25.8.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 200/76

—

podporuje politický cíl dále sjednotit vnitřní trh a zlepšit schopnost fungování spotřebitelského vnitřního trhu, zvláště pro malé a střední podniky;

—

zároveň se zasazuje o cíl nadále posilovat a rozvíjet ochranu spotřebitele v EU, což je nutná podmínka pro fungování jednotného trhu;

—

je toho názoru, že předkládaný návrh směrnice dosud není vhodný k tomu, aby posílil důvěru spotřebitelů v přeshraniční obchod;

—

staví se proti zásadě rozsáhlé plné harmonizace, protože skrývá riziko, že se členské státy budou muset vzdát určitých předpisů na ochranu spotřebitelů ve prospěch sjednocení;

—

očekává, že také v budoucnu bude možné, aby členské státy směly překročit jednotné standardy Společenství;

—

zasazuje se tedy o diferencovaný přístup, u kterého může být akceptována plná harmonizace u převážně technických předpisů, jinak by měly mít členské státy při stanovování předpisů volné pole působnosti;

—

zdůrazňuje, že klíčové informace, které je možno použít na všechny typy dokumentů, musí být formulovány konkrétněji;

—

vidí dále potřebu vyjasnění a úprav u smluv uzavřených na dálku.

Zpravodaj

:

pan Gibowski (DE/ELS), státní tajemník, zástupce Dolního Saska u spolkové vlády

1.

podporuje politický cíl dále sjednotit vnitřní trh a zlepšit schopnost fungování spotřebitelského vnitřního trhu, zvláště pro malé a střední podniky;

2.

zároveň se zasazuje o cíl nadále posilovat a rozvíjet ochranu spotřebitele v EU, což je nutná podmínka pro fungování jednotného trhu;

3.

na základě toho vítá návrh sloučit prostřednictvím tohoto návrhu směrnice existující směrnice o ochraně spotřebitele do jediného regulačního rámce, který se bude používat horizontálně na všechny smlouvy mezi spotřebiteli a obchodníky stanovené v návrhu směrnice;

4.

zároveň lituje, že zde nejsou zahrnuty všechny směrnice o ochraně spotřebitele a návrh Komise se omezuje na přepracování čtyř směrnic. Tím Komise nevyužila všechny možnosti ke stanovení společného regulačního rámce pro všechna práva spotřebitelů na vnitřním trhu;

5.

dále lituje, že se podařilo pouze částečně odstranit rozpory a nepřesnosti v existujících právních aktech a celkově zlepšit transparentnost acquis týkajícího se spotřebitelů;

6.

je znepokojen (rostoucími) nerovnostmi mezi ustanoveními o ochraně spotřebitele v EU a ve třetích zemích a navrhuje tedy Evropské komisi, aby tomuto tématu věnovala větší pozornost;

7.

zdůrazňuje, že směrnice dosud stanovovaly evropský minimální standard, takže členské státy mohly překročit úroveň ochrany spotřebitele stanovenou v EU. Některé státy tuto možnost široce využily; vyjadřuje naději, že tato příležitost povede k celkovému zvýšení ochrany spotřebitelů ve všech členských státech;

8.

staví se proti zásadě rozsáhlé plné harmonizace, protože skrývá riziko, že se členské státy budou muset vzdát určitých předpisů na ochranu spotřebitelů ve prospěch sjednocení, přestože se tyto předpisy osvědčily;

9.

je toho názoru, že je nutno do velké míry zachovat osvědčenou zásadu minimální harmonizace odpovídající odstavci 5 ústředního článku na ochranu spotřebitele č. 153 Smlouvy o ES. Členským státům by se v zásadě měla ponechat možnost zesílením ochrany flexibilně uzpůsobit spotřebitelské právo právním předpisům jednotlivých států;

10.

poukazuje na to, že rozsáhlá plná harmonizace představuje v evropské ochraně spotřebitele novinku, jejíž zavedení se nezdá být nezbytně nutné. Pouze ve zvláštních jednotlivých technických případech, ve kterých je možno prokázat, že dosud existující rozdílné předpisy jednotlivých států znamenají skutečnou přítěž pro podniky obchodující přes hranice, nebo jsou značnou překážkou pro uskutečňování čtyř základních svobod Evropské unie, by se mělo v určitých případech uvažovat o plné harmonizaci;

11.

pochybuje o tom, že rozsáhlá plná harmonizace vyhoví zásadě subsidiarity. Komise musí prokázat, proč si kompletně osobuje pravomoci. Plná harmonizace by měla být proto použita pouze v několika klíčových oblastech vnitřního trhu;

12.

také zpochybňuje, že plná harmonizace vede k vyšší důvěře spotřebitelů a působí podpůrně na konkurenceschopnost. Dosavadní problémy pro spotřebitele jsou způsobeny spíše nejistotou a složitostí prosazování právních předpisů při přeshraničním obchodě (jazykové bariéry, výlohy na advokáty a soudy atd.). Zde směrnice žádné zlepšení nenabízí;

13.

zdůrazňuje, že je třeba prozkoumat cíle Komise týkající se úpravy jak přeshraničního obchodu, tak obchodů uvnitř členských států prostřednictvím návrhu směrnice. Každopádně neexistuje žádný důkaz, že by byl přeshraniční obchod omezován rozdílnými vnitřními předpisy;

14.

poukazuje navíc na to, že harmonizované předpisy musí mít vždy dokazatelné empirické odůvodnění a realistické posouzení dopadů;

15.

zastává především názor, že průzkum Eurobarometru, který je jejich základem, není dostatečným odůvodněním pro vydání návrhu směrnice. V každém případě musí být potřeba jednat v rámci jednotlivých předpisů Komisí empiricky podložena a logicky doložena. Posouzení dopadů obsahuje v současnosti pouze abstraktní hodnocení dopadů různých možností jednání;

16.

je toho názoru, že nepřesnosti v pojmech dosavadních směrnic o ochraně spotřebitele, které přispěly ke značné netransparentnosti, nebyly v návrhu směrnice dostatečně odstraněny. Uvedené definice potřebují další vyjasnění, to platí například pro pojmy „spotřebitel“ a „obchodník“;

17.

je toho názoru, že ustanovení o obecných požadavcích na informace zůstávají nepřesné a za určitých okolností skrývají značnou právní nejistotu. Alespoň vymezení požadavků na informace („pokud již nejsou patrné ze souvislostí“) je málo přesné a nehodí se k vymezení;

18.

zdůrazňuje, že klíčové informace, které je možno použít na všechny typy dokumentů, musí být formulovány konkrétněji;

19.

vyzdvihuje, že si především malé podniky stěžují, že už dnes nemohou vyhovět požadavkům na informace bez právního poradenství. Podnikům a spotřebitelům by pomohl standardní formulář. Podniky, které by používaly formulář obsažený ve směrnici, by si byly jisté, že jejich informace odpovídají požadavkům směrnice. Spotřebitelům by byly informace nabízeny po celé Evropě ve stejné formě. Formulář navržený v příloze splňuje tento účel pouze částečně;

20.

vidí dále potřebu vyjasnění a úprav u smluv uzavřených na dálku. Návrh pro smlouvy uzavřené na dálku přesahuje na jedné straně v současnosti platné vnitrostátní předpisy, ale na druhé straně nezahrnuje výjimku obsaženou ve staré směrnici týkající se smluv uzavřených na dálku, že zboží, které z důvodu své povahy není vhodné pro zaslání zpět, je z práva odstoupit od smlouvy vyňato;

21.

staví se kriticky ke skutečnosti, že podomní prodej by měl být zahrnut do plné harmonizace. Převážná část podomního prodeje nebo smluv uzavřených mimo obchodní prostory se odehrává v rámci jednotlivých států;

22.

táže se, proč u předplatných časopisů a výherních her není povoleno právo odstoupit od smlouvy. Stejně tak to platí pro soukromé internetové aukce, které jsou v některých členských státech (alespoň v Německu) považovány za normální kupní smlouvy. I zde by měla být zavedena vnitrostátní výjimka;

23.

vítá návrhy na prodej spotřebního zboží, protože se ukázaly jako příznivé pro prodejce (právo na dodatečné plnění, lhůta k plnění);

24.

naproti tomu vidí kriticky návrhy v oblasti věcných závad, především lhůtu k uplatnění reklamací;

25.

hodnotí kriticky návrhy v oblasti všeobecných obchodních podmínek, protože část navržených předpisů by zahrnovala omezení práv spotřebitelů. Právní předpisy v členských státech nesmí být dále podkopávány;

26.

je toho názoru, že předkládaný návrh směrnice dosud není vhodný k tomu, aby posílil důvěru spotřebitelů v přeshraniční obchod. Naopak, pokud navrhovaná legislativa znamená požadovanou úpravu práva jednotlivých států na nižší úroveň podle cílů EU, mohlo by to vést k dalšímu oslabení poptávky spotřebitelů, protože nízké standardy ochrany spotřebitele by je mohly odradit a znejistit;

27.

vyslovuje se důrazně proti rozsáhlé plné harmonizaci a očekává, že také v budoucnu bude možné, aby členské státy směly překročit jednotné standardy Společenství;

28.

zasazuje se tedy o diferencovaný přístup, u kterého může být akceptována plná harmonizace u převážně technických předpisů, jinak by měly mít členské státy při stanovování předpisů volné pole působnosti. To by jim také poskytlo možnost reagovat na chybný vývoj rychleji, než může evropský zákonodárce;

29.

je toho názoru, že by se měl používat integrovaný přístup, při kterém by se dospělo k definicím a předpisům, které by se hodily také ke zlepšení ostatních spotřebitelských předpisů pro oblasti, které nejsou obsaženy v návrhu směrnice;

30.

při současném stavu jednání vychází z toho, že je potřeba dalšího vyjasnění a poradenství. Při nadcházejících jednáních je nutno zohlednit dosažení rovnováhy mezi vysokou úrovní ochrany spotřebitele a konkurenceschopností podniků. Je třeba zabránit nepřiměřenému zatížení především středních podniků, stejně jako poklesu úrovně ochrany spotřebitele, která je v některých členských státech již dost vysoká. Jednání by měla být využita také k tomu, aby informace pro spotřebitele byly jednotně jednodušší a srozumitelnější;

31.

očekává s velkým zájmem další diskusi a hodlá ji podporovat.