31.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 395/56

(1)

Nařízením (EHS) č. 2737/90 (2) uložila Rada konečné antidumpingové clo ve výši 33 % na dovozy karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Rozhodnutím 90/480/EHS (3) přijala Komise závazky dvou hlavních vývozců týkající se výrobku, na který se daná opatření vztahují.

(2)

Po odvolání závazků dvěma dotčenými čínskými vývozci uložila Komise nařízením (ES) č. 2286/94 (4) prozatímní antidumpingové clo na dovozy dotyčného výrobku.

(3)

Nařízením (ES) č. 610/95 (5) změnila Rada nařízení (EHS) č. 2737/90 a uložila na dovozy karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu konečné clo ve výši 33 %. Po přezkumu, který byl zahájen podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „šetření předchozího přezkumu“) byla tato opatření nařízením (ES) č. 771/98 (6) prodloužena o další pětileté období.

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí doby platnosti antidumpingových opatření týkajících se dovozu karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu z ČLR (7) obdržela Komise dne 9. ledna 2003 žádost sdružení Eurometaux (dále jen „žadatel“), které jménem výrobců, kteří mají většinový podíl na celkové produkci Společenství, v tomto případě více než 80 %, požadovalo provedení přezkumu opatření před pozbytím platnosti. Žádost vycházela ze skutečnosti, že uplynutí doby platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k pokračování nebo obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Společenství.

(5)

Po konzultaci s poradním výborem Komise rozhodla, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu, a zahájila šetření podle čl. 11. odst. 2 základního nařízení (8).

(6)

Dne 25. listopadu 2003 Komise rovněž obdržela od žadatele, jenž zastupuje výrobce, kteří mají většinový podíl na celkové produkci Společenství, žádost o provedení prozatímního přezkumu.

(7)

Žadatel uváděl, že se na trhu objevil nový typ výrobku, který má stejné základní fyzické i chemické vlastnosti a konečná využití jako výrobek, na který se vztahují platná nařízení týkající se dovozů karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu z ČLR. Ačkoli se na nový typ výrobku uvedená opatření nevztahují, žadatel tvrdil, že nový typ výrobku je v podstatě součástí dotyčného výrobku. Žadatel tvrdil, že v důsledku této situace nestačí stávající opatření rušit účinek dumpingu, který působí újmu, a proto by oblast působnosti opatření měla být upravena tak, aby definice výrobku zahrnovala i tento nový typ.

(8)

Po konzultaci s poradním výborem Komise rozhodla, že existuje dostatek důkazů pro zahájení částečného prozatímního přezkumu a dne 31. března 2004 (9) zahájila přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, který se omezil na definici dotyčného výrobku. Toto šetření v současné době stále probíhá.

(9)

Komise oficiálně oznámila výrobcům, dovozcům a uživatelům a také vývozcům v ČLR, že byl zahájen přezkum.

(10)

Zúčastněným stranám bylo umožněno, aby během lhůty stanovené v oznámení o zahájení přezkumu písemně vyjádřili svá stanoviska a požádali o slyšení.

(11)

Komise zaslala dotazníky všem stranám, o nichž věděla, že se jich záležitost týká, a obdržela odpovědi od tří výrobců stěžovatelů ze Společenství, od dalšího výrobce ze Společenství, jednoho dovozce, který je zároveň uživatelem dotyčného výrobku, sedmi vývozců/výrobců, jednoho obchodníka usazeného v Hongkongu, jednoho obchodníka/dovozce z Německa a jednoho výrobce z analogické země. Všechny strany sdělily svá stanoviska písemně a bylo jim zajištěno slyšení, pokud o ně požádaly.

(12)

Komise vyhledala a ověřila veškeré informace, které považovala pro účely šetření za nezbytné, a provedla ověřovací návštěvy v prostorách těchto společností:

(13)

Šetření týkající se pokračování nebo opakování dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2002 (dále jen „OŠ“). Posuzování trendů důležitých pro stanovení pravděpodobnosti pokračování dumpingu a opakování újmy se týkalo období od roku 1998 do konce OŠ (dále jen „zvažované období“).

(14)

Připomíná se, že poté, co se na trhu údajně objevil nový typ výrobku, který má stejné základní fyzické a chemické vlastnosti a konečné využití jako výrobek, na který se vztahují uvedená opatření, byl dne 31. března 2004 zahájen částečný prozatímní přezkum omezený pouze na definici dotyčného výrobku (viz 6. až 8. bod odůvodnění).

(15)

Avšak výrobek, kterého se týká současný přezkum, je totožný s výrobkem, o němž pojednává nařízení Rady (EHS) č. 2737/90 a jeho následné změny, tj. karbid wolframu a tavený karbid wolframu kódu KN 2849 90 30.

(16)

Karbid wolframu a tavený karbid wolframu jsou sloučeniny uhlíku a wolframu vyrobené tepelným zpracováním (v prvním případě nauhličováním a v druhém případě tavením). U obou výrobků se jedná o meziprodukty používané jako vstupní materiály při výrobě součástek z těžkých kovů jako například řezných nástrojů a vysoce odolných součástek ze slinutého karbidu, povlaků odolných proti opotřebení, hrotů nástrojů pro ropné vrty a těžbu nerostných surovin a lisovacích forem a hrotech pro tažení a tvarování kovů.

(17)

Někteří vývozci tvrdili, že karbid wolframu a tavený karbid wolframu jsou dva různé výrobky. Jejich názor vycházel z tvrzení, že postupy při výrobě těchto dvou výrobků jsou stejně jako jejich konečné využití zcela odlišné.

(18)

Připomíná se, že šetření zmíněné v 11. bodě odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 771/98 ukázalo, že ačkoli jsou výrobní postupy karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu odlišné, mají stejné chemické složení (oba výrobky obsahují přibližně 92 až 94 % wolframu a 4 až 6 % uhlíku) a pocházejí ze stejné fáze výrobního řetězce wolframu, tj. z fáze mezi wolframovým kovovým práškem a karbidovými nástroji a materiály odolnými proti opotřebení. Kromě toho mají v průmyslu i podobné konečné využití, tj. jako jedna ze složek pro povrchové zpevnění. Ačkoli v některých konkrétních a omezených případech, které vyžadují vyšší odolnost proti opotřebení a oděru, lze použít pouze tavený karbid wolframu, jsou karbid wolframu a tavený karbid wolframu v podstatě zaměnitelné. Proto byl při předchozím šetření učiněn závěr, že pro účely šetření jsou karbid wolframu a tavený karbid wolframu jeden a tentýž výrobek.

(19)

Nebyl předložen žádný přesvědčivý argument, který by odůvodnil změnu stanoviska vedoucí k vyvození závěru odlišného od závěru z předchozího šetření. Kromě toho není na trhu žádný významný rozdíl mezi cenou taveného karbidu wolframu a cenou karbidu wolframu, protože poněkud větší náročnost zpracování taveného karbidu wolframu je vyrovnána méně náročným výběrem velikosti zrn. Proto se pro účely tohoto šetření považují karbid wolframu a tavený karbid wolframu za jeden výrobek se stejnými základními vlastnostmi.

(20)

Jak bylo stanoveno při předchozích šetřeních, potvrdilo toto šetření, že výrobky vyvážené výrobci z ČLR a výrobky vyráběné a prodávané výrobci ve Společenství a výrobcem v analogické zemi, byly obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení, protože mají v podstatě totožné fyzické vlastnosti a konečná využití.

(21)

Jako obecná okolnost se připomíná, že dovozy dotyčného výrobku z ČLR během devítiměsíčního OŠ, které vedly v roce 1990 k zavedení opatření, dosáhly hodnoty 117 tun, což představovalo podíl na trhu ve výši 5,3 %. Dumpingové rozpětí zjištěné v té době bylo 73,13 %. Během OŠ při předchozím přezkumu činily dovozy 234 tun, což představovalo 5 % podíl na trhu, přičemž dumpingové rozpětí bylo 30,6 %.

(22)

Připomíná se, že žádný z vývozců dotyčného výrobku nezískal při předchozím šetření statut tržní ekonomiky (dále jen „STE“). Spolupracující vývozci tvrdili, že možnost udělení STE by měla být přezkoumána podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení, a tvrdili, že v základním nařízení nejsou žádná ustanovení, která by spolupracujícím vývozcům bránila, aby jim byl při přezkumu podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení udělen STE.

(23)

Připomíná se, že současné šetření je přezkum před vypršením platnosti opatření a po jeho provedení mohou být opatření jedině zrušena nebo zachována, ale nemohou být změněna. V souladu se zavedeným postupem orgánů mají být žádosti o udělení STE předkládány v rámci prozatímních přezkumů, protože právě po prozatímním přezkumu může být změněna úroveň opatření.

(24)

Spolupracující vývozci také zpochybňovali použití Spojených států amerických jako vhodné třetí země s tržní ekonomikou (dále jen „analogické země“) a jako důvod nevhodnosti použití této země uváděli rozdíl mezi HDP na obyvatele v ČLR a ve Spojených státech amerických. Místo toho spolupracující vývozci navrhovali použít Korejskou republiku nebo Českou republiku, protože jejich HDP na obyvatele jsou bližší HDP v ČLR.

(25)

Samotná otázka výše HDP na obyvatele není považována za rozhodující faktor při rozhodování o vhodné analogické zemi. Spojené státy americké byly při předchozím přezkumu shledány vhodnou analogickou zemí a nebyla zjištěna žádná změna okolností, která by bránila použití této země v současném šetření. Kromě toho nebyly předloženy žádné přesvědčivé důkazy o tom, že Korejská republika či Česká republika by byly vhodnější.

(26)

Firma Osram Sylvania Inc., výrobce dotyčného výrobku ve Spojených státech amerických, nabídla spolupráci při šetření a bylo příslušným způsobem prověřeno, zda prodeje firmy Osram Sylvania Inc. ve Spojených státech amerických jsou dostatečně vysoké ve srovnání s objemem dotyčného výrobku vyváženého z Čínské lidové republiky. Bylo zjištěno, že prodej firmy Osram Sylvania Inc. na domácím trhu domácím spotřebitelům v běžném obchodním styku dosahoval objemu, který významně převyšoval 5 % vývozů provedených čínskými vývozci do Společenství, jak je požadováno, pokud má běžná hodnota vycházet z prodejních cen na domácím trhu.

(27)

Proto bylo podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení rozhodnuto ponechat Spojené státy americké jako analogickou zemi i v současném řízení a použít prodej firmy Osram Sylvania Inc. na domácím trhu jako základ pro stanovení běžné hodnoty.

(28)

Zkoumalo se, zda prodeje firmy Osram Sylvania Inc. na domácím trhu nezávislým odběratelům mohou být považovány za prodeje provedené v rámci běžného obchodního styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(29)

Bylo zjištěno, že vážený průměr prodejní ceny ze všech prodejů během OŠ byl vyšší než vážené průměrné výrobní náklady na jednotku. Proto byly všechny prodeje na americkém trhu považovány za prodeje provedené v rámci běžného obchodního styku.

(30)

Podle čl. 2 odst. 1 základního nařízení vycházela běžná hodnota z cen při všech prodejích karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu firmou Osram Sylvania Inc. na domácím trhu nezávislým odběratelům ve Spojených státech amerických během OŠ.

(31)

Pět ze sedmi spolupracujících vývozců provedlo během OŠ téměř všechny vývozy z ČLR nezávislým odběratelům ve Společenství. Dva další spolupracující vývozci dotyčný výrobek do Společenství během OŠ nevyváželi. Vývozní cena proto mohla být stanovena podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení (tj. na základě cen skutečně účtovaných pěti spolupracujícími vývozci).

(32)

Pro spravedlivé srovnání byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy u rozdílů v přepravě, balení, pojištění, úvěrových nákladech, platebních podmínkách, nákladech na manipulaci a doplňkových nákladech, o nichž se předpokládalo, že ovlivňují ceny a jejich srovnatelnost.

(33)

Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení byla běžná hodnota srovnána s vývozní cenou. Obě byly vypočteny na základě ceny ze závodu a srovnání bylo provedeno na stejné obchodní úrovni.

(34)

Pro výpočet dumpingového rozpětí byl vážený průměr běžné hodnoty porovnán s váženým průměrem vývozní ceny do Společenství na úrovni ceny ze závodu a na stejné obchodní úrovni. Toto srovnání ukázalo existenci dumpingu na úrovni zhruba 31 %, která se blíží současné úrovni antidumpingového cla.

(35)

Protože dumping neskončil, bylo zkoumáno, zda je pravděpodobné, že by byl dotyčný výrobek nadále vyvážen za dumpingové ceny. V této souvislosti bylo přihlédnuto k takovým faktorům, jako jsou výrobní kapacita výrobců dotyčného výrobku v ČLR a jejich prodejní ceny v jiných třetích zemích a na domácím trhu v ČLR.

(36)

Jak bylo uvedeno v bodě 31 odůvodnění, v ČLR bylo pět spolupracujících vývozců, kteří během OŠ vyváželi dotyčný výrobek do Společenství.

(37)

Dva z těchto vývozců vyráběli dotyčný výrobek sami, tj. výrobu a vývoz prováděla jedna a tatáž právnická osoba.

(38)

Dva další vývozci byli oba spřízněni s výrobními společnostmi, tj. výrobní a vývozní ceny se objevovaly u dvou samostatných, ale spřízněných právnických osob.

(39)

Pátý vývozce nebyl spřízněn s žádnou výrobní společností; nakupoval výrobky od výrobců/vývozců uvedených v bodě 37 a 38 odůvodnění a pak je vyvážel.

(40)

Čtyři uvedení vývozci s výrobním zařízením měli během OŠ kombinovanou teoretickou (10) kapacitu ve výši 9 850 tun a jejich celková výroba dosahovala objemu 8 460 tun, což znamenalo 86 % míru využití. Čtyři vyrábějící vývozci mají tudíž nevyužitou výrobní kapacitu ve výši 1 390 tun, což se rovná 21,5 % vypočtené spotřeby dotyčného výrobku na volném trhu (6 461 tun) (11).

(41)

Dva další spolupracující vývozci, kteří během OŠ dotyčný výrobek do Společenství nevyváželi, také předložili informace o své výrobě a prodejích během OŠ. Jeden z těchto dvou vývozců byl obchodník bez vlastní výroby, druhý měl vlastní výrobní zařízení s výrobní kapacitou přibližně 200 tun a skutečnou výrobou během OŠ ve výši 49 tun.

(42)

Kombinovaná kapacita sedmi uvedených vývozců dosáhla výše 10 050 tun. Těchto sedm vývozců mělo během OŠ nevyužitou výrobní kapacitu 1 541 tun, což představovalo 24 % spotřeby na volném trhu ve Společenství, jak je definována v bodě 41 odůvodnění. Tato nevyužitá kapacita je zřejmým ukazatelem toho, že pokud by byla opatření zrušena, mohli by se čínští vývozci rozhodnout významně zvýšit svůj vývoz dotyčného výrobku na trh Společenství. Připomíná se, že celkový vývoz spolupracujících vývozců dosáhl hodnoty 239 tun, neboli téměř 100 % celkových dovozů dotyčného výrobku během OŠ, a že spolupracující vývozci proto uskutečnili téměř veškeré vývozy do Společenství.

(43)

Od zavedení stávajících opatření rozšířili čínští vývozci svou kvalifikaci v dalším využití dotyčného výrobku, zejména ve výrobě nástrojů (odvozených ze slinutého karbidu).

(44)

Během OŠ bylo přibližně 4 846 tun (57 %) celkové výroby uvedených pěti spolupracujících vývozců dále zpracováno, zatímco 1 557 tun (18 %) bylo prodáno na čínském trhu a 2 021 tun (24 %) bylo vyvezeno prostřednictvím spolupracujících vývozců.

(45)

Následující tabulka ukazuje průměrné prodejní ceny uvedených pěti spolupracujících vývozců podle místa určení během OŠ a srovnání s průměrnými prodejními cenami v výrobním odvětví ve Společenství:

(46)

Jak je zřejmé z tabulky, čínští vývozci by měli veškerý zájem nejenom na využití stávající nevyužité kapacity pro zvýšení prodeje na trhu Společenství, ale také na přenesení alespoň části svých domácích prodejů nebo prodejů do třetích zemí na trh Společenství. Ve srovnání s cenami, které mohou spolupracující vývozci účtovat na čínském trhu, by v případě vypršení platnosti antidumpingových opatření byl trh Společenství díky svým cenám velmi atraktivní.

(47)

Také ve srovnání s čínskými vývozy do jiných třetích zemí, jako jsou například Japonsko a Spojené státy americké, by byl trh Společenství velmi atraktivní a riziko příklonu k trhu Společenství by bylo v případě zániku opatření vysoké.

(48)

V souvislosti s tím se uvažovalo, že by v případě zrušení opatření bylo pravděpodobně značné množství dotyčného výrobku prodáváno za ceny nižší než jsou průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství, čímž by byla tomuto odvětví působena újma.

(49)

Jak je poznamenáno v bodě 34 odůvodnění, čínští vývozci pokračují ve svých dumpingových postupech. Dumpingové rozpětí zjištěné během OŠ bylo 31 %, tedy přibližně na stejné úrovni jako dumpingové rozpětí stanovené při předchozím přezkumu.

(50)

Kombinovaná kapacita pěti spolupracujících vyrábějících vývozců dosáhla během OŠ 10 050 tun, což je více než kombinovaná kapacita výrobního odvětví Společenství. Kromě toho mělo pět spolupracujících vyrábějících vývozců během OŠ nevyužitou výrobní kapacitu představující přibližně 24 % spotřeby volného trhu ve Společenství.

(51)

Pokud jde o vývozní ceny dotyčného výrobku z ČLR během OŠ, bere se na vědomí, že průměrné prodejní ceny ve Společenství jsou pro čínské vývozce přitažlivě vysoké. Proto bylo přihlédnuto k tomu, že pokud by byla opatření zrušena, existovalo by riziko pokračování dumpingu působícího újmu. Navíc by vzhledem k rozdílům zjištěným při OŠ mezi cenami, za které spolupracující vývozci vyvážejí své výrobky do Společenství, a cenami, za které je vyvážejí do jiných třetích zemí, bylo pravděpodobné, že dumpingové vývozy by byly přeneseny z jiných trhů (např. z Japonska či Spojených států amerických) na trh Společenství, protože by ceny ve Společenství byly vyšší než ceny zjištěné na jiných hlavních vývozních trzích.

(52)

Souhrnem všechny ukazatele naznačují, že vývozy z ČLR do Společenství budou pokračovat za dumpingové ceny, a pokud by byla zrušena uvedená opatření, tak v rostoucích množstvích.

(53)

Během OŠ byl dotyčný výrobek vyráběn:

(54)

Pokud jde o výrobce, kteří vyrábějí dotyčný výrobek pro vázané využití, je u nich výroba dotyčného výrobku pouze meziproduktem, který je plně spotřebován při výrobě vysoce hodnotných dále zpracovaných výrobků. Nic z jejich výroby nebylo prodáno na volném trhu.

(55)

Rozdíl mezi výrobou pro vázané využití a pro volný trh je důležitý pro rozbor ekonomické situace na trhu Společenství a situace ve výrobním odvětví Společenství, protože výrobky určené pro vázané využití nejsou vystaveny přímé konkurenci dovozu. Naopak výroba určená pro prodej na volném trhu byla shledána v přímém konkurenčním vztahu s dovozy dotyčného výrobku z ČLR. Vzhledem k výše uvedenému se předpokládá, že situace na volném trhu se liší od situace na trhu pro vázané využití.

(56)

Výroba třech spolupracujících výrobců Společenství, kteří vyráběli pro volný trh a plně spolupracovali při šetření, představovala během OŠ přibližně 89 % celkové výroby dotyčného výrobku ve Společenství určené pro volný trh. Tito výrobci Společenství představují výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(57)

Jako zdroj údajů o dovozu byly použity údaje Eurostatu týkající se objemu dovozů pro kód KN 2849 90 30 a potvrzené údaje o vývozu spolupracujících vývozců v ČLR.

(58)

Údaje o výrobním odvětví Společenství byly získány z ověřených odpovědí, které v dotazníku uvedli tři spolupracující výrobci ze Společenství vyrábějící dotyčný výrobek pro prodej na volném trhu a spolupracující výrobce, který dotyčný výrobek vyrábí pro vlastní vázané využití.

(59)

Zjevná spotřeba dotyčného výrobku na volném trhu ve Společenství byla stanovena na základě:

(60)

Spotřeba na volném trhu ve Společenství vzrostla během zvažovaného období o 9 %. Tento růst však nebyl rovnoměrný. Po snížení v době mezi lety 1998 a 1999 spotřeba rostla až do roku 2001, kdy dosáhla vrcholu při množství 7 949 tun, a pak se opět snížila na 6 461 tun během OŠ.

(61)

Výrazné zvýšení spotřeby na volném trhu v letech 2000 a 2001 lze částečně vysvětlit vyšší hospodářskou aktivitou jak ve Společenství, tak na světových trzích a částečně také prosazením nového systému vývozních licencí v ČLR. Druhý uvedený důvod vedl koncem roku 2000 a během roku 2001 ke zvýšení nákupů (vytváření zásob uživateli) v obavě z případného nedostatku surovin a dotyčného výrobku.

(62)

Objem dovozů z ČLR ukazuje poněkud kolísavý trend během zvažovaného období končící zvýšením objemu oproti roku 1998, což se odrazilo na vyšším podílu na trhu během OŠ ve srovnání s rokem 1998.

(63)

Průměrná cena dovezených dotyčných výrobků z ČLR během OŠ byla 12,59 EUR/kg v paritě CIF hranice ES. Kvůli rozboru cenového podbízení byly vážené průměry cen dotyčného výrobku prodávaného výrobním odvětvím Společenství srovnány s váženými průměry cen dovozů z ČLR na trh Společenství během OŠ, řádně očištěné s ohledem na cla a náklady vynaložené po dovozu.

(64)

Ceny výrobního odvětví Společenství jsou ceny, které byly v dotaznících uvedeny v odpovědích na otázky ohledně jejich prodejů ve Společenství prvnímu nespřízněnému zákazníkovi na základě parity „ze závodu“ (ex works). Ceny čínských dovozů jsou ceny, které uváděli spolupracující vyvážející výrobci, kteří během OŠ dotyčný výrobek vyváželi.

(65)

Na základě uvedených faktů bylo shledáno, že rozpětí cenového podbízení vyjádřené v procentech cen výrobního odvětví Společenství je kolem 10 %. Pokud je do výpočtu zahrnuta současná úroveň antidumpingových cel, je cenové podbízení nulové.

(66)

Ve srovnání s dovozy pocházejícími z jiných třetích zemí byly ceny dovozů pocházejících z ČLR (tj. průměrně 12,59 EUR/kg) výrazně nižší. Za těchto okolností je vysoce pravděpodobné, že pokud by byla opatření zrušena, dovozy dotyčného výrobku pocházejícího z ČLR by získávaly výhodu oproti vývozům do Společenství z jiných třetích zemí, a to v dumpingových cenách.

(67)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo zkoumání situace ve výrobním odvětví Společenství také hodnocení všech ekonomických faktorů a ukazatelů, které měly vztah ke stavu výrobního odvětví od roku 1998 (základní rok) až do OŠ. Dále uvedené údaje o výrobním odvětví Společenství představují, pokud není uvedeno jinak, souhrnné informace od tří spolupracujících výrobců Společenství.

(68)

Výrobní kapacita byla stanovena na základě maximálního hodinového výkonu instalovaných strojů vynásobeného maximálním počtem pracovních hodin za rok, od čehož se odečetl odpočet na údržbu a jiná podobná přerušení výroby. Výrobní kapacita vzrostla během zvažovaného období o 22 %.

(69)

Výroba výrobního odvětví Společenství vzrostla během zvažovaného období o 1 %. Tento skromný růst však neprobíhal rovnoměrně. Po snížení o 6 % v roce 1999 vzrostla výroba mezi lety 1999 až 2001 o 27 %. A konečně během OŠ se výroba vrátila na úroveň, která byla pouze o málo převyšovala úroveň výroby v roce 1998.

(70)

Důvody pro zvýšení výroby a kapacity v roce 2000 a 2001 jsou vysvětleny v bodě 61 odůvodnění. Dramatický nárůst celosvětové poptávky po dotyčném výrobku, který byl způsoben vyšší hospodářskou aktivitou na světových trzích a prosazením nového systému vývozních licencí v ČLR, podnítil investice do výrobní kapacity zejména během let 2000 a 2001, následkem čehož vzrostla během zvažovaného období kapacita o 22 %.

(71)

Snížení ve využití kapacity během OŠ ve srovnání s předchozími lety se vysvětluje náhlým poklesem poptávky po dotyčném výrobku během OŠ. Zatímco kapacita rostla na základě předpokladu pokračující silné poptávky na trhu, ke zvýšení poptávky nedošlo, protože během OŠ snížili zákazníci své nákupy a spotřebovávali své skladové zásoby. Následkem toho byla výroba během OŠ přibližně na stejné úrovni jako v roce 1998.

(72)

Až do roku 2000 zůstala úroveň zásob ve vztahu k výrobě a prodejům poměrně stabilní. Během OŠ se z důvodu neočekávaného snížení celosvětové poptávky úroveň zásob držených výrobním odvětvím Společenství zvýšila a dosáhla úrovně 30 % výroby ve srovnání s 18 % v roce 1998. Úroveň skladových zásob běžná pro toto výrobní odvětví je zhruba 20 % výroby.

(73)

Níže uvedená čísla představují objemy prodejů Společenství individuálním odběratelům ve Společenství, podíl na trhu ve Společenství a objemy prodejů na vývozních trzích.

(74)

Objemy prodejů na trhu Společenství vykazují mírný nárůst během zvažovaného období, s množstvím prodaným během OŠ o 13 % nad úrovní v roce 1998. Celkově získalo výrobní odvětví Společenství určitý vliv na úkor dovozů se zvýšením podílu na trhu z 62 % v roce 1998 na 64 % během OŠ.

(75)

Kromě roku 2001 zůstala průměrná prodejní cena ve výrobním odvětví Společenství poměrně stabilní s průměrnou prodejní cenou během OŠ o 5 % vyšší než v roce 1998. Během roku 2001 vzrostla průměrná prodejní cena na 17,10 EUR/tunu, ale následně se během OŠ opět snížila na 14,92 EUR.

(76)

Objemy vývozních prodejů během zvažovaného období také vzrostly. Prodaná množství vzrostla o 24 % v době mezi rokem 1998 a OŠ a nejvyššího bodu dosáhla v roce 2001. Během dotyčného období představovaly prodeje na vnější trhy asi 25–30 % z celkového prodeje.

(77)

Celkové objemy prodejů vzrostly v době mezi rokem 1998 a OŠ o 16 % a nejvyššího bodu dosáhly v roce 2001 z důvodů vysvětlených v bodě 61 odůvodnění.

(78)

Kromě roku 2001, který, jak bylo vysvětleno výše, byl rokem výjimečným, hospodářské ukazatele (ziskovost, návratnost investic a peněžní toky) ukazují, že se ve výrobním odvětví Společenství snížily ziskové rozpětí, návratnost a peněžní tok získané z prodejů na trhu Společenství.

(79)

Dalším faktorem, který přispěl ke snížení ziskovosti během OŠ, byla dočasná ztráta hlavní dodavatelské smlouvy jedním z výrobců Společenství a snížení prodejů, které bylo alespoň zčásti způsobené tím, že uživatelé čerpali ze zásob vytvořených v roce 2001 v obavě z možného nedostatku. Existuje také důkaz, že ziskovost výrobců, kteří musejí tuto komoditu kupovat na otevřeném trhu, ovlivnily silné výkyvy v ceně hlavní suroviny (APT), z níž většina pochází z Číny.

(80)

V době mezi lety 1998 až 2001 byla hladina investic poměrně vyrovnaná s pravidelnými investicemi do technických zlepšení výrobního procesu a dalších souvisejících zařízení. Během OŠ však úroveň investic výrazně klesla z důvodu nízké ziskovosti prodejů na trhu Společenství.

(81)

Výrobní odvětví Společenství bylo schopno během zvažovaného období včetně OŠ získávat kapitál buď díky vnějším poskytovatelům finančních prostředků nebo mateřským společnostem.

(82)

Počet zaměstnanců se během zvažovaného období mírně snížil. Celkové náklady na zaměstnanost zůstaly poměrně stálé až do roku 2000, ale pak v roce 2001 vzrostly a zůstaly na vyšší úrovni také během OŠ. Ve zvažovaném období vzrostly náklady na zaměstnanost o 8 %, což představuje běžný růst mezd.

(83)

V době mezi rokem 1998 a OŠ se v souvislosti se zvýšením výroby zvýšila produktivita o 2 %. Výrobnímu odvětví Společenství se skutečně podařilo zvýšit výrobu v roce 2000 a 2001 bez výrazného zvýšení počtu zaměstnanců, což v uvedených letech vedlo ke zvýšení produktivity. Je však třeba poznamenat, že úroveň produktivity není ovlivněna pouze úrovní samotné výroby, ale také různým sortimentem výrobků v různých letech.

(84)

Objem a podíl dumpingových dovozů z ČLR na trhu se během zvažovaného období zvýšil. Obě hodnoty však zůstaly nízké v porovnání s velikostí volného trhu (představovaly pouze 4 % ze spotřeby na volném trhu). Nicméně z důvodu výše dumpingového rozpětí (31 %) a vnějších faktorů, jako výkyvů v cenách hlavní suroviny (APT) a dočasné ztráty důležité dodavatelské smlouvy, a navzdory stabilní poptávce po dotyčném výrobku zaznamenalo výrobní odvětví Společenství určité snížení ziskovosti a dalších finančních ukazatelů, jak jsou popsány v bodě 78 odůvodnění.

(85)

Závěry týkající se určitých hospodářských ukazatelů souvisejících s výrobním odvětvím Společenství byly kvůli získání ucelenějšího obrazu situace mezi výrobci ve Společenství porovnány s údaji získanými od spolupracujícího výrobce ze Společenství, který vyrábí výhradně pro vázané využití. Závěry týkající se tohoto výrobce jsou následující (vzhledem k tomu, že se zjištění týkají pouze jedné společnosti, jsou indexované):

(86)

Výrobní kapacita vzrostla v době mezi rokem 1998 a 1999 o 16 % a poté zůstala na stejné úrovni. Výroba se během dotyčného období snížila o 27 % a pohybovala se mezi indexem 92 až indexem 108. Využití kapacity se v době mezi lety 1998 a 2001 snížilo o 6 % a pak během OŠ o dalších 39 %, což souviselo se snížením výroby. Zásoby se během dotyčného období více než ztrojnásobily, ačkoli míra tohoto zvýšení částečně odráží nízké zásoby v roce 1998. Hlavní investice byly podniknuty v letech 1998 a 2001. Zaměstnanost zůstala v podstatě stálá až do roku 2001, ale během OŠ klesla o 10 %. Náklady na zaměstnanost vzrostly do roku 2001 na index 117, ale během OŠ klesly na index 109. Produktivita se v období od roku 1998 do roku 2000 pohybovala mezi indexem 92 a indexem 111, ale během OŠ se v souvislosti se snížením výroby a bez ohledu na snížení zaměstnanosti v daném roce snížila na index 84.

(87)

Dotyčný výrobek byl prodáván vnitřně za převodní cenu. Zjistilo se, že převodní ceny nevycházely ze skutečných tržních cen natolik, aby mohly být považovány za odraz tržních cen. Stejně tak by ani analýza různých nákladů spojených s výrobou dalších výrobků nepřispěla ke stanovení tržní hodnoty dotyčných převáděných výrobků. Proto nejsou analýza ziskovosti ani návratnost investic ani peněžní tok související s vázaným využitím považovány za spolehlivé ukazatele. Jako součást větší skupiny nebyla schopnost dotčené společnosti získávat kapitál nijak výrazně ovlivněna.

(88)

Protože nebylo zjištěno, že by dovozy bez ohledu na velikost dumpingového rozpětí byly v přímé konkurenci s dotyčným výrobkem vyráběným pro vázané využití, byl učiněn závěr, že výrobci vyrábějící pro svou vázané využití nejsou výrazně ovlivněni dumpingovými dovozy nebo opatřeními.

(89)

Celkově byl vývoj na trhu pro vázané využití podobný vývoji na volném trhu, ačkoli v případě výroby, zaměstnanosti a produktivity vykazoval negativnější trend. Proto by zahrnutím trhu pro vázané využití nebyly ovlivněny celkové závěry učiněné v souvislosti s volným trhem.

(90)

Ačkoli opatření jsou již po určitou dobu v platnosti a navzdory stabilní poptávce po dotyčném výrobku zaznamenalo výrobní odvětví Společenství během zvažovaného období určité snížení ziskového rozpětí a zhoršení dalších finančních ukazatelů. Omezením zvyšování cen během zvažovaného období bylo výrobní odvětví Společenství schopno zvýšit prodej a podíl na trhu. Bylo toho však dosaženo na úkor ziskovosti. Během OŠ byl průmysl pouze mírně nad bodem, kdy hospodařil bez zisku, ačkoli tento výsledek musí být vyvážen proti výsledku z roku 2001, který byl rokem výjimečným. Zatímco škodlivý vliv dumpingu je vyrovnán clem, existují důkazy, že prudké výkyvy v cenách suroviny (APT), z níž většina pochází z ČLR, ovlivnily ziskovost těch výrobců Společenství, kteří jsou závislí na nákupu suroviny na otevřeném trhu.

(91)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a se zvláštním ohledem na bod 66 odůvodnění je pravděpodobné, že pokud by opatření přestala platit, výrobní odvětví Společenství by muselo čelit většímu tlaku z rostoucích objemů dumpingových vývozů dotyčného výrobku z ČLR. Zvýšená nerovná konkurence způsobená dumpingovými dovozy by pravděpodobně vedla k dalšímu zhoršování finanční situace výrobního odvětví Společenství. Závěr proto zní, že by zrušení opatření s největší pravděpodobností vedlo k další újmě výrobního odvětví Společenství.

(92)

Bylo posuzováno, zda existují přesvědčivé důvody pro závěr, že zachování současných opatření není v zájmu Společenství. Za tímto účelem a v souladu s čl. 21 odst. 1 základního nařízení byl zájem Společenství stanoven na základě ohodnocení všech možných zájmů, tj. zájmů výrobního odvětví Společenství, dalších výrobců ve Společenství, dovozců/obchodníků a také uživatelů dotyčného výrobku. Kvůli tomuto rozboru byly vyžadovány informace od všech uvedených zúčastněných stran.

(93)

Je třeba připomenout, že při předchozím šetření byl učiněn závěr, že přijetí opatření není proti zájmu Společenství. Navíc, vzhledem k tomu, že současné šetření je přezkumem již zavedených antidumpingových opatření, bylo možno hodnotit veškeré negativní vlivy současných antidumpingových opatření na dotčené strany.

(94)

Bylo zkoumáno, zda navzdory závěru o pravděpodobnosti pokračování dumpingu, který působí újmu, existovaly přesvědčivé důvody pro závěr, že zachování opatření není v tomto konkrétním případě v zájmu Společenství.

(95)

Připomíná se, že bylo stanoveno, že pokračování dumpingu u dotyčného výrobku pocházejícího z ČLR je pravděpodobné a že existuje riziko pokračování újmy, kterou tyto dovozy výrobnímu odvětví Společenství působí. V zájmu výrobního odvětví Společenství je zamezit újmě, a prodloužení opatření by dosažení tohoto cíle mělo pomoci. Je proto v zájmu výrobního odvětví Společenství zachovat opatření proti dumpingovým dovozům z ČLR.

(96)

Od dovozců ani obchodníků nebyly obdrženy žádné odpovědi. Nespolupráce dovozců a obchodníků naznačuje, že prodloužení opatření týkajících se dovozů z ČLR by neměla žádný výrazný vliv na situaci nespřízněných dovozců dotyčného výrobku do Společenství, ani na situaci obchodníků s tímto výrobkem. To také odpovídá závěrům učiněným při předchozích šetřeních.

(97)

Uživatelé dotyčného výrobku ve Společenství jsou především výrobci součástek z tvrdého kovu, kteří dotyčný výrobek používají jako surovinu. Někteří uživatelé jsou velcí mezinárodní výrobci, kteří jako surovinu používají především karbid wolframu vlastní výroby (vázané využití), zatímco někteří (zejména menší výrobci) nakupují dotyčný výrobek buď od vývozců nebo od výrobního odvětví Společenství.

(98)

Pokud jde o zájem velkých mezinárodních výrobců, naznačuje jejich nevyjádření se k návrhu, že další pokračování opatření týkajících se dovozů pocházejících z ČLR by nemělo žádný významný vliv na jejich situaci ve Společenství.

(99)

Dotazník vyplnil jeden malý výrobce nástrojů. Přibližně 90 % svých zásob karbidu wolframu nakupuje od výrobního odvětví Společenství. Vyjádřil obavu, že pokud by byla opatření zachována, posílilo by to pozici výrobního odvětví Společenství vůči uživatelům a výrobnímu odvětví, které tento uživatel označil za rozdělené, a uživatelé byli více závislí na výrobním odvětví Společenství jako zdroji dodávek. Ačkoli však výrobní odvětví Společenství ovládalo 64 % trhu EU a je důležitým zdrojem dodávek, není jediným zdrojem dodávek. Během OŠ si na trhu EU konkurovali čtyři výrobci. Kromě toho existuje konkurence ze strany dovozů z ČLR a dalších zemí, které během OŠ dohromady nasytily 36 % trhu. Proto se má za to, že na trhu EU existuje celá řada dalších zdrojů dodávek a že obavy tohoto uživatele nejsou opodstatněné.

(100)

Zatímco pokračování opatření může pomoci udržet postavení výrobního odvětví Společenství ve vztahu k uživatelům, existují vhodné náhradní zdroje dodávek. Pokud by byla opatření zrušena, existuje zřejmé nebezpečí, že by průmyslové podniky Společenství opustily trh a uživatelé by ztratili důležitý zdroj dodávek.

(101)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se další uplatňování opatření nezdá být v rozporu se zájmem Společenství. Naopak, pokud umožní, aby výrobní odvětví Společenství zůstalo na trhu Společenství aktivní, pomůže zachovat různé zdroje dodávek pro uživatele.

(102)

Šetření ukázalo, že vývozci v ČLR pokračovali během OŠ v dumpingových postupech. Bylo také prokázáno, že trh Společenství je vzhledem k cenám účtovaným čínským zákazníkům nebo cenám na jiných vývozních trzích pro čínské vývozce atraktivním trhem. Pokud by tedy byla opatření zrušena, je pravděpodobné, že by bylo velké množství dumpingových dovozů přesunuto na trh Společenství.

(103)

Finanční situace výrobního odvětví Společenství, kterou během zvažovaného období odráží nižší ziskovost, nižší návratnost investic a menší peněžní tok, by se v případě zrušení opatření pravděpodobně ještě zhoršila, protože by na trh Společenství začalo proudit zvýšené množství dumpingových dovozů z ČLR.

(104)

Pokud jde o zájem Společenství, závěr zní, že neexistují žádné přesvědčivé důvody pro neuložení antidumpingových opatření proti dovozům dotyčného výrobku pocházejícího z ČLR.

(105)

Proto se považuje za vhodné zachovat stávající antidumpingová opatření proti dovozům karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu pocházejících z ČLR.

(106)

Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a důvodech, na jejichž základě bylo doporučeno zachování stávajících opatření. Byla jim také poskytnuta lhůta pro vyjádření stanoviska ke sděleným informacím. Nebyly obdrženy žádné připomínky, na jejichž základě by bylo třeba výše uvedené závěry změnit.

(107)

Z výše uvedeného vyplývá, že by antidumpingová opatření použitelná pro dovozy dotyčného výrobku pocházejícího z ČLR měla být v souladu s ustanovením čl. 11 odst. 2 základního nařízení zachována,