Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62019CA0086

    Věc C-86/19: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 9. července 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de lo Mercantil n° 9 de Barcelona – Španělsko) – SL v. Vueling Airlines SA („Řízení o předběžné otázce – Letecká doprava – Montrealská úmluva – Článek 17 odst. 2 – Odpovědnost leteckých dopravců za odbavená zavazadla – Zjištění ztráty odbaveného zavazadla – Nárok na náhradu škody – Článek 22 odst. 2 – Meze odpovědnosti za zničení, ztrátu, poškození nebo zpoždění zavazadel – Nedostatek informací o ztraceném zavazadlu – Důkazní břemeno – Procesní autonomie členských států – Zásady rovnocennosti a efektivity“)

    Úř. věst. C 287, 31.8.2020, p. 8–8 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    31.8.2020   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 287/8


    Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 9. července 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de lo Mercantil no 9 de Barcelona – Španělsko) – SL v. Vueling Airlines SA

    (Věc C-86/19) (1)

    („Řízení o předběžné otázce - Letecká doprava - Montrealská úmluva - Článek 17 odst. 2 - Odpovědnost leteckých dopravců za odbavená zavazadla - Zjištění ztráty odbaveného zavazadla - Nárok na náhradu škody - Článek 22 odst. 2 - Meze odpovědnosti za zničení, ztrátu, poškození nebo zpoždění zavazadel - Nedostatek informací o ztraceném zavazadlu - Důkazní břemeno - Procesní autonomie členských států - Zásady rovnocennosti a efektivity“)

    (2020/C 287/10)

    Jednací jazyk: španělština

    Předkládající soud

    Juzgado de lo Mercantil no 9 de Barcelona

    Účastnice původního řízení

    Žalobkyně: SL

    Žalovaná: Vueling Airlines SA

    Výrok

    1)

    Článek 17 odst. 2 Úmluvy o sjednocení některých pravidel pro mezinárodní leteckou dopravu, jež byla uzavřena v Montrealu dne 28. května 1999, podepsána Evropským společenstvím dne 9. prosince 1999 a schválena jeho jménem rozhodnutím Rady 2001/539/ES ze dne 5. dubna 2001, ve spojení s čl. 22 odst. 2 této úmluvy, musí být vykládán v tom smyslu, že částka, která je v posledně uvedeném ustanovení stanovena jako mez odpovědnosti leteckého dopravce za zničení, ztrátu, poškození nebo zpoždění odbavených zavazadel, které nebyly předmětem zvláštního prohlášení o významu jejich dodání, představuje maximální výši náhrady škody, na kterou dotyčný cestující nemá nárok ze zákona a paušálně. Z toho důvodu vnitrostátnímu soudu přísluší, aby v těchto mezích určil výši náhrady škody, která mu má být s ohledem na okolnosti projednávané věci zaplacena.

    2)

    Článek 17 odst. 2 Montrealské úmluvy, ve spojení s čl. 22 odst. 2 této úmluvy, musí být vykládán v tom smyslu, že výše náhrady škody, která má být zaplacena cestujícímu, jehož odbavené zavazadlo, které nebylo předmětem zvláštního prohlášení o významu dodání, bylo zničeno, ztraceno, poškozeno nebo byla jeho dodávka zpožděna, musí být určena vnitrostátním soudem v souladu s použitelnými pravidly vnitrostátního práva, zejména v oblasti dokazování. Tato pravidla však nesmí být méně příznivá než ta, která se týkají obdobných řízení na základě vnitrostátního práva, ani upravena takovým způsobem, aby v praxi znemožňovala nebo nadměrně ztěžovala výkon práv přiznaných Montrealskou úmluvou.


    (1)  Úř. věst. C 164, 13.5.2019.


    Top