1)

S ohledem na to, že správní orgán nepovažoval za nutné nařídit očkování vojenského personálu podle článku 206a legislativního nařízení č. 66/10 pro konkrétní zaměstnání, tak aby převzal odpovědnost za účinky vakcíny, brání směrnice 2000/78/ES (1) takovému provedení, které umožňuje nařízení vlády s mocí zákona č. 172/21 v části, v níž mění nařízení vlády s mocí zákona č. 44/21 doplněním [článku] 4b odst. 2 [písm. b)], který ukládá vojákovi povinné očkování v rozporu s jeho osobním názorem, neboť mu ukládá, aby se dobrovolně a na vlastní nebezpečí podrobil takovému lékařskému ošetření, které je stále experimentální, jako dodatečnou podmínku, aby mohl pracovat ve stejném pracovním prostředí jako civilní zaměstnanci, kteří nejsou povinni se takovému očkování podrobit, přestože vykonávají funkce, které jsou z hlediska nakažlivosti a možnosti být nakažen podobné funkcím, které vykonávají vojáci?

2)

S ohledem na to, že podle italských právních předpisů týkajících se přístupu na pracoviště, a to i v prostředích s vysokou koncentrací lidí, jako je veřejná doprava, stadiony a restaurace, se pro pracovníky, kteří nejsou uvedeni v tomto nařízení vlády s mocí zákona č. 172/21, potvrzení o očkování nebo negativní stěr provedený do 48 hodin považují za rovnocenné, brání článek 2 [odst. 2 písm.] b) směrnice 2000/78/ES takovému opatření, jako je nařízení vlády s mocí zákona č. 172/21 v části, v níž mění nařízení vlády s mocí zákona č. 44/21 doplněním [článku] 4b odst. 1 [písm.] b), který ukládá vojákovi povinné očkování v rozporu s jeho osobním přesvědčením jako podmínku pro to, aby mohl pracovat ve stejném pracovním prostředí, v němž se nachází vojáci, kteří v souladu se svým osobním přesvědčením považovali za vhodné se očkovat i v případě neexistence povinnosti, a to navzdory skutečnosti, že neočkovaný voják je ochoten, a v každém případě je již povinen, předložit v intervalu kratším než 48 hodin výsledek stěru potvrzující negativitu na covid?

3)

Porušuje opatření stanovené v nařízení vlády s mocí zákona č. 172/21, kterým se doplňuje nařízení vlády s mocí zákona č. 44/21, které brání na základě čl. 4b odst. 3 pracovníkovi, který byl postaven mimo službu z důvodu porušení očkovací povinnosti, v tom, aby zákonným způsobem zajistil výživu rodiny a ochranu a péči nezbytnou pro blaho nezletilých dcer, články 1 a 24 Listiny ve smyslu článku 24 Listiny?“