a)

státní podporu na koncepci a výrobu produktů, strojů, vybavení nebo dopravních prostředků šetrných k životnímu prostředí, které mohou být provozovány za využití menšího množství přírodních zdrojů, ani na opatření přijatá v rámci závodů nebo jiných výrobních jednotek s cílem zlepšit bezpečnost nebo hygienu (10);

b)

státní podporu na výzkum, vývoj a inovace, pro niž platí pravidla vymezená v Rámci pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (11);

c)

státní podporu, na kterou se vztahují pravidla o státní podpoře v odvětví zemědělství a lesnictví (12) nebo v odvětví rybolovu a akvakultury (13);

d)

státní podporu v oblasti jaderné energetiky.

a)

podpora na snižování a pohlcování emisí skleníkových plynů, a to i prostřednictvím podpory energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti;

b)

podpora na zlepšení energetické náročnosti a environmentální výkonnosti budov;

c)

podpora na pořízení a leasing čistých vozidel (používaných pro leteckou, silniční, železniční, vnitrozemskou vodní a námořní dopravu) a čistého mobilního servisního vybavení a podpora na modernizaci dopravních prostředků a mobilního servisního vybavení;

d)

podpora na zavádění dobíjecí a plnicí infrastruktury pro čistá vozidla;

e)

podpora na účinné využívání zdrojů a na podporu přechodu k oběhovému hospodářství;

f)

podpora na prevenci nebo snižování znečištění jiného než znečištění ze skleníkových plynů;

g)

podpora na sanaci škod na životním prostředí, obnovu přírodních stanovišť a ekosystémů, ochranu nebo obnovu biologické rozmanitosti a zavádění přírodě blízkých řešení pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování;

h)

podpora ve formě snížení daní nebo parafiskálních poplatků;

i)

podpora na zabezpečení dodávek elektřiny;

j)

podpora na energetickou infrastrukturu;

k)

podpora na dálkové vytápění a chlazení;

l)

podpora ve formě snížení poplatků za elektřinu pro energeticky náročné odběratele;

m)

podpora na uzavření elektráren využívajících uhlí, rašelinu nebo roponosnou břidlici a na ukončení těžby uhlí, rašeliny nebo roponosné břidlice;

n)

podpora na studie nebo poradenské služby v oblasti otázek týkajících se klimatu, ochrany životního prostředí a energetiky.

1)

„podporou ad hoc“ se rozumí podpora, která není poskytnuta na základě režimu podpory;

2)

„intenzitou podpory“ se rozumí hrubá částka podpory vyjádřená jako procento způsobilých nákladů. Všechny částky musí být uvedeny před odpočtem daní nebo jiných poplatků. Je-li podpora poskytnuta jinak než formou grantu, musí se její výše stanovit jako hrubý grantový ekvivalent. Podpora splatná v několika splátkách musí být vypočítána v hodnotě platné v okamžiku udělení. Úrokovou sazbou, která se má použít pro účely diskontování a pro výpočet výše podpory při zvýhodněné půjčce (16), je referenční sazba použitelná v době udělení podpory. Intenzita podpory se vypočítává na příjemce;

3)

„podporovanými oblastmi“ se rozumějí oblasti, které jsou v době udělení podpory určeny ve schválené mapě regionální podpory na základě čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy;

4)

„zajišťováním výkonové rovnováhy“ pro elektřinu se rozumí zajišťování výkonové rovnováhy ve smyslu čl. 2 bodu 10 v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 (17);

5)

„subjektem zúčtování“ se rozumí subjekt zúčtování ve smyslu čl. 2 bodu 14 nařízení (EU) č. 2019/943;

6)

„biologickou rozmanitostí“ se rozumí biologická rozmanitost ve smyslu čl. 2 bodu 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2020/852 (18);

7)

„biopalivem“ se rozumí biopalivo ve smyslu čl. 2 bodu 33 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (19);

8)

„bioplynem“ se rozumí bioplyn ve smyslu čl. 2 bodu 28 směrnice (EU) 2018/2001;

9)

„biokapalinou“ se rozumí biokapalina ve smyslu čl. 2 bodu 32 směrnice (EU) 2018/2001;

10)

„biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ve smyslu čl. 2 bodu 24 směrnice (EU) 2018/2001;

11)

„palivy z biomasy“ se rozumí paliva z biomasy ve smyslu čl. 2 bodu 27 směrnice (EU) 2018/2001;

12)

„kapacitním mechanismem“ se rozumí kapacitní mechanismus ve smyslu čl. 2 bodu 22 nařízení (EU) 2019/943;

13)

„zachycováním a ukládáním uhlíku“ nebo „CCS“ se rozumí soubor technologií, které umožňují zachycování oxidu uhličitého (CO2) vypouštěného z průmyslových zařízení včetně emisí inherentních danému procesu, případně jeho zachycování přímo z okolního vzduchu, jeho přepravu do vhodného úložiště a jeho injektáž do vhodných podzemních geologických formací za účelem trvalého uložení;

14)

„zachycováním a využitím uhlíku“ nebo „CCU“ se rozumí soubor technologií, které umožňují zachycování oxidu uhličitého (CO2) vypouštěného z průmyslových zařízení včetně emisí inherentních danému procesu, případně jeho zachycování přímo z okolního vzduchu, a jeho přepravu na místo spotřeby nebo využití CO2 za účelem plného využití tohoto CO2;

15)

„pohlcováním CO2“ se rozumí antropogenní činnosti, které odstraňují CO2 z atmosféry a trvale ho ukládají do geologických, suchozemských nebo oceánských zásobníků nebo do produktů. Mezi tyto činnosti patří i stávající a potenciální antropogenní posilování biologického nebo geochemického pohlcování a přímé zachycování z ovzduší a ukládání, ale nikoli přirozený příjem CO2, který není přímým důsledkem lidské činnosti;

16)

„režimem dodavatelských závazků“ se rozumí režim, v němž je vytvářena hodnota pro poskytování zboží nebo služeb vydáváním osvědčení pro toto zboží nebo služby a uložením povinnosti nákupu osvědčení dodavatelům nebo spotřebitelům;

17)

„čistým mobilním vybavením pro pozemní odbavení“ se rozumí mobilní vybavení používané při službách souvisejících s leteckou nebo námořní dopravou, které má nulové přímé (výfukové) emise CO2;

18)

„čistým mobilním servisním vybavením“ se rozumí čisté mobilní terminálové vybavení a čisté mobilní vybavení pro pozemní odbavení;

19)

„čistým mobilním terminálovým vybavením“ se rozumí mobilní vybavení používané pro nakládku, vykládku a překládku zboží a intermodálních nákladových jednotek a pro přesun nákladu v prostoru terminálu, které má nulové přímé (výfukové) emise CO2, nebo v případě, že alternativy s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 neexistují, má výrazně nižší přímé (výfukové) emise CO2 než konvenční terminálové vybavení;

20)

„čistým vozidlem“ se rozumí:

21)

„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ neboli kogenerací se rozumí kombinovaná výroba tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2012/27 (23);

22)

„kontaminovanou lokalitou“ se rozumí lokalita, kde byla potvrzena přítomnost materiálů nebo látek pocházejících z lidské činnosti v takové míře, že představuje značné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí s ohledem na stávající a budoucí schválené využívání půdy, mořského dna nebo řek;

23)

demonstračním projektem“ se rozumí demonstrační projekt ve smyslu čl. 2 bodu 24 nařízení (EU) 2019/943;

24)

„digitalizací“ se rozumí přijímání technologií provozovaných prostřednictvím elektronických zařízení a/nebo systémů, které umožňují zvýšit funkčnost výrobku, rozvíjet on-line služby, modernizovat postupy nebo přejít na obchodní modely založené na vynechání zprostředkovatelů u výroby zboží a poskytování služeb, což má v konečném důsledku transformační dopad;

25)

„odstraněním“ se rozumí odstranění ve smyslu čl. 3 bodu 19 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (24);

26)

„provozovatelem distribuční soustavy“ se rozumí provozovatel distribuční soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 29 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 (25);

27)

„dálkovým vytápěním“ nebo „dálkovým chlazením“ se rozumí ústřední vytápění nebo chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 19 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2010/31 (26);

28)

„soustavami dálkového vytápění a/nebo chlazení“ se rozumějí zařízení pro výrobu tepla a/nebo chladu, sítě pro jejich skladování a distribuci, včetně primární, přenosové, sítě a sekundární sítě potrubí pro dodávky vytápění nebo chlazení spotřebitelům. Odkaz na dálkové vytápění se vykládá jako odkaz na soustavy dálkového vytápění a/nebo chlazení podle toho, zda sítě poskytují vytápění nebo chlazení společně nebo odděleně;

29)

„ekologickou inovací“ se rozumějí veškeré inovační činnosti včetně nových výrobních postupů, nových výrobků nebo služeb a nového způsobu řízení nebo nových obchodních postupů, jejichž výsledkem nebo cílem je podstatně zdokonalit ochranu životního prostředí a podstatně snížit environmentální dopad znečištění. Pro účely této definice se za inovace nepovažují:

30)

„ekosystémem“ se rozumí ekosystém ve smyslu čl. 2 bodu 13 nařízení (EU) 2020/852;

31)

„energetickou účinností“ se rozumí energetická účinnost ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice 2012/27/EU;

32)

„ukládáním energie“ se rozumí ukládání energie v elektrizační soustavě ve smyslu čl. 2 bodu 59 směrnice (EU) 2019/944;

33)

„zařízením pro ukládání energie“ se rozumí zařízení pro ukládání energie v elektrizační soustavě ve smyslu čl. 2 bodu 60 směrnice (EU) 2019/944;

34)

„účinným dálkovým vytápěním a chlazením“ se rozumí účinné dálkové vytápění a chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU;

35)

„energií z obnovitelných zdrojů“ se rozumí energie vyrobená v zařízeních, která využívají pouze obnovitelné zdroje energie podle čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2018/2001, a z hlediska výhřevnosti určená část energie vyrobená z obnovitelných zdrojů v hybridních zařízeních, která využívají i konvenční zdroje energie. Patří sem i obnovitelná elektrická energie používaná k doplnění akumulačních systémů připojených za měřidlem (buď společně, nebo jako doplněk zařízení vyrábějícího elektřinu z obnovitelných zdrojů energie), nikoli však elektrická energie vyrobená využitím těchto akumulačních systémů;

36)

„energetickou infrastrukturou“ (27) se rozumí fyzické vybavení nebo zařízení, které je umístěno v Unii, nebo které propojuje Unii s jednou třetí zemí nebo několika třetími zeměmi, a které spadá do následujících kategorií:

37)

„energetickou náročností“ se rozumí energetická náročnost budovy ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice 2010/31/EU;

38)

„úsporami energie“ se rozumí úspory energie ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2012/27/EU;

39)

„ochranou životního prostředí“ se rozumí činnost nebo aktivita určená ke snížení nebo zamezení znečištění, nepříznivých dopadů na životní prostředí nebo jiného poškození fyzického prostředí (včetně vzduchu, vody a půdy), ekosystémů nebo přírodních zdrojů lidskou činností, a to i za účelem zmírnění změny klimatu, ke snížení nebezpečí takovéhoto poškození, k ochraně a obnově biologické rozmanitosti nebo vedoucí k účinnějšímu využívání přírodních zdrojů včetně opatření na úsporu energie a využívání obnovitelných zdrojů energie a jiných technik snižování emisí skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek, jakož i k přechodu na modely oběhového hospodářství, jejichž cílem je snížit používání primárních surovin a zvýšit efektivitu. Patří sem i opatření, která posilují adaptační schopnost a minimalizují zranitelnost vůči dopadům klimatu;

40)

„ekologickou daní nebo parafiskálním poplatkem“ se rozumí daň nebo poplatek, které se uplatňují na specifický daňový základ, produkty nebo služby s jasně negativním dopadem na životní prostředí, nebo daň či poplatek, které mají docílit toho, aby cena činností, zboží nebo služeb zahrnovala i náklady na životní prostředí, nebo toho, aby se výrobci a spotřebitelé přeorientovali na činnosti, které více respektují životní prostředí;

41)

„plánem hodnocení“ se rozumí dokument, který zahrnuje jeden nebo více režimů podpory a obsahuje alespoň tyto minimální prvky:

42)

„systémem rozšířené odpovědnosti výrobce“ se rozumí systém rozšířené odpovědnosti výrobce ve smyslu čl. 2 bodu 21 směrnice 2008/98/ES;

43)

„výrobcem“ se rozumí podnik, který vyrábí elektrickou energii pro komerční účely;

44)

„skleníkovým plynem“ se rozumí jakýkoli plyn, který přispívá ke skleníkovému efektu tím, že pohlcuje infračervené záření, včetně oxidu uhličitého, metanu, oxidu dusného a fluorovaných plynů, jako jsou například fluorované uhlovodíky;

45)

„vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ se rozumí kombinovaná výroba tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU;

46)

„provozovatelem vodíkové sítě“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která provádí přepravu v rámci vodíkové sítě a odpovídá za provoz, údržbu a v případě potřeby za rozvoj vodíkové sítě v dané oblasti a případně za její propojení s jinými vodíkovými sítěmi a za zabezpečení dlouhodobé schopnosti této soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po přepravě vodíku;

47)

„odchylkou“ se rozumí odchylka ve smyslu čl. 2 bodu 8 nařízení Komise (EU) 2017/2195;

48)

„zúčtováním odchylek“ se rozumí zúčtování odchylek ve smyslu čl. 2 bodu 9 nařízení Komise (EU) 2017/2195;

49)

„intervalem zúčtování odchylek“ se rozumí interval zúčtování odchylek ve smyslu čl. 2 bodu 15 nařízení (EU) 2019/943;

50)

„jednotlivou podporou“ se rozumí podpora ad hoc a poskytování podpory podléhající oznamovací povinnosti na základě režimu podpory;

51)

„režimem přerušitelnosti“ se rozumí opatření pro zabezpečení dodávek elektřiny určené k zajištění stabilní frekvence v elektroenergetické soustavě nebo k řešení krátkodobých problémů s bezpečností dodávek, mimo jiné přerušením zatížení;

52)

„mikropodnikem“ se rozumí podnik, který splňuje podmínky pro mikropodniky stanovené v doporučení Komise o definici mikropodniků a malých a středních podniků (32);

53)

„řešením založeným na přírodě“ se rozumí řešení, které je inspirováno a podporováno přírodou, které je nákladově efektivní a současně přináší výhody v sociální a hospodářské oblasti a v oblasti ochrany životního prostředí a které pomáhá budovat odolnost a vnáší větší množství a rozmanitost přírody a přírodních prvků a procesů do měst, krajiny a moře prostřednictvím místně přizpůsobených systémových zásahů účinně využívajících zdroje;

54)

„opatřením týkajícím se přetížení sítě“ se rozumí opatření v oblasti bezpečnosti dodávek elektřiny určené k vyrovnání nedostatečnosti v elektrické přenosové nebo distribuční síti;

55)

„znečišťující látkou“ se rozumí znečišťující látka ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) 2020/852;

56)

„znečišťovatelem“ se rozumí znečišťovatel ve smyslu bodu 3 přílohy doporučení Rady 75/436/Euratom, ESUO, EHS (33);

57)

„znečištěním“ se rozumí znečištění ve smyslu čl. 3 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (34);

58)

„zásadou znečišťovatel platí“ se rozumí, že náklady na opatření určené k odstranění znečištění by měl nést znečišťovatel, který je způsobil;

59)

„přípravou k opětovnému použití“ se rozumí příprava k opětovnému použití ve smyslu čl. 3 bodu 16 směrnice 2008/98/ES;

60)

„dobíjecí infrastrukturou“ se rozumí pevná nebo mobilní infrastruktura, která dodává čistým vozidlům nebo čistému mobilnímu servisnímu vybavení elektřinu;

61)

„využitím“ se rozumí využití ve smyslu čl. 3 bodu 15 směrnice 2008/98/ES;

62)

„recyklací“ se rozumí recyklace ve smyslu čl. 3 bodu 17 směrnice 2008/98/ES;

63)

„referenčním projektem“ se rozumí vzorový projekt, který je reprezentativní pro průměrný projekt v kategorii příjemců způsobilých pro daný režim podpory;

64)

„infrastrukturou plnicích stanic“ se rozumí pevná nebo mobilní infrastruktura pro poskytování vodíku, zemního plynu v plynné formě (stlačený zemní plyn (CNG)) a ve zkapalněné formě (zkapalněný zemní plyn (LNG)), bioplynu a biopaliv, včetně pokročilých biopaliv nebo syntetických paliv vyrobených na základě energie;

65)

„obnovou“ se rozumí činnosti v oblasti environmentálního řízení, jejichž cílem je obnovit určitou úroveň fungování ekosystému v lokalitách, které se nacházejí ve špatném ekologickém stavu, přičemž cílem je spíše obnova a průběžné poskytování ekosystémových služeb než biologická rozmanitost a integrita vymezeného přirozeného nebo polopřirozeného referenčního ekosystému;

66)

„sanací“ se rozumí činnosti v oblasti environmentálního řízení, jako je například odstraňování nebo detoxikace kontaminantů nebo přebytku živin z půdy a vody, jejímž cílem je odstranit zdroje degradace;

67)

„elektrickou energií z obnovitelných zdrojů“ se rozumí elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2018/2001;

68)

„společenstvím pro obnovitelné zdroje“ se rozumí společenství pro obnovitelné zdroje ve smyslu čl. 2 bodu 16 směrnice (EU) 2018/2001;

69)

„obnovitelnou energií“ se rozumí energie z obnovitelných zdrojů nebo obnovitelná energie ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2018/2001;

70)

„obnovitelným vodíkem“ se rozumí vodík vyrobený z energie z obnovitelných zdrojů v souladu s metodikami stanovenými pro kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy ve směrnici (EU) 2018/2001;

71)

„kapalnými a plynnými palivy z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používanými v odvětví dopravy“ se rozumí kapalná či plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy ve smyslu čl. 2 bodu 36 směrnice (EU) 2018/2001;

72)

„zdrojovou přiměřeností“ se rozumí úroveň vyrobené kapacity, která je považována za přiměřenou k uspokojení poptávky v kterémkoli období v určité nabídkové zóně, a to na základě běžného statistického ukazatele, který je používán organizacemi, jež orgány Unie uznávají jako organizace, které plní zásadní úlohu při vytváření jednotného trhu s elektrickou energií, např. Evropskou sítí provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E);

73)

„účinným využíváním zdrojů“ se rozumí snižování množství vstupů potřebných k výrobě jednotky výstupu nebo nahrazování primárních vstupů vstupy sekundárními;

74)

„obnovením“ se rozumí proces napomáhání využití ekosystému jako prostředek zachování biologické rozmanitosti a zvýšení odolnosti ekosystému, zejména vůči změně klimatu. Obnovení ekosystémů zahrnuje opatření přijatá za účelem zlepšení stavu ekosystému a znovuvytvoření nebo opětovné založení ekosystému tam, kde došlo ke ztrátě tohoto stavu, a opatření přijatá za účelem zlepšení odolnosti ekosystému a jeho přizpůsobení se změně klimatu;

75)

„opětovným použitím“ se rozumí opětovné použití ve smyslu čl. 3 bodu 13 směrnice 2008/98/ES a zahrnuje jakýkoliv postup, kterým jsou výrobky nebo jejich části, které nejsou odpadem, znovu použity pro jiné účely, než pro které byly původně určeny;

76)

„malým podnikem“ se rozumí podnik, který splňuje podmínky pro malé podniky stanovené v doporučení Komise o definici mikropodniků a malých a středních podniků;

77)

„malým a středním podnikem“ (dále jen „MSP“) se rozumí podnik, který splňuje podmínky stanovené v doporučení Komise o definici mikropodniků a malých a středních podniků;

78)

„malým podnikem se střední tržní kapitalizací“ se rozumí podnik, který není malým a středním podnikem a který má nejvíce 499 zaměstnanců, spočítaných v souladu s články 3 až 6 přílohy I nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (35), a jehož roční obrat nepřesahuje 100 milionů EUR nebo jehož bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 86 milionů EUR. Několik subjektů bude považováno za jeden podnik, pokud bude splněna kterákoli z podmínek uvedených v čl. 3 bodě 3 přílohy I nařízení Komise (EU) č. 651/2014;

79)

„inteligentním dobíjením“ se rozumí dobíjení, při kterém se intenzita elektřiny dodávané do baterie upravuje v reálném čase na základě informací získaných prostřednictvím elektronické komunikace;

80)

„připraveností pro chytrá řešení“ se rozumí schopnost budov nebo ucelených částí budov přizpůsobit svůj provoz potřebám uživatelů včetně optimalizace energetické účinnosti a celkové energetické náročnosti a přizpůsobit provoz v reakci na signály ze sítě;

81)

„běžnou odpovědností za odchylku subjektu zúčtování“ se rozumí odpovědnost za odchylku subjektu zúčtování, kterou nesou bez rozdílu všichni výrobci bez ohledu na použitou technologii ve smyslu článku 5 nařízení (EU) 2019/943;

82)

„zahájením prací“ se rozumí první pevný závazek (týkající se například objednávky zařízení nebo zahájení stavebních prací) nebo jiný závazek, který činí investici nevratnou. Za zahájení prací se nepovažuje nákup pozemků a přípravné práce, jako je získávání povolení a provádění předběžných studií proveditelnosti. V případě převzetí se „zahájením prací“ rozumí okamžik, kdy je pořízen majetek přímo související s pořízenou provozovnou;

83)

„strategickou rezervou“ se rozumí kapacitní mechanismus, při kterém je kapacita v oblasti elektřiny, jako je výroba, skladování nebo odezva na straně poptávky, držena mimo trh s elektřinou a nasazena pouze za určitých okolností;

84)

„celkovými náklady vlastnictví“ se rozumí celkové náklady na pořízení a vlastnictví vozidla po dobu jeho životnosti, které zahrnují náklady na pořízení nebo leasing vozidla, náklady na palivo, náklady na údržbu a opravy, náklady na pojištění, finanční náklady a daně;

85)

„provozovatelem přenosové soustavy“ se rozumí provozovatel přenosové soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 35 směrnice (EU) 2019/944;

86)

„vozidlem“ se rozumí:

87)

„zpracováním“ se rozumí zpracování ve smyslu čl. 3 bodu 14 směrnice 2008/98/ES;

88)

„minimální úrovní zdanění v Unii“ se rozumí minimální úroveň zdanění stanovená právem Unie; z hlediska energetických produktů a elektřiny se rozumí minimální úroveň zdanění stanovená v příloze I směrnice Rady 2003/96/ES (36);

89)

„normou Unie“ se rozumí:

90)

„odpadem“ se rozumí odpad ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2008/98/ES;

91)

„odpadním teplem“ se rozumí odpadní teplo ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice (EU) 2018/2001.

a)

pokud jde o první (pozitivní) podmínku, zda podpora usnadňuje rozvoj určité hospodářské činnosti:

b)

pokud jde o druhou (negativní) podmínku, zda podpora nadměrně neovlivňuje podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem:

a)

podpora je poskytována automaticky v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii a bez dalšího uplatnění rozhodovací pravomoci členského státu a opatření bylo přijato a nabylo účinnosti před tím, než byly zahájeny práce na podporovaném projektu nebo činnosti, s výjimkou následných daňových režimů, kdy se na danou činnost vztahoval již předchozí režim podpory v podobě daňových zvýhodnění;

b)

vnitrostátní orgány před zahájením prací zveřejnily oznámení o svém záměru zavést navrhované opatření podpory pod podmínkou, že opatření schválí Komise, jak vyžaduje čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Toto oznámení musí být zpřístupněno na veřejných internetových stránkách nebo na jiném veřejně přístupném médiu se srovnatelně širokým a snadným přístupem, a musí jasně uvádět typ projektů, které členský stát navrhuje jako způsobilé, a okamžik, od kterého členský stát zamýšlí považovat takové projekty za způsobilé. Navrhovaná způsobilost nesmí být nežádoucím způsobem omezena. Příjemce musí před zahájením prací informovat orgán poskytující podporu, že navrhované opatření podpory je považováno za podmínku pro přijetí daných investičních rozhodnutí. Pokud se členský stát dovolává takového oznámení s cílem prokázat motivační účinek, musí v rámci svého oznámení o státní podpoře poskytnout kopii tohoto oznámení a odkaz na internetové stránky, na nichž bylo zveřejněno, případně příslušný důkaz o jeho dostupnosti pro veřejnost;

c)

provozní podpora je poskytovaná stávajícím zařízením na výrobu šetrnou k životnímu prostředí, kde nedochází k „zahájení prací“, protože nebyly provedeny žádné významné nové investice. V těchto případech lze motivační účinek prokázat změnou provozu daného zařízení způsobem šetrným k životnímu prostředí oproti alternativnímu levnějšímu způsobu provozu, který je k životnímu prostředí šetrný méně.

a)

Negativní externality: jsou nejběžnější u opatření podpory v oblasti životního prostředí a vznikají v případě, kdy nejsou stanoveny odpovídající náklady na odstranění znečištění, tj. že dotčený podnik nenese plné náklady na odstranění znečištění. V takovém případě se může stát, že podniky, které jednají ve vlastním zájmu, nejsou při volbě konkrétní technologie nebo při rozhodování o úrovni výstupu dostatečně motivovány k tomu, aby zohledňovaly negativní externality, které vznikají při jejich hospodářské činnosti. Jinými slovy náklady, které nese podnik, plně neodrážejí náklady, které nesou spotřebitelé a společnost jako celek. Podniky tak zpravidla nejsou dostatečně motivovány k tomu, aby snižovaly míru znečišťování nebo přijímaly individuální opatření na ochranu životního prostředí.

b)

Pozitivní externality: skutečnost, že část výhod z investice poplyne jiným účastníkům trhu než investorovi, může podniky vést k tomu, aby investovaly méně. Pozitivní externality se mohou vyskytnout např. u investic do ekologických inovací, stability systému, nových a inovativních obnovitelných technologií a inovativních opatření reagujících na poptávku, případně u energetických infrastruktur či opatření vedoucích k zabezpečení dodávek elektřiny, která jsou prospěšná mnoha členským státům nebo většímu počtu spotřebitelů.

c)

Asymetrické informace: vyskytují se zpravidla na trzích, kde existují nesrovnalosti mezi informacemi, jež jsou k dispozici jedné straně trhu, a informacemi, které má k dispozici druhá strana. Taková situace může nastat například tehdy, pokud externí finanční investoři postrádají informace o pravděpodobné návratnosti a rizicích určitého projektu. Může nastat také u spolupráce v oblasti přeshraniční infrastruktury, kdy jedna spolupracující strana je oproti druhé straně informačně znevýhodněna. I když riziko či nejistota samy o sobě nevedou k existenci selhání trhu, problém asymetrických informací ovlivňuje úroveň takového rizika či nejistoty. Tyto úrovně bývají zpravidla vyšší u environmentálních investic s obvykle delší dobou amortizace, a zvyšují tak zaměření na krátkodobý horizont, což může být ještě zhoršeno podmínkami financování těchto investic, zejména v případě malých a středních podniků.

d)

Selhání koordinace: může bránit rozvoji projektu nebo jeho efektivní koncepci kvůli odlišným zájmům a pobídkám různých investorů, tedy tzv. „rozdílné motivaci“, nákladům na dodavatele nebo na ujednání o pojištění odpovědnosti, nejistotě ohledně výsledků spolupráce a síťovým účinkům, například nepřerušené dodávce elektrické energie. K těmto selháním koordinace může dojít například ve vztahu mezi majitelem budovy a nájemcem ve vztahu k energeticky účinným řešením. Selhání koordinace mohou být ještě prohloubena informačními problémy, zejména problémy souvisejícími s asymetrickými informacemi. Příčinou selhání koordinace může být také nutnost dosáhnout určitého kritického množství dříve, než je komerčně výhodné zahájit projekt, tento aspekt může být obzvláště relevantní u projektů (přeshraniční) infrastruktury.

a)

nabídkové řízení je soutěžní, zejména: je otevřené, jasné, transparentní a nediskriminační, je založeno na objektivních kritériích, je definováno ex ante v souladu s cílem daného opatření a minimalizuje riziko strategického podávání nabídek;

b)

aby se umožnila efektivní soutěž, jsou kritéria zveřejněna s dostatečným předstihem před lhůtou pro podání přihlášek (43);

c)

rozpočet nebo objem spojený s nabídkovým řízením představuje závazné omezení v tom, že lze očekávat, že ne všichni uchazeči obdrží podporu, očekávaný počet uchazečů je dostatečný k zajištění efektivní soutěže a koncepce nabídkových řízení, do nichž se přihlásilo příliš málo uchazečů, je během provádění režimu napravena, aby se v dalších nabídkových řízeních nebo, není-li to možné, co nejdříve, obnovila efektivní soutěž;

d)

zamezí se úpravám výsledků nabídkového řízení ex post (například následným jednáním o výsledcích nabídkového řízení nebo přidělováním), protože by mohly narušit účinnost výsledku procesu.

a)

úplné znění schváleného režimu podpory nebo rozhodnutí o udělení jednotlivé podpory a jeho prováděcí ustanovení nebo příslušný odkaz;

b)

informace o každé jednotlivé podpoře udělené ad hoc nebo na základě režimu podpory schváleného podle těchto pokynů, která je vyšší než 100 000 EUR (48).

0,1–0,5;

0,5–1;

1–2;

2–5;

5–10;

10–30;

30–60;

60–100;

100–250;

250 a více.

a)

požadavek týkající se hodnocení ex post, jak je uvedeno v kapitole 5; Komise v takových případech může omezit délku trvání režimů (běžně na čtyři roky i méně) s možností následně znovu oznámit, že platnost režimů byla prodloužena.

b)

požadavek na jednotlivé oznamování podpůrných projektů, které mají určitou velikost nebo určité vlastnosti, v případě, že nebylo vyhlášeno soutěžní nabídkové řízení.

c)

požadavek, aby opatření podpory podléhala časovému omezení.

a)

půjčka nebo záruka pro poskytovatele opatření ke zlepšení energetické náročnosti v rámci smlouvy o energetických službách;

b)

finanční produkt zaměřený na refinancování příslušného poskytovatele (například faktoring nebo odkup pohledávek).

a)

opatření je zaměřeno na specifický odvětvový nebo technologický cíl stanovený v právu Unie (58), například režim pro energii z obnovitelných zdrojů nebo pro energetickou účinnost (59);

b)

opatření je konkrétně zaměřeno na podporu demonstračních projektů;

c)

cílem opatření je řešit nejen dekarbonizaci, ale také kvalitu ovzduší nebo jiné znečištění;

d)

členský stát uvede důvody, proč lze předpokládat, že způsobilá odvětví nebo inovativní technologie mají potenciál dlouhodoběji významně a nákladově efektivně přispět k ochraně životního prostředí a hloubkové dekarbonizaci;

e)

opatření je nezbytné pro dosažení diverzifikace, bez níž by nastaly problémy se stabilitou sítě (60);

f)

lze očekávat, že selektivnější výběr povede k nižším nákladům na zajištění ochrany životního prostředí (například k nižším nákladům na integraci soustavy díky diverzifikaci, a to i mezi obnovitelnými zdroji, což by také mohlo zahrnovat odezvu na straně poptávky a/nebo skladování) a/nebo povede k menšímu narušení hospodářské soutěže;

g)

na základě otevřené výzvy byl vybrán projekt, který se má stát součástí velkého integrovaného přeshraničního projektu, který společně navrhlo několik členských států, a jeho cílem je významně přispět k ochraně životního prostředí ve společném zájmu Unie. Tento projekt buď používá inovativní technologii, která navazuje na činnost v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) prováděnou příjemcem nebo jiným subjektem, pokud příjemce získá práva na využití výsledků předchozího VaVaI, nebo patří mezi první uživatele inovativní technologie ve svém odvětví.

a)

u opatření, u nichž odhadovaná průměrná roční podpora, která má být poskytnuta, činí nejméně 150 milionů EUR ročně, veřejná konzultace v trvání nejméně šesti týdnů, která bude zahrnovat:

b)

u opatření, u nichž je odhadovaná průměrná roční podpora, která má být poskytnuta, nižší než 150 milionů EUR ročně, veřejná konzultace v trvání nejméně čtyř týdnů, která bude zahrnovat:

a)

že by jediný proces otevřený všem způsobilým příjemcům vedl k neoptimálnímu výsledku, případně by neumožnil dosažení cílů daného opatření; toto odůvodnění může odkazovat na kritéria v bodě 96;

b)

že existuje významná odchylka mezi úrovněmi nabídek, které se očekávají od různých kategorií příjemců (bylo by tomu tak většinou v případě, kdy by se úrovně očekávaných soutěžních nabídek – zjištěné na základě analýz vyžadovaných podle bodu 90 – lišily o více než 10 %); v takovém případě lze použít oddělená soutěžní nabídková řízení tak, aby si vzájemně konkurovaly kategorie příjemců s podobnými náklady.

a)

neexistuje potenciální nabídka nebo počet potenciálních uchazečů dostačující k zajištění hospodářské soutěže. v takovém případě musí daný členský stát prokázat, že není možné posílit hospodářskou soutěž snížením rozpočtu nebo usnadněním účasti v nabídkovém řízení (například určením dalších pozemků pro výstavbu nebo úpravou předběžných požadavků na posouzení způsobilosti);

b)

příjemci jsou malé projekty definované takto:

c)

jednotlivé projekty splňují obě následující podmínky:

a)

je poptávka v daném režimu stanovena jako nižší než potenciální nabídka;

b)

cena za odkup nebo penále, která se vztahuje na spotřebitele nebo dodavatele, který nekoupil požadovaný počet osvědčení (to znamená, cena představující maximum, které lze zaplatit za podporu), je stanovena na dostatečně vysoké úrovni, aby motivovala k dodržení tohoto závazku. Cena za penále by však měla vycházet z kvantifikace uvedené v bodech 51, 52 a 53, aby se zabránilo nadměrně vysoké úrovni vedoucí k nadměrným náhradám;

c)

pokud režimy zahrnují podporu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, musí členské státy zohlednit informace o již obdržené podpoře na základě dokumentace ze systému hmotnostní bilance podle článku 30 směrnice (EU) 2018/2001, aby se zamezilo nadměrným náhradám.

a)

účtování infrastruktury by mělo být odděleno od veškerých ostatních činností a náklady na přístup a využívání by měly být transparentní;

b)

pokud to nenarušuje dosažení cíle podpory, měla by být podpora podmíněna závazky otevřít infrastrukturu (71) třetím stranám za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek (včetně veřejných výzev k předložení žádostí o připojení za rovnocenných podmínek);

c)

zvýhodnění příjemců do doby, než se takový širší rozvoj uskuteční, může být nutné určitým způsobem vyvážit, například tím, že příjemci musejí přispívat k dalšímu rozšíření sítě;

d)

může být nutné zajistit, že výhoda vyhrazených uživatelů je omezená, a/nebo že ji sdílejí s ostatními hráči na trhu.

a)

instalaci integrovaných zařízení pro výrobu elektřiny, tepla nebo chlazení, která vyrábějí energii na místě z obnovitelných zdrojů;

b)

instalaci zařízení pro ukládání energie vyrobené zařízeními na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na místě;

c)

výstavbu a instalaci dobíjecí infrastruktury pro uživatele budovy a výstavbu a instalaci související infrastruktury, například rozvodů, pokud jsou parkovací prostory umístěny uvnitř budovy nebo s budovou fyzicky sousedí;

d)

instalaci zařízení pro digitalizaci environmentálního a energetického řízení a kontroly dané budovy, zejména s cílem zvýšit její připravenost pro chytrá řešení; to zahrnuje pasivní instalace domovních rozvodů nebo strukturovanou kabeláž pro datové sítě a doplňkovou část pasivní sítě na pozemku, na němž se budova nachází, nikoli však rozvody nebo kabeláž pro datové sítě mimo pozemek;

e)

další investice, které zlepšují energetickou náročnost nebo environmentální výkonnost budovy, včetně investic do zelených střech a do zařízení pro sběr dešťové vody.

a)

v případě renovace stávajících budov zlepšení energetické náročnosti vedoucí ke snížení potřeby primární energie nejméně o 20 % ve srovnání se stavem před investicí, případně pokud je toto zvýšení součástí renovace prováděné v několika fázích, snížení potřeby primární energie o nejméně 30 % ve srovnání se stavem před investicí za dobu pěti let;

b)

v případě renovačních opatření, která se týkají instalace nebo náhrady pouze jednoho typu stavebních prvků (74) ve smyslu čl. 2 písm. 9 směrnice 2010/31/EU, snížení potřeby primární energie nejméně o 10 % ve srovnání se stavem před investicí, pokud členský stát prokáže, že opatření má na úrovni režimu celkový významný účinek na snížení potřeby primární energie,

c)

v případě nových budov zlepšení energetické náročnosti, která povedou ke snížení potřeby primární energie nejméně o 10 % v porovnání s prahovou hodnotou stanovenou pro požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie ve vnitrostátních opatřeních, kterými se provádí směrnice 2010/31/EU.

a)

finanční zprostředkovatelé nebo správci fondů musí být vybíráni otevřeným, transparentním a nediskriminačním postupem, který je prováděn v souladu s platnými právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy;

b)

jsou zavedeny podmínky pro zajištění toho, aby finanční zprostředkovatelé včetně fondů energetické účinnosti a fondů pro obnovitelnou energii byli spravováni podle komerčních zásad a jejich rozhodování o financování bylo orientováno na zisk;

c)

aby správci fondu energetické účinnosti nebo fondu pro obnovitelnou energii nebo jiní finanční zprostředkovatelé tuto výhodu v co největším rozsahu postupovali konečným příjemcům (vlastníkovi (vlastníkům) nebo nájemníkovi (nájemníkům) budovy) v podobě vyššího objemu financování, méně přísných požadavků na zajištění, nižších prémií za záruky nebo nižších úrokových sazeb.

a)

pokud to umožní, aby tyto dopravní prostředky nebo mobilní servisní vybavení splnily požadavky na čistá vozidla nebo čisté mobilní servisní vybavení; nebo

b)

pokud je to nutné, aby plavidla a letadla mohla využívat biopaliva a syntetická paliva, včetně obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, nebo zvýšit podíl těchto paliv, spolu s fosilními palivy nebo jako jejich alternativu; nebo

c)

pokud je nezbytné umožnit plavidlům používání větrného pohonu.