV poukazuje na skutečnost, že přes veškeré výhody jsou nové technologie vždy spojeny s rizikem, např. v otázce ochrany údajů, jež je nutné zohlednit. Zavádění nových technologií musí být orientováno na různé vnitrostátní zdravotnické systémy. Může vést k přizpůsobení vnitrostátních práv odpovědnosti, která se v každém členském státě vztahují na pracovníky ve zdravotnictví. Výbor klade otázku, do jaké míry jednotlivá opatření a pilotní projekty podporované Evropskou komisí stojí v cestě zavedení vnitrostátních informačních infrastruktur či jej dokonce přímo ruší.

3.11   Význam osob samostatně výdělečně činných ve zdravotnictví z hlediska pracovní síly

3.11.1   V některých zemích Evropské unie hrají pracovníci ve zdravotnictví provozující vlastní praxi, kteří tak naplňují princip podnikání, důležitou roli v nabídce zdravotní péče v členských státech. Zelená kniha uznává roli svobodných povolání ve zdravotnictví a funkci, kterou plní vedle veřejného sektoru. Právě díky nim je často možné zajistit poskytování léčby a pečovatelských služeb lidem se zárukou odbornosti a bezpečnosti. Výbor však zdůrazňuje, že v Unii získala většina pracovníků ve svobodném povolání ve zdravotnictví svoji kvalifikaci na základě dlouhých studií poskytovaných společností v rámci bezplatného veřejného vzdělávání. Občanská společnost má také právo očekávat určitou návratnost této investice (ceny a náklady) a její zástupci mohou přistupovat pouze zdrženlivě k přání Komise v bodě 6, který podle všeho usiluje o rozšíření soukromých forem v tomto sektoru systémů zdravotní péče. EHSV se zároveň staví kriticky k sílící tendenci zdánlivé samostatné výdělečné činnosti v oblastech, v nichž se to v závislosti na konkrétní vykonávané činnosti jeví problematické (např. v pečovatelských službách a péči o starší osoby).

3.12   Politika soudržnosti

3.12.1   EHSV doporučuje ve větší míře využívat strukturální fondy na odbornou přípravu a další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. Nedostatek zdravotnických pracovníků ve strukturálně slabých regionech by mohl být odstraněn např. zřizováním a podporou odborné přípravy, dalšího vzdělávání a rekvalifikace v regionech, kde jsou školení pracovníci nejvíce zapotřebí. Tento návrh vychází ze zjištění, že pracovníci ve zdravotnictví se nejčastěji usazují tam, kde získali kvalifikaci. Politika soudržnosti by rovněž mohla nabídnout rámec na podporu pilotních projektů, které se zabývají předkládanými otázkami. Dále Výbor navrhuje uvolnit prostředky z evropských strukturálních fondů na zlepšení infrastruktury ve zdravotnictví a případně na zlepšení komunikace či standardu nových léčebných postupů (evidence based medicine).

3.12.2   EHSV s obavami sleduje především ekonomicky motivovanou diskusi, která probíhá zejména mezi řídícími pracovníky a zainteresovanými profesními skupinami ohledně nového rozdělení úkolů ve zdravotnictví s cílem nahradit poskytování lékařských služeb, které nyní vykonávají kvalifikovaní pracovníci, levnějšími alternativami. Jako lepší řešení se jeví účinnější koordinace, optimalizace postupů a propojení do sítí s větší flexibilitou v přidělování úkolů. V této souvislosti EHSV přikládá zásadní význam získávání odpovídajících kvalifikací, které zabrání poklesu kvality léčebných postupů.

3.12.3   EHSV se domnívá, že přiřazování kvalifikací či profesí k jednotlivým úkolům by mělo být založeno na:

1.	klinických potřebách,

2.	odborné přípravě, popisu práce a odpovědnosti,

3.	potřebách pacientů.

3.12.4   EHSV zastává názor, že i během finanční krize by členské státy měly být připraveny dostatečně financovat své vlastní systémy zdravotní péče (finanční management), a zejména zajistit dostatečný počet pracovníků schopných poskytovat vysoce kvalitní služby, k čemuž také patří zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců v tomto odvětví.

3.13   Sociální partnerství

3.13.1   EHSV zdůrazňuje významnou roli a odpovědnost sociálních partnerů při utváření pracovních podmínek pracovníků ve zdravotnictví a velkou různorodost pracovních míst ve zdravotnictví a poukazuje na přípravnou činnost, kterou sociální partneři v této oblasti již vykonali.

3.13.2   Demografická změna, která je příčinou nedostatku mladých zaměstnanců, nesmí vést ke snížení úrovně kvalifikací a platů (race to the bottom). EHSV se domnívá, že členské státy musí za tento aspekt převzít odpovědnost.

3.13.3   EHSV si je vědom, že byl zahájen sociální dialog v rámci evropského nemocničního odvětví, a konstatuje, že pracovní program, který dojednali sociální partneři, pokrývá všechna témata, kterým se věnuje zelená kniha. Proto lituje, že se v zelené knize na tento proces neodkazuje.

3.13.4   EHSV zdůrazňuje důležitou roli zásady stejné odměny za stejnou činnost, nezávisle na pohlaví.

3.13.5   Zvláštní pracovní podmínky 24/7 vyžadují zvláštní kompenzační mechanismy (platby za přesčasy a noční práci, náhradní volno), aby bylo možné pracovníkům kompenzovat velkou zátěž. V této souvislosti se EHSV staví velmi kriticky k rostoucímu počtu pobídek mnoha členských států k podpoře samostatné výdělečné činnosti, a tím i ztrátě sociální a pracovně právní ochrany.

---