Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62007TN0146

    Věc T-146/07: Žaloba podaná dne 7. května 2007 – United Technologies v. Komise

    Úř. věst. C 155, 7.7.2007, p. 30–31 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    7.7.2007   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 155/30


    Žaloba podaná dne 7. května 2007 – United Technologies v. Komise

    (Věc T-146/07)

    (2007/C 155/57)

    Jednací jazyk: angličtina

    Účastníci řízení

    Žalobkyně: United Technologies Corp. (Harford, Spojené státy) (zástupci: A. Winckler, lawyers, a J. Temple Lang, Solicitor)

    Žalovaná: Komise Evropských společenství

    Návrhová žádání žalobkyně

    zrušit nebo podpůrně snížit pokutu uloženou UTC na základě rozhodnutí;

    uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

    přijmout jakákoliv jiná opatření, jež uzná Soudní dvůr za vhodná.

    Žalobní důvody a hlavní argumenty

    Žalobkyně se touto žalobou domáhá na základě článku 230 ES částečného zrušení rozhodnutí Komise K(2007) 512 konečné ze dne 21. února 2007 (ve věci COMP/E-1/38.823 – PO/Elevators and Escalators), kterým bylo rozhodnuto, že se žalobkyně společně s dalšími podniky dopustila ve čtyřech samostatných, komplexních a trvajících porušení článku 81 ES odst. 1 ES na základě kartelové dohody rozdělením trhu, zadáváním veřejných zakázek a kupních smluv, smluv o instalaci, údržbě a modernizaci výtahů a eskalátorů.

    Žalobkyně na podporu této žaloby nejprve uplatňuje, že Komise nesprávně usoudila, že toliko vlastnictví v právním smyslu celé dceřiné společnosti odůvodňuje odpovědnost mateřské společnosti. Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 (1) vyžaduje důkaz o úmyslu nebo nedbalosti, ii) že mateřská společnost musí vykonávat skutečnou kontrolu nad obchodní politikou dceřiné společnosti během období, kdy došlo k porušení, nebo si musí být vědoma jednání a neučinit nic k jeho ukončení, a iii) že odpovědnost mateřské společnosti za kartelové dohody jejich dceřiných společností se musí zakládat na jejím skutečném jednání a nikoliv možnosti vlivu.

    Žalobkyně dále tvrdí, že domněnka odpovědnosti byla vyvrácena, neboť dceřiné společnosti určovaly nezávisle své každodenní obchodní jednání a příslušní zaměstnanci nerespektovali pokyny poté, co žalobkyně podnikla přiměřené kroky k zajištění souladu s pravidly hospodářské soutěže. Žalobkyně se dále domnívá, že Komise neuvedla důvody svého zjištění, že žalobkyně nevyvrátila domněnku odpovědnosti.

    Žalobkyně krom toho tvrdí, že 70 % zvýšení pokuty uložené žalobkyni za rozsah a odrazení je neopodstatněné a nepřiměřené.

    Konečně žalobkyně uplatňuje, že Komise porušila zásadu rovného zacházení, když považovala žalobkyni odpovědnou za protiprávní jednání jejích dceřiných společností, neboť Komise zvolila jiné právní posouzení, při němž došla k závěru, že Mitsubishi Electric Corporation Japan není odpovědná za jednání svých dceřiných společností.


    (1)  Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, s. 1).


    Top