This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52017IP0062
European Parliament resolution of 2 March 2017 on the implementation of Regulation (EU) No 1295/2013 of the European Parliament and of the Council of 11 December 2013 establishing the Creative Europe Programme (2014 to 2020) and repealing Decisions No 1718/2006/EC, No 1855/2006/EC and No 1041/2009/EC (2015/2328(INI))
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. března 2017 o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES (2015/2328(INI))
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. března 2017 o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES (2015/2328(INI))
Úř. věst. C 263, 25.7.2018, p. 19–27
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
25.7.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 263/19 |
P8_TA(2017)0062
Provádění programu Kreativní Evropa
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. března 2017 o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES (2015/2328(INI))
(2018/C 263/03)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES (1) (dále jen „nařízení“), |
— |
s ohledem na články 167 a 173 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005, |
— |
s ohledem na společné sdělení Evropské komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu a Radě ze dne 8. června 2016 nazvané „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“ (JOIN(2016)0029), |
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. září 2012 nazvané „Podpora kulturních a tvůrčích odvětví pro růst a zaměstnanost v EU“ (COM(2012)0537), |
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. června 2010 nazvané „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ (COM(2010)0352), |
— |
s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 27. dubna 2010 nazvanou „Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“ (COM(2010)0183), |
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (2), |
— |
s ohledem na závěry Rady ze dne 27. května 2015 o kulturních a tvůrčích průnicích v zájmu stimulace inovací, hospodářské udržitelnosti a sociálního začlenění, |
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 na zvané „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“ (3), |
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o úloze mezikulturního dialogu, kulturní rozmanitosti a vzdělávání při prosazování základních hodnot Unie (4), |
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2015 o evropském filmu v digitální éře (5), |
— |
s ohledem na studii „Evropská hlavní města kultury: strategie úspěšnosti a dlouhodobé dopady“, kterou provedla tematická sekce B: strukturální politika a politika soudržnosti v roce 2013 na žádost Výboru pro kulturu a vzdělávání, |
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o podpoře evropských kulturních a tvůrčích odvětví jako zdroje hospodářského růstu a zaměstnanosti (6), |
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o kulturních dimenzích vnější činnosti EU (7), |
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví (8), |
— |
s ohledem na pracovní plán EU pro kulturu na období 2015–2018, |
— |
s ohledem na interinstitucionální dohodu mezi Parlamentem, Radou a Komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů, zejména na odstavce 20 až 24 o zpětném vyhodnocování stávajících právních předpisů, |
— |
s ohledem na článek 52 jednacího řádu, jakož i na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0030/2017), |
A. |
vzhledem k tomu, že cíli programu Kreativní Evropa jsou na jedné straně ochrana a podpora evropské kulturní a jazykové rozmanitosti a podpora evropského kulturního dědictví a na straně druhé posílení konkurenceschopnosti evropských kulturních a tvůrčích odvětví; |
B. |
vzhledem k tomu, že kultura je klíčovým faktorem při podporování evropské integrace; |
C. |
vzhledem k tomu, že program Kreativní Evropa, a zejména jeho dílčí program Kultura, je závažně podfinancován, a tudíž má problémy s naplňováním vysokých očekávání; |
D. |
vzhledem k tomu, že články 3 a 4 nařízení stanoví, že základními cíli programu je podpora evropské kulturní a jazykové rozmanitosti a podpora evropského kulturního dědictví – a konkrétně podpora nadnárodního pohybu kulturních a kreativních děl; |
E. |
vzhledem k tomu, že podle článku 12 nařízení mezi priority dílčího programu Kultura patří podpora nadnárodního pohybu a mobility – a konkrétně podpora oběhu evropské literatury za účelem zajištění její nejširší možné dostupnosti; |
F. |
vzhledem k tomu, že struktura jediného programu představuje výhody vedoucí k dosažení kritického množství a mohla by zviditelnit oblasti, které jsou stále podceňovány a čelí stejným výzvám z hlediska fragmentace, globalizace, nedostatku údajů a problémů v oblasti přístupu k úvěrům; |
G. |
vzhledem k tomu, že struktura programu tvořená dvěma dílčími programy, zachování zvláštností a identity obou z nich a přidání meziodvětvové složky jsou kladem, který umožňuje získat lepší porozumění spolupráci a vývoji v kulturní oblasti a dosáhnout propojení se třetími zeměmi; |
H. |
vzhledem k tomu, že meziodvětvová složka jen částečně rozvinula svůj strategický cíl, kterým je povzbudit nadnárodní a meziodvětvovou kulturní spolupráci; |
I. |
vzhledem k tomu, že program Kreativní Evropa umožňuje spolupráci a společné akce se zeměmi, které se jej neúčastní, a s mezinárodními organizacemi působícími v kulturních a tvůrčích odvětvích, jako jsou UNESCO, Rada Evropy a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a to na základě společných příspěvků pro uskutečnění cílů programu; |
J. |
vzhledem k tomu, že systém ukazatelů výkonnosti stanovený v článku 18 nařízení, zahrnující ukazatele pro obecné cíle programu, ukazatele související s dílčími programy MEDIA a Kultura a rovněž konkrétní ukazatele týkající se záručního nástroje, dosud nebyl stanoven ani uveden do praxe; |
K. |
vzhledem k tomu, že současný systém hodnocení se ukázal být nevhodný pro povahu a specifičnost programu, a měl by tedy být vylepšen; |
L. |
vzhledem k tomu, že konkrétní akce, jako jsou iniciativa Evropská hlavní města kultury a její síť, ceny a označení „Evropské dědictví“, odhalily potenciál udržitelného místního hospodářského rozvoje a kulturního cestovního ruchu a měly by proto být posíleny a aktivněji prosazovány; |
M. |
vzhledem k tomu, že v roce 2016 byla v rámci meziodvětvové složky vyhlášena zvláštní výzva pro zapojení uprchlíků do evropské společnosti, aby prosazovala a podporovala kreativitu a mezikulturní dialog; |
N. |
vzhledem k tomu, že oblast podpory „Projekty spolupráce“ v dílčím programu Kultura zahrnuje 70 % rozpočtu tohoto dílčího programu, těší se velké oblibě u aktérů v oblasti kultury, je zaměřena na přeshraniční společné postupy a umožňuje otevřené vytváření nepředvídatelných, vysoce inovativních a tvůrčích projektů, které jsou obzvláště žádoucí; |
O. |
vzhledem k tomu, že ačkoli nařízení stanoví uzavírání dvoustranných dohod se třetími zeměmi za účelem jejich účasti v programu nebo jeho části, dosud tento postup dokončilo jen několik málo zemí; |
P. |
vzhledem k tomu, že díky zásahu Parlamentu byly kultura, kulturní a kreativní odvětví a audiovizuální odvětví, ačkoli nedostatečně, zařazeny do víceletých programů Erasmus +, Horizont 2020 a COSME, strukturálních fondů a priorit Evropského fondu pro strategické investice (EFSI); |
Q. |
vzhledem k tomu, že existuje výrazná součinnost mezi informálním učením a tvůrčím a mediálním odvětvím, neboť mnohé umělecké, mediální a kulturní organizace poskytují příležitosti k informálnímu vzdělávání; |
R. |
vzhledem k tomu, že podíl úspěšných žadatelů činí 15 % v programu Kultura a 44 % v programu MEDIA, ve druhém programu je však dokonce nižší (32 %), jsou-li vyloučeny automatické programy; |
S. |
vzhledem k tomu, že program MEDIA dosud zaregistroval celkem 13 000 žádostí a přiznal podporu více než 5 500 projektům; |
T. |
vzhledem k tomu, že systém automatického bodování v programu MEDIA, jehož cílem je zajistit rovné podmínky mezi členskými státy, vede k narušení trhu a závažně penalizuje země s vysokou kapacitou audiovizuální produkce; |
U. |
vzhledem k tomu, že typ grantů přidělených na projekty v oblasti spolupráce v rámci dílčího programu Kreativní Evropy zaměřeného na kulturu neodpovídají potřebám sítí, které jsou závislé na provozní struktuře a činnosti, jak tomu bylo v předchozím programu Kultura na období 2007–2013; |
V. |
vzhledem k tomu, že zúčastněné subjekty kritizují správní řízení (postupy podávání žádostí, hodnocení a vykazování) jako stále velmi zatěžující; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí zjednodušit postup podávání žádostí, aby se usnadnil přístup k programu a podpořila se účast mezi potenciálními příjemci; |
W. |
vzhledem k tomu, že kanceláře programu Kreativní Evropa jsou klíčovým prostředníkem mezi Komisí, Výkonnou agenturou pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) a žadateli a měly by být lépe informovány o probíhajícím rozhodovacím procesu a těsněji zapojeny do poskytování informací o projektech a do propagace jejich výsledků; |
X. |
vzhledem k tomu, že hospodářské subjekty kritizují vysokou administrativní zátěž v procesu podávání žádostí, který zahrnuje rozsáhlé pokyny a velký počet dokumentů s někdy rozporuplnými informacemi; |
Y. |
vzhledem k tomu, že registrace společností v systému ověřovací služby Evropské komise (ECAS) je označována za problematickou; vzhledem k tomu, že je však kladně přijímán elektronický formulář žádostí; |
1. |
naléhavě vyzývá členské státy, aby navýšily rozpočet programu Kreativní Evropa v souladu s očekáváním evropských občanů i ambicemi každého dílčího programu a aby připouštěly, že hodnoty kulturní produkce nelze vyjádřit pouze v ekonomických kategoriích, a umožnily tak větší efektivitu a lepší výsledky; |
2. |
vítá řadu racionalizačních opatření při řízení programu, která se uplatňují od roku 2014; |
3. |
vyjadřuje politování nad tím, že i nadále je jednou z hlavních překážek pro potenciální žadatele nedostatečná finanční kapacita spolu s administrativními a regulačními překážkami; podněcuje Komisi, EACEA a národní sekce programu Kreativní Evropa, aby se snažily řešit problém nedostatečného zastoupení kulturních mikrosubjektů mezi financovanými organizacemi a v některých sektorech dílčího programu Kultura; |
4. |
žádá Komisi, aby zvýšila soulad programu se všemi relevantními politikami EU a jinými zdroji financování; |
5. |
žádá Komisi, aby zajistila náležitou koordinaci mezi generálními ředitelstvími, které odpovídají za program Kreativní Evropa, a rovněž agenturou EACEA a kancelářemi programu Kreativní Evropa, jež mají na starosti různé fáze provádění tohoto programu, a připomíná, že úloha kanceláří programu Kreativní Evropa a agentury EACEA je zásadní, jelikož zahrnuje přímé vazby nejen s příjemci, nýbrž s celým kulturním a tvůrčím odvětvím; |
6. |
žádá Komisi, aby co nejtěsněji spolupracovala s organizací UNESCO, Radou Evropy a OECD, s cílem vytvořit pevnější základ pro společný příspěvek k plnění cílů programu a hodnocení dopadů, zejména co se týče mezinárodního rozměru a respektování konkrétních lidských a hospodářských hodnot kultury a tvorby; |
7. |
vyzývá Komisi, aby zachovala stávající strukturu programu Kreativní Evropa, avšak současně prozkoumala a lépe definovala specifičnost obou dílčích programů, posílila potenciál meziodvětvové složky a ověřila, zda je účinně využíván garanční fond; |
8. |
žádá Komisi, aby v obou dílčích programech a v pokynech pro hodnotitele dosáhla lepší vyváženosti mezi uměleckou a kreativní složkou a manažerskými a inovačními prvky, zejména v případě kulturních a kreativních odvětví; |
9. |
žádá Komisi, aby využívala systém ukazatelů výkonnosti stanovený v článku 18 právního základu programu Kreativní Evropa a trvala na umělecké a tvůrčí složce tohoto programu, která bývá až příliš často obětována ve prospěch čistě ekonomických hledisek, jako jsou kapacity v oblasti řízení nebo kvantitativní budování publika; |
10. |
naléhavě žádá Komisi, aby u hodnotitelů stanovila více než šest stávajících oblastí odbornosti, aby mohli účinněji zvládnout konkrétní oblasti; |
11. |
naléhavě žádá Komisi a agenturu EACEA, aby zlepšily proces hodnocení tím, že v první fázi zvýší počet hodnotitelů, a aby pro výběr uchazečů z užšího seznamu ve druhé fázi zajistily kolo rozhodování typu rozhodování v kolegiu; zdůrazňuje, že je v případě odmítnutí projektů zapotřebí velká míra transparentnosti a úsilí vynaloženého na odůvodnění, aby nebylo přijímání programu ohroženo nedostatečně transparentními odůvodněními; |
12. |
žádá Komisi, aby poskytovala příležitosti ke školením a budování kapacit kulturním subjektům, které si přejí zlepšit svoje dovednosti, pokud jde o postupy podávání žádostí, celkové projektové řízení a provádění projektů; |
13. |
žádá Komisi a agenturu EACEA, aby více podporovaly kulturní subjekty při hledání partnerů pro projekty v oblasti spolupráce, a to prostřednictvím opatření, jež by zahrnovala mimo jiné zvlášť zaměřené sekce pro hledání partnerů v rámci nejdůležitějších evropských kulturních akcí, zdokonalení stávajících vyhledávacích nástrojů a databází a organizování příležitostí k vytváření sítí na předem vyhlášená témata; |
14. |
žádá Komisi a agenturu EACEA, aby přijaly opatření s cílem zlepšit transparentnost postupu napadení u zamítnutých žádostí, a tím snížily celkovou frustraci mezi uchazeči a v dlouhodobém výhledu zvýšily důvěryhodnost programu; |
15. |
naléhavě žádá Komisi, aby dále zjednodušila postupy podávání žádostí a podávání zpráv tak, že omezí a zjednoduší pokyny a jiné dokumenty, stanoví méně přísný režim pro časové výkazy a vypracuje vzor pro dohodu o spolupráci; |
16. |
žádá Komisi, aby využívala veškeré dostupné nástroje k ještě lepší propagaci a šíření výsledků uskutečněných projektů a také informací o evropské přidané hodnotě všech akcí provedených v rámci programu; |
17. |
naléhavě žádá Komisi, aby neprováděla změny nebo doplnění nových priorit a pravidel, aniž by kancelářím programu Kreativní Evropa a zúčastněným subjektům poskytla potřebný čas k přípravě na další výzvy; |
18. |
naléhavě žádá Komisi, aby dále zjednodušila finanční aspekty, a to i rozšířením nástroje jednorázových částek (lump sums) a podpořením výraznějšího využívání jednorázového proplácení nákladů, a využívala kritéria, která nebrání v přístupu k financování malým projektům, a aby se ujistila, že konečné vyplacení grantu proběhne v co nejkratší době, což by pro práci agentury EACEA mělo představovat kritérium excelence, a to pro dílčí program Kultura i MEDIA; |
19. |
konstatuje, že existují významné rozdíly mezi jednotlivými státy v úrovních platů pracovníků, kteří se podílejí na projektech v oblasti spolupráce, což následně vede ke značným rozdílům ve schopnosti spolufinancování mezi partnery z různých členských států; vyzývá proto Komisi, aby zvážila možnou alternativu pro hodnocení činnosti pracovníků v rámci projektů v oblasti spolupráce, která by byla založena na jiných ukazatelích, než je čistě platová třída; |
20. |
naléhavě žádá Komisi, aby spolu s Eurostatem pokračovala ve stanovování specifických kritérií odpovídajících zvláštní povaze odvětví (tvůrčí, kulturní a umělecká hodnota, inovace, růst, sociální začlenění, budování komunit, internacionalizace, zlepšení podnikatelského prostředí, vhodnost k vytváření vedlejších účinků a přesahů atd.) a aby zhodnotila případné začlenění Společného výzkumného střediska do celého procesu; v tomto ohledu upozorňuje na důležitost budování vysoce kvalitních zdrojů znalostí o jednotlivých odvětvích a rovněž statistických výzkumů a přístupu ke srovnatelným zdrojům údajů o dané oblasti, umožňujícím účinně sledovat a analyzovat kulturní, hospodářské a sociální dopady politik v kulturních a tvůrčích odvětvích; |
Program MEDIA
21. |
vítá skutečnost, že Komise a agentura EACEA v současnosti pracují na úpravě systému automatického přidělování bodů, a umožňují tak rovné podmínky s vyváženým přihlédnutím ke všem kritériím programu Kreativní Evropa (nadnárodní povaha, rozvoj přeshraniční spolupráce, úspory z rozsahu, kritické množství, pákový efekt), ale také ke kapacitě produkce a stávajícím vnitrostátním systémům podpory pro audiovizuální odvětví; |
22. |
uznává, že se prokázalo, že program MEDIA je hluboce zakotven v diverzifikovaném audiovizuálním odvětví a efektivně podporuje kulturní rozmanitost a odvětvovou politiku; |
23. |
vybízí k výraznějšímu rozvoji titulkování a dabingu, aby byl podpořen oběh audiovizuálních děl uvnitř i vně EU; |
24. |
doporučuje, aby bylo evropské audiovizuální dědictví zabezpečeno a zpřístupněno za účelem studia, většího zapojení diváků (audience engagement) a ekonomického zhodnocení prostřednictvím digitalizace filmů a audiovizuálních archivů; |
25. |
zdůrazňuje, že v mezinárodním a stále více konkurenčním filmovém prostředí evropské audiovizuální odvětví nadále potřebuje, aby byla zachována opatření chránící jeho rozmanitost a nezávislost; zdůrazňuje, že je zapotřebí přímé podpory evropské audiovizuální produkce, zvláště ve fázi vytváření projektů, a že by tato podpora měla být prováděna rozšiřováním odborné přípravy tak, aby bylo pokryto více akcí a zvýšila se konkurenceschopnost odvětví; |
26. |
doporučuje posílit v rámci programu opatření směrem k sousedním zemím s cílem zvýšit podporu evropských děl na těchto územích a společných kreativních projektů; |
27. |
uznává, že evropské on-line platformy stále nejsou na mezinárodní úrovni konkurenceschopné, a to i přes podporu poskytnutou pro on-line distribuci, a že evropský obsah je na stávajících platformách obtížné nalézt a získat k němu přístup; |
28. |
vítá, že oblast budování publika se rozdělila na iniciativy filmové gramotnosti, s důrazem na filmové vzdělávání ve školách, a budování publika; |
29. |
zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise předložila projekt zapojení evropského publika založený na datech, jehož cílem by bylo prozkoumání a posílení schopnosti evropského audiovizuálního odvětví shromažďovat, analyzovat a předpovídat údaje týkající se chování publika s cílem zvýšit poptávku po nadnárodních evropských filmech; |
30. |
zdůrazňuje, že pokračuje podpora nezávislých televizních výrobců zaměřená na umělecké seriály, které se snaží konkurovat na světové úrovni, zejména s cílem reagovat na stávající velkou mezinárodní poptávku po kvalitních seriálech se skutečně evropskými nabídkami, přestože nejlepších výsledků je doposud dosahováno v odvětví dokumentárních děl a tvorby pro děti; |
31. |
žádá Komisi, aby zachovala svou podporu sítím kin, jako je síť Europa Cinemas, které propagují evropský film po celém světě prostřednictvím finanční a provozní podpory kin uvádějících významný počet evropských filmů, a podtrhuje zásadní úlohu kin při zvyšování povědomí publika a zachování sociálního prvku návštěvy kina; |
32. |
žádá Komisi, aby změnila systém bonusů za souběžné uvádění v kinech a na platformách VOD (videa na vyžádání); |
33. |
doporučuje poskytnout hodnotitelům soubor nástrojů s přihlédnutím ke specifickým aspektům systému podpory v každé zemi, aby byly v programu MEDIA zaručeny rovné podmínky; |
34. |
žádá Komisi, aby navýšila maximální výši financování projektů evropských videoher, a zohlednila tak jejich vysoké a narůstající produkční náklady; zároveň zdůrazňuje, že je zapotřebí přezkoumat kritéria způsobilosti v souvislosti s výlučně výpravnou povahou videoher, a umožnit tak širší začlenění projektů s potenciálem mezinárodní distribuce (sportovní hry, hry typu „sandbox“, atd.) a začlenit tak „hratelnost“ do kritérií hodnocení projektů s cílem zohlednit její klíčovou povahu pro úspěch produkce; |
Dílčí program Kultura
35. |
žádá Komisi, aby zajišťovala rovnováhu mezi ekonomickým rozměrem a vnitřní hodnotou umění a kultury a více se zaměřila na umělce a tvůrce; |
36. |
doporučuje, aby evropské projekty spolupráce zohledňovaly inovace, mobilitu a rozšířené koprodukce; |
37. |
žádá Komisi, aby zavedla možná opatření s cílem snížit nepoměr mezi počtem příjemců a počtem žadatelů a aby tato opatření zahrnovala mimo jiné navýšení rozpočtu dílčího programu Kultura, adekvátnější zastoupení všech kulturních a tvůrčích odvětví a větší podporu menších projektů; |
38. |
zdůrazňuje význam překladu pro podporu dědictví jazykové rozmanitosti a doporučuje, aby projekty literárních překladů zahrnovaly propagaci knih a četby a podporovaly účast na knižních veletrzích, přičemž by se mělo zvážit i pořádání každoročního evropského knižního veletrhu s cílem zvýšit pohyb knih, podpořit evropskou literární výměnu a propagovat národní literaturu jednotlivých zemí, ale i přístup k literatuře pro všechny včetně osob se zdravotním postižením; |
39. |
vítá vytvoření center – projektů evropských platforem, jejichž cílem je podporovat nové umělce a tvůrce a umožnit jim vzájemnou výměnu a spolupráci; |
40. |
trvá na tom, že stabilní a vysoce reprezentativní evropské kulturní sítě jsou zásadní pro zviditelnění kulturních a uměleckých činností v Evropě i ve třetích zemích, neboť často jako první zahajují spolupráci s novými oblastmi, odvětvími či zeměmi; domnívá se, že jejich úloha coby koordinátorů akcí a propagátorů kultury a kreativity celých uměleckých odvětví by měla být podporována prostřednictvím provozních grantů; je přesvědčen, že v tomto ohledu by měla být předem stanovena jasná a transparentní výběrová kritéria; |
41. |
žádá Komisi a agenturu EACEA, aby v dílčím programu Kultura vytvořily příležitosti k vnější prezentaci a strukturovanému kontaktu s aktéry v odvětví; |
42. |
doporučuje, aby byla znovu zavedena evropská divadelní cena a aby jí byly přiděleny odpovídající finanční zdroje; |
43. |
zdůrazňuje úspěch a význam akce Evropská hlavní města kultury, založené na dynamice zapojených měst a regionů, která z označení a stále velice skromného finančního příspěvku EU činí skutečnou hodnotu pro další financování a činnosti dlouho po uplynutí daného roku; |
44. |
vítá, že v následujícím období od roku 2020 bude akce Evropské hlavní město kultury rozšířena o kandidátské země a země ESVO a doporučuje lepší šíření těchto zkušeností v rámci EU i mimo ni; |
45. |
doporučuje, aby bylo více zviditelněno označení „Evropské dědictví“, a zdůrazňuje význam dotčených (hmotných a nehmotných) míst, pokud jde o evropskou identitu a podporu společného pocitu sounáležitosti s Evropou, budování EU a poznávání rozmanitého dědictví pro lepší budoucnost; |
46. |
doporučuje přijmout opatření ke koordinaci a odpovídající podpoře iniciativ v rámci Evropského roku kulturního dědictví 2018 s programem Kreativní Evropa, a to počínaje přípravným rokem 2017, i když jen prostřednictvím specializované rozpočtové položky, a nevyužívat zdroje přidělené pro dílčí program Kultura, jak navrhuje Komise; |
47. |
žádá Komisi, aby zvážila možné způsoby usnadnění přístupu uprchlíků věnujících se umění k programu Kreativní Evropa; |
Meziodvětvová složka
48. |
naléhavě žádá Komisi, aby rozvíjela a plně využívala potenciál složky za účelem dosažení jejích cílů stanovených v nařízení, zejména povzbuzení nadnárodní a meziodvětvové kulturní spolupráce; |
49. |
doporučuje zavést v rámci složky tři nová podpůrná opatření: a)Kreativní Evropa Mundus pro nadnárodní spolupráci, b) sociální začleňování a c) inovativní přesahové a meziodvětvové projekty; |
50. |
žádá Komisi, aby usilovala o dosažení geografické a odvětvové vyváženost záručního nástroje, zajistila rovný přístup pro malé organizace a místní iniciativy a projekty ze všech členských států, vyhodnotila jeho vliv, a to zejména na malé kulturní podniky, kulturní zprostředkovatele a tvůrce sítí, a zkoumala možnosti týkající se rozvoje součinnosti s fondem EFSI a jinými programy, zejména COSME, s cílem zajistit, aby byl záruční nástroj používán co nejefektivněji, a pomáhal tak kulturnímu a kreativnímu odvětví; |
51. |
těší se na první výsledky nástroje pro finanční záruku, který začal fungovat v roce 2016; očekává, že tento nový tržní nástroj tím, že usnadňuje MSP a mikropodnikům přístup k úvěrům, pomůže k rozšíření kulturních a kreativních projektů v odvětvích, jejichž podíl na HDP EU činí 4,4 % a která zaměstnávají 3,8 % pracovníků, aby plně využily svůj potenciál jako slibný zdroj růstu a pracovních míst a hnací síla konkurenceschopnosti, kulturní rozmanitosti a přeshraniční spolupráce; velmi však lituje toho, že tento nástroj bude funkčně využíván pouze v zemích, v nichž již působí podobný nástroj; |
52. |
vítá opatření, která přijala Komise a agentura EACEA s cílem zajistit odbornou přípravu a vyrovnat dovednosti ve všech kancelářích programu Kreativní Evropa, a doporučuje pokračovat v této činnosti; |
53. |
žádá Komisi a agenturu EACEA, aby zlepšily komunikaci a výměnu informací s kancelářemi programu Kreativní Evropa ohledně probíhajících procesů rozhodování, a to i o finančních nástrojích a nových meziodvětvových iniciativách; za účelem zlepšení provádění programu doporučuje, aby Komise zohlednila odbornosti kanceláří programu Kreativní Evropa ve všech fázích, které výběrovému řízení předcházejí a které po něm následují, a aby zajistila dostupnost nástrojů a dokumentů, které kanceláře vytvoří, na internetu, kde by sloužily jako příklady osvědčených postupů; zdůrazňuje, že je třeba, aby kanceláře programu Kreativní Evropa lépe spolupracovaly, a staly se tak účinnějšími poradenskými nástroji pro žadatele ze své země; poukazuje na to, že důvěrné sdílení hodnotících zpráv, a to i negativních, může pomoci zlepšit jejich schopnosti, a vyzývá Komisi, aby zvýšila transparentnost postupů hodnocení a výběru; |
Doporučení pro příští generace programu
54. |
doporučuje, aby byl program Kreativní Evropa v letech 2021–2028 i nadále realizován, přezkoumáván a zdokonalován, a to jako program, který zahrnuje všechna kulturní a kreativní odvětví, klade důraz na kvalitní projekty, zachovává stejné hodnoty a priority, má dva dílčí programy a meziodvětvovou složku zahrnující odbornou přípravu, budování publika, přístup na trhy, sociální začleňování, spolupráci, meziodvětvové a přesahové projekty a vzájemné učení, jakož i komunikaci, studie, podporu uzpůsobenou kulturním a kreativním odvětvím, záruční nástroj a podporu kanceláří programu Kreativní Evropa; |
55. |
s ohledem na značné množství migrantů a uprchlíků přicházejících do EU v posledních letech vítá stále větší mezikulturní rozměr programu, což doufejme přinese od roku 2017 více projektů, které povedou k větší kulturní rozmanitosti a mezikulturnímu dialogu a budou podporovat mnohojazyčnost; vzhledem k tomu, že kulturní integrace bude nejspíše i nadále v příštích letech v mnoha zemích v EU palčivou otázkou, zdůrazňuje, že by měl být tento aspekt podporován jako plnohodnotná složka programu; |
56. |
doporučuje, aby právní základ příštího programu mezi jeho cíli a cíli dílčích programů a mezi kritérii pro výběr a hodnocení výslovně uváděl podporu kulturní a umělecké kvality a vnitřní hodnoty kultury; |
57. |
vyzývá Komisi, aby při revizi dílčího programu MEDIA přezkoumala, zda by nebylo možné zvýšit účinnost podpory přiřazením menších projektů k programovým pilířům produkce, festivalů, kin a distribuce; |
58. |
naléhavě vyzývá Komisi, aby proaktivně přistoupila k přijímání nových zemí do programu, a to se zvláštním statusem pro země evropského sousedství v jižní a východní oblasti; |
59. |
konstatuje, že aby měly naše produkty zajištěnu nezbytnou konkurenceschopnost a reagovaly na tržní výzvy, jsou naprosto nezbytné evropské filmové koprodukce, a doporučuje, aby se přiměřenými způsoby a s přiměřenými zdroji rozvíjela také spolupráce s vlajkovými evropskými institucemi oboru, jako např. Eurimages; |
60. |
vyzývá Komisi, aby přezkoumala, zda by nebylo vzhledem k množství kulturních odvětví vhodné a užitečné zřídit evropskou observatoř pro kulturu a kreativitu srovnatelnou s Evropskou audiovizuální observatoří, se standardy srovnatelnými se standardy Evropské audiovizuální observatoře, a pokud ano, aby vypracovala kvalitativní kritéria odpovídající zvláštní povaze těchto odvětví; |
o
o o
61. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Výkonné agentuře pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast. |
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221.
(2) Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2015)0293.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0005.
(5) Úř. věst. C 346, 21.9.2016, s. 10.
(6) Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 95.