Žaloba podaná dne 8. května 2007 – Red Bull GmbH v. OHIM – Grupo Osborne (TORO)

(Věc T-165/07)

(2007/C 155/70)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Red Bull GmbH (Fuschl am See, Rakousko) (zástupci: H. O'Neill, solicitor, V. von Bomhard a A. Renck, lawyers)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Grupo Osborne SA (El Puerto de Santa Maria, Španělsko)

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Grupo Osborne SA

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „TORO“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 32, 33 a 42 – přihláška č. 1 500 917

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: Slovní národní ochranné známky „TORO ROSSO“ a „TORRO ROJO“ pro výrobky a služby zařazené do třídy 32, jakož i slovní a obrazová národní ochranná známka, mezinárodní ochranná známka a ochranná známka Společenství obsahující slovo „BULL“ samostatně nebo v kombinaci s jinými slovy pro výrobky a služby zařazené do tříd 32, 33 a 42

Rozhodnutí námitkového oddělení: Námitkám bylo vyhověno ve vztahu ke všem výrobkům a službám s výjimkou „poskytování dočasného ubytování“

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zrušení rozhodnutí námitkového oddělení v rozsahu, ve kterém vyhovuje námitkám ve vztahu k „pivu“ (třída 32), „alkoholickým nápojům kromě vína a piva“ (třída 33) a „pohostinství (stravování), včetně barů, snack-barů, restaurací, restaurací se samoobsluhou, hostinců, jídelen a vináren“ (třída 42); zápis přihlášené ochranné známky Společenství pro uvedené výrobky a služby může proběhnout

Dovolávané žalobní důvody: Porušení druhé věty článku 73 nařízení Rady č. 40/94 z důvodu, že odvolací senát jasně neuvedl základ pro své rozhodnutí, protože plně nevymezil materiál předložený účastníky.

Dále, porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení z důvodu, že odvolací senát vyloučil relevanci dobrého jména přes koncepční totožnost kolidujících ochranných známek a dobré jméno starších ochranných známek.

Konečně, porušení čl. 8 odst. 5 nařízení z důvodu, že odvolací senát uplatnil hypotézu, že kolidující ochranné známky musí být natolik podobné, aby existovalo nebezpečí záměny, přičemž je podle žalobkyně dostatečné, aby si spotřebitel mohl mezi těmito dvěma ochrannými známkami „učinit spojitost“.