Dlouhodobý rozpočet EU – efektivní plnění priorit po roce 2020

KLÍČOVÉ BODY

Rozpočet EU se velmi odlišuje od státních rozpočtů zemí EU – jedná se primárně o investiční rozpočet, má dlouhodobý horizont plánování a musí být vždy vyrovnaný.

Návrhy víceletého finančního rámce Komise, které měly být předloženy do května 2018, vycházejí ze zásady evropské přidané hodnoty, tj. hodnoty vyplývající z výdajů EU, která doplňuje hodnotu, kterou by jinak vytvořily země EU, pokud by jednaly samy.

Sdělení poukazuje na to, že se neformální zasedání lídrů koná v pravý čas a má zásadní význam. Prvním krokem je určit, co by si Evropa přála činit společně a dohodnout se na prioritách. Dalším krokem je poskytnout EU náležité finanční prostředky pro dosažení těchto priorit.

Sdělení obsahuje seznam řady možností politiky a snaží se vyčíslit jejich finanční dopad.

Dva příklady:

• Pokud země EU přijmou závazek, který už přijaly častokrát a který spočívá ve zlepšení ochrany vnějších hranic EU, bude to v průběhu sedmi let stát 20 až 25 miliard eur a až 150 miliard eur pro celý systém správy hranic EU.
• Pokud jde o podporu mobility mladých lidí, je silně podporována i potřeba zintenzivnit mobilitu a výměny, a to i prostřednictvím podstatně rozšířeného programu Erasmus+. V závislosti na úrovni ambicí lze předpokládat několik scénářů. Zdvojnásobení počtu mladých lidí v EU účastnících se programu Erasmus+ by vyžadovalo investici ve výši 30 miliard eur v průběhu sedmi let. Poskytnutí příležitosti v programu Erasmus+ každému třetímu mladému člověku by si vyžádalo rozpočet na období 2021 až 2027 ve výši 90 miliard eur.

Sdělení též pojednává o:

• tom, jak učinit více s méně zdroji pomocí efektivnějších finančních nástrojů, a o významu záruk,
• zvýšení flexibility, aby se dlouhodobý rozpočet přizpůsoboval novým potřebám a reagoval rychle na nepředvídané události, např. maximálním využitím nepoužitých finančních prostředků¹ a možnosti vytvořit rezervu,
• modernizaci rozpočtu EU, včetně posílení cílů rozpočtu EU a způsobu jeho financování a využití případných nových vlastních zdrojů,
• možnostech posílení vazby – často označované jako „podmíněnost“ – mezi financováním EU a respektováním základních hodnot EU.

Sdělení připomíná, že finanční rozhodnutí o víceletém finančním rámci musí přijmout Evropská rada se souhlasem Evropského parlamentu.

Sdělení též zdůrazňuje důležitost správného načasování: dohoda o příštím víceletém finančním rámci v roce 2019 by vyslala signál o silné a sjednocené Evropě 27 zemí, která je schopna plnit cíle přesvědčivě, a zajistila by i předvídatelnost a kontinuitu financování ve prospěch všech.