Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Definice relevantního trhu

Definice relevantního trhu

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Sdělení Komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství

CO JE CÍLEM TOHOTO SDĚLENÍ?

Účelem tohoto sdělení je vysvětlit společnostem a jiným zúčastněným stranám přístup Evropské komise k definici trhu – což je klíčový první krok při posuzování Komise v řadě antimonopolních řízení a případů fúze.

KLÍČOVÉ BODY

V případě podezření, že došlo k porušení pravidel hospodářské soutěže Evropské unie (EU), je prvním prvkem, který je třeba zkoumat, relevantní trh. Vymezit relevantní trh znamená určit oblast působnosti pravidel hospodářské soutěže v souvislosti s restriktivními praktikami a se zneužíváním dominantního postavení (nařízení (ES) č. 1/2003 – viz shrnutí), jakož i oblast působnosti právního předpisu o spojování podniků (nařízení (ES) č. 139/2004 – viz shrnutí).

Sdělení v duchu transparentnosti vysvětluje, jaké metody Komise v jednotlivých případech používá k vymezení relevantního trhu. Tato analýza, která zohledňuje jak výrobkový, tak zeměpisný relevantní trh, může být použita k určení skutečných soutěžitelů, kteří mohou omezovat chování uvedených podniků, a k posouzení míry skutečné hospodářské soutěže na daném trhu.

Vymezení relevantního trhu

Relevantní trh kombinuje výrobkový a zeměpisný trhu a je vymezen následujícím způsobem.

  • Relevantní výrobkový trh zahrnuje všechny výrobky a/nebo služby, které jsou spotřebitelem s ohledem na jejich vlastnosti, ceny a zamýšlené použití považovány za zaměnitelné nebo zastupitelné.
  • Relevantní zeměpisný trh zahrnuje oblast, ve které se dotyčné podniky účastní dodávky a poptávky výrobků nebo služeb a ve které jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně stejnorodé.

Analýza za účelem vymezení relevantního trhu

Komise určila řadu kritérií, která mohou pomoci analyzovat chování firem na trhu a zvláštní podmínky relevantního trhu. Tato metoda by však mohla vést k rozdílným výsledkům podle povahy zkoumaného problému hospodářské soutěže. Proto je zapotřebí strukturální analýza, která je rovněž dostatečně flexibilní, aby zohlednila konkrétní okolnosti daného problému.

Prostřednictvím předběžné analýzy se Komise snaží vymezit výrobkový trh tím, že prozkoumá, zda dva výrobky jsou součástí téhož trhu. Rovněž se snaží určit zeměpisný trh vypracováním přehledu o rozdělení tržních podílů v držení dotčených stran a jejich soutěžitelů, o účtovaných cenách a veškerých cenových rozdílech.

Jakmile byly výrobkový a zeměpisný trh vymezeny, provede Komise podrobnější analýzu založenou na pojmu nahraditelnosti. Firmy v konkurenčním systému musí dodržovat dvě zásadní omezení: nahrazení poptávky a nahrazení nabídky. Na trhu probíhá hospodářská soutěž, pokud si zákazníci mohou zvolit z různých výrobků s podobnými vlastnostmi nebo pokud dodavatel nečelí překážkám při dodávání výrobků a poskytování služeb na daném trhu.

Kritérium nahraditelnosti umožňuje zaměřit průzkum na jakékoliv zaměnitelné výrobky a díky tomu vymezit relevantní výrobkový a zeměpisný trh s větší mírou jistoty. Teprve ve finální fázi je příslušný trh analyzován s cílem určit stupeň integrace na trzích EU.

Komise proto provádí posouzení nahraditelnosti na straně poptávky (tj. u zákazníků) a nahraditelnosti na straně nabídky (tj. u dodavatelů). V prvním případě se zabývá otázkou, zda zákazníci daného výrobku mohou snadno přejít na podobný výrobek v reakci na malé, ale trvalé zvýšení ceny (v rozmezí od 5 % do 10 %). V druhém případě se zabývá otázkou, zda jiní dodavatelé mohou snadno převést výrobu na relevantní výrobky a prodávat je na trhu.

Kritérium nahraditelnosti však nebere v potaz podmínky, za kterých dané firmy vykonávají činnost. Proto je například nezbytné přezkoumat podmínky přístupu k vymezenému trhu. V této souvislosti Komise posoudí výrobkový a zeměpisný rozměr relevantního trhu a přihlédne k následujícím prvkům.

  • Nedávná minulost. V některých případech je možné analyzovat důkazy vztahující se na nedávné cenové odchylky, například pokud jde o nahrazení mezi dvěma výrobky nebo o reakci zákazníků.
  • Výsledky konkrétních studií. Je možné posoudit pružnost poptávky* u výrobku prostřednictvím ekonometrických a statistických testů. Rovněž je užitečné posuzovat zeměpisný trh na základě faktorů, které mají dopad na místní preference (např. kultura, jazyk atd.).
  • Názory zákazníků a soutěžitelů. Komise se může obrátit na hlavní zákazníky a soutěžitele dané firmy s cílem získat věcné důkazy a vyhodnotit jejich reakci v případě cenových odchylek v rámci zeměpisné oblasti.
  • Spotřebitelské preference.: Komise může požádat dotčené firmy o průzkumy trhu, které provedly před uvedením výrobku na trh nebo před stanovením jeho ceny. Může také porovnávat nákupní zvyklosti spotřebitelů na relevantním trhu se zvyklostmi jiných zákazníků na jiném zeměpisném trhu, kde panují podobné podmínky.
  • Překážky (regulační nebo jiné) a náklady spojené s převedením poptávky na jiné výrobky nebo oblasti.
  • Různé kategorie zákazníků a cenová diskriminace. Zvláštní skupina zákazníků zaměřených na relevantní výrobek může vytvořit užší, zvláštní trh, pokud se může stát předmětem cenové diskriminace.

Jako poslední krok Komise bere v úvahu proces integrace trhů a to, jaký mohou mít dopad na hospodářskou soutěž na daném zeměpisném trhu opatření na odstranění překážek obchodu a na vytvoření integrovaného evropského trhu.

Před vyvozením závěrů může Komise konzultovat s hlavními firmami v daném odvětví o mezích výrobkového a zeměpisného trhu. Případně může také provést kontrolu na místě.

Výpočet tržního podílu

Definice relevantního trhu, jak pokud jde o výrobkový, tak o zeměpisný trh, umožňuje určit účastníky trhu (dodavatele, zákazníky, spotřebitele). Na tomto základě lze vypočítat celkovou velikost trhu a podíly na trhu pro každého dodavatele podle jejich prodejů relevantního výrobku v relevantní oblasti.

Celkovou velikost trhu a podíly na trhu každého dodavatele mohou pomoci vypočítat odhady společností, studie objednané od průmyslových poradců a/nebo obchodních sdružení a údaje o obratu společností. Ačkoliv základem, který se používá k výpočtu tržních podílů, jsou obvykle tržby, existují i jiné ukazatele, které mohou poskytnout užitečné informace v závislosti na konkrétním výrobku nebo dotčeném odvětví, jako je kapacita a počet účastníků nabídky na trhu atd.

KONTEXT

V souladu se zásadami zlepšování právní úpravy provedla Komise v červenci 2021 hodnocení fungování svého sdělení o definici trhů z roku 1997 a vydala zprávu, ve které uvádí své závěry.

Další informace viz:

KLÍČOVÉ POJMY

Pružnost poptávky. Míra, v jaké poptávka reaguje na změny faktorů, jako je cena, výše příjmů nebo dostupnost náhrad.

HLAVNÍ DOKUMENT

Sdělení Komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství (Úř. věst. C 372, 9.12.1997, s. 5–13).

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Pracovní dokument útvarů Komise: hodnocení sdělení Komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství ze dne 9. prosince 1997 (SWD(2021) 199 final, 12.7.2021).

Pracovní dokument útvarů Komise: shrnutí hodnocení sdělení Komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství ze dne 9. prosince 1997 (SWD(2021) 200 final, 12.7.2021).

Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1–22).

Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1–25).

Následné změny nařízení (ES) č. 1/2003 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Poslední aktualizace 26.10.2021

Top