Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Evropský úřad pro boj proti podvodům – pravidla vyšetřování

Evropský úřad pro boj proti podvodům – pravidla vyšetřování

 

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)

Nařízení (EU, Euratom) 2020/2223, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, pokud jde o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a účelnost vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům

CO JE CÍLEM TĚCHTO NAŘÍZENÍ?

Cílem nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 je:

  • posílení nezávislosti Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), který byl zřízen rozhodnutím 1999/352/ES, ESUO, Euratom za účelem boje proti podvodům, úplatkářství a veškeré jiné protiprávní činnosti, která by mohla poškozovat finanční zájmy* EU,
  • posílení efektivity vyšetřování úřadu OLAF,
  • zlepšení spolupráce mezi jednotlivými zúčastněnými orgány a institucemi,
  • posílení práv osob, které jsou předmětem vyšetřování.

Změna nařízení (EU, Euratom) č. 2020/2223 má za cíl:

  • přizpůsobit fungování úřadu OLAF založení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) zřízenému podle nařízení (EU) 2017/1939 (viz shrnutí) za účelem zajištění maximální doplňkovosti a
  • zlepšení účelnosti vyšetřovací funkce úřadu OLAF, pokud jde o několik konkrétních oblastí včetně:
    • nových pravidel pro provádění kontrol a inspekcí na místě
    • přístupu k informacím o bankovních účtech
    • vytvoření funkce kontrolora procesních záruk
    • přístupu k závěrečné zprávě dotčenou osobou
    • posílení role koordinačních služeb pro boj proti podvodům v zemích EU a
    • nových pravidel ke zlepšení následných vyšetřování.

KLÍČOVÉ BODY

Úřad OLAF:

  • provádí vnitřní a vnější vyšetřování,
  • poskytuje pomoc úřadu ESUO založenou na úzké spolupráci, výměně informací, doplňkovosti a zamezení zdvojování činností,
  • pomáhá zemím EU organizovat úzkou spolupráci mezi jejich úřady pro boj proti podvodům,
  • rozvíjí jako služba Evropské komise politiky EU,
  • přispívá k vytváření a rozvoji protikorupčních strategií za účelem boje proti podvodům a ochrany finančních zájmů EU,
  • podporuje a koordinuje sdílení operačních zkušeností a osvědčených procesních postupů,
  • účastní se v případě potřeby společných vyšetřovacích týmů,
  • podporuje společné vnitrostátní činnosti v oblasti boje proti podvodům.

Vnitřní vyšetřování

Úřad OLAF:

  • provádí správní vyšetřování v rámci orgánů, institucí a jiných subjektů EU a v prostorách hospodářských subjektů*,
  • využívá okamžitý a neohlášený přístup k jakýmkoli relevantním informacím a údajům souvisejícím s předmětem vyšetřování,
  • může si od úředníků, jiných zaměstnanců a vedoucích jiných orgánů vyžádat ústní a písemné informace,
  • Informuje instituce, orgány, agentury a jiné subjekty EU, pokud se vyšetřování týká jejich zaměstnanců, a v případě potřeby je konzultuje, pokud by měla být přijata preventivní správní opatření za účel ochránit finanční zájmy EU.

Změna nařízení (EU, Euratom) 2020/2223 umožňuje úřadu OLAF, aby v průběhu svých vyšetřování měl přístup k zařízením v soukromém vlastnictví využívaným pro pracovní účely, pokud má úřad OLAF důvodné podezření, že jejich obsah by mohl být pro vyšetřování důležitý. Přístup se zakládá na interních pravidlech přijatých daným dotčeným orgánem, institucí či jiným subjektem EU v souvislosti s jejich zaměstnanci a členy.

Vnější vyšetřování

Úřad OLAF:

  • provádí kontroly a inspekce na místě a další vyšetřovací činnosti v zemích EU, v zemích mimo EU, v prostorách mezinárodních organizací a u hospodářských subjektů podle pravidel stanovených v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 a podle podmínek dohod o spolupráci a vzájemné pomoci,
  • může předat příslušným vnitrostátním úřadům zemím EU informace o podvodu, úplatkářství a jiném protiprávním jednání poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy EU, aby jim umožnil, aby přijaly vhodná opatření.

Podle změny nařízení (EU, Euratom) 2020/2223 by ve vnějším vyšetřování probíhal přístup k zařízením v soukromém vlastnictví používaným pro pracovní účely za stejných podmínek a ve stejném rozsahu, jako tomu je u vnitrostátních úřadů v dané zemi.

Postup při vyšetřování

Generální ředitel úřadu OLAF:

  • rozhoduje v případě, že existuje dostatečně závažné podezření, o zahájení vnějšího nebo vnitřního vyšetřování, a to buď z vlastního podnětu, nebo na žádost orgánu, instituce nebo jiného subjektu EU či některé země EU,
  • může poslat jakékoliv relevantní informace příslušnému orgánu, instituci nebo jinému subjektu EU či zemi EU, pokud se generální ředitel rozhodne vyšetřování nezahájit,
  • řídí vedení vyšetřování v příslušných případech na základě písemných pokynů,
  • podává zprávu dozorčímu výboru, pokud vyšetřování nemůže být uzavřeno do 12 měsíců, a poté pravidelně každých šest měsíců,
  • může vnitrostátním soudním orgánům předat jakékoliv informace získané v průběhu vnitřního vyšetřování, které spadají do jejich příslušnosti.

Personál úřadu OLAF:

  • provádí vyšetřování objektivně a nestranně a respektuje procesní záruky stanovené v nařízení a presumpci neviny,
  • hledá důkazy pro a proti dotyčné osobě,
  • může kdykoliv v průběhu vyšetřování, pokud zašle výzvu ve vhodném předstihu, provést výslech určité osoby nebo svědka – tato osoba má právo nevypovídat ve svůj neprospěch,
  • vyhotoví zápis výslechu a poskytne kopii vyslýchané osobě,
  • poskytuje dotčené osobě příležitost se vyjádřit ke skutečnostem, které se jí týkají,
  • zachovává důvěrnost všech informací předaných nebo obdržených v průběhu vnějšího nebo vnitřního vyšetřování,
  • spolupracuje s úřadem EPPO, Eurojustem, Europolem a příslušnými orgány zemí EU, zemí mimo EU a mezinárodními organizacemi.

Přístup k informacím k bankovním účtům

Podle změny nařízení (EU, Euratom) 2020/2223 jsou posíleny vyšetřovací pravomoci úřadu OLAF. Úřad OLAF může žádat informace o bankovních účtech a, je-li to naprosto nezbytné, o transakcích ve spolupráci s vnitrostátními orgány. Platí pro něj stejné podmínky jako pro příslušné vnitrostátní orgány a musí být podána písemná žádost s vysvětlením vhodnosti a přiměřenosti.

Kontrolor procesních záruk

Nezávislá role kontrolora procesních záruk byla vytvořena podle změny nařízení (EU, Euratom) 2020/2223. Kontrolor, který administrativně spadá pod dozorčí výbor, by měl být zodpovědný za vyřizování stížností dotčených osob a může vydávat doporučení úřadu OLAF, jak problém ze stížnosti řešit.

Úzká spolupráce mezi úřadem OLAF a EPPO

Úřady OLAF a EPPO mají doplňkovou úlohu v oblasti ochrany finančních zájmů EU a budou fungovat v úzké spolupráci. Podle změny nařízení (EU, Euratom) 2020/2223 nadále zůstává úřad OLAF správním orgánem provádějícím správní vyšetřování, které může vést k finančním, správním, disciplinárním či justičním doporučením, mandát úřadu EPPO, který zahrnuje 22 z 27 zemí EU, se zaměřuje na trestní vyšetřování, aby stanovil trestní odpovědnost osob zapojených do podvodu, úplatkářství či jiných trestných činů, které mají vliv na finanční zájmy EU, které spadají do jeho pravomoci.

Úřad OLAF musí při svém působení jako podpora úřadu EPPO a při chránění přípustnosti důkazů a základních práv úzce spolupracovat s úřadem EPPO, aby společně zajistily dodržování procesních záruk podle nařízení (EU) 2017/1939.

Závěrečná zpráva

Závěrečná zpráva je vypracována pod vedením generálního ředitele po dokončení vyšetřování a:

  • obsahuje:
    • právní základ pro vyšetřování
    • provedené procesní úkony a dodržené procesní záruky
    • zjištěné skutečnosti a jejich předběžnou právní kvalifikaci
    • odhadovaný finanční dopad a
    • závěry vyšetřování.
  • je v případě potřeby doplněna o doporučení generálního ředitele, zda mají být provedeny disciplinární, správní, finanční nebo soudní kroky, a o odhadované částky, které by měly být vymáhány,
  • je odeslána dotčené zemi EU nebo orgánu, instituci či jinému subjektu EU.

Země EU:

  • založí koordinační službu pro boj proti podvodům (AFCOS) za účelem usnadnění efektivní spolupráce a sdílení informací s úřadem OLAF,
  • poskytují nebo koordinují nezbytnou pomoc pro úřad OLAF, aby mohl účelně plnit své úkoly.

Orgány, instituce a jiné subjekty EU:

  • přijmou předpisy, které jejich zaměstnancům ukládají, aby spolupracovali s úřadem OLAF a poskytovali mu informace,
  • zajistí důvěrnost vnitřních vyšetřování,
  • nesmí zahájit souběžné vyšetřování stejných skutečností, pokud generální ředitel úřadu OLAF zahájil nebo zvažuje zahájení vyšetřování úřadu OLAF,
  • zašlou úřadu OLAF neprodleně jakékoliv informace o možných případech podvodu, úplatkářství nebo jiného protiprávního jednání.

Zrušení

Nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 zrušuje nařízení (ES) č. 1073/1999 a nařízení (Euratom) č. 1074/1999.

ODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽIJÍ?

  • Nařízení (EU,Euratom) č. 883/2013 platí od 1. října 2013.
  • Nařízení (EU, Euratom) 2020/2223 vstoupilo v platnost dne 17. ledna 2021.

KONTEXT

Pro více informací viz:

KLÍČOVÉ POJMY

Finanční zájmy: příjmy, výdaje a aktiva, na něž se vztahuje rozpočet EU.
Hospodářský subjekt: podniky nebo jiné organizace, jako jsou smluvní a jiní dodavatelé dodávající zboží, práci nebo služby.

HLAVNÍ DOKUMENTY

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1–22)

Postupné změny nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2223 ze dne 23. prosince 2020, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, pokud jde o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a účelnost vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 49–73)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1–71)

Viz konsolidované znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29–41)

Viz konsolidované znění.

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě – Hodnocení uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (COM(2017) 589 final, 2.10.2017)

Pracovní dokument útvarů Komise – Hodnocení uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 přiložený k dokumentu Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě (SWD(2017) 332 final, 2.10.2017)

Rozhodnutí Komise 1999/352/ES, ESUO, Euratom ze dne 28. dubna 1999 o zřízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) (Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 20–22)

Viz konsolidované znění.

Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2–5)

Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1–4)

Rozhodnutí Komise 94/140/ES ze dne 23. února 1994 o zřízení Poradního výboru pro koordinaci boje proti podvodům (Úř. věst. L 61, 4.3.1994, s. 27–28)

Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 02.02.2021

Top