—

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0214) (1),

—

s ohledem na čl. 251 odst. 2, čl. 47 odst. 2 a články 55 a 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0155/2005),

—

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0270/2005),

1.

schvaluje návrh Komise;

2.

žádá Komisi, aby návrh znovu předložila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu jej podstatně změnit nebo nahradit novým textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

—

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2005)0158) (1),

—

s ohledem na čl. 80 odst. 2 a čl. 300 odst. 2 první pododstavec první větu Smlouvy o ES,

—

s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0177/2005),

—

s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0258/2005),

1.

schvaluje uzavření dohody;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Bulharské republiky.

—

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2005)0159) (1),

—

s ohledem na čl. 80 odst. 2 a čl. 300 odst. 2 první pododstavec první větu Smlouvy o ES,

—

s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0173/2005),

—

s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0259/2005),

1.

schvaluje uzavření dohody;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Chorvatské republiky.

—

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2005)0106) (1),

—

s ohledem na článek 12 nařízení Rady (ES) č. 297/95 ze dne 10. února 1995 (2), podle něhož Rada konzultovala Parlament (C6-0137/2005),

—

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0264/2005),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(4a)

Aby bylo možno dodržet zásadu proporcionality, měl by se na léčivé prostředky, jejichž účinné látky se v lékařství osvědčily a používají se ve Společenství alespoň deset let, vztahovat snížený roční poplatek.

—

s ohledem na návrh nařízení Rady (KOM(2005)0187) (1),

—

s ohledem na článek 37 a čl. 300 odst. 2 Smlouvy o ES,

—

s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0154/2005),

—

s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro rozvoj (A6-0260/2005),

1.

schvaluje pozměněný návrh rozhodnutí Rady a schvaluje uzavření protokolu;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Komorské unie.

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 19. července 2004 týkající se dohod o spolupráci při rybolovu,

(2a)

Je důležité zkvalitnit informace poskytované Evropskému parlamentu; Komise by za tímto účelem měla vypracovat výroční zprávu o uplatňování dohody;

—

s ohledem na žádost o zbavení Mariose Matsakise poslanecké imunity předloženou generálním státním žalobcem Kyperské republiky dne 20. září 2004 a oznámenou na plenárním zasedání dne 13. října 2004,

—

s ohledem na dopis, jehož obdržení bylo oznámeno na plenárním zasedání dne 14. října 2004 a v němž Marios Matsakis zpochybňuje pravomoc generálního státního žalobce Kyperské republiky předkládat žádost o zbavení poslanecké imunity,

—

s ohledem na dva dopisy ze dne 13. října 2004 a 10. února 2005, které předsedovi Parlamentu zaslal stálý zástupce Kyperské republiky a které potvrzují, že generální státní žalobce je oprávněn požádat o zbavení imunity kyperského poslance Evropského parlamentu,

—

s ohledem na dopis zaslaný předsedou Nejvyššího soudu Kyperské republiky ze dne 16. června 2005,

—

poté, co Marios Matsakis dostal možnost se k záležitosti vyjádřit, v souladu s čl. 7 odst. 3 jednacího řádu,

—

s ohledem na článek 10 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965 a na čl. 6 odst. 2 Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

—

s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství ze dne 12. května 1964 a 10. července 1986 (1),

—

s ohledem na čl. 83 a čl. 113 Ústavy Kyperské republiky,

—

s ohledem na čl. 6 odst. 2 a článek 7 jednacího řadu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0268/2005),

1.

bere na vědomí, že podle článků 83 a 113 Ústavy Kyperské republiky je generální státní žalobce orgánem oprávněným k předkládání žádostí o zbavení poslanecké imunity;

2.

zbavuje Mariose Matsakise imunity pod podmínkou, že se toto zbavení bude týkat pouze dotčeného trestního stíhání a že až do okamžiku vydání pravomocného rozsudku bude Marios Matsakis požívat imunity a nebude tedy moci být jakkoliv zadržen či vzat do vyšetřovací vazby, ani se na něj nebudou vztahovat žádná opatření, která by mu mohla bránit ve výkonu jeho povinností spjatých s jeho mandátem poslance Evropského parlamentu;

3.

pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru generálnímu státnímu žalobci Kyperské republiky.

—

s ohledem na podnět Francouzské republiky, Irska, Švédského království a Spojeného království (8958/2004) (1),

—

s ohledem na čl. 34 odst. 2 písm. b) Smlouvy o EU,

—

s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o EU, podle kterého Rada konzultovala Parlament (C6-0198/2004),

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k předloženému právnímu základu,

—

s ohledem na články 93, 51 a 35 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0174/2005),

1.

zamítá podnět Francouzské republiky, Irska, Švédského království a Spojeného království;

2.

vyzývá Francouzskou republiku, Irsko, Švédské království a Spojené království, aby vzaly svůj podnět zpět;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám Francouzské republiky, Irska, Švédského království a Spojeného království.

—

s ohledem na návrh Rady (14203/2004) (1),

—

s ohledem na pozměněný návrh Komise Radě (KOM(2002)0326) (2),

—

s ohledem na svůj postoj ze dne 20. září 2001 (3),

—

s ohledem na čl. 63 odst. 1 bod 1 písm. d) Smlouvy o ES,

—

s ohledem na článek 67 Smlouvy o ES, podle něhož Rada konzultovala Parlament (C6-0200/2004),

—

s ohledem na článek 51, čl. 41 odst. 4 a čl. 55 odst. 3 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a postoje Výboru pro rozvoj a Výboru pro právní záležitosti (A6-0222/2005),

1.

schvaluje pozměněný návrh Rady;

2.

vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem změnila svůj návrh, podle čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES;

3.

vyzývá Radu, aby uvědomila Parlament o svém záměru odchýlit se od textu schváleného Parlamentem;

4.

vyhrazuje si právo předložit věc Soudnímu dvoru za účelem ověření zákonnosti návrhu a jeho slučitelnosti se základními právy;

5.

nařizuje svému předsedovi, aby předložil svůj postoj Radě a Komisi.

(1a)

Každý členský stát by měl mít obecný vnitrostátní právní rámec upravující azyl, dodržující alespoň základní ochranu poskytovanou podle mezinárodního azylového práva;

(2)

Na svém zvláštním zasedání v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 se Evropská rada dohodla pracovat na vytvoření společného evropského azylového systému založeného na úplném a celistvém uplatňování Ženevské úmluvy ze dne 28. července 1951 o právním postavení uprchlíků, doplněné Newyorským protokolem ze dne 31. ledna 1967 (dále jen „Ženevská úmluva“), a potvrdila tak zásadu neodepření vstupu a zajištění, že nikdo nebude poslán zpět tam, kde mu hrozí pronásledování .

(2)

Na svém zvláštním zasedání v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 se Evropská rada dohodla pracovat na vytvoření společného evropského azylového systému založeného na úplném a celistvém uplatňování Ženevské úmluvy ze dne 28. července 1951 o právním postavení uprchlíků, doplněné Newyorským protokolem ze dne 31. ledna 1967 (dále jen „Ženevská úmluva“), a potvrdila tak zásadu neodepření vstupu a zajištění, že nikdo nebude poslán zpět do zemí nebo na území, kde by mohl být ohrožen jeho život nebo svoboda ;

(3a)

Evropská rada na svém zasedání konaném v Haagu ve dnech 4. a 5. listopadu 2004 potvrdila postoj přijatý v Tampere a souhlasila s tím, že se do roku 2010 zavede společný postupu udělování azylu a jednotné právní postavení pro ty, kterým byl udělen azyl nebo podpůrná ochrana.

(5)

Hlavním cílem této směrnice je zavést v Evropském společenství minimální rámec pro postupy udělování a odnímání právního postavení uprchlíka.

(5)

Hlavním cílem této směrnice je zavést v Evropském společenství minimální rámec pro postupy udělování a odnímání právního postavení uprchlíka, který zajistí, že žádný členský stát žádným způsobem neodmítne nebo nevrátí do vlasti žadatele o azyl ani ho nedopraví na hranice území, kde by jeho život nebo svoboda byly ohroženy z důvodů jeho rasy, pohlaví, náboženského vyznání, národnosti, jazyka, sexuální orientace, příslušnosti k určité sociální skupině nebo menšině nebo politickému názoru, přičemž bude dodržovat mezinárodní normy, zejména Ženevskou úmluvu a závěry setkání o udělování azylu v Tampere.

(8)

Tato směrnice respektuje základní práva a zachovává zásady uznané zejména v Listině základních práv Evropské unie.

(8)

Tato směrnice respektuje základní práva a zachovává zásady uznané zejména v Listině základních práv Evropské unie, jakožto obecné zásady práva Společenství a všech stávajících mezinárodních závazků, zejména Ženevské úmluvy.

(9)

Pokud jde o zacházení s osobami, které spadají do působnosti této směrnice, jsou členské státy vázány povinnostmi podle mezinárodních právních dohod, jejichž jsou účastnickou stranou a které zakazují diskriminaci.

(9)

Pokud jde o zacházení s osobami, které spadají do působnosti této směrnice, jsou členské státy vázány povinnostmi podle mezinárodních právních dohod, jejichž jsou účastnickou stranou a které zakazují všechny formy diskriminace.

(11)

Je v zájmu jak členských států, tak žadatelů o azyl, aby bylo o žádosti o azyl rozhodnuto co možná nejdříve. Organizace vyřizování žádostí o azyl je ponechána na uvážení členských států tak, aby podle svých vnitrostátních potřeb mohly upřednostnit nebo urychlit vyřízení jakékoli žádosti s přihlédnutím k normám uvedeným v této směrnici.

(11)

Je v zájmu jak členských států, tak žadatelů o azyl, aby bylo o žádosti o azyl rozhodnuto co možná nejdříve , a proto jsou nezbytné rychlé a účinné postupy, které by neměly trvat déle než 6 měsíců . Organizace vyřizování žádostí o azyl je ponechána na uvážení členských států tak, aby podle svých vnitrostátních potřeb mohly upřednostnit nebo urychlit vyřízení jakékoli žádosti s přihlédnutím k normám uvedeným v této směrnici;

(13)

V zájmu správného uznání osob, jež potřebují ochranu jako uprchlíci ve smyslu článku 1 Ženevské úmluvy, by měl každý žadatel až na určité výjimky mít náležitý přístup k řízení, možnost spolupracovat a řádně komunikovat s příslušnými orgány tak, aby mohl předkládat důležité skutečnosti o svém případě, a mít dostatečné procedurální záruky pro sledování svého případu v průběhu všech etap řízení. Kromě toho by v rámci postupu posuzování žádosti o azyl mělo být žadateli běžně poskytnuto alespoň právo pobytu až do vynesení rozhodnutí rozhodovacím orgánem, přístup ke službám tlumočníka pro předložení žadatelova případu při pohovoru s úřady, možnost komunikovat se zástupcem Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) nebo s jinou organizací pracující v jeho zastoupení, právo na příslušné vyrozumění o rozhodnutí a o tom, jaké věcné a právní důvody vedly k danému rozhodnutí, možnost konzultovat právního nebo jiného poradce a právo být informován o svém právním postavení v rozhodujících momentech během řízení v jazyce, o němž lze oprávněně předpokládat, že mu žadatel rozumí.

(13)

V zájmu správného uznání osob, jež potřebují ochranu jako uprchlíci ve smyslu článku 1 Ženevské úmluvy, by měl každý žadatel mít náležitý přístup k řízení, možnost spolupracovat a řádně komunikovat s příslušnými orgány tak, aby mohl předkládat důležité skutečnosti o svém případě, a mít procedurální záruky pro sledování svého případu v průběhu všech etap řízení. Kromě toho by v rámci postupu posuzování žádosti o azyl mělo být žadateli běžně poskytnuto alespoň právo pobytu až do vynesení rozhodnutí rozhodovacím orgánem, přístup ke službám tlumočníka pro předložení žadatelova případu při pohovoru s úřady, možnost komunikovat se zástupcem Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) nebo s jinou organizací pracující v jeho zastoupení, právo na příslušné vyrozumění o rozhodnutí a o tom, jaké věcné a právní důvody vedly k danému rozhodnutí, možnost konzultovat právního nebo jiného poradce a právo být informován o svém právním postavení v rozhodujících momentech během řízení v jazyce, kterému žadatel rozumí .

(Nahrazení formulace „o němž lze oprávněně předpokládat“ zněním „rozumí“ nebo „rozumějí“ platí pro celý text.)

(14)

Dále by měly být stanoveny určité procedurální záruky pro nezletilé osoby bez doprovodu vzhledem k jejich zranitelnosti. V této souvislosti by měly členské státy přihlížet především k zájmům dítěte.

(14)

Dále by měly být stanoveny určité procedurální záruky pro děti bez doprovodu vzhledem k jejich zranitelnosti. V této souvislosti by měly členské státy po celou dobu azylového řízení přihlížet především k zájmům dítěte v souladu s článkem 3 Úmluvy OSN o právech dítěte (CRC).

(16)

Mnoho žádostí o azyl je podáváno na hranicích nebo v tranzitním prostoru členského státu ještě před rozhodnutím o vstupu žadatele. Členské státy by měly mít možnost zachovat stávající postupy přizpůsobené konkrétní situaci žadatelů na hranicích. Pro tyto okolnosti by se měla stanovit společná pravidla o možných výjimkách ze záruk běžně poskytovaných žadatelům. Řízení na hranicích by se mělo hlavně vztahovat na ty žadatele, kteří nesplňují podmínky vstupu na území členských států.

(16)

Mnoho žádostí o azyl je podáváno na hranicích nebo v tranzitním prostoru členského státu ještě před rozhodnutím o vstupu žadatele. Členské státy by měly mít možnost zachovat stávající postupy přizpůsobené konkrétní situaci žadatelů na hranicích.. Řízení na hranicích by se mělo hlavně vztahovat na ty žadatele, kteří nesplňují podmínky vstupu na území členských států.

(17a)

Obchodování s lidmi je jedním z hlavních způsobů vstupu žadatelů do členských států. S vědomím přihlédnout k nejlepším zájmům žadatele o azyl by žadatel o azyl neměl být ve své žádosti žádným způsobem diskriminován za to, že do členského státu vstoupil takovým způsobem.

(18)

Vzhledem k dosažené úrovni harmonizace při uznávání státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti za uprchlíky je třeba stanovit společná kritéria pro označování třetích zemí za bezpečné země původu.

(18)

Vzhledem k dosažené úrovni harmonizace při uznávání státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti za uprchlíky je třeba stanovit společná kritéria pro označování třetích zemí za bezpečné země původu a musí být zajištěno, že hodnocení a provádění bude probíhat správně a účinně ;

(19)

Pokud je Rada přesvědčena, že tato kritéria jsou pro určitou zemi původu splněna, a v důsledku toho tuto zemi zahrnula do společného minimálního seznamu bezpečných zemí původu, který má být na základě této směrnice přijat, měly by mít členské státy povinnost posuzovat žádosti osob se státní příslušností dané země nebo osob bez státní příslušnosti, jež předtím v této zemi obvykle pobývaly, na základě vyvratitelné domněnky o bezpečnosti dané země. S ohledem na politický význam označení zemí původu za bezpečné, zejména vzhledem k důsledkům hodnocení situace v oblasti lidských práv v zemi původu a jeho vlivu na politiky Evropské unie v oblasti zahraničních vztahů, by měla Rada přijímat budoucí rozhodnutí o změnách v seznamu po konzultaci s Evropským parlamentem.

(19)

Pokud je Rada přesvědčena, že tato kritéria jsou pro určitou zemi původu splněna, a v důsledku toho tuto zemi zahrnula do společného seznamu bezpečných zemí původu, který má být na základě této směrnice přijat, mohou členské státy posuzovat žádosti osob se státní příslušností dané země nebo osob bez státní příslušnosti, jež předtím v této zemi obvykle pobývaly, na základě vyvratitelné domněnky o bezpečnosti dané země. S ohledem na politický význam označení zemí původu za bezpečné, zejména vzhledem k důsledkům hodnocení situace v oblasti lidských práv v zemi původu a jeho vlivu na politiky Evropské unie v oblasti zahraničních vztahů, by měla Rada přijímat budoucí rozhodnutí o změnách v seznamu na základě postupu spolurozhodování s Evropským parlamentem .

(20)

Z postavení Bulharska a Rumunska jako kandidátských zemí na vstup do Evropské unie a z pokroku, jehož tyto země v přípravě na členství dosáhly, vyplývá, že pro účely této směrnice by měly být až ke dni svého vstupu do Evropské unie pokládány za bezpečné země původu.

(21)

Označení třetí země jako bezpečné země původu pro účely této směrnice nemůže být absolutní zárukou bezpečnosti státních příslušníků dané země. Hodnocení, z něhož toto označení vychází, může ze své podstaty vzít v úvahu pouze všeobecnou občanskou, právní a politickou situaci v dané zemi a to, zda jsou aktéři pronásledování, mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání v praxi postižitelní, jsou-li v dotyčné zemi shledáni odpovědnými. Proto je důležité, aby v případě, kdy žadatel prokáže, že existují vážné důvody opravňující pokládat zemi v jeho konkrétní situaci za zemi, která pro něho není bezpečná, nebylo označení této země jako bezpečné považováno v jeho případě za relevantní.

(21)

Označení třetí země jako bezpečné země původu pro účely této směrnice nemůže být absolutní zárukou bezpečnosti státních příslušníků dané země. Hodnocení, z něhož toto označení vychází, může ze své podstaty vzít v úvahu pouze všeobecnou občanskou, právní a politickou situaci v dané zemi a zejména dodržování mezinárodních právních předpisů týkajících se lidských práv, základních svobod a ochrany uprchlíků, a to, zda jsou aktéři pronásledování, mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání v praxi postižitelní, jsou-li v dotyčné zemi shledáni odpovědnými. Proto je důležité, aby v případě, kdy žadatel prokáže, že existují vážné důvody opravňující pokládat zemi v jeho konkrétní situaci za zemi, která pro něho není bezpečná, nebylo označení této země jako bezpečné považováno v jeho případě za relevantní.

(22)

Členské státy by měly všechny žádosti přezkoumat po věcné stránce, tj. posoudit, zda dotyčný žadatel splňuje kritéria uprchlíka podle směrnice Rady 2004/83/ES o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu tohoto postavení, s výjimkou případů, kdy směrnice stanoví jinak, zejména v případech, kdy lze důvodně předpokládat , že posouzení provede nebo ochranu poskytne jiná země. Členské státy by zejména neměly mít povinnost hodnotit věcnou stránku žádosti o azyl, pokud první azylová země přiznala žadateli postavení uprchlíka nebo mu poskytla jinou dostatečnou ochranu a žadatel bude do této země vrácen.

(22)

Členské státy by měly všechny žádosti přezkoumat po věcné stránce, tj. posoudit, zda dotyčný žadatel splňuje kritéria uprchlíka podle směrnice Rady 2004/83/ES o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu tohoto postavení, s výjimkou případů, kdy je zjištěno, že k posouzení je příslušná jiná země, která může poskytnout účinnou, rovnocennou a přiměřenou ochranu v souladu s nařízením Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států  (4). Členské státy by zejména neměly mít povinnost hodnotit věcnou stránku žádosti o azyl, pokud první azylová země přiznala žadateli postavení uprchlíka nebo mu poskytla jinou účinnou ochranu a žadatel bude do této země vrácen.

(Nahrazení slov „dostatečná ochrana“ slovy „účinná ochrana“ platí pro celý text.)

(23)

Členské státy by rovněž neměly mít povinnost hodnotit věcnou stránku žádosti o azyl, jestliže lze důvodně předpokládat, že žadatel s ohledem na vazbu k některé třetí zemi dle jejího vymezení ve vnitrostátním právu může požádat o její ochranu. Členské státy by takto měly postupovat pouze tehdy, pokud by v příslušné třetí zemi tento konkrétní žadatel byl v bezpečí. V zájmu zamezení druhotného pohybu žadatelů je třeba stanovit společné zásady členských států pro pokládání nebo označení třetích zemí za bezpečné.

(24)

S ohledem na některé evropské třetí země, které mají vysokou úroveň dodržování lidských práv a ochrany uprchlíků, by členské státy dále měly mít možnost žádosti o azyl týkající se žadatelů, kteří vstoupili na jejich území z těchto evropských třetích zemí, neposuzovat nebo je neposuzovat v plném rozsahu. S ohledem na možné důsledky pro žadatele při omezeném nebo neprovedeném posouzení by se používání koncepce bezpečné třetí země mělo omezit na případy týkající se třetích zemích, u nichž je Rada přesvědčena o splnění vysoké úrovně bezpečnosti dotyčné třetí země, jak je stanoveno touto směrnicí. V této věci by měla Rada přijímat rozhodnutí po konzultaci s Evropským parlamentem.

(25)

Z charakteru společných norem týkajících se obou koncepcí bezpečné třetí země podle této směrnice vyplývá, že účinnost těchto koncepcí v praxi závisí na tom, zda dotyčná třetí země povolí příslušnému žadateli vstup na své území.

(25)

Z charakteru společných norem týkajících se koncepce bezpečné třetí země podle této směrnice vyplývá, že účinnost této koncepce v praxi závisí na tom, zda dotyčná třetí země povolí příslušnému žadateli vstup na své území.

(26)

Pokud jde o odnětí právního postavení uprchlíka, členské státy zajistí, aby osoby požívající postavení uprchlíka byly řádně informovány o možnosti opětovného posouzení jejich postavení a měly možnost předložit své stanovisko dříve, než orgány přijmou odůvodněné rozhodnutí, kterým jim jejich právní postavení odejmou. Od těchto záruk je však možné upustit tam, kde důvody pro zánik právního postavení uprchlíka nesouvisí se změnou podmínek, z nichž toto uznání vycházelo;

(26)

Pokud jde o odnětí právního postavení uprchlíka, členské státy zajistí, aby osoby požívající postavení uprchlíka byly řádně informovány o možnosti opětovného posouzení jejich postavení a měly možnost předložit své stanovisko dříve, než orgány přijmou odůvodněné rozhodnutí, kterým jim jejich právní postavení odejmou;

(27)

Skutečnost, že v případě rozhodnutí o žádosti o azyl a odnětí právního postavení uprchlíka musí existovat účinný opravný prostředek u soudu nebo tribunálu ve smyslu článku 234 Smlouvy o založení Evropského společenství, odráží jednu ze základních právních zásad Společenství. Účinnost opravného prostředku také vzhledem k posouzení důležitých skutečností závisí na správním a soudním systému jednotlivých členských států jako celku.

(27)

Skutečnost, že v případě rozhodnutí o žádosti o azyl a odnětí právního postavení uprchlíka musí existovat účinný opravný prostředek u soudu nebo tribunálu ve smyslu článku 234 Smlouvy o založení Evropského společenství, odráží jednu ze základních právních zásad Společenství. Rozhodnutí o žádosti o azyl by měla umožňovat odvolání spočívající v přezkumu skutkové podstaty i právního posouzení soudem. Žadatel by měl mít právo nebýt vyhoštěn, dokud soud nevyloučí možnost setrvání v zemi na základě výsledků tohoto odvolání.

(28)

Podle článku 64 Smlouvy o založení Evropského společenství nemá tato směrnice vliv na výkon povinností spočívajících na členských státech v souvislosti s udržováním práva a pořádku a se zajištěním vnitřní bezpečnosti.

(29a)

Směrnice 95/46/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (5) se vztahuje i na osobní údaje uvedené v žádosti o azyl podle této směrnice. Směrnice 95/46/ES by se také měla vztahovat na přenos údajů z členských zemí do UNHCR při provádění jeho mandátu podle Ženevské úmluvy. Tento přenos podléhá odpovídající ochraně osobních údajů na úrovni UNHCR.

(29b)

Členské státy by měly zavést pokuty za porušování vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice.

e)

„rozhodujícím orgánem“ s výhradou přílohy I kvazisoudní nebo správní orgán členského státu odpovědný za posouzení žádostí o azyl a příslušný k přijímání rozhodnutí prvního stupně v těchto případech;

e)

„rozhodujícím orgánem“ s výhradou přílohy I soudní nebo správní orgán členského státu odpovědný za posouzení žádostí o azyl a příslušný k přijímání rozhodnutí prvního stupně v těchto případech;

g)

„právním postavením uprchlíka“ uznání státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti členským státem za uprchlíka ;

g)

„právním postavením uprchlíka“ uznání tohoto uděleného právního postavení žadatele členským státem;

h)

„ nezletilou osobou bez doprovodu“ osoba mladší 18 let, jež vstupuje na území členských států bez doprovodu dospělé osoby, která za ni podle práva nebo podle zvyklostí odpovídá, a to po dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takové osoby; tato definice zahrnuje i nezletilou osobu , jež je ponechána bez doprovodu po vstupu na území členských států;

h)

„ dítětem bez doprovodu“ nebo „odloučeným dítětem“ osoba mladší 18 let, jež vstupuje na území členských států bez doprovodu dospělé osoby, která za ni podle práva nebo podle zvyklostí odpovídá, a to po dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takové osoby; tato definice zahrnuje i  dítě , jež je ponecháno bez doprovodu po vstupu na území členských států; „dítětem bez doprovodu“ se rozumí dítě, které bylo odloučeno od obou rodičů a jiných příbuzných či zákonných nebo zvykových opatrovníků; „odloučeným dítětem“ se rozumí dítě, které je doprovázeno dospělým, který však není ochoten nebo schopen převzít odpovědnost za dlouhodobou péči o toto dítě.

b)

rozhodování o žádosti s přihlédnutím k vnitrostátním bezpečnostním předpisům za předpokladu, že před takovýmto rozhodnutím proběhne konzultace s rozhodujícím orgánem o tom, zda žadatel splňuje kritéria uprchlíka podle směrnice Rady 2004/83/ES;

b)

rozhodování o žádosti s přihlédnutím k vnitrostátním bezpečnostním předpisům , při dodržení mezinárodních úmluv a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, za předpokladu, že před takovýmto rozhodnutím proběhne konzultace s rozhodujícím orgánem o tom, zda žadatel splňuje kritéria uprchlíka podle směrnice Rady 2004/83/ES;

e)

zamítnutí povolení ke vstupu v rámci postupu stanoveného v čl. 35 odst. 2 až 5 , jak je v těchto odstavcích stanoveno a s výhradou podmínek v nich uvedených;

e)

zamítnutí povolení ke vstupu v rámci postupu stanoveného v čl. 35, jak je stanoveno v uvedeném článku a s výhradou podmínek v něm uvedených;

f)

zjištění, že žadatel o vstup do členského státu usiluje nebo do něj vstoupil z bezpečné třetí země podle článku 35A, jak je v tomto článku stanoveno a s výhradou podmínek v něm uvedených.

c)

případy, kdy se podání žádosti o azyl považuje zároveň za podání žádosti o azyl pro všechny svobodné nezletilé osoby.

a)

žádosti byly posuzovány jednotlivě, objektivně a nestranně a aby stejně tak bylo o nich rozhodováno;

a)

žádosti byly posuzovány jednotlivě, objektivně a nestranně a aby stejně tak bylo o nich rozhodováno v souladu s touto směrnicí a mezinárodním humanitárním a azylovým právem;

b)

byly z různých zdrojů získány přesné a aktuální informace, např. informace z úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), co se týče obecné situace v zemích původu a případně v průjezdních zemích žadatelů o azyl , a aby tyto informace měli k dispozici pracovníci odpovědní za posuzování žádosti a vydávání rozhodnutí;

b)

byly z různých zdrojů získány přesné a aktuální informace, např. informace z úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a jiných občanských sdružení působících v zemích původu žadatelů , co se týče obecné občanské, právní a politické situace , zejména v oblasti dodržování lidských práv a základních svobod, v zemích původu žadatelů o azyl, a aby tyto informace měli k dispozici pracovníci odpovědní za posuzování žádosti a vydávání rozhodnutí;

c)

pracovníci, kteří žádosti posuzují a rozhodují o nich, měli patřičné znalosti, co se týče příslušných norem v oblasti azylového a uprchlického práva.

c)

pracovníci, kteří žádosti posuzují a rozhodují o nich, měli patřičné znalosti, školení a pokyny, co se týče příslušných norem v oblasti azylového a uprchlického práva.

b)

Žadatelům musí být k dispozici tlumočník, kdykoli je to nutné, aby mohli příslušným orgánům předložit svůj případ. Členské státy považují za nutné poskytnout tyto služby přinejmenším tehdy, předvolá-li rozhodující orgán žadatele k pohovoru podle článků 10 a 11 a nelze-li bez tlumočníka zajistit přiměřenou komunikaci. V  tomto případě a v ostatních případech, kdy příslušné orgány žadatele předvolají, jsou služby tlumočníka hrazeny z veřejných prostředků;

b)

Žadatelům musí být k dispozici kvalifikovaný a nestranný tlumočník, kdykoli je to nutné, aby mohli příslušným orgánům předložit svůj případ. Členské státy zaručí tuto službu během všech osobních pohovorů, odvolacích řízení a při jiné ústní komunikaci s příslušnými orgány, zejména podle článků 10 a 11 a nelze-li bez tlumočníka zajistit přiměřenou komunikaci. V  těchto a v ostatních případech, kdy příslušné orgány žadatele předvolají, jsou služby tlumočníka hrazeny z veřejných prostředků;

c)

Žadatelům nesmí být odepřena možnost spojit se s UNHCR nebo jinou organizací pracující jménem UNHCR na území členského státu na základě dohody s dotyčným členským státem ;

c)

Žadatelům musí být poskytnuta účinná možnost spojit se s UNHCR nebo jinou organizací pracující jménem UNHCR nebo samostatně s žadateli o azyl na území členského státu;

d)

V přiměřené době musí být žadatelům oznámeno rozhodnutí rozhodujícího orgánu o jejich žádosti o azyl. Zastupuje-li žadatele právní zástupce nebo jiný poradce, mají členské státy možnost místo žadatele o azyl vyrozumět o rozhodnutí tohoto právního zástupce nebo poradce;

d)

Ve lhůtě nepřesahující 6 měsíců musí být žadatelům oznámeno rozhodnutí rozhodujícího orgánu o jejich žádosti o azyl. Zastupuje-li žadatele právní zástupce nebo jiný poradce, mají členské státy možnost místo žadatele o azyl vyrozumět o rozhodnutí tohoto právního zástupce nebo poradce;

d)

příslušné orgány mohou prohledat žadatele a věci, které má u sebe;

d)

příslušné orgány mohou zjistit, zda žadatel nepředstavuje nebezpečí a  zkontrolovat věci, které má u sebe;

aa)

příslušný orgán nemůže vést pohovor, protože žadatel bez odůvodnění neuposlechl výzvu a nedostavil se k pohovoru;

ab)

osoba je mentálně nebo citově postižená, což znesnadňuje normální prošetření jejího případu;

b)

příslušný orgán již měl se žadatelem schůzku s cílem pomoci mu při podání žádosti a předložení potřebných informací k žádosti ve smyslu článku 4 odst. 2 směrnice Rady 2004/83/ES; nebo

c)

na základě úplného posouzení informací, které žadatel poskytl, považuje rozhodující orgán žádost za neodůvodněnou v případech, na které se vztahují okolnosti uvedené v čl. 23 odst. 4 písm. a), c), g), h) a j).

a)

zajistí, aby osoba, která pohovor provádí, byla dostatečně způsobilá k tomu, aby mohla posoudit osobní nebo obecné okolnosti žádosti, včetně kulturního původu žadatele nebo jeho zranitelnosti, je-li to možné, a

a)

zajistí, aby osoba, která pohovor provádí, a tlumočník prošli vhodným školením, měli vhodnou odbornou způsobilost a schopnost spravedlivě a přesně hodnotit osobní nebo obecné okolnosti žádosti, včetně kulturního původu žadatele nebo jeho zranitelnosti, je-li to možné, a

b)

vyberou tlumočníka, který je schopen zajistit přiměřenou komunikaci mezi žadatelem a osobou, která pohovor vede. Komunikace nemusí nutně probíhat v jazyce, který žadatel o azyl upřednostňuje, existuje-li jiný jazyk, o němž lze důvodně předpokládat, že mu žadatel rozumí a je v něm schopen komunikovat.

b)

vyberou tlumočníka, který je schopen zajistit přiměřenou komunikaci mezi žadatelem a osobou, která pohovor vede. Komunikace nemusí nutně probíhat v jazyce, který žadatel o azyl upřednostňuje, existuje-li jiný jazyk, kterému rozumí a je v něm schopen komunikovat.

a)

pouze pro řízení u soudu nebo tribunálu podle kapitoly V a ne pro následné opravné prostředky nebo přezkumy podle vnitrostátních právních předpisů, včetně nového projednání opravného prostředku po následném opravném prostředku nebo přezkumu, nebo

b)

pouze těm osobám, které nemají dostatečné prostředky, nebo

c)

pouze pro právní zástupce nebo jiné poradce, kteří jsou podle vnitrostátních právních předpisů výslovně určeni k tomu, aby žadatelům o azyl pomáhali nebo je zastupovali, nebo

d)

pouze, má-li opravný prostředek nebo přezkum naději na úspěch.

a)

pro poskytování bezplatné právní pomoci nebo zastoupení stanovit peněžní nebo časové lhůty za předpokladu, že tyto lhůty svévolně neomezují přístup k právní pomoci nebo zastoupení;

d)

omezit částku za právní pomoc na výši průměrných nákladů právní pomoci pro každý příslušný krok v azylovém řízení za předpokladu, že tyto lhůty svévolně neomezují přístup k právní pomoci nebo zastoupení;

b)

zajistí, aby zástupce mohl nezletilou osobu bez doprovodu informovat o významu a možných důsledcích osobního pohovoru a případně o tom, jak se má na osobní pohovor připravit. Členské státy zástupci umožní, aby se tohoto pohovoru zúčastnil a aby v rámci stanoveném osobou, která pohovor provádí, kladl otázky nebo činil připomínky.

b)

zajistí, aby zástupce mohl dítě bez doprovodu informovat o významu a možných důsledcích osobního pohovoru a případně o tom, jak se má na osobní pohovor připravit. Členské státy zástupci umožní, aby se tohoto pohovoru zúčastnil a aby kladl otázky nebo činil připomínky.

a)

se vší pravděpodobností dosáhne dospělosti před rozhodnutím prvního stupně, nebo

c)

je nebo byl/a ženatý/vdaná.

a)

přístup k žadatelům o azyl, včetně těch, kteří se nacházejí ve vazbě a v tranzitních zónách na letištích nebo v přístavech;

a)

přístup k žadatelům o azyl, včetně těch, kteří se nacházejí ve vazbě a v tranzitních zónách na letištích nebo v přístavech;

b)

přístup k informacím o jednotlivých žádostech o azyl, o průběhu řízení a vydaných rozhodnutích za předpokladu, že s tím žadatel o azyl souhlasí;

b)

přístup k informacím o jednotlivých žádostech o azyl, o průběhu řízení a vydaných rozhodnutích za předpokladu, že s tím žadatel o azyl souhlasí;

c)

v jakékoli fázi řízení při výkonu svých povinností dohledu podle článku 35 Ženevské úmluvy předkládat příslušným orgánům své názory ohledně jednotlivých žádostí o azyl.

c)

v jakékoli fázi řízení při výkonu svých povinností dohledu podle článku 35 Ženevské úmluvy předkládat příslušným orgánům své názory ohledně jednotlivých žádostí o azyl.

a)

údajným pronásledovatelům žadatele o azyl přímo nesdělí informace o jednotlivých žádostech o azyl nebo skutečnost, že byla podána žádost.

a)

údajným pronásledovatelům žadatele o azyl nesdělí informace o jednotlivých žádostech o azyl nebo skutečnost, že byla podána žádost.

b)

nebudou od údajných pronásledovatelů žadatele o azyl získávat údaje způsobem, z něhož by těmto pronásledovatelům bylo zřejmé, že dotyčný žadatel podal žádost o azyl, a který by ohrozil fyzickou integritu žadatele nebo na něm závislých osob, nebo svobodu či bezpečnost jeho rodinných příslušníků, kteří dosud žijí v zemi původu .

b)

nebudou od údajných pronásledovatelů žadatele o azyl získávat údaje.

b)

na svou žádost obdržel informace o časovém rámci, ve kterém lze očekávat rozhodnutí o jeho žádosti. Tyto informace nezakládají povinnost členského státu vůči dotyčnému žadateli vydat rozhodnutí v uvedeném časovém rámci .

b)

na svou žádost obdržel informace o časovém rámci, ve kterém lze očekávat rozhodnutí o jeho žádosti , který nepřesáhne 3 měsíce .

a)

žadatel při podávání žádosti a jejího zdůvodnění uvedl pouze záležitosti, které nejsou důležité nebo mají jen malý význam pro posouzení toho, zda splňuje předpoklady pro přiznání právního postavení uprchlíka na základě směrnice Rady 2004/83/ES, nebo

a)

žadatel při podávání žádosti a jejího zdůvodnění uvedl pouze záležitosti, které nejsou důležité pro posouzení toho, zda splňuje předpoklady pro přiznání právního postavení uprchlíka na základě směrnice Rady 2004/83/ES, nebo

d)

žadatel uvedl orgány v omyl tím, že předložil nepravdivé údaje nebo pozměněné doklady k prokázání své totožnosti nebo neposkytl důležité informace nebo doklady týkající se jeho totožnosti nebo státní příslušnosti, protože by mohly mít negativní dopad na rozhodnutí, nebo

d)

žadatel v podvodném úmyslu uvedl orgány v omyl tím, že předložil pozměněné doklady týkající se jeho totožnosti nebo státní příslušnosti; nebo

e)

žadatel podal další žádost o azyl, ve které uvedl jiné osobní údaje, nebo

e)

žadatel v podvodném úmyslu podal další žádost o azyl, ve které uvedl jiné osobní údaje, nebo

f)

žadatel neposkytl údaje, které by s dostatečnou jistotou umožnily určit jeho totožnost nebo státní příslušnost, nebo ve zlém úmyslu pravděpodobně zničil nebo se zbavil dokladů o své totožnosti nebo cestovních dokladů, které by pomohly určit jeho totožnost nebo státní příslušnost, nebo

f)

žadatel v podvodném úmyslu neposkytl údaje, které by s dostatečnou jistotou umožnily určit jeho totožnost nebo státní příslušnost, nebo ve zlém úmyslu pravděpodobně zničil nebo se zbavil dokladů o své totožnosti nebo cestovních dokladů, které by pomohly určit jeho totožnost nebo státní příslušnost, nebo

g)

žadatel uvedl nesouvislé, protichůdné, nepravděpodobné nebo nedostatečné údaje, které jsou zjevně nepřesvědčivé, pokud jde o jeho tvrzení, že je vystaven pronásledování podle směrnice Rady 2004/83/ES, nebo

o)

žádost podala svobodná nezletilá osoba, na niž se vztahuje čl. 5 odst. 4 písm. c) poté, co byla na základě rozhodnutí zamítnuta žádost rodičů nebo rodiče odpovědného za  nezletilou osobu a nebyly předloženy žádné nové údaje týkající se jejích zvláštních okolností nebo situace v zemi původu žadatele.

o)

žádost podalo dítě , na něž se vztahuje čl. 5 odst. 4 písm. c) poté, co byla na základě rozhodnutí zamítnuta žádost rodičů nebo rodiče odpovědného za dítě a nebyly předloženy žádné nové údaje týkající se jejích zvláštních okolností nebo situace v zemi původu žadatele.

a)

předběžné posouzení za účelem zpracování žádostí, které jsou posuzovány v rámci ustanovení uvedených v oddíle IV;

b)

postupy za účelem zpracování žádostí, které jsou posuzovány v rámci stanoveném v oddíle V.

c)

podle článku 27 se země, která není členským státem, pro žadatele považuje za bezpečnou třetí zemi;

f)

žadatel po pravomocném rozhodnutí podal stejnou žádost;

fa)

Žadatel, který má být vyhoštěn z území, na kterém nezákonně pobývá, se odvolá, aby mu byl udělen azyl.

a)

není ohrožen život a svoboda z důvodu rasy, vyznání, národnosti, příslušnosti k určité společenské skupině nebo z důvodu politického přesvědčení, a

a)

ratifikace a praktické uplatňování Ženevské úmluvy a dalších mezinárodních smluv o lidských právech, především s ohledem na zásadu neodepření vstupu ; a

b)

je dodržována zásada nenavracení v souladu s Ženevskou úmluvou, a

b)

zejména je dodržována zásada nenavracení v souladu s Ženevskou úmluvou, a

a)

pravidel, která vyžadují, aby existovala vazba mezi osobou žádající o azyl a dotyčnou třetí zemí, na jejímž základě by bylo odůvodněné, aby se tato osoba do dotyčné země odebrala;

a)

pravidel, která vyžadují, aby existovala smysluplná vazba mezi osobou žádající o azyl a dotyčnou třetí zemí, na jejímž základě by bylo odůvodněné, aby se tato osoba do dotyčné země odebrala;

c)

pravidel v souladu s mezinárodním právem, která umožňují jednotlivě posoudit, zda dotyčná třetí země je pro určitého žadatele bezpečná a zda poskytuje žadateli minimálně možnost napadnout použití koncepce bezpečné třetí země z důvodu, že by tam byl vystaven mučení, krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení či trestu.

c)

pravidel v souladu s mezinárodním právem a konkrétně s Ženevskou úmluvou , která umožňují jednotlivě posoudit, zda dotyčná třetí země je pro určitého žadatele bezpečná.

ca)

předpisy umožňující žadateli o azyl vyvrátit předpoklad bezpečnosti i v první instanci, a dokonce i bude-li se jednat o přednostní nebo urychlený postup.

-1.

a)

pronásledování, jak je vymezeno v článku 9 směrnice Rady 2004/83/ES, ani

b)

mučení nebo nelidskému či ponižujícímu zacházení či trestu.

—

mohou pobývat na hranici nebo v tranzitních zónách členského státu, aniž je dotčen článek 6, a

—

musejí být neprodleně informovány o svých právech a povinnostech podle čl. 9 odst. 1 písm. a), a

—

mohou případně využít služeb tlumočníka podle čl. 9 odst. 1 písm. b), a

—

podle článků 10 až 12 je s nimi proveden pohovor předtím, než příslušný orgán v tomto řízení rozhodne o jejich žádosti o azyl, a toto rozhodnutí je učiněno osobami s patřičnými znalostmi příslušných norem platných v oblasti azylového a uprchlického práva, a

—

podle čl. 13 odst. 1 mohou konzultovat právního zástupce nebo poradce, který je podle vnitrostátních právních předpisů jako takový přípustný nebo povolený, a

—

v případě nezletilých osob bez doprovodu jim je určen zástupce podle čl. 15 odst. 1, pokud se neuplatňuje čl. 15 odst. 2 nebo 3.

a)

bez zeměpisných omezení ratifikovala Ženevskou úmluvu a dodržuje ji, a

b)

má zákonem stanovené azylové řízení, a

c)

ratifikovala Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod a dodržuje její ustanovení, včetně norem týkajících se účinných opravných prostředků, a

d)

podle odstavce 3 byla Radou určena za bezpečnou.

a)

žadatele náležitě vyrozumí, a

b)

vydají mu doklad, kterým informují orgány třetí země v jazyce dané země, že žádost nebyla v podstatě posouzena.

a)

žadatel se dobrovolně znovu postavil pod ochranu země své státní příslušnosti; nebo

b)

potom, co žadatel ztratil svou státní příslušnost, znovu ji dobrovolně nabyl ; nebo

c)

žadatel nabyl novou státní příslušnost a nachází se pod ochranou země své státní příslušnosti; nebo

d)

žadatel se dobrovolně znovu usadil v zemi, kterou opustil nebo do které se nevrátil z obav před pronásledováním.

iii)

neprovést posouzení podle článku 35A;

d)

rozhodnutí zamítnout vstup v rámci řízení podle čl. 35 odst. 2 ;

d)

rozhodnutí zamítnout vstup v rámci řízení podle článku 35;

a)

otázkou, zda opravný prostředek podle odstavce 1 má za následek to, že žadatel může nadále pobývat v dotyčném členském státě až do rozhodnutí o opravném prostředku, a

b)

možností zákonného opravného prostředku nebo ochranných opatření, pokud opravný prostředek podle odstavce 1 nemá za následek to, že žadatel může pobývat v dotyčném členském státě až do rozhodnutí o opravném prostředku. Členské státy mohou stanovit rovněž opravný prostředek z úřední moci, a

c)

důvody pro napadení rozhodnutí podle čl. 25 odst. 2 písm. c) v souladu s metodou použitou podle čl. 27 odst. 2 písm. b) a c).

da)

dostupných a aktuálních zpráv UNHCR a jiných organizací působících v oblasti lidských práv a ochrany práv jednotlivce.