EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62010TN0322

Věc T-322/10: Žaloba podaná dne 30. července 2010 — Clasado v. Komise

Úř. věst. C 260, 25.9.2010, p. 25–26 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

25.9.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 260/25


Žaloba podaná dne 30. července 2010 — Clasado v. Komise

(Věc T-322/10)

()

2010/C 260/35

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Clasado Ltd. (Milton Keynes, Spojené království) (zástupci: G. C. Facenna, Barrister, M. E. Guinness a M. C. Hann, solicitors)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobce

zrušit ty části nařízení Komise (EU) č. 382/2010 (1) a č. 384/2010 (2) ze dne 5. května 2010 týkající se zdravotních tvrzení předložených žalobkyní ve vztahu k BimunoBT (BGOS) Prebiotic a

uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou se žalobkyně na základě článku 263 SFEU domáhá zrušení těch částí nařízení Komise (EU) č. 382/2010 a č. 384/2010 ze dne 5. května 2010, ve kterých bylo rozhodnuto, že zdravotní tvrzení předložená žalobkyní ve vztahu k BimunoBT (BGOS) Prebiotic, prebiotickému doplňku stravy, který je určen k podpoře imunitního systému a gastrointestinálního zdraví člověka a ke snížení rizika cestovatelského průjmu, nesplňují požadavky nařízení (ES) č. 1924/2006 (3), a neměla by být tudíž schválena.

Na podporu své žaloby uvádí žalobkyně tyto žalobní důvody:

 

Zaprvé Komise porušila podstatnou formální náležitost, když přijímala předmětná nařízení, zejména pokud jde o postup pro podávání připomínek žalobcem a veřejností podle čl. 16 odst. 6 a článku 17 nařízení (ES) č. 1924/2006.

 

Zadruhé Komise rovněž nesprávně nezohlednila čl. 38 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002 (4), který má zajistit, aby Evropský úřad pro bezpečnost potravin vykonával svou činnost s vysokou mírou průhlednosti.

 

Krom toho byla předmětná nařízení přijata na základě nesprávného právního posouzení, neboť Komise dospěla k závěru, že dodatečné připomínky Evropského úřadu pro bezpečnost potravin k žádosti žalobkyně ze dne 4. prosince 2009 nejsou stanoviskem, nebo částí stanoviska, na které odkazuje článek 16 nařízení (ES) č. 1924/2006.

 

Mimoto nařízení Komise, jejichž zrušení je požadováno, byla přijata v rozporu s právem společnosti Clasado být vyslechnut v souladu s článkem 41 Listiny základních práv Evropské unie (5), a v rozporu s jejím legitimním očekáváním.

 

Konečně Komise porušila rovněž právní zásadu řádné správy, která je jednou ze společných základních zásad ústavních tradic členských států, a obzvláště svou povinnost jakožto zákonodárce podle článku 17 nařízení (ES) č. 1924/2006 pečlivě a nezávisle přezkoumat všechny relevantní materiály, které jsou jí předloženy.


(1)  Nařízení Komise (EU) č. 382/2010 ze dne 5. května 2010 o zamítnutí schválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí (Úř. věst. 2010 L 113, s. 1).

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 384/2010 ze dne 5. května 2010 o schválení a zamítnutí schválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí (Úř. věst. 2010 L 113, s. 6).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (Úř. věst. 2006 L 404, s. 9).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. 2002 L 31, s. 1).

(5)  Listina základních práv Evropské unie (Úř. věst. 2010 C 83, s. 389).


Top