This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62013TN0332
Case T-332/13: Action brought on 4 June 2013 — Christodoulou and Stavrinou v Commission and European Central Bank
Věc T-332/13: Žaloba podaná dne 4. června 2013 — Christodoulou a Stavrinou v. Komise a Evropská centrální banka
Věc T-332/13: Žaloba podaná dne 4. června 2013 — Christodoulou a Stavrinou v. Komise a Evropská centrální banka
Úř. věst. C 252, 31.8.2013, p. 35–36
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Úř. věst. C 252, 31.8.2013, p. 23–23
(HR)
31.8.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 252/35 |
Žaloba podaná dne 4. června 2013 — Christodoulou a Stavrinou v. Komise a Evropská centrální banka
(Věc T-332/13)
2013/C 252/59
Jednací jazyk: řečtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Chrysanthi Christodoulou (Pafos, Kypr) a Maria Stavrinou (Larnaca, Kypr) (zástupci: E. Efstathiou, K. Efstathiou a K. Liasidou, advokáti)
Žalované: Evropská centrální banka a Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:
— |
prohlásil žalobu za přípustnou a opodstatněnou; |
— |
zrušil rozhodnutí euroskupiny ze dne 25. března 2013, v konečném znění obsaženém v rozhodnutí guvernéra Centrální banky Kypru, jakožto zástupce/zmocněnce Evropského systému centrálních bank ze dne 29. března 2013, K.D.P [správní nařízení] 104/2013, jímž bylo rozhodnuto o „prodeji určitých operací“ Cyprus Popular Bank Public Co Ltd, a které v podstatě představuje společné rozhodnutí Evropské centrální banky, jakož i Evropské komise; |
— |
určil, že výše uvedené rozhodnutí euroskupiny představuje v podstatě společné rozhodnutí Evropské centrální banky a Evropské komise, bez ohledu na jeho podobu či formu; |
— |
uložil Evropské centrální bace a Evropské komisi náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládají žalobkyně čtyři žalobní důvody.
1) |
První žalobní důvod vychází ze skutečnosti, že napadené rozhodnutí je neplatné, jelikož byly překročeny pravomoci, které Smlouva o Evropské unii svěřuje nejen Evropské centrální bance, ale také Evropské komisi, takže se jedná o akt, který oba orgány přijaly ultra vires. |
2) |
Druhý žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí porušuje právo na majetek, které je chráněno článkem 1 Protokolu č. 1 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a jejím článkem 14 a které je potvrzeno v Listině základních práv Evropské unie. |
3) |
Třetí žalobní důvod vychází z tvrzení, že napadené rozhodnutí nemá zjevně žádný právní základ a porušuje zásadu proporcionality. |
4) |
Čtvrtý žalobní důvod vychází ze skutečnosti, že napadené rozhodnutí porušuje i obecně uznávané právní zásady unijního práva a především zásadu, že se nikdo nemůže dovolávat svých opomenutí k získání určité výhody a/nebo k ospravedlnění svého nesprávného či protiprávního jednání. |