Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62016CN0027

    Věc C-27/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen sad – Sofia-grad (Bulharsko) dne 18. ledna 2016 – Angel Marinkov v. Predsedatel na Daržavna agentsia za balgarite v čužbina

    Úř. věst. C 111, 29.3.2016, p. 12–13 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    29.3.2016   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 111/12


    Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen sad – Sofia-grad (Bulharsko) dne 18. ledna 2016 – Angel Marinkov v. Predsedatel na Daržavna agentsia za balgarite v čužbina

    (Věc C-27/16)

    (2016/C 111/15)

    Jednací jazyk: bulharština

    Předkládající soud

    Administrativen sad – Sofia-grad

    Účastníci původního řízení

    Žalobce: Angel Marinkov

    Žalovaný: Predsedatel na Daržavna agentsia za balgarite v čužbina

    Předběžné otázky

    1)

    Je třeba [čl. 14] odst. 1 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění) (1) a čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (2), vykládat v tom smyslu, že jsou dostatečně jasné a přesné a tudíž se uplatní na právní postavení úředníka propuštěného z veřejné služby, pokud:

    a)

    se toto propuštění uskutečnilo z důvodu snižování počtu totožných služebních míst (funkcí), jako je místo zastávané touto propuštěnou osobu a dalšími úředníky – a to muži i ženami;

    b)

    k propuštění došlo na základě neutrálního předpisu vnitrostátního práva;

    c)

    v uvedeném případě ukončení služebního poměru vnitrostátní právní předpisy nestanoví žádná kritéria a žádné povinnosti posoudit všechny osoby potenciálně dotčené takovým ukončením služebního poměru a ani žádnou povinnost odůvodnit propuštění konkrétní osoby?

    2)

    Je třeba vykládat [čl. 14] odst. 1 písm. b) směrnice 2006/54, jakož i čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 2000/78 ve spojení s články 30, 47 a čl. 52 odst. 1 Listiny základních svobod v tom smyslu, že umožňují takové vnitrostátní opatření podle čl. 157 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, jako je článek 21 zákona o ochraně před diskriminací (zákon za zaščita od diskriminacija), posuzovaný ve spojení s čl. 106 odst. 1 bodem 2 zákona o úřednících (zákon za daržavnija služitel), pokud tato právní úprava v případě propuštění úředníka veřejné služby popsaném v první předběžné otázce (propuštění z důvodu snížení počtu služebních míst, která byla obsazena muži i ženami) výslovně nestanoví žádnou povinnost provést výběr a nestanoví žádná kritéria jako součást práva provést propuštění – které správní a soudní praxe připouští pouze tehdy, pokud orgán příslušný pro propouštění schválil na základě vlastního volného uvážení postup a kritéria – zatímco v totožném případě propuštění zaměstnance veřejné služby byla normativně stanovena povinnost provést výběr a byla stanovena kritéria pro uskutečnění výběru jakožto součást práva tohoto správního orgánu na propouštění?

    3)

    Je třeba [čl. 14] odst. 1 písm. c) směrnice 2006/54, jakož i čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 2000/78 ve spojení s článkem 30, 47 a čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv vykládat v tom smyslu, že propuštění zaměstnance veřejné služby bylo neoprávněné, a tudíž neslučitelné s uvedenou právní úpravou pouze tehdy, pokud správní orgán neprovedl žádný výběr a neuplatnil žádná objektivní kritéria, případně neuvedl žádné důvody pro své rozhodnutí pro ukončení služebního poměru konkrétní osoby v případě, že tato osoba zastávala totožné služební místo jako jiné osoby, muži i ženy, a k propuštění došlo na základě neutrálního právního předpisu?

    4)

    Je třeba vykládat články 18 a 25 směrnice 2006/54 ve spojení s článkem 30 Listiny základních práv v tom smyslu, že odpovídají zásadě proporcionality a připouštějí takovou vnitrostátní právní úpravu, jako je úprava, která v případě protiprávního propuštění stanoví náhradu škody a uplatní se i v případech porušení unijní zásady rovného zacházení v oblasti zaměstnání a povolání a stanoví maximální náhradu škody v délce nejvýše šesti měsíců a určuje její výši na úrovni základního platu podle zastávaného služebního místa, ale pouze v případě, že tato osoba je nezaměstnaná nebo má nižší plat, a to za předpokladu, že nárok osob na znovujmenování na stejné služební místo existuje odděleně a není součástí jejího nároku na náhradu škody podle vnitrostátního práva příslušného členského státu?


    (1)  Úř. věst. L 204, s. 23.

    (2)  Úř. věst. L 303, s. 16.


    Top