12.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 172/36

(1)

Dne 19. září 2011 obdržel Kontrolní úřad stížnost (dokument č. 608967) týkající se údajného subvencování konferenčních služeb a služeb veřejného stravování/cateringu ze strany islandského státu (dále jen „stát“) a města Reykjavík (dále jen „město“) v koncertní hale a konferenčním centru Harpa (dále jen „Harpa“) (2).

(2)

Po obdržení všech příslušných informací od islandských orgánů a po projednání případu na schůzce dne 5. června 2012 (3) zahájil Kontrolní úřad rozhodnutím č. 128/13/COL ze dne 20. března 2013 formální vyšetřovací řízení ohledně možné státní podpory týkající se financování koncertní haly a konferenčního centra Harpa (dále jen „rozhodnutí č. 128/13/COL“ nebo „rozhodnutí o zahájení řízení“).

(3)

Islandské orgány podaly připomínky k rozhodnutí Kontrolního úřadu dopisem ze dne 28. května 2013 (dokument č. 673762). Případ byl rovněž předmětem diskusí mezi Kontrolním úřadem a islandskými orgány na spojeném jednání v Reykjavíku dne 4. června 2013.

(4)

Dne 8. srpna 2013 bylo rozhodnutí č. 128/13/COL zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a v dodatku EHP. Zúčastněným stranám byla poskytnuta lhůta v délce jednoho měsíce pro podání připomínek k rozhodnutí Kontrolního úřadu o zahájení řízení. Kontrolní úřad neobdržel žádné připomínky zúčastněných stran.

(5)

V rozhodnutí č. 128/13/COL posoudil Kontrolní úřad financování koncertní haly a konferenčního centra Harpa. Harpa je víceúčelová budova, která se nachází v centru Reykjavíku a v současnosti ji vlastní islandský stát (54 %) a město Reykjavík (46 %), které společně přispívají na její financování.

(6)

V roce 1999 primátor města Reykjavík společně se zástupci islandské vlády oznámil, že v centru Reykjavíku bude vybudováno koncertní a konferenční centrum. Koncem roku 2002 podepsaly islandský stát a město dohodu o projektu a v následujícím roce byla založena společnost Austurhöfn-TR ehf., která měla na projekt dohlížet (4).

(7)

Podle původního obchodního modelu Harpy měla za výstavbu a provoz budovy odpovídat soukromá strana, která bude od státu a města dostávat roční příspěvky. V dubnu 2004 vyhlásilo Státní obchodní centrum předkvalifikační řízení týkající se projektu a v roce 2005 dospěla hodnotící komise k závěru, že ze čtyř obdržených nabídek je nejvýhodnější nabídka společnosti s ručením omezeným Portus ehf. Islandský stát a město poté uzavřely se společností Portus smlouvu (dále jen „dohoda o projektu“) na výstavbu a provoz koncertního a konferenčního centra (5). Po zhroucení finančního systému v roce 2008 však vybraný soukromý partner čelil vážným finančním potížím a musel od projektu odstoupit, výstavba Harpy byla proto pozastavena.

(8)

V době odstoupení soukromého partnera od projektu již byla postavena přibližně polovina Harpy, a islandské orgány musely tudíž rozhodnout o její budoucnosti. Podle islandských orgánů existovaly v té době tři možnosti (6):

(9)

Bylo rovněž zřejmé, že by rozestavěná budova velikosti Harpy ve středu města způsobila v dlouhodobém horizontu problémy a došlo by k zničení hodnoty. Ukončení projektu se proto nepovažovalo za přijatelné, jelikož na zahájení projektu již byly vynaloženy obrovské zdroje a jeho pozdější znovuotevření by bylo velmi nákladné a složité. V únoru 2009 proto primátor města Reykjavík a ministr školství dospěli k dohodě, podle níž budou stát a město pokračovat ve výstavbě projektu bez soukromého partnera (7).

(10)

Projekt poté převzala společnost Austurhöfn-TR ehf. a plány byly revidovány s cílem nalézt ekonomičtější řešení procesu výstavby a provedení budovy. V tiskové zprávě státu a města bylo uvedeno, že převzetí představuje dočasné řešení a že po oživení hospodářství bude vlastnictví a financování Harpy přezkoumáno. Dohoda o projektu byla v roce 2010 pozměněna, aby se zohlednilo nové vedení projektu a odstoupení soukromého partnera (8), a stavba byla obnovena. Společnost Landsbankinn velkou část investičních nákladů odepsala a veškerý základní kapitál byl vyčerpán. V roce 2011 byla výstavba Harpy dokončena a budova byla dne 20. srpna 2011 oficiálně otevřena.

(11)

Až donedávna se na provozu Harpy podílelo několik společností s ručením omezeným, konkrétně: Portus ehf., která odpovídala za nemovitosti a činnosti Harpy, a Situs ehf., která odpovídala za další stavby plánované v téže oblasti. Společnost Portus měla dvě dceřiné společnosti: Totus ehf., která vlastnila samotnou nemovitost, a Ago ehf., která odpovídala za veškeré činnosti v Harpě a nemovitostech pronajatých od společnosti Totus. Společnost Situs měla rovněž dvě dceřiné společnosti; Hospes ehf., která měla vlastnit a provozovat hotel, jenž měl být v oblasti postaven, a společnost Custos ehf., která měla vlastnit a provozovat jiné budovy v oblasti.

(12)

S cílem snížit provozní náklady na minimum a zvýšit efektivnost se však správní rada společnosti Austurhöfn-TR ehf. v prosinci 2012 rozhodla provozní strukturu Harpy zjednodušit spojením většiny společností s ručením omezeným, které se podílely na jejím provozu, do jedné společnosti. Stát a město proto založily společnost Harpa Concert and Conference Centre ehf. (v islandštině Harpa tónlistar- og ráðstefnuhús ehf.), která měla dohlížet na veškeré činnosti Harpy. Zjednodušení infrastruktury Harpy je součástí dlouhodobého plánu, jak zajistit udržitelnost provozu Harpy.

(13)

Podle islandských orgánů má Harpa představovat fórum pro rozmanitý a ambiciózní hudební a kulturní život na Islandu s cílem podporovat to nejlepší, co mohou islandští umělci nabídnout, se zvláštním důrazem na rozmanité hudební akce. Harpa má být rovněž zdrojem inovací na islandské kulturní a hudební scéně a důraz se bude klást na mezinárodní vazby, takže Harpa bude důstojným místem pro vystoupení zahraničních umělců na Islandu.

(14)

Harpa má být fórem pro pořádání všech typů konferencí, setkání a shromáždění, domácích i zahraničních, a má posílit postavení Islandu jako místa pro pořádání mezinárodních konferencí, a to poskytováním služeb a konferenčních hal, které jsou srovnatelné s konferenčními zařízeními v ostatních zemích. Harpa má rovněž podporovat cestovní ruch na Islandu a posílit centrum města Reykjavík tím, že se stane střediskem pro všechny Islanďany v oblasti a cílem cesty islandských i zahraničních návštěvníků, kteří chtějí stavbu poznat a využít nabízené služby a prohlédnout si architekturu budovy a umělecká díla, která jsou v ní vystavena.

(15)

Islandský symfonický orchestr, Islandská opera a Reykjavik Big Band uzavřely smlouvy o dlouhodobém užívání některých zařízení a prostor Harpy. Harpa je využívána rovněž pro pořádání konferencí a různých uměleckých událostí, jako jsou například koncerty popové a rockové hudby islandských a zahraničních interpretů. Další aktivity v rámci Harpy, jako jsou například catering, restaurace, obchod s hudebninami a obchod s nábytkem, provozují soukromé společnosti, které si v Harpě pronajímají prostory a zařízení. Tato zařízení jsou soukromým provozovatelům pronajata za tržních podmínek a byla předmětem veřejných nabídkových řízení, v jejichž rámci byly vybrány nejvýhodnější nabídky.

(16)

Před výstavbou Harpy neexistovaly na Islandu žádné koncertní síně s vhodnou akustikou a s více než 300 místy k sezení, v nichž by mohly vystupovat Islandský symfonický orchestr i Islandská opera. Islandské orgány se proto domnívaly, že je nezbytné postavit kulturní halu, která zajistí, aby se občané Islandu mohli těšit z hudby a umění. Co se týká konferenčních zařízení, podle islandských orgánů neexistovala na Islandu konferenční centra nebo zařízení, která by mohla pořádat velké konference.

(17)

Harpa má rozlohu 28 000 metrů čtverečních a nachází se ve starém přístavu v Reykjavíku na adrese Austurbakki 2. Budovu navrhla dánská společnost Henning Larsen Architects ve spolupráci s islandskou architektonickou kanceláří Batteríið arkitektar. Skleněnou konstrukci kolem budovy navrhl ve spolupráci s architekty umělec Ólafur Elíasson. Společnost Artec Consultants Inc odpovídá za akustiku, zvukovou izolaci, divadelní úpravu a zvukové zařízení.

(18)

Řešení budovy má zajistit rozmanitost a vhodná zařízení a prostory pro všechny typy koncertů a konferencí a poskytuje Islanďanům zařízení, která nebyla v zemi dříve dostupná. Harpa již vyhrála ocenění pro koncertní zařízení a časopisem Gramophone byla vybrána jako jedna z největších koncertních hal nového milénia a časopisem Travel & Leisure jako nejlepší místo pro pořádání akcí 2011. Harpa je rovněž vítězem ceny Evropské unie za současnou architekturu – ceny Miese van der Rohe za rok 2013 (9).

(19)

Níže je uveden přehled hal v rámci Harpy (10):

(20)

V Harpě je k dispozici sedm menších konferenčních místností pro 8 až 250 sedících osob a rovněž řada veřejných prostor, které mohou být příležitostně pronajaty k pořádání výstav a recepcí, aby se zvýšily příjmy společnosti. Zasedací místnosti lze rozdělit na menší prostory. Všechny zasedací místnosti jsou technicky vybavené a obsahují projektor, zařízení pro schůzky na internetu a zvukovou soustavu.

(21)

Jak bylo uvedeno výše, Harpa je zcela ve vlastnictví islandského státu a města, a to prostřednictvím společnosti Austurhöfn-TR ehf. Povinnost státu a města upravuje článek 13 dohody o projektu z roku 2006 (11). Roční platby státu a města jsou hrazeny z jejich příslušných rozpočtů. Podle státního rozpočtu na rok 2011 činil předpokládaný roční státní příspěvek 424,4 milionu ISK. Pro rok 2012 očekávaná výše státního příspěvku činila 553,6 milionu ISK. Všechny veřejné příspěvky na Harpu jsou hrazeny podle příslušné účasti na projektu, tj. stát hradí 54 % a město 46 %. Příspěvky jsou indexovány pomocí indexu spotřebitelských cen.

(22)

Kromě příspěvku stanoveného v rozpočtu státu a rozpočtu města se islandská vláda a město Reykjavík zavázaly poskytnout krátkodobý úvěr na provoz Harpy, dokud nebude zajištěno dlouhodobé financování potřebné k pokrytí veškerých nákladů projektu. Od roku 2013 celková výše úvěru činila 794 milionů ISK s 5 % úrokovou sazbou a prémií ve výši 200 bazických bodů. Úvěr měl být splacen do dne 15. února 2013. Dne 6. března 2013 podepsaly město, stát a společnost Harpa Concert and Conference Centre ehf. dohodu, v níž se uvádí, že se překlenovací úvěr přemění na základní kapitál Harpy, jelikož společnosti nebyl předtím poskytnut žádný kapitál. V téže dohodě se stát a město zavázaly k dalším dočasným ročním platbám pro Harpu v období 2013–2016 ve výši 160 milionů ISK ročně, a to za prvé k uhrazení daní z nemovitostí přidělených Harpě, jelikož se ukázalo, že jsou mnohem vyšší, než se očekávalo (12). Za druhé existovaly rovněž další nepředpokládané náklady související s Harpou.

(23)

Stát a město přidělují každý měsíc finanční prostředky na splácení úvěrových závazků souvisejících s Harpou. Jelikož projekt má být soběstačný, zisky musí pokrýt veškeré provozní náklady. Finanční prostředky vlastníků jsou proto podle islandských orgánů určeny pouze k hrazení nesplacených úvěrů (13).

(24)

Dne 16. dubna 2013 byla podepsána nová dohoda (dále jen „dohoda o projektu z roku 2013“), která nahradila pozměněnou dohodu o projektu (14). Podle nové dohody bude příspěvek města a státu představovat i nadále nepodmíněnou platbu hrazenou v měsíčních splátkách ve stejné výši, 595 000 000 ISK každý rok, a to po dobu 35 let počínaje od března 2011. Po úpravě roční částky podle indexu spotřebitelských cen v březnu 2013 činí každoročně splatná částka 1 023 339 932 ISK (15).

(25)

Podle předpokládané roční účetní závěrky společnosti Austurhöfn-TR ehf. za rok 2012 měla společnost vykázat značné provozní ztráty, které odpovídají celkové záporné hodnotě ukazatele EBITDA ve výši 406,5 milionu ISK. Část Harpy určená k pořádání konferencí byla v roce 2012 provozována při záporné hodnotě ukazatele EBITDA ve výši 120 milionů ISK a totéž platí pro „ostatní umělecké události“ (záporná hodnota ukazatele EBITDA ve výši 131 milionů ISK). Předpokládaná roční účetní závěrka a analýza výnosů pro rok 2013 rovněž předpokládají značné provozní ztráty, celkovou zápornou hodnotu ukazatele EBITDA ve výši přibližně 348 milionů ISK a konferenční činnosti i „jiné umělecké akce“ pořádané se ztrátou (16).

(26)

Podle původní dohody o projektu musí být jednotlivé společnosti účastnící se provozu Harpy a jednotlivé funkce a činnosti z finančního hlediska odděleny:

13.11.1   Soukromý partner trvale zajistí finanční oddělení společnosti spravující nemovitosti, společnosti zajišťující provoz, Hringur a soukromého partnera. Co se týká financování, každý subjekt bude řízen a provozován odděleně.

13.11.2   Soukromý partner trvale zajistí dostatečné oddělení finančních záležitostí, tj. vedení oddělených účtů, placených prací a ostatních funkcí a činností v rámci konferenčního centra. Soukromý partner je kdykoli během doby trvání smlouvy na žádost klienta schopen prokázat, že existuje takovéto oddělení finančních záležitostí.

(27)

Činnosti Harpy jsou rozděleny do několika kategorií: 1. Islandský symfonický orchestr, 2. Islandská opera, 3. jiné umělecké události, 4. konferenční oddělení, 5. činnosti, 6. prodej vstupenek, 7. provoz zařízení, 8. náklady na řízení. Všechny tyto kategorie nákladů nyní spadají do společnosti Harpa – tónlistar- og ráðstefnuhús ehf. a příjmy a náklady přidělené těmto jednotlivým kategoriím jsou v rozpočtu zahrnuty v příslušné kategorii. Společné provozní náklady, jako jsou mzdové náklady, náklady na provoz budovy (vytápění a elektřina) a administrativní náklady, jsou mezi jednotlivé kategorie rozděleny podle modelu přidělování nákladů (17).

(28)

Pokud jde o podrobnější popis opatření, odkazuje se na rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 128/13/COL (18).

(29)

V rozhodnutí č. 128/13/COL Kontrolní úřad předběžně posoudil, zda financování Harpy představuje státní podporu, a pokud ano, zda je tato podpora slučitelná s ustanoveními o státních podporách, která jsou obsažena v Dohodě o EHP.

(30)

Podle islandských orgánů nezahrnuje financování Harpy státní podporu, jelikož bylo náležitě zajištěno oddělení účtů jednotlivých činností v rámci koncertní haly a konferenčního centra. Na podporu tohoto tvrzení předložily islandské orgány zprávy dvou účetních firem o oddělení účtů společností podílejících se na provozu Harpy. Islandské orgány předložily rovněž analýzu cen, v níž porovnaly ceny obdobných konferenčních zařízení v Reykjavíku podle jejich velikosti a kapacity. Islandské orgány mimoto uvedly, že pořádání konferencí pozitivně přispívá k jiným činnostem v Harpě a bez něj by byly náklady, které by musely nést další činnosti, podstatně vyšší.

(31)

Podle předběžného názoru Kontrolního úřadu se však financování Harpy považovalo za státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. V rozhodnutí č. 128/13/COL byly uvedeny tyto aspekty:

(32)

Kontrolní úřad měl mimoto pochybnosti, zda je možné pokládat státní podporu za slučitelnou s Dohodou o EHP. Podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP lze podporu, která je určena na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví, považovat za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP, pokud tato podpora nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Islandské orgány uvedly, že hlavním cílem dotyčného opatření byla podpora kultury prostřednictvím výstavby koncertní haly, jež by mohla poskytnout zázemí Islandskému symfonickému orchestru a Islandské opeře. Kontrolní úřad uznal, že vzhledem ke kulturnímu významu by bylo možné výstavbu a provoz zařízení, jež je určeno pro filharmonii a operu, považovat za podporu určenou na pomoc kultuře.

(33)

Kontrolní úřad rovněž uznal, že infrastrukturu v Harpě je možné využít k umístění různých komerčních činností, například restaurací, kaváren, obchodů, konferencí a koncertů populární hudby. Aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže, musí však být zavedeny záruky, které zajistí, že nedochází ke křížovému subvencování komerčních činností a dotovaných kulturních činností. Kontrolní úřad dospěl k předběžnému závěru, že existují pochybnosti o tom, zda islandské orgány zavedly tyto nezbytné záruky, jež by zabránily takovému křížovému subvencování. V návaznosti na své předběžné posouzení měl proto Kontrolní úřad pochybnosti o tom, zda je možné považovat výstavbu a provoz Harpy za slučitelné s čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

(34)

Připomínky islandských orgánů odrážejí jejich názor, že financování provozu Harpy nezahrnuje státní podporu, jelikož náležitě zajistily, aby společnosti vedly pro jednotlivé činnosti v rámci Harpy oddělené účty (21).

(35)

Islandské orgány nepopřely, že finanční příspěvky pro Harpu jsou poskytovány ze státních prostředků a že je lze přičíst státu. Islandské orgány však trvají na tom, že Harpu nelze považovat za podnik ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Podle islandských orgánů představuje Harpa infrastrukturu a kulturní zařízení, které má zachovat a podporovat kulturu a islandské kulturní dědictví, a nelze mít proto za to, že poskytuje zboží a služby na konkurenčním trhu. Islandské orgány se mimoto domnívají, že v daném případě není podmínka týkající se hospodářské výhody splněna, jelikož bylo zajištěno, aby komerční část Harpy nebyla financována ze státních prostředků, které jsou přidělovány výhradně na kulturní činnosti. Co se týká dopadu na hospodářskou soutěž o obchod mezi smluvními stranami, islandské orgány podotkly, že je nutno mít na paměti zeměpisnou polohu Islandu a že není pravděpodobné, že by publikum z jiných států, které jsou smluvní stranou Dohody o EHP, cestovalo na Island výslovně za účelem návštěvy koncertů či podobných akcí.

(36)

Islandské orgány zdůraznily, že celková činnost Harpy nemá komerční povahu. Podle nich by soukromý podnik Harpu nezaložil a nelze ji přirovnat k soukromé skupině podniků. Podle islandských orgánů proto skutečnosti jednoznačně prokazují, že v tomto případě má kritérium investora v tržním hospodářství své meze.

(37)

Po konzultacích s řediteli Harpy islandské orgány navrhly, že struktura použitá k zajištění toho, aby se zamezilo křížovému subvencování, nebude mít podobu samostatných společností nebo povinných nabídkových řízení na pořádání konferencí. Islandské orgány měly za to, že jsou vhodnější jiná opatření, která při provozu zařízení způsobí méně problémů. Bez ohledu na to, zda se státní prostředky použité k financování a provozu Harpy považují za státní podporu slučitelnou s pravidly státní podpory, či nikoli, nebo zda vůbec nepředstavují podporu, islandské orgány proto souhlasí s tím, že je nutné zavést opatření, která zajistí, aby případná podpora nenarušila protiprávně hospodářskou soutěž na konferenčním trhu.

(38)

Islandské orgány souhlasí s Kontrolním úřadem, že je nutno zajistit, aby konferenční činnost byla finančně nezávislá na ostatních činnostech v Harpě, a že musí být zavedeny záruky, aby se zamezilo křížovému subvencování mezi oběma částmi. Aby bylo zajištěno náležité oddělení komerčních činností a ostatních aktivit a aby se zamezilo případnému subvencování komerčních činností, byla přijata dvě hlavní opatření:

(39)

Islandské orgány předložily návrh úplného oddělení účtů konferenčního oddělení Harpy, jež bere v úvahu novou metodu přidělování nákladů a příjmů (24). Níže uvedená tabulka ukazuje navrhované oddělení účtů v rámci Harpy (25):

(40)

Co se týká poplatku za pronájem prostor, islandské orgány předložily Kontrolnímu úřadu srovnání nájemného účtovaného ostatními konferenčními zařízeními na Islandu, jež prokazuje, že nájemné konferenčního oddělení je vyšší než srovnatelná tržní sazba účtovaná maloobchodním zákazníkům. Podle islandských orgánů by nájemné pro velkoobchodního zákazníka, jako je konferenční oddělení, bylo obvykle podstatně nižší než v případě maloobchodního zákazníka. Islandské orgány proto navrhují použití 25 % marže (slevy) (26). Podle islandských orgánů by tato nízká úroveň marže zajistila, aby byl konferenčnímu oddělení účtován náležitý poplatek ve srovnání s ostatními účastníky trhu.

(41)

Podle islandských orgánů je pochopitelné, že investice jako Harpa stejně jako jakýkoli jiný velký investiční projekt nepřinese zisk během prvních několika let provozu. Nový model přidělování nákladů a příjmů však ukazuje, že komerční část bude postupně ziskovější a vlastníkům Harpy zajistí návratnost jejich investic v několika příštích letech. Nový model rovněž prokazuje, že konferenční oddělení s největší pravděpodobností až dosud neslo neúměrně vysokou část společných nákladů.

(42)

Pokud by se Kontrolní úřad domníval, že opatření představuje státní podporu, islandské orgány vyslovily názor, že by se tato podpora měla považovat za slučitelnou s čl. 61 odst. 3 Dohody o EHP vzhledem k cílům opatření, včetně cíle zachovat a podporovat kulturu a islandské kulturní dědictví. V tomto ohledu islandské orgány Kontrolní úřad rovněž vyzvaly, aby posoudil, zda by se tato podpora neměla považovat za financování služby obecného hospodářského zájmu.

(43)

V čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP se uvádí:

„Nestanoví-li tato dohoda jinak, podpory poskytované v jakékoli formě členskými státy ES, státy ESVO nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi smluvními stranami, neslučitelné s fungováním této dohody.“

(44)

To znamená, že opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, jsou-li kumulativně splněny tyto podmínky: opatření i) je provedeno státem nebo ze státních prostředků, ii) poskytuje příjemci hospodářskou výhodu; iii) je selektivní, iv) má dopad na obchod mezi smluvními stranami a může narušit hospodářskou soutěž (27).

(45)

V následujících oddílech budou veřejné finanční prostředky na financování Harpy posouzeny s ohledem na tato kritéria.

(46)

Podle čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP musí být opatření provedeno státem nebo ze státních prostředků, aby představovalo státní podporu.

(47)

Kontrolní úřad na úvod podotýká, že se místní a regionální orgány považují za rovnocenné státu (28). Pro účely čl. 61 odst. 1 proto stát zahrnuje všechny orgány státní správy od ústřední vlády po úroveň měst či nejnižší správní úroveň a rovněž veřejné podniky a subjekty. Obecní prostředky se proto považují za státní prostředky ve smyslu článku 61 Dohody o EHP (29).

(48)

Jelikož islandský stát a město Reykjavík hradí společně roční ztrátu společnosti provozující Harpu tím, že každoročně přispívají určitou částkou ze svých rozpočtů, jedná se o státní prostředky. Rovněž přeměna úvěrů na základní kapitál zahrnuje převod státních prostředků, jelikož stát a město se vzdávají svého nároku na obdržení splátky úvěrů v plné výši. První kritérium uvedené v čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP je proto splněno.

(49)

Aby opatření představovalo státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, musí zvýhodňovat určité podniky. Podniky jsou subjekty, které vykonávají hospodářskou činnost, bez ohledu na jejich právní postavení a způsob jejich financování (30). Hospodářskou činnost představuje jakákoli činnost spočívající v nabízení zboží nebo služeb na trhu (31). Naopak subjekty, které nevykonávají komerční činnost v tom smyslu, že nenabízejí zboží a služby na trhu, podniky nejsou.

(50)

Jak bylo uvedeno v rozhodnutí č. 128/13/COL, Kontrolní úřad se domnívá, že výstavba a provoz infrastruktury jsou samy o sobě hospodářskou činností (a vztahují se na ně tudíž pravidla státní podpory), je-li nebo bude-li taková infrastruktura používána k poskytování zboží nebo služeb na trhu (32). V tomto případě má Harpa poskytovat zázemí například pro pořádání konferencí a hudebních, kulturních a „jiných uměleckých událostí“ na komerčním základě, tj. pro poskytování služeb na trhu. Tento názor potvrdil Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v rozsudku ve věci Leipzig/Halle (33). V případech týkajících se infrastruktury může být proto podpora poskytnuta na několika úrovních: výstavba, provoz a užívání zařízení (34).

(51)

Jak bylo uvedeno výše, Harpa slouží k pořádání koncertů Islandského symfonického orchestru, Islandské opery a různých jiných uměleckých událostí a rovněž konferencí. Podle názoru islandských orgánů představuje hospodářskou činnost Harpy pouze pořádání konferencí. Všechny ostatní činnosti by se proto měly považovat za nehospodářské.

(52)

Některé činnosti, které se uskutečňují v Harpě, zejména konference, divadelní představení, koncerty populární hudby atd., však mohou přilákat řadu zákazníků, přičemž konkurují soukromým konferenčním střediskům, divadlům nebo jiným hudebním scénám. Kontrolní úřad proto zastává názor, že koncertní hala a konferenční centrum Harpa a společnosti účastnící se provozu Harpy mají být řazeny mezi podniky v rozsahu, v němž se účastní komerčních aktivit (35).

(53)

Aby opatření představovalo státní podporu ve smyslu článku 61 Dohody o EHP, musí příjemci podpory poskytovat hospodářskou výhodu.

(54)

Co se týká financování výstavby Harpy, státní podporu lze vyloučit, je-li v souladu se zásadou investora v tržním hospodářství (36). Islandské orgány však v tomto případě vznesly námitku proti použití kritéria investora v tržním hospodářství, jelikož podle nich celková činnost Harpy nemá komerční povahu. Podle islandských orgánů by soukromý podnik Harpu nezaložil, a proto ji nelze přirovnat k soukromé skupině podniků. Podle názoru islandských orgánů má proto kritérium investora v tržním hospodářství v tomto případě své meze.

(55)

Pokud jde o výstavbu Harpy, stát a město podle islandských orgánů původně doufaly, že realizaci projektu bude financovat soukromý investor. Kvůli finanční krizi však nebylo provedení projektu bez veřejného financování možné. Proto bylo uvedeno, že přímé granty státu a města byly nezbytné, jelikož bez nich by neexistoval dostatek finančních prostředků na financování projektu. Kontrolní úřad se proto domnívá, že veřejné financování výstavby Harpy představuje hospodářskou výhodu, a tudíž podporu, jelikož bez veřejného financování by projekt nebyl bezpochyby realizován. Účast státu a města je proto nezbytná pro celý projekt Harpy.

(56)

Z rozhodovací praxe Kontrolního úřadu vyplývá, že pokud subjekt vykonává komerční i nekomerční činnosti, musí být zaveden systém účtování nákladů, který zajišťuje, aby komerční činnosti nebyly financovány ze státních prostředků přidělených na neziskové činnosti (37). Tato zásada je stanovena rovněž ve směrnici o průhlednosti. Směrnice o průhlednosti se na dotyčný případ nepoužije přímo, jelikož celkový čistý roční obrat Harpy za poslední dva roky je nižší než prahová hodnota obratu stanovená v čl. 5 odst. 1 písm. d) směrnice (38). Kontrolní úřad se však domnívá, že platí zásady týkající se vedení oddělených účtů při provozování hospodářských činností za komerčních podmínek a jednoznačného stanovení zásad účtování nákladů, podle nichž jsou vedeny oddělené účty.

(57)

Jak je popsáno v oddíle I.2, činnosti Harpy jsou rozděleny do několika kategorií, například poskytování zázemí pro Islandský symfonický orchestr a Islandskou operu a rovněž jiné umělecké události a konference. Islandské orgány však až poté, co Kontrolní úřad přijal rozhodnutí č. 128/13/COL, náležitě zajistily, aby existovalo jednoznačné a konzistentní oddělení účtů jednotlivých činností Harpy. Pouhé rozdělení ztrát spojených s provozem budovy a společných administrativních nákladů mezi jednotlivé činnosti Harpy na základě odhadovaného užívání a jiných kritérií, jak tomu bylo v prvních letech provozu Harpy, nelze považovat za jednoznačné oddělení účtů podle práva EHP. Tato situace proto mohla vést ke křížovému subvencování mezi kulturními činnostmi a hospodářskými činnostmi v rámci Harpy.

(58)

Jak je popsáno v oddíle I.4, za účelem oddělení účtů komerčních a nekomerčních činností v rámci Harpy zavedly islandské orgány určitá opatření (39). K těmto opatřením patří nová metoda přidělování nákladů a příjmů a vedení oddělených účtů pro konferenční oddělení Harpy. Ačkoli tato nová opatření omezují zvýhodnění společností účastnících se provozu Harpy na minimum nezbytné k zajištění fungování infrastruktury, nelze zvýhodnění konferenčního oddělení zcela vyloučit.

(59)

Společnosti účastnící se provozu Harpy jsou mimoto zvýhodněny v podobě ušlého zisku, nepožaduje-li stát a město návratnost svých investic do koncertní haly a konferenčního centra, pokud tyto společnosti vykonávají hospodářské činnosti, jako je pořádání konferencí. Vlastník podniku nebo investor bude obvykle požadovat návratnost své investice do komerčního podniku. Takovýto požadavek představuje pro podnik ve skutečnosti výdaj. Pokud podnik ve vlastnictví státu nemusí pro svého vlastníka zajistit obvyklou míru návratnosti, ve skutečnosti to znamená, že tento podnik je zvýhodněn, jestliže se vlastník tohoto zisku vzdá (40).

(60)

Islandské orgány zastávají názor, že by se financování výstavby a provozu Harpy mělo považovat za financování služby obecného hospodářského zájmu a že jsou splněna čtyři kumulativní kritéria stanovená v rozsudku ve věci Altmark, takže opatření nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

(61)

Rozsudek Soudního dvora ve věci Altmark objasňuje podmínky, za nichž vyrovnávací platba za veřejnou službu nepředstavuje státní podporu, jelikož neexistuje žádná výhoda (41). Aby se však tato vyrovnávací platba nepovažovala v daném případě za státní podporu, musí být splněny čtyři kumulativní podmínky, na něž se obvykle odkazuje jako na kritéria podle rozsudku ve věci Altmark (42).

(62)

Jedná se o tyto čtyři podmínky: i) příjemce podpory z mechanismu státního financování služby obecného hospodářského zájmu musí být skutečně pověřen plněním povinností služby obecného hospodářského zájmu a tyto povinnosti musí být jasně vymezeny; ii) parametry, na jejichž základě je vyrovnání vypočteno, musí být předem stanoveny objektivním a transparentním způsobem, aby nemohlo dojít k udělení hospodářské výhody, která by mohla přijímající podnik zvýhodnit oproti konkurenčním podnikům; iii) vyrovnávací platba nemůže překročit výši nezbytnou k pokrytí všech nebo části nákladů vzniklých v souvislosti s plněním povinností služby obecného hospodářského zájmu, přičemž se zohlední příslušné příjmy, jakož i přiměřený zisk z jejich plnění, a iv) není-li výběr příjemce učiněn v rámci řízení o zadání veřejné zakázky, výše přiznané vyrovnávací platby musí být stanovena na základě analýzy nákladů, které by běžný, řádně řízený podnik vynaložil na plnění těchto povinností, přičemž se zohlední příslušné příjmy a přiměřený zisk.

(63)

Členské státy EHP mají obvykle široký prostor pro uvážení, pokud jde o určení určité služby jako služby obecného hospodářského zájmu, přičemž se musí řídit příslušnou judikaturou, která stanoví obecné zásady, jež je nutné dodržet. Z čl. 59 odst. 2 Dohody o EHP vyplývá, že podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu jsou podniky, které jsou pověřeny plněním „zvláštního úkolu“ (43).

(64)

Podle pokynů Kontrolního úřadu k použití pravidel státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (44) musí být veřejná služba svěřena aktem, který může mít v závislosti na předpisech státu ESVO podobu legislativního nebo regulačního nástroje či smlouvy. Může být stanovena rovněž několika akty. Komise a Kontrolní úřad v takových případech vyžadují, aby akt nebo akty obsahovaly alespoň následující náležitosti:

(65)

Závazky veřejné služby svěřené Harpě jsou podle islandských orgánů jednoznačně vymezeny v politice týkající se vlastnictví. Podle politiky týkající se vlastnictví má Harpa: i) být fórem pro hudební a kulturní život na Islandu, ii) posílit postavení Islandu jako místa pro pořádání konferencí, iii) upevnit pozici cestovního ruchu na Islandu a iv) podporovat život v centru města Reykjavík. Politika týkající se vlastnictví mimoto stanoví, že činnosti Harpy musí být soběstačné a že by Harpě neměly být poskytovány další příspěvky kromě příspěvků, které byly schváleny v dohodě o projektu. Politika týkající se vlastnictví se však nezabývá dobou trvání závazků veřejné služby, neuvádí konkrétní ukazatele pro výpočet, kontrolu a hodnocení vyrovnávací platby ani nepopisuje ujednání, která zamezí vyplacení nadměrné vyrovnávací platby a zajistí její navrácení. Podle názoru Kontrolního úřadu proto není splněno první kritérium stanovené v rozsudku ve věci Altmark.

(66)

Podle dohody o projektu činí příspěvek státu a města pevně stanovenou roční částku (595 000 000 ISK), která má být ke každému datu platby upravena, aby se zohlednily změny indexu spotřebitelských cen. Kvůli finanční situaci Harpy však byly ze strany vlastníků Harpy poskytnuty značné dočasné finanční příspěvky a rovněž byla uzavřena ujednání o přeměně úvěrů (45). Na rozdíl od názoru islandských orgánů se proto zdá, že vyrovnávací platba za údajný závazek veřejné služby nebyla stanovena předem objektivním a transparentním způsobem. Netransparentní povaha podpory (hrazení roční ztráty Harpy, možné křížové subvencování a nevyžadování přiměřené návratnosti investic) může Kontrolní úřad vést pouze k závěru, že islandské orgány řádně nezajistily, aby vyrovnávací platba nepřesahovala meze toho, co je nezbytné.

(67)

Kontrolní úřad rovněž podotýká, že provozovatel Harpy nebyl vybrán v rámci řízení o zadání veřejné zakázky a že islandské orgány neposkytly Kontrolnímu úřadu informace, které by mu umožnily ověřit, zda náklady vzniklé Harpě odpovídají nákladům průměrného podniku, správně řízeného a přiměřeně vybaveného prostředky, jak se vyžaduje ve čtvrtém kritériu v rozsudku ve věci Altmark.

(68)

Na základě výše uvedených skutečností proto Kontrolní úřad vyvozuje závěr, že financování Harpy nesplňuje všechna kritéria stanovená v rozsudku ve věci Altmark, a nelze je proto považovat za financování služby obecného hospodářského zájmu.

(69)

Aby opatření představovalo státní podporu ve smyslu článku 61 Dohody o EHP, musí být selektivní.

(70)

Islandské orgány poskytují společnostem účastnícím se provozu Harpy financování. Toto financování je používáno k hrazení ztrát vyplývajících z jednotlivých činností v rámci Harpy, včetně hospodářských činností, jako je pořádání konferencí. Tento systém kompenzace, v jehož rámci může dojít ke křížovému subvencování, není dostupný pro ostatní společnosti, které působí na konferenčním trhu na Islandu či jinde.

(71)

Na základě výše uvedených skutečností se Kontrolní úřad domnívá, že společnostem účastnícím se provozu Harpy je v porovnání s jejich konkurenty na trhu poskytována selektivní hospodářská výhoda.

(72)

Aby se opatření považovalo za státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, musí být schopno narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP.

(73)

Podle ustálené judikatury postačuje samotná skutečnost, že opatření posiluje postavení určitého podniku vůči ostatním podnikům, které s ním soutěží při obchodování v rámci EHP, k tomu, aby bylo možno vyvodit závěr, že opatření pravděpodobně ovlivní obchod mezi smluvními stranami a naruší hospodářskou soutěž mezi podniky usazenými v jiných členských státech EHP (46). Státní prostředky přidělené společnostem účastnícím se provozu Harpy k pokrytí jejich ztrát představují výhodu, která posiluje postavení Harpy v porovnání s ostatními podniky, které soutěží na stejném trhu.

(74)

I když má většina činností vykonávaných v Harpě místní povahu, může Harpa pořádat velké a středně velké mezinárodní akce, nelze tudíž vyloučit dopad na hospodářskou soutěž a obchod mezi smluvními stranami (47). Podle islandských orgánů však není pravděpodobné, že by více než jen několik málo událostí pořádaných v Harpě (pokud vůbec nějaké) vyvolalo u osob žijících v sousedních zemích takový zájem, že by byly ochotny cestovat na velkou vzdálenost do Reykjavíku, aby se těchto akcí zúčastnily, a je tudíž nepravděpodobné, že akce pořádané v Harpě budou soutěžit s podobnými arénami v sousedních zemích.

(75)

Jelikož je však trh pro pořádání mezinárodních akcí otevřen hospodářské soutěži mezi provozovateli zařízení a pořadateli akcí, kteří se běžně podílejí na činnostech tvořících předmět obchodu mezi členskými státy EHP, lze předpokládat ovlivnění tohoto obchodu. V tomto případě je vliv na obchod s některými sousedními státy EHP dokonce pravděpodobnější vzhledem k povaze konferenčního odvětví. Tribunál mimoto nedávno ve svém usnesení týkajícím se komplexu Ahoy v Nizozemsku konstatoval, že není důvod omezit trh na území daného členského státu (48).

(76)

Stejně jako v rozhodnutí o zahájení řízení se proto Kontrolní úřad domnívá, že Harpa může ovlivnit hospodářskou soutěž a obchod v rámci EHP.

(77)

S odkazem na výše uvedené aspekty vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že posuzované opatření, tj. financování Harpy, zahrnuje prvky státní podpory ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Podle výše uvedených podmínek je tudíž nutné posoudit, zda lze opatření považovat za slučitelné s fungováním Dohody o EHP.

(78)

V čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 je stanoveno, že „Kontrolní úřad ESVO bude včas informován o všech plánech ohledně poskytnutí nebo změny podpor, aby mohl podat své vyjádření (…). Dotčené státy neprovedou navrhovaná opatření, dokud nebude v tomto řízení přijato konečné rozhodnutí.“

(79)

Islandské orgány Kontrolnímu úřadu dotyčná opatření podpory neoznámily. Výstavbou a provozováním Harpy provedly islandské orgány tato opatření dříve, než Kontrolní úřad přijal konečné rozhodnutí. Kontrolní úřad proto vyvozuje závěr, že islandské orgány nedodržely své povinnosti v tomto ohledu stanovené v čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3. Provedení těchto opatření podpory bylo proto protiprávní.

(80)

Opatření podpory, na něž se vztahuje čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, nejsou obvykle slučitelná s fungováním Dohody o EHP, ledaže jsou způsobilá pro výjimku podle čl. 61 odst. 2 nebo 3 či podle článku 59 odst. 2 Dohody o EHP a jsou nezbytná, přiměřená a nezpůsobují přílišné narušení hospodářské soutěže. Islandské orgány tvrdí, že případná podpora obsažená v projektu je slučitelná s čl. 61 odst. 3 Dohody o EHP.

(81)

Dohoda o EHP neobsahuje ustanovení odpovídající čl. 107 odst. 3 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie. Kontrolní úřad nicméně uznává, že opatření státní podpory mohou být schválena z kulturních důvodů na základě čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP (49).

(82)

Podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP lze podporu, která je určena na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví, považovat za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP, pokud tato podpora nemění podmínky obchodu a hospodářskou soutěž v EHP v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Kontrolní úřad musí proto posoudit, zda lze poskytnutí podpory na různé činnosti v Harpě odůvodnit jako podporu určenou na pomoc kultuře podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

(83)

Je třeba uvést, že zásady stanovené v čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP byly použity ve věcech, které se podobaly tomuto případu (50). Islandské orgány uvedly, že hlavním cílem dotčeného opatření byla podpora kultury prostřednictvím výstavby koncertní haly, jež by mohla poskytnout zázemí Islandskému symfonickému orchestru a Islandské opeře. Podobná víceúčelová kulturní střediska již existují ve většině ostatních evropských měst. Harpa má být islandskou národní koncertní síní, která zajišťuje potřebnou kulturní infrastrukturu, jež na Islandu chyběla, a bude fungovat jako centrum pro rozvoj a podporu těchto živých umění na Islandu. Harpa proto přispívá k rozvoji kulturních znalostí a umožňuje přístup veřejnosti ke kulturním, vzdělávacím a rekreačním hodnotám (51).

(84)

Na základě výše uvedených skutečností se Kontrolní úřad domnívá, že vzhledem ke kulturnímu významu je možné výstavbu a provoz zařízení, jež je určeno pro filharmonii a operu, považovat za podporu určenou na pomoc kultuře ve smyslu čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP. Kontrolní úřad však vyslovil pochybnosti, zda lze podle čl. 61 odst. 3 písm. c) odůvodnit podporu poskytnutou na subvencování konferenční činnosti, a tuto záležitost je proto nutno posoudit zvlášť.

(85)

Co se týká nezbytnosti, přiměřenosti a toho, zda opatření pravděpodobně naruší hospodářskou soutěž, Kontrolní úřad uvádí tyto připomínky: jak bylo uvedeno výše, hlavním důvodem výstavby Harpy byla zjevná potřeba vhodné koncertní haly, která poskytne zázemí Islandskému symfonickému orchestru a Islandské opeře. Vzhledem k rozsahu projektu je pochopitelné, že infrastruktura v Harpě bude využívána rovněž k umístění různých komerčních činností, například restaurací, kaváren, obchodů, konferencí a koncertů populární hudby. Aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže, musí však být zavedeny záruky, které zajistí, že nedojde ke křížovému subvencování mezi komerčními činnostmi a vysoce dotovanými kulturními činnostmi.

(86)

V rozhodnutí č. 128/13/COL nastínil Kontrolní úřad tři způsoby, jak mohou islandské orgány zajistit, aby nedocházelo ke křížovému subvencování mezi komerčními činnostmi a kulturními činnostmi v rámci Harpy (52). Za prvé Kontrolní úřad uvedl, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo vypsáním nabídkových řízení týkajících se zařízení určených pro komerční činnosti, čímž by bylo zajištěno, že hospodářský subjekt platí za zařízení tržní cenu a nemá výhodu plynoucí z křížového subvencování. Za druhé by islandské orgány mohly pro provozování komerčních činností zřídit samostatný právní subjekt. Třetí možností uvedenou v rozhodnutí Kontrolního úřadu o zahájení řízení bylo dostatečné oddělení hospodářských činností od nehospodářských činností vytvořením vhodného systému přidělování nákladů a oddělených účtů, který zajišťuje přiměřenou návratnost investic.

(87)

Islandské orgány zdůraznily, že provoz Harpy vyžaduje určitou flexibilitu, jelikož kulturní akce a konferenční činnost musí existovat vedle sebe a v určitých případech by tyto dvě hlavní činnosti vzájemně kolidovaly, pokud by nebyl zajištěn jednotný dohled a plánování. Zavedení nového provozovatele, ať už soukromého, nebo zvláštního subjektu ve veřejném vlastnictví, v rámci budovy by zvýšilo administrativní zátěž a znamenalo by dodatečná omezení a náklady pro již tak obtížný provoz Harpy. Islandské orgány proto po konzultacích s řediteli Harpy dospěly k závěru, že vzhledem k výše popsaným okolnostem je nejschůdnější možností třetí možnost, tj. oddělení hospodářských a nehospodářských činností Harpy a vytvoření vhodného systému přidělování nákladů a oddělených účtů.

(88)

Jak bylo uvedeno výše, oddělené účty a nová metoda přidělování nákladů a příjmů, které vlastníci Harpy zavedli, se řídí pokyny uvedenými ve „směrnici o průhlednosti“. Pro všechny kulturní činnosti a nájemce a rovněž konferenční činnost jsou vedeny zvláštní účty (kategorie), takže je zajištěno vedení interních účtů odpovídajících jednotlivým činnostem. Islandské orgány mimoto zajistily, aby byla každé jednotlivé kategorii činností přidělena určitá část fixních a společných nákladů Harpy, a to podle skutečného užívání a komerční aktivity. Konferenčnímu oddělení bude mimoto za kancelářské prostory a jiná zařízení účtováno tržní nájemné (53). Opatření, která islandské orgány zavedly, účinně zajišťují, aby nedocházelo ke křížovému subvencování mezi komerčními činnostmi a kulturními činnostmi v rámci Harpy.

(89)

Podle předběžné účetní závěrky za rok 2013 má konferenční oddělení vykázat minimální zisk ve výši 9 574 000 ISK. Do roku 2016 se má tento zisk podle očekávání zvýšit na více než 23 milionů ISK. Nový model přidělování nákladů a příjmů proto prokazuje, že komerční část bude postupně ziskovější, což vlastníkům Harpy zajistí návratnost jejich investic v příštích několika letech.

(90)

Co se týká ztráty konferenčního oddělení v prvních letech provozu Harpy, Kontrolní úřad souhlasí s tím, že je pochopitelné, že investice jako Harpa stejně jako jakýkoli jiný velký investiční projekt nepřinese zisk v prvních letech provozu. Pokrytí provozních ztrát v prvních letech vykonávání komerčních činností lze proto v souladu se zásadou investora v tržním hospodářství považovat za nezbytné počáteční náklady. Oddělené účty a nová metoda přidělování nákladů a příjmů (jak se zdá) naznačují, že obrovská ztráta u komerčních částí Harpy, která byla předmětem posouzení v rozhodnutí Kontrolního úřadu o zahájení řízení, záporná hodnota ukazatele EBITDA ve výši 120 milionů EUR v roce 2012, neodráží nutně skutečnou finanční situaci konferenčního oddělení.

(91)

Islandské orgány mimoto prokázaly, že Harpa doplní stávající zařízení o dodatečnou kapacitu a rozšíří typy akcí, kulturních i komerčních, které se mohou v Reykjavíku konat, což přinese značný prospěch kulturnímu rozvoji a široké veřejnosti na Islandu. Podporu je proto třeba považovat za dobře cílenou a veřejné financování je opodstatněné.

(92)

Vzhledem k poloze Harpy a k tomu, že většina činností, které se zde konají, má místní povahu, je dopad na hospodářskou soutěž a obchod mezi smluvními stranami omezený, ačkoli jej nelze vyloučit, jak bylo popsáno výše (54).

(93)

Z výše uvedených důvodů bylo prokázáno, že účast státu a města na financování Harpy je nezbytná a přiměřená a nevede k přílišnému narušení hospodářské soutěže. Úplným oddělením účtů komerční a nekomerční části Harpy se islandským orgánům podařilo zajistit, aby neexistovaly negativní vedlejší účinky vyplývající z jejich příspěvků na kulturní aspekty provozu Harpy. Financování Harpy je proto slučitelné s pravidly státní podpory obsaženými v Dohodě o EHP.

(94)

Na základě výše uvedeného dospěl Kontrolní úřad k závěru, že financování Harpy představuje státní podporu, která je slučitelná s fungováním Dohody o EHP ve smyslu čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

(95)

Islandským orgánům se připomíná, že Kontrolnímu úřadu musí být oznámeny veškeré plány týkající se změny financování Harpy, včetně případného zvýšení grantů poskytovaných státem nebo městem o více než 20 %,