EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.7.2023

COM(2023) 459 final

2023/0288(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o statistikách trhu práce Evropské unie týkajících se podniků a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 530/1999 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2003 a (ES) č. 453/2008

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2023) 295 final} - {SWD(2023) 265 final} - {SWD(2023) 266 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Informace shromážděné v několika souborech údajů statistik LMB jsou zkreslené z důvodu neúplného pokrytí veřejného sektoru (nebo jeho částí) a mikropodniků. V několika členských státech nejsou podniky s jedním až devíti zaměstnanci zahrnuty do zjišťování o struktuře výdělků ani do zjišťování nákladů práce. Tím dochází ke zkreslení klíčových statistik, jako je průměrný a mediánový výdělek, které se používají k odvození rozdílů v odměňování žen a mužů nebo k posouzení přiměřenosti minimálních mezd. Kromě toho působí chybějící právní povinnost poskytovat informace o rozdílech v odměňování žen a mužů stále více problémů, jelikož současný sběr údajů je dobrovolný a nepokrývá všechny země EU ani všechny požadované proměnné. To představuje riziko pro sledování rovnosti žen a mužů a spravedlivých pracovních podmínek.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami EU

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Pozitivním výsledkem je, že podle hodnocení statistiky LMB umožňují shromažďovat vysoce kvalitní informace, které jsou široce využívány k zamýšleným účelům. Silnými stránkami statistik LMB je jejich soudržnost, efektivnost, srovnatelnost a skutečnost, že jsou dobře zavedené, spolehlivé a široce používané organizacemi a tvůrci politik na všech úrovních. Jedním ze slabých míst současného právního rámce je, že nezahrnuje sběr údajů o rozdílech v odměňování žen a mužů. Chybějící zákonná povinnost poskytovat každoročně informace o rozdílech v odměňování žen a mužů působí stále více problémů, jelikož dobrovolný sběr údajů narušuje jejich kvalitu a nese s sebou rizikové faktory pro sledování evropského pilíře sociálních práv, sledování 5. cíle udržitelného rozvoje OSN ze strany EU a monitorování strategie pro rovnost žen a mužů a směrnice o transparentnosti odměňování. Některé členské státy neposkytly žádné roční údaje o rozdílech v odměňování žen a mužů.

Další slabou stránkou stávajícího právního rámce je, že nezachycuje významné subjekty hospodářství EU, jako jsou mikropodniky. Některé nedostatky statistik LMB, které byly zjištěny již při přijímání právních aktů, přetrvávají. Tyto nedostatky byly ve stávajícím rámci řešeny různými způsoby (požadavkem na studie proveditelnosti, které mohly vést ke změně právních předpisů, nebo poskytnutím finanční podpory na vytvoření potřebných kapacit), ale u některých sběrů údajů nebyly vyřešeny. Proto jsou shromážděné informace v některých statistikách LMB zkreslené, zejména z důvodu neúplného pokrytí některých hospodářských odvětví nebo mikropodniků. V důsledku toho nelze údaje poskytované Eurostatu plně využít: souhrny na úrovni EU nelze vypočítat pro celou ekonomiku a je obtížné porovnávat jednotlivé země.

Kromě toho existuje prostor pro zlepšení včasnosti a četnosti údajů statistik LMB. Výsledky konzultací se zúčastněnými stranami ukazují, že četnost zjišťování o struktuře výdělků a zjišťování nákladů práce již není pro některé uživatele dostatečná. Zúčastněné strany se rovněž domnívají, že by se mohla zlepšit včasnost obou zjišťování i indexu nákladů práce.

Dalším nedostatkem je, že statistiky LMB se postupem času s rostoucím důrazem na tvorbu politiky založené na důkazech staly důležitým předpokladem pro lepší analýzu. Stávající právní předpisy se zaměřují na potřeby údajů pro politické priority v době, kdy byla iniciativa původně vypracována. V průběhu času se tyto priority vyvíjely a současné statistiky LMB již nepokrývají dostatečně členění politik nebo jejich proměnné. Především mezery potvrzené při konzultaci se zúčastněnými stranami se týkají řady proměnných, které by po zahrnutí do zjišťování o struktuře výdělků umožnily lepší analýzu mikrodat a odvozených rozdílů v odměňování žen a mužů. V neposlední řadě byla vyjádřena potřeba větší granularity údajů o volných pracovních místech.

Další slabinou současného právního rámce je, že není přizpůsoben k využívání nových zdrojů v členských státech i na úrovni EU. Nařízení týkající se statistik LMB nepočítala s využitím inovativních údajů jako možného zdroje, protože v té době nebyly k dispozici. Současný rámec pro podávání zpráv o kvalitě proto není vhodný pro hodnocení těchto nových zdrojů údajů. Kromě toho by zvýšené využívání administrativních údajů, které bylo zaznamenáno v posledních letech, vyžadovalo řádnou dokumentaci, což není prostřednictvím stávajícího podávání zpráv o kvalitě možné.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Konzultační strategie mapovala profily klíčových zúčastněných stran ve třech hlavních skupinách: i) poskytovatelé zdrojových údajů (např. držitelé administrativních údajů) a respondenti (poskytovatelé údajů v podnicích, kteří se přímo účastní sběru údajů); ii) tvůrci statistik (především národní statistické úřady) a iii) uživatelé statistik.

Konzultace zahrnovala tyto činnosti: veřejné a cílené konzultace, cílený workshop, rozhovory s klíčovými zúčastněnými stranami a analýzu podkladů.

Konzultace se zúčastněnými stranami úspěšně oslovily zamýšlené skupiny zúčastněných stran (kromě poskytovatelů administrativních údajů, podniků fyzických osob zaměstnávajících méně než deset osob a mediálních organizací). Zátěž podniků v souvislosti se statistikami LMB byla posouzena nepřímo prostřednictvím národních statistických úřadů a svá stanoviska poskytla také některá sdružení podnikatelů. Vzhledem k technické povaze tématu bylo celkové zapojení respondentů shledáno dostatečným, pokud jde o podporu souběžného hodnocení a posouzení dopadů statistik LMB.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Přezkum statistik LMB byl představen expertním skupinám Komise a byl s nimi projednán s cílem získat rady a podněty k průběhu hodnocení a posouzení dopadů. Jednalo se většinou o zasedání expertních skupin pod vedením Eurostatu za účasti odborníků z členských států, konkrétně pracovní skupiny pro statistiku trhu práce a ( skupiny evropských ředitelů pro sociální statistiku ). O pokroku byl informován také Výbor pro Evropský statistický systém 10 .

Eurostat provedl toto hodnocení s podporou studie zadané belgické společnosti ICF SA. Tato podpůrná studie zajišťovala přípravu hodnocení a posouzení dopadů, analýzu veřejné konzultace a organizaci a analýzu konzultačních činností se zúčastněnými stranami (s výjimkou veřejné konzultace, kterou připravil Eurostat).

•Posouzení dopadů

Obecným cílem stanoveným v posouzení dopadů je vytvářet statistiky LMB, které budou aktuální, relevantní, komplexní z hlediska pokrytí všech hospodářských odvětví, srovnatelné mezi členskými státy a v souladu se souvisejícími statistickými oblastmi. Tento cíl lze rozdělit do tří specifických cílů, které jsou v souladu s výše uvedenými problémy:

·přizpůsobit regulační rámec tak, aby umožňoval pružně reagovat na nové potřeby, zveřejňovat včasnější statistiky a podporovat využívání inovativních zdrojů a metod (jejichž kvalita byla řádně posouzena),

·rozšířit pokrytí statistik na celou ekonomiku a zajistit, aby údaje o rozdílech v odměňování žen a mužů poskytovaly všechny členské státy,

·zlepšit soulad se souvisejícími statistickými oblastmi.

Možnosti politiky byly vytvořeny seskupením detailních politických opatření zaměřených na konkrétní cíle.

Možnost 0 je základní scénář.

V případě možnosti 1 jsou sběry údajů stanovené třemi stávajícími nařízeními začleněny do nového jednotného rámcového nařízení, které se vztahuje i na rozdíly v odměňování žen a mužů. Definice, pojmy a přístupy jsou sladěny a je vytvořeno celkové plánování pro lepší synchronizaci předávání údajů. S výjimkou nového právního základu pro rozdíly v odměňování žen a mužů by všechna zlepšení, která jdou nad rámec pouhého přepracování stávajících právních předpisů, zůstala dobrovolná. Možnost 1 tedy neřeší nové potřeby. Stávající mezery v pokrytí by vyřešila pouze částečně nebo by mírně zlepšila včasnost údajů pro statistiky LMB pro několik dobrovolně zapojených zemí.

U možnosti 2 je pokrytí rozšířeno na mikropodniky, pokud jde o zjišťování o struktuře výdělků (pouze sběr hlavních informací, aby se omezila zátěž), ale ne pokud jde o zjišťování nákladů práce. Rozsah obou těchto zjišťování je rozšířen na sekci klasifikace NACE „Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení“ a statistiky volných pracovních míst pokrývají celou ekonomiku ve všech zemích. Včasnost se mírně zlepšila u čtvrtletního indexu nákladů práce a u zjišťování o struktuře výdělků ve čtyřletých intervalech, nikoli však u zjišťování nákladů práce. Četnost obou zjišťování zůstává stejná jako v základním scénáři. Součástí této možnosti je také vytvoření právního základu pro rozdíly v odměňování žen a mužů a pokrytí nových potřeb. Tato možnost rovněž zajišťuje lepší podávání zpráv o kvalitě u všech sběrů údajů a lepší harmonizaci a plánování prostřednictvím integrovaného rámcového nařízení.

Možnost 3 vyčerpávajícím způsobem řeší potřebu zlepšení a harmonizace všech statistik LMB, jak ji vyjádřily zúčastněné strany. Zahrnuje všechna zjištěná politická opatření nebo ta nejambicióznější, pokud se uvažovalo o alternativních opatřeních. Tato opatření se týkají pokrytí, včasnosti, vysoké četnosti zjišťování o struktuře výdělků a zjišťování nákladů práce, podávání zpráv o kvalitě, využívání administrativních údajů a inovativních zdrojů, sjednocení pojmů napříč oblastmi statistik LMB, zavedení povinného sběru údajů o rozdílech v odměňování žen a mužů a pokrytí nových potřeb. To znamená, že pokrytí obou zjišťování je rozšířeno na mikropodniky a na sekci klasifikace NACE „Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení“ a statistiky volných pracovních míst pokrývají celou ekonomiku. Včasnost zjišťování o struktuře výdělků vykazuje výrazné zlepšení, zatímco zjišťování nákladů práce vykazuje mírné zlepšení; zlepšuje se také včasnost indexu nákladů práce. V případě této možnosti těží statistiky LMB z lepšího podávání zpráv o kvalitě a lepší harmonizace a plánování díky jednomu integrovanému rámcovému nařízení.

Bylo provedeno kvalitativní posouzení těchto čtyř možností vybraných pro posouzení dopadů. Posuzovala se proporcionalita, následně účinnost, efektivnost a soudržnost.

Podle odhadů založených na informacích od národních statistických úřadů přináší možnost 3 výrazné zvýšení zátěže pro podniky, což vede k 88% nárůstu jejich nákladů na vyplňování zjišťování. Možnost 2 vede k nárůstu zátěže pro podniky o 11 %. V případě možnosti 3 se náklady subjektů sestavujících údaje zvýší o 64 % oproti 12 % u možnosti 2. Možnost 1 představuje zanedbatelné zvýšení zátěže a nákladů pro podniky a národní statistické úřady.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

a)Sloučení stávajících tří rámcových nařízení do jediného právního aktu.

b)Podpora využívání alternativních administrativních zdrojů a moderních digitálních technik, jako je automatické stahování dat z internetových stránek (web scraping) a automatický přenos údajů o odměnách, které budou důležité při snižování zátěže zejména malých a středních podniků a také podniků obecně. Toho lze dosáhnout extrahováním údajů o výdělcích a nákladech práce z výplatních systémů podniků a inzerce pracovních míst na internetu. Nové administrativní a inovativní údaje by měly rovněž pomoci pokrýt nové potřeby.

c)Shromažďování proměnných o učních pouze v těch zemích, kde představují významný podíl všech zaměstnanců (více než 1 %).

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby sledování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2023/0288 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o statistikách trhu práce Evropské unie týkajících se podniků a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 530/1999 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2003 a (ES) č. 453/2008

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 13 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 14 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Statistiky trhu práce týkající se podniků v Evropské unii jsou nezbytné pro navrhování, provádění a hodnocení politik Unie, zejména těch, které se týkají hospodářské, sociální a územní soudržnosti, evropské strategie zaměstnanosti, evropského pilíře sociálních práv a evropského semestru.

(2)Prevence a náprava makroekonomické nerovnováhy podle nařízení (EU) č. 1176/2011 15 a monitorování přiměřených minimálních mezd podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 16 vyžadují přesné informace o vývoji hodinových nákladů práce a úrovní mezd v jednotlivých členských státech.

(3)Evropská centrální banka využívá evropské statistiky trhu práce týkající se podniků v souvislosti s jednotnou měnovou politikou ke sledování inflačních a deflačních rizik vyplývajících z nákladů práce. Proto jsou nezbytné přesné, včasné a srovnatelné statistiky Unie o vývoji nákladů práce.

(4)Je nutné rozšířit pokrytí statistik volných pracovních míst a zlepšit včasnost indexu nákladů práce, neboť oba ukazatele jsou uvedeny mezi hlavními evropskými hospodářskými ukazateli (PEEI) 17 , které jsou potřebné pro sledování měnové a hospodářské politiky.

(5)Právní základ je nezbytný pro regulaci předávání ročních rozdílů v odměňování žen a mužů za účelem monitorování cílů udržitelného rozvoje v rámci Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, zejména pátého cíle týkajícího se rovnosti žen a mužů.

(6)Provádění zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání 18 vyžaduje srovnatelné údaje o mzdách pobíraných muži a ženami. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty 19 vyžaduje, aby členské státy každoročně a včas poskytovaly Komisi aktuální údaje o rozdílech v odměňování žen a mužů. Tato povinnost by měla být doplněna příslušným potřebným statistickým rámcem pro sestavování a předávání údajů o rozdílech v odměňování žen a mužů.

(7)S cílem zjednodušit stávající právní předpisy a podpořit harmonizaci rozsahu, pojmů, definic a podávání zpráv o kvalitě by se toto nařízení mělo vztahovat na všechny evropské statistiky trhu práce týkající se podniků.

(8)Toto nařízení by mělo zohlednit nové potřeby, které se objevily s rozvojem a prohlubováním Unie a eurozóny, za předpokladu, že jeho ustanovení nezpůsobí respondentům nebo národním statistickým úřadům nepřiměřenou zátěž.

(9)Za účelem omezení zátěže podniků, zejména malých a středních podniků, by národní statistické úřady měly zvážit administrativní a inovativní zdroje, jejichž hlavním cílem není poskytování statistik, jako náhradu nebo doplněk statistických zjišťování při dodržení požadavků na kvalitu oficiálních statistik. K tomuto cíli může přispět nejnovější technologický a digitální vývoj.

(10)Aby se zlepšila efektivnost procesů tvorby statistik trhu práce a aby se snížila statistická zátěž respondentů, měly by mít národní statistické úřady v souladu s článkem 17a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 20 právo na rychlý a bezplatný přístup k veškerým vnitrostátním administrativním záznamům a na jejich využívání a právo tyto záznamy integrovat do statistik, a to v míře nezbytné pro vývoj, vypracovávání a šíření statistik trhu práce Evropské unie týkajících se podniků.

(11)Nařízení (ES) č. 223/2009 představuje referenční rámec pro toto nařízení, a to i pokud jde o ochranu důvěrných údajů.

(12)Jelikož cíle tohoto nařízení, jímž je vytvoření společného rámce pro systematickou tvorbu vysoce kvalitních statistik trhu práce Evropské unie týkajících se podniků, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu konzistentnosti a srovnatelnosti, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec nezbytný pro dosažení tohoto cíle.

(13)V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 21 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne [xxx].

(14)Pro řádné provádění tohoto nařízení v členských státech je třeba, aby první sběr údajů proběhl nejméně 12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.

(15)Byl konzultován Výbor pro Evropský statistický systém,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví společný právní rámec pro vývoj, tvorbu a šíření statistik trhu práce týkajících se podniků v Unii.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„statistickou jednotkou“ subjekt, o němž jsou údaje shromažďovány nebo sestavovány;

2)„podnikem“ soubor právních jednotek, jak jsou vymezeny v nařízení Rady (EHS) č. 696/93 22 ; Patří sem netržní výrobci a další institucionální jednotky, které patří do sektoru vládních institucí;

3)„místní jednotkou“ podnik nebo jeho část nacházející se na zeměpisně určeném místě;

4)„rezidentním podnikem“, resp. „rezidentní místní jednotkou“ podnik, resp. místní jednotka vykonávající ekonomické činnosti, které přispívají k tvorbě hrubého domácího produktu (HDP);

5)„zaměstnancem“ osoba bez ohledu na její státní příslušnost, místo pobytu nebo délku výkonu práce v členském státě, která má uzavřenou přímou pracovní smlouvu s podnikem (ať už se jedná o formální, či neformální dohodu) a která je odměňována, bez ohledu na druh vykonávané práce, počet odpracovaných hodin (plný nebo částečný úvazek) a dobu trvání smlouvy (na dobu určitou nebo neurčitou, včetně sezónní smlouvy); odměna zaměstnance může mít podobu mzdy a platu, včetně prémií, výplaty za úkolovou práci a práci na směny, příplatků, honorářů, provizí a věcných odměn;

6)„zaměstnavatelem“ podnik nebo místní jednotka, které mají se zaměstnancem uzavřenou přímou pracovní smlouvu (ať už se jedná o formální, či neformální dohodu);

7)„oblastí“ jeden nebo několik souborů údajů pokrývajících jedno nebo několik témat;

8)„tématem“ obsah informací, které mají být sbírány o statistických jednotkách v rámci sběru dat, přičemž každé téma zahrnuje několik dílčích témat;

9)„dílčím tématem“ podrobný obsah informací, které mají být sbírány o statistických jednotkách v souvislosti s určitým tématem; každé dílčí téma zahrnuje jednu nebo více proměnných;

10)„proměnnou“ charakteristika jednotky, která může nabývat více než jedné hodnoty z množiny hodnot, což může být absolutní číslo, podíl nebo odkaz na pozici v klasifikaci;

11)„členěním“ předem stanovený diskrétní, vyčerpávající a vzájemně se vylučující množina hodnot, které lze přiřadit proměnném charakterizující statistické jednotky;

12)„mikrodaty“ údaje týkající se pouze jedné statistické jednotky bez přímého identifikátoru;

13)„souhrnnými údaji“ údaje týkající se souboru několika statistických jednotek;

14)„statistickou populací“ soubor statistických jednotek, o nichž jsou požadovány informace a odhady;

15)„oporou výběru“ seznam, mapa nebo jiná specifikace jednotek určujících statistickou populaci, jež má být vyčíslena jako celek nebo z níž má být vybrán výběrový soubor;

16)„výběrovým souborem“ podmnožina opory výběru, jejíž prvky jsou vybrány na základě procesu se známou pravděpodobností výběru navrženého tak, aby umožnil odvození platných odhadů pro statistickou populaci;

17)„respondentem“ zpravodajská jednotka poskytující informace orgánu provádějícímu zjišťování;

18)„údaji ze zjišťování“ údaje shromážděné na výběrovém souboru respondentů a extrapolované na statistickou populaci pomocí vhodných matematických metod;

19)„administrativními záznamy“ údaje generované administrativním subjektem, obvykle veřejným subjektem, jehož hlavním cílem není poskytovat statistiku;

20)„jinými zdroji“ údaje generované jiným než administrativním subjektem, včetně soukromých záznamů, internetových stránek a databází, jejichž hlavním cílem není poskytovat oficiální statistiku;

21)„statistickou klasifikací“ uspořádaný seznam příbuzných, avšak vzájemně se vylučujících kategorií s jednou nebo více úrovněmi podrobnosti, který se používá ke strukturování informací v dané statistické oblasti podle jejich podobnosti;

22)„referenčním obdobím“ období, ke kterému se údaje vztahují;

23)„obdobím sběru údajů“ časové období, během kterého jsou údaje shromažďovány;

24)„metadaty“ informace umožňující používání a výklad statistiky a popisující údaje strukturovaným způsobem;

25)„předem zkontrolovanými údaji“ údaje ověřené členskými státy na základě dohodnutých společných pravidel pro ověřování;

26)„zprávou o kvalitě“ zpráva obsahující informace o kvalitě statistického produktu nebo procesu.

Článek 3

Zdroje a metody

1. Pro účely sestavování statistik podle tohoto nařízení členské státy použijí nebo znovu použijí jeden z následujících zdrojů nebo jejich kombinaci, pokud splňují standardy kvality uvedené v článku 8:

a)údaje ze zjišťování;

b)administrativní záznamy;

c)jiné zdroje.

2. Zjišťování používaná pro účely statistiky trhu práce týkající se podniků jsou založena na reprezentativních výběrových souborech statistické populace. Výběrové soubory podniků nebo místních jednotek se vybírají z národních statistických registrů ekonomických subjektů vymezených v čl. 8 odst. 4 nařízení (EU) 2019/2152.

3. Členské státy poskytnou Komisi (Eurostatu) podrobné informace o použitých zdrojích a metodách prostřednictvím zpráv o kvalitě uvedených v čl. 8 odst. 4.

Článek 4

Požadavky na údaje

1. Statistiky trhu práce týkající se podniků zahrnují tyto oblasti a témata:

a)výdělky:

–i) struktura výdělků;

–ii) rozdíly v odměňování žen a mužů;

b)náklady práce:

–i) struktura nákladů práce;

–ii) index nákladů práce;

c)poptávka po pracovní síle:

–i) volná pracovní místa.

Téma index nákladů práce uvedené v písm. b) bodě ii) a téma volná pracovní místa uvedené v písm. c) bodě i) zahrnují příslušné předběžné odhady uvedené v článku 5.

2. Pro každé téma uvedené v odstavci 1 jsou dílčí témata, jejich odpovídající periodicita, referenční období a lhůty pro předání uvedeny v příloze.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13, pokud jde o změnu seznamu dílčích témat, periodicity, referenčních období a lhůt pro předávání stanovených v příloze.

4. Při výkonu pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci podle odstavce 3 Komise zajistí, aby změny nezpůsobily členským státům a respondentům významnou a nepřiměřenou zátěž. Za tímto účelem se zahájí studie proveditelnosti podle článku 9 a jejich výsledky se řádně posoudí a zohlední.

5. Údaje se předávají Komisi (Eurostatu) ve formě souhrnných údajů, s výjimkou tematické struktury výdělků uvedené v odst. 1 písm. a) bodě i), u níž se předávají mikrodata za jednotlivé zaměstnance a místní jednotky.

6. Členské státy předávají předem zkontrolované údaje a související metadata prostřednictvím technického formátu stanoveného pro každý soubor údajů Komisí (Eurostatem). K poskytování údajů Komisi (Eurostatu) se použijí služby jednotného kontaktního místa.

7. Komise přijme prováděcí akty, kterými pro každé téma stanoví tyto prvky:

a)seznam a popis proměnných;

b)statistické klasifikace a členění údajů;

c)cíle přesnosti;

d)metadata, která mají být předávána se stejnou periodicitou, referenčním obdobím a ve stejných lhůtách jako údaje, k nimž se vztahují;

e)období sběru údajů.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 2 nejméně 12 měsíců před začátkem příslušného referenčního období.

Článek 5

Předběžné odhady

1. Předběžné odhady indexu nákladů práce podle čl. 4 odst. 1 písm. b) bodu ii) a volných pracovních míst podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu i) předávají:

a)členské státy, jejichž roční počet zaměstnanců představuje více než 3 % celkového počtu zaměstnanců v EU, a to v každém z posledních tří po sobě jdoucích let, a

b)členské státy eurozóny, jejichž roční počet zaměstnanců představuje více než 3 % celkového počtu zaměstnanců eurozóny, a to v každém z posledních tří po sobě jdoucích let.

2. Podíly zaměstnanců na celkovém počtu zaměstnanců v EU a eurozóně uvedené v odstavci 1 posuzuje Komise (Eurostat) na základě dostupných ročních údajů z šetření pracovních sil v EU.

3. Pokud dojde ke změně v seznamu členských států, jejichž roční počet zaměstnanců je vyšší než prahové hodnoty uvedené v odst. 1 písm. a) a b), oznámí to Komise (Eurostat) dotčenému členskému státu (členským státům) do šesti měsíců od konce období použitého k posouzení 3% prahové hodnoty. Pokud aktualizované podíly zaměstnanců klesnou pod příslušné prahové hodnoty uvedené v odst. 1 písm. a) a b), může dotčený členský stát (členské státy) přestat předávat předběžné odhady od referenčního čtvrtletí prvního kalendářního roku následujícího po datu oznámení. Pokud aktualizované podíly přesáhnou tyto prahové hodnoty, předá dotčený členský stát (členské státy) předběžné odhady od prvního referenčního čtvrtletí třetího kalendářního roku následujícího po datu oznámení.

Článek 6

Statistické jednotky a statistická populace

1. Statistiky podle tohoto nařízení se sestavují pro jednu nebo několik z těchto statistických jednotek:

a)podniky;

b)místní jednotky;

c)zaměstnanci.

2. Pro téma index nákladů práce podle čl. 4 odst. 1 písm. b) bodu ii) a téma volná pracovní místa podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu i) se statistická populace skládá ze všech podniků nebo všech místních jednotek, které jsou rezidenty členského státu a které splňují tyto podmínky:

a)jejich hlavní ekonomická činnost je zahrnuta v kterékoli sekci klasifikace NACE 23 , s výjimkou sekcí „Zemědělství, lesnictví a rybářství“, „Činnosti domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu; činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu“ a „Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů“, a

b)mají jednoho nebo více zaměstnanců.

3. Pro téma struktura výdělků podle čl. 4 odst. 1 písm. a) bodu i) a téma rozdíly v odměňování žen a mužů podle čl. 4 odst. 1 písm. a) bodu ii), pokud jde o údaje o zaměstnavatelích, se statistická populace skládá ze všech místních jednotek, které jsou rezidenty členského státu a které splňují tyto podmínky:

a)jejich ekonomická činnost je zahrnuta v kterékoli sekci klasifikace NACE, s výjimkou „Zemědělství, lesnictví a rybářství“, „Činnosti domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu; činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu“ a „Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů“, a

b)mají jednoho nebo více zaměstnanců.

Pro téma struktura výdělků a téma rozdíly v odměňování žen a mužů, pokud jde o údaje o zaměstnancích, se statistická populace skládá ze všech zaměstnanců, jejichž místní jednotka patří do statistické populace vymezené podle prvního pododstavce písm. a) a b).

4. Odchylně od odst. 3 písm. a) a b), pokud jde o údaje o rozdílech v odměňování žen a mužů za referenční období 2026, se předávání týká všech místních jednotek, které jsou součástí podniků s deseti a více zaměstnanci a které kromě činností vyloučených v odst. 3 písm. a) nepatří do sekce „Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení“ klasifikace NACE.

5. Pro téma struktura nákladů práce uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. b) bodě i) se statistická populace skládá ze všech místních jednotek, které jsou rezidenty členského státu a které splňují tyto podmínky:

a)jejich ekonomická činnost je zahrnuta v kterékoli sekci klasifikace NACE, s výjimkou „Zemědělství, lesnictví a rybářství“, „Činnosti domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu; činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu“ a „Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů“, a

b)jsou součástí podniků s deseti a více zaměstnanci.

Článek 7

Požadavky na údaje ad hoc

1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci doplňující toto nařízení v souladu s článkem 13, v nichž stanoví informace, které mají členské státy poskytnout ad hoc, pokud je považováno za nezbytné shromáždit v rámci oblasti působnosti tohoto nařízení další údaje, aby byla vyřešena dodatečná potřeba statistických údajů. V těchto aktech v přenesené pravomoci se stanoví:

a)dílčí témata, která mají být poskytnuta v rámci sběru údajů ad hoc týkajících se oblastí a témat uvedených v článku 4, a důvody těchto dodatečných potřeb;

b)referenční období a lhůty pro předání.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 1 počínaje referenčním rokem 2028 a poté v minimálním intervalu dvou let mezi jednotlivými sběry ad hoc.

3. Komise přijme prováděcí akty, kterými upřesní informace ad hoc uvedené v odstavci 1 a metadata. Tyto prováděcí akty stanoví v příslušných případech tyto technické prvky:

a)seznam a popis proměnných;

b)statistické klasifikace a členění údajů;

c)podrobné specifikace dotčených statistických jednotek;

d)předávaná metadata;

e)období sběru údajů.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 2 nejpozději 24 měsíců před začátkem příslušného referenčního období.

Článek 8

Požadavky na kvalitu a podávání zpráv o kvalitě

1. Členské státy přijmou opatření nutná k zajištění kvality předávaných údajů a metadat.

2. Členské státy zajistí, aby údaje získané ze zdrojů stanovených v článku 3 plně pokrývaly statistické jednotky a populaci vymezené v článku 6 a umožňovaly jejich přesné odhady.

3. Pro účely tohoto nařízení se použijí kritéria kvality vymezená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.

4. Členské státy předávají zprávy o kvalitě zdrojů a metod pro každé z témat uvedených v článku 4.

5. Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví praktická opatření pro zprávy o kvalitě a jejich obsah. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 2.

6. Členské státy informují Komisi (Eurostat) o všech relevantních informacích nebo změnách ohledně provádění tohoto nařízení, které by mohly ovlivnit kvalitu předávaných údajů. Informace se podávají co nejdříve, nejpozději však do tří měsíců od vstupu takové změny v platnost.

7. Členské státy na základě řádně odůvodněné žádosti Komise (Eurostatu) poskytnou dodatečné informace nezbytné pro hodnocení kvality statistických informací.

8. Komise (Eurostat) posoudí kvalitu předávaných údajů, použité zdroje a metody a opory výběru.

Článek 9

Studie proveditelnosti a pilotní studie

1. Za účelem zlepšení statistik trhu práce týkajících se podniků nebo omezení zátěže podniků může Komise (Eurostat) zahájit práce na studiích proveditelnosti a pilotních studiích. Účelem těchto studií je mimo jiné zlepšit kvalitu a srovnatelnost, prozkoumat nové možnosti a zavést nové prvky, aby odpovídaly potřebám uživatelů, zlepšit integraci mezi zjišťováními a jinými zdroji údajů a snížit zátěž respondentů. Studie zohlední technologický a digitální vývoj.

2. Členské státy se mohou uvedených studií účastnit dobrovolně. Ve spolupráci s Komisí (Eurostatem) zajišťují reprezentativnost studií na úrovni Unie.

3. Výsledky uvedených studií vyhodnotí Komise (Eurostat) ve spolupráci s členskými státy a hlavními zúčastněnými stranami. Komise (Eurostat) vypracuje ve spolupráci s členskými státy zprávy o výsledcích studií.

Článek 10

Financování

1. Ze souhrnného rozpočtu Unie může být národním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům uvedeným v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009 poskytnut finanční příspěvek na:

a)zlepšení zdrojů, včetně opor výběru, pro statistiky trhu práce týkající se podniků, a to ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost, nejpozději do 31. prosince 2029;

b)zlepšení metod pro statistiky trhu práce týkající se podniků, včetně studií proveditelnosti a pilotních studií uvedených v článku 9.

Unie nefinancuje náklady na pravidelné sestavování statistik předávaných podle tohoto nařízení.

2. Finanční příspěvek Unie nepřesáhne 90 % způsobilých nákladů.

Článek 11

Ochrana finančních zájmů Unie

1. Komise přijme vhodná opatření, která zajistí, aby při provádění opatření financovaných podle tohoto nařízení byly finanční zájmy Unie chráněny uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným protiprávním jednáním, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, získáním neoprávněně vyplacených částek zpět a případně uplatněním účinných, přiměřených a odrazujících správních a finančních sankcí.

2. Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří v rámci tohoto nařízení obdrželi finanční prostředky Unie.

3. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 24 a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 25 , s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou financovanou v rámci tohoto nařízení nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

4. Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr, evropského veřejného žalobce a OLAF k provádění takových auditů a šetření v souladu s jejich pravomocemi.

Článek 12

Výjimky

1. Pokud uplatňování tohoto nařízení nebo aktů v přenesené pravomoci či prováděcích aktů přijatých na jeho základě vyžaduje provedení významných změn v národním statistickém systému členského státu, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů udělit dotčenému členskému státu výjimku na dobu nejvýše dvou let. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 2.

Při udělování výjimek Komise zohlední srovnatelnost statistik členských států a včasný výpočet požadovaných reprezentativních a spolehlivých evropských souhrnných údajů. Komise rovněž zajistí, aby požadavky týkající se statistik, metadat a kvality, na které se vztahuje toto nařízení a na které se dříve vztahovala zrušená nařízení, byly plněny i nadále bez přerušení.

2. Příslušný členský stát předloží Komisi řádně odůvodněnou žádost do tří měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení nebo aktů v přenesené pravomoci či prováděcích aktů přijatých na jeho základě v platnost.

Článek 13

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 3 a čl. 7 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [Úřad pro publikace: vložte přesné datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 3 a čl. 7 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 3 a čl. 7 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 14

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 15

Zrušení

1. Nařízení (ES) č. 530/1999, (ES) č. 450/2003 a (ES) č. 453/2008 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2026.

2. Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 16

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2026.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Povaha návrhu/podnětu

◻ nové akce

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 26

◻ prodloužení stávající akce

X sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

◻ Časově omezená doba trvání

–◻    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–◻    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

x Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2023 do roku 2024,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 27

x Přímé řízení Komisí

–x prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–X    Návrh/podnět vyžaduje použití provozních prostředků, jak je vysvětleno dále.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Pokud je návrhem/podnětem dotčen více než jeden operační okruh, zopakuje se výše uvedený oddíl:

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha 5 rozhodnutí Komise o interních pravidlech pro plnění oddílu Komise v souhrnném rozpočtu Evropské unie), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–x    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–x    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

3 je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

Návrh/podnět:

–X    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–◻    vyžaduje revizi VFR.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–x    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–◻    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–X    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na vlastní zdroje

–◻    na jiné příjmy

–uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    Nařízení Rady: č. 10/1960, č. 14/1961, č. 28/1962, č. 151/1962, č. 101/66/EHS, (EHS) č. 1899/68, (EHS) č. 2259/71, (EHS) č. 328/75, (EHS) č. 494/78, nařízení (EHS) č. 2053/69, (EHS) č. 3192/73 a (EHS) č. 494/78, (EHS) č. 1596/81, (EHS) č. 3149/83, (EHS) č. 1612/88, (EHS) č. 3949/92, č. 2744/95, (ES) č. 23/97.

(2)     https://ec.europa.eu/eurostat/web/sdi/overview

(3)     https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/economy-works-people/jobs-growth-and-investment/european-pillar-social-rights_en .

(4)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii (Úř. věst. L 275, 25.10.2022, s. 33).

(5)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování (Úř. věst. L 132, 17.5.2023, s. 21).

(6)    Doporučení Rady ze dne 20. září 2016 ke zřízení vnitrostátních rad pro produktivitu (Úř. věst. C 349, 24.9.2016, s. 1).

(7)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o metodě tvorby statistiky EU: vize pro příští desetiletí (COM/2009/0404 final).

(8)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 ze dne 10. října 2019, kterým se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů (Úř. věst. L 261I, 14.10.2019, s. 1).

(9)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2152 ze dne 27. listopadu 2019 o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik (Úř. věst. L 327, 17.12.2019, s. 1).

(10)    Zřízen podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009.

(11)    SWD(2023) 265, SWD(2023) 266.

(12)    SEC(2023) 295.

(13)    Úř. věst. C , , s. .

(14)    Úř. věst. C , , s. .

(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25).

(16)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii (Úř. věst. L 275, 25.10.2022, s. 33).

(17)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o statistice eurozóny „Cesty ke zlepšení metodiky pro statistiku eurozóny a ukazatele“, COM/2002/0661 final ze dne 27. listopadu 2002.

(18)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23).

(19)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování (Úř. věst. L 132, 17.5.2023, s. 21).

(20)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(21)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(22)    Nařízení Rady (EHS) č. 696/93 ze dne 15. března 1993 o statistických jednotkách pro účely statistického zjišťování a analýzy hospodářství ve Společenství (Úř. věst. L 76, 30.3.1993, s. 1), PŘÍLOHA – oddíl III-A.

(23)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).

(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(25)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(26)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(27)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx .

(28)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(29)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(30)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(31)    Podle oficiální rozpočtové nomenklatury.

(32)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(33)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např.: počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(34)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(35)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(36)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(37)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například: 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(38)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.7.2023

COM(2023) 459 final

PŘÍLOHA

návrhu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o statistikách trhu práce Evropské unie týkajících se podniků a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 530/1999 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2003 a (ES) č. 453/2008

{SEC(2023) 295 final} - {SWD(2023) 265 final} - {SWD(2023) 266 final}

PŘÍLOHA

Oblasti, témata a dílčí témata; periodicita poskytování údajů, referenční období a lhůta pro předání údajů podle tématu

1)Po skončení referenčního období „T“.

2)Pokud výše uvedené lhůty připadnou na sobotu nebo neděli, považuje se za konec lhůty následující pondělí do 12:00 hodin středoevropského času (SEČ).