EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62021CN0432

Věc C-432/21: Žaloba podaná dne 15. července 2021 – Evropská komise v. Polská republika

Úř. věst. C 452, 8.11.2021, p. 5–6 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

8.11.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 452/5


Žaloba podaná dne 15. července 2021 – Evropská komise v. Polská republika

(Věc C-432/21)

(2021/C 452/05)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: C. Hermes, G. Gattinara, D. Milanowska, zmocněnci)

Žalovaná: Polská republika

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr určil, že Polská republika tím, že:

do vnitrostátního systému přidala ustanovení, podle nichž obhospodařování lesů realizované v souladu s dobrou praxí, neporušuje předpisy týkající se ochrany přírody podle směrnice o ptactvu a o stanovištích, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 6 odst. 1, čl. 6 odst. 2, čl. 12 odst. 1 písm. a) až d), čl. 13 odst. 1 písm. a) a čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (1), a čl. 4 odst. 1, čl. 5 písm. a), b) a d) a čl. 9 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (2);

a

vyloučila možnost organizací na ochranu životního prostředí napadnout před soudy lesní hospodářské plány, nesplnila povinnosti, které pro ní vyplývají z čl. 6 odst. 3 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin ve spojení s čl. 19 odst. 1 druhým pododstavcem Smlouvy o Evropské unii, čl. 216 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie, čl. 6 odst. 1 písm. b) a čl. 9 odst. 2 Aarhuské úmluvy ze dne 25. června 1998 o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství;

uložil Polské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise zastává názor, že Polská republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z ustanovení směrnice Rady 92/43/EHS („směrnice o stanovištích“), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES („směrnice o ptactvu“) a Aarhuské úmluvy.

V rámci prvního žalobního důvodu Komise tvrdí, že Polská republika tím, že v roce 2016 přidala do zákona o lesích z roku 1991 ustanovení čl. 14b odst. 3, podle něhož obhospodařování lesů realizované v souladu s dobrou praxí, neporušuje předpisy týkající se ochrany přírody, neprovedla správně směrnice, jelikož nesplnila povinnost zavést přísnější ochranu pro určité živočišné druhy, jakož i povinnost chránit divoké ptactvo stanovenou v těchto směrnicích. Toto nové znění čl. 14b odst. 3 zákona o lesích totiž stanoví širokou výjimku z ustanovení směrnic a zakládá pouze právní fikci, pokud jde o dodržování příkazu chránit druhy uvedené v článcích 12 a 13 směrnice o stanovištích a článcích 5 a 9 směrnice o ptactvu. Článek 6 odst. 1 směrnice o stanovištích a čl. 4 odst. 1 směrnice o ptactvu dále počítají s přijetím ochranných opatření v konkrétních zónách. Uplatňování čl. 14b odst. 3 zákona o lesích znamená, že v Polsku již není nutné přijmout a provádět ochranná opatření v těchto konkrétních zónách.

V rámci druhého žalobního důvodu Komise tvrdí, že organizace na ochranu životního prostředí nemají zaručenou možnost napadnout rozhodnutí ministerstva životního prostředí, jimiž jsou schvalovány plány lesního hospodaření, což je v rozporu s ustanoveními Aarhuské úmluvy. Článek 6 odst. 3 směrnice o stanovištích vykládaný ve spojení s čl. 9 odst. 2 Aarhuské úmluvy totiž počítá s tím, že rozhodnutí o plánech a projektech ve smyslu čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích může být napadnuto před soudy organizacemi na ochranu životního prostředí.


(1)  Úř. věst. 1992, L 206, s. 7.

(2)  Úř. věst. 2010, L 20, s. 7.


Top