8.3.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 64/20

1)

Brání právo Evropské unie, zejména čl. 6 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 60/2004 (1) ve spojení s třetím bodem odůvodnění nařízení Komise (ES) č. 832/2005 (2), jakož i čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení Komise (ES) č. 1972/2003 (3) určit rozsah přebytečných zásob hospodářského subjektu tak, že se od přebytečných zásob (jako zásoby převáděné do následujícího období) automaticky odečtou průměrné zásoby hospodářského subjektu ke dni 1. května za posledních – ne více než čtyř – let činnosti před 1. květnem 2004 zvýšené o koeficient 1,2?

V případě kladné odpovědi na tuto otázku, bude odpověď jiná tehdy, jestliže při určení rozsahu zásoby převáděné do následujícího období a přebytečných zásob může být zohledněn nárůst produkčních, zpracovatelských nebo prodejních objemů hospodářského subjektu, doba dozrávání příslušného zemědělského produktu, doba vytvoření zásob, jakož i jiné na hospodářském subjektu nezávislé okolnosti?

2)

Je v souladu s cílem práva Evropské unie, zejména s cílem nařízení Komise (ES) č. 1972/2003 považovat veškeré zásoby zemědělského produktu, které měl ke dni 1. května 2004 v držení hospodářský subjekt, za jeho přebytečné zásoby?

3)

Vylučuje právo Evropské unie, zejména článek 4 nařízení Komise (ES) č. 1972/2003, jakož i článek 6 nařízení Komise (ES) č. 60/2004 v situaci, kdy hospodářský subjekt zahájil svoji činnost spojenou s příslušným zemědělským produktem méně než rok před 1. květnem 2004, aby tento hospodářský subjekt musel sám dokázat, že rozsah zásob zemědělského produktu, který držel dne 1. května 2004, odpovídá rozsahu zásob zemědělského produktu, který by běžně produkoval, prodával nebo jiným způsobem úplatně nebo bezúplatně převáděl nebo nabýval?

V případě kladné odpovědi na tuto otázku, bude odpověď jiná tehdy, jestliže je orgán nezávisle na důkazní povinnosti hospodářského subjektu povinen na základě tímto subjektem podaného prohlášení o příslušném zemědělském produktu zohlednit při určení zásoby převáděné do následujícího období a přebytečných zásob hospodářského subjektu nárůst jeho produkčních, zpracovatelských nebo prodejních objemů jakož i jeho zásob po 1. květnu 2004?

4)

Je v souladu s cílem nařízení Komise (ES) č. 1972/2003, jakož i nařízení Komise (ES) č. 60/2004 vybírat poplatek z přebytečných zásob také tehdy, jestliže jsou u hospodářského subjektu k 1. květnu 2004 zjištěny přebytečné zásoby, tento však prokáže, že z uvedení přebytečných zásob na trh po 1. květnu 2004 neměl žádnou skutečnou výhodu v podobě cenového rozdílu?

5)

Může být čl. 6 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 60/2004, podle nějž se při zjištění přebytečného množství cukru, isoglukosy a fruktosy zohlední mimo jiné skladovací kapacity, vykládán v tom smyslu, že jestliže skladovací kapacity hospodářského subjektu byly v průběhu roku před přistoupením zvětšeny, představuje to základ pro nižší určení přebytečných zásob zemědělského produktu, který dne 1. května 2004 držel, nezávisle na hospodářské činnosti hospodářského subjektu, jakož i na rozsahu jeho zpracování zemědělského produktu a na příslušných zásobách v letech činnosti před 1. květnem 2004 jakož i ve dvou letech po 1. květnu 2004?

6)

Vylučuje článek 10 nařízení Komise (ES) č. 1972/2003, požadovat od hospodářského subjektu poplatek z přebytečných zásob daňovým výměrem, jestliže byl daňový výměr sice vydán v době platnosti nařízení – dne 30. dubna 2007 – ale podle vnitrostátního práva nabyl vůči hospodářskému subjektu účinnosti až po skončení použitelnosti nařízení Komise a vnitrostátní právo nestanoví pro vyžadování poplatku ze zásob žádnou lhůtu?