DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI AKTU V PŘENESENÉ PRAVOMOCI

Směrnice o účetnictví (2013/34/EU 1 ) ve znění směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (2022/2464 2 ) vyžaduje, aby velké podniky a kótované malé a střední podniky (MSP), jakož i mateřské podniky velkých skupin, zahrnovaly do zvláštního oddílu své zprávy vedení podniku informace potřebné k pochopení dopadů podniku na otázky udržitelnosti a informace potřebné k pochopení toho, jak otázky udržitelnosti ovlivňují vývoj podniku, jeho výkonnost a postavení 3 .

Tyto informace musí být ve zprávách zahrnuty v souladu s evropskými standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS), které Komise přijme prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, jež musí stanovit obsah a případně strukturu, podle nichž mají být tyto informace zahrnuty 4 . Tyto informace zahrnují podle potřeby informace týkající se krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého časového horizontu 5 a obsahují 6 : i) stručný popis obchodního modelu a strategie podniku; ii) popis časově ohraničených cílů souvisejících s otázkami udržitelnosti, které si podnik vytyčil; iii) popis úlohy správních, řídících a dozorčích orgánů s ohledem na otázky udržitelnosti a odborných znalostí a dovedností nebo přístupu k nim; iv) popis politik podniku ve vztahu k otázkám udržitelnosti; v) informace o existenci systémů pobídek spojených s otázkami udržitelnosti; vi) popis postupu náležité péče, který podnik uplatňuje ve vztahu k otázkám udržitelnosti; vii) popis hlavních skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů spojených s vlastní provozní činností podniku a s jeho hodnotovým řetězcem; viii) popis opatření přijatých podnikem v souvislosti se skutečnými nebo potenciálními nepříznivými dopady a výsledků těchto opatření; ix) popis hlavních rizik pro podnik spojených s otázkami udržitelnosti; x) ukazatele relevantní pro požadované uvádění informací. V příslušných případech obsahují informace o vlastní provozní činnosti podniku a o jeho hodnotovém řetězci, včetně jeho produktů a služeb, obchodních vztahů a dodavatelského řetězce.

Standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti musí rovněž splňovat následující požadavky: i) zajistit kvalitu vykazovaných informací 7 ; ii) nesmí ukládat podnikům nepřiměřenou administrativní zátěž 8 ; iii) upřesnit informace, které mají podniky uvádět o konkrétních environmentálních a sociálních faktorech a faktorech týkajících se lidských práv a faktorech v oblasti správy a řízení 9 ; iv) upřesnit podle příslušných případů výhledové, retrospektivní, kvalitativní a kvantitativní informace, které mají podniky vykazovat 10 ; v) zohlednit potíže, jimž mohou podniky čelit při získávání informací od subjektů ve svém hodnotovém řetězci 11 ; vi) upřesnit požadavky na zveřejňování informací o hodnotových řetězcích, které jsou přiměřené a relevantní jak z hlediska kapacit a charakteristik podniků v hodnotových řetězcích, tak z hlediska rozsahu a složitosti jejich činností 12 ; vii) nesmí stanovit zveřejňování informací, které by po podnicích vyžadovaly získání informací od malých a středních podniků v jejich hodnotovém řetězci, jež přesahují informace, jež mají být zveřejněny podle standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti pro malé a střední podniky 13 ; viii) v co nejvyšší míře zohlednit činnost některých globálních iniciativ v oblasti tvorby standardů a některé stávající standardy a rámce, jakož i požadavky vyplývající z konkrétních aktů Unie 14 .

Komise musí tyto standardy přijmout s přihlédnutím k technickému poradenství, které poskytuje EFRAG 15 , neziskové sdružení zřízené podle belgického práva, které slouží evropskému veřejnému zájmu v oblasti účetního výkaznictví i podávání zpráv o udržitelnosti tím, že rozvíjí a prosazuje evropská stanoviska v oblasti účetního výkaznictví a podávání zpráv o udržitelnosti. Technické poradenství EFRAG musí rovněž splňovat určité požadavky 16 . V roce 2022 si EFRAG upravila svou správu a řízení tak, aby odrážely jeho novou roli při vypracovávání evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti. Revidovalo zejména své členství tak, aby odráželo rovnováhu mezi zúčastněnými stranami, včetně podniků, investorů, auditorů, odborů, občanské společnosti, akademických pracovníků a vnitrostátních tvůrců účetních standardů.

Směrnice o účetnictví rovněž vyžaduje, aby Komise přijala první soubor standardů do 30. června 2023 17 . Tyto standardy musí upřesnit informace, které mají podniky vykazovat podle čl. 19a odst. 1 a 2, případně podle čl. 29a odst. 1 a 2 směrnice o účetnictví, a jejichž součástí jsou přinejmenším informace, které účastníci finančního trhu potřebují k tomu, aby mohli splnit povinnosti týkající se zveřejňování informací podle nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (2019/2088) 18 .

Dne 22. listopadu 2022 předložila EFRAG Komisi své technické poradenství k prvnímu souboru standardů 19 . Toto technické poradenství bylo vypracováno na základě pracovního programu, který byl s Komisí konzultován v prosinci 2021. Je k němu připojena analýza nákladů a přínosů, která zahrnuje analýzu dopadů technického poradenství na otázky udržitelnosti, poznámka EFRAG, že jeho technické poradenství bylo vypracováno náležitým způsobem, a vysvětlení toho, jak technické poradenství zohledňuje činnost některých globálních iniciativ v oblasti tvorby standardů a některé stávající normy a rámce, jakož i požadavky vyplývající z konkrétních právních předpisů Unie.

Tímto aktem v přenesené pravomoci se přijímá první soubor evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti, které podniky používají při podávání zpráv o udržitelnosti v souladu s články 19a a 29a směrnice o účetnictví. Evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti v tomto prvním souboru jsou sektorově agnostické, což znamená, že se vztahují na všechny podniky spadající do oblasti působnosti směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti bez ohledu na to, v jakém odvětví nebo odvětvích podnik působí. Komise bude sledovat provádění standardů obsažených v tomto aktu v přenesené pravomoci, aby zajistila, že povedou ke zveřejňování relevantních, spolehlivých a srovnatelných informací o udržitelnosti.

V nadcházejících letech se očekává, že Komise přijme další akty v přenesené pravomoci pro další soubory standardů. Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti vyžaduje, aby Komise do června 2024 přijala: odvětvové standardy, přiměřené standardy pro kótované malé a střední podniky a standardy pro podniky mimo EU.

2.KONZULTACE PŘED PŘIJETÍM PRÁVNÍHO AKTU

Před předložením technického poradenství Komisi uspořádalo EFRAG od května do července 2022 několik informačních akcí s různými skupinami zúčastněných stran a od dubna do srpna 2022 vedlo veřejnou konzultaci ke třinácti konzultativním dokumentům evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti, které vypracovala projektová pracovní skupina EFRAG. Na základě připomínek obdržených během těchto konzultací EFRAG revidovala konzultativní dokumenty, aby řešilo obavy zúčastněných stran. Hlavními oblastmi úprav byly:

a)významné snížení počtu požadavků na zveřejňování informací a datových bodů. EFRAG snížila počet požadavků na zveřejňování informací o 40 % a počet jednotlivých datových bodů přibližně o 50 %;

b)ještě větší zohlednění globálních standardů pro podávání zpráv, zejména zajištění co největší interoperability s budoucími standardy, které vypracovává Rada pro mezinárodní standardy udržitelnosti, a se standardy Globální iniciativy pro podávání zpráv;

c)významnější role procesu posuzování významnosti, a zejména odstranění zásady, že všechny informace předepsané ve standardech by měly být považovány za významné pro podnik, pokud není prokázán opak (tzv. „vyvratitelná domněnka“). Podle technického poradenství EFRAG předloženého Komisi by všechny zveřejňované informace podléhaly posouzení významnosti ze strany podniku podávajícího zprávu, s výjimkou:

–všech požadavků na zveřejňování informací a datových bodů ve standardu „Obecné informace“, který specifikuje základní informace, které mají být zveřejněny bez ohledu na to, o jakou otázku udržitelnosti se jedná,

–všech požadavků na zveřejňování informací a datových bodů ve standardu pro klima, které by byly povinné pro všechny podniky v oblasti působnosti,

–všech požadavků na zveřejňování informací a datových bodů, které jsou zahrnuty do standardů, protože přímo odpovídají informačním potřebám jiných stran, aby splnily své vlastní požadavky na zveřejňování informací podle samostatných právních předpisů. Jedná se konkrétně o informace, které účastníci finančního trhu potřebují ke splnění svých požadavků na zveřejňování informací o hlavních nepříznivých dopadech podle nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování; informace o udržitelnosti, které administrátoři referenčních hodnot potřebují ke splnění svých požadavků na zveřejňování informací podle nařízení o referenčních hodnotách, a informace, které finanční instituce potřebují ke splnění požadavků na zveřejňování informací v rámci tzv. třetího pilíře podle nařízení o kapitálových požadavcích. Tyto požadavky na zveřejňování informací a datové body by byly rovněž povinné pro všechny podniky spadající do oblasti působnosti,

–řada požadavků na zveřejňování informací a datových bodů týkajících se vlastních zaměstnanců podniku, které by byly povinné pro podniky s více než 250 zaměstnanci;

d)postupné zavádění řady požadavků na zveřejňování informací, které jsou považovány za náročnější pro podniky. Podniky by mohly po dobu tří let vynechat ukazatele (údaje) o svých hodnotových řetězcích. Dále by byly zavedeny určité lhůty v rozmezí jednoho roku až tří let pro určité informace týkající se následujících oblastí: finančních následků pro podnik vyplývajících ze změny klimatu; rozčlenění zaměstnanců podle pohlaví; míry pokrytí kolektivními smlouvami; přiměřených mezd; sociální ochrany a odborné přípravy a rozvoje dovedností.

Analýza nákladů a přínosů prvního souboru návrhů evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti, kterou provedla EFRAG 20 , představuje posouzení dopadu prvního souboru standardů na různé skupiny zúčastněných stran (tj. především podniky v EU, investory, nevládní organizace, odbory a společnost jako celek). Při posuzování nákladů a přínosů se rozlišují přímé náklady a přínosy a nepřímé náklady a přínosy 21 . Celkově jsou náklady mnohem viditelnější, hmotnější a měřitelnější v krátkodobém horizontu, zatímco přínosy jsou většinou nehmotné a neměřitelné, závislé na dalším legislativním i nelegislativním vývoji a projeví se až ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Tyto odhadované náklady a přínosy vycházejí z navrhovaných standardů, které předložila EFRAG, nikoli z konečného návrhu aktu v přenesené pravomoci předloženého Komisí.

Poté, co EFRAG předložila Komisi své technické poradenství, a před přijetím tohoto aktu v přenesené pravomoci provedla Komise v souladu s požadavky směrnice o účetnictví následující konzultace 22 :

–společnou konzultaci skupiny odborníků členských států pro udržitelné financování a Regulativního výboru pro účetnictví 23 ,

–konzultace s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA), Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA), Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA), Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA), Agenturou Evropské unie pro základní práva (FRA), Evropskou centrální bankou (ECB), Výborem evropských orgánů dohledu nad auditem (CEAOB) a platformou pro udržitelné financování.

Kromě toho Komise zveřejnila navrhované konečné znění aktu v přenesené pravomoci ke čtyřtýdenní zpětné vazbě, kterou je možné podat od 9. června do 7. července 2023 na portálu „Podělte se o svůj názor“ v souladu s pokyny pro zlepšování právní úpravy.

Tyto konzultace potvrdily, že návrhy standardů předložené EFRAG obecně splňují mandát směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti a dosáhnou zamýšlených politických cílů v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu. Někteří respondenti zároveň upozornili na to, že řada požadavků na zveřejňování informací navrhovaná EFRAG je pro mnoho podniků, a zejména pro podniky, na které se doposud nevztahovaly právní požadavky na zveřejňování informací o udržitelnosti, náročná. Některé z nejnáročnějších požadavků na zveřejňování informací v návrzích standardů předložených EFRAG se měly týkat biologické rozmanitosti, vlastních zaměstnanců podniku a zveřejňování informací o pracovnících v hodnotovém řetězci, dotčených komunitách a spotřebitelích a konečných uživatelích.

Jiní respondenti podpořili návrhy norem předložené EFRAG, včetně navrhovaného přístupu k významnosti, postupného zavádění některých požadavků na zveřejňování informací a upřesnění informací, jejichž zveřejňování by mělo být povinné. Mnoho respondentů zdůraznilo potřebu soudržnosti mezi informacemi, které podniky zveřejňují v rámci ESRS, a informacemi, které potřebují účastníci finančního trhu, administrátoři referenčních hodnot a finanční instituce, aby splnily své vlastní povinnosti týkající se zveřejňování informací podle nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování, nařízení o referenčních hodnotách a nařízení o kapitálových požadavcích.

Mnoho respondentů zdůraznilo, že je potřeba přijmout další pokyny, které by podnikům umožnily uplatňovat standardy účinným a konzistentním způsobem, zejména pokud jde mimo jiné o proces posuzování významnosti a zveřejňování informací o hodnotovém řetězci. Někteří respondenti rovněž předložili návrhy na zlepšení soudržnosti některých ustanovení standardů se směrnicí o podávání zpráv podniků o udržitelnosti nebo s jinými právními předpisy EU.

Komise dále ve své strategii pro dlouhodobou konkurenceschopnost zdůraznila, že je důležité zavést regulační systém, který zajišťuje dosažení cílů s minimálními náklady. Zavázala se racionalizovat povinnosti týkající se podávání zpráv a zároveň zachovat ambiciózní cíle obsažené ve svých právních předpisech. Některé povinnosti týkající se podávání zpráv jsou sice nezbytné, ale musí být co nejúčinnější, aby se zabránilo jejich překrývání, odstranila se zbytečná zátěž a v co nejvyšší míře se využívala digitální a interoperabilní řešení. V duchu tohoto závazku tato iniciativa povinnosti týkající se podávání zpráv ještě více zefektivnila, aniž by tím bylo dotčeno dosažení cíle směrnice. Komise zejména provedla následující úpravy návrhů standardů předložených EFRAG s konkrétním cílem zajistit proporcionalitu a usnadnit správné uplatňování standardů podniky:

·významnost: všechny standardy a všechny požadavky na zveřejňování informací a datové body v rámci každého standardu budou podléhat posouzení významnosti ze strany podniku, s výjimkou požadavků na zveřejňování informací uvedených ve standardu „Obecné informace“. To se liší od návrhu EFRAG pouze v tom smyslu, že EFRAG navrhla tři další výjimky z obecné zásady významnosti (klimatický standard; datové body odvozené z nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování, nařízení o referenčních hodnotách a požadavků na zveřejňování informací v rámci „pilíře 3“ nařízení o kapitálových požadavcích, jakož i v případě podniků s více než 250 zaměstnanci určité datové body o vlastních pracovní síle podniku). Díky širšímu uplatňování zásady významnosti a požadavku, aby se podniky zaměřily na ty dopady, rizika a příležitosti, které byly posouzeny jako významné, se očekává, že toto opatření povede k podstatnému snížení zátěže pro podniky a pomůže zajistit, aby standardy byly přiměřené. Požadavky na zveřejňování informací, na něž se vztahuje významnost, však dobrovolné nejsou. Dotyčné informace musí být zveřejněny, pokud jsou významné, a proces posuzování významnosti podnikem podléhá externímu ujištění v souladu s ustanoveními směrnice CSRD. Standardy vyžadují, aby podniky provedly důkladné posouzení významnosti s cílem zajistit, aby byly zveřejněny všechny informace nezbytné ke splnění cílů a požadavků směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti. Komise požádala EFRAG, aby vypracovala další pokyny pro podniky týkající se mimo jiné posouzení významnosti. Standardy rovněž upřesňují, že:

–pokud podnik dospěje k závěru, že změna klimatu není významným tématem, a proto nepodává zprávy v souladu s tímto standardem, zveřejní podrobné vysvětlení závěrů svého posouzení významnosti s ohledem na změnu klimatu. Toto ustanovení je součástí uznání rozsáhlých a systémových dopadů změny klimatu na hospodářství jako celek,

–pokud podnik dospěje k závěru, že datový bod vyplývající z nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování, nařízení o referenčních hodnotách nebo požadavků na zveřejňování informací podle „pilíře 3“ podle nařízení o kapitálových požadavcích není významný, výslovně uvede, že daný datový bod je „nevýznamný“. Kromě toho podniky zveřejní tabulku se všemi těmito datovými body, v nichž uvedou, kde mají být uvedeny v jejich prohlášení o udržitelnosti, nebo případně uvedou, že jsou „nevýznamné“. Cílem těchto ustanovení je usnadnit účastníkům finančního trhu, administrátorům referenčních hodnot a finančním institucím dodržování jejich vlastních povinností týkajících se zveřejňování informací podle nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování, nařízení o referenčních hodnotách a nařízení o kapitálových požadavcích, 

·postupné zavádění některých požadavků: kromě postupného zavádění požadavků navrhovaného EFRAG stanovila Komise další postupné zavádění požadavků, které pomůže účinně uplatňovat standardy všem podnikům, a zejména menším podnikům, na které se požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti vztahují poprvé. Mezi další postupné zavádění požadavků zavedené Komisí patří:

–podniky s méně než 750 zaměstnanci mohou vynechat: údaje o emisích skleníkových plynů rámce 3 a požadavky na zveřejňování informací uvedené ve standardu o „vlastní pracovní síle“ v prvním roce, kdy standardy uplatňují, a požadavky na zveřejňování informací o biologické rozmanitosti a o pracovnících v hodnotovém řetězci, dotčených komunitách a spotřebitelích a konečných uživatelích, které jsou uvedeny ve standardech, v prvních dvou letech, kdy standardy uplatňují,

–všechny podniky mohou v prvním roce uplatňování standardů vynechat následující informace: předpokládané finanční následky související s jinými než klimatickými a environmentálními otázkami (znečištění, voda, biologická rozmanitost a využívání zdrojů) a některé údaje týkající se jejich vlastních zaměstnanců (sociální ochrana, osoby se zdravotním postižením, špatný zdravotní stav v souvislosti s prací a rovnováha mezi pracovním a soukromým životem),

·dobrovolnost některých informací: návrhy standardů předložené EFRAG již obsahovaly mnoho dobrovolných datových bodů. Komise dále převedla řadu povinných datových bodů navržených EFRAG na dobrovolné datové body. Viz následující příklady: plány pro přechod na biologickou rozmanitost; určité ukazatele o „osobách, které nejsou zaměstnanci“ ve vlastních pracovních silách podniku 24 a vysvětlení, proč podnik může určité téma související s udržitelností považovat za nevýznamné, 

·ještě větší flexibilita některých zveřejňovaných informací: kromě toho, že označila některé datové body za dobrovolné, zavedla Komise u některých povinných datových bodů také určitou flexibilitu. Dodatečná flexibilita byla například zavedena v požadavcích na zveřejňování informací o finančních následcích vyplývajících z rizik udržitelnosti, o zapojení zúčastněných stran a v metodice, kterou je třeba použít pro proces posuzování významnosti. Komise dále upravila datové body týkající se korupce a úplatkářství a ochrany oznamovatelů, které by mohly být považovány za porušení práva nevypovídat ve svůj neprospěch,

·soulad s právním rámcem EU: technické úpravy, které mají zajistit lepší soulad s ostatními ustanoveními směrnice o účetnictví a s dalšími příslušnými právními předpisy, například se směrnicí o transparentnosti odměňování a evropským registrem úniků a přenosů znečišťujících látek,

·interoperabilita s globálními iniciativami v oblasti tvorby standardů: Komise a EFRAG nadále úzce spolupracovaly s Radou pro mezinárodní standardy udržitelnosti a Globální iniciativou pro podávání zpráv, aby zajistily vysoký stupeň interoperability s evropskými standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti, a na základě této spolupráce byly provedeny další úpravy návrhu evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti,

·redakční a prezentační úpravy: Komise provedla redakční a prezentační změny s cílem zlepšit srozumitelnost, použitelnost a soudržnost standardů. Patří sem například zavedení návrhové konvence, která by jasně identifikovala všechny pojmy, pro něž mají evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přesnou definici.

Komise předpokládá, že navrhovaná dodatečná opatření pro postupné zavádění umožní ve srovnání s návrhy standardů navrženými EFRAG celkové snížení nákladů během období zavádění o 1 172 milionů EUR. Kromě toho Komise odhaduje, že navrhované úpravy týkající se významnosti spolu s dobrovolným zveřejňováním některých informací sníží ve srovnání s návrhem EFRAG náklady o 230 milionů EUR ročně. Tyto odhady nákladů vycházejí z nejpodstatnějších úprav, které byly provedeny v porovnání s návrhy EFRAG. Vycházejí z konzervativních předpokladů, protože dodatečné snížení nákladů vyvolané dalšími úpravami (ještě větší flexibilita některých zveřejňovaných informací, větší soulad s právním rámcem EU, interoperabilita s globálními iniciativami v oblasti tvorby standardů a redakční a prezentační úpravy) nebylo možné v této fázi smysluplně vyčíslit.

Komise zavádí výkladový mechanismus, který bude poskytovat formální výklad standardů. Komise rovněž požádala EFRAG o zveřejnění dalších pokynů a vzdělávacích materiálů, které by se zabývaly procesem posuzování významnosti a dalšími otázkami.

Komise rovněž posoudila soulad tohoto aktu v přenesené pravomoci s cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1 evropského právního rámce pro klima (nařízení (EU) 2021/1119) 25 a s cílem zajistit pokrok v oblasti přizpůsobování se změně klimatu podle článku 5 uvedeného nařízení.

3.PRÁVNÍ STRÁNKA AKTU V PŘENESENÉ PRAVOMOCI

Tento akt v přenesené pravomoci vychází z čl. 29b odst. 1 prvního pododstavce směrnice o účetnictví.

Stanoví evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti, které podniky používají při podávání zpráv o udržitelnosti v souladu s články 19a a 29a směrnice o účetnictví.

K tomuto aktu v přenesené pravomoci jsou připojeny tyto přílohy:

–příloha I, která obsahuje:

·průřezové standardy:

ESRS 1 Obecné požadavky

ESRS 2 Obecné informace

·standardy v oblasti životního prostředí, sociálních věcí a správy a řízení:

ESRS E1 Změna klimatu

ESRS E2 Znečištění

ESRS E3 Vodní a mořské zdroje

ESRS E4 Biologická rozmanitost a ekosystémy

ESRS E5 Využívání zdrojů a oběhové hospodářství

ESRS S1 Vlastní pracovní síla

ESRS S2 Pracovníci v hodnotovém řetězci

ESRS S3 Dotčené komunity

ESRS S4 Spotřebitelé a koncoví uživatelé

ESRS G1 Chování podniků

–příloha II, která obsahuje seznam zkratek a slovníček pojmů s definicemi, které se mají používat pro účely podávání zpráv o udržitelnosti v souladu s evropskými standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti.

Tento akt v přenesené pravomoci se ode dne 1. ledna 2024 vztahuje na podniky, na které se již vztahovaly požadavky na uvádění nefinančních informací zavedené směrnicí o uvádění nefinančních informací. Jeho uplatňování bude pro ostatní kategorie podniků postupně zaváděno na základě přístupu postupného zavádění stanoveného v článku 5 směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti 26 . Kótované malé a střední podniky budou mít možnost splnit své požadavky na podávání zpráv podle směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti prostřednictvím podávání zpráv podle samostatných, přiměřených standardů, které Komise přijme do konce června 2024.

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) …/...

ze dne 31.7.2023

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, pokud jde o standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS 27 , a zejména na čl. 29b odst. 1 první pododstavec uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Směrnice 2013/34/EU, ve znění směrnice (EU) 2022/2464 28 , vyžaduje, aby velké podniky, malé a střední podniky s cennými papíry přijatými k obchodování na regulovaných trzích EU, jakož i mateřské podniky velkých skupin zahrnovaly do zvláštního oddílu své zprávy vedení podniku nebo konsolidované zprávy vedení podniku informace nezbytné k pochopení dopadů podniku na otázky udržitelnosti a informace nezbytné pro pochopení toho, jak otázky udržitelnosti ovlivňují vývoj podniku, její výkonnost a postavení. Podniky mají tyto informace připravovat v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti, počínaje účetním rokem uvedeným v čl. 5 odst. 2 směrnice (EU) 2022/2464 pro každou kategorii podniků.

(2)Komise má do dne 30. června 2023 přijmout první soubor standardů, které upřesní informace, jež mají podniky vykazovat v souladu s čl. 19a odst. 1 a 2 a čl. 29a odst. 1 a 2 uvedené směrnice, a jejichž součástí jsou přinejmenším informace, které účastníci finančního trhu potřebují k tomu, aby mohli splnit povinnosti týkající se zveřejňování informací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 29 .

(3)Komise vzala v úvahu technické poradenství poskytnuté EFRAG. Nezávislé technické poradenství EFRAG splňuje kritéria stanovená v čl. 49 odst. 3b prvním, druhém a třetím pododstavci směrnice 2013/34/EU. V zájmu zajištění proporcionality a usnadnění správného uplatňování standardů podniky provedla Komise úpravy technického poradenství EFRAG, pokud jde o přístup na základě významnosti, postupné zavádění některých požadavků, přeměnu některých požadavků na dobrovolné datové body, zavedení flexibility u řady požadavků na zveřejňování informací, zavedení technických úprav k zajištění souladu s právním rámcem Unie a vysokého stupně interoperability s globálními iniciativami v oblasti tvorby standardů, jakož i redakční úpravy.

(4)Tyto standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti splňují požadavky stanovené v článku 29b směrnice 2013/34/EU.

(5)Proto by měly být přijaty společné standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti.

(6)V souladu s čl. 29b odst. 1 čtvrtým pododstavcem směrnice 2013/34/EU by toto nařízení nemělo vstoupit v platnost dříve než čtyři měsíce po jeho přijetí Komisí. Vzhledem k tomu, že čl. 5 odst. 2 směrnice (EU) 2022/2464 vyžaduje, aby určité kategorie podniků uplatňovaly tyto standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti pro účetní období začínající dnem 1. ledna 2024 nebo později, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(7)V souladu s čl. 49 odst. 3b čtvrtým pododstavcem směrnice 2013/34/EU Komise společně konzultovala Skupinu odborníků členských států pro udržitelné financování, uvedenou v článku 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 30 , a Regulativní výbor pro účetnictví, uvedený v článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 31 . V souladu s čl. 49 odst. 3b pátým pododstavcem směrnice 2013/34/EU si Komise vyžádala stanovisko Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) a Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA), zejména pokud jde o soulad tohoto nařízení s nařízením (EU) 2019/2088 a akty v přenesené pravomoci přijatými podle uvedeného nařízení. V souladu s čl. 49 odst. 3b šestým pododstavcem směrnice 2013/34/EU Komise rovněž konzultovala Evropskou agenturu pro životní prostředí, Agenturu Evropské unie pro základní práva, Evropskou centrální banku, Výbor evropských orgánů dohledu nad auditem a platformu pro udržitelné financování zřízenou podle článku 20 nařízení (EU) 2020/852,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti, které mají podniky používat pro podávání zpráv o udržitelnosti v souladu s články 19a a 29a směrnice 2013/34/EU podle harmonogramu stanoveného v čl. 5 odst. 2 směrnice (EU) 2022/2464, jsou uvedeny v přílohách I a II tohoto nařízení.

Článek 2

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2024 pro účetní období začínající dne 1. ledna 2024 nebo později.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 31.7.2023

(1)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(2)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 15). Tato směrnice posílila a revidovala požadavky na uvádění nefinančních informací zavedené ve směrnici o účetnictví směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami (dále jen „směrnice o uvádění nefinančních informací“).

(3)    Požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti pro velké podniky a kótované malé a střední podniky jsou stanoveny v článcích 19a a 29a směrnice o účetnictví. Směrnice o účetnictví ve znění směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti rovněž vyžaduje, aby pobočky nebo dceřiné podniky některých podniků mimo EU podávaly zprávy zahrnující určité informace o udržitelnosti (článek 40a). Povinnost těchto poboček a dceřiných podniků podávat zprávy bude platit od účetního období 2028 a informace, které mají být ve zprávách zahrnuty, budou upřesněny v samostatných standardech, na které se tento akt v přenesené pravomoci nevztahuje.

(4)    Ustanovení čl. 29b odst. 1 prvního pododstavce směrnice o účetnictví.

(5)    Ustanovení čl. 19a odst. 2 druhého pododstavce a čl. 29a odst. 2 druhého pododstavce směrnice o účetnictví.

(6)    Ustanovení čl. 19a odst. 2 a 3 a čl. 29a odst. 2 a 3 směrnice o účetnictví.

(7)    Ustanovení čl. 29b odst. 2 prvního pododstavce směrnice o účetnictví.

(8)    Ustanovení čl. 29b odst. 2 prvního pododstavce směrnice o účetnictví.

(9)    Ustanovení čl. 29b odst. 2 druhého pododstavce směrnice o účetnictví.

(10)    Ustanovení čl. 29b odst. 3 směrnice o účetnictví.

(11)    Ustanovení čl. 29b odst. 4 směrnice o účetnictví.

(12)    Ustanovení čl. 29b odst. 4 směrnice o účetnictví.

(13)    Ustanovení čl. 29b odst. 4 směrnice o účetnictví.

(14)    Ustanovení čl. 29b odst. 5 směrnice o účetnictví. Právní předpisy Unie, které je třeba zohlednit, jsou nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (2019/2088) a související akty v přenesené pravomoci, příslušné akty v přenesené pravomoci přijaté podle nařízení o taxonomii (2020/852), příslušné akty v přenesené pravomoci přijaté podle nařízení o referenčních hodnotách (2016/1011), některé prováděcí akty přijaté podle nařízení o kapitálových požadavcích (č. 575/2013), doporučení Komise o používání společných metod pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (2013/179/EU), směrnice o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii (2003/87/ES), nařízení o klimatické neutralitě (2021/1119), nařízení o systému EMAS (č. 1221/2009), směrnice o whistleblowingu (2019/1937).

(15)    Ustanovení čl. 49 odst. 3b směrnice o účetnictví. EFRAG se dříve nazývala Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví. V roce 2022 si změnilo svůj název na EFRAG.

(16)    Ustanovení čl. 49 odst. 3b směrnice o účetnictví stanoví následující požadavky na technické poradenství EFRAG: i) bylo vypracováno patřičným, náležitým a transparentním způsobem pod veřejným dohledem s využitím odborných znalostí a vyváženou účastí příslušných zúčastněných stran a s dostatečným veřejným financováním s cílem zajistit jeho nezávislost; ii) bylo vypracováno na základě pracovního programu, v souvislosti s nímž byla konzultována Komise; iii) jsou k němu připojeny analýzy nákladů a přínosů, které zahrnují analýzy dopadů technického poradenství na otázky udržitelnosti; iv) je k němu připojeno vysvětlení toho, jak zohledňuje činnost některých globálních iniciativ v oblasti tvorby standardů a některé stávající standardy a rámce, jakož i požadavky vyplývající z konkrétních aktů Unie; v) účast na práci EFRAG na technické úrovni je založena na odborných znalostech v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti a není podmíněna finančním příspěvkem; vi) spolu s technickým poradenstvím jsou předloženy doprovodné dokumenty.

(17)    Ustanovení čl. 29b odst. 1 druhého pododstavce směrnice o účetnictví.

(18)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).

(19)    První soubor standardů EFRAG je k dispozici na adrese https://www.efrag.org/lab6 .

(20)    K dispozici na adrese https://www.efrag.org/lab6 . Vypracování této analýzy bylo zadáno Centru pro evropská politická studia (CEPS) a jeho partneru Milieu.

(21)    Evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti pravděpodobně přispějí k vykazování relevantnějších, srovnatelnějších, spolehlivějších a použitelnějších, digitálně dostupných a povinných informací o udržitelnosti většího počtu podniků než směrnice o uvádění nefinančních informací. Díky tomu budou moci investoři lépe zohlednit environmentální a sociální rizika při přijímání svých investičních rozhodnutí a pomůže to občanům, odborům, nevládním organizacím a dalším společenským organizacím pohnat podniky k odpovědnosti za jejich společenské a environmentální dopady. Řádné provádění evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti pravděpodobně v konečném důsledku přispěje ke snížení systémových rizik pro ekonomiku, ke zvýšení kapitálových toků do podniků, které řeší otázky udržitelnosti, a k posílení společenské smlouvy mezi podniky a občany. Kromě toho přispěje k dosažení ambiciózních cílů Zelené dohody pro Evropu.

(22)    Ustanovení čl. 49 odst. 3b směrnice o účetnictví.

(23)    Kromě žádosti o písemné připomínky předložené dne 25. listopadu 2022 Regulativnímu výboru pro účetnictví a dne 28. listopadu 2022 skupině odborníků členských států pro udržitelné financování bylo dne 15. prosince 2022 uspořádáno společné virtuální zasedání Regulativního výboru pro účetnictví a skupiny odborníků členských států pro udržitelné financování.

(24)    „Osobami, které nejsou zaměstnanci“, jsou osoby samostatně výdělečně činné nebo osoby poskytované podniky, které se zabývají především „činnostmi souvisejícími se zaměstnáním“ (kód NACE N78).

(25)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a (EU) 2018/1999 (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(26)    Pro účetní období začínající dne 1. ledna 2024 nebo později: pro účetní období začínající dne 1. ledna 2025 nebo později: pro účetní období začínající dne 1. ledna 2026 nebo později (s možností dobrovolně se neúčastnit pro účetní období 2026 a 2027):

(27)    Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19.

(28)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 15).

(29)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).

(30)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(31)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).

PŘÍLOHA I

EVROPSKÉ STANDARDY PRO PODÁVÁNÍ ZPRÁV O UDRŽITELNOSTI (ESRS)

ESRS 1

OBECNÉ POŽADAVKY

Obsah

Cíl

1.Kategorie standardů ESRS, oblasti vykazování a pravidla pro vypracování

1.1 Kategorie standardů ESRS

1.2 Oblasti vykazování a minimální požadavky na zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech a ukazatelích

1.3 Pravidla pro vypracování

2.Kvalitativní charakteristiky informací

3.Dvojí významnost jako základ pro zveřejňování informací o udržitelnosti

3.1 Zúčastněné strany a jejich relevance pro proces posuzování významnosti

3.2 Významné záležitosti a významnost informací

3.3 Dvojí významnost

3.4 Významnost dopadů

3.5 Finanční významnost

3.6 Významné dopady nebo rizika vyplývající z opatření k řešení otázek udržitelnosti

3.7 Úroveň členění

4.Náležitá péče

5.Hodnotový řetězec

5.1 Podnik podávající zprávu a hodnotový řetězec

5.2 Odhad pomocí odvětvových průměrů a zástupných údajů

6.Časové horizonty

6.1 Vykazované období

6.2 Propojení minulosti, přítomnosti a budoucnosti

6.3 Vykazování pokroku oproti referenčnímu roku

6.4 Definice krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého horizontu pro účely podávání zpráv

7Příprava a prezentace informací o udržitelnosti

7.1Prezentace srovnávacích informací

7.2Zdroje nejistoty odhadů a výsledků

7.3Aktualizace informací o událostech po skončení vykazovaného období

7.4Změny v přípravě nebo prezentaci informací o udržitelnosti

7.5Chyby ve vykazování v předchozích obdobích

7.6Podávání konsolidovaných zpráv a výjimka pro dceřiné podniky

7.7Utajované a citlivé informace a informace o duševním vlastnictví, know-how nebo výsledcích inovací

7.8 Podávání zpráv o příležitostech

8.Struktura prohlášení o udržitelnosti

8.1Obecný požadavek na prezentaci

8.2Obsah a struktura prohlášení o udržitelnosti

9.Propojení s ostatními částmi podnikového výkaznictví a souvisejícími informacemi

9.1Začlenění informací formou odkazu

9.2Propojené informace a propojení s účetními závěrkami

10.Přechodná ustanovení

10.1Přechodné ustanovení týkající se zveřejňování informací specifických pro daný subjekt

10.2Přechodné ustanovení týkající se kapitoly 5 Hodnotový řetězec

10.3Přechodné ustanovení týkající se oddílu 7.1 Prezentace srovnávacích informací

10.4 Přechodné ustanovení: Seznam požadavků na zveřejňování, které jsou zaváděny postupně

Dodatek A: Požadavky na uplatňování

-Zveřejňování informací specifických pro daný subjekt

-Dvojí významnost

-Odhad pomocí odvětvových průměrů a zástupných údajů    

-Obsah a struktura prohlášení o udržitelnosti

Dodatek B: Kvalitativní charakteristiky informací

Dodatek C: Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací

Dodatek D: Struktura prohlášení o udržitelnosti podle ESRS

Dodatek E: Vývojový diagram pro určení informací, které mají být zahrnuty

Dodatek F: Příklad struktury prohlášení o udržitelnosti podle ESRS

Dodatek G: Příklad začlenění informací formou odkazu

Cíl

1.Cílem evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (dále také jako „ESRS“) je specifikovat informace o udržitelnosti, které podnik zveřejňuje v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, 1 ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464. 2 Podávání zpráv podle ESRS nezbavuje podniky dalších povinností stanovených předpisy Unie.

2.ESRS konkrétně specifikují informace, které podnik zveřejňuje o svých významných dopadech, rizicích a příležitostech v souvislosti s environmentálními, sociálními a správními otázkami udržitelnosti. ESRS nevyžadují, aby podniky zveřejňovaly informace o environmentálních, sociálních a správních tématech, na něž se vztahují ESRS, když podnik vyhodnotil předmětné téma jako nevýznamné (viz dodatek E – vývojový diagram pro určení informací, které mají být zahrnuty). Informace zveřejňované v souladu s ESRS umožňují uživatelům prohlášení o udržitelnosti pochopit významné dopady podniku na lidi a životní prostředí a významné dopady otázek udržitelnosti na rozvoj, výkonnost a postavení podniku.

3.Cílem tohoto standardu (ESRS 1) je umožnit porozumění struktuře ESRS, používaným pravidlům pro vypracování a základním pojmům a obecným požadavkům na přípravu a prezentaci informací o udržitelnosti v souladu se směrnicí 2013/34/EU, ve znění směrnice (EU) 2022/2464.

1.Kategorie standardů ESRS, oblasti vykazování a pravidla pro vypracování

1.1Kategorie standardů ESRS

4.Existují tři kategorie standardů ESRS:

(a)průřezové standardy;

(b)tematické standardy (standardy v oblasti životního prostředí, sociálních věcí a správy a řízení) a

(c)odvětvové standardy.

Průřezové a tematické standardy jsou odvětvově agnostické, což znamená, že se vztahují na všechny podniky bez ohledu na to, v jakém odvětví nebo odvětvích podnik působí.

5.Průřezové standardy ESRS 1 Obecné požadavky a ESRS 2 Obecné informace se vztahují na otázky udržitelnosti, které jsou předmětem tematických standardů a odvětvových standardů.

6.Tento standard (ESRS 1) popisuje strukturu standardů ESRS, vysvětluje pravidla pro vypracování a základní pojmy a stanovuje obecné požadavky na přípravu a prezentaci informací týkajících se udržitelnosti.

7.ESRS 2 stanoví požadavky na zveřejňování informací, které má podnik poskytovat na obecné úrovni o všech významných záležitostech udržitelnosti v oblastech podávání zpráv o řízení, strategii, dopadu, řízení rizik a příležitostí a o ukazatelích a cílech.

8.Tematické evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti se zabývají tématem udržitelnosti a jsou strukturovány do témat a dílčích témat, případně do podtémat. Tabulka v Požadavku na uplatňování č. 16 (AR 16) k tomuto standardu poskytuje přehled témat, dílčích témat a podtémat udržitelnosti (souhrnně „otázky udržitelnosti“), na které se vztahují tematické ESRS.

9.Tematické ESRS mohou obsahovat specifické požadavky, které doplňují obecné požadavky na zveřejňování v ESRS 2. Dodatek C standardu ESRS 2 Požadavky na zveřejňování informací / uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s obecnými požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2, obsahuje seznam dalších požadavků v tematických ESRS, které podnik použije společně s požadavky na zveřejňování na obecné úrovni ve standardu ESRS 2.

10.Odvětvové standardy se vztahují na všechny podniky v daném odvětví. Zabývají se dopady, riziky a příležitostmi, které jsou pravděpodobně významné pro všechny podniky v určitém odvětví a které nejsou zahrnuty nebo nejsou dostatečně zahrnuty v tematických standardech. Odvětvové standardy mají více témat a zabývají se tématy, která jsou pro dané odvětví nejdůležitější. Odvětvové standardy dosahují vysoké míry srovnatelnosti.

11.Pokud podnik dospěje k závěru, že dopad, riziko nebo příležitost nejsou zahrnuty nebo nejsou zahrnuty s dostatečnou podrobností v ESRS, ale jsou významné vzhledem k jeho specifickým skutečnostem a okolnostem, musí kromě požadavků na zveřejňování informací stanovených ve třech kategoriích standardů ESRS poskytnout další informace specifické pro daný podnik, aby uživatelé mohli porozumět dopadům, rizikům nebo příležitostem podniku souvisejícím s udržitelností. Požadavky na uplatňování AR 1 až AR 5 poskytují další pokyny týkající se zveřejňování informací specifických pro jednotlivé subjekty.

1.2 Oblasti vykazování a minimální požadavky na zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech a ukazatelích  

12.Požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2, v tematických ESRS a v odvětvových ESRS jsou strukturovány do následujících oblastí podávání zpráv:

(a)správa a řízení (GOV): řídicí procesy, kontroly a postupy používané k monitorování a řízení dopadů, rizik a příležitostí a dohledu nad nimi (viz standard ESRS 2 kapitola 2 Správa a řízení);

(b)strategie (SBM): způsob, jakým se strategie a obchodní model podniku vzájemně ovlivňují s jeho významnými dopady, riziky a příležitostmi, včetně toho, jak podnik tyto dopady, rizika a příležitosti řeší (viz standard ESRS 2 kapitola 3 Strategie);

(c)řízení dopadů, rizik a příležitostí (IRO): postup(y), kterým(i) podnik:

I.identifikuje dopady, rizika a příležitosti a posuzuje jejich významnost (viz IRO-1 v oddíle 4.1 ESRS 2), 

II.řídí významné otázky udržitelnosti prostřednictvím politik a opatření (viz oddíl 4.2 ESRS 2);

(d)ukazatele a cíle (MT): výkonnost podniku, včetně stanovených cílů a pokroku při jejich plnění (viz ESRS 2, kapitola 5 Ukazatele a cíle).

13.Standard ESRS 2 obsahuje:

(a)v oddíle 4.2 Minimální požadavky na zveřejňování informací o politikách (MDR-P) a opatřeních (MDR-A);

(b)v oddíle 5 Minimální požadavky na zveřejňování informací o ukazatelích (MDR-M) a cílech (MDR-T).  

Podnik uplatňuje minimální požadavky na zveřejňování informací o politikách, opatřeních, ukazatelích a cílech spolu s odpovídajícími požadavky na zveřejňování informací v tematických a odvětvových evropských standardech pro podávání zpráv o udržitelnosti.

1.3Pravidla pro vypracování

14.Ve všech ESRS: 

(a)se pojem „dopady“ vztahuje na pozitivní i negativní dopady související s udržitelností, které jsou spojeny s podnikáním podniku a které byly identifikovány prostřednictvím posouzení významnosti dopadů (viz oddíl 3.4 Významnost dopadů). Vztahuje se jak na skutečné dopady, tak na potenciální budoucí dopady;

(b)se pojem „rizika a příležitosti“ vztahuje na finanční rizika a příležitosti podniku související s udržitelností, včetně těch, které vyplývají ze závislosti na přírodních, lidských a sociálních zdrojích, které byly identifikovány v rámci posuzování finanční významnosti (viz oddíl 3.5).

Souhrnně se označují jako „dopady, rizika a příležitosti“ (IRO). Odrážejí hledisko dvojí významnosti ESRS popsané v oddíle 3.

15.V ESRS jsou pojmy, které jsou definovány ve slovníčku definic (příloha II), vyznačeny tučnou kurzívou, s výjimkou případů, kdy je definovaný pojem použit v jednom bodě více než jednou.

16.ESRS strukturují informace, které mají být zveřejněny v rámci požadavků na zveřejňování informací. Každý požadavek na zveřejňování informací se skládá z jednoho nebo více různých datových bodů. Pojem „datový bod“ se může vztahovat také na popisný dílčí prvek požadavku na zveřejňování informací.

17.Kromě požadavků na zveřejňování informací obsahuje většina ESRS také požadavky na uplatňování. Požadavky na uplatňování podporují uplatňování požadavků na zveřejňování informací a mají stejnou účinnost jako ostatní části ESRS.

18.ESRS používají následující pojmy, aby rozlišily různé stupně povinnosti podniku zveřejňovat informace:

(a)„zveřejní“ – označuje, že ustanovení je předepsáno požadavkem na zveřejňování informací nebo datovým bodem;

(b)„může zveřejnit“ – označuje dobrovolné zveřejnění informací na podporu správné praxe.

Kromě toho ESRS používají výraz „zohlední“, když odkazují na otázky, zdroje nebo metodiky, které má podnik při přípravě daných zveřejňovaných informací případně zohlednit nebo použít.

2.Kvalitativní charakteristiky informací

19.Při sestavování prohlášení o udržitelnosti podnik použije:

(a)základní kvalitativní charakteristiky informací, tj. relevanci a věrný a poctivý obraz a

(b)dodatečné kvalitativní charakteristiky informací, tj. srovnatelnost, ověřitelnost a srozumitelnost.

20.Tyto kvalitativní charakteristiky informací jsou definovány a popsány v dodatku B tohoto standardu.

3. Dvojí významnost jako základ pro zveřejňování informací o udržitelnosti

21.Podnik podává zprávy o otázkách udržitelnosti na základě zásady dvojí významnosti, jak je definována a vysvětlena v této kapitole.

3.1Zúčastněné strany a jejich relevance pro proces posuzování významnosti

22.Zúčastněnými stranami jsou strany, které mohou podnik ovlivnit nebo jím být ovlivněny. Existují dvě hlavní skupiny zúčastněných stran:

(a)dotčené zúčastněné strany: jednotlivci nebo skupiny, jejichž zájmy jsou nebo by mohly být ovlivněny – pozitivně nebo negativně – činností podniku a jeho přímými či nepřímými obchodními vztahy v celém hodnotovém řetězci; a

(b)uživatelé prohlášení o udržitelnosti: primární uživatelé účetního výkaznictví pro všeobecné účely (stávající a potenciální investoři, poskytovatelé úvěrů a další věřitelé, včetně správců aktiv, úvěrových institucí, pojišťoven) a další uživatelé prohlášení o udržitelnosti, včetně obchodních partnerů podniku, odborů a sociálních partnerů, občanské společnosti a nevládních organizací, vlád, analytiků a akademické obce.

23.Některé zúčastněné strany (nikoli všechny) mohou patřit do obou skupin definovaných v bodě 22.

24.Zapojení dotčených zúčastněných stran má zásadní význam pro probíhající postup podniku týkající se náležité péče (viz kapitola 4 Náležitá péče) a hodnocení významnosti z hlediska udržitelnosti. To zahrnuje jeho postupy identifikace a hodnocení skutečných a potenciálních negativních dopadů, které pak slouží jako podklad pro proces hodnocení s cílem určit významné dopady pro účely podávání zpráv o udržitelnosti (viz oddíl 3.4 tohoto standardu).

3.2Významné záležitosti a významnost informací

25.Provedení posouzení významnosti (viz oddíly 3.4 Významnost dopadů a 3.5 Finanční významnost) je nezbytné k tomu, aby podnik určil významné dopady, rizika a příležitosti, o nichž má být podána zpráva.

26.Posouzení významnosti je výchozím bodem pro podávání zpráv o udržitelnosti podle ESRS. IRO-1 v oddíle 4.1 standardu ESRS 2 obsahuje obecné požadavky na zveřejňování informací o postupu podniku při identifikaci dopadů, rizik a příležitostí a posuzování jejich významnosti. SBM-3 standardu ESRS 2 stanoví obecné požadavky na zveřejňování informací o významných dopadech, rizicích a příležitostech, které vyplývají z posouzení významnosti podniku.

27.Požadavky na uplatňování v dodatku A tohoto [návrhu] standardu obsahují seznam otázek udržitelnosti zahrnutých v tematických ESRS, rozdělených do kategorií podle témat, dílčích témat a podtémat na podporu posouzení významnosti. Dodatek E Vývojový diagram pro určení informací, které mají být zahrnuty, obsažený v tomto standardu, poskytuje ilustrativní posouzení významnosti popsané v tomto oddíle.

28.Otázka udržitelnosti je „významná“, pokud splňuje kritéria definovaná pro významnost dopadu (viz oddíl 3.4 tohoto standardu) nebo finanční významnost (viz oddíl 3.5 tohoto standardu) nebo obojí.

29.Bez ohledu na výsledek posouzení významnosti podnik vždy zveřejní informace požadované: ESRS 2 Obecné informace (tj. všechny požadavky na zveřejnění a datové body uvedené v ESRS 2) a požadavky na zveřejňování informací (včetně jejich datových bodů) v aktuálním ESRS v souvislosti s požadavkem na zveřejnění IRO-1 Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí, jak jsou uvedeny v dodatku C ESRS 2 – Požadavky na zveřejňování informací / uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s obecnými požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2.

30.Pokud podnik na základě posouzení významnosti, na jehož základě IRO-1, IRO-2 a SBM-3 standardu ESRS 2 stanoví požadavky na zveřejňování informací, dospěje k závěru, že otázka udržitelnosti je významná, musí:

(a)zveřejnit informace podle požadavků na zveřejňování informací (včetně požadavků na uplatňování) týkajících se této konkrétní otázky udržitelnosti v příslušném tematickém a odvětvovém ESRS a

(b)zveřejnit další informace specifické pro daný subjekt (viz bod 11 a AR 1 až AR 5 tohoto standardu), pokud se na významnou otázku udržitelnosti nevztahuje ESRS nebo pokud není zahrnuta dostatečně podrobně.

31.Použitelné informace předepsané v rámci požadavku na informace, včetně jeho datových bodů, nebo informace specifické pro daný subjekt se zveřejní, pokud podnik v rámci svého posouzení významných informací posoudí, že informace jsou relevantní z jednoho nebo více z těchto hledisek:

(a)význam informací ve vztahu k věci, kterou mají zobrazovat nebo vysvětlovat; nebo

(b)schopnost těchto informací uspokojit potřeby uživatelů při rozhodování, včetně potřeb primárních uživatelů účetního výkaznictví pro všeobecné účely popsaných v bodě 48, a/nebo potřeb uživatelů, jejichž hlavním zájmem jsou informace o dopadech podniku.

32.Pokud podnik dospěje k závěru, že změna klimatu není významná, a tudíž opomíjí všechny požadavky na informace v ESRS E1 Změna klimatu, zveřejní podrobné vysvětlení závěrů svého posouzení významnosti s ohledem na změnu klimatu (viz ESRS 2 IRO-2 Požadavek na zveřejňování informací IRO-2 – Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahuje prohlášení podniku o udržitelnosti), včetně výhledové analýzy podmínek, které by podnik mohly vést k závěru, že změna klimatu bude významná v budoucnu. Pokud podnik dospěje k závěru, že jiné téma než změna klimatu není významné, a proto opomíjí všechny požadavky na zveřejňování informací v odpovídajícím aktuálním ESRS, může stručně vysvětlit závěry svého posouzení významnosti pro toto téma.

33.Při zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech v souvislosti s otázkou udržitelnosti, která byla vyhodnocena jako významná, podnik zahrne informace předepsané všemi požadavky na zveřejňování informací a datovými body v tematických a odvětvových ESRS týkajících se této otázky a v odpovídajícím minimálnímu požadavku na zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech požadovanému podle standardu ESRS 2. Pokud podnik nemůže zveřejnit informace předepsané buď požadavky na zveřejňování informací a datovými body v tematických nebo odvětvových ESRS, nebo minimálními požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2 o politikách, opatřeních a cílech, protože nepřijal příslušné politiky, neprovedl příslušná opatření nebo nestanovil příslušné cíle, uvede tuto skutečnost a může oznámit časový rámec, v němž je hodlá zavést.

34.Při zveřejňování informací o ukazatelích pro významnou otázku udržitelnosti podle oddílu Ukazatele a cíle příslušného tematického standardu ESRS, podnik:

(a)zahrne informace předepsané požadavkem na zveřejňování informací, pokud tyto informace vyhodnotí jako významné; a

(b)může vynechat informace předepsané datovým bodem požadavku na zveřejňování informací, pokud vyhodnotí, že tyto informace nejsou významné, a dojde k závěru, že tyto informace nejsou potřebné pro splnění cíle požadavku na zveřejňování.

35.Pokud podnik vynechá informace předepsané datovým bodem, který vyplývá z jiných právních předpisů EU uvedených v dodatku B k ESRS 2, musí výslovně uvést, že dotyčné informace „nejsou významné“.

36.Podnik stanoví, jakým způsobem uplatňuje kritéria, včetně příslušných prahových hodnot, pro určení:

(a)informací, které zveřejňuje o ukazatelích pro významnou otázku udržitelnosti podle oddílu Ukazatele a cíle příslušného tematického standardu ESRS v souladu s bodem 34; a

(b)informací, které mají být zveřejněny jako informace specifické pro daný subjekt.

3.3Dvojí významnost

37.Dvojí významnost má dva rozměry, a to: významnost dopadů a finanční významnost. Pokud není uvedeno jinak, používají se v celém standardu ESRS pojmy „významný“ a „významnost“ pro označení dvojí významnosti.

38.Posouzení významnosti dopadů a finanční významnosti je vzájemně propojené a je třeba zvážit vzájemnou závislost mezi těmito dvěma rozměry. Obecně je výchozím bodem posouzení dopadů, ačkoli mohou existovat i významná rizika a příležitosti, které s dopady podniku nesouvisejí. Dopad na udržitelnost může být finančně významný od počátku nebo se může stát finančně významným, pokud lze důvodně očekávat, že ovlivní finanční situaci podniku, jeho finanční výkonnost, peněžní toky, jeho přístup k financování nebo náklady na kapitál v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Dopady jsou zachyceny z hlediska významnosti dopadů bez ohledu na to, zda jsou či nejsou finančně významné.

39.Při identifikaci a posuzování dopadů, rizik a příležitostí v hodnotovém řetězci podniku za účelem určení jejich významnosti se podnik zaměří na oblasti, kde se na základě povahy činností, obchodních vztahů, zeměpisných oblastí nebo jiných dotčených faktorů předpokládá, že dopady, rizika a příležitosti pravděpodobně vzniknou.

40.Podnik zváží, jak je ovlivněn svou závislostí na dostupnosti přírodních, lidských a sociálních zdrojů za odpovídající ceny a v odpovídající kvalitě, bez ohledu na své potenciální dopady na tyto zdroje.

41.Hlavní dopady, rizika a příležitosti podniku se považují za stejné jako významné dopady, rizika a příležitosti identifikované podle zásady dvojí významnosti, a proto se uvádějí v prohlášení o udržitelnosti.

42.Podnik použije kritéria stanovená v oddílech 3.4 a 3.5 tohoto standardu za použití vhodných kvantitativních a/nebo kvalitativních prahových hodnot. K určení toho, které dopady, rizika a příležitosti podnik identifikuje a řeší jako významné, a k určení toho, které otázky udržitelnosti jsou významné pro účely podávání zpráv, jsou nezbytné vhodné prahové hodnoty. Některé stávající standardy a rámce používají termín „nejvýznamnější dopady“, když odkazují na prahovou hodnotu používanou k identifikaci dopadů, které jsou ve standardu ESRS popsány jako „významné dopady“.

3.4Významnost dopadů

43.Otázka udržitelnosti je z hlediska dopadu významná, pokud se týká významných skutečných nebo potenciálních, pozitivních nebo negativních dopadů podniku na lidi nebo životní prostředí v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Dopady zahrnují dopady spojené s vlastní činností a předcházejícím a následným hodnotovým řetězcem podniku, včetně dopadů prostřednictvím jeho výrobků a služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Obchodní vztahy zahrnují vztahy v předcházející a navazující části hodnotového řetězce podniku a neomezují se na přímé smluvní vztahy.

44.V těchto souvislostech dopady na lidi nebo životní prostředí zahrnují dopady související s environmentálními, sociálními a správními otázkami.

45.Posouzení významnosti negativního dopadu vychází z postupu náležité péče definovaného v mezinárodních nástrojích obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokynech OECD pro nadnárodní podniky. U skutečných negativních dopadů je významnost založena na závažnosti dopadu, zatímco u potenciálních negativních dopadů je založena na závažnosti a pravděpodobnosti dopadu. Závažnost je založena na následujících faktorech:

(a)míře;

(b)rozsahu a

(c)nenapravitelnosti dopadu.

V případě potenciálního negativního dopadu na lidská práva má závažnost dopadu přednost před jeho pravděpodobností.

46.U pozitivních dopadů je významnost založena na:

(a)míře a rozsahu dopadu u skutečných dopadů a

(b)míře, rozsahu a pravděpodobnosti dopadu u potenciálních dopadů.

3.5Finanční významnost

47.Rozsah finanční významnosti pro podávání zpráv o udržitelnosti je rozšířením rozsahu významnosti, který se používá při určování informací, jež by měly být zahrnuty do účetní závěrky podniku.

48.Posouzení finanční významnosti odpovídá identifikaci informací, které jsou považovány za významné pro primární uživatele účetního výkaznictví pro všeobecné účely při rozhodování o poskytnutí zdrojů danému subjektu. Informace se považují za významné pro primární uživatele účetního výkaznictví pro všeobecné účely zejména tehdy, pokud lze důvodně očekávat, že vynechání, zkreslení nebo zamlžení těchto informací by mohlo ovlivnit rozhodnutí, která přijmou na základě prohlášení o udržitelnosti podniku.

49.Otázka udržitelnosti je z finančního hlediska významná, pokud vyvolává nebo lze důvodně očekávat, že vyvolá významné finanční dopady na podnik. Tak je tomu v případě, kdy otázka udržitelnosti vytváří rizika nebo příležitosti, které mají nebo mohou mít významný vliv na vývoj podniku, jeho finanční pozici, finanční výkonnost, peněžní toky, přístup k financování nebo náklady na kapitál v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Rizika a příležitosti mohou vyplývat z minulých nebo budoucích událostí. Finanční významnost otázky udržitelnosti není omezena na záležitosti, které jsou pod kontrolou podniku, ale zahrnuje informace o významných rizicích a příležitostech, které lze přičíst obchodním vztahům mimo rozsah konsolidace použité při sestavování účetní závěrky.

50.Závislost na přírodních, lidských a sociálních zdrojích může být zdrojem finančních rizik nebo příležitostí. Závislosti mohou vyvolat účinky dvěma možnými způsoby:

(a)mohou ovlivnit schopnost podniku nadále využívat nebo získávat zdroje potřebné v jeho podnikových procesech, jakož i kvalitu a cenu těchto zdrojů; a

(b)mohou ovlivnit schopnost podniku spoléhat se na vztahy potřebné v jeho podnikových procesech za přijatelných podmínek.

51.Významnost rizik a příležitostí se posuzuje na základě kombinace pravděpodobnosti výskytu a potenciálního rozsahu finančních dopadů.

3.6Významné dopady nebo rizika vyplývající z opatření k řešení otázek udržitelnosti

52.Posuzování významnosti podniku může vést k identifikaci situací, v nichž by jeho opatření zaměřená na řešení určitých dopadů nebo rizik nebo na využití určitých příležitostí v souvislosti s otázkou udržitelnosti mohla mít významné negativní dopady nebo způsobit významná rizika ve vztahu k jedné nebo více jiným otázkám udržitelnosti. Například:

(a)akční plán k dekarbonizaci výroby, který zahrnuje upuštění od některých produktů, by mohl mít významné negativní dopady na vlastní pracovní sílu podniku a vést k významným rizikům v důsledku odstupného nebo

(b)akční plán dodavatele automobilů zaměřený na dodávky elektrických vozidel by mohl vést k uvíznutí aktiv pro výrobu dílů pro konvenční vozidla.

53.V takových situacích podnik:

(a)zveřejní existenci významných negativních dopadů nebo významných rizik spolu s opatřeními, která je vyvolávají, s odkazem na téma, k němuž se dopady nebo rizika vztahují; a

(b)uvede popis způsobu, jakým jsou řešeny významné negativní dopady nebo významná rizika v rámci tématu, ke kterému se vztahují.

3.7Úroveň členění

54.Je-li to nezbytné pro správné pochopení významných dopadů, rizik a příležitostí, podnik zveřejněné informace rozčlení:

(a)podle jednotlivých zemí, pokud mezi jednotlivými zeměmi existují podstatné rozdíly ve významných dopadech, rizicích a příležitostech a pokud by prezentace informací na vyšší úrovni agregace zastřela významné informace o dopadech, rizicích nebo příležitostech; nebo

(b)podle důležitého místa nebo důležitého aktiva, pokud jsou významné dopady, rizika a příležitosti vysoce závislé na konkrétním místě nebo aktivu.

55.Při určování vhodné úrovně členění pro vykazování zohlední podnik členění přijaté v rámci posouzení významnosti. V závislosti na skutečnostech a okolnostech konkrétního podniku může být nezbytné rozčlenění podle dceřiných podniků.

56.Jsou-li údaje z různých úrovní nebo z více míst v rámci jedné úrovně agregovány, podnik zajistí, aby tato agregace nezastřela specifičnost a souvislosti nezbytné pro interpretaci informací. Podnik nesmí agregovat významné položky, které se liší svou povahou.

57.Pokud podnik předkládá informace rozčleněné podle odvětví, přijme odvětvovou klasifikaci ESRS, která bude upřesněna v aktu v přenesené pravomoci přijatém Komisí podle čl. 29b odst. 1 třetího pododstavce bodu ii) směrnice 2013/34/EU. Jestliže tematický nebo odvětvový ESRS vyžaduje, aby byla při přípravě konkrétní informace přijata určitá úroveň členění, má přednost požadavek uvedený v tematickém nebo odvětvovém ESRS.

4.Náležitá péče

58.Výsledky postupu podniku týkajícího se náležité péče v oblasti udržitelnosti (v níže uvedených mezinárodních nástrojích označované jako „náležitá péče“) slouží podniku k posouzení jeho významných dopadů, rizik a příležitostí. ESRS neukládají žádné požadavky na chování v souvislosti s náležitou péčí ani nerozšiřují nebo nemění úlohu správních, řídících nebo dozorčích orgánů podniku, pokud jde o provádění náležité péče.

59.Náležitá péče je postup, který podniky používají k identifikaci, prevenci, zmírnění a zohlednění skutečných i potenciálních negativních dopadů na životní prostředí a lidi spojených s jejich podnikáním. Tyto dopady zahrnují dopady spojené s vlastní činností a předcházejícím a následujícím hodnotovým řetězcem podniku, včetně dopadů prostřednictvím jeho výrobků nebo služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Náležitá péče je průběžný postup, který reaguje na změny ve strategii podniku, jeho obchodním modelu, činnostech, obchodních vztazích, provozních, dodavatelských a prodejních souvislostech a může tyto změny vyvolat. Tento postup je popsán v mezinárodních nástrojích obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a v pokynech OECD pro nadnárodní podniky.

60.Tyto mezinárodní nástroje určují řadu kroků v postupu náležité péče, včetně identifikace a posouzení negativních dopadů spojených s vlastními činnostmi a předcházejícím a následujícím hodnotovým řetězcem podniku, a to i prostřednictvím jeho výrobků nebo služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Pokud podnik nemůže řešit všechny dopady najednou, postup náležité péče umožňuje stanovit priority opatření na základě závažnosti a pravděpodobnosti dopadů. Právě tento aspekt postupu náležité péče je základem pro posouzení významných dopadů (viz oddíl 3.4 tohoto standardu). Identifikace významných dopadů podporuje také identifikaci významných rizik a příležitostí v oblasti udržitelnosti, jež jsou často výsledkem těchto dopadů.

61.Základní prvky náležité péče se přímo odrážejí v požadavcích na zveřejňování informací stanovených v ESRS 2 a v tematických ESRS, jak je znázorněno níže:

(a)zahrnutí náležité péče do správy a řízení, strategie a obchodního modelu 3 . Tato otázka je řešena v:

I.ESRS 2 GOV-2: Informace poskytované správním, řídicím a dozorčím orgánům podniku a otázky udržitelnosti, jimiž se tyto orgány zabývají,

II.ESRS 2 GOV-3: Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek a

III.ESRS 2 SBM-3: Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem;

(b)zapojení dotčených zúčastněných stran 4 . Tato otázka je řešena v:

I.ESRS 2 GOV-2,

II.ESRS 2 SBM-2: Zájmy a názory zúčastněných stran,

III.ESRS 2 IRO-1,

IV.ESRS 2 MDR-P a

V.tematických ESRS: odrážejících různé fáze a účely zapojení zúčastněných stran v průběhu postupu náležité péče;

(c)identifikace a posouzení negativních dopadů na lidi a životní prostředí 5 . Tato otázka je řešena v:

I.ESRS 2 IRO-1 (včetně požadavků na uplatňování týkajících se konkrétních otázek udržitelnosti v příslušném ESRS) a

II.ESRS 2 SBM-3;

(d)přijímání opatření k řešení negativních dopadů na lidi a životní prostředí 6 . Tato otázka je řešena v:

I.ESRS 2 MDR-A a

II.tematických ESRS: odrážejících rozsah opatření, včetně plánů přechodu, jejichž prostřednictvím se řeší dopady.

(e)sledování účinnosti tohoto úsilí 7 . Tato otázka je řešena v:

I.ESRS 2 MDR-M,

II.ESRS 2 MDR-T a

III.tematických ESRS: týkajících se ukazatelů a cílů.

5.Hodnotový řetězec

5.1Podnik podávající zprávu a hodnotový řetězec

62.Prohlášení o udržitelnosti se týká stejného podniku podávajícího zprávu jako účetní závěrka. Pokud je například podnikem podávajícím zprávu mateřský podnik, který má povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, bude se prohlášení o udržitelnosti týkat skupiny. Tento požadavek se nepoužije, pokud podnik podávající zprávu není povinen sestavovat účetní závěrku nebo pokud podnik podávající zprávu vypracovává konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle článku 48i směrnice 2013/34/EU.

63.Informace o podniku podávajícím zprávu uvedené v prohlášení o udržitelnosti se rozšíří o informace o významných dopadech, rizicích a příležitostech spojených s podnikem prostřednictvím jeho přímých a nepřímých obchodních vztahů v předcházejících a/nebo navazujících částech hodnotového řetězce („informace o hodnotovém řetězci“). Při rozšiřování informací o podniku podávajícím zprávu musí podnik zahrnout významné dopady, rizika a příležitosti spojené s předcházejícími a navazujícími částmi jeho hodnotového řetězce:

(a)na základě výsledků jeho postupu náležité péče a posouzení významnosti a

(b)v souladu s případnými specifickými požadavky týkajícími se hodnotového řetězce v jiných ESRS.

64.Bod 63 nevyžaduje informace o každém účastníkovi hodnotového řetězce, ale pouze zahrnutí významných informací o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce. Různé otázky udržitelnosti mohou být významné ve vztahu k různým částem předcházejícího a navazujícího hodnotového řetězce podniku. Informace se rozšíří tak, aby zahrnovaly informace o hodnotovém řetězci pouze ve vztahu k těm částem hodnotového řetězce, pro které je tato otázka významná.

65.Podnik zahrne významné informace o hodnotovém řetězci, pokud je to nezbytné s cílem:

(a)umožnit uživatelům prohlášení o udržitelnosti pochopit významné dopady, rizika a příležitosti podniku a/nebo

(b)vytvořit soubor informací, který splňuje kvalitativní charakteristiky informací (viz dodatek B tohoto standardu).

66.Při určování, na jaké úrovni (v rámci vlastních provozních činností a v rámci předcházejících a navazujících částí hodnotového řetězce) se vyskytuje významná otázka udržitelnosti, použije podnik své posouzení dopadů, rizik a příležitostí podle zásady dvojí významnosti (viz kapitola 3 tohoto standardu).

67.Pokud jsou přidružené podniky nebo společné podniky, které jsou v účetní závěrce účtovány ekvivalenční metodou nebo poměrně konsolidovány, součástí hodnotového řetězce podniku, například jako dodavatelé, podnik zahrne informace týkající se těchto přidružených podniků nebo společných podniků podle bodu 63 v souladu s přístupem přijatým pro ostatní obchodní vztahy v hodnotovém řetězci. V tomto případě se při určování ukazatelů dopadů údaje přidruženého nebo společného podniku neomezují na podíl na vlastním kapitálu, nýbrž berou se v úvahu na základě dopadů, které jsou spojeny s produkty a službami podniku prostřednictvím jeho obchodních vztahů.

5.2Odhad pomocí odvětvových průměrů a zástupných údajů

68.Schopnost podniku získávat potřebné informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce se může lišit v závislosti na různých faktorech, jako jsou smluvní ujednání podniku, úroveň kontroly, kterou vykonává nad provozními činnostmi mimo rozsah konsolidace, a jeho kupní síla. Pokud podnik nemá možnost kontrolovat činnosti předcházejících a navazujících částí svého hodnotového řetězce a své obchodní vztahy, může být získávání informací o hodnotovém řetězci náročnější.

69.Existují okolnosti, kdy podnik nemůže shromáždit informace o předcházejících a navazujících částech svého hodnotového řetězce, jak požaduje bod 63, i když v souvislosti s tím vynaložil přiměřené úsilí. Za těchto okolností podnik odhadne informace, které má vykázat o předcházejících a navazujících částech svého hodnotového řetězce, a to s využitím všech přiměřených a doložitelných informací, jako jsou průměrné údaje za odvětví a jiné zástupné údaje.

70.Získání informací o hodnotovém řetězci by mohlo být náročné i v případě malých a středních podniků a dalších subjektů v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce, které nespadají do působnosti podávání zpráv o udržitelnosti podle článků 19a a 29a směrnice 2013/34/EU (viz ESRS 2 BP-2 Zveřejňování informací ve vztahu ke specifickým okolnostem).

71.Pokud jde o politiky, opatření a cíle, musí vykazování podniku zahrnovat informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce v rozsahu, v jakém tyto politiky, opatření a cíle zahrnují účastníky hodnotového řetězce. Co se týká ukazatelů, v mnoha případech, zejména v environmentálních otázkách, pro něž jsou k dispozici zástupné údaje, může být podnik schopen splnit požadavky na podávání zpráv, aniž by shromažďoval údaje od účastníků předcházejících a navazujících částí svého hodnotového řetězce, zejména malých a středních podniků, například při výpočtu emisí skleníkových plynů rámce 3 v podniku.

72.Zahrnutí odhadů provedených pomocí průměrných údajů za odvětví nebo jiných zástupných údajů nesmí vést k informacím, které nesplňují kvalitativní charakteristiky informací (viz kapitola 2 a oddíl 7.2 Zdroje nejistoty odhadů a výsledků tohoto standardu).

6.Časové horizonty

6.1Vykazované období

73.Vykazované období pro prohlášení podniku o udržitelnosti musí být shodné s obdobím jeho účetní závěrky.

6.2Propojení minulosti, přítomnosti a budoucnosti

74.Podnik ve svém prohlášení o udržitelnosti vytvoří vhodné vazby mezi retrospektivními a výhledovými informacemi, je-li to relevantní, aby podpořil jasné pochopení toho, jak historické informace souvisejí s informacemi zaměřenými do budoucna.

6.3Vykazování pokroku oproti referenčnímu roku

75.Referenčním rokem je historické referenční datum nebo období, pro něž jsou k dispozici informace a s nímž lze porovnávat následné informace v čase.

76.Při vykazování vývoje a pokroku při dosahování cíle uvede podnik srovnávací informace za referenční rok pro částky vykázané ve stávajícím období, pokud příslušný požadavek na zveřejňování informací již nestanoví způsob vykazování pokroku. Podnik může rovněž zahrnout historické informace o dosažených milnících mezi referenčním rokem a vykazovaným obdobím, pokud se jedná o relevantní informace.

6.4Definice krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého horizontu pro účely podávání zpráv

77.Při sestavování prohlášení o udržitelnosti přijme podnik ke konci vykazovaného období tyto časové intervaly:

(a)pro krátkodobý horizont: období, které podnik přijal jako vykazované období ve své účetní závěrce;

(b)pro střednědobý horizont: od konce krátkodobého vykazovaného období definovaného v písmeni a) do pěti let a

(c)pro dlouhodobý horizont: více než 5 roky.

78.Podnik použije pro dlouhodobý horizont dodatečné členění, jestliže se dopady nebo opatření očekávají v období delším než pět let, pokud je nezbytné pro poskytnutí relevantních informací uživatelům prohlášení o udržitelnosti.

79.Pokud jsou v jiných ESRS požadovány odlišné definice střednědobých nebo dlouhodobých horizontů pro konkrétní zveřejňované informace, mají přednost definice v těchto ESRS.

80.Mohou nastat okolnosti, kdy použití střednědobých nebo dlouhodobých horizontů uvedených v bodě 77 vede k nerelevantním informacím, neboť podnik používá jinou definici pro i) své postupy identifikace a řízení významných dopadů, rizik a příležitostí nebo ii) stanovování svých opatření a cílů. Tyto okolnosti mohou být způsobeny charakteristikami specifickými pro dané odvětví, jako jsou peněžní toky a obchodní cykly, očekávaná doba trvání kapitálových investic, časové horizonty, v nichž uživatelé prohlášení o udržitelnosti provádějí svá hodnocení, nebo plánovací horizonty, které se v odvětví, v němž podnik působí, obvykle používají pro rozhodování. Za těchto okolností může podnik přijmout jinou definici střednědobých a/nebo dlouhodobých horizontů (viz ESRS 2 BP–2, bod 9).

81.Odkazy na „krátkodobý“, „střednědobý“ a „dlouhodobý“ v ESRS se vztahují k časovému horizontu stanovenému podnikem podle ustanovení v bodech 77 až 80.

7.Příprava a prezentace informací o udržitelnosti

82.Tato kapitola obsahuje obecné požadavky, které je třeba uplatňovat při přípravě a prezentaci informací o udržitelnosti.

7.1Prezentace srovnávacích informací

83.Podnik zveřejní srovnávací informace za předchozí období pro všechny kvantitativní ukazatele a peněžní částky zveřejněné v běžném období. Pokud je to relevantní pro porozumění prohlášení o udržitelnosti za běžné období, zveřejní podnik také srovnávací informace pro popisné informace.

84.Jestliže podnik vykazuje srovnávací informace, které se liší od informací vykázaných v předchozím období, zveřejní:

(a)rozdíl mezi údajem vykázaným v předchozím období a revidovaným srovnávacím údajem a

(b)důvody pro revizi údaje.

85.Někdy není možné upravit srovnávací informace za jedno nebo více předchozích období, aby bylo dosaženo srovnatelnosti se stávajícím obdobím. Údaje například nemusely být v předchozím období či obdobích shromážděny způsobem, který by umožnil buď zpětné použití nové definice ukazatele či cíle, nebo zpětné přepočítání za účelem opravy chyby z předchozího období, a nemusí být možné informace znovu vytvořit (viz ESRS 2 BP-2). Není-li možné upravit srovnávací informace za jedno nebo více předchozích období, podnik tuto skutečnost zveřejní.

86.Pokud ESRS vyžaduje, aby podnik prezentoval pro určitý ukazatel nebo datový bod více než jedno srovnávací období, mají přednost požadavky tohoto ESRS.

7.2Zdroje nejistoty odhadů a výsledků

87.Pokud kvantitativní ukazatele a peněžní částky, včetně informací o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce (viz kapitola 5 tohoto standardu), nelze měřit přímo a lze je pouze odhadovat, může vzniknout nejistota měření.

88.Podnik zveřejní informace, které uživatelům umožní pochopit nejvýznamnější nejistoty ovlivňující kvantitativní ukazatele a peněžní částky uvedené v jeho prohlášení o udržitelnosti.

89.Použití přiměřených předpokladů a odhadů, včetně analýzy scénářů nebo citlivosti, je nezbytnou součástí přípravy informací souvisejících s udržitelností a nesnižuje užitečnost informací, pokud jsou předpoklady a odhady přesně popsány a vysvětleny. Ani vysoká míra nejistoty měření nemusí nutně bránit tomu, aby takový předpoklad nebo odhad poskytoval užitečné informace nebo splňoval kvalitativní charakteristiky informací (viz dodatek B tohoto standardu).

90.Údaje a předpoklady použité při přípravě prohlášení o udržitelnosti musí být pokud možno v souladu s odpovídajícími finančními údaji a předpoklady použitými v účetní závěrce podniku.

91.Některé ESRS vyžadují zveřejnění informací, jako jsou vysvětlivky týkající se možných budoucích událostí s nejistým výsledkem. Při posuzování, zda jsou informace o takových možných budoucích událostech významné, se podnik řídí kritérii uvedenými v kapitole 3 tohoto standardu a zváží:

(a)potenciální finanční následky událostí (možný výsledek);

(b)závažnost a pravděpodobnost dopadů na lidi nebo životní prostředí v důsledku možných událostí s přihlédnutím k faktorům závažnosti uvedeným v bodě 45 a

(c)celý rozsah možných výsledků a pravděpodobnost možných výsledků v tomto rozsahu.

92.Při posuzování možných výsledků podnik zváží všechny relevantní skutečnosti a okolnosti, včetně informací o výsledcích s nízkou pravděpodobností a vysokým dopadem, které by se v souhrnu mohly stát významnými. Podnik může být například vystaven několika dopadům nebo rizikům, z nichž každé může způsobit stejný typ narušení, například narušení dodavatelského řetězce podniku. Informace o jednotlivém zdroji rizika nemusí být významná, je-li narušení z tohoto zdroje velmi nepravděpodobné. Informace o souhrnném riziku narušení dodavatelského řetězce ze všech zdrojů však mohou být významné (viz ESRS 2 BP-2).

7.3Aktualizace informací o událostech po skončení vykazovaného období

93.V některých případech může podnik obdržet informace po skončení vykazovaného období, avšak před schválením zprávy vedení podniku k vydání. Pokud takové informace poskytují důkazy nebo poznatky o podmínkách existujících ke konci období, podnik případně aktualizuje odhady a zveřejněné informace o udržitelnosti ve světle nových informací.

94.Jestliže tyto informace poskytují důkazy nebo poznatky o významných transakcích, jiných událostech a podmínkách, které nastaly po skončení vykazovaného období, poskytne podnik případně popisné informace uvádějící existenci, povahu a možné důsledky těchto událostí po skončení daného roku.

7.4Změny v přípravě nebo prezentaci informací o udržitelnosti

95.Definice a výpočet ukazatelů, včetně ukazatelů používaných ke stanovení cílů a sledování pokroku při jejich dosahování, musí být v průběhu času konzistentní. Podnik poskytne přepracovaná srovnávací čísla, pokud to je proveditelné (viz ESRS 2 BP-2), pokud:

(a)nově definoval nebo nahradil ukazatel nebo cíl;

(b)zjistil nové informace ve vztahu k odhadovaným údajům zveřejněným v předchozím období a nové informace poskytují důkazy o okolnostech, které existovaly v tomto období.

7.5Chyby ve vykazování v předchozích obdobích

96.Podnik opraví významné chyby v předchozích obdobích přepočtem srovnávacích částek za zveřejněné (zveřejněná) předchozí období, ledaže to není možné. Tento požadavek se nevztahuje na vykazovaná období před prvním rokem, kdy podnik začal uplatňovat ESRS.

97.Chyby v předchozích obdobích představují opomenutí a nepřesnosti v prohlášení podniku o udržitelnosti za jedno nebo více předchozích období. Tyto chyby vznikají v důsledku nepoužití nebo nesprávného použití spolehlivých informací, které:

(a)byly k dispozici v době, kdy byla schválena k vydání zpráva vedení podniku, která obsahuje prohlášení o udržitelnosti za tato období, a

(b)lze důvodně očekávat, že byly získány a zohledněny při přípravě informací o udržitelnosti obsažených v těchto zprávách.

98.Mezi tyto chyby patří: důsledky početních chyb, chyb při použití definic ukazatelů nebo cílů, přehlédnutí nebo nesprávného výkladu skutečností a podvodů.

99.Případné chyby ve stávajícím období zjištěné v tomto období jsou opraveny před schválením zprávy vedení podniku k vydání. Významné chyby se však někdy objeví až v následujícím období.

100.Není-li možné určit důsledek chyby pro všechna předchozí vykazovaná období, přepracuje podnik srovnávací informace tak, aby opravil chybu od nejbližšího možného data. Při opravě zveřejněných informací za předchozí období nesmí podnik používat zpětný pohled při vytváření předpokladů o tom, jaké by byly záměry vedení podniku v předchozím období, ani při odhadu částek zveřejněných v předchozím období. Tento požadavek se vztahuje na opravu retrospektivních i výhledových informací.

101.Opravy chyb se odlišují od změn odhadů. Odhady může být potřeba revidovat, jakmile budou známé další informace (viz ESRS 2 BP-2).

7.6Podávání konsolidovaných zpráv a výjimka pro dceřiné podniky

102.Pokud podnik podává zprávy na konsolidované úrovni, provede posouzení významných dopadů, rizik a příležitostí pro celou konsolidovanou skupinu bez ohledu na její právní strukturu. Zajistí, aby všechny dceřiné podniky byly zahrnuty způsobem, který umožňuje nezaujatou identifikaci významných dopadů, rizik a příležitostí. Kritéria a prahové hodnoty pro posouzení dopadů, rizik nebo příležitostí jako významných se stanoví na základě kapitoly 3 tohoto standardu.

103.Pokud podnik zjistí podstatné rozdíly mezi významnými dopady, riziky nebo příležitostmi na úrovni skupiny a významnými dopady, riziky nebo příležitostmi jednoho nebo více svých dceřiných podniků, poskytne případně odpovídající popis dopadů, rizik a příležitostí dotčeného dceřiného podniku nebo dceřiných podniků.

104.Při posuzování, zda jsou rozdíly mezi významnými dopady, riziky nebo příležitostmi na úrovni skupiny a významnými dopady, riziky nebo příležitostmi jednoho nebo více dceřiných podniků významné, může podnik zvážit různé okolnosti, například to, zda dceřiný podnik nebo dceřiné podniky působí v jiném odvětví než zbytek skupiny, nebo okolnosti uvedené v oddíle 3.7 Úroveň členění.

7.7Utajované a citlivé informace a informace o duševním vlastnictví, know-how nebo výsledcích inovací

105.Podnik není povinen zveřejňovat utajované informace nebo citlivé informace, i když jsou tyto informace považovány za významné.

106.Při zveřejňování informací o své strategii, plánech a činnostech, kdy jsou určité informace odpovídající duševnímu vlastnictví, know-how nebo výsledkům inovací relevantní pro splnění cíle požadavku na zveřejňování informací, může podnik tyto konkrétní informace přesto vynechat, pokud:

(a)jsou tajné v tom smyslu, že nejsou jako celek nebo jako přesná sestava a souhrn jejich částí obecně známy nebo běžně přístupné osobám v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají;

(b)mají komerční hodnotu, protože jsou tajné; a

(c)byly předmětem přiměřených opatření ze strany podniku k zachování jejich tajnosti.

107.Pokud podnik vynechá utajované informace nebo citlivé informace nebo konkrétní informace odpovídající duševnímu vlastnictví, know-how nebo výsledkům inovací, protože splňují kritéria stanovená v předchozím bodě, splní daný požadavek na zveřejňování informací tím, že zveřejní všechny ostatní požadované informace.

108.Podnik vynaloží veškeré přiměřené úsilí k tomu, aby kromě vynechání utajovaných informací nebo citlivých informací nebo konkrétních informací, které odpovídají duševnímu vlastnictví, know-how nebo výsledkům inovací, nebyla narušena celková relevance daných zveřejňovaných informací.

7.8Podávání zpráv o příležitostech

109.Při podávání zpráv o příležitostech by měly být zveřejňovány popisné informace, které čtenáři umožní pochopit příležitost pro podnik nebo celé odvětví. Při podávání zpráv o příležitostech zváží podnik významnost informací, které mají být zveřejněny. V této souvislosti zohlední mimo jiné tyto faktory:

(a)zda je příležitost v současné době využita a je začleněna do obecné strategie, na rozdíl od obecné příležitosti pro podnik nebo odvětví; a

(b)zda je vhodné zahrnout kvantitativní měřítka předpokládaných finančních následků s ohledem na počet předpokladů, které by to mohlo vyžadovat, a na následnou nejistotu.

8.    Struktura prohlášení o udržitelnosti

110.Tato kapitola je základem pro prezentaci informací o otázkách udržitelnosti připravených v souladu s články 19a a 29a směrnice 2013/34/EU (tj. prohlášení o udržitelnosti) v rámci zprávy vedení podniku. Tyto informace jsou uvedeny ve zvláštním oddílu zprávy vedení označené jako prohlášení o udržitelnosti. Dodatek F Příklad struktury prohlášení o udržitelnosti podle ESRS v tomto standardu uvádí ilustrativní příklad prohlášení o udržitelnosti strukturovaného podle požadavků této kapitoly.

8.1 Obecný požadavek na prezentaci

111.Informace o udržitelnosti se předkládají:

(a)způsobem, který umožňuje rozlišit mezi informacemi požadovanými v rámci zveřejnění v ESRS a ostatními informacemi zahrnutými ve zprávě vedení podniku, a

(b)ve struktuře, která usnadňuje přístup k prohlášení o udržitelnosti a jeho pochopení, a to ve formátu, který je čitelný pro člověka i pro stroj.

8.2 Obsah a struktura prohlášení o udržitelnosti

112.S výjimkou možnosti začlenit informace formou odkazu v oddíle 9.1 Začlenění informací formou odkazu tohoto standardu musí podnik v rámci zvláštního oddílu zprávy vedení podniku zveřejnit všechny příslušné informace požadované ESRS podle kapitoly 1 tohoto standardu.

113.Podnik do svého prohlášení o udržitelnosti zahrne informace podle článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 8 a nařízení Komise v přenesené pravomoci, které obsah a další modality těchto informací upřesňují. Podnik zajistí, aby tyto zveřejňované informace byly v rámci prohlášení o udržitelnosti samostatně identifikovatelné. Zveřejňované informace týkající se každého z environmentálních cílů definovaných v nařízení o taxonomii se uvádějí společně v jasně identifikovatelné části environmentálního oddílu prohlášení o udržitelnosti. Tyto informace nepodléhají ustanovením ESRS, s výjimkou tohoto bodu a první věty bodu 115 tohoto standardu.

114.Pokud podnik do svého prohlášení o udržitelnosti zahrne další informace vyplývající z i) jiných právních předpisů, které vyžadují, aby podnik zveřejňoval informace o udržitelnosti, nebo ii) obecně uznávaných standardů a rámců pro podávání zpráv o udržitelnosti, včetně nepovinných pokynů a pokynů pro konkrétní odvětví, zveřejněných jinými subjekty stanovujícími standardy (jako jsou technické materiály vydané Radou pro mezinárodní standardy udržitelnosti nebo Globální iniciativou pro podávání zpráv), musí tyto informace:

a) být jasně identifikovány a odpovídajícím způsobem odkazovat na související právní předpisy, standardy nebo rámec (viz ESRS 2 BP-2, bod 15);

b) splňovat požadavky na kvalitativní charakteristiky informací uvedené v kapitole 2 a v dodatku B tohoto standardu.

115.Podnik strukturuje své prohlášení o udržitelnosti do čtyř částí v následujícím pořadí: obecné informace, informace o životním prostředí (včetně informací podle článku 8 nařízení (EU) 2020/852), sociální informace a informace o správě a řízení. Je-li respektováno ustanovení v oddíle 3.6 Významné dopady nebo rizika vyplývající z opatření k řešení otázek udržitelnosti tohoto standardu, může podnik v případě, že informace uvedené v jedné části zahrnují také informace, které mají být uvedeny v jiné části, v jedné části odkázat na informace uvedené v jiné části, aby se vyhnul duplicitám. Podnik může použít podrobnou strukturu znázorněnou v dodatku F tohoto standardu.

116.Zveřejňované informace požadované v rámci odvětvových ESRS jsou seskupeny podle oblastí podávání zpráv a případně podle témat udržitelnosti. Uvádějí se spolu se zveřejněnými informacemi, které vyžaduje ESRS 2 a příslušný tematický ESRS.

117.Pokud podnik vypracuje významné informace specifické pro daný subjekt v souladu s bodem 11, uvede tyto informace spolu s nejdůležitějšími obecnými a specifickými odvětvovými informacemi.

9.Propojení s ostatními částmi podnikového výkaznictví a souvisejícími informacemi

118.Podnik poskytne informace, které uživatelům jeho prohlášení o udržitelnosti umožní pochopit souvislosti mezi různými informacemi v prohlášení a souvislosti mezi informacemi uvedenými v prohlášení o udržitelnosti a dalšími informacemi, které podnik zveřejňuje v jiných částech svého podnikového výkaznictví.

9.1 Začlenění informací formou odkazu

119.Za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v bodě 120, mohou být informace předepsané požadavkem na zveřejňování informací v ESRS, včetně konkrétního datového bodu předepsaného požadavkem na zveřejňování informací, začleněny do prohlášení o udržitelnosti formou odkazu na:

(a)jinou část zprávy vedení podniku;

(b)účetní závěrku;

(c)výkaz o správě a řízení podniku (není-li součástí zprávy vedení podniku);

(d)zprávu o odměňování požadovanou směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES 9 ;

(e)univerzální registrační dokument podle článku 9 nařízení (EU) 2017/1129 10 a

(f)informace zveřejněné podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (zpřístupněné informace podle pilíře 3) 11 . Pokud podnik zahrne formou odkazu informace zpřístupněné podle pilíře 3, zajistí, aby tyto informace odpovídaly rozsahu konsolidace použitému pro prohlášení o udržitelnosti, a to tak, že zahrnuté informace podle potřeby doplní o další prvky.

120.Podnik může zahrnout informace prostřednictvím odkazu na dokumenty, jejich části, uvedené v bodě 119 za předpokladu, že informace začleněné formou odkazu:

(a)představují samostatný prvek informací a jsou v příslušném dokumentu jasně označeny jako informace týkající se příslušného požadavku na zveřejňování informací nebo příslušného konkrétního datového bodu předepsaného požadavkem na zveřejňování informací;

(b)jsou zveřejňovány před zprávou vedení podniku nebo současně s ní;

(c)jsou ve stejném jazyce jako prohlášení o udržitelnosti;

(d)podléhají přinejmenším stejné úrovni jistoty jako prohlášení o udržitelnosti a

(e)splňují stejné technické požadavky na digitalizaci jako prohlášení o udržitelnosti.

121.Jestliže jsou podmínky stanovené v bodě 120 splněny, mohou být informace předepsané požadavkem na zveřejňování informací v ESRS (včetně konkrétního datového bodu předepsaného požadavkem na zveřejňování informací) začleněny do prohlášení o udržitelnosti formou odkazu na zprávu podniku vypracovanou podle nařízení (EU) č. 1221/2009 o systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) 12 . V takovém případě podnik zajistí, aby informace začleněné formou odkazu byly vypracovány s použitím stejného základu pro přípravu informací podle ESRS, včetně rozsahu konsolidace a zpracování informací o hodnotovém řetězci.

122.Při přípravě prohlášení o udržitelnosti s využitím začlenění informací formou odkazu podnik zváží celkovou soudržnost vykazovaných informací a zajistí, aby začlenění formou odkazu nezhoršilo srozumitelnost prohlášení o udržitelnosti. Dodatek G Příklad začlenění informací formou odkazu tohoto standardu je ilustrativním příkladem začlenění informací formou odkazu (viz ESRS 2 BP-2).

9.2 Propojené informace a propojení s účetní závěrkou

123.Podnik popíše vztahy mezi jednotlivými informacemi. To by mohlo vyžadovat propojení popisných informací o správě a řízení, strategii a řízení rizik se souvisejícími ukazateli a cíli. Při poskytování propojených informací může být například nutné, aby podnik vysvětlil účinek nebo pravděpodobný účinek své strategie na účetní závěrku nebo finanční plány nebo vysvětlil, jak se jeho strategie vztahuje na ukazatele a cíle používané k měření pokroku z hlediska výkonnosti. Mimoto může být nutné, aby podnik vysvětlil, jakým způsobem by využívání přírodních zdrojů a změny v jeho dodavatelském řetězci mohly zvýšit, změnit nebo snížit významné dopady, rizika a příležitosti podniku. Možná bude muset tyto informace propojit s informacemi o aktuálních nebo předpokládaných finančních následcích pro jeho výrobní náklady, strategickou reakcí ke zmírnění těchto dopadů nebo rizik a souvisejícími investicemi do nových aktiv. Podnik může rovněž potřebovat propojit popisné informace se souvisejícími ukazateli a cíli a s informacemi v účetní závěrce. Informace popisující spojení musí být jasné a stručné.

124.Pokud prohlášení o udržitelnosti obsahuje peněžní částky nebo jiné kvantitativní údaje, které přesahují prahovou hodnotu významnosti a které jsou uvedeny v účetní závěrce (přímá spojitost mezi informacemi zveřejněnými v prohlášení o udržitelnosti a informacemi zveřejněnými v účetní závěrce), podnik uvede odkaz na příslušný odstavec své účetní závěrky, kde lze příslušné informace nalézt.

125.Prohlášení o udržitelnosti může obsahovat peněžní částky nebo jiné kvantitativní údaje, které přesahují prahovou hodnotu významnosti a které jsou buď souhrnem peněžních částek či kvantitativních údajů uvedených v účetní závěrce podniku, nebo jsou jejich součástí (nepřímá souvislost mezi informacemi zveřejněnými v prohlášení o udržitelnosti a informacemi zveřejněnými v účetní závěrce). V takovém případě podnik vysvětlí, jak se tyto částky nebo datové body v prohlášení o udržitelnosti vztahují k nejdůležitějším částkám uvedeným v účetní závěrce. Tyto zveřejněné informace obsahují odkaz na položku a/nebo na příslušné odstavce účetní závěrky, kde lze příslušné informace nalézt. V případě potřeby může být uvedeno sesouhlasení, které může být předloženo ve formě tabulky.

126.V případě informací, na které se nevztahují body 124 a 125, vysvětlí podnik na základě prahové hodnoty významnosti soulad významných údajů, předpokladů a kvalitativních informací zahrnutých do jeho prohlášení o udržitelnosti s odpovídajícími údaji, předpoklady a kvalitativními informacemi zahrnutými v účetní závěrce. K tomu může dojít, pokud prohlášení o udržitelnosti zahrnuje:

(a)peněžní částky nebo jiné kvantitativní údaje, které souvisejí s peněžními částkami nebo jinými kvantitativními údaji uvedenými v účetní závěrce; nebo

(b)kvalitativní informace, které souvisejí s kvalitativními informacemi uvedenými v účetní závěrce.

127.Soulad podle bodu 126 musí být na úrovni jednoho datového bodu a musí obsahovat odkaz na příslušnou položku nebo odstavec poznámky v účetní závěrce. Pokud významné údaje, předpoklady a kvalitativní informace nejsou konzistentní, podnik tuto skutečnost uvede a vysvětlí důvod.

128.Příklady položek, u nichž je vyžadováno vysvětlení podle bodu 126, jsou:

(a)pokud je stejný ukazatel uveden k datu podání zprávy v účetní závěrce a v prognóze pro budoucí období v prohlášení o udržitelnosti a

(b)pokud se makroekonomické nebo obchodní prognózy používají k vypracování ukazatelů v prohlášení o udržitelnosti a jsou relevantní rovněž při odhadu zpětně získatelné hodnoty aktiv, výše závazků nebo rezerv v účetní závěrce.

129.Tematické a odvětvové ESRS mohou obsahovat požadavky na zahrnutí sesouhlasení nebo na doložení konzistence údajů a předpokladů pro konkrétní požadavky na zveřejňování informací. V takových případech mají přednost požadavky těchto ESRS.

10 Přechodná ustanovení

10.1 Přechodné ustanovení týkající se zveřejňování informací specifických pro daný subjekt

130.Očekává se, že rozsah, v jakém jsou otázky udržitelnosti zahrnuty v ESRS, se bude vyvíjet s tím, jak budou vypracovávány požadavky na zveřejňování informací. Proto je pravděpodobné, že potřeba zveřejňování informací specifických pro daný subjekt se časem zmenší, zejména v důsledku budoucího přijetí odvětvových standardů.

131.Při vymezení informací specifických pro daný subjekt může podnik přijmout přechodná opatření pro jejich přípravu v prvních třech ročních prohlášeních o udržitelnosti, podle kterých může přednostně:

(a)zavést do svého výkaznictví zveřejněné informace specifické pro daný subjekt, které vykázal v předchozích obdobích, pokud tyto informace splňují (nebo jsou upraveny tak, aby splňovaly) kvalitativní charakteristiky informací uvedené v kapitole 2 tohoto standardu; a

(b)doplnit zveřejněné informace připravené na základě tematických ESRS o vhodný soubor dodatečných informací, které se týkají otázek udržitelnosti, jež jsou pro podnik v jeho odvětví nebo odvětvích významné, s využitím dostupných osvědčených postupů a/nebo dostupných rámců nebo standardů pro vykazování, jako jsou pokyny IFRS pro jednotlivé odvětví a odvětvové standardy GRI.

10.2 Přechodné ustanovení týkající se kapitoly 5 Hodnotový řetězec

132.V prvních třech letech podávání zpráv o udržitelnosti podniku podle ESRS v případě, že nejsou k dispozici všechny potřebné informace týkající se předcházejících a navazujících částí jeho hodnotového řetězce, podnik objasní, jaké úsilí vynaložil na získání potřebných informací o předcházejících a navazujících částech svého hodnotového řetězce, důvody, proč nebylo možné získat všechny potřebné informace, a své plány na získání potřebných informací v budoucnu.

133.Po první tři roky podávání zpráv o udržitelnosti podle ESRS, aby se zohlednily obtíže, s nimiž se podniky mohou setkat při shromažďování informací od subjektů v celém hodnotovém řetězci, a aby se omezila zátěž pro malé a střední podniky v hodnotovém řetězci:

(a)při zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech v souladu s ESRS2 a dalšími ESRS může podnik omezit informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce na informace, které jsou k dispozici uvnitř podniku, jako jsou údaje, které má podnik již k dispozici, a veřejně dostupné informace a

(b)při zveřejňování ukazatelů není podnik povinen uvádět informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce, s výjimkou datových bodů odvozených z jiných právních předpisů EU, jak je uvedeno v dodatku B k ESRS 2.

134.Body 132 a 133 se použijí bez ohledu na to, zda příslušný účastník hodnotového řetězce je či není malým nebo středním podnikem.

135.Počínaje čtvrtým rokem podávání zpráv podle ESRS zahrne podnik informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce podle bodu 63. V této souvislosti nebudou informace požadované ESRS, které mají být získány od malých a středních podniků v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce podniku, přesahovat obsah budoucího standardu ESRS pro kótované malé a střední podniky.

10.3 Přechodné ustanovení týkající se oddílu 7.1 Prezentace srovnávacích informací

136.Aby se usnadnilo první použití tohoto standardu, nemusí podnik v prvním roce sestavování prohlášení o udržitelnosti podle ESRS zveřejňovat srovnávací informace požadované v oddíle 7.1 Prezentace srovnávacích informací. Pokud jde o požadavky na zveřejňování informací uvedené v dodatku C Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací, toto přechodné ustanovení se použije s odkazem na první rok povinného uplatňování požadavku na postupné zveřejňování informací.

10.4 Přechodné ustanovení: Seznam požadavků na zveřejňování, které jsou zaváděny postupně

137.Dodatek C Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací v tomto standardu uvádí ustanovení o postupném zavádění požadavků na zveřejňování informací nebo datových bodů požadavků na zveřejňování v ESRS, které mohou být vynechány nebo které nejsou použitelné v prvním roce (prvních letech) přípravy prohlášení o udržitelnosti podle ESRS.

Dodatek A: Požadavky na uplatňování

Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 1 a má stejnou závaznost jako ostatní části tohoto standardu.

Zveřejňování informací specifických pro daný subjekt

AR 1.Zveřejnění informací specifických pro daný subjekt umožní uživatelům pochopit dopady, rizika a příležitosti podniku v souvislosti s environmentálními, sociálními nebo správními otázkami.

AR 2.Při vytváření informací specifických pro daný subjekt podnik zajistí, aby:

(a)zveřejněné informace splňovaly kvalitativní charakteristiky informací, jak je uvedeno v kapitole 2 Kvalitativní charakteristiky informací; a

(b)jím zveřejněné informace zahrnovaly případně všechny významné informace týkající se vykazovaných oblastí správy a řízení; strategie; řízení dopadů, rizik a příležitostí a ukazatelů a cílů (viz ESRS 2 kapitoly 2 až 5).

AR 3.Při určování užitečnosti ukazatelů pro zahrnutí do zveřejňovaných informací specifických pro daný subjekt podnik zváží, zda:

(a)vybrané ukazatele výkonnosti poskytují přehled o:

I.účinnosti jeho postupů při snižování negativních výsledků a/nebo zvyšování pozitivních výsledků pro lidi a životní prostředí (v případě dopadů), a/nebo

II.pravděpodobnosti, že jeho postupy povedou k finančním následkům pro podnik (u rizik a příležitostí);

(b)měřené výsledky jsou dostatečně spolehlivé, to jest že nezahrnují nadměrné množství předpokladů a neznámých, které by způsobily, že by ukazatele byly příliš subjektivní na to, aby poskytovaly věrný a poctivý obraz; a

(c)poskytl dostatečné kontextové informace pro vhodnou interpretaci ukazatelů výkonnosti a zda mohou mít rozdíly v těchto kontextových informacích vliv na srovnatelnost ukazatelů v čase.

AR 4.Při vytváření informací specifických pro daný subjekt podnik pečlivě zváží: 

(a)srovnatelnost mezi podniky a zároveň zajištění relevance poskytovaných informací, přičemž se uznává, že srovnatelnost může být v případě zveřejňování informací specifických pro jednotlivé subjekty omezená. Podnik zváží, zda dostupné a relevantní rámce, iniciativy, standardy pro podávání zpráv a referenční hodnoty (např. technické materiály vydané Radou pro mezinárodní standardy udržitelnosti nebo Globální iniciativou pro podávání zpráv (Global Reporting Initiative)) poskytují prvky, které mohou v maximální možné míře podpořit srovnatelnost; a

(b)srovnatelnost v čase: klíčovým faktorem pro dosažení srovnatelnosti v čase je konzistentnost metodik a zveřejňovaných informací.

AR 5.Další vodítko pro přípravu informací specifických pro daný subjekt lze nalézt na základě informací požadovaných v rámci tematických ESRS, které se zabývají podobnými otázkami udržitelnosti.

Dvojí významnost

Zúčastněné strany a jejich relevance pro proces posuzování významnosti

AR 6.Kromě kategorií zúčastněných stran uvedených v bodě 22 k obvyklým kategoriím zúčastněných stran patří: zaměstnanci a další pracovníci, dodavatelé, spotřebitelé, zákazníci, koncoví uživatelé, místní komunity a osoby ve zranitelných situacích a orgány veřejné správy, včetně regulačních orgánů, orgánů dohledu a centrálních bank.

AR 7.Přírodu lze považovat za tichou zúčastněnou stranu. V tomto případě mohou ekologické údaje a údaje o ochraně druhů podpořit posouzení významnosti podniku.

AR 8.Posouzení významnosti je založeno na dialogu s dotčenými zúčastněnými stranami. Podnik může spolupracovat s dotčenými zúčastněnými stranami nebo jejich zástupci (např. zaměstnanci nebo odbory) spolu s uživateli zpráv o udržitelnosti a dalšími odborníky, jež mu poskytují podklady nebo zpětnou vazbu k jeho závěrům ohledně významných dopadů, rizik a příležitostí.

Posouzení významnosti dopadů

AR 9.Při posuzování významnosti dopadů a určování významných otázek, které mají být vykázány, zváží podnik následující tři kroky:

(a)porozumění souvislostem ve vztahu k jeho dopadům, včetně jeho činností, obchodních vztahů a zúčastněných stran;

(b)identifikace skutečných a potenciálních dopadů (negativních i pozitivních), a to i prostřednictvím zapojení zúčastněných stran a odborníků. V tomto kroku může podnik vycházet z vědeckého a analytického výzkumu dopadů na otázky udržitelnosti;

(c)posouzení významnosti jeho skutečných a potenciálních dopadů a určení významných záležitostí. V tomto kroku přijme podnik prahové hodnoty k určování dopadů, které budou zahrnuty do jeho prohlášení o udržitelnosti.

Charakteristiky závažnosti

AR 10.Závažnost se určuje podle následujících faktorů:

(a)míra: jak závažný je negativní dopad nebo jak přínosný je pozitivní dopad pro lidi nebo životní prostředí;

(b)rozsah: jak rozsáhlé jsou negativní nebo pozitivní dopady. V případě dopadů na životní prostředí lze rozsah chápat jako rozsah poškození životního prostředí nebo geografický obvod. V případě dopadů na lidi lze rozsah chápat jako počet nepříznivě ovlivněných osob; a

(c)nenapravitelnost: zda a do jaké míry lze negativní dopady napravit, tj. uvést životní prostředí nebo situaci dotčených osob do původního stavu.

AR 11.Kterákoli z těchto tří charakteristik (míra, rozsah a nenapravitelnost) může způsobit, že negativní dopad bude závažný. V případě potenciálního negativního dopadu na lidská práva má závažnost dopadu přednost před jeho pravděpodobností.

Dopady spojené s podnikem

AR 12.Pro ilustraci:

(a)pokud podnik ve svých produktech používá kobalt, který je těžen za použití dětské práce, je negativní dopad (tj. dětská práce) spojen s produkty podniku prostřednictvím úrovní obchodních vztahů v navazujících částech jeho hodnotového řetězce. Tyto vztahy zahrnují hutníka a obchodníka s nerosty a těžební podnik, který využívá dětskou práci; a

(b)pokud podnik poskytuje finanční půjčky podniku na podnikatelskou činnost, která v rozporu s dohodnutými normami vede ke kontaminaci vody a půdy v okolí provozu, je tento negativní dopad spojen s podnikem prostřednictvím jeho vztahu s podnikem, kterému poskytuje půjčky.

Posouzení finanční významnosti

AR 13.Níže jsou uvedeny příklady toho, jak jsou dopady a závislosti zdrojem rizik nebo příležitostí:

(a)pokud obchodní model podniku závisí na přírodním zdroji – například vodě –, je pravděpodobné, že bude ovlivněn změnami kvality, dostupnosti a ceny tohoto zdroje;

(b)jestliže činnosti podniku vedou k negativním dopadům, například na místní komunity, mohly by tyto činnosti podléhat přísnější vládní regulaci a/nebo by tyto dopady mohly vyvolat důsledky pro dobrou pověst podniku. To by mohlo mít negativní následky pro značku podniku a může dojít ke zvýšení nákladů na nábor zaměstnanců; a

(c)pokud obchodní partneři podniku čelí významným rizikům souvisejícím s udržitelností, může být i podnik vystaven souvisejícím důsledkům.

AR 14.Výchozím bodem pro posouzení finanční významnosti je identifikace rizik a příležitostí, které mají nebo by mohly mít vliv na finanční situaci podniku, jeho finanční výkonnost, peněžní toky, přístup k financování nebo náklady na kapitál v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. V této souvislosti podnik zváží:

(a)existenci závislosti na přírodních a sociálních zdrojích jako zdrojích finančních následků (viz bod 50);

(b)jejich klasifikaci jako zdroje:

I.rizik (přispívajících k záporné odchylce v budoucích očekávaných peněžních příjmech nebo ke zvýšení odchylky v budoucích očekávaných peněžních výdajích a/nebo k záporné odchylce od očekávané změny kapitálů, která není vykázána v účetní závěrce), nebo

II.příležitostí (přispívajících ke kladné odchylce v budoucích očekávaných peněžních příjmech nebo ke snížení odchylky v budoucích peněžních výdajích a/nebo ke kladné odchylce od očekávané změny kapitálů nevykázané v účetní závěrce).

AR 15.Jakmile podnik identifikuje svá rizika a příležitosti, určí, které z nich jsou významné pro podávání zpráv. To se zakládá na kombinaci i) pravděpodobnosti výskytu a ii) potenciálním rozsahu finančních následků stanovených na základě příslušných prahových hodnot. V tomto kroku zváží příspěvek těchto rizik a příležitostí k finančním následkům v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu na základě:

(a)scénářů/prognóz, které se považují za pravděpodobné; a

(b)potenciálních finančních následků souvisejících s otázkami udržitelnosti, které vyplývají buď ze situací, jejichž hodnota je nižší než prahová hodnota „spíše pravděpodobné než nepravděpodobné“, nebo z aktiv/závazků, které nejsou nebo dosud nebyly zohledněny v účetní závěrce. To zahrnuje:

I.potenciální situace, které mohou po výskytu budoucích událostí ovlivnit potenciál tvorby peněžních toků,

II.kapitály, které nejsou z hlediska účetnictví a finančního výkaznictví uznávány jako aktiva, mají však významný vliv na finanční výsledky, jako jsou přírodní, intelektuální (organizační), lidský, sociální a vztahový kapitál, a

III.možné budoucí události, které mohou mít vliv na vývoj těchto kapitálů.

Otázky udržitelnosti, které je třeba zahrnout do posouzení významnosti

AR 16.Při provádění posouzení významnosti zváží podnik níže uvedený seznam otázek udržitelnosti, které jsou zahrnuty v tematických ESRS. Pokud je na základě posouzení významnosti provedeného podnikem (viz ESRS 2 IRO-1) daná otázka udržitelnosti v tomto seznamu vyhodnocena jako významná, podá podnik zprávu podle odpovídajících požadavků na zveřejňování v rámci příslušných tematických ESRS. Použití tohoto seznamu nenahrazuje proces určování významných záležitostí. Tento seznam je nástrojem, který podniku pomáhá při posuzování významnosti. Podnik však musí při určování svých významných záležitostí uvážit svou konkrétní situaci. Podnik v případě nutnosti vypracuje rovněž informace specifické pro daný subjekt, které se týkají významných dopadů, rizik a příležitostí, jež nejsou zahrnuty v ESRS, jak je popsáno v bodě 11 tohoto standardu.

Odhad pomocí odvětvových průměrů a zástupných údajů

AR 17.Pokud podnik nemůže shromáždit informace o předchozích a navazujících částech hodnotového řetězce podle bodu 63 ani po vynaložení přiměřeného úsilí, odhadne informace, které mají být vykázány, s využitím všech přiměřených a doložitelných informací, které má podnik k datu podávání zprávy k dispozici, aniž by k tomu musely být vynaloženy nadbytečné náklady nebo úsilí. Patří sem mimo jiné interní a externí informace, jako jsou údaje z nepřímých zdrojů, průměrné údaje za odvětví, analýzy vzorků, údaje o trhu a srovnatelných skupinách, jiné zástupné údaje nebo údaje založené na výdajích.

Obsah a struktura prohlášení o udržitelnosti

AR 18.K vysvětlení bodu 115 v oddíle 8.2 Obsah a struktura prohlášení o udržitelnosti tohoto standardu může podnik, který se v rámci téže politiky zabývá environmentálními i sociálními otázkami, uvést křížový odkaz. To znamená, že podnik může o této politice informovat ve zveřejňovaných informacích o životním prostředí a odkazovat na ni v příslušných zveřejňovaných informacích o sociální oblasti nebo naopak. Je přípustná konsolidovaná prezentace politik napříč tématy.

Dodatek B: Kvalitativní charakteristiky informací

Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 1 a má stejnou závaznost jako ostatní části tohoto standardu. Tento dodatek definuje kvalitativní charakteristiky, které musí splňovat informace uvedené v prohlášeních o udržitelnosti vypracovaných podle ESRS.

Relevance

QC 1.Informace o udržitelnosti jsou relevantní, pokud mohou mít vliv na rozhodování uživatelů podle přístupu založeného na dvojí významnosti (viz kapitola 3 tohoto standardu).

QC 2.Informace mohou mít význam pro rozhodování, i když se někteří uživatelé rozhodnou je nevyužít nebo je již znají z jiných zdrojů. Informace o udržitelnosti mohou ovlivnit rozhodování uživatelů, pokud mají prediktivní hodnotu, potvrzující hodnotu nebo obojí. Informace mají prediktivní hodnotu, pokud je lze použít jako vstup pro procesy používané uživateli k předvídání budoucích výsledků. Informace o udržitelnosti nemusí být předpovědí nebo prognózou, aby měly prediktivní hodnotu, mají však prediktivní hodnotu, jestliže je uživatelé využijí při vytváření vlastních předpovědí.

QC 3.Informace mají potvrzující hodnotu, pokud poskytují zpětnou vazbu ohledně předchozích hodnocení (potvrzují je nebo mění).

QC 4.Významnost je hledisko relevance specifické pro daný subjekt, které je založeno na povaze nebo velikosti (případně obojím) položek, k nimž se informace vztahují, jak jsou posouzeny v kontextu podávání zpráv podniku o udržitelnosti (viz kapitola 3 tohoto standardu).

Věrný a poctivý obraz

QC 5.Aby byla informace užitečná, musí nejen reprezentovat relevantní jevy, ale také věrně zobrazovat podstatu jevů, které má reprezentovat. Věrný a poctivý obraz vyžaduje, aby informace byly i) úplné, ii) neutrální a iii) přesné.

QC 6.Úplný popis dopadu, rizika nebo příležitosti obsahuje všechny významné informace, které uživatelé potřebují k pochopení daného dopadu, rizika nebo příležitosti. To zahrnuje způsob, jakým podnik upravil svou strategii, řízení rizik a správu a řízení v reakci na daný dopad, riziko nebo příležitost, jakož i ukazatele určené ke stanovení cílů a měření výkonnosti.

QC 7.Neutrální obraz je bez předpojatosti při výběru nebo zveřejňování informací. Informace jsou neutrální, pokud nejsou předpojaté, vážené, zdůrazněné, potlačené nebo jinak zmanipulované tak, aby bylo pravděpodobnější, že uživatelé tyto informace přijmou příznivě nebo nepříznivě. Musí být vyvážené, aby zahrnovaly příznivé/pozitivní i nepříznivé/negativní aspekty. Stejnou pozornost je třeba věnovat jak negativním, tak pozitivním významným dopadům z hlediska významnosti dopadů, tak i významným rizikům a příležitostem z hlediska finanční významnosti. Veškeré žádoucí informace o udržitelnosti, například cíle nebo plány, musí zahrnovat jak cíle, tak faktory, které by mohly podniku zabránit v dosažení těchto cílů, aby byl obraz neutrální.

QC 8.Neutralita je podpořena obezřetností, která spočívá v opatrnosti při vyvozování úsudků v podmínkách nejistoty. Informace se neočišťují ani nekompenzují, aby byly neutrální. Obezřetnost znamená, že se nepřeceňují příležitosti a nepodceňují rizika. Stejně tak obezřetnost nepřipouští podcenění příležitostí nebo nadhodnocení rizik. Podnik může prezentovat očištěné údaje jako doplnění hrubých hodnot, pokud taková prezentace nezakrývá relevantní informace a obsahuje jasné vysvětlení účinků očištění a příslušných důvodů.

QC 9.Informace mohou být přesné, aniž by byly dokonale přesné ve všech ohledech. Přesné informace předpokládají, že podnik zavedl odpovídající postupy a vnitřní kontroly, aby se předešlo významným chybám nebo významným nesprávnostem. Odhady jako takové musí být prezentovány s jasným důrazem na jejich možná omezení a související nejistotu (viz oddíl 7.2 tohoto standardu). Potřebná a dosažitelná míra přesnosti a faktory, díky nimž jsou informace přesné, závisejí na povaze informací a na povaze záležitostí, jichž se týkají. Přesnost například vyžaduje, aby:

(a)věcné informace byly bez významných chyb;

(b)popisy byly přesné;

(c)odhady, aproximace a prognózy byly jasně označeny jako takové;

(d)při výběru a použití vhodného postupu pro vypracování odhadu, aproximace nebo prognózy nedošlo k žádným významným chybám a vstupní údaje použité v tomto postupu byly přiměřené a podložené;

(e)tvrzení byla přiměřená a založená na informacích dostatečné kvality i kvantity a

(f)informace o úsudcích ohledně budoucnosti věrně odrážely jak tyto úsudky, tak informace, na nichž jsou založeny.

Srovnatelnost

QC 10.Informace o udržitelnosti jsou srovnatelné, pokud je lze porovnat s informacemi, které podnik poskytl v předchozích obdobích, a s informacemi, které poskytly jiné podniky, zejména podniky s podobnou činností nebo působící ve stejném odvětví. Referenčním bodem pro srovnání může být cíl, základní úroveň, referenční úroveň odvětví, srovnatelné informace od jiných podniků nebo od mezinárodně uznávané organizace atd.

QC 11.Konzistentnost souvisí se srovnatelností, není s ní však totožná. Konzistentnost se týká používání stejných přístupů nebo metod s ohledem na stejnou otázku udržitelnosti ze strany podniku a ostatních podniků v jednotlivých obdobích. Konzistentnost pomáhá dosáhnout cíle týkajícího se srovnatelnosti.

QC 12.Srovnatelnost není jednotnost. Aby byly informace srovnatelné, musí podobné součásti vypadat stejně a různé součásti musí vypadat jinak. Srovnatelnost informací o udržitelnosti se nezvýší tím, že nepodobné věci budou vypadat stejně, ani tím, že podobné věci budou vypadat jinak.

Ověřitelnost

QC 13.Ověřitelnost pomáhá uživatelům získat jistotu, že informace jsou úplné, neutrální a přesné. Informace o udržitelnosti jsou ověřitelné, pokud je možné potvrdit tyto informace samotné nebo vstupní údaje použité k jejich odvození.

QC 14.Ověřitelnost znamená, že různí erudovaní a nezávislí pozorovatelé jsou s to dospět ke konsenzu (třebaže ne nutně úplnému), že určité zobrazení představuje věrný a poctivý obraz. Informace o udržitelnosti se poskytují způsobem, který zvyšuje jejich ověřitelnost, například:

(a)zahrnutí informací, které lze potvrdit porovnáním s jinými informacemi o podnikání podniku, o jiných podnicích nebo o vnějším prostředí, které mají uživatelé k dispozici;

(b)poskytování informací o vstupech a metodách výpočtu použitých k vypracování odhadů nebo aproximací a

(c)poskytování informací přezkoumávaných a schvalovaných správními, řídicími a dozorčími orgány nebo jejich výbory.

QC 15.Některé informace o udržitelnosti budou mít podobu vysvětlivek nebo výhledových informací. Tyto informace mohou být podloženy věrným a poctivým zobrazením věcného základu například pro strategie, plány a analýzy rizik podniku. Aby se uživatelé mohli rozhodnout, zda tyto informace použijí, musí podnik popsat základní předpoklady a metody tvorby informací, jakož i další faktory, které dokládají, že tyto informace odrážejí skutečné plány nebo rozhodnutí přijatá podnikem.

Srozumitelnost

QC 16.Informace o udržitelnosti jsou srozumitelné, pokud jsou jasné a stručné. Srozumitelné informace umožňují každému přiměřeně informovanému uživateli sdělované informace snadno pochopit.

QC 17.Aby byly zveřejněné informace o udržitelnosti stručné, musí se a) vyhnout obecným „šablonovitým“ informacím, které nejsou specifické pro daný podnik; b) zabránit zbytečnému zdvojování informací, včetně informací uvedených rovněž v účetní závěrce; c) používat jasný jazyk a dobře strukturované věty a odstavce. Stručné informace musí obsahovat pouze významné informace. Doplňující informace předložené podle bodu 113 musí být poskytnuty tak, aby nedošlo k zastření významných informací.

QC 18.Jasnost by se mohla zvýšit rozlišením informací o vývoji ve vykazovaném období od „stálých“ informací které v jednotlivých obdobích zůstávají relativně stejné. Toho lze dosáhnout například tím, že se odděleně popíší prvky postupů správy a řízení podniku a procesů řízení rizik souvisejících s udržitelností, které se od předchozího vykazovaného období změnily, v porovnání s postupy, které zůstaly stejné.

QC 19.Úplnost, jasnost a srovnatelnost zveřejňovaných informací o udržitelnosti závisí na tom, zda jsou informace prezentovány jako soudržný celek. Aby byly informace o udržitelnosti soudržné, musí být prezentovány způsobem, který vysvětluje souvislosti a vztahy mezi souvisejícími informacemi. Soudržnost rovněž vyžaduje, aby podnik poskytoval informace způsobem, který uživatelům umožní propojit informace o dopadech, rizicích a příležitostech týkajících se udržitelnosti s informacemi v účetní závěrce podniku.

QC 20.Pokud mají rizika a příležitosti související s udržitelností, o nichž pojednává účetní závěrka, důsledky pro podávání zpráv o udržitelnosti, musí podnik do prohlášení o udržitelnosti zahrnout informace, které uživatelé potřebují k posouzení těchto důsledků, a uvést příslušné odkazy na účetní závěrku (viz kapitola 9 tohoto standardu). Úroveň informací, rozčlenění a technická stránka musí být v souladu s potřebami a očekáváními uživatelů. Je třeba se vyhnout zkratkám a definovat a zveřejnit měrné jednotky.

Dodatek C: Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací

Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 1 a má stejnou závaznost jako ostatní části tohoto standardu.

Dodatek D: Struktura prohlášení o udržitelnosti podle ESRS

Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 1 a má stejnou platnost jako ostatní části standardu, pokud jde o vykazování ve čtyřech částech, jak je uvedeno v bodě 115.

Dodatek E: Vývojový diagram pro určení informací podle ESRS

Posouzení významnosti je výchozím bodem pro podávání zpráv o udržitelnosti podle ESRS. Tento dodatek nezávazně ilustruje posouzení dopadů a finanční významnosti uvedené v kapitole 3. IRO-1 v oddíle 4.1 standardu ESRS 2 obsahuje obecné požadavky na zveřejňování informací o postupu podniku při identifikaci dopadů, rizik a příležitostí a posuzování jejich významnosti. SBM-3 standardu ESRS 2 stanoví obecné požadavky na zveřejňování informací o významných dopadech, rizicích a příležitostech, které vyplývají z posouzení významnosti podniku. Podnik může vynechat všechny požadavky na zveřejňování informací v tematickém standardu, pokud vyhodnotí, že dané téma není významné. V takovém případě může zveřejnit stručné vysvětlení závěrů posouzení významnosti pro dané téma, ale zveřejní podrobné vysvětlení v případě ESRS E1 Změna klimatu (IRO-2 ESRS 2). ESRS stanoví požadavky na zveřejňování informací, nikoli požadavky na chování. Požadavky na zveřejňování informací o akčních plánech, cílech, politikách, analýze scénářů a plánech přechodu jsou přiměřené, protože jsou podmíněny tím, že je podnik má k dispozici, což může záviset na velikosti, kapacitě, zdrojích a schopnostech podniku. Poznámka: Níže uvedený vývojový diagram nezahrnuje situaci, kdy podnik posuzuje otázku udržitelnosti jako významnou, ale nevztahuje se na ni tematický standard, v kterémžto případě podnik zveřejní další informace specifické pro daný subjekt (ESRS 1 (čl. 30 písm. b)).

Dodatek F: Příklad struktury prohlášení o udržitelnosti podle ESRS

Tento dodatek doplňuje ESRS 1. Uvádí nezávazné příklady struktury prohlášení o udržitelnosti uvedené v oddíle 8.2 tohoto standardu. V tomto příkladu podnik dospěl k závěru, že biologická rozmanitost a ekosystémy, znečištění a postižené komunity nejsou významné.

Dodatek G: Příklad začlenění informací formou odkazu

Tento dodatek doplňuje ESRS 1. Uvádí nezávazné příklady začlenění jiné části zprávy vedení podniku do prohlášení o udržitelnosti formou odkazu, jak je uvedeno v oddíle 9.1 tohoto standardu.

ESRS 2

OBECNÉ INFORMACE

Obsah

Cíl    

1.    Základ pro sestavení účetní závěrky    

-Požadavek na zveřejňování informací BP-1 – Obecný základ pro přípravu prohlášení o udržitelnosti

-Požadavek na zveřejňování informací BP-2 – Zveřejňování informací ve vztahu ke specifickým okolnostem

2.    Správa a řízení podniku

-Požadavek na zveřejňování informací GOV-1 – Úloha správních, řídicích a dozorčích orgánů

-Požadavek na zveřejňování informací GOV-2 – Informace poskytované správním, řídicím a dozorčím orgánům podniku a otázky udržitelnosti, jimiž se tyto orgány zabývají    

-Požadavek na zveřejňování informací GOV-3 – Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek

-Požadavek na zveřejňování informací GOV-4 – Prohlášení o náležité péči

-Požadavek na zveřejňování informací GOV-5 – Řízení rizik a vnitřní kontroly v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti

3.    Strategie    

-Požadavek na zveřejňování informací SBM-1 – Strategie, obchodní model a hodnotový řetězec

-Požadavek na zveřejňování informací SBM-2 – Zájmy a názory zúčastněných stran

-Požadavek na zveřejňování informací SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem    

4.    Řízení dopadů, rizik a příležitostí    

4.1Zveřejňování informací o postupu posuzování významnosti    

-Požadavek na zveřejňování informací IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí    

-Požadavek na zveřejňování informací IRO-2 – Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahuje prohlášení podniku o udržitelnosti

4.2    Minimální požadavek na zveřejňování informací o politikách a opatřeních    

-Minimální požadavek na zveřejňování informací – Politiky MDR-P – Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti

-Minimální požadavek na zveřejňování informací – Opatření MDR-A – Opatření a zdroje v souvislosti s významnými otázkami udržitelnosti

5. Ukazatele a cíle    

-Minimální požadavek na zveřejňování informací – Ukazatele MDR-M – Ukazatele v souvislosti s významnými otázkami udržitelnosti

-Minimální požadavek na zveřejňování informací – cíle MDR-T – Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů

Dodatek A: Požadavky na uplatňování    

1. Základ pro sestavení účetní závěrky

-Požadavek na zveřejňování informací BP-1 – Obecný základ pro přípravu prohlášení o udržitelnosti

2. Správa a řízení podniku    

-Požadavek na zveřejňování informací GOV-1 – Úloha správních, řídicích a dozorčích orgánů

-Požadavek na zveřejňování informací GOV-2 – Informace poskytované správním, řídicím a dozorčím orgánům podniku a otázky udržitelnosti, jimiž se tyto orgány zabývají

-Požadavek na zveřejňování informací GOV-3 – Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek    

-Požadavek na zveřejňování informací GOV-4 – Prohlášení o náležité péči    

-Požadavek na zveřejňování informací GOV-5 – Řízení rizik a vnitřní kontroly v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti

3.Strategie    

-Požadavek na zveřejňování informací SBM-1 – Strategie, obchodní model a hodnotový řetězec

-Požadavek na zveřejňování informací SBM-2 – Zájmy a názory zúčastněných stran    

-Požadavek na zveřejňování informací SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem    

4.Řízení dopadů, rizik a příležitostí    

-Požadavek na zveřejňování informací IRO-2 – Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahuje prohlášení podniku o udržitelnosti

-Minimální požadavek na zveřejňování informací – Politiky MDR-P – Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti

-Minimální požadavek na zveřejňování informací – Opatření MDR-A – Opatření a zdroje v souvislosti s významnými otázkami udržitelnosti

5.Ukazatele a cíle    

-Minimální požadavek na zveřejňování informací – cíle MDR-T – Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů

Dodatek B: Seznam datových bodů v průřezových a tematických standardech, které vyplývají z jiných právních předpisů EU

Dodatek C: Požadavky na zveřejňování informací a uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s ESRS 2 Obecné informace

Cíl

1.Tento ESRS stanoví požadavky na zveřejňování informací, které se vztahují na všechny podniky bez ohledu na odvětví jejich činnosti (tj. jsou obecné) a platí pro všechna témata udržitelnosti (tj. jsou průřezové). Tento ESRS pokrývá oblasti podávání zpráv definované v ESRS 1 Obecné požadavky oddíle 1.2 Průřezové standardy a oblasti podávání zpráv.

2.Při přípravě informací zveřejňovaných podle tohoto standardu použije podnik požadavky na zveřejňování informací (včetně jejich datových bodů) stanovené v tematických ESRS, jak jsou uvedeny v dodatku C Požadavky na zveřejňování informací / uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s ESRS 2 Obecné informace tohoto standardu. Podnik použije požadavky uvedené v dodatku C:

(a)ve všech případech pro požadavky v tematických standardech týkajících se Požadavku na zveřejňování informací IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí a

(b)u všech ostatních požadavků uvedených v dodatku C pouze v případě, že téma udržitelnosti je významné na základě posouzení významnosti podniku (viz ESRS 1 kapitola 3 Dvojí významnost jako základ pro zveřejňování informací o udržitelnosti).

1.Základ pro přípravu

Požadavek na zveřejňování informací BP-1 – Obecný základ pro přípravu prohlášení o udržitelnosti

3.Podnik zveřejní obecný základ pro sestavení svého prohlášení o udržitelnosti.

4.Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je poskytnout informace o tom, jak podnik připravuje své prohlášení o udržitelnosti, včetně rozsahu konsolidace, informací o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce a případně o tom, zda podnik využil některou z možností vynechání informací uvedených v písmenech d) a e) následujícího bodu.

5.Podnik zveřejní tyto informace:

(a)zda bylo prohlášení o udržitelnosti sestaveno na konsolidovaném nebo individuálním základě;

(b)pro konsolidované prohlášení o udržitelnosti:

I.potvrzení, že rozsah konsolidace je stejný jako u účetní závěrky, nebo případně prohlášení, že podnik podávající zprávu není povinen sestavovat účetní závěrku nebo pokud podnik podávající zprávu vypracovává konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle článku 48i směrnice 2013/34/EU, a

II.případně údaj o tom, které dceřiné podniky zahrnuté do konsolidace jsou osvobozeny od individuálního nebo konsolidovaného podávání zpráv o udržitelnosti podle čl. 19a odst. 9 nebo čl. 29a odst. 8 směrnice 2013/34/EU;

(c)do jaké míry se prohlášení o udržitelnosti vztahuje na předcházející a navazující části hodnotového řetězce podniku (viz ESRS 1 oddíl 5.1 Podnik podávající zprávy a hodnotový řetězec);

(d)zda podnik využil možnosti vynechat určitou informaci týkající se duševního vlastnictví, know-how nebo výsledků inovací (viz ESRS 1 oddíl 7.7 Utajované a citlivé informace a informace o duševním vlastnictví, know-how nebo výsledcích inovací), a

(e)u podniků se sídlem v členském státě EU, který povoluje osvobození od povinnosti zveřejňovat informace týkající se budoucího vývoje nebo záležitostí, které se právě projednávají, jak je stanoveno v čl. 19a odst. 3 a čl. 29a odst. 3 směrnice 2013/34/EU, zda podnik tohoto osvobození využil.

Požadavek na zveřejňování informací BP-2 – Zveřejňování informací ve vztahu ke specifickým okolnostem

6.Podnik poskytne informace související se zvláštními okolnostmi.

7. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit vliv těchto zvláštních okolností na sestavení prohlášení o udržitelnosti.

8.Podnik může tyto údaje uvádět spolu se zveřejněnými informacemi, na které se vztahují.

Časové horizonty

9.Pokud se podnik odchýlil od střednědobých nebo dlouhodobých časových horizontů definovaných v oddíle 6.4 ESRS 1 Definice krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého horizontu pro účely podávání zpráv, popíše:

(a)své definice střednědobého nebo dlouhodobého horizontu a

(b)důvody pro použití těchto definic.

Odhad hodnotového řetězce

10.Pokud ukazatele zahrnují údaje o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce odhadované pomocí nepřímých zdrojů, jako jsou průměrné údaje za odvětví nebo jiné zástupné údaje, podnik:

(a)identifikuje ukazatele

(b)popíše základ pro přípravu;

(c)popíše výslednou úroveň přesnosti a

(d)případně popíše plánovaná opatření ke zvýšení přesnosti v budoucnu (viz ESRS 1 kapitola 5 Hodnotový řetězec).

Zdroje nejistoty odhadů a výsledků

11.V souladu s ESRS 1 oddílem 7.2 Zdroje nejistoty odhadů a výsledků musí podnik:

(a)určit kvantitativní ukazatele a peněžní částky, které zveřejnil a které podléhají vysoké míře nejistoty měření;

(b)ve vztahu ke každému zjištěnému kvantitativnímu ukazateli a každé zjištěné peněžní částce:

I.zveřejnit informace o zdrojích nejistoty měření (například závislost částky na výsledku budoucí události, na metodě měření nebo na dostupnosti a kvalitě údajů z předcházejících a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce daného subjektu);, a

II.zveřejnit předpoklady, aproximace a úsudky, které daný subjekt učinil při jejich měření.

12.Při zveřejňování výhledových informací může podnik uvést, že tyto informace považuje za nejisté.

Změny v přípravě nebo prezentaci informací o udržitelnosti

13.Pokud dojde ke změnám v přípravě a prezentaci informací o udržitelnosti ve srovnání s předchozím vykazovaným obdobím (obdobími) (viz ESRS 1, oddíl 7.4 Změny v přípravě nebo prezentaci informací o udržitelnosti), podnik:

(a)vysvětlí změny a jejich důvody, včetně důvodů, proč nahrazený ukazatel poskytuje užitečnější informace,

(b)zveřejní revidované srovnávací údaje, ledaže to není proveditelné. Pokud není možné upravit srovnávací informace za jedno nebo více předchozích období, podnik tuto skutečnost zveřejní. a

(c)zveřejní rozdíl mezi údajem zveřejněným v předchozím období a revidovaným srovnávacím údajem

Chyby ve vykazování v předchozích obdobích

14.Pokud podnik zjistí významnou nejistotu odhadu nebo významnou nejistotu výsledku (viz ESRS 1 oddíl 7.5 Zdroje nejistoty odhadů a výsledků), podnik zveřejní:

(a)povahu významné chyby v předchozím období;

(b)v možném rozsahu opravu za každé předchozí období zahrnuté do prohlášení o udržitelnosti a

(c)není-li oprava chyby proveditelná, okolnosti, které vedly ke vzniku tohoto stavu.

Zveřejnění informací vyplývajících z jiných právních předpisů nebo obecně uznávaných výroků o udržitelnosti

15.Pokud podnik do svého prohlášení o udržitelnosti zahrne informace vyplývající z jiných právních předpisů, které podniku ukládají povinnost zveřejňovat informace o udržitelnosti, nebo z obecně uznávaných standardů a rámců pro vykazování udržitelnosti (viz ESRS 1 oddíl 8.2 Obsah a struktura prohlášení o udržitelnosti), uvede tuto skutečnost navíc k informacím předepsaným ESRS. V případě částečného použití jiných standardů nebo rámců pro účely podávání zpráv uvede podnik přesný odkaz na body použitého standardu nebo rámce.

Začlenění informací formou odkazu

16.Pokud podnik začleňuje informace formou odkazu (viz ESRS 1 oddíl 9.1 Začlenění informací formou odkazu), zveřejní seznam požadavků na zveřejňování informací podle ESRS (nebo konkrétních datových bodů stanovených požadavkem na zveřejňování informací), které byly začleněny formou odkazu.

Použití ustanovení o postupném zavádění v souladu s dodatkem C ESRS 1

17.Pokud se podnik nebo skupina, která k rozvahovému dni nepřekročí průměrný počet 750 zaměstnanců v průběhu účetního období, rozhodne vynechat informace požadované v ESRS E4, ESRS S1, ESRS S2, ESRS S3 nebo ESRS S4 v souladu s dodatkem C k ESRS 1, musí přesto uvést, zda byla témata udržitelnosti, na která se vztahují k ESRS E4, ESRS S1, ESRS S2, ESRS S3 a ESRS S4, vyhodnocena jako významná na základě posouzení významnosti podniku. Pokud bylo jedno nebo více z těchto témat vyhodnoceno jako významné, podnik navíc pro každé významné téma:

(a)zveřejní seznam otázek (tj. téma, dílčí téma nebo podtéma) v AR 16 ESRS 1, dodatek A, které jsou vyhodnoceny jako významné, a způsob, jakým obchodní model a strategie podniku zohledňují dopady podniku související s těmito otázkami. Podnik může určit otázku na úrovni tématu, dílčího tématu nebo podtématu;

(b)stručně popíše všechny časově omezené cíle, které si stanovil v souvislosti s danými otázkami, pokrok, kterého dosáhla při plnění těchto cílů, a zda jsou jeho cíle týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémů založeny na přesvědčivých vědeckých důkazech;

(c)stručně popíše svou politiku ve vztahu k daným otázkám;

(d)stručně popíše opatření, která přijal k identifikaci, monitorování, prevenci, zmírnění, nápravě nebo ukončení skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů souvisejících s danými otázkami, a výsledek těchto opatření a

(e)zveřejní ukazatele relevantní pro dané otázky.

2.Správa a řízení podniku

18.Cílem této kapitoly je stanovit požadavky na zveřejňování informací, které umožní porozumět postupům správy a řízení, kontroly a postupům zavedené za účelem sledování a řízení otázek udržitelnosti a dohledu nad nimi.

Požadavek na zveřejňování informací GOV-1 – Úloha správních, řídicích a dozorčích orgánů

19.Podnik zveřejní složení správních, řídicích a dozorčích orgánů, jejich úlohu a odpovědnost a přístup k odborným znalostem a dovednostem v oblasti udržitelnosti.

20.Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit:

(a)složení a rozmanitost správních, řídících a dozorčích orgánů;

(b)úlohu a odpovědnost správních, řídících a dozorčích orgánů při výkonu dohledu nad postupem řízení významných dopadů, rizik a příležitostí, včetně úlohy vedení podniku v těchto procesech; a

(c)odborné znalosti a dovednosti svých správních, řídících a dozorčích orgánů v otázkách udržitelnosti nebo přístup k těmto znalostem a dovednostem.

21.Podnik zveřejní níže uvedené informace o složení a rozmanitosti členů správních, řídicích a dozorčích orgánů podniku:

(a)počet výkonných a nevýkonných členů;

(b)zastupování zaměstnanců a dalších pracovníků;

(c)zkušenosti relevantní pro odvětví, produkty a zeměpisné oblasti podniku;

(d)procentní podíl podle pohlaví a dalších aspektů rozmanitosti, které podnik zohledňuje. Genderová diverzita v představenstvu 13 se vypočítá jako průměrný poměr počtu žen a mužů v představenstvu; a

(e)procentní podíl nezávislých členů představenstva 14 . U podniků s monistickým představenstvem to odpovídá procentnímu podílu nezávislých nevýkonných členů představenstva. U podniků s dualistickým představenstvem to odpovídá procentnímu podílu nezávislých členů dozorčího orgánu.

22.Podnik zveřejní níže uvedené informace o úloze a odpovědnosti správních, řídicích a dozorčích orgánů:

(a)totožnost správních, řídicích a dozorčích orgánů (např. výbor těchto orgánů nebo podobný subjekt) nebo jednotlivce v rámci orgánu odpovědného za dohled nad dopady, riziky a příležitostmi;

(b)způsob, jak je odpovědnost jednotlivých orgánů nebo jednotlivců za dopady, rizika a příležitosti zohledněna v mandátu podniku, pověřeních těchto orgánů a dalších souvisejících politikách;

(c)popis úlohy vedení v procesech správy a řízení, při kontrolách a postupech používaných ke sledování a řízení dopadů, rizik a příležitostí a dohledu nad nimi, včetně:

I. toho, zda je tato úloha delegována na konkrétní pozici nebo výbor na úrovni vedení podniku a jak je nad touto pozicí nebo výborem vykonáván dohled,

II.informací o způsobu podávání zpráv správním, řídícím a dozorčím orgánům,

III.toho, zda se při řízení dopadů, rizik a příležitostí uplatňují specializované kontroly a postupy, a pokud ano, jak jsou integrovány s ostatními interními funkcemi, a

(d)způsobu, jakým správní, řídicí a dozorčí orgány a vrcholné výkonné vedení dohlížejí na stanovování cílů týkajících se významných dopadů, rizik a příležitostí a jak sledují pokrok při jejich dosahování.

23.Zveřejněné informace musí obsahovat popis toho, jak správní, řídicí a dozorčí orgány určí, zda jsou dostupné, nebo zda se vypracují vhodné dovednosti a odborné znalosti pro dohled nad otázkami udržitelnosti, včetně:

(a)odborných znalostí týkajících se udržitelnosti, které orgány jako celek buď přímo mají, nebo je mohou využít, například prostřednictvím přístupu k odborníkům nebo školení; a

(b)toho, jak tyto dovednosti a odborné znalosti souvisejí s významnými dopady, riziky a příležitostmi podniku.

Požadavek na zveřejňování informací GOV-2 – Informace poskytované správním, řídicím a dozorčím orgánům podniku a otázky udržitelnosti, jimiž se tyto orgány zabývají

24.Podnik zveřejní informace o tom, jak jsou správní, řídicí a dozorčí orgány informovány o otázkách udržitelnosti a jak byly tyto otázky řešeny během vykazovaného období.

25.Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit, jak jsou správní, řídicí a dozorčí orgány informovány o otázkách udržitelnosti a jakými informacemi a otázkami se během vykazovaného období zabývaly. To následně umožňuje zjistit, zda byli členové těchto orgánů dostatečně informováni a zda byli schopni plnit své úkoly.

26.Podnik zveřejní tyto informace:

(a)zda, kým a jak často jsou správní, řídicí a dozorčí orgány, včetně jejich příslušných výborů, informovány o významných dopadech, rizicích a příležitostech (viz požadavek na zveřejňování informací IRO–1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí tohoto standardu), o provádění postupu náležité péče a o výsledcích a účinnosti politik, opatření, ukazatelů a cílů přijatých k jejich řešení;

(b)jak správní, řídicí a dozorčí orgány zvažují dopady, rizika a příležitosti při dohledu nad strategií podniku, jeho rozhodováním o významných transakcích a jeho procesy řízení rizik, včetně toho, zda zvážily kompromisy spojené s těmito dopady, riziky a příležitostmi, a

(c)seznam významných dopadů, rizik a příležitostí, kterými se zabývaly správní, řídicí a dozorčí orgány nebo jejich příslušné výbory během vykazovaného období.

Požadavek na zveřejňování informací GOV-3 – Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek

27.Podnik zveřejní informace o začlenění své výkonnosti v oblasti udržitelnosti do systémů pobídek.

28.Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit, zda jsou členům správních, řídicích a dozorčích orgánů nabízeny systémy pobídek, které souvisejí s otázkami udržitelnosti.

29.Podnik zveřejní níže uvedené informace o systémech pobídek a politikách odměňování souvisejících s otázkami udržitelnosti pro členy správních, řídících a dozorčích orgánů podniku, pokud existují:

(a)popis hlavních vlastností systémů pobídek;

(b)zda je výkonnost hodnocena na základě konkrétních cílů a/nebo dopadů souvisejících s udržitelností, a pokud ano, jakých;

(c)zda a jakým způsobem jsou ukazatele výkonnosti související s udržitelností zvažovány jako kritéria výkonnosti nebo zahrnuty do zásad odměňování;

(d)podíl pohyblivé složky odměny závislé na cílech a/nebo dopadech souvisejících s udržitelností a

(e)úroveň v podniku, na které se schvalují a aktualizují podmínky systémů pobídek.

Požadavek na zveřejňování informací GOV–4 – Prohlášení o náležité péči

30.Podnik zveřejní přehled informací o postupu náležité péče, které uvedl ve svém prohlášení o udržitelnosti.

31.Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je usnadnit pochopení postupu náležité péče podniku v souvislosti s otázkami udržitelnosti.

32.Hlavní aspekty a kroky náležité péče uvedené v ESRS 1 kapitole 4 Náležitá péče souvisejí s řadou průřezových a tematických požadavků na zveřejňování informací podle ESRS. Podnik poskytne přehled, který objasní, jak a kde se uplatňování hlavních aspektů a kroků postupu náležité péče odráží v jeho prohlášení o udržitelnosti, aby bylo možné zobrazit skutečné postupy podniku s ohledem na náležitou péči 15 .

33.Tento požadavek na zveřejňování informací nepředepisuje žádné konkrétní požadavky na chování, pokud jde o opatření týkající se náležité péče, a nerozšiřuje ani nemění úlohu správních, řídicích a dozorčích orgánů, jak ji stanoví jiné právní nebo správní předpisy.

Požadavek na zveřejňování informací GOV–5 – Řízení rizik a vnitřní kontroly v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti

34.Podnik zveřejní informace o hlavních prvcích svého systému řízení rizik a vnitřní kontroly ve vztahu k postupům podávání zpráv o udržitelnosti.

35.Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit postup podniku v oblasti řízení rizik a vnitřní kontroly v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti.

36.Podnik zveřejní tyto informace:

(a)rozsah, hlavní prvky a součásti postupů a systémů řízení rizik a vnitřní kontroly v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti;

(b)použitý přístup k hodnocení rizik, včetně metodiky stanovení priorit rizik;

(c)hlavní zjištěná rizika a strategie jejich zmírňování včetně souvisejících kontrol;

(d)popis způsobu, jakým podnik začleňuje výsledky posouzení rizik a vnitřních kontrol, pokud jde o postup podávání zpráv o udržitelnosti, do příslušných interních funkcí a procesů; a

(e)popis pravidelného podávání zpráv o zjištěních uvedených v písmeni d) správním, řídicím a dozorčím orgánům.

3.Strategie

37.Tato kapitola stanoví požadavky na zveřejňování informací, které umožňují pochopit:

(a)prvky strategie podniku, které se týkají otázek udržitelnosti nebo je ovlivňují, obchodní model a hodnotový řetězec podniku;

(b)to, jak jsou zájmy a názory zúčastněných stran podniku zohledněny ve strategii a obchodním modelu podniku, a

(c)výsledek posouzení významných dopadů, rizik a příležitostí podniku, včetně toho, jak se z nich odvíjí strategie a obchodní model podniku.

Požadavek na zveřejňování informací SBM-1 – Strategie, obchodní model a hodnotový řetězec

38.Podnik zveřejní informace o prvcích své strategie, které se vztahují k otázkám udržitelnosti nebo je ovlivňují, svém obchodním modelu a svém hodnotovém řetězci.

39.Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je popsat klíčové prvky obecné strategie podniku, které se vztahují k otázkám udržitelnosti nebo je ovlivňují, a klíčové prvky obchodního modelu a hodnotového řetězce podniku, aby bylo možné pochopit, jak je podnik vystaven dopadům, rizikům a příležitostem a odkud pocházejí.

40.Podnik zveřejní následující informace o klíčových prvcích své obecné strategie, které se vztahují k otázkám udržitelnosti nebo je ovlivňují:

(a)popis:

I.významných skupin nabízených produktů a/nebo služeb, včetně změn ve vykazovaném období (nové/vyřazené produkty a/nebo služby),

II.významných obsluhovaných trhů a/nebo skupin zákazníků, včetně změn ve vykazovaném období (nové/zrušené trhy a/nebo skupiny zákazníků),

III.počtu zaměstnanců podle zeměpisných oblastí a

IV.případně materiálů, výrobků a služeb, které jsou na určitých trzích zakázány;

(b)rozdělení celkových výnosů, jak jsou uvedeny v jeho účetní závěrce, podle významných odvětví podle ESRS. Pokud podnik ve své účetní závěrce uvádí informace o segmentech podle požadavků IFRS 8 Provozní segmenty, musí být tyto informace o výnosech v dané oblasti pokud možno sladěny s informacemi podle IFRS 8;

(c)seznam dalších významných odvětví podle ESRS nad rámec odvětví uvedených v bodě 40 písm. b), jako jsou činnosti, z nichž vyplývají vnitropodnikové příjmy, v nichž podnik vyvíjí významné činnosti nebo v nichž je nebo může být spojen s významnými dopady. Určení těchto dalších odvětví podle ESRS musí být v souladu se způsobem, jakým je podnik zohlednil při posuzování významnosti, a se způsobem, jakým zveřejňuje významné informace specifické pro dané odvětví;

(d)případně prohlášení, že podnik působí v těchto oblastech, spolu se souvisejícími příjmy:

I.odvětví fosilních paliv (uhlí, ropy a zemního plynu) 16 , tj. má příjmy z průzkumu, těžby, dobývání, výroby, zpracování, skladování, rafinace nebo distribuce fosilních paliv, včetně jejich přepravy a skladování a obchodování s fosilními palivy, jak jsou definována v čl. 2 bodu 62 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 17 , včetně členění příjmů z uhlí, ropy a plynu, jakož i příjmů získaných z hospodářských činností v souladu s taxonomií souvisejících s fosilním plynem, jak vyžaduje čl. 8 odst. 7 písm. a) nařízení Komise v přenesené pravomoci 2021/2178 18 ;

II.výroba chemických látek 19 , tj. jeho činnosti spadají do oddílu 20.2 přílohy I nařízení (ES) č. 1893/2006,

III.kontroverzní zbraně 20 , jako jsou protipěchotní miny, kazetová munice, chemické a biologické zbraně, a/nebo

IV.pěstování a produkce tabáku 21 ;

(e)své cíle související s udržitelností z hlediska významných skupin produktů a služeb, kategorií zákazníků, zeměpisných oblastí a vztahů se zúčastněnými stranami;

(f)posouzení svých současných významných výrobků a/nebo služeb a významných trhů a skupin zákazníků ve vztahu k cílům souvisejícím s udržitelností a

(g)prvky strategie podniku, které se vztahují k otázkám udržitelnosti nebo na ně mají dopad, včetně hlavních budoucích výzev, kritických řešení nebo projektů, které mají být zavedeny, je-li to relevantní pro podávání zpráv o udržitelnosti.

41.Pokud má podnik sídlo v členském státě EU, který umožňuje osvobození od zveřejňování informací uvedených v čl. 18 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/34/EU 22 , a pokud podnik toto osvobození využil, může vynechat rozdělení výnosů podle významných odvětví podle ESRS požadované v bodě 40 písm. b). V takovém případě však podnik zveřejní seznam odvětví podle ESRS, která jsou pro podnik významná.

42.Podnik zveřejní popis svého obchodního modelu a hodnotového řetězce, včetně:

(a)svých vstupů a svého přístupu k získávání, vývoji a zajišťování těchto vstupů;

(b)svých výstupů a výsledků z hlediska současných a očekávaných přínosů pro zákazníky, investory a další zúčastněné strany a

(c)hlavních prvků předcházejících a navazujících částí hodnotového řetězce a postavení podniku v hodnotovém řetězci, včetně popisu hlavních obchodních subjektů (jako jsou klíčoví dodavatelé, zákazníci, distribuční kanály a koncoví uživatelé) a jejich vztahu k podniku. Pokud má podnik více hodnotových řetězců, musí zveřejněné informace zahrnovat klíčové hodnotové řetězce.

Požadavek na zveřejňování informací SBM-2 – Zájmy a názory zúčastněných stran

43.Podnik zveřejní informace o tom, jak jsou zájmy a názory zúčastněných stran zohledněny ve strategii a obchodním modelu podniku.

44.Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit, jak zájmy a názory zúčastněných stran ovlivňují strategii a obchodní model podniku.

45.Podnik zveřejní souhrnný popis:

(a)zapojení zúčastněných stran, včetně:

I.klíčových zúčastněných stran podniku,

II.toho, zda jsou zapojeny a které kategorie zúčastněných stran,

III.jak je jejich zapojení organizováno,

IV.jeho účelu a

V.toho, jak podnik zohledňuje jeho výsledky;

(b)chápání podniku, pokud jde o zájmy a názory jeho klíčových zúčastněných stran, které se vztahují ke strategii a obchodnímu modelu podniku, v rozsahu, v jakém byly analyzovány během jeho postupu náležité péče a/nebo postupu posuzování významnosti (viz požadavek na zveřejňování informací IRO-1 tohoto standardu);

(c)případných změn své strategie a/nebo obchodního modelu, včetně:

I.toho, jak podnik změnil nebo předpokládá, že změní svou strategii a/nebo obchodní model, aby zohlednil zájmy a názory svých zúčastněných stran,

II.jaké další kroky se plánují a v jakém časovém horizontu, a

III.zda je pravděpodobné, že tyto kroky změní vztahy se zúčastněnými stranami a jejich názory, a

(d)toho, zda a jak jsou správní, řídicí a dozorčí orgány informovány o názorech a zájmech dotčených zúčastněných stran s ohledem na dopady podniku související s udržitelností.

Požadavek na zveřejňování informací SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

46.Podnik zveřejní informace o svých významných dopadech, rizicích a příležitostech a jejich vzájemném vztahu se strategií a obchodním modelem.

47.Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit významné dopady, rizika a příležitosti vyplývající z posouzení významnosti provedeného podnikem, a sice jak vznikají v důsledku strategie a obchodního modelu podniku a jak ovlivňují úpravu strategie nebo obchodního modelu, včetně přidělování zdrojů. Informace, které mají být zveřejněny o řízení významných dopadů, rizik a příležitostí podniku, jsou předepsány v tematických ESRS a v odvětvových standardech, které se použijí ve spojení s minimálními požadavky na zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech stanovených v tomto standardu.

48.Podnik zveřejní:

(a)stručný popis významných dopadů, rizik a příležitostí vyplývajících z jeho posouzení významnosti (viz požadavek na zveřejnění IRO-1 tohoto standardu), včetně popisu toho, kde jsou tyto významné dopady, rizika a příležitosti v jeho obchodním modelu, jeho vlastních provozních činnostech a předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce soustředěny;

(b)současné a očekávané účinky významných dopadů, rizik a příležitostí na jeho obchodní model, hodnotový řetězec, strategii a rozhodování a to, jak reagoval nebo hodlá reagovat na tyto účinky, včetně veškerých změn, které provedl nebo hodlá provést ve své strategii nebo obchodním modelu v rámci svých opatření k řešení konkrétních významných dopadů nebo rizik nebo k využití konkrétních významných příležitostí;

(c)s odkazem na významné dopady podniku:

I.jak významné negativní nebo pozitivní dopady podniku ovlivňují (nebo v případě potenciálních dopadů pravděpodobně ovlivní) lidi nebo životní prostředí, 

II.to, zda a jakým způsobem dopady vyplývají ze strategie a obchodního modelu podniku nebo s nimi souvisejí,

III.přiměřeně očekávané časové horizonty těchto účinků a

IV.to, zda se podnik podílí na významných dopadech prostřednictvím svých činností nebo z důvodu svých obchodních vztahů, včetně popisu povahy dotčených činností nebo obchodních vztahů;

(d)aktuální finanční dopady významných rizik a příležitostí podniku na jeho finanční situaci, finanční výkonnost a peněžní toky a významná rizika a příležitosti, u nichž existuje významné riziko významné úpravy účetních hodnot aktiv a závazků vykázaných v příslušné účetní závěrce v příštím ročním vykazovaném období;

(e)předpokládané finanční dopady významných rizik a příležitostí podniku na jeho finanční situaci, finanční výkonnost a peněžní toky v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu, včetně přiměřeně očekávaných časových horizontů těchto účinků. To zahrnuje, jakým způsobem podnik očekává, že se změní jeho finanční pozice, finanční výkonnosti a peněžních toků v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu vzhledem k jeho strategii řízení rizik a příležitostí, s přihlédnutím k:

I.jeho investičním plánům a plánům prodeje (například kapitálové výdaje, významné akvizice a odprodeje, společné podniky, transformace podniku, inovace, nové oblasti podnikání a vyřazování majetku), včetně plánů, ke kterým se podnik smluvně nezavázal, a

II.plánovaným zdrojům financování pro realizaci své strategie;

(f)informacím o odolnosti strategie a obchodního modelu podniku, pokud jde o jeho schopnost řešit významné dopady a rizika a využívat významné příležitosti. Podnik zveřejní kvalitativní a případně kvantitativní analýzu odolnosti, včetně způsobu provedení analýzy a časových horizontů, které byly použity, jak je definováno v ESRS 1 (viz ESRS 1 kapitola 6 Časové horizonty). Při poskytování kvantitativních informací může podnik zveřejnit jednotlivé částky nebo rozmezí;

(g)změnám významných dopadů, rizik a příležitostí ve srovnání s předchozím vykazovaným obdobím a

(h)specifikaci těch dopadů, rizik a příležitostí, které jsou zahrnuty v ESRS o požadavcích na zveřejňování informací, na rozdíl od těch, které jsou podnikem zahrnuty v rámci zveřejňování dodatečných informací specifických pro daný subjekt.

49.Podnik může zveřejnit popisné informace požadované v bodě 46 spolu se zveřejňovanými informacemi poskytnutými v rámci odpovídajícího aktuálního ESRS, v kterémžto případě spolu se zveřejněním připraveným podle této kapitoly ESRS 2 předloží prohlášení o svých významných dopadech, rizicích a příležitostech.

4.Řízení dopadů, rizik a příležitostí

4.1 Zveřejňování informací o postupu posuzování významnosti

50.Tato kapitola stanoví požadavky na zveřejňování informací, které umožňují pochopit:

(a)postup k identifikaci významných dopadů, rizik a příležitostí a

(b)informace, které podnik na základě posouzení významnosti zahrnul do svého prohlášení o udržitelnosti.

Požadavek na zveřejňování informací IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí

51.Podnik zveřejní svůj postup pro identifikaci dopadů, rizik a příležitostí a pro posouzení, které z nich jsou významné.

52.Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je poskytnout porozumění postupu, kterým podnik identifikuje dopady, rizika a příležitosti a posuzuje jejich významnost, jako základ pro stanovení zveřejňovaných informací ve svém prohlášení o udržitelnosti (viz kapitola 3 ESRS 1 a související požadavky na uplatňování, které stanoví požadavky a zásady týkající se postupu identifikace a posuzování významných dopadů, rizik a příležitostí na základě zásady dvojí významnosti).

53.Podnik zveřejní tyto informace:

(a)popis metodik a předpokladů použitých v popsaném postupu;

(b)přehled postupu identifikace, hodnocení, stanovení priorit a sledování potenciálních a skutečných dopadů podniku na lidi a životní prostředí, který je podložen postupem podniku týkajícím se náležité péče, včetně vysvětlení, zda a jakým způsobem tento postup:

I.se zaměřuje na konkrétní činnosti, obchodní vztahy, geografii nebo jiné faktory, které vedou ke zvýšenému riziku nepříznivých dopadů,

II.zohledňuje dopady, na nichž se podnik podílí prostřednictvím svých vlastních činností nebo v důsledku svých obchodních vztahů,

III.zahrnuje konzultace s dotčenými zúčastněnými stranami, aby se zjistilo, jak mohou být ovlivněny, a s externími odborníky,

IV.upřednostňuje negativní dopady na základě jejich relativní závažnosti a pravděpodobnosti (viz ESRS 1, oddíl 3.4 Významnost dopadů) a případně pozitivní dopady na základě jejich relativního rozsahu, dosahu a pravděpodobnosti a určuje, které otázky udržitelnosti jsou pro účely podávání zpráv významné (včetně kvalitativních nebo kvantitativních prahových hodnot a dalších kritérií používaných podle ESRS 1, oddíl 3.4 Významnost dopadů); 

(c)přehled postupu používaného k identifikaci, hodnocení, stanovení priorit a sledování rizik a příležitostí, jež mají nebo mohou mít finanční následky. Zveřejněné informace musí obsahovat:

I.způsob, jakým podnik zohlednil propojení svých dopadů a závislostí s riziky a příležitostmi, které mohou z těchto dopadů a závislostí vyplynout;

II.způsob, jakým podnik posuzuje pravděpodobnost, rozsah a povahu následků identifikovaných rizik a příležitostí (například kvalitativní nebo kvantitativní prahové hodnoty a další použitá kritéria), jak je předepsáno v oddíle 3.3 ESRS 1 Finanční významnost);

III.způsob, jakým podnik upřednostňuje rizika související s udržitelností ve srovnání s jinými druhy rizik, včetně používání nástrojů pro hodnocení rizik;

(d)popis rozhodovacího procesu a souvisejících postupů vnitřní kontroly;

(e)do jaké míry a jakým způsobem je postup identifikace, hodnocení a řízení dopadů a rizik začleněn do celkového postupu řízení rizik podniku a používán k hodnocení celkového rizikového profilu podniku a postupů řízení rizik;

(f)do jaké míry a jakým způsobem je postup identifikace, hodnocení a řízení příležitostí případně začleněn do celkového postupu řízení podniku;

(g)použité vstupní parametry (např. zdroje dat, rozsah zahrnutých provozních činností a podrobnosti použité v předpokladech) a

(h)to, zda a jak se v porovnání s předchozím vykazovaným obdobím postup změnil a kdy se postup změnil naposledy, a data budoucích revizí posouzení významnosti.

Požadavek na zveřejňování informací IRO-2 – Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahují prohlášení podniku o udržitelnosti

54.Podnik podává ve svých prohlášeních o udržitelnosti zprávu o splnění požadavků na zveřejňování informací.

55.Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je podat přehled o požadavcích na zveřejňování informací zahrnutých v prohlášení podniku o udržitelnosti a o tématech, která byla na základě posouzení významnosti vynechána jako nevýznamná.

56.Podnik uvede seznam požadavků na zveřejňování informací, které byly při sestavování prohlášení o udržitelnosti dodrženy v návaznosti na výsledek posouzení významnosti (viz ESRS 1 kapitola 3), včetně čísel stránek a/nebo bodů, kde se příslušné informace v prohlášení o udržitelnosti nacházejí. To může být prezentováno jako obsahový rejstřík. Podnik rovněž uvede tabulku všech datových bodů, které vyplývají z jiných právních předpisů EU uvedených v dodatku B této normy, a uvede, kde je lze nalézt v prohlášení o udržitelnosti, včetně těch, které podnik vyhodnotil jako nevýznamné, v kterémžto případě podnik v tabulce uvede „Nevýznamné“ v souladu s bodem 35 ESRS 1.

57.Pokud podnik dospěje k závěru, že změna klimatu není významná, a tudíž opomíjí všechny požadavky na informace v ESRS E1 Změna klimatu, zveřejní podrobné vysvětlení závěrů svého posouzení významnosti s ohledem na změnu klimatu (viz ESRS 2 IRO-2 Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahuje prohlášení podniku o udržitelnosti), včetně výhledové analýzy podmínek, které by podnik mohly vést k závěru, že změna klimatu bude významná v budoucnu.

58.Pokud podnik dospěje k závěru, že jiné téma než změna klimatu není významné, a proto opomíjí všechny požadavky na zveřejňování informací v odpovídajícím aktuálním ESRS, může stručně vysvětlit závěry svého posouzení významnosti pro toto téma.

59.Podnik poskytne vysvětlení způsobu, jakým určil významné informace, které mají být zveřejněny v souvislosti s dopady, riziky a příležitostmi, které vyhodnotil jako významné, včetně použití prahových hodnot a/nebo způsobu, jakým uplatnil kritéria uvedená v oddíle 3.2 ESRS 1 Významné záležitosti a významnost informací. 

4.2 Minimální požadavek na zveřejňování informací o politikách a opatřeních

60.Tento oddíl stanoví minimální požadavky na zveřejňování informací, které mají být zahrnuty, jestliže podnik zveřejňuje informace o svých politikách a opatřeních k prevenci, zmírnění a nápravě skutečných a potenciálních významných dopadů, k řešení významných rizik a/nebo k využití významných příležitostí (dále společně jen „řízení významných otázek udržitelnosti“). Uplatňují se společně s požadavky na zveřejňování informací, včetně požadavků na uplatňování, které jsou uvedeny v příslušných tematických a odvětvových ESRS. Uplatňují se rovněž v případě, že podnik připravuje zveřejnění informací specifických pro daný subjekt.

61.Odpovídající informace se umístí vedle informací předepsaných příslušnými ESRS. Pokud se jedna politika nebo stejná opatření týkají několika vzájemně propojených otázek udržitelnosti, může podnik zveřejnit požadované informace ve svých zprávách podle jednoho tematického ESRS a uvést na ně křížový odkaz ve zprávách podle jiných tematických ESRS.

62.Jestliže podnik nemůže zveřejnit informace o politikách a opatřeních požadované podle příslušného ESRS, neboť nepřijal politiky a/nebo opatření týkající se dané konkrétní otázky udržitelnosti, uvede tuto skutečnost a důvody nepřijetí politik a/nebo opatření. Podnik může zveřejnit časový rámec, v němž je hodlá přijmout.

Minimální požadavek na zveřejňování informací – Politiky MDR-P – Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti

63.Podnik použije minimální požadavky na zveřejňování informací definované v tomto ustanovení, když zveřejňuje politiky, které uplatňuje s ohledem na každou otázku udržitelnosti, která byla označena za významnou.

64.Cílem tohoto minimálního požadavku na zveřejňování informací je poskytnout přehled o politikách, které podnik zavedl za účelem prevence, zmírnění a nápravy skutečných a potenciálních dopadů, řešení rizik a využití příležitostí.

65.Podnik zveřejní informace o politikách přijatých k řízení významných otázek udržitelnosti. Zveřejnění musí obsahovat následující informace:

(a)popis hlavního obsahu politiky, včetně jejích obecných cílů a toho, jakých významných dopadů, rizik nebo příležitostí se politika týká, a procesu monitorování;

(b)popis rozsahu politiky nebo jejích výjimek z hlediska činností, předcházejících a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce, zeměpisných oblastí a případně dotčených skupin zúčastněných stran;

(c)nejvyšší úroveň v organizaci podniku, která je odpovědná za provádění politiky;

(d)případný odkaz na standardy nebo iniciativy třetích stran, které se podnik zavazuje dodržovat prostřednictvím provádění této politiky;

(e)v případě potřeby popis zohlednění zájmů klíčových zúčastněných stran při stanovování politiky a

(f)případně to, zda a jak podnik zpřístupňuje politiku potenciálně dotčeným zúčastněným stranám a zúčastněným stranám, které musí pomoci s jejím prováděním.

Minimální požadavek na zveřejňování informací – Opatření MDR-A – Opatření a zdroje v souvislosti s významnými otázkami udržitelnosti

66.Podnik uplatní požadavky na obsah zveřejňovaných informací podle tohoto ustanovení, když popisuje opatření, kterými řídí každou významnou otázku udržitelnosti, včetně akčních plánů a přidělených a/nebo plánovaných zdrojů.

67.Cílem tohoto minimálního požadavku na zveřejňování informací je poskytnout přehled o klíčových opatřeních přijatých a/nebo plánovaných k prevenci, zmírnění a nápravě skutečných a potenciálních dopadů a k řešení rizik a příležitostí a případně k dosažení cílů souvisejících politik.

68.Pokud provádění politiky vyžaduje opatření nebo komplexní akční plán k dosažení jejích cílů, jakož i v případech, kdy jsou opatření prováděna bez konkrétní politiky, zveřejní podnik tyto informace:

(a)seznam klíčových opatření přijatých ve vykazovaném roce a opatření plánovaných v budoucnu, jejich očekávané výsledky a případně způsob, jakým jejich provádění přispívá k dosažení politických cílů a úkolů;

(b)rozsah klíčových opatření (tj. pokrytí z hlediska činností, zeměpisných oblastí předcházejících a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce a případně dotčených skupin zúčastněných stran);

(c)časové horizonty, v nichž podnik hodlá provést jednotlivá klíčová opatření;

(d)případně klíčová opatření přijatá (spolu s výsledky) s cílem zajistit nebo podpořit zajištění nápravy u osob poškozených skutečnými významnými dopady a spolupracovat s těmito osobami;

(e)případně kvantitativní a kvalitativní informace o pokroku v opatřeních nebo akčních plánech zveřejněných v předchozích obdobích.

69.Pokud provádění akčního plánu vyžaduje značné provozní a/nebo kapitálové výdaje, podnik:

(a)popíše druh současných a budoucích finančních a jiných zdrojů přidělených na akční plán, případně včetně příslušných podmínek nástrojů udržitelného financování, jako jsou zelené dluhopisy, sociální dluhopisy a zelené úvěry, environmentálních nebo sociálních cílů a toho, zda schopnost realizovat opatření nebo akční plán závisí na konkrétních předpokladech, např. na poskytnutí finanční podpory nebo na vývoji veřejné politiky a trhu;

(b)uvede výši běžných finančních zdrojů a vysvětlí, jak souvisí s nejdůležitějšími částkami uvedenými v účetní závěrce, a

(c)uvede výši budoucích finančních zdrojů.

5.Ukazatele a cíle

70.Tato kapitola stanoví minimální požadavky na zveřejňování informací, které podnik uvede, když zveřejňuje informace o svých ukazatelích a cílech týkajících se každé významné otázky udržitelnosti. Uplatňují se společně s požadavky na zveřejňování informací, včetně požadavků na uplatňování, které jsou uvedeny v příslušných tematických ESRS. Uplatňují se rovněž v případě, že podnik připravuje zveřejnění informací specifických pro daný subjekt.

71.Odpovídající informace se umístí vedle informací předepsaných tematickými ESRS.

72.Jestliže podnik nemůže zveřejnit informace o cílech vyžadované podle příslušného tematického ESRS, neboť nestanovil cíle týkající se dané konkrétní otázky udržitelnosti, uvede tuto skutečnost a důvody nepřijetí cílů. Podnik může zveřejnit časový rámec, v němž je hodlá přijmout.

Minimální požadavek na zveřejňování informací – Ukazatele MDR-M – Ukazatele v souvislosti s významnými otázkami udržitelnosti

73.Podnik použije požadavky na obsah zveřejňovaných informací uvedené v tomto ustanovení, když zveřejňuje ukazatele, které má zavedeny s ohledem na každou významnou otázku udržitelnosti.

74.Cílem tohoto minimálního požadavku na zveřejňování informací je poskytnout přehled o ukazatelích, které podnik uplatňuje při sledování účinnosti svých opatření k řízení významných otázek udržitelnosti.

75.Podnik zveřejní všechny ukazatele, které používá k hodnocení výkonnosti a efektivity ve vztahu k významnému dopadu, riziku nebo příležitosti.

76.Ukazatele zahrnují ukazatele definované v ESRS, jakož i ukazatele určené na základě konkrétního subjektu, ať už převzaté z jiných zdrojů nebo vytvořené samotným podnikem.

77.Pro každý ukazatel podnik:

(a)zveřejní metodiky a významné předpoklady, které jsou základem daného ukazatele, včetně omezení použitých metodik;

(b)zveřejní, zda je měření daného ukazatele validováno jiným externím subjektem než poskytovatelem ověřovacích služeb, a pokud ano, jakým subjektem;

(c)označí a definuje ukazatel pomocí smysluplných, jasných a přesných názvů a popisů;

(d)pokud je jako měrná jednotka uvedena měna, použije měnu prezentace své účetní závěrky.

Minimální požadavek na zveřejňování informací – cíle MDR-T – Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů

78.Podnik použije požadavky na obsah zveřejňovaných informací uvedené v tomto ustanovení, když zveřejňuje informace o cílech, které má stanoveny s ohledem na každou významnou otázku udržitelnosti.

79.Cílem tohoto minimálního požadavku na zveřejňování informací je poskytnout u každé významné otázky udržitelnosti informace o:

(a)tom, zda a jak podnik sleduje účinnost svých opatření k řešení významných dopadů, rizik a příležitostí, včetně ukazatelů, které k tomu používá;

(b)měřitelných a časově omezených cílech orientovaných na výsledky, které si podnik stanovil k dosažení cílů politiky a které jsou definovány z hlediska očekávaných výsledků pro lidi, životní prostředí nebo podnik, pokud jde o významné dopady, rizika a příležitosti;

(c)celkovém pokroku při plnění přijatých cílů v průběhu času;

(d)v případě, že podnik nestanovil měřitelné a časově omezené cíle zaměřené na výsledky, tom, zda a jakým způsobem přesto sleduje účinnost svých opatření k řešení významných dopadů, rizik a příležitostí a měří pokrok při dosahování svých cílů politiky, a

(e)tom, zda a jakým způsobem byly do stanovení cílů pro každou významnou otázku udržitelnosti zapojeny zúčastněné strany.

80.Podnik zveřejní měřitelné, na výsledek zaměřené a časově omezené cíle pro významné otázky udržitelnosti, které si stanovil pro hodnocení pokroku. Pro každý cíl se zveřejní tyto informace:

(a)popis vztahu cíle k cílům politiky;

(b)definovaná cílová úroveň, jíž má být dosaženo, případně včetně toho, zda je cíl absolutní nebo relativní a v jaké jednotce se měří;

(c)rozsah cíle, včetně činností podniku a/nebo předcházejících a/nebo navazujících částí jeho hodnotového řetězce, případně zeměpisných hranic;

(d)výchozí hodnota a referenční rok, od kterého se měří pokrok;

(e)období, na něž se cíl vztahuje, a případně milníky nebo průběžné cíle;

(f)metodiky a významné předpoklady použité k definování cílů, včetně případného zvoleného scénáře, zdrojů údajů, souladu s vnitrostátními, unijními nebo mezinárodními politickými cíli a toho, jak cíle zohledňují širší kontext udržitelného rozvoje a/nebo místní situaci, v níž se dopady odehrávají;

(g)to, zda jsou cíle podniku v oblasti životního prostředí založeny na přesvědčivých vědeckých důkazech;

(h)to, zda a jakým způsobem byly do stanovení cílů pro každou významnou otázku udržitelnosti zapojeny zúčastněné strany;

(i)veškeré změny cílů a odpovídajících ukazatelů nebo základních metodik měření, významných předpokladů, omezení, zdrojů a postupů sběru údajů přijatých ve stanoveném časovém horizontu. To zahrnuje vysvětlení důvodů těchto změn a jejich vlivu na srovnatelnost (viz požadavek na zveřejňování informací BP-2 Zveřejňování informací ve vztahu ke specifickým okolnostem v tomto standardu), a

(j)výkonnost při plnění zveřejněných cílů, včetně informací o tom, jak je cíl sledován a přezkoumáván a ukazatele používány, zda je pokrok v souladu s tím, co bylo plánováno původně, a analýzy trendů nebo významných změn ve výkonnosti podniku při dosahování cíle.

81.Pokud podnik nestanovil žádné měřitelné cíle zaměřené na výsledky:

(a)může zveřejnit, zda tyto cíle budou stanoveny, a časový rámec pro jejich stanovení nebo důvody, proč podnik neplánuje tyto cíle stanovit;

(b)uvede, zda přesto sleduje účinnost svých politik a opatření ve vztahu k významným dopadům, rizikům a příležitostem souvisejícím s udržitelností, a pokud ano:

I.všechny postupy, kterými tak činí,

II.definovanou úroveň ambicí, jíž má být dosaženo, a veškeré kvalitativní nebo kvantitativní ukazatele, které používá k hodnocení pokroku, včetně základního období, od kterého se pokrok měří.

Dodatek A: Požadavky na uplatňování

Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 2 a má stejnou závaznost jako ostatní části tohoto standardu.

1.Základ pro přípravu

Požadavek na zveřejňování informací BP-1 – Obecný základ pro přípravu prohlášení o udržitelnosti

AR 1.Při popisu toho, do jaké míry prohlášení o udržitelnosti pokrývají předcházející a navazující části hodnotového řetězce podniku (viz ESRS 1 oddíl 5.1 Podnik podávající zprávy a hodnotový řetězec), může podnik rozlišovat mezi:

(a)tím, do jaké míry se posouzení významnosti dopadů, rizik a příležitostí vztahuje na předcházející a/nebo navazující části jeho hodnotového řetězce;

(b)rozsahem, v jakém se jeho politiky, opatření a cíle vztahují na jeho hodnotový řetězec, a

(c)rozsahem, v jakém zahrnuje údaje o předcházejících a/nebo navazujících částech hodnotového řetězce při zveřejňování ukazatelů.

Požadavek na zveřejňování informací BP-2 – Zveřejňování informací ve vztahu ke specifickým okolnostem

AR 2.Podnik může zveřejnit, zda se opírá o některé z evropských norem schválených evropským systémem normalizace (normy ISO/IEC nebo CEN/CENELEC), jakož i o tom, do jaké míry byly údaje a procesy, které se používají pro účely podávání zpráv o udržitelnosti, ověřeny externím poskytovatelem záruky a shledány v souladu s příslušnou normou ISO/IEC nebo CEN/CENELEC.

2.Správa a řízení podniku

Požadavek na zveřejňování informací GOV-1 – Úloha správních, řídicích a dozorčích orgánů

AR 3.Při popisu úlohy a odpovědnosti správních, řídicích a dozorčích orgánů s ohledem na otázky udržitelnosti může podnik upřesnit:

(a)aspekty udržitelnosti, nad nimiž je vykonáván dohled, s ohledem na environmentální, sociální a správní otázky, kterým může podnik čelit, včetně:

I.jakéhokoli hodnocení a změn aspektů strategie a obchodního modelu podniku,

II.identifikace a hodnocení významných rizik, příležitostí a dopadů,

III.souvisejících politik a cílů, akčních plánů a vyhrazených zdrojů a

IV.podávání zpráv o udržitelnosti;

(b)formu tohoto dohledu pro každý z výše uvedených aspektů: tj. informování, konzultace nebo rozhodování; a

(c)způsob, jakým je tento dohled organizován a formalizován, tj. postupy, kterými se správní, řídicí a dozorčí orgány zabývají těmito aspekty udržitelnosti.

AR 4.Při popisu organizace řízení podniku v oblasti otázek udržitelnosti může být popis komplexní struktury řízení doplněn jejím znázorněním ve formě diagramu.

AR 5.Popis úrovně odborných znalostí nebo přístupu k odborným znalostem správních, řídicích a dozorčích orgánů lze doložit znázorněním složení orgánů, včetně členů, na jejichž odborné znalosti tyto orgány spoléhají při dohledu nad otázkami udržitelnosti, a způsobu, jakým tyto odborné znalosti jako orgán využívají. V popisu podnik zváží, jak jsou odborné znalosti a dovednosti relevantní pro významné dopady, rizika a příležitosti podniku a zda mají orgány a/nebo jejich členové přístup k dalším zdrojům odborných znalostí, jako jsou konkrétní odborníci a odborná příprava a další vzdělávací iniciativy pro aktualizaci a rozvoj odborných znalostí souvisejících s udržitelností v rámci těchto orgánů.

Požadavek na zveřejňování informací GOV-2 – Informace poskytované správním, řídicím a dozorčím orgánům podniku a otázky udržitelnosti, jimiž se tyto orgány zabývají

AR 6.V závislosti na struktuře podniku se správní, řídicí a dozorčí orgány mohou zaměřit na zastřešující cíle, zatímco vedení podniku se soustředí na podrobnější cíle. V tomto případě může podnik zveřejnit informace o tom, jak orgány správy a řízení zajišťují, aby byl zaveden vhodný mechanismus pro sledování výkonnosti.

Požadavek na zveřejňování informací GOV-3 – Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek

AR 7.V případě kótovaných podniků by tento požadavek na zveřejňování informací měl být v souladu se zprávou o odměňování předepsanou v článcích 9a a 9b směrnice 2007/36/ES o výkonu některých práv akcionářů společností kótovaných na burze. S výhradou ustanovení ESRS 1 bodů 119, 120 a 122, může kótovaný podnik uvést odkaz na svou zprávu o odměňování.

Požadavek na zveřejňování informací GOV-4 – Prohlášení o náležité péči

AR 8.Přehled vyžadovaný v bodě 30 může být předložen ve formě tabulky, která obsahuje křížové odkazy na základní prvky náležité péče, a to pro dopady na lidi i pro dopady na životní prostředí, k příslušným informacím zveřejněným v prohlášení podniku o udržitelnosti, jak je uvedeno níže.

AR 9.Podnik může do níže uvedené tabulky zahrnout další sloupce, aby jednoznačně identifikoval informace, které se týkají dopadů na lidi a/nebo životní prostředí, vzhledem k tomu, že v některých případech může informace o stejném kroku náležité péče poskytovat více než jedno zveřejnění.

AR 10.Hlavní odkazy na základní prvky procesu náležité péče obsažené v mezinárodních nástrojích obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokynů OECD pro nadnárodní podniky jsou uvedeny v kapitole 4 ESRS 1.

Požadavek na zveřejnění GOV-5 - Řízení rizik a vnitřní kontroly v oblasti vykazování udržitelnosti

AR 11.Tento požadavek na zveřejňování informací se zaměřuje výhradně na procesy vnitřní kontroly postupu podávání zpráv o udržitelnosti. Podnik může zvážit rizika, jako je úplnost a integrita údajů, přesnost výsledků odhadů, dostupnost údajů o předcházejících a/nebo navazujících částech hodnotového řetězce a načasování dostupnosti informací.

3.Strategie

Požadavek na zveřejňování informací SBM-1 – Strategie, obchodní model a hodnotový řetězec

AR 12.Za účelem poskytnutí informací o odvětvích požadovaných v bodě 40 podnik zmapuje své významné činnosti v souladu s odvětvími podle ESRS. Pokud kód pro určité pododvětví neexistuje, použije se podrobný popisek v části „ostatní“.

AR 13.Pro účely zveřejňování informací podle bodu 40 je skupina nabízených výrobků a/nebo služeb, skupina trhů a/nebo obsluhovaných skupin zákazníků nebo odvětví ESRS pro podnik významná, pokud splňuje jedno nebo obě následující kritéria:

(a)tvoří více než 10 % příjmů podniku;

(b)je spojena s významnými skutečnými dopady nebo významnými potenciálními negativními dopady podniku.

AR 14.Při přípravě informací týkajících se jeho obchodního modelu a hodnotového řetězce podnik zohlední:

(a)své klíčové činnosti, zdroje, distribuční kanály a segmenty zákazníků;

(b)své klíčové obchodní vztahy a jejich klíčové charakteristiky, včetně vztahů se zákazníky a dodavateli;

(c)strukturu nákladů a výnosů svých podnikatelských segmentů v souladu s požadavky IFRS 8 na zveřejňování informací v účetní závěrce, je-li to relevantní;

(d)potenciální dopady, rizika a příležitosti v jeho významném odvětví či odvětvích a jejich možný vztah k jeho vlastnímu obchodnímu modelu nebo hodnotovému řetězci.

AR 15.Kontextové informace mohou být důležité zejména pro uživatele prohlášení podniku o udržitelnosti, aby pochopili, do jaké míry zveřejňované informace zahrnují údaje o předcházejících a/nebo navazujících částech hodnotového řetězce. Popis hlavních prvků předcházejících a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce a případně identifikace klíčových hodnotových řetězců by měly napomoci pochopení toho, jak podnik uplatňuje požadavky ESRS 1 kapitoly 5 a posouzení významnosti provedené podnikem v souladu s ESRS 1 kapitolou 3. Popis může poskytnout přehled klíčových vlastností subjektů předcházejících a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce na vysoké úrovni s uvedením jejich relativního příspěvku k výkonnosti a postavení podniku a s vysvětlením, jak přispívají k tvorbě hodnoty v podniku.

Požadavek na zveřejňování informací SBM-2 – Zájmy a názory zúčastněných stran

AR 16.Názory a zájmy zúčastněných stran, které jsou vyjádřeny v rámci spolupráce podniku se zúčastněnými stranami prostřednictvím postupu či postupů náležité péče, mohou být relevantní pro jeden nebo více aspektů jeho strategie nebo obchodního modelu. Jako takové mohou ovlivnit rozhodnutí podniku týkající se budoucího směřování strategie nebo obchodního modelu.

Požadavek na zveřejňování informací SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

AR 17.Při popisu toho, kde se v předcházejících a/nebo navazujících částech hodnotového řetězce soustřeďují významné dopady, rizika a příležitosti, podnik zohlední: zeměpisné oblasti, zařízení nebo typy aktiv, vstupy, výstupy a distribuční kanály.

AR 18.Tyto zveřejněné informace mohou být vyjádřeny z hlediska jednotlivého dopadu, rizika nebo příležitosti nebo agregace skupin významných dopadů, rizik a příležitostí, pokud to poskytuje relevantnější informace a nezakrývá významné informace.

4.Řízení dopadů, rizik a příležitostí

Požadavek na zveřejňování informací IRO-2 – Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahuje prohlášení podniku o udržitelnosti

AR 19.Bez ohledu na základ pro prezentaci informací o otázkách udržitelnosti obsažený v ESRS 1 kapitole 8 Struktura prohlášení o udržitelnosti může podnik zveřejnit seznam požadavků na zveřejňování informací, které dodržel při sestavování prohlášení o udržitelnosti (viz bod 54), v části s obecnými informacemi nebo v jiných částech prohlášení o udržitelnosti, pokud to považuje za vhodné. Podnik může použít obsahový rejstřík, tj. tabulkový seznam požadavků na zveřejňování informací zahrnutých v prohlášení o udržitelnosti s uvedením místa, kde se nacházejí (strana/bod).

Minimální požadavek na zveřejňování informací – Politiky MDR-P – Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti

AR 20.Vzhledem k vzájemné závislosti mezi dopady na lidi a životní prostředí, riziky a příležitostmi se jedna politika může vztahovat na několik významných otázek udržitelnosti, včetně otázek, kterými se zabývá více než jeden tematický ESRS. Pokud se například jedna politika týká jak environmentální, tak sociální oblasti, může podnik o této politice informovat v environmentální části svého prohlášení o udržitelnosti. V takovém případě by měl v sociální části uvést křížový odkaz na environmentální část, v níž je politika uvedena. Stejně tak může být politika uvedena v sociální části s křížovým odkazem v environmentální části.

AR 21.V popisu oblasti působnosti politiky může být vysvětleno, kterých činností a/nebo segmentů vlastních provozních činností podniku nebo předcházejících a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce se týká. Popis může také vysvětlit další hranice relevantní pro konkrétní téma nebo situaci podniku, což může zahrnovat zeměpisné oblasti, životní cykly atd. V některých případech, například pokud se politika nevztahuje na celý hodnotový řetězec, může podnik poskytnout jednoznačné informace o tom, nakolik se daná politika vztahuje na hodnotový řetězec.

Minimální požadavek na zveřejňování informací – Opatření MDR-A – Opatření a zdroje v souvislosti s významnými otázkami udržitelnosti

AR 22.Klíčovými opatřeními v rámci tohoto minimálního požadavku na zveřejňování informací jsou opatření, která významně přispívají k dosažení cílů podniku při řešení významných dopadů, rizik a příležitostí. Z důvodu srozumitelnosti mohou být klíčová opatření v případě potřeby agregována.

AR 23.Informace o přidělení zdrojů mohou být prezentovány ve formě tabulky a v členění na kapitálové a provozní výdaje v příslušných časových horizontech a na zdroje použité v běžném vykazovaném roce a pro plánované přidělení zdrojů v určitých časových horizontech.

5.Ukazatele a cíle

Minimální požadavek na zveřejňování informací – cíle MDR-T – Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů

AR 24.Při zveřejňování cílů týkajících se prevence nebo zmírňování dopadů na životní prostředí musí podnik upřednostnit cíle týkající se snížení dopadů v absolutních hodnotách, nikoli v relativních hodnotách. Pokud se cíle týkají prevence nebo zmírňování sociálních dopadů, mohou být specifikovány z hlediska vlivů na lidská práva, blaho nebo pozitivní výsledky pro dotčené zúčastněné strany.

AR 25.Informace o pokroku dosaženém při plnění cílů mohou být uvedeny v přehledné tabulce, včetně informací o výchozí a cílové hodnotě, milnících a dosažených výsledcích za předchozí období.

AR 26.Pokud podnik popisuje pokrok při dosahování cílů politiky, aniž by byl stanoven měřitelný cíl, může stanovit výchozí úroveň, na jejímž základě se pokrok posuzuje. Podnik může například stanovit zvýšení mezd o určité procento pro osoby, které nedosahují spravedlivé mzdy; nebo může posoudit kvalitu svých vztahů s místními komunitami na základě podílu problémů nadnesených komunitami, které byly vyřešeny k jejich spokojenosti. Výchozí situace a hodnocení pokroku se vztahují k dopadům, rizikům a příležitostem, které jsou základem významnosti otázky, jíž se politika zabývá.

Dodatek B: Seznam datových bodů v průřezových a tematických standardech, které jsou vyžadovány právními předpisy EU

Tento dodatek je nedílnou součástí tohoto ESRS 2. Níže uvedená tabulka znázorňuje datové body v ESRS 2 a tematických ESRS, které vycházejí z jiných právních předpisů EU.

Dodatek C: Požadavky na zveřejňování informací a uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s ESRS 2 Obecné informace

Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 2 a má stejnou závaznost jako ostatní části tohoto standardu. Následující tabulka uvádí požadavky tematických ESRS, které je třeba zohlednit při vykazování podle požadavků na zveřejňování informací v ESRS 2.

ESRS E1

ZMĚNA KLIMATU

Obsah

Cíl    

Vzájemný vztah s jinými ESRS    

Požadavky na zveřejňování informací    

-ESRS 2 Obecné informace

Správa a řízení podniku

oPožadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 GOV-3 – Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek    

Strategie    

oPožadavek na zveřejňování informací E1-1 – Plán přechodu ke zmírňování změny klimatu

oPožadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem    

Řízení dopadů, rizik a příležitostí    

oPožadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s klimatem    

oPožadavek na zveřejňování informací E1-2 – Politiky týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně

oPožadavek na zveřejňování informací E1-3 – Opatření a zdroje v souvislosti s politikami týkajícími se změny klimatu

Ukazatele a cíle

oPožadavek na zveřejňování informací E1-4 – Cíle týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně

oPožadavek na zveřejňování informací E1-5 – Spotřeba energie a energetický mix    

oPožadavek na zveřejňování informací E1-6 – Hrubé emise rámce 1, 2, 3 a celkové emise skleníkových plynů    

oPožadavek na zveřejňování informací E1-7 – Pohlcování skleníkových plynů a projekty ke snížení emisí skleníkových plynů financované prostřednictvím uhlíkových kreditů

oPožadavek na zveřejňování informací E1-8 – Interní stanovování cen uhlíku    

oPožadavek na zveřejňování informací E1-9 – Předpokládané finanční následky významných fyzických rizik a rizik přechodu a potenciálních příležitostí souvisejících s klimatem    

Dodatek A: Požadavky na uplatňování    

-ESRS 2 Obecné informace

Strategie

oPožadavek na zveřejňování informací E1-1 – Plán přechodu ke zmírňování změny klimatu

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

oPožadavek na zveřejňování informací E1-2 – Politiky týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně

oPožadavky na zveřejňování informací E1-3 – Opatření a zdroje v souvislosti s politikami týkajícími se změny klimatu

Ukazatele a cíle

oPožadavek na zveřejňování informací E1-4 – Cíle týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně

oPožadavek na zveřejňování informací E1-5 – Spotřeba energie a energetický mix    

oPožadavky na zveřejňování informací E1-6 – Hrubé emise rámce 1, 2, 3 a celkové emise skleníkových plynů    

oPožadavek na zveřejňování informací E1-7 – Pohlcování skleníkových plynů a projekty ke snížení emisí skleníkových plynů financované prostřednictvím uhlíkových kreditů    

oPožadavek na zveřejňování informací E1-8 – Interní stanovování cen uhlíku    

oPožadavek na zveřejňování informací E1-9 – Předpokládané finanční následky významných fyzických rizik a rizik přechodu a potenciálních příležitostí souvisejících s klimatem    

Cíl 

1.Cílem tohoto standardu je specifikovat požadavky na zveřejňování informací, které uživatelům prohlášení o udržitelnosti umožní porozumět:

(a)tomu, jak podnik ovlivňuje změnu klimatu z hlediska významných pozitivních a negativních skutečných a potenciálních dopadů;

(b)minulému, současnému a budoucímu úsilí podniku o zmírnění změny klimatu v souladu s Pařížskou dohodou (nebo aktualizovanou mezinárodní dohodou o změně klimatu) a v souladu s omezením globálního oteplování na 1,5 °C;

(c)plánům a schopnosti podniku přizpůsobit svou strategii a obchodní model v souladu s přechodem na udržitelné hospodářství a přispět k omezení globálního oteplování na 1,5 °C;

(d)veškerým dalším opatřením přijatým podnikem a výsledku těchto opatření k prevenci, zmírnění nebo nápravě skutečných nebo potenciálních negativních dopadů a k řešení rizik a příležitostí;

(e)povaze, typu a rozsahu významných rizik a příležitostí podniku vyplývajících z dopadů změny klimatu a závislostí podniku na změně klimatu a způsobu, jakým je podnik řídí, a

(f)finančním následkům rizik a příležitostí vyplývajících z dopadů změny klimatu a závislostí podniku s ohledem na změnu klimatu v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.

2.Požadavky na zveřejňování informací tohoto standardu zohledňují požadavky souvisejících právních předpisů a nařízení EU (tj. právní rámec pro klima 30 , nařízení o referenčních hodnotách v oblasti klimatu 31 , nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování 32 , taxonomie EU 33 a požadavky orgánu EBA na zveřejňování informací podle 3. pilíře 34 ).

3.Tento standard zahrnuje požadavky na zveřejňování informací týkající se následujících otázek udržitelnosti: „zmírňování změny klimatu“ a „přizpůsobování se změně klimatu“. Zahrnuje také otázky související s energetikou, pokud jsou relevantní pro změnu klimatu.

4.Zmírňování změny klimatu souvisí s úsilím podniku o omezení růstu průměrné globální teploty na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, jak je stanoveno v Pařížské dohodě. Tento standard zahrnuje požadavky na zveřejňování informací, které se týkají mimo jiné sedmi skleníkových plynů: oxidu uhličitého (CO2), methanu (CH4), oxidu dusného (N2O), hydrofluoruhlovodíků (HFC), perfluoruhlovodíků (PCF), fluoridu sírového (SF6) a fluoridu dusitého (NF3). Zahrnuje také požadavky na zveřejňování informací o tom, jak podnik řeší své emise skleníkových plynů, a o souvisejících rizicích přechodu.

5.Přizpůsobení se změně klimatu se týká procesu přizpůsobení podniku skutečným a očekávaným změnám klimatu.

6.Tento standard zahrnuje požadavky na zveřejňování informací o nebezpečích souvisejících s klimatem, která mohou vést k fyzickým klimatickým rizikům pro podnik, a jeho adaptační řešení ke snížení těchto rizik. Zahrnuje také rizika přechodu vyplývající z nutného přizpůsobení se nebezpečím souvisejícím s klimatem.

7.Požadavky na zveřejňování informací týkající se „energie“ zahrnují všechny druhy výroby a spotřeby energie.

Vzájemný vztah s jinými ESRS

8.Látky poškozující ozonovou vrstvu, oxidy dusíku (NOX) a oxidy síry (SOx), mimo jiné emise do ovzduší, jsou spojeny se změnou klimatu, spadají však pod požadavky na podávání zpráv v ESRS E2.

9.Dopady na lidi, které mohou vzniknout v důsledku přechodu na klimaticky neutrální hospodářství, jsou zahrnuty v ESRS S1 Vlastní pracovní síla, ESRS S2 Pracovníci v hodnotovém řetězci, ESRS S3 Dotčené komunity a ESRS S4 Spotřebitelé a uživatelé.

10.Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu úzce souvisí s tématy, kterými se zabývají zejména ESRS E3 Vodní a mořské zdroje a ESRS E4 Biologická rozmanitost a ekosystémy. Pokud jde o vodu a jak je uvedeno v tabulce nebezpečí souvisejících s klimatem v AR 11, tento standard se zabývá akutními a chronickými fyzickými riziky, která vyplývají z nebezpečí souvisejících s vodou a oceány. Úbytkem biologické rozmanitosti a degradací ekosystémů, které mohou být způsobeny změnou klimatu, se zabývá ESRS E4 Biologická rozmanitost a ekosystémy.

11.Tento standard by měl být vykládán a používám společně s ESRS 1 Obecné požadavky a ESRS 2 Obecné informace. 

Požadavky na zveřejňování informací

ESRS 2 Obecné informace

12.Požadavky tohoto oddílu by měly být vykládány a používány ve spojení s informacemi požadovanými v ESRS 2 kapitole 2 Správa a řízení, kapitole 3 Strategie a kapitole 4 Řízení dopadů, rizik a příležitostí. Výsledné informace se uvádějí v prohlášení o udržitelnosti spolu s informacemi vyžadovanými v ESRS 2, s výjimkou ESRS 2 SBM-3 Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem, u něhož podnik může v souladu s bodem 46 ESRS 2 uvést informace spolu s dalšími informacemi požadovanými v tomto tematickém standardu.

Správa a řízení podniku

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 GOV-3 – Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek

13.Podnik zveřejní, zda a jakým způsobem jsou v odměňování členů správních, řídicích a dozorčích orgánů zohledněny aspekty související s klimatem, včetně toho, zda byla jejich výkonnost posouzena na základě cílů snižování emisí skleníkových plynů uvedených v požadavku na zveřejňování informací E1-4, a procentní podíl odměn uznaných v běžném období, který souvisí s aspekty souvisejícími s klimatem, přičemž vysvětlí, o jaké aspekty související s klimatem se jedná.

Strategie

Požadavek na zveřejňování informací E1-1 – Plán přechodu ke zmírňování změny klimatu

14.Podnik zveřejní svůj plán přechodu ke zmírňování změny klimatu 35

15.Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení minulého, současného a budoucího úsilí podniku o zmírnění dopadů změny klimatu, aby se zajistilo, že jeho strategie a obchodní model jsou slučitelné s přechodem na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou a s cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, a případně s expozicí podniku vůči činnostem souvisejícím s uhlím, ropou a zemním plynem.

16.Informace vyžadované podle bodu 14 musí obsahovat:

(a)s odkazem na cíle snižování emisí skleníkových plynů (podle požadavku na zveřejňování informací E1-4) vysvětlení toho, jak jsou cíle podniku slučitelné s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou;

(b)s odkazem na cíle snižování emisí skleníkových plynů (podle požadavku na zveřejňování informací E1-4) a opatření ke zmírňování změny klimatu (podle požadavku na zveřejňování informací E1-3) vysvětlení zjištěných dekarbonizačních pák a klíčových plánovaných opatření, včetně změn v portfoliu produktů a služeb podniku a zavádění nových technologií v rámci svých vlastních činností nebo do předcházejících a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce;

(c)s odkazem na opatření ke zmírnění změny klimatu (podle požadavku na zveřejňování informací E1-3) vysvětlení a kvantifikaci investic a finančních prostředků podniku podporujících provádění jeho plánu přechodu s odkazem na klíčové ukazatele výkonnosti kapitálových výdajů v souladu s taxonomií a případně plánů kapitálových výdajů, které podnik zveřejňuje v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178;

(d)kvalitativní posouzení potenciálních nevyhnutelných emisí skleníkových plynů pocházejících z klíčových aktiv a produktů podniku. To zahrnuje vysvětlení, zda a jak mohou tyto emise ohrozit dosažení cílů podniku v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a vyvolat riziko přechodu, a případně vysvětlení plánů podniku k řízení jeho aktiv a produktů s vysokými emisemi skleníkových plynů a energeticky náročných aktiv a produktů;

(e)u podniků s hospodářskou činností, na kterou se vztahují nařízení v přenesené pravomoci o přizpůsobování se změně klimatu nebo zmírňování změny klimatu podle nařízení o taxonomii, vysvětlení jakéhokoli cíle nebo plánů (kapitálové výdaje, plány kapitálových výdajů, provozní výdaje), které má podnik stanoveny pro sladění svých hospodářských činností (příjmů, kapitálových výdajů, provozních výdajů) s kritérii stanovenými v těchto nařízení Komise v přenesené pravomoci 2021/2139 36 ;

(f)případně zveřejnění významných částek kapitálových výdajů investovaných během vykazovaného období v souvislosti s hospodářskými činnostmi souvisejícími s uhlím, ropou a zemním plynem 37 ;

(g)zveřejnění informace o tom, zda je podnik vyloučen z referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu 38 ;

(h)vysvětlení, jak je plán přechodu začleněn do celkové obchodní strategie a finančního plánování podniku a jak je s nimi sladěn;

(i)zda je plán přechodu schválen správními, řídícími a dozorčími orgány podniku a

(j)vysvětlení pokroku podniku při provádění plánu přechodu.

17.Pokud podnik nemá plán přechodu, uvede, zda a případně kdy plán přechodu přijme.

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

18.Podnik u každého identifikovaného významného rizika souvisejícího s klimatem vysvětlí, zda se jedná o fyzické riziko související s klimatem nebo o riziko přechodu související s klimatem.

19.Podnik popíše odolnost své strategie a obchodního modelu ve vztahu ke změně klimatu. Popis obsahuje:

(a)rozsah analýzy odolnosti;

(b)to, jak a kdy byla provedena analýza odolnosti, včetně použití analýzy scénářů klimatu, jak je stanoveno v níže uvedeném požadavku na zveřejňování informací souvisejícím s ESRS 2 IRO-1 a v příslušných bodech požadavku na uplatňování, a

(c)výsledky analýzy odolnosti včetně výsledků analýzy scénářů.

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s klimatem

20.Podnik popíše postup identifikace a hodnocení dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s klimatem. Tento popis zahrnuje postup vztahující se na:

(a)dopady na změnu klimatu, zejména na emise skleníkových plynů podniku (podle požadavku na zveřejňování informací ESRS E1-6);

(b)fyzická rizika související s klimatem, zejména v rámci vlastních provozních činností a v předchozích a/nebo navazujících částech hodnotového řetězce:

I.identifikaci nebezpečí souvisejících s klimatem, přičemž se zohlední přinejmenším klimatické scénáře s vysokými emisemi, a

II.posouzení toho, jak mohou být jeho aktiva a obchodní činnosti vystaveny těmto nebezpečím souvisejícím s klimatem a jak jsou na ně citlivé, což pro podnik představuje hrubá fyzická rizika;

(c)rizika přechodu a příležitosti související se změnou klimatu v rámci vlastních provozních činností a zejména v rámci předchozích a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce:

I.identifikace přechodných jevů souvisejících s klimatem, přičemž se zvažuje alespoň klimatický scénář, který je v souladu s omezením globálního oteplování na 1,5 °C bez překročení nebo s omezeným překročením, a

II.posouzení toho, jak mohou být jeho aktiva a podnikatelské činnosti vystaveny těmto událostem spojeným s přechodem souvisejícím se změnou klimatu a vytvářet pro podnik hrubá rizika přechodu nebo příležitosti.

21.Při zveřejňování informací požadovaných podle bodu 20 písm. b) a 20 písm. c) podnik vysvětlí, jakým způsobem použil analýzu scénářů souvisejících s klimatem, včetně rozsahu klimatických scénářů, k identifikaci a posouzení fyzických rizik a rizik přechodu a příležitostí v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.

Požadavek na zveřejňování informací E1-2 – Politiky týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně

22.Podnik popíše své politiky, které byly přijaty za účelem řízení jeho významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se změně klimatu.

23.Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení rozsahu, v jakém podnik uplatňuje politiky, které se zabývají identifikací, hodnocením, řízením a/nebo sanací jeho významných dopadů, rizik a příležitostí v souvislosti se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se změně klimatu.

24.Informace požadované podle bodu 22 obsahují informace o politikách, které podnik zavedl za účelem řízení svých významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se změně klimatu v souladu s ESRS 2 MDR-P Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti.

25.Podnik uvede, zda a jak se jeho politiky týkají následujících oblastí:

(a)zmírňování změny klimatu;

(b)přizpůsobování se změně klimatu;

(c)energetická účinnost;

(d)zavádění obnovitelných zdrojů energie a

(e)ostatní

Požadavek na zveřejňování informací E1-3 – Opatření a zdroje v souvislosti s politikami týkajícími se změny klimatu

1.Podnik zveřejní svá opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu a zdroje přidělené na jejich provádění.

2.Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je poskytnout přehled o klíčových přijatých a plánovaných opatřeních ke splnění úkolů politiky a cílů souvisejících s klimatem.

3.Popis opatření a zdrojů souvisejících se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se změně klimatu se řídí zásadami uvedenými v ESRS 2 MDR-A Opatření a zdroje ve vztahu k významným otázkám udržitelnosti.

4.Kromě ESRS 2 MDR-A podnik:

(a)při výčtu klíčových opatření přijatých ve vykazovaném roce a plánovaných do budoucna uvede opatření ke zmírňování změny klimatu pomocí dekarbonizační páky, včetně přírodě blízkých řešení;

(b)při popisu výsledků opatření ke zmírňování změny klimatu zahrne dosažené a očekávané snížení emisí skleníkových plynů a

(c)spojí významné peněžní částky kapitálových a provozních výdajů, které jsou nutné k realizaci přijatých nebo plánovaných opatření:

I.s příslušnými řádky nebo poznámkami v účetní závěrce;

II.klíčovými ukazateli výkonnosti požadovanými podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 a

III.případně s plánem kapitálových výdajů požadovaným v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178.

Ukazatele a cíle

Požadavek na zveřejňování informací E1-4 – Cíle týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně

5.Podnik zveřejní cíle související s klimatem, které stanovil.

6.Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení cílů, které si podnik stanovil na podporu svých politik ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu a k řešení svých významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s klimatem.

7.Informace o cílech vyžadované v bodě 30 musí obsahovat informace uvedené v ESRS 2 MDR-T Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů.

8.Za účelem zveřejnění informací podle bodu 30 podnik uvede, zda a jak stanovil cíle snižování emisí skleníkových plynů a/nebo jakékoli jiné cíle pro řízení významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s klimatem, jako je zavádění obnovitelných zdrojů energie, energetická účinnost, přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování fyzických rizik nebo rizik přechodu.

9.Pokud si podnik stanovil cíle snižování emisí skleníkových plynů 39 , použije se ESRS 2 MDR-T a následující požadavky:

(a)cíle snižování emisí skleníkových plynů se zveřejňují v absolutní hodnotě (buď v tunách ekvivalentu CO2, nebo jako procento emisí referenčního roku), a pokud je to relevantní, v hodnotě intenzity;

(b)cíle snižování emisí skleníkových plynů se zveřejňují pro emise skleníkových plynů rámce 1, 2 a 3, buď samostatně, nebo souhrnně. V případě souhrnných cílů snižování emisí skleníkových plynů podnik uvede, kterých rámců emisí skleníkových plynů (1, 2 a/nebo 3) se cíl týká, jaký podíl připadá na každý příslušný rámec emisí skleníkových plynů a kterých skleníkových plynů se týká. Podnik vysvětlí, jakým způsobem je zajištěn soulad těchto cílů s jeho hranicemi inventury skleníkových plynů (podle požadavku na zveřejňování informací E1-6). Cíle snižování emisí skleníkových plynů jsou hrubé cíle, což znamená, že podnik nezahrnuje pohlcování skleníkových plynů, uhlíkové kredity ani emise, jejichž vzniku bylo zabráněno, jako prostředek k dosažení cílů snižování emisí skleníkových plynů;

(c)podnik zveřejní svůj stávající referenční rok a výchozí hodnotu a od roku 2030 aktualizuje referenční rok pro své cíle snižování emisí skleníkových plynů po každém následujícím pětiletém období. Podnik může zveřejnit minulý pokrok, jehož dosáhl při plnění svých cílů, před stávajícím referenčním rokem za předpokladu, že tyto informace jsou v souladu s požadavky tohoto standardu;

(d)cíle snižování emisí skleníkových plynů musí zahrnovat alespoň cílové hodnoty pro rok 2030, a pokud jsou k dispozici, i pro rok 2050. Od roku 2030 se cílové hodnoty stanoví po každém následujícím pětiletém období;

(e)podnik uvede, zda jsou cíle snižování emisí skleníkových plynů vědecky podložené a slučitelné s omezením globálního oteplování na 1,5 °C. Podnik uvede, jaký rámec a metodika byly použity pro stanovení těchto cílů, včetně toho, zda jsou odvozeny pomocí odvětvové dekarbonizace a jaké jsou základní klimatické a politické scénáře a zda byly cíle externě zajištěny. V rámci kritických předpokladů pro stanovení cílů snižování emisí skleníkových plynů podnik stručně vysvětlí, jak zohlednil budoucí vývoj (např. změny v objemech prodeje, změny v preferencích a poptávce zákazníků, regulační faktory a nové technologie) a jak tyto změny potenciálně ovlivní jeho emise skleníkových plynů i snižování emisí, a

(f)podnik popíše očekávané dekarbonizační páky a jejich celkový kvantitativní přínos k dosažení cílů snižování emisí skleníkových plynů (např. energetická nebo materiálová účinnost a snížení spotřeby, přechod na jiné palivo, využívání energie z obnovitelných zdrojů, postupné vyřazování nebo nahrazování produktů a procesů).

Požadavek na zveřejňování informací E1-5 – Spotřeba energie a energetický mix

10.Podnik poskytne informace o své spotřebě energie a energetickém mixu.