5.2.2009

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 36/69

---

ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

č. 227/06/KOL

ze dne 19. července 2006

o státní podpoře ve prospěch Farice hf. (Island)

KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO (1),

S OHLEDEM na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (2), a zejména na články 61 až 63 protokolu 26 této dohody,

S OHLEDEM na Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (3), a zejména na čl. 24 této dohody,

S OHLEDEM na čl. 1 odst. 2 části I a články 4 odst. 4, 6, 7 odst. 3 a článek 10 části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru,

S OHLEDEM na pokyny Kontrolního úřadu (4) pro uplatňování a výklad článků 61 a 62 Dohody o EHP, a zejména kapitoly 17 o státních zárukách a kapitoly 19 o majetkových účastech veřejných orgánů,

S OHLEDEM na rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 125/05/KOL o zahájení formálního vyšetřovacího řízení o státní podpoře ve prospěch společnosti Farice hf., kterým byly zainteresované strany vyzvány k předložení svých připomínek k této věci (5),

vzhledem k těmto důvodům:

I.   SKUTKOVÝ STAV

1.   POSTUP

Dopisem mise Islandu u Evropské unie ze dne 27. února 2004, jímž byl předán dopis ministra financí ze dne 26. února 2004, předložily islandské orgány Kontrolnímu úřadu oznámení o státní záruce ve prospěch projektu podmořského kabelu na Islandu, tj. projektu Farice. Dopis byl doručen a zaregistrován dne 1. března 2004 (událost č. 257593).

Dopisem mise Islandu ze dne 14. května 2004 byly předloženy doplňující informace, ve formě předaného dopisu Ministerstva financí Islandu ze dne 13. května 2004. Dopis byl Kontrolnímu úřadu doručen a zaregistrován dne 14. května 2004 (událost č. 281472).

Po několika výměnách korespondence (6) informoval Kontrolní úřad islandské orgány dopisem ze dne 26. května 2006, že v souladu s ustanovením čl. 1 odst. 2 části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru rozhodl o zahájení formálního vyšetřovacího řízení ve věci státní podpory ve prospěch společnosti Farice hf. (událost č. 319257).

Rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 125/05/KOL o zahájení formálního vyšetřovacího řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a dodatku EHP k němu (7). Kontrolní úřad vyzval zainteresované strany, aby předložily své připomínky k této věci. Kontrolní úřad neobdržel od zainteresovaných stran žádné připomínky.

Islandské orgány předložily své připomínky k rozhodnutí č. 125/05/KOL dopisem ze dne 28. června 2005 (událost č. 324236).

Jak je uvedeno v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, Kontrolní úřad v rámci samostatného řízení ve věcech hospodářské soutěže vyjádřil určité znepokojení týkající se hospodářské soutěže, a to dopisem ze dne 31. ledna 2003, adresovaným společnosti Farice hf. Kontrolní úřad rovněž požádal o informace k projektu Farice, které jsou podstatné pro posouzení dopadu projektu na hospodářskou soutěž. Formální žádost o informace adresoval Kontrolní úřad společnosti Farice hf. dopisem ze dne 6. května 2004 (8). Odpověď společnosti Farice hf. obdržel Kontrolní úřad dne 21. října 2004. Samostatné řízení ve věcech hospodářské soutěže bylo ukončeno dopisem Kontrolního úřadu ze dne 2. června 2006 (událost č. 1072261).

2.   POPIS OPATŘENÍ

2.1   POPIS PROJEKTU FARICE

Projekt Farice se týká výstavby a správy podmořského telekomunikačního kabelu spojujícího Island a Faerské ostrovy se Skotskem.

Island byl od roku 1994 spojen s Faerskými ostrovy mezinárodním podmořským kabelem CANTAT-3. CANTAT-3 byl zřízen jako kabel konsorcia. Přístup ke kabelu byl zajištěn prostřednictvím členství v tomto konsorciu (9), nezrušitelným užívacím právem a pronajímací kapacitou poskytovanou členem konsorcia společností Teleglobe. CANTAT-3 má místa napojení v Kanadě, na Islandu, na Faerských ostrovech, v Dánsku, ve Spojeném království a v Německu. S pokračující výstavbou transatlantických kabelových systémů, jež jsou konkurenční vůči systému CANTAT-3, získali zakladatelé CANTAT-3 přístup i na další, ekonomicky výhodnější napojení. Zúčastněné strany z Islandu a Faerských ostrovů však byly nadále odkázány pouze na připojení CANTAT-3. Byl to též jeden z důvodů, který tyto strany braly v úvahu během budování nové konektivity. Kromě toho měl kabel CANTAT-3 některá technická omezení, jelikož jde o kabel starší generace s omezenou kapacitou, který není vždy spolehlivý. Islandské orgány předložily přehled několika poruch připojení kabelem CANTAT-3 během let 1995–2003. Od roku 1994 nedospěl ani do jedné z těchto dvou zemí žádný další samostatný mezinárodní projekt optické kabelové sítě, a to navzdory všeobecnému nárůstu kapacity mezinárodních a meziregionálních telekomunikačních tras. Podle informací podaných islandskými orgány tomu bránila geograficky izolovaná poloha obou zemí a omezená velikost trhu.

Očekává se, že náklady na satelitní napojení, které slouží jako druhá konektivita, porostou a i bez toho není toto řešení pokládáno za vhodné k přenosu internetového provozu citlivého na zpoždění. Pro potřeby zvládání rostoucího telekomunikačního provozu bylo nutno vyvinout alternativu.

Projekt Farice vznikl z iniciativy (tehdy) téměř plně státem vlastněného islandského telekomunikačního operátora Landssími Íslands hf. (dále jen „Síminn“ (10)) a telekomunikačního operátora s odpovědností za provoz na Faerských ostrovech, společnosti Føroya Tele. Tyto subjekty zvažovaly zřízení podmořského kabelu, který by spojil Reykjavík, Tórshavn a Edinburgh. V roce 2002 se však zřetelně ukázalo, že projekt Farice zřejmě nebude schopen dosáhnout potřebného tempa, pokud zůstane na čistě komerční bázi (11). Studie proveditelnosti z března 2002 dospěla k závěru, že projekt nebude možno pokrýt cestou konvenčního projektového financování. Nastalo hledání širšího spojenectví pro účely projektu, které by zajistilo jeho realizaci. To vyústilo ve dvě rozhodnutí:

Za prvé se do přípravy projektu zapojily komunikační úřady Islandu a Faerských ostrovů. Hlavní sponzoři Síminn a Føroya Tele dali výslovně a jednoznačně najevo, že nemají zájem poskytovat nezbytné ručení za úvěry za celý telekomunikační trh (12). Bylo proto označeno za nezbytné, aby se na projektu podílel a aktivně do něj přispíval islandský stát.

Za druhé bylo posouzeno jako důležité, aby se projektu aktivně zúčastnila společnost Og Vodafone, významný aktér na islandském telekomunikačním trhu. Bylo rozhodnuto, že kromě založení společnosti Farice hf. pro účely výstavby a provozu nového přenosového systému má být založena také holdingová společnost Eignarhaldsfélagið Farice ehf. (dále jen „E-Farice“) (13). Tato společnost, která vlastní všechny islandské akcie společnosti Farice, by měla odkoupit kapacitu Og Vodafone v rámci systému CANTAT-3. Podobná nabídka byla učiněna společnosti Síminn, výsledkem čehož podle zprávy IBM (14) předložené islandskými orgány bylo, že E-Farice obstarává pro Island veškerou mezinárodní konektivitu. Jak se uvádí v oznámení, předpokládalo se, že kapacita systému CANTAT-3 bude následně provozována a prodávána společností E-Farice (15).

V roce 2002 byla založena nová společnost s ručením omezeným Farice hf., a to pro účely přípravy, výstavby a provozování podmořského komunikačního kabelového systému pro přenos telekomunikačního a internetového provozu mezi Islandem, Faerskými ostrovy a Spojeným královstvím. Podle informací poskytnutých islandskými orgány byli akcionáři této společnosti Síminn (47,33 %), Og Vodafone (1,33 %), islandská vláda (27,33 %), tři další islandští operátoři, kteří společně vlastnili podíl 3,99 %, Føroya Tele (17,33 %) a dva další faerští telekomunikační operátoři, kteří vlastnili každý 1,33 % (16). Nový kabel Farice zahrnuje služby páteřní sítě pro Island (17) (Seyðisfjörður až Reykjavík), podmořskou sekci (Seyðisfjörður až Dunnet Bay), služby páteřní sítě pro Faery (Funningsfjörður až Tórshavn) a služby páteřní sítě pro Spojené království (Dunnet Bay až Edinburgh). Pro rozhodnutí o správě kabelu se neuskutečnilo žádné veřejné výběrové řízení a tato správa byla svěřena společnosti Farice hf. Podle podnikatelského záměru činily celkové předpokládané investiční náklady na projekt Farice 48,9 miliónu EUR.

Dohoda akcionářů ze dne 12. září 2002 stanovila, že cenová politika Farice má být založena na zásadách nákladové orientace, transparentnosti a nediskriminace.

Islandské orgány poukázaly dále na to, že používání kabelu Farice je otevřeno pro všechny zahraniční i domácí operátory bez rozdílu, za rovných podmínek a cen. Dohoda akcionářů je rovněž otevřena pro nové akcionáře. Stanoví však, že stávajícím akcionářům bude vždy nabídnuta možnost, aby si zachovali svůj poměrný podíl na vlastním kapitálu společnosti, pokud dojde k navýšení základního kapitálu (oddíl 7 Dohody akcionářů).

Oficiálně byl podmořský přenosový kabel Farice uveden do provozu v únoru 2004.

2.2   POPIS PODPORY ZE STRANY ISLANDSKÉHO STÁTU

a)   Záruka za úvěr

Oznámení se týká státní záruky za úvěr ve výši 9,4 milionu EUR ve prospěch společnosti Farice (dále jen: „termínovaný úvěr A“). Tento úvěr představuje část z širšího dlouhodobého úvěrového balíku na maximální částku 34,5 miliónu EUR.

Podle informací poskytnutých islandskými orgány, jež jsou patrné zejména ze Smlouvy mezi Farice hf., Íslandsbanki hf., dalšími finančními institucemi a dalšími ručiteli ze dne 27. února 2004 (dále jen: úvěrová smlouva), jsou úvěry uzavřené na maximální částku 34,5 miliónu EUR rozčleněny následujícím způsobem:

Úvěr	miliónů EUR	Půjčovatel	Úrok. sazba (18)	Doby úročení	Splácení		Ručitel
					Počet splátek	Začátek splácení
A	9,4	The Nordic Investment Bank	Euribor + 0,18 % ročně	6 měsíců	8 pololetních splátek	září 2011	islandská vláda
B	4,7	The Nordic Investment Bank	Euribor + 0,80 % ročně	6 měsíců	5 pololetních splátek	září 2009	Landssími Íslands hf. (Síminn)
	4,7	Íslandsbanki hf
C	4,7	Føroya banki	Euribor + 1,00 % ročně	3 měsíce	10 čtvrtletních splátek	září 2009	Telefon verkið P/F
D	11,0	Íslandsbanki hf	Euribor + 1,50 % ročně	1 měsíc	48 měsíčních splátek	září 2005	žádný

Státní záruka za termínovaný úvěr A představuje ručení za inkaso, tj. společnost Farice hf. bude plně odpovědná za zaplacení úvěru a věřitel bude muset napřed vyčerpat možnosti zpětného postihu při vymáhání dluhu od této společnosti, a teprve potom může nabýt účinnosti státní záruka. Společnosti Farice hf. bylo naúčtována roční kauce ve výši 0,5 % (stanovená islandskou správou státního dluhu (Islandic National Debt Management)), která byla uhrazena předem, při uzavření úvěrové smlouvy a vydání státní záruky. Platba předem činila 438 839 EUR, tj. 4,7 % částky úvěru. Kromě toho byl naúčtován poplatek za záruku ve výši 120 000 ISK.

V červenci 2003 byla podepsána ještě dřívější záruka za inkaso, a to v souvislosti s překlenovacím úvěrem v hodnotě 16 miliónů EUR. Záruka za inkaso kryla 6,4 miliónu EUR, tj. 40 % uvedeného úvěru. Překlenovací úvěr byl splacen po uvolnění dlouhodobých úvěrů ve výši 34,5 miliónu EUR a záruka za inkaso splacení překlenovacího úvěru přestala téhož dne existovat. Farice hf. zaplatila za tuto záruku poplatek za záruku 0,50 % a záruční úhradu 120 000 ISK.

b)   Navýšení základního kapitálu islandskou vládou

Začátkem ledna 2003 se státní účast na Farice hf. zvýšila z prvotního podílu 27,33 % na 46,5 %. Níže je uvedeno objasnění podané islandskými orgány v jejich odpovědi z června 2004,

Jak uvedly islandské orgány, celkový základní kapitál společnosti Farice hf. byl navýšen z 327 000 EUR na více než 14 miliónů EUR. Údaje o vkladech do základního kapitálu za různé akcionáře jsou patrné z následující tabulky (19):

Základní kapitál Farice hf. (částky v tis.)

	Přípravná fáze			leden 2003			červen 2003
	ISK	EUR (20)	Podíl	ISK	EUR	Podíl	ISK	EUR	Podíl
Eignarhaldsfélagið Farice ehf.				947 944	11 242	79,90 %	947 944	11 242	79,90 %
Islandská vláda	8 200	90	27,33 %	552 067	6 547	46,53 %	491 737	5 831	41,45 %
Síminn	14 200	155	47,33 %	395 477	4 690	33,33 %	352 259	4 177	29,69 %
Og Vodafone	400	4	1,33 %	400	5	0,03 %	103 949	1 232	8,76 %
Lína.Net	400	4	1,33 %	400	5	0,03 %	400	5	0,03 %
Fjarski ehf.	400	4	1,33 %	400	5	0,03 %	400	5	0,03 %
RH-net	400	4	1,33 %	400	5	0,03 %	400	5	0,03 %
Telefonverkið	5 200	57	17,33 %	236 486	2 804	19,93 %	236 486	2 804	19,93 %
Kall	400	4	1,33 %	400	5	0,03 %	400	5	0,03 %
SPF spf.	400	4	1,33 %	400	5	0,03 %	400	5	0,03 %
Celkem	30 000	327	100,00 %	1 186 430	14 070	100,00 %	1 186 430	14 070	100,00 %

3.   ZAHÁJENÍ FORMÁLNÍHO VYŠETŘOVACÍHO ŘÍZENÍ

Ve svém rozhodnutí č. 125/05/KOL o zahájení formálního vyšetřovacího řízení dospěl Kontrolní úřad k předběžnému závěru, že státní záruka a navýšení základního kapitálu ve Farice hf. islandským státem představují státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

Kontrolní úřad měl pochybnosti, zda tato podpůrná opatření islandského státu mohou být prohlášena za slučitelná s platnou Dohodou o EHP. Ve svém rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Kontrolní úřad formuloval pochybnosti, zda podpůrná opatření z hlediska dosažení jejich slučitelnosti s pravidly Dohody o EHP byla přiměřená svým cílům a zda nenarušila hospodářskou soutěž v míře odporující společnému zájmu. Tyto pochybnosti se týkaly zejména otázky, zda by existoval nediskriminační přístup k síti. Kromě toho, jelikož původním záměrem bylo svést prostřednictvím E-Farice hf. rovněž kapacitu systému CANTAT-3, vzniklo znepokojení, že by v oblasti konektivity na Islandu došlo k eliminaci konkurence, jelikož na trhu by zůstal pouze jediný dodavatel.

4.   PŘIPOMÍNKY ISLANDSKÝCH ORGÁNŮ

Ve svých připomínkách k rozhodnutí č. 125/05/KOL ze dne 28. června 2005 islandské orgány opakovaně formulují své stanovisko, že v případě projektu Farice nedochází k žádnému uplatnění státní podpory. Záruka za úvěr a vládou provedené navýšení základního kapitálu jsou podle islandských orgánů v souladu s předpisy o státní podpoře. Kromě toho projekt Farice představuje infrastrukturu ve smyslu pravidel pro státní podporu. Jak je uvedeno v předchozím dopise ze dne 21. ledna 2005, islandské orgány nicméně zastávají názor, že jakákoli státní podpora by byla slučitelná s čl. 61 odst. 3 písm. b) a c) Dohody o EHP.

Islandské orgány odůvodňují nezbytnost předmětných opatření tím, že telekomunikační konektivita a širokopásmový přístup tvoří nezbytný krok pro modernizaci evropské společnosti a ekonomiky a že představují rozhodující aspekt lisabonské agendy, stejně jako předpoklad rozvíjení Akčního plánu pro e-Evropu.

Vzhledem ke své geografické poloze je Island obzvláště závislý na tom, aby měl přístup k ekonomické a spolehlivé telekomunikační konektivitě. V současnosti fungující konektivita, s ohledem na technická omezení systému CANTAT-3, není pro islandskou a faerskou ekonomiku, které jsou závislé na telekomunikacích, uspokojivá, spolehlivá, ani přijatelná.

Za těchto okolností vyplynula účast státu z potřeby zajistit životaschopnost projektu. Bez státní participace by byl projekt buď opožděn nebo by k jeho realizaci vůbec nedošlo.

Islandské orgány zastávají názor, že výhody v podobě zaručení spolehlivého poskytování telekomunikačních služeb na Islandu převažují na nevýhodami určitého narušení hospodářské soutěže pro ostatní konkurenty.

Před založením projektu Farice byla uspořádána úvodní setkání s islandskými operátory, během nichž „menší“ operátoři souhlasili s tím, že zakoupí vlastnické podíly ve společnosti. Podle názoru islandských orgánů bylo vynaloženo značné úsilí na vyhledání zakladatelských stran tak, aby nebyl snižován limit vkladů základního kapitálu. Islandské orgány proto argumentují tím, že s přihlédnutím ke specifickým okolnostem projektu byla participace široká.

Islandské orgány zdůrazňují, že oddíl 7 Dohody akcionářů obsahuje předkupní právo zakladatelských společností společnosti Farice hf. Toto právo odpovídá čl. 34 islandského zákona č. 2/1995 o veřejně obchodovaných společnostech s ručením omezeným, podle něhož mají akcionáři právo upisovat nové akcie v přímém poměru ke svým vlastnickým podílům. Toto právo je převoditelné a kromě toho se může každý akcionář kdykoli rozhodnout, že předkupní právo nevyužije. Navíc oddíl 7 odst. 2 Dohody akcionářů stanoví, že akcionáři budou usilovat o zajištění toho, aby se nové strany dohody mohly podílet na navyšování kapitálu, bez ohledu na uvedená předkupní práva.

Dohoda akcionářů zakotvuje nediskriminační, transparentní tvorbu cen za tržních podmínek. Cenová politika společnosti staví povinně na zásadách nákladové orientace, transparentnosti a nediskriminace. Islandské orgány srovnávají projekt Farice se situací, kterou řešilo rozhodnutí Komise N307/2004, týkající se projektu širokopásmové infrastruktury ve Spojeném království, zaměřeného na masové tržní poskytování širokopásmových služeb podnikům a občanům ve venkovských a odlehlých oblastech ve Skotsku. Podle informací islandských orgánů jsou ceny za kapacitu v rámci systému Farice možná nejvyšší mezi službami podobné povahy v severoatlantické oblasti. Je to také jeden z důvodů, proč objem prodaný za rok 2005 odpovídá méně než 5 % současné instalované kapacity systému Farice.

Pokud jde o otázku otevřeného přístupu, islandské orgány zdůrazňují, že přístup do infrastruktury je otevřený, transparentní a nediskriminační.

A konečně mají islandské orgány za to, že i pokud by dle nálezu případ představoval zapojení státní podpory, je celková částka podpory omezena. Jmenovitě u záruky za úvěr nelze takovou omezenou výši pokládat za odporující společnému zájmu s ohledem na čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP. Pokud jde o zvýšení vlastnického podílu islandského státu, islandské orgány argumentovaly, že „prvotním účelem založení společnosti Farice hf. v září 2002 byla pouze příprava výstavby a provozování podmořského komunikačního kabelového systému. V oné chvíli nebylo tehdy s konečnou platnosti rozhodnuto ani o finančních potřebách celého projektu, ani o konečné majetkové účasti […] Žádná obchodní společnost by nebyla schopna ujmout se skutečné stavby a provozování kabelu […] První zvýšení podílu v lednu 2003 proto nebylo normálním ‚navýšením kapitálu‘ určité společnosti, nýbrž se ve skutečnosti blížilo založení nové společnosti s novým účelem.“ Skutečnost, že soukromí operátoři vlastnili ve všech fázích většinu akcií společnosti a činili do společnosti podstatné vklady ve stejné době jako islandský stát, ukazuje, že jakákoli případná státní podpora by byla silně omezená.

Pokud se týká znepokojení ve vztahu k hospodářské soutěži (viz oddíl II.3.2 rozhodnutí č. 125/05/KOL), prohlašují islandské orgány, že v současné době ani Farice hf., ani E-Farice ehf. nemají žádné záměry nakoupit nebo pronajmout si větší objem kapacity systému CANTAT-3 a že někdejší jednání s Teleglobe nikdy nevyústila v žádné dohody či ujednání. Bylo také prokázáno, že vzhledem k vysokým cenám společnosti Farice zákazníci ve zvýšené míře využívají kapacit systému CANTAT-3, jenž je schopen společnosti Farice hf. konkurovat.

II.   HODNOCENÍ

1.   PŘÍTOMNOST STÁTNÍ PODPORY VE SMYSLU ČLÁNKU 61 ODST. 1 DOHODY O EHP

Článek 61 odst. 1 Dohody o EHP zní takto:

1.1   ZÁRUKA ZA ÚVĚR POSKYTNUTÁ ISLANDSKÝM STÁTEM

Obecně platí, že státní záruka umožňuje jejímu příjemci získat lepší finanční podmínky úvěru, než jsou běžně dostupné na finančních trzích. Proto záruky poskytnuté státem mohou spadat do působnosti čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

V ustanoveních kapitoly 17.4 odst. 2 pokynů Kontrolního úřadu pro státní podporu, věnovaných státním zárukách (dále jen „pokyny“) však Kontrolní úřad vymezil situaci, za níž jednotlivá státní záruka nepředstavuje státní podporu podle čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Aby tomu tak bylo, musí státní záruka splňovat tyto podmínky:

a)	vypůjčitel není v obtížné finanční situaci;

b)	vypůjčitel je v zásadě schopen získat úvěr na finančních trzích za tržních podmínek, a to bez jakéhokoli zasahování státu;

c)	záruka je vázána na konkrétní finanční transakci, je stanovena na pevnou částku, nepokrývá více než 80 % splatného úvěru a není časově neomezená;

d)	za záruku je zaplacena tržní cena (která mj. odráží částku a dobu trvání záruky, zajištění poskytnuté vypůjčitelem, finanční situaci vypůjčitele, odvětví činnosti a jeho perspektivy, pravděpodobnost nesplacení a další ekonomické podmínky).

Kontrolní úřad proto nejdříve posoudí, zda státní záruka ve prospěch společnosti Farice hf. za termínovaný úvěr A splňuje uvedené čtyři podmínky stanovené v pokynech, čímž by se vyloučila přítomnost státní podpory. Kontrolní úřad posoudí jednotlivé podmínky dle článku 61 odst. 1 Dohody o EHP pouze v případě záporného zjištění v uvedeném ohledu.

1.1.1   Podmínky vylučující existenci podpory – kapitola 17.4 odst. 2 pokynů pro státní podporu

Podle informací poskytnutých islandskými orgány by nebyl projekt při ponechání na čistě komerční bázi schopen dosáhnout potřebného tempa a vyžadoval zapojení státu. Společnost Farice hf. v technickém smyslu sice nebyla ve finančních obtížích (první podmínka), avšak za tržních podmínek byla schopna zajistit úvěr pouze ve výši 11 miliónů EUR (úvěr D). Skutečnost, že banky požadovaly záruku nejen od státu za termínovaný úvěr A, ale také od dvou bývalých státních telekomunikačních monopolních subjektů (od Síminn za termínovaný úvěr B a od Telefonverkið P/F za termínovaný úvěr C), které jsou nadále ve vlastnictví příslušných států, dokládá, že společnost Farice nebyla schopna získat úvěr za tržních podmínek, zcela bez intervencí státu. Druhá z podmínek tudíž není splněna.

Ke třetí podmínce zaujal Kontrolní úřad předběžný názor v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, a sice, že státní záruka pokrývá 100 % zaručeného termínovaného úvěru A. Celkový úvěrový balík se skládá ze čtyř (resp. pěti (21)) různých částek úvěru, s různými výpůjčními podmínkami, různými půjčovateli a různými zárukami. Islandské orgány argumentují, že k posuzování existuje pouze jediný úvěr ve výši 34,5 miliónu EUR a že z toho důvodu státní záruka týkající se termínovaného úvěru A nekryje více než 80 % úvěru. Jak je ovšem zřejmé z úvěrové smlouvy, uvedené čtyři úvěry, byť udělené proti témuž zajištění, byly uděleny různými bankami, které přejímají odpovědnost pouze za svou úvěrovou částku. V případě selhání společnosti Farice hf. by se ani jedna z těchto bank nevzdala svého podílu na zajištění (22) – aby mohl být kryt některý jiný z ostatních úvěrů. Tyto různé úvěry jsou úročeny nejen odchylnými úrokovými sazbami, ale mají také různé doby splatnosti, různý počet splátek a různé ručitele.

Dále je nutno konstatovat, že pravidlo 80 % má zajišťovat, aby věřitel zůstával motivován k tomu, aby bral v potaz riziko, které hodlá převzít. S ohledem na toto východisko se ve vztahu k podnikatelskému rozhodnutí učiněnému bankou Nordic Investment Bank a ve vztahu k potřebě stanovit základnu úvěru, na niž se vztahuje pravidlo 80 %, nejeví správné brát v úvahu, že další úvěry udělily Íslandsbanki a Føroya Banki. Nordic Investment Bank nepřevzala za tyto úvěry žádnou odpovědnost.

Z těchto důvodů má Kontrolní úřad za to, že každá z částí celkové úvěrové částky představuje sama o sobě samostatný úvěr. Sloučení těchto úvěrů v rámci jednoho společného dokumentu se nejeví nijak významně předmětné. Z tohoto důvodu zastává Kontrolní úřad stanovisko, že státní záruka kryje 100 % zaručeného termínovaného úvěru A na maximální výši 9,4 miliónu EUR. Třetí podmínka tudíž není splněna.

Pokud se týká čtvrté podmínky, konstatuje Kontrolní úřad, že islandský Státní záruční fond účtoval za záruku za termínovaný úvěr A pojistné ve výši 0,5 % ročně. Toto pojistné bylo uhrazeno předem v částce 438 839 EUR. Kromě toho byl účtován poplatek za záruku ve výši 120 000 ISK.

Čtvrtá podmínka stanovená kapitolou 17.4 odst. 2 pokynů by byla splněna pouze pokud by platil předpoklad, že Státní záruční fond při vyměření pojistného zohlednil konkrétní charakteristiku zaručeného úvěru, jmenovitě podmínky splácení (23), a že se pro účely svého výměru řídil tzv. principem tržního investora. Avšak přestože byly islandské orgány vyzvány, aby prokázaly, že pojistné za pojištění záruky odráží tržní sazbu, omezily se převážně na opakování příslušných ustanovení zákona o Státním záručním fondu. Kontrolní úřad konstatuje, že sice přihlíží ke skutečnosti, že předmětná záruka je záruka za inkaso s nižším rizikem, avšak pojistné účtované společnosti Farice z tohoto titulu se pohybuje na nejnižší hladině škály podobných poplatků (od 0,5 do 4 % (24)), jejichž stanovení je v kompetenci správy státního dluhu (National Debt Management Agency), přičemž tato výše nebyla islandskými orgány odůvodněna, přes připomínku vznesenou Kontrolním úřadem v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení (25).

Další indikaci přiměřené tržní sazby lze odvodit z kapitoly 17.3 odst. 2 pokynů, která definuje částku podpory (tj. ekvivalent peněžního grantu) na jednu záruku jako rozdíl mezi tržní sazbou a sazbou získanou díky státní záruce po odpočtu veškerých částek pojistného. Vychází se přitom ze srozumění, že pokud má vypůjčitel zisk z příznivé úrokové sazby, kterou by bez státního zásahu nezískal, je složka podpory tvořena částkou, která zbývá jako výsledek srovnání s tržní sazbou a po odečtení pojistného. Jestliže uvedené zvýhodnění není pojistným plně odstraněno, bude státní záruka příjemci nadále přinášet výhodu a tím narušovat trh. Vzhledem k těmto okolnostem nebylo zvýhodnění plynoucí ze záruky pojistným odstraněno a bude nutno ho klasifikovat jako podporu (26).

Kontrolní úřad se pokusí na základě jemu dostupných informací (Kontrolní úřad nemá informace o úvěrovém ratingu Farice hf.) vyvodit aproximaci hodnoty záruky a příslušné intenzity podpory pomocí srovnání termínovaného úvěru A s termínovaným úvěrem D.

Ve svém rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení vyjádřil Kontrolní úřad pohybnosti, zda je vhodné srovnávat úrokovou sazbu termínovaného úvěru A s termínovaným úvěrem B nebo D. Kontrolní úřad zastává názor, že úrokovou sazbu termínovaného úvěru A lze srovnávat s termínovaným úvěrem D (27), který jako jediný není zaštítěn státem ani státem vlastněnou společností. Rozdíl mezi úrokovou sazbou za tyto dva úvěry činí 1,32 procentního bodu. Po odečtení pojistného za pojištění záruky ve výši 0,50 % činí rozdíl 0,82 procentního bodu (28). Výsledkem toho by byla částka podpory zhruba ve výši 720 000 EUR (29). Je však nutno vzít v úvahu, že termínovaný úvěr D má kratší dobu splácení (splatnost) než termínovaný úvěr A. Zatímco termínovaný úvěr A bude splacen teprve v roce 2015, tj. 11 let po uzavření úvěrové smlouvy, termínovaný úvěr D bude splacen v roce 2009 (viz tabulka v I 2.2. a. tohoto rozhodnutí). Pokud by termínovaný úvěr D měl stejnou dobu splatnosti jako termínovaný úvěr A (tj. do roku 2015), existoval by důvod k přesvědčení, že Íslandsbanki hf. by byla požadovala úrokovou sazbu vyšší než Euribor + 1,50 %. Jestliže použijeme křivky procenta výtěžnosti eurobondů za období roku 2004 (30), rozdíl mezi splatností dluhopisu 5 let a 11 let se projeví jako rozdíl výtěžnosti v hodnotě asi 0,8 procentního bodu. Aby nedošlo k podcenění výhodnosti záruky a příslušné míry podpory, musí být tento rozdíl zohledněn, což by v případě termínovaného úvěru D vedlo k úrokové sazbě Euribor + 2,3 % (1,5 % jakožto původní sazba plus dalších 0,8 %), a tím také k zesílení míry podpory na 1,62 % (31), tedy k částce zhruba 1,4 miliónu EUR (32). Tento údaj je třeba chápat spíše jako ilustrativní, nikoli jako přesný výpočet dosahovaného objemu podpory. Nelze mít za jisté, že by komerční půjčovatel účtoval za nezaručený úvěr o 2,12 procentního bodu (33) více oproti sazbě za termínovaný úvěr A, a to ani kdyby se jejich splatnosti shodovaly. Požadovaná sazba by závisela na vyhodnocení rizika pro půjčovatele, které nemusí mít vždy za následek výše vypočtenou přirážku.

V tomto případě tedy nejsou splněny tři ze čtyř kumulativních podmínek stanovených v Pokynech pro potřeby vyhodnocení, zda jednotlivá státní záruka představuje státní podporu podle čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Vypůjčitel společnost Farice hf. v technickém smyslu sice nebyla ve finančních obtížích, avšak nebyla schopna bez zásahu státu zajistit úvěr za tržních podmínek, nýbrž potřebovala státní záruku na 100 % nesplaceného termínovaného úvěru A. Kromě toho Farice hf. nehradila za záruku tržní cenu, která by reflektovala částku a dobu trvání záruky, zajištění poskytnuté vypůjčitelem, ani konkrétní odvětví činnosti a jeho perspektivy.

Z těchto důvodů nemůže Kontrolní úřad učinit závěr, že státní záruka ve prospěch společnosti Farice hf. za termínovaný úvěr A vylučuje přítomnost státní podpory.

1.1.2   Podmínky článku 61 odst. 1 Dohody o EHP

K tomu, aby některé opatření bylo považováno za státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, musí splňovat následující kumulativní podmínky: podpora představuje selektivní zvýhodnění ve prospěch určitých podniků, je udělena prostřednictvím státních zdrojů, narušuje nebo hrozí narušit hospodářskou soutěž a ovlivňuje obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP.

Opatření, které poskytuje zvýhodnění určitým konkrétním příjemcům a které není všeobecným opatřením, představuje podporu.

Islandské orgány argumentovaly, že podpoření projektu Farice neobsahuje žádnou státní podporu, jelikož podmořský kabel je svou povahou infrastruktura, a pomoc v jeho prospěch tudíž představuje „všeobecné“, nikoli selektivní opatření. Jak je uvedeno ve sdělení Evropské komise KOM(2001) 35 v konečném znění „Posilování kvality služeb v námořních přístavech: klíč k evropské dopravě“ (34), kritérium selektivity je významným ukazatelem pro rozhodování, zda konkrétní finanční opatření představuje státní podporu.

V praxi Komise nemá být státní financování výstavby nebo správy infrastruktury považováno za státní podporu, jestliže takovou infrastrukturu spravuje přímo stát (což není případ zde posuzovaného projektu) nebo jestliže se uskuteční veřejné výběrové řízení na výběr manažera a jestliže přístup do této infrastruktury je otevřen na nediskriminačním základě všem potenciálním uživatelům (35).

Jak je zdůrazněno v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, lze konstatovat širokou participaci v rámci projektu, avšak na výstavbu ani správu společnosti nebylo vypsáno žádné veřejné výběrové řízení. Vládní účast spíše reagovala na soukromou iniciativu zahájenou dvěma stávajícími telekomunikačními operátory (36). Navíc, pokud jde o nediskriminační přístup, podle dohody akcionářů omezena účast ve společnosti, avšak zároveň si zakládající akcionáři podržují určitá předkupní práva, což je vůči novým akcionářům zjevně staví do výhodnější pozice.

Bez ohledu na to však v souladu s praxí Komise opatření není všeobecným opatřením, pokud orgán řídící danou infrastrukturu má v úmyslu provozovat ekonomickou aktivitu, jelikož tím může dojít k potenciálnímu zvýhodnění příjemce (37) oproti konkurenčním operátorům. V tomto ohledu postačí konstatovat, že státní pomoc přináší prospěch společnosti Farice hf., která spravuje kabel a prodává za úplatu uživatelská práva zainteresovaným stranám. V souladu s precedenčním právem Evropského soudu prvního stupně představuje správa infrastruktury ekonomickou aktivitu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP (38). Farice hf. může z výstavby infrastruktury zajištěné státní zárukou a za účasti vlády těžit zisk, a to za situace, kdy soukromé strany nebyly ochotny zajistit plné financování projektu, zatímco ostatní operátoři budou pravděpodobně muset svou účast na něm financovat plně z vlastních prostředků.

Kromě toho je účast ve společnosti zaměřena především na telekomunikační operátory. Konektivita zprostředkovaná kabelem Farice se v současnosti prodává pouze po velkých jednotkách podnikovým operátorům, kteří služby prodávají dále na navazujícím trhu konečným uživatelům. Právě tito podnikoví operátoři se chopili iniciativy, na niž pak reagoval stát. Tento druh služeb se tudíž orientuje na komerční operátory, nikoli na širokou veřejnost. Kontrolní úřad proto soudí, že na projekt je nutno nahlížet jako na projekt vyčleněný pro podnikatelské aktivity, spadající tak do rámce kontroly státní podpory, nikoli jako na všeobecnou infrastrukturu (39).

Pro účely stanovení, zda státní opatření představuje státní podporu, je nezbytné zjistit, zda přijímající podnik dostává nějaké ekonomické zvýhodnění, které by za obvyklých tržních podmínek jinak nezískal.

Jak je uvedeno v kapitole 17.2.1 odst. 1 pokynů, státní záruka umožňuje vypůjčiteli získat lepší finanční podmínky úvěru, než jaké by za obvyklých okolností byly dostupné na finančních trzích. Bez výhody státní záruky by vypůjčitel obvykle nenalezl finanční instituci, která by mu vůbec byla ochotna půjčit za jakýchkoli podmínek.

Jak je uvedeno výše (v oddíle II.1.1.1 tohoto rozhodnutí), skutečnost, že banky požadovaly záruku nejen od státu za termínovaný úvěr A, ale také od dvou bývalých státních telekomunikačních monopolních subjektů (od Síminn za termínovaný úvěr B a od Telefonverkið P/F za termínovaný úvěr C), které jsou nadále ve vlastnictví příslušných států, dokládá, že společnost Farice nebyla bez intervencí státu schopna získat úvěr za tržních podmínek.

Kromě toho by stát za obvyklých okolnosti požadoval výměnou za riziko, které nese, odpovídající odměnu ve formě pojistného. Jak již bylo ukázáno výše (v oddíle II.1.1.1 tohoto rozhodnutí), pojistné účtované společnosti Farice hf. se pohybuje na nejnižší hladině škály podobných poplatků a pravděpodobně nepředstavuje adekvátní odměnu. Islandské orgány ve svých připomínkách neposkytly žádné informace týkající se tohoto bodu, na který upozornilo rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, na jejichž podkladě by Kontrolní úřad mohl dospět k hodnocení, že zaplacené pojistné bylo odpovídající. To je nutno nahlížet především v souvislosti se skutečností, že pojistné neodstranilo v plné míře zvýhodnění, kterého se společnosti Farice hf. dostalo v podobě nižší úrokové sazby termínovaného úvěru A stanovené bankami. Jak je patrné z kapitoly 17.2.1, odst. 2 pokynů, v případech kdy se stát vzdá adekvátního pojistného, plyne z toho prospěch pro podnik.

Kontrolní úřad proto zastává názor, že Farice hf. obdržela ekonomické zvýhodnění, které by jinak za obvyklých tržních podmínek nezískala.

K tomu, aby bylo považováno za státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, musí být ekonomické zvýhodnění poskytnuto státem nebo ze státních prostředků. Islandský stát poskytl záruku za úvěr ve výši 9,4 miliónu EUR ve prospěch společnosti Farice, tj. státní záruka zahrnuje zapojení státních prostředků.

Kromě toho, jak je uvedeno v kapitole 17.2.1 odst. 2 pokynů, jestliže se stát vzdá adekvátního pojistného, představuje to zatížení státních prostředků. Jak bylo ukázáno výše, pojistné účtované společnosti Farice hf. se pohybuje na nejnižší hladině škály podobných poplatků a pravděpodobně nepředstavuje adekvátní odměnu, zejména s ohledem na získanou nižší úrokovou sazbu. Vzhledem k tomu, že islandský stát mohl dosáhnout placení vyššího pojistného, a následně se pak vzdal výnosů, dochází k zapojení státních prostředků.

Stát rovněž nejednal jako soukromý tržní investor, což by vyloučilo uplatnění čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Analýza dvou výše uvedených kritérií ukazuje, že projekt nedosáhl na komerčním základě žádného tempa. Účast státu na projektu, mj. ve formě záruky za termínovaný úvěr A se stala nezbytností v situaci, kdy by soukromí tržní investoři za případně poskytnutou záruku požadovali vyšší pojistné. Z toho je zřejmé, že islandský stát při přijímání záruky nejednal v souladu s principem tržního investora.

Pro účely uplatnitelnosti čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP je nutné, aby opatření narušovalo hospodářskou soutěž a ovlivňovalo obchod mezi smluvními stranami. Podniky, které mají prospěch ze státem poskytnutého ekonomického zvýhodnění, jež ulehčuje jejich obvyklému zatížení náklady, získávají lepší konkurenční pozici než ty podniky, které se takovému zvýhodnění netěší.

Zásah státu posiluje postavení Farice hf. tím, že zajišťuje financování projektu oproti konkurentům, kteří z takové záruky zisk nemají a museli by investovat výhradně za tržních podmínek, jako kupříkladu ostatní poskytovatelé kabelů pro internetovou konektivitu (jako je síť CANTAT-3). Do konsorcia, které provozuje systém CANTAT-3, patří mj. islandský telekomunikační operátor Landssími Íslands hf., Teleglobe a Deutsche Telekom. CANTAT-3 má místa napojení v Kanadě, na Islandu, na Faerských ostrovech, v Dánsku, Spojeném království a Německu.

Kromě toho je záruka poskytnuta na projekt, který uskutečňují nadnárodní podnikoví operátoři a který představuje činnost, jež je předmětem obchodu mezi smluvními stranami.

Opatření tudíž narušuje hospodářskou soutěž a ovlivňuje obchod mezi smluvními stranami.

Z výše uvedených důvodů dospěl Kontrolní úřad k závěru, že státní záruka poskytnutá ve prospěch společnosti Farice hf. za termínovaný úvěr A představuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

1.2   POSÍLENÍ ÚČASTI STÁTU JAKO AKCIONÁŘE SPOLEČNOSTI FARICE HF.

V době mezi založením společnosti v září 2002 a okamžikem oznámení začátkem roku 2004 se účast státu ve společnosti Farice hf. zvýšila z prvotního vlastnického podílu ve výši 27,33 % na 46,5 %. Podle objasnění podaného islandskými orgány v jejich odpovědi z června 2004 dala společnost Síminn jednoznačně najevo, že si nepřeje poskytnout více než 33,33 % základního kapitálu (40).

Pro účely státní podpory je nutno stanovit, zda navýšení kapitálu společnosti Farice hf., které provedl stát, je v souladu s principem soukromého investora v tržní ekonomice. Kapitola 19 pokynů stanoví všeobecný přístup Kontrolního úřadu v otázkách akvizice majetkových účastí veřejnými orgány.

Podle kapitoly 19.6(b) pokynů není použita žádná státní podpora tam, kde se do podniku vkládá nový kapitál za okolností, které by mohl akceptovat také soukromý investor provozující svou činnost za obvyklých podmínek tržní ekonomiky. Lze to vztáhnout na případy, kdy má dojít ke zvýšení účasti veřejných orgánů v určité společnosti, za předpokladu, že taková kapitálová injekce svým poměrem odpovídá počtu akcií vlastněných těmito orgány, přičemž se uskuteční souběžně s kapitálovou injekcí vloženou soukromým akcionářem. Výše účasti soukromého investora musí mít reálný ekonomický význam.

Na druhé straně se jedná o státní podporu, pokud je nový kapitál vkládán za okolností, které by nebyly přijatelné pro soukromého investora, provozujícího svou činnost za obvyklých podmínek tržní ekonomiky. Podle kapitoly 19.6(c) pokynů to mj. znamená případ, kdy kapitálová injekce vložená do společností, jejichž kapitál je rozdělen mezi soukromé a veřejné akcionáře, vede k tomu, že majetková účast veřejných orgánů na společnosti dosáhne významně vyšší úrovně než původní, přičemž relativní snižování účasti soukromých akcionářů jde převážně na vrub neperspektivního výhledu zisku pro tyto společnosti.

Islandské orgány argumentují, že navýšení základního kapitálu islandským státem nemá být nahlíženo jako injekce nového kapitálu, nýbrž jako počáteční zahajování existence společnosti. Islandské orgány uvádějí, že společnost Farice hf. se základním kapitálem 30 miliónů ISK nebyla v září 2002 schopna ujmout se projektu výstavby a provozování podmořského komunikačního kabelového systému. Namísto vytvoření – jak je uvedeno v rozboru – nové společnosti, se v lednu 2003 uskutečnilo první navýšení podílu, což proto podle názoru islandských orgánů nebylo normální „navýšení kapitálu“ nějaké společnosti, nýbrž se ve skutečnosti blížilo založení nové společnosti s novým účelem. Kontrolní úřad zdůrazňuje, že Pokyny pro státní podporu pokládají navýšení základního kapitálu bez ohledu na dobu, ve které k němu dojde, za dílčí kategorii injekce nového kapitálu. Vzhledem k tomu, že pokyny přihlížejí k všeobecnému principu chování soukromého investora v tržní ekonomice, musí být navýšení základního kapitálu po této stránce analyzováno. I kdyby vláda převzala vyšší podíl ještě v průběhu přípravné fáze, vedlo by to přesto k podrobení podílu islandského státu na kapitálu analýze podle předpisů o státní podpoře. Pro toto hodnocení je proto relevantní pouze to, zda navýšení základního kapitálu odráží logiku jednání soukromého tržního investora.

Kontrolní úřad nepopírá, že ke zvýšení majetkové účasti soukromých operátorů došlo skutečně ve stejné době jako k navýšení kapitálu státem. Podle názoru Kontrolního úřadu však zvýšení účasti soukromých operátorů nebylo úměrné navýšení základního kapitálu státem.

Jak je patrné z výše uvedené tabulky (viz oddíl I.2.2.b) tohoto rozhodnutí), v lednu 2003 vzrostl kapitál společnosti Farice hf. z 327 000 EUR na 14 070 000 EUR. Podíl islandského státu vzrostl z 27,33 % (90 000 EUR) na 46,53 % (6 547 000 EUR), tj. téměř o 20 procentních bodů. Islandské orgány sice správně uvedly, že účast společnosti Síminn se zvýšila ze 155 000 EUR na 4 690 000 EUR, ovšem v poměrném vyjádření podíl Síminn poklesl ze 47,33 % na 33,33 % (14 procentních bodů). S výjimkou společnosti Telefonverkið klesly také podíly ostatních podílníků (z 1,33 % na 0,33 %), což ukazuje, že v poměrném vyjádření komerční operátoři svou účast na projektu omezili.

Je to pravděpodobně výsledkem neperspektivního výhledu zisku pro tyto společnosti. Ve svém dopisu ze září 2004 islandské orgány uvedly, že:

Islandské orgány dále uvádějí, že v přípravné fázi se projevilo váhání trhu vůči projektu, když si společnosti Síminn a Telefonverkið najaly firmu IBM Consulting, aby jim poskytla poradenství k ekonomické životaschopnosti projektu a možnostem jeho financování. Zjištění kategoricky poukázala na to, že za pomoci tradičních prostředků nelze financování uskutečnit (41).

Z uvedeného vyplývá, že prvotní nedostatek zapojení ze strany soukromých investorů se stal důvodem pro upsání akcií pro nezbytné navýšení kapitálu vládou počátkem roku 2003 (42), jež pak zvýšilo účast státu na Farice hf.

Zvýšení podílu islandského státu na společnosti Farice bylo také doprovázeno vydáním státní záruky na krytí termínovaného úvěru A ve výši 9,4 miliónu EUR, která byla vyhodnocena výše v tomto v tomto rozhodnutí. Podle kapitoly 19.6 (d) pokynů existuje předpoklad, že státní podpora existuje tam, kde zásah úřadů má formu nabytí majetkové účasti ve spojení s dalšími druhy zásahů, které je nutno oznámit podle čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru.

Navýšení základního kapitálu za situace, kdy žádný ze soukromých investorů svůj podíl na soukromém kapitálu nenavýšil ve stejném poměru, proto představovalo zvýhodnění jednotlivé společnosti Farice hf. a zatížení státních prostředků.

Zásah státu posiluje postavení Farice hf. tím, že zajišťuje financování projektu oproti konkurentům, kteří nemají z takové participace státu žádný zisk (např. síť CANTAT 3), za situace, kdy soukromí operátoři nejsou ochotni obstarávat další prostředky na financování. Do konsorcia, které provozuje systém CANTAT-3, patří mj. islandský telekomunikační operátor Landssími Íslands hf., Teleglobe a Deutsche Telekom. CANTAT-3 má místa napojení v Kanadě, na Islandu, na Faerských ostrovech, v Dánsku, ve Spojeném království a v Německu.

Kromě toho se zvýšení podílu týká projektu, který uskutečňují nadnárodní podnikoví operátoři a který představuje činnost, jež je předmětem obchodu mezi smluvními stranami.

Opatření tudíž narušuje hospodářskou soutěž a ovlivňuje obchod mezi smluvními stranami.

1.3   ZÁVĚR

Z výše uvedených důvodů dospěl Kontrolní úřad k závěru, že státní záruka za termínovaný úvěr A a zvýšení podílu islandského státu na kapitálu představují státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

2.   PROCEDURÁLNÍ POŽADAVKY

Podle čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru „Kontrolní úřad ESVO bude včas informován o všech plánech ohledně poskytnutí podpory nebo změny podpor, aby mohl podat své vyjádření.“ Podle čl. 2 odst. 1 vykládaného společně s čl. 3 části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru „veškeré záměry na poskytnutí nové státní podpory musí být oznámeny dotčeným členským státem Kontrolnímu úřadu ESVO v dostatečném čase a nesmějí být uvedené v účinnost dříve, než Kontrolní úřad přijme, nebo se má za to, že přijal, rozhodnutí takovou státní podporu povolující.“

Společnost Farice hf. byla založena v r. 2002 a stavební práce byly zahájeny již v červnu 2003. Kabel byl oficiálně uveden do provozu v únoru 2004 (43). Navýšení základního kapitálu proběhlo v lednu 2003 a záruka za inkaso vydaná islandskými orgány je datována 27. února 2004, tj. dříve, než měl Kontrolní úřad možnost vyjádřit své stanovisko k oznámení o opatřeních ze dne 27. února 2004. Islandské orgány tedy uvedly opatření v účinnost dříve, než o nich Kontrolní úřad přijal konečné rozhodnutí.

Kontrolní úřad proto konstatuje, že islandské orgány nerespektovaly povinnost pozastavení kroků, kterou ukládá čl. 3 části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru.

3.   SLUČITELNOST

Podle názoru Kontrolního úřadu podpůrná opatření nejsou v souladu s žádnou z výjimek podle čl. 59 odst. 2 (44) a čl. 61 odst. 2 nebo odst. 3 písm. a) a d) Dohody o EHP.

Jak je uvedeno v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, podle názoru Kontrolního úřadu nelze podporu poskytnutou státem odůvodnit podle čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP. Je zjevné, že existenci spolehlivé mezinárodní konektivity by bylo možné za určitých okolností posoudit jako obecný zájem. Projekt je sice transnárodní, nestačí to však k tomu, aby byl akceptován do rámce výjimky podle čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP. Předmětná podpora sama je prezentována jakožto odvětvová podpora, která přináší prospěch jediné společnosti (Farice hf.), a jejíž zavedení je výsledkem soukromé iniciativy skupiny podnikových operátorů, namísto aby směřovala k širším pozitivním výsledkům pro evropskou ekonomiku nebo vytvářela významné přesahy ve prospěch společnosti obecně. Projekt nepřináší zisk Evropskému hospodářskému prostoru jako celku (45) a je také mimo veškerý rámec všech akcí Společenství v této oblasti (46).

Je třeba vyhodnotit, zda lze tuto podporu odůvodnit čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP. Podle tohoto ustanovení lze podporu prohlásit za slučitelnou, která má „usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“.

Kontrolní úřad zastává názor, že hodnocení slučitelnosti je třeba založit přímo na čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP. K tomu, aby mohlo být považováno za slučitelné podle tohoto ustanovení, musí být opatření státní podpory nezbytné a přiměřené cílům, které sleduje.

3.1   NEZBYTNOST PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ

Kontrolní úřad konstatuje, že záměrem projektu je zajistit internetovou konektivitu pro Island, a to prostřednictvím spolehlivé metody přenosu, pro niž bude bývalé připojení CANTAT-3 sloužit jako záložní. Vzhledem ke své geografické poloze je Island obzvláště závislý na tom, aby měl přístup k ekonomické a spolehlivé telekomunikační konektivitě. Jak je patrné z oddílu I.2 tohoto rozhodnutí, alternativy ve formě stávajícího kabelového systému CANTAT-3 nebo systému satelitního nebyly dlouhodobě spolehlivé, a to jak s ohledem na svá technická omezení, tak pro svou závislost na druhém konsorciu akcionářů (CANTAT-3 (47)) i pro své rostoucí ceny (satelity). Nový podmořský kabel, který se má stát pro Island primárním přenosovým spojením, má větší kapacitní možnosti, je spolehlivější a – spolu se záložním systémem CANTAT-3 – je schopen zabezpečit poskytování telekomunikačních služeb pro Island. Dostupnost širokopásmového připojení (48) byla uznána politikou Komise i rozhodnutími o státní podpoře (49) za legitimní cíl a druh služby, jež je svou povahou schopen pozitivně ovlivňovat produktivitu i rozvoj řady odvětví a činností.

Jak je patrné z historie projektu (zejména z studie proveditelnosti z března 2002), nebyl projekt Farice schopen vyvinout se v čistě soukromou iniciativu. Obojí, tedy udělení státní záruky a navýšení základního kapitálu, vyplynulo z potřeby větší státní participace, která by projektu dodala na ekonomické životaschopnosti. Bez státní účasti by projekt byl buď opožděn, nebo by k jeho realizaci vůbec nedošlo. Z těchto důvodů zastává Kontrolní úřad názor, že podpora státem byla nezbytná ve smyslu čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

3.2   PROPORCIONALITA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ

K tomu, aby podpůrná opatření byla slučitelná s čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, musí být také úměrná cíli a nenarušovat hospodářskou soutěž v míře odporující společnému zájmu. Relativní přínosy výhod plynoucích ze zaručení spolehlivého poskytování telekomunikačních služeb pro Island je nutno zvažovat oproti nevýhodám plynoucím z narušení hospodářské soutěže ve vztahu ke konkurentům, kteří při realizaci podobných projektů nemají přístup k veřejnému financování.

Výstavba ani správa kabelového systému nebyly svěřeny společnosti Farice hf. na základě veřejného výběrového řízení. Podle názoru Kontrolního úřadu široká informovanost o celém projektu, které se dovolávají islandské orgány, nemůže nahradit formální proceduru výběrového řízení, tím spíš, že účast se omezila na islandské a faerské strany (50). Otevřené výběrové řízení se pokládá v praxi Komise za pozitivní, byť nepovinný prvek při schvalování projektů širokopásmových služeb (51). V rozhodnutích v této oblasti bylo zvláště zdůrazňováno, že vypisování výběrových řízení na správu kabelu nezávislým správcem majetku zajišťuje neutralitu manažera infrastruktury lépe než v situaci, kdy má poskytovatel služeb k infrastruktuře dispoziční právo, jako je tomu v daném případě.

Kontrolní úřad pozitivně oceňuje, že dohoda akcionářů zajišťuje nediskriminační a transparentní tvorbu cen za tržních podmínek. Cenová politika se jeví transparentní, její rozvrh je zveřejněn na webových stránkách společnosti Farice hf., a obsahuje také vzorec používaný pro cenovou kalkulaci.

Kromě toho je dohoda akcionářů v zásadě otevřena přistoupení nových účastníků. V rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení vyslovil Kontrolní úřad některé pochybnosti o postavení nových účastníků vůči zakladatelským stranám. Tyto pochybnosti reagovaly především na oddíl 7 Dohody akcionářů, který ochraňuje postavení zakladatelů tím, že jim dává možnost zachovávat si poměrný podíl na vlastním kapitálu. Ve svých připomínkách k rozhodnutí Kontrolního úřadu (52) však islandské orgány tyto pochybnosti Kontrolního úřadu rozptýlily a zdůraznily rozdílnost mezi přístupem k vlastnictví společnosti a přístupem k telekomunikačnímu kabelu. Jak je uvedeno v předchozím odstavci, dohoda akcionářů zajišťuje nediskriminační a transparentní tvorbu cen za tržních podmínek, a poskytuje tedy adekvátní přístup k telekomunikačnímu kabelu.

Zkusmo vypočtená státní podpora z titulu státní záruky (1,62 % (53), tedy asi 1,4 miliónu EUR) je velice omezená ve srovnání s celkovými investičními náklady ve výši 48,9 miliónu EUR, jelikož dosahuje 2,9 %. Pokud jde o zvýšení vlastnického podílu islandského státu, podíl státu na základním kapitálu poklesl již v červnu 2003 na 41 %, zatímco podíl dalších operátorů jako např. Og Vodafone, na vlastním jmění se zvýšil. Islandské orgány poukazují na to, že přes otevřenost stávajících akcionářů vůči novým účastníkům neprojevila žádná společnost o projekt zájem (54). Výpočet částky státní podpory, zapojené jako výsledek navýšení podílu islandského státu na základním kapitálu, není jednoduchý. Nicméně i v případě zvolení extrémních možností, kdy budeme celé navýšení kapitálu považovat za státní podporu, a dokonce i pokud budeme celý termínovaný úvěr A považovat za státní podporu (55), dosáhl by celkový objem zapojení islandského státu zhruba 15,5 miliónu EUR. To představuje asi 32 % investičních nákladů na projekt Farice (56).

Evropský soudní dvůr stanovil, že vyhodnocení slučitelnosti podle předpisů o státní podpoře nesmí přinést výsledek, který je v rozporu s jinými ustanoveními smlouvy. V důsledku toho je pro hodnocení podle předpisů o státní podpoře rovněž relevantní, zda se podpora státu uplatní na projekt, u kterého by při uplatnění čl. 53 nebo 54 Dohody o EHP (57) mohlo vzniknout znepokojení týkající se hospodářské soutěže. V tomto ohledu Kontrolní úřad v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení mimo jiné konstatoval, že ačkoli zůstává nadále zachována stávající infrastruktura CANTAT-3 (58), existuje kromě jiných otázek také obava, že v budoucnu bude veškerá konektivita CANTAT-3 pro Island zprostředkována přes společnost E-Farice hf., která vlastní majoritní podíl ve Farice hf. (59). Kontrolní úřad byl proto znepokojen možností, že by mohlo dojít k eliminaci hospodářské soutěže o konektivitu pro Island, jelikož na trhu zůstane pouze jeden dodavatel. Tyto obavy byly nyní rozptýleny.

Projekt Farice je prokonkurenční v tom, že vytváří nový kanál pro mezinárodní konektivitu tam, kde předtím existovala pouze nabídka systému CANTAT-3.

Kromě toho kupci velkoobchodní kapacity na Islandu, kteří nepatří mezi zakladatele Farice, dávali v důsledku cen společnosti Farice hf., které jsou ve srovnání s mezinárodními cenami vysoké, přednost spíše využívání kapacity CANTAT-3, nabízené společností Teleglobe za nižší ceny. Ukazuje to, že Farice podle všeho není za stávajících tržních podmínek schopna kontrolovat ceny ani nabídku na trhu odchozí a příchozí mezinárodní konektivity. Islandské orgány odhadují, že Teleglobe v současnosti prodává islandským odběratelům kapacitu dosahující zhruba 50 % objemu dopravovaného systémem Farice. Nezdá se, že by cenová politika společnosti Farice hf. šla pod ceny CANTAT-3 a že by byla schopna tohoto konkurenta vytlačit z trhu. Velkoobchodní odběratelé, kteří nemají vazbu na zakladatele společnosti Farice hf., dokáží kabel Farice obejít a v praxi to tak i činí.

Islandské orgány rovněž reagovaly na znepokojení vyjádřené v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, a sice že Farice hf. původně zamýšlela společně zakoupit či pronajmout posílené širokopásmové připojení v rámci CANTAT-3, aby bylo možné oba systémy kruhově propojit. Takové komplexní nákupy dostupné kapacity by fakticky vyřadily Teleglobe coby konkurenta Farice. Islandské orgány uvedly, že společnost Farice hf., resp. E-Farice ehf., v současnosti neplánuje žádné nákupy či pronájmy další kapacity CANTAT-3 a že jednání vedená před řadou let se společností Teleglobe (60) nikdy nedospěla k žádné dohodě. Dnešní situace je taková, že v příchozím i odchozím směru je pro Island dostupná kapacita systému Farice i CANTAT-3. Kromě toho existují ještě další operátoři, jako TDC a T-Systems, kteří také poskytují prostřednictvím CANTAT-3 kapacitu pro Island, byť v menším měřítku.

Za současné situace tudíž neexistují žádné důvody, které by zavdávaly Kontrolnímu úřadu příčinu ke znepokojení z hlediska ochrany hospodářské soutěže, a příslušné řízení ve věcech hospodářské soutěže bylo ukončeno.

4.   ZÁVĚR

Na základě výše uvedeného hodnocení zastává Kontrolní úřad názor, že podpora ve prospěch společnosti Farice hf. je slučitelná s Dohodou o EHP. Zároveň přesto vyjadřuje Kontrolní úřad politování nad tím, že uvedená opatření byla zavedena dříve, než Island předložil Kontrolnímu úřadu oznámení o státní záruce a než Kontrolní úřad dospěl ke konečnému rozhodnutí o hodnocení opatření státní podpory,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Podpora ve prospěch společnosti Farice hf. ve formě státní záruky za úvěr a ve formě navýšení kapitálu představuje státní podporu, která je slučitelná s fungováním Dohody o EHP ve smyslu článku 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Islandské republice.

Článek 3

Pouze anglické znění je závazné.

---

(1)  Dále jen „Kontrolní úřad“

(2)  Dále jen „Dohoda o EHP“.

(3)  Dále jen „Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“.

(4)  Pokyny pro uplatňování a výklad článků 61 a 62 Dohody o EHP a článku 1 protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru, přijaté a vydané Kontrolním úřadem ESVO dne 19. ledna 1994, Úř. věst. 1994, L 231, dodatku EHP č. 32 ze dne 3. září 1994. Tyto pokyny byly naposledy pozměněny dne 29. března 2006. Dále jen „Pokyny pro státní podporu“.

(5)  Zveřejněno v Úř. věst. C 277, 10.11.2005 a dodatku EHP k Úřednímu věstníku Evropské unie č. 56, 10.11.2005, s. 14.

(6)  Pro bližší informace k různé korespondenci mezi islandskými orgány a Kontrolním úřadem se odkazuje na rozhodnutí Kontrolního úřadu o zahájení formálního vyšetřovacího řízení č. 125/05/KOL, zveřejněné v Úř. věst. C 277, 10.11.2005, s. 14.

(7)  Úř. věst. C 277 ze dne 10. listopadu 2005 a dodatek EHP k Úřednímu věstníku EU č. 56 ze dne 10. listopadu 2005, s.14.

(8)  V souladu s ustanoveními protokolu 21 Dohody o EHP a článku 11 kapitoly II, protokolu 4 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru.

(9)  Členy konsorcia byli mimo jiné islandský telekomunikační operátor Landssími Íslands hf., Teleglobe a Deutsche Telekom.

(10)  Podíl islandského státu v Símmin byl s účinností od srpna 2005 odprodán společnosti Skipti ehf.

(11)  Viz Souhrnná zpráva, připojená k oznámení jako příloha 1.

(12)  Viz rovněž následující připomínka ze strany islandských orgánů: „Ačkoli byla společnost Síminn designovaným univerzálním poskytovatelem služeb a jako taková měla za úkol poskytovat bezpečnou dálkovou komunikaci, pociťovala zároveň, že navyšování kapacity podle potřeb poptávky, stejně jako zabezpečení alternativní trasy pro nouzové stavy, představuje finančně rizikový podnik s nízkou investiční návratností. Pro potřeby usnadnění nezbytného rozšíření kapacity, a zejména s ohledem na krátkou dobu zbývající do okamžiku, kdy poptávka přeroste kapacitu, vstoupil do věci stát.“

(13)  V roce 2003 vlastnila E-Farice ehf 80 % akcií Farice hf, zatímco zbývajících 20 % akcií vlastnila společnost Føroya Tele (19,93 %) a ostatní strany z Faerských ostrovů (společně 0,6 %).

(14)  Zpráva IBM je zpráva předložená islandskými orgány, která podává souhrnnou informaci o východiscích a současném stavu projektu Farice. Popisuje projektový záměr, podnikatelský záměr, strukturu sítě i potřebu nového kabelu.

(15)  Zpráva IBM zdůrazňuje podnikatelskou eventualitu, podle níž odkoupení konektivity CANTAT-3 ze strany E-Farice poskytuje možnost kruhového propojení obou kabelových systémů tak, že Farice hf. může zákazníkům nabízet zabezpečenou konektivitu. Zpráva dále popisuje jednání E-Farice s Teleglobe o pronájmu dodatečné kapacity ze systému CANTAT-3. Proběhlo jednání o tom, zda má Farice hf. nebo E-Farice pronajímat veškerou dostupnou kapacitu Islandu a Faerským ostrovům.

(16)  Prvotní kapitálové vklady, které byly později změněny. Holdingová společnost E-Farice má v držbě všechny vlastnické podíly islandských stran ve Farice hf.

(17)  Termín páteřní propojení (backhaul) se často vztahuje na přenosy ze vzdáleného místa nebo sítě na centrální nebo hlavní místo. Původní definice termínu „backhaul“ označovala přenos telefonního hovoru nebo dat za hranici jejich normálního místa určení a pak nazpět, s cílem využívat dostupný personál (operátory, zprostředkovatele apod.) nebo zařízení sítě, umístěné mimo samotné místo destinace. Termín vývojem nabyl obecnějšího významu. Obvykle označuje vysokokapacitní linku.

(18)  Přestože v průvodním dopisu k oznámení se odkazuje na Libor jako základ pro stanovení úrokové míry k úvěru za každou jednotlivou tranši, odstavec 7.1 úvěrové smlouvy odkazuje na Euribor. Z tohoto důvodu pokládá Kontrolní úřad sazbu Euribor za platný odkaz pro stanovení úrokové sazby pro uvedený úvěr na jednotlivá období úročení.

(19)  Viz dopis islandských orgánů datovaný 8. června 2004, strana 7.

(20)  Vzhledem k tomu, že islandské orgány nepoužívaly v rámci celé tabulky jednotnou sazbu pro přepočet měn, Kontrolní úřad tabulku předloženou islandskými orgány upravil pro oblast údajů v eurech. Úřad vypočetl v tabulce uváděné údaje v eurech podle svých přepočítacích koeficientů zveřejněných na jeho webové stránce http://www.eftasurv.int/fieldsofwork/fieldstateaid/dbaFile791.html. Pro přípravnou fázi úřad použil přepočítací koeficient pro rok 2002 ve výši 91,58. Pro údaje za rok 2003 úřad použil přepočítací koeficient 84,32 platný pro rok 2003.

(21)  Jelikož termínovaný úvěr B je poskytnut dvěma různými půjčovateli.

(22)  Podle Zajišťovacího dokumentu k úvěrové smlouvě je zaregistrováno zajištění pozemky v prvním pořadí na částku 34,5 miliónu EUR.

(23)  Ustanovení úvěrové smlouvy předpokládají možnost předčasného splacení celého úvěru či jeho části bez poplatku za předčasné splacení, s výjimkou termínovaného úvěru A.

(24)  Viz dopis islandských orgánů datovaný 21. ledna 2005, strana 9.

(25)  Viz strana 11 rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 125/05/KOL.

(26)  Islandské orgány tento aspekt nezvažují, namísto toho posuzují adekvátnost tržní ceny jako takové. V důsledku toho se pak skutečnost, že státní záruka vedla k lepším než tržním úvěrovým podmínkám, nestala předmětem posuzování z pohledu druhé podmínky (viz výše), ani podmínky čtvrté.

(27)  Podle odst. 7.4 úvěrové smlouvy lze po podpisu smlouvy měnit pouze marži za termínovaný úvěr A. K takovému pozměnění může dojít 18. března 2011 a bude pak účinné až do splatnosti úvěru. Jelikož je to věc závislá na budoucím vyjednávání, nemá Kontrolní úřad podklad pro vyhodnocení, zda by taková upravená marže mohla představovat státní podporu ve smyslu čl. 61 (1) Dohody o EHP, nebo zda by mohla být nějaká případná podpora povolena. Islandské orgány by nicméně byly schopny zjistit existenci prvku podpory pro případ kterékoli budoucí změny za pomoci výpočetních parametrů stanovených v předchozím odstavci a v případě, že by nějaký prvek podpory existoval, vznikla by jim povinnost oznámit toto podpůrné opatření Kontrolnímu úřadu.

(28)  Euribor + 1,50 % ročně – (Euribor + 0,18 % ročně) – 0,50 % = 0,82 %.

(29)  Na základě následujícího výpočtu: 438 839 EUR/0,5 × 0,82 = 719 695 EUR.

(30)  http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/EYC/EN/eyc-EN.htm#historical

(31)  Euribor + 2,30 % ročně – (Euribor + 0,18 % ročně) – 0,50 % = 1,62 %.

(32)  438 839 EUR/0,5 × 1,62 = 1 421 838 EUR.

(33)  2,30 – 0,18 (úroková sazba termínovaného úvěru A).

(34)  Sdělení ze dne 13. února 2001, KOM (2001) 35 v konečném znění.

(35)  Rozhodnutí Komise N 527/02 – Řecko: finanční podpora soukromé společnosti pro účely návrhu, výstavby, odzkoušení a zprovoznění potrubního systému pro zásobování nového Mezinárodního letiště Atény leteckým palivem.

(36)  Viz rozhodnutí Komise C 67-69/2003 o podporách pro výstavbu potrubí na přepravu propylenu mezi Rotterdamem, Antverpami a Porúřím, odstavec 48. Argument islandských orgánů, že Směrnice 2002/20/ES ukládá pouze všeobecné schválení (nikoli výběrové řízení), je sice platný, avšak není relevantní pro účely státní podpory. Podle ustanovení o státní podpoře je uspořádání výběrového řízení jedním z prvků, které jsou předmětem posuzování pro stanovení, zda lze určité opatření klasifikovat jako infrastrukturu.

(37)  Viz rozhodnutí Komise N 527/02 Řecko: finanční podpora soukromé společnosti pro účely návrhu, výstavby, odzkoušení a zprovoznění potrubního systému pro zásobování nového Mezinárodního letiště Atény leteckým palivem. Dále též rozhodnutí Komise N 860/01 – Rakousko, o lyžařském rekreačním areálu Mutterer Alm, kde bylo provozování lyžařských vleků posouzeno jako ekonomická aktivita přinášející prospěch operátorovi lyžařského vleku, tudíž nikoli jako aktivita zakládající vznik infrastrukturního opatření. Viz rozhodnutí Komise C 67-69/2003, odstavec 48.

(38)  Viz případ T-128/98 Aéroports de Paris versus Evropská komise [2000] ECR II-3929.

(39)  Viz rozhodnutí Komise N 213/2003 – Projekt Atlas, širokopásmová infrastruktura pro obchodní parky.

(40)  Viz oddíl I 2.2.b tohoto rozhodnutí.

(41)  Viz dopis islandských orgánů datovaný 25. června 2004, strana 3.

(42)  Kontrolní úřad bere na vědomí, že islandské orgány se odvolávají na vystoupení předsedy představenstva společnosti Farice hf. dne 24. ledna 2004. Ve svém vystoupení však pouze uvádí, že se jedná o „relativně rentabilní obchodní případ“ a že cenné papíry poskytli rovněž soukromí operátoři. Kontrolní úřad druhé z těchto konstatování nikdy nepopíral, zůstává zde však nezodpovězena otázka, zda navýšení podílu na straně státu je úměrné.

(43)  Tisková zpráva ze dne 3. února 2004.

(44)  Islandské orgány neposkytly informace, které by umožnily Kontrolnímu úřadu provést hodnocení podle tohoto ustanovení.

(45)  Viz např. Státní podpora N 576/98 Spojené království, týkající se železničního spoje vedeného tunelem pod kanálem La Manche (Channel Tunnel Rail Link), kde vysokorychlostní železniční spojení mělo široký význam pro EU a jeho relevance nebyla omezena na jeden či několik málo členských států EU.

(46)  K tomuto kritériu viz např. rozhodnutí Komise č. 96/369/ES o fiskální pomoci poskytnuté německým leteckým společnostem ve formě odpisového nástroje (Úř. věst. L 146, 20.6.1996, p. 42).

(47)  Jak je uvedeno v souhrnné zprávě předložené islandskými orgány v rámci oznámení ze dne 27. února 2004, jmenovitě člen konsorcia Teleglobe čelil hospodářským obtížím.

(48)  Přenos dat, při němž je jedno médium schopno přenášet několik kanálů zároveň. Termín se rovněž používá pro srovnání frekvenčního pásma s šíří větší než 3 MHz a úzkopásmových frekvencí. Širokopásmové připojení je schopno přenášet větší objemy dat při vyšší rychlosti.

(49)  Viz Akční plán pro e-Evropu 2004, sdělení Komise, Informační společnost pro všechny, 28.5.2002, KOM (2002), 263 v konečném znění; viz rozhodnutí Komise N 213/2003 Projekt Atlas – širokopásmová infrastruktura pro obchodní parky a N 307/2004 širokopásmové připojení ve Skotsku – venkovské a odlehlé oblasti.

(50)  Islandské orgány uvádějí: „Pro projekt Farice se hledala široká participace akcionářů v oblasti Islandu a Faerských ostrovů a všichni telekomunikační operátoři byli vyzváni, aby se zúčastnili založení společnosti.“

(51)  Rozhodnutí Komise N 307/2004, N 199/2004 a N 213/2003.

(52)  Viz dopis islandských orgánů datovaný 28. června 2006, strana 5.

(53)  Euribor + 2,30 % ročně – (Euribor + 0,18 % ročně) – 0,50 % = 1,62 %.

(54)  Viz dopis islandských orgánů datovaný 28. června 2006, strana 5.

(55)  Viz bod 17.3 kapitoly 17 pokynů pro státní podporu Kontrolního úřadu, který uvádí, že za určitých situací může být hodnota záruky stejně vysoká jako částka touto zárukou fakticky krytá.

(56)  Míry státní podpory v poměru 35 % k celkovým investičním nákladům byly např. schváleny Evropskou komisí u případu Státní podpora N 188/2006-Lotyšsko, pro účely projektu širokopásmového připojení ve venkovských oblastech.

(57)  Viz případ C-225/91 Matra SA v. Komise [1993] Recueil-3203, odstavec 41, Rozsudek Soudu ESVO v případu E-09/04 Islandské sdružení bankéřů a obchodníků cennými papíry (The Bankers’ and Securities’ Dealers Association of Island) v. Kontrolní úřad ESVO, dosud nezveřejněno, bod 82.

(58)  Ohledně koexistence stávající infrastruktury viz rozhodnutí Komise N 307/2004, bod 45, v němž se jasně uvádí, že se tím minimalizuje riziko zbytečných duplicit a omezuje ekonomický dopad na operátory, kteří mají k dispozici již zavedenou infrastrukturu. Viz též rozhodnutí Komise N 199/2004, bod 41, N 213/2003, bod 47.

(59)  V roce 2003 vlastnila E-Farice ehf 80 % akcií Farice hf, zatímco zbývajících 20 % akcií vlastnila společnost Føroya Tele (19,93 %) a ostatní strany z Faerských ostrovů (společně 0,6 %).

(60)  Společnost Teleglobe prošla úspěšně řízením podle kapitoly 11 a v současnosti je společností obchodovanou na trhu NASDAQ.

---