Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62013TN0332

    Věc T-332/13: Žaloba podaná dne 4. června 2013 — Christodoulou a Stavrinou v. Komise a Evropská centrální banka

    Úř. věst. C 252, 31.8.2013, p. 35–36 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
    Úř. věst. C 252, 31.8.2013, p. 23–23 (HR)

    31.8.2013   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 252/35


    Žaloba podaná dne 4. června 2013 — Christodoulou a Stavrinou v. Komise a Evropská centrální banka

    (Věc T-332/13)

    2013/C 252/59

    Jednací jazyk: řečtina

    Účastnice řízení

    Žalobkyně: Chrysanthi Christodoulou (Pafos, Kypr) a Maria Stavrinou (Larnaca, Kypr) (zástupci: E. Efstathiou, K. Efstathiou a K. Liasidou, advokáti)

    Žalované: Evropská centrální banka a Evropská komise

    Návrhová žádání

    Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

    prohlásil žalobu za přípustnou a opodstatněnou;

    zrušil rozhodnutí euroskupiny ze dne 25. března 2013, v konečném znění obsaženém v rozhodnutí guvernéra Centrální banky Kypru, jakožto zástupce/zmocněnce Evropského systému centrálních bank ze dne 29. března 2013, K.D.P [správní nařízení] 104/2013, jímž bylo rozhodnuto o „prodeji určitých operací“ Cyprus Popular Bank Public Co Ltd, a které v podstatě představuje společné rozhodnutí Evropské centrální banky, jakož i Evropské komise;

    určil, že výše uvedené rozhodnutí euroskupiny představuje v podstatě společné rozhodnutí Evropské centrální banky a Evropské komise, bez ohledu na jeho podobu či formu;

    uložil Evropské centrální bace a Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

    Žalobní důvody a hlavní argumenty

    Na podporu žaloby předkládají žalobkyně čtyři žalobní důvody.

    1)

    První žalobní důvod vychází ze skutečnosti, že napadené rozhodnutí je neplatné, jelikož byly překročeny pravomoci, které Smlouva o Evropské unii svěřuje nejen Evropské centrální bance, ale také Evropské komisi, takže se jedná o akt, který oba orgány přijaly ultra vires.

    2)

    Druhý žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí porušuje právo na majetek, které je chráněno článkem 1 Protokolu č. 1 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a jejím článkem 14 a které je potvrzeno v Listině základních práv Evropské unie.

    3)

    Třetí žalobní důvod vychází z tvrzení, že napadené rozhodnutí nemá zjevně žádný právní základ a porušuje zásadu proporcionality.

    4)

    Čtvrtý žalobní důvod vychází ze skutečnosti, že napadené rozhodnutí porušuje i obecně uznávané právní zásady unijního práva a především zásadu, že se nikdo nemůže dovolávat svých opomenutí k získání určité výhody a/nebo k ospravedlnění svého nesprávného či protiprávního jednání.


    Top