Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62019TN0479

Věc T-479/19: Žaloba podaná dne 8. července 2019 — Hypo Vorarlberg Bank v. SRB

Úř. věst. C 305, 9.9.2019, pp. 58–59 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

9.9.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 305/58


Žaloba podaná dne 8. července 2019 — Hypo Vorarlberg Bank v. SRB

(Věc T-479/19)

(2019/C 305/69)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Hypo Vorarlberg Bank AG (Bregenz, Rakousko) (zástupci: G. Eisenberger a A. Brenneis, advokáti)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí (SRB) ze dne 16. dubna 2019 o předem hrazených příspěvcích do Jednotného fondu pro řešení krizí za rok 2019 (SRB/ES/SRF/2019/10) („Decision of the Single Resolution Board of 16 April 2019 on the calculation of the 2019 ex-ante contributions to the Single Resolution Fund (SRB/ES/SRF/2019/10)“) včetně jeho přílohy, a to každopádně v rozsahu, v němž se toto rozhodnutí včetně přílohy týká příspěvku žalobkyně, a

uložil Jednotnému výboru pro řešení krizí náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z porušení podstatných formálních náležitostí z důvodu nedostatečného oznámení napadeného rozhodnutí

Napadené rozhodnutí nebylo žalobkyni v plném rozsahu oznámeno v rozporu s čl. 1 odst. 2 SEU, články 15, 296 a 298 SFEU, jakož i články 42 a 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Znalost neoznámených údajů je jakožto ústřední prvek rozhodnutí nezbytná k možnosti pochopit a ověřit výpočet příspěvků.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení podstatných formálních náležitostí z důvodu nedostatečného odůvodnění napadeného rozhodnutí

Napadené rozhodnutí porušuje povinnost odůvodnění podle čl. 296 odst. 2 SFEU, jakož i čl. 41 odst. 1 a 2 písm. c) Listiny, jelikož nebyl zveřejněn základ ani podrobnosti výpočtů. Stran uvážení žalovaného nebylo doloženo, jaká hodnocení a z jakých důvodů byla žalovaným provedena.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení podstatných formálních náležitostí z důvodu nedostatečného vyslechnutí a nedodržení práva být vyslechnut

Žalobkyni nebylo v rozporu s čl. 41 odst. 1 a 2 písm. a) Listiny poskytnuto právo být vyslechnuta, a to ani před vydáním napadeného rozhodnutí, ani před vydáním výzvy k zaplacení příspěvku.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z protiprávnosti nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 (1), které je právním základem napadeného rozhodnutí

V rámci čtvrtého žalobního důvodu žalobkyně uvádí, že články 4 až 7 a 9, jakož i příloha I nařízení v přenesené pravomoci 2015/63 — na nichž je založeno napadené rozhodnutí — zavádí neprůhledný systém ukládání příspěvků, který je v rozporu s články 16, 17 a 47 Listiny a u něhož není zajištěno dodržení článků 20 a 21 Listiny ani zásad proporcionality a právní jistoty. Tento žalobní důvod je předložen podpůrně také ohledně těch ustanovení směrnice 2014/59/EU (2) a nařízení (EU) č. 806/2014 (3), které povinně vyžadují systém příspěvků provedený nařízením v přenesené pravomoci č. 2015/63, jenž je podle názoru žalobkyně neslučitelný s výše uvedenými základními právy a základními hodnotami unijního práva.


(1)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 44).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).


Top