EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 25.7.2024

COM(2024) 358 final

ZPRÁVA KOMISE

Kontrola uplatňování práva Evropské unie















Výroční zpráva za rok 2023

Kontrola uplatňování práva Evropské unie

Výroční zpráva za rok 2023

Úvodní slovo

Účinné prosazování práva EU

Podpora členských států, aby plnily své úkoly od samého počátku

Včasný dialog s členskými státy pro rychlejší řešení

Řízení o nesplnění povinnosti v případech, kdy jsou jiná opatření nedostatečná

Postoupení věci Soudnímu dvoru jako krajní řešení

Prosazování práva EU v době krizí

Prosazování práva EU, které obstojí i v budoucnu

Posílení hospodářství a konkurenceschopnosti EU

Předcházení vzniku překážek na jednotném trhu s cílem zvýšit růst

Odstranění překážek pro poskytovatele služeb na jednotném trhu

Lepší informovanost a pomoc pro lidi i podniky

Finanční služby

Efektivní maloobchodní platby

Udržitelné financování

Fungující odvětví dopravy

Prosazování pravidel hospodářské soutěže

Nepřímé daně pro spravedlivé podnikatelské prostředí

Přímé daně podporující jednotný trh

Bezpečná a jednoduchá cla

Vytvoření zelené, udržitelné a prosperující Evropy

Opatření v oblasti klimatu

Čistá doprava

Čistý vzduch a voda

Ochrana biologické rozmanitosti

Podpora oběhového hospodářství

Udržitelné zemědělství, které zajišťuje bezpečnost dodávek potravin

Udržitelný rybolov a územní plánování námořních prostor

Správa záležitostí týkajících se životního prostředí

Čistá a cenově dostupná energie

Zachování bezpečnosti jaderné energie

Evropa připravená na digitální věk

Technologie, které slouží lidem

Spravedlivá a konkurenceschopná digitální ekonomika

Otevřená, demokratická a udržitelná digitální společnost

Podpora datové ekonomiky

Usnadnění přeshraničních operací společností

Digitální dopravní systémy

Budování spravedlivé a sociální Evropy

Pracovní právo

Zdraví a bezpečnost při práci

Mobilita pracovních sil

Koordinace sociálního zabezpečení

Rovnost žen a mužů

Nediskriminace v zaměstnání a začleňování

Ochrana osob a našich svobod

Dodržování zásad právního státu

Boj proti rasismu, xenofobii a diskriminaci

Ochrana osob, které oznamují porušení práva EU

Ochrana dětí

Justiční spolupráce a individuální záruky v trestním právu

Ochrana spotřebitelů

Ochrana osobních údajů

Bezpečnější doprava

Podpora zdraví a bezpečnosti potravin

Lepší regulace povolání a volný pohyb odborníků

Ochrana vyslaných řidičů

Posílení Evropské bezpečnostní unie

Správa vnějších hranic

Jednotná reakce EU na migraci a azyl

Zavedení sankcí proti Rusku

Úvodní slovo

Na začátku mandátu této Komise jsme slíbili, že pro příští generaci vybudujeme silnější, ekologičtější a zdravější Evropu s ekonomikou, která bude fungovat pro všechny lidi, mladé i staré. O pět let později a navzdory četným krizím prokázala EU své odhodlání postavit se problémům čelem v souladu s našimi sdílenými hodnotami a zásadami.

Díky velkému množství nových právních předpisů, které navrhla Komise a které přijaly Evropský parlament a Rada během tohoto funkčního období, jsme společně neúnavně pracovali na zajištění jednotnější, prosperující a udržitelné Evropy. Přijetím právních předpisů však naše práce nekončí – musíme zajistit, aby pravidla dohodnutá mezi spolunormotvůrci fungovala i v praxi v členských státech a aby přinášela potřebné výhody občanům a podnikům v celé Evropě.

Zpráva, kterou se právě chystáte přečíst, uvádí několik klíčových příkladů práce vykonané v roce 2023 s cílem zajistit správné uplatňování práva EU v různých odvětvích ve všech členských státech. Přijatá opatření ukazují, že Komise v případě potřeby jednala rozhodně s cílem chránit práva a svobody lidí a zajistit, že EU zůstane i nadále baštou demokracie, právního státu a základních práv. Komise je i nadále pevně odhodlána chránit řádné fungování jednotného trhu, který je základem našeho hospodářského růstu a konkurenceschopnosti, a zároveň chránit zájmy pracovníků a spotřebitelů.

Členské státy jsou nejlepšími spojenci Komise při zajišťování správného provádění a uplatňování práva EU od samého počátku. Proto má zásadní význam včasná a trvalá podpora Komise členským státům při tomto provádění a úzká spolupráce s členskými státy založená na vzájemné důvěře je nejkratší cestou k dosažení tohoto společného cíle. Tato preventivní strategie od samého počátku podporuje kulturu dodržování pravidel, je nákladově efektivní a prospěšná pro všechny.

Důležitou pojistkou však i nadále zůstávají pevné mechanismy vymáhání práva. A jak vyplývá z této zprávy, Komise neváhá tyto mechanismy využívat, kdykoli je to nutné, aby zajistila, že se dohodnutá pravidla promítnou do praktické reality, která zlepší život evropských občanů a podniků.

Dr. Ursula von der Leyen

předsedkyně Evropské komise

Účinné prosazování práva EU

„Společně jsme prokázali, že když si Evropa věří, umí věci řešit. A naše práce ještě zdaleka není u konce – proto držme pospolu. Přinášejme slíbená řešení a připravujme se na budoucnost.“

Předsedkyně von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie v roce 2023

EU je společenstvím práva. Dodržování právních předpisů EU je základem efektivity EU, která přináší prospěch lidem i podnikům. Prosazování práva EU má proto zásadní význam pro zachování rovných podmínek mezi členskými státy, aby žádná země nezískala nespravedlivou výhodu a bylo zajištěno hladké fungování jednotného trhu. Je důkazem našeho závazku zachovat konkurenceschopnost a chránit práva občanů a základní hodnoty EU včetně právního státu.

Jedním z hlavních úkolů Komise jakožto „strážkyně Smluv“ je zajistit řádné uplatňování a prosazování práva EU. Opatření Komise v oblasti prosazování práva se řídí jedním hlavním cílem: zajistit, aby lidé a podniky mohli využívat výhod našich společně dohodnutých pravidel bez ohledu na to, kde v EU žijí. K dosažení tohoto cíle používá Komise řadu nástrojů : včasné prováděcí pokyny a finanční podporu, veřejné podávání zpráv, dialogy s členskými státy zaměřené na řešení a v případě potřeby řízení o nesplnění povinnosti.

Podpora členských států, aby plnily své úkoly od samého počátku

Inteligentní prosazování práva znamená zajistit dodržování právních předpisů EU od samého počátku a předcházet tak jejich porušování. Proto Komise neustále zintenzivňuje svou činnost na podporu členských států při provádění právních předpisů EU. Podpůrná opatření jsou různorodá a často je rozhodující jejich kombinované používání.

Komise například poskytuje během procesu provádění konkrétních právních předpisů EU členským státům, podnikům, zúčastněným stranám a veřejnosti praktické pokyny, jak chápat a uplatňovat konkrétní aspekty daného právního textu. Tyto pokyny mohou mít podobu písemných pokynů nebo často kladených otázek on-line, případně mohou být poskytovány na specializovaných setkáních, například na seminářích o provádění právních předpisů. K prosazování správného provádění právních předpisů EU jsou využívány také skupiny odborníků.

Podpora členským státům však přesahuje rámec poradenství při provádění konkrétních právních předpisů EU. Účinným nástrojem, který může členským státům pomáhat v provádění reforem a motivovat je k němu, a případně urychlit provádění priorit EU, se ukázala být rovněž finanční podpora EU. Dalším příkladem podpory členským státům v podobě technických odborných znalostí je Nástroj pro technickou podporu . Ten podporuje budování správních kapacit v členských státech a tím pomáhá zajistit správné provádění právních předpisů a politik EU.

Včasný dialog s členskými státy pro rychlejší řešení

Pokud Komise i přes svá opatření na podporu členských států a dodržování právních předpisů zjistí možné porušení práva EU, může se rozhodnout, že použije dialog předcházející řízení o nesplnění povinnosti v rámci zavedeného postupu známého jako EU Pilot . Tento dialog lze využít, pokud má přidanou hodnotu, například pokud je pravděpodobné, že povede k rychlejšímu zajištění souladu s právem, než by tomu bylo u formálního řízení o nesplnění povinnosti.

Časem se prokázalo, že dialog v rámci postupu EU Pilot má svou hodnotu. V roce 2023 Komise vedla v rámci postupu EU Pilot 259 dialogů, přičemž více než 80 % z nich bylo vyřešeno uspokojivě. Pouze u 11 % dialogů v rámci postupu EU Pilot muselo následovat řízení o nesplnění povinnosti. Postup EU Pilot se osvědčil v mnoha oblastech politiky, zejména v oblasti energetiky (40 úspěšných uzavření), daní a cel (37), mobility a dopravy (36) a finančních služeb (25).

Řízení o nesplnění povinnosti v případech, kdy jsou jiná opatření nedostatečná

Komise prošla v průběhu let vývojem v oblasti používání řízení o nesplnění povinnosti, aby dosáhla rozsáhlejších a účinnějších zlepšení. Strategický přístup k prosazování práva EU řeší přednostně porušení, která mají nejvýznamnější dopad na zájmy lidí a podniků.

V roce 2023 Komise zahájila 529 řízení o nesplnění povinnosti ve všech hlavních oblastech politiky. Týkalo se to všech členských států, přičemž v průměru připadalo na každý členský stát 20 nových případů. Komise zajistila svými opatřeními v oblasti prosazování práva integritu jednotného trhu a posílila hospodářství EU. Tato opatření podporovala čistý vzduch, vodu a dopravu a oběhové hospodářství. Komise podpořila společné hodnoty EU, základní práva občanů a právní stát.

Na počet nových řízení o nesplnění povinnosti má vliv mnoho faktorů. Klesající počet nových směrnic, které je třeba provést (z 67 v roce 2014 na 34 v roce 2023), znamená, že se snižuje počet řízení o nesplnění povinnosti v případě pozdního nebo nesprávného provedení směrnic. V roce 2023 byl fakticky zaznamenán nejnižší počet nových případů nesplnění povinnosti z důvodu neúplného provedení směrnic (284) za posledních 20 let. K prevenci porušování práva přispěla i posílená podpora Komise členským státům při správném provádění a uplatňování směrnic.

V roce 2023 se opět prokázala účinnost řízení o nesplnění povinnosti: Komise úspěšně uzavřela více než 1 000 řízení o nesplnění povinnosti vzhledem k tomu, že členské státy dosáhly souladu s právem EU. Toto číslo rovněž odráží snahu Komise pokročit dále ve starších, dlouhodobých případech, z nichž mnohé se Komisi podařilo v roce 2023 uzavřít.

Ze všech uzavřených případů jich 95 % bylo vyřešeno předtím, než musely být postoupeny Soudnímu dvoru Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“). Vyhnout se zdlouhavým soudním sporům znamená, že občané a podniky mohou dříve využívat výhod práva EU.

Postoupení věci Soudnímu dvoru jako krajní řešení

Pokud se v počátečních fázích řízení o nesplnění povinnosti nepodaří porušení práva EU vyřešit, může Komise spor případně postoupit Soudnímu dvoru. Ve zvláštních případech může Komise požadovat, aby byly dotčenému členskému státu uloženy finanční sankce.

V roce 2023 se Komise rozhodla postoupit Soudnímu dvoru celkem 82 případů. Ve 45 případech požádala Soudní dvůr o uložení finančních sankcí dotčenému členskému státu. 40 z těchto případů se týkalo neoznámení prováděcích opatření, a v pěti případech se jednalo o druhé předložení věci Soudnímu dvoru z důvodu neprovedení dřívějšího rozsudku. V porovnání s předchozími lety se jedná o výrazný nárůst, což dokládá odhodlání Komise prosazovat právo EU.

Prosazování práva EU v době krizí

Krize nebo mimořádné situace, jako například válečná agrese Ruska proti Ukrajině, mohou podrobovat zkoušce schopnost členských států v plném rozsahu dodržovat čtyři základní svobody EU a fungování jednotného trhu. Složité okolnosti mohou svádět k upřednostňování domácích zájmů před řádným uplatňováním práva EU. Účinné prosazování práva EU nicméně zůstává klíčovým pro zajištění toho, aby lidé a podniky mohli dál požívat ochrany a právní jistoty poskytovaných právem EU a aby nezbytné zboží a služby byly dodány tam, kde jsou potřeba.

Invaze Ruska na Ukrajinu ovlivnila bezpečnost dodávek plynu do EU, a proto je obzvláště naléhavé, aby všechny členské státy měly k dispozici solidní plány rizikové připravenosti. Komise zahájila vyšetřování v rámci procesu EU Pilot proti 26 členským státům z důvodu, že jí neoznámily vnitrostátní posouzení rizik, preventivní opatření a plány pro stav nouze, které vyžaduje nařízení o bezpečnosti dodávek plynu . Šestnáct z těchto šetření mohlo být uzavřeno poté, co členské státy předložily požadované informace, což potvrzuje, že většina členských států tato opatření zavedla.

Fungování trhu EU se skladováním plynu a nediskriminační pravidla pro podmínky přístupu do přepravních soustav zemního plynu mají klíčový význam pro zajištění bezpečnosti dodávek a stabilizaci cen energie. Komise se rozhodla postoupit Soudnímu dvoru případ Polska kvůli opatřením, která ukládají dodatečné náklady společnostem, jež plní povinnost skladovat plyn prostřednictvím skladování v jiném členském státě. Tato opatření brání přeshraničnímu obchodu s plynem.

Komise rovněž vystoupila na ochranu jednotného trhu, aby zajistila dostupnost bezpečných, cenově dostupných a kvalitních potravin ve všech členských státech. Maďarsko v návaznosti na opatření Komise v oblasti prosazování práva zrušilo svůj režim oznamování vývozu obilovin předem. Hospodářské subjekty v Maďarsku mohou opět vyvážet obiloviny do jiných členských států bez jakýchkoli překážek obchodu. V říjnu 2023 však Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Slovensku týkající se režimu oznamování vývozu některých obilovin a osiva předem.

Prosazování práva EU, které obstojí i v budoucnu

V červenci 2023 Komise uzavřela hodnocení prováděné v rámci Komise a s členskými státy, aby zajistila, že způsob, jakým prosazuje právo EU, funguje v praxi a obstojí i v budoucnu. Toto hodnocení bylo uspořádáno do šesti oblastí: realizace strategického přístupu Komise k prosazování práva EU; účinné řešení nesplnění povinnosti; usnadnění řešení stížností; systematičtější kontrola uplatňování předpisů; zvýšená podpora pro členské státy a zvýšená transparentnost.

Ve všech těchto oblastech byla stanovena cílená zlepšení, na jejichž realizaci Komise společně s členskými státy pracuje. Ta povedou ke zvýšení transparentnosti, lepší informovanosti potenciálních stěžovatelů, účinnějším nástrojům spolupráce s členskými státy při provádění směrnic atd.

Z tohoto hodnocení vyplynulo, že Komise je schopna transparentně a otevřeně posoudit své nástroje a postupy v oblasti prosazování práva a přizpůsobit se měnícím se okolnostem. Ukázalo se také, že Komise a členské státy mohou spolupracovat při identifikaci a zavádění zlepšení své spolupráce v tak právně a politicky komplikované oblasti, jakou je prosazování práva EU.

Posílení hospodářství a konkurenceschopnosti EU

Tyto tři problémy – pracovní síly, inflace a podnikatelské prostředí – přicházejí v době, kdy po průmyslu rovněž žádáme, aby stál v čele přechodu na čistou energii. Musíme být tedy dostatečně prozíraví, abychom správně nastavili, jak v této souvislosti zůstaneme konkurenceschopní. [...] Protože Evropa udělá vše pro to, aby si konkurenční výhodu udržela.

Předsedkyně von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie v roce 2023

Ze sdělení „ 30. výročí jednotného trhu “ z roku 2023 vyplynulo, jak neúplné nebo nesprávné uplatňování pravidel EU nadále vytváří překážky na jednotném trhu. Děje se tak na úkor podniků a spotřebitelů. Rozdílná vnitrostátní pravidla, která zavádějí omezení bez řádného odůvodnění, způsobují složitou situaci a narušují hospodářskou soutěž. Pokud se objeví vzorec několika porušení ze strany jednoho členského státu, představuje to závažný problém pro jeden z pilířů EU. Komise prosazovala pravidla EU, aby zajistila rovné podmínky pro podniky, a usilovala o to, aby lidé mohli plně využívat svých práv a výhod na jednotném trhu.

Předcházení vzniku překážek na jednotném trhu s cílem zvýšit růst

Cílem směrnice o transparentnosti jednotného trhu a jejího Informačního systému technických předpisů je zabránit vzniku nových překážek na jednotném trhu prostřednictvím transparentnosti, dialogu a lepší regulace. Postup oznamování podle uvedené směrnice umožňuje Komisi a ostatním členským státům přezkoumat všechny technické předpisy, které členský stát plánuje zavést pro výrobky a služby informační společnosti.

Soudní dvůr připomněl význam této směrnice a možnost občanů a podniků aktivně se postavit proti vnitrostátním předpisům přijatým v rozporu s ní. Komise podporovala plné uplatňování této směrnice v mnoha výměnách názorů s členskými státy.

Odstranění překážek pro poskytovatele služeb na jednotném trhu

Služby mají pro hospodářství EU zásadní význam. Představují totiž přibližně 70 % HDP EU a stejnou měrou se podílejí i na její zaměstnanosti. Toto odvětví hraje klíčovou roli pro hospodářské oživení a odolnost EU.

  Směrnice o službách má zásadní význam pro předcházení vzniku neodůvodněných překážek pro podniky, které chtějí zřídit pobočku v jiném členském státě nebo poskytovat své služby přes hranice. Komise důrazně zakročila proti členským státům, které tuto směrnici porušovaly.

Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Maltě , Polsku (případ byl uzavřen později v roce 2023) a Slovinsku za to, že zavedly úplný zákaz reklamy na činnost advokátů. Zahájila a vedla řízení proti Slovinsku, protože neřešilo otázky týkající se sazeb stanovených zákonem pro realitní agentury, a proti Kypru kvůli omezením definujícím, kdo může vlastnit akcie společností působících jako realitní zprostředkovatelé. Komise se rovněž zabývala omezením přeshraničního poskytování služeb a požadavky na finanční záruky, a to zahájením řízení proti Belgii a podniknutím dalších kroků v této věci.

Pokud jde o dodržování ustanovení Smlouvy o EU týkajících se svobody usazování a volného pohybu služeb ze strany členských států, Komise se rozhodla postoupit Soudnímu dvoru případ Polska kvůli zákazu reklamy na lékárny.

Pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek zajišťují podnikům transparentnost a příležitosti přístupu na trh, jakož i rovné zacházení s hospodářskými subjekty, které mají zájem účast v zadávacích řízeních. Podporují také řádné hospodaření s veřejnými prostředky. Komise zahájila za účelem prosazení těchto pravidel řízení o nesplnění povinnosti proti Maďarsku,   Portugalsku , Rumunsku a Slovinsku a podnikla další kroky v řízení proti Bulharsku . Podařilo se jí uzavřít řízení proti Česku, Estonsku, Řecku, Lotyšsku, Litvě, Portugalsku a Švédsku, protože tyto země dosáhly souladu s pravidly EU.

Lepší informovanost a pomoc pro lidi i podniky

V posledních letech byl vytvořen soubor nástrojů správy jednotného trhu ( pracovní skupina pro prosazování jednotného trhu (SMET), systém SOLVIT , systém pro výměnu informací o vnitřním trhu , portál Your Europe a služba Vaše Evropa – poradenství ), které mají lidem a podnikům umožnit plně využívat jejich práv na jednotném trhu. Nabízejí jasné informace, pomoc a řešení problémů. V roce 2023 například pomohla centra SOLVIT více než 2 200 lidem a podnikům řešit jejich problémy. Více než 88 % těchto případů bylo vyřešeno. Komise zveřejnila zprávu skupiny SMET za období 2022–2023, v níž jsou uvedeny výsledky práce a úspěchy skupiny SMET. Komise a členské státy spolupracují v rámci skupiny SMET na analýze a odstraňování zbývajících překážek na jednotném trhu. To může mít zásadní dopad na snížení překážek: skupina SMET například usilovala o odstranění 90 konkrétních procesních překážek, které bránily rozvoji projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

Důkazy z těchto nástrojů navíc pomáhají identifikovat a napravovat problémy při uplatňování pravidel jednotného trhu. Zejména systém SOLVIT může upozornit na strukturální problémy, se kterými se lidé a podniky opakovaně potýkají. V roce 2023 byla zveřejněna první zpráva o provádění jednotné digitální brány – jednotná digitální brána , tedy webová stránka, která umožňuje on-line přístup k informacím, postupům a asistenčním službám, které mohou Evropané a podniky případně potřebovat v jiné zemi EU, překročila hranici 400 milionů návštěvníků. Vaše Evropa  byla nejoblíbenější webovou stránkou Komise, kterou za rok navštívilo 32 milionů návštěvníků. Službu Vaše Evropa – poradenství , které informuje občany a podniky o jejich právech na jednotném trhu, byla vyhledána ve více než 26 000 případech.

Finanční služby

Základem řádného fungování finančních trhů je finanční stabilita, ochrana spotřebitelů a zdravé podnikatelské prostředí. Podávání zpráv nadnárodními společnostmi o dani z příjmu právnických osob, kterou platí v jednotlivých členských státech, má zásadní význam pro transparentnost. Pravidla, kterými se mění směrnice o trzích finančních nástrojů II , stanoví pilotní režim pro tržní infrastruktury založené na technologii blockchain. Změnila také definici „finančního nástroje“, aby bylo jasné, že tyto nástroje mohou být vydávány s použitím kryptoměn. A konečně pravidla EU o pojištění motorových vozidel posílila ochranu obětí dopravních nehod v celé EU.

Efektivní maloobchodní platby

Efektivní maloobchodní platby jsou páteří hospodářství EU, neboť usnadňují bezproblémové transakce napříč odvětvími a zajišťují hladký průběh hospodářské činnosti. Hrají zásadní roli při podpoře hospodářského růstu a finanční stability. Například nařízení SEPA umožňuje lidem a podnikům provádět všechny přeshraniční bezhotovostní platby v eurech stejně snadno jako domácí platby.

Komise zahájila dialogy v rámci postupu EU Pilot se dvěma členskými státy o správném provádění tohoto nařízení. Také pracovní skupina pro prosazování jednotného trhu (SMET ) požádala členské státy, aby identifikovaly a řešily nedostatky vedoucí k diskriminaci na základě IBAN (což znamená, že účty v jiných členských státech EU nelze použít k nastavení inkasa nebo k převodu finančních prostředků pro domácí platby).

Udržitelné financování

Udržitelné financování je důležitou součástí podpory Zelené dohody pro Evropu . Pravidla EU zahrnují nařízení o taxonomii , nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování , nařízení o referenčních hodnotách EU v oblasti klimatu , nařízení o evropských zelených dluhopisech a směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti podniků .

Pro usnadnění právního výkladu a provádění těchto pravidel zveřejnila Komise několik souborů často kladených otázek . Komise rovněž přijala doporučení o financování přechodu k udržitelnému hospodářství obsahující pokyny pro trhy ohledně využívání rámce pro udržitelné financování.

Praní peněz

V boji proti palčivému problému organizovaného zločinu je nezbytné, aby všechny hospodářské subjekty ve všech členských státech účinně uplatňovaly pravidla EU proti praní špinavých peněz. Dosažení lepšího dodržování předpisů představuje pro Komisi prioritu v oblasti prosazování práva s cílem chránit lidi a zajistit rovné podmínky pro finanční podniky.

Fungující odvětví dopravy

Jednotný evropský železniční prostor je celounijní systém železničních sítí, jehož cílem je umožnit rozšíření odvětví železniční dopravy na základě konkurence, technické harmonizace a společného rozvoje přeshraničních spojení. Komise se rozhodla postoupit Soudnímu dvoru případ Řecka a Španělska za neplnění povinností vyplývajících ze směrnice o jednotném evropském železničním prostoru . Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Maďarsku a Rakousku  za nesprávné provedení pravidel EU týkajících se otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících po železnici a správy a řízení železniční infrastruktury. Pokračovala v řízení o nesplnění povinnosti proti Německu a Bulharsku za nesprávné provedení některých ustanovení téže směrnice.

Aktualizovaná pravidla EU týkající se maximální hmotnosti a rozměrů některých silničních vozidel hrají důležitou roli ve fungování jednotného trhu a volného pohybu zboží v EU. Komise pokračovala v řízení o nesplnění povinnosti proti Litvě , protože tato aktualizovaná pravidla plně neprovedla.

V oblasti námořní dopravy zahájila Komise řízení o nesplnění povinnosti proti Nizozemsku kvůli nedodržování pravidel EU týkajících se lodní výstroje obsažených ve směrnici o lodní výstroji . Cílem této směrnice je zvýšit bezpečnost na moři, zabránit znečišťování moří a zajistit volný pohyb lodní výstroje v EU uplatňováním mezinárodních norem na lodě EU. Komise rovněž podnikla další krok v podobném řízení o nesplnění povinnosti proti Bulharsku .

Prosazování pravidel hospodářské soutěže

Cílem politiky EU v oblasti hospodářské soutěže je zajistit rovné podmínky konkurence. Prosazují ji vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž společně s Komisí. Směrnice ECN+ zvyšuje pravomoci a efektivitu činnosti vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž a posiluje provádění pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže. Komise postoupila za účelem prosazování této směrnice Soudnímu dvoru případ Estonska a učinila další krok v řízení proti Rumunsku .

Nepřímé daně pro spravedlivé podnikatelské prostředí

Pravidla EU upravující daň z přidané hodnoty (DPH) a spotřební daně zajišťují, aby podniky mohly soutěžit za rovných podmínek na celém jednotném trhu a aby se daně platily tam, kde se platit mají. V oblastech bez společných pravidel, jako je například zdanění vozidel, Komise dohlíží na to, aby členské státy nevytvářely diskriminační překážky pro osoby a automobily při pohybu v EU.

Revidovaný společný rámec pro výrobky podléhající spotřební dani zjednodušuje pravidla pro dopravu alkoholu, tabákových výrobků a energetických produktů. Revidovaná pravidla pro spotřební daně z alkoholu zavádějí společný systém certifikace pro malé výrobce.

Komise zahájila v návaznosti na stížnost řízení o nesplnění povinnosti proti Portugalsku kvůli nedodržení definice vína pro účely spotřební daně v EU , což má dopad na daňové zacházení s některými alkoholickými nápoji. Podle právních předpisů EU mohou být produkty s obsahem alkoholu mezi 15 % a 18 % objemovými zařazeny do kategorie vína pouze tehdy, pokud při jejich výrobě nedochází k obohacování. Portugalsko však obohacené produkty považuje za víno a nesprávně na ně uplatňuje nulovou sazbu.

Opatření Komise v oblasti prosazování daňových předpisů přinesla v roce 2023 hmatatelné výhody jak lidem, tak podnikům. Rumunsko například vrátilo lidem registrační daň, která byla nesprávně vybrána z ojetých automobilů pořízených z jiných členských států. Řecko zrušilo osvobození od DPH u komerčních poštovních služeb poskytovaných vnitrostátním poskytovatelem všeobecných služeb. Podniky si nyní mohou navzájem spravedlivě konkurovat a nabízet spotřebitelům širší výběr komerčních poštovních služeb za konkurenceschopné ceny. Po úspěšném dialogu v rámci postupu EU Pilot navíc nyní Dánsko, Estonsko, Irsko, Řecko, Chorvatsko, Itálie, Litva, Slovinsko a Finsko usnadňují vymáhání daňových pohledávek tím, že rychle a přesně reagují na žádosti o informace z jiných členských států.

Pravidla EU nařizují, že ze zboží vyváženého mimo EU se DPH neplatí. Hospodářské subjekty ze zemí mimo EU vyvážející z Bulharska nemohly předložit celní doklad požadovaný vnitrostátní správou, a proto musely DPH zaplatit. V návaznosti na úspěšný dialog v rámci postupu EU Pilot přijalo Bulharsko opatření k zajištění správného uplatňování těchto pravidel. 

Přímé daně podporující jednotný trh

Jednotný trh zaručuje lidem i podnikům svobodu pohybovat se, působit a investovat i za hranicemi vlastního státu. Vnitrostátní pravidla přímého zdanění však nejsou v EU plně harmonizována. Rozdíly mezi vnitrostátními daňovými systémy vytvářejí překážky na jednotném trhu a otevírají cesty pro agresivní daňové plánování a vyhýbání se daňovým povinnostem.

Cílem směrnice o pravidlech proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem je vytvořit minimální úroveň ochrany proti vyhýbání se povinnostem plynoucím z daně z příjmů právnických osob v celé EU a zároveň zajistit spravedlivější a stabilnější prostředí pro podniky. V roce 2023 se Komise rozhodla postoupit Soudnímu dvoru případ Belgie a Lucembursko kvůli nesprávnému provedení této směrnice. Komise úspěšně uzavřela řízení o nesplnění povinnosti proti Španělsku, protože Španělsko dokončilo provádění pravidel o zdanění při odchodu .

Směrnice o správní spolupráci v oblasti daní zavedla nová pravidla daňové transparentnosti pro transakce na digitálních platformách . Ta pomohou členským státům identifikovat situace, kdy je třeba zaplatit daň, a předejdou tak daňovým únikům nebo nesprávnému vykazování. Komise zahájila za účelem podpory provádění těchto pravidel řízení o nesplnění povinnosti proti 14 členským státům a podnikla další kroky v případech vedených proti Belgii, Řecku, Španělsku, Kypru, Polsku a Portugalsku . Tato opatření v oblasti prosazování práva byla úspěšná, neboť do konce roku 2023 mohla Komise většinu těchto řízení o nesplnění povinnosti uzavřít. 

Španělsko v důsledku opatření Komise v oblasti prosazování práva a odstranění překážky volného pohybu služeb v EU zrušilo povinnost daňových poplatníků-nerezidentů z EU jmenovat daňového zástupce. Tato povinnost ukládala daňovým poplatníkům, kteří nejsou španělskými rezidenty, dodatečné náklady, které je odrazovaly od zahájení činnosti nebo investování ve Španělsku.

Několik členských států v návaznosti na neformální výměnu názorů s Komisí sladilo své vnitrostátní právní předpisy s pravidly EU pro přímé zdanění. Litva napravila nesprávné provedení pravidel proti vyhýbání se daňovým povinnostem týkajících se hybridních nesouladů . Rumunsko napravilo nesprávné provedení pravidel o povinné automatické výměně informací v oblasti daní a napravilo situaci v odvětví pohostinství, které nemohlo využívat osvobození od srážkové daně z plateb mezi přidruženými společnostmi podle směrnice o mateřských a dceřiných společnostech .

Komise se na základě stížnosti rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti proti Švédsku v souvislosti s předběžným zdaněním příjmů. Švédsko neoprávněně omezuje volný pohyb služeb ( článek 56 Smlouvy o fungování EU a článek 36 Dohody o EHP ).

Bezpečná a jednoduchá cla

Celní kodex EU stanoví právní rámec pro celní předpisy a postupy na celním území EU, přizpůsobený moderním obchodním modelům a komunikačním nástrojům.

Strategie Komise v oblasti prosazování práva týkající se cel se zaměřila na správné a jednotné uplatňování tohoto kodexu. Zkoumala přitom problém podhodnocení zboží, posuzovala informační systémy v celní oblasti členských států, zjišťovala poplatky s účinkem rovnocenným clu v EU a nalézala nesrovnalosti při uplatňování nařízení o kontrolách hotovosti .

V roce 2023 se Komise zaměřila v oblasti poštovních poplatků za celní zastoupení na průřezové šetření zahrnující všechny členské státy, které se týkalo uplatňování ustanovení o poštovních zásilkách nízké hodnoty.

Vytvoření zelené, udržitelné a prosperující Evropy

Takto rozhodnými kroky dokáže Evropa na změnu klimatu reagovat. Zelená dohoda pro Evropu poskytuje nezbytný rámec, pobídky a investice, ale konkrétní řešení vyvíjejí lidé, vynálezci, inženýři.

Předsedkyně von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie v roce 2023

Zelená dohoda pro Evropu je plánem EU pro řešení trojí hrozby, kterou představuje krize v oblasti klimatu, životního prostředí a biologické rozmanitosti. Cílem EU je zajistit čistou, cenově dostupnou a bezpečnou energii, dosáhnout svých cílů v oblasti klimatu a podpořit hospodářský rozvoj. V roce 2023 podporovala Komise svými donucovacími opatřeními čistý vzduch, vodu a dopravu a oběhové hospodářství. Komise pomáhala členským státům a zemědělcům v rámci společné zemědělské politiky. Dosáhla pokroku v oblasti energetické unie EU a pokračovala v práci na zachovávání bezpečnosti jaderné energie.

Opatření v oblasti klimatu 

Nařízení o správě  stanoví společná pravidla pro plánování, podávání zpráv a monitorování s cílem pomoci EU dosáhnout jejích cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. Zajišťuje také vhodné, včasné a soudržné podávání zpráv ze strany EU v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Pařížské dohody .

Toto nařízení vyžaduje, aby členské státy předkládaly dlouhodobé strategie  s výhledem nejméně na 30 let s cílem podpořit provádění klimatických cílů EU . V roce 2023 učinila Komise další krok v řízení o nesplnění povinnosti proti Polsku a Rumunsku  za neoznámení těchto strategií Komisi.

Členské státy musí rovněž připravit a aktualizovat desetileté vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu , v nichž nastíní svůj plán pro dosažení cílů energetické unie včetně dekarbonizace. Komise zahájila dialogy před zahájením řízení o nesplnění povinnosti s 11 členskými státy, které včas nepředložily aktualizované návrhy plánů na období 2021–2030. Tyto dialogy byly celkově dialogy úspěšné a většina dotčených členských států předložila své aktualizované plány. Tři z těchto dialogů vyústily v řízení o nesplnění povinnosti, a to proti Bulharsku , Rakousku a Polsku . 

Čistá doprava

Udržitelná městská doprava a čistá a energeticky účinná vozidla zlepšují kvalitu života lidí a posilují hospodářství EU. Cílem je zlepšit dopravu a zároveň omezit dopravní zácpy, nehody a znečištění v evropských městech.

Komise v roce 2023 postoupila Soudnímu dvoru případ Bulharska za to, že neprovedlo  pravidla EU, která stanoví minimální vnitrostátní cíle pro veřejné zakázky na čistá vozidla. Tyto cíle se týkají zejména městských autobusů, kde veřejné zakázky představují přibližně 70 % trhu. Komise uzavřela řízení o nesplnění povinnosti proti Česku, Estonsku, Maďarsku, Slovinsku, Finsku a Švédsku, které dokončily provádění těchto pravidel.

Čistý vzduch a voda

Cílem politiky EU v oblasti čistoty ovzduší je zlepšit kvalitu ovzduší a řešit jeho znečištění a chránit životní prostředí a lidské zdraví. Znečištění ovzduší je v EU zdravotním problémem číslo jedna. Způsobuje závažná onemocnění, jako je například astma, kardiovaskulární problémy a rakovina plic, a nejvíce postihuje zranitelné skupiny.

Vodní politika EU chrání vodní zdroje a sladkovodní i mořské ekosystémy a zajišťuje čistotu pitné vody a vody ke koupání. Rámcová směrnice o vodě stanoví hlavní rámec a cíle vodní politiky v EU.

Ochrana biologické rozmanitosti 

Strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 je součástí Zelené dohody pro Evropu a představuje plán EU, jak do roku 2030 nastartovat obnovu biologické rozmanitosti. Obsahuje konkrétní závazky a opatření na ochranu přírody a zvrácení degradace ekosystémů, přičemž vychází ze stávajících zákonů o ochraně přírody.

Podpora oběhového hospodářství

EU usiluje o přechod na oběhové hospodářství, aby se stala čistší a konkurenceschopnější. Přechod na oběhové hospodářství sníží tlak na přírodní zdroje a vytvoří udržitelný růst a pracovní místa. Je nezbytným předpokladem dosažení cíle EU pro rok 2050, kterým je klimatická neutralita, a k zastavení úbytku biologické rozmanitosti. Akční plán pro oběhové hospodářství je klíčovým prvkem Zelené dohody pro Evropu.

Udržitelné zemědělství, které zajišťuje bezpečnost dodávek potravin

Cílem společné zemědělské politiky EU je zajišťovat dodávky potravin v EU, stabilizovat zemědělské trhy a zaručit zemědělcům spravedlivý příjem. Pomáhá také řešit změnu klimatu a ztrátu biologické rozmanitosti.

Od roku 2023 mají všechny členské státy zavedeny vnitrostátní strategické plány týkající se toho, jak využít finanční podporu EU k dosažení cílů společné zemědělské politiky. Komise podporuje členské státy při správném uplatňování jejich plánů. Dalšími oblastmi úzké spolupráce při provádění pravidel EU je ekologické zemědělství a ochrana zeměpisných označení . 

Opatření Komise v oblasti prosazování práva znamenala, že všechny členské státy provedly směrnici o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinářském řetězci . Komise vedla dialogy s 22 členskými státy, aby zajistila, že provedení bude nejen úplné, ale také správné.

Udržitelný rybolov a územní plánování námořních prostor

Cílem společné rybářské politiky EU je zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu a akvakultury a přispět tak k dostupnosti potravin. Jejím cílem je také udržet přiměřenou životní úroveň těch, kteří jsou na rybolovu závislí. Tato politika se zaměřuje na zachování rybích populací prostřednictvím opatření, jako je například omezení kapacity loďstva a stanovení omezení odlovu. Členské státy musí zavést systémy kontroly a prosazování, aby zajistily plné provádění těchto opatření.

Komise učinila další krok v řízení proti Chorvatsku kvůli nedostatkům ve vnitrostátním systému kontroly chovů tuňáka obecného. Uzavřela případ Dánska, které splnilo povinnosti EU týkající se vážení a hlášení úlovků.

Územní plány námořních prostor podporují udržitelný růst námořních ekonomik a zdravé využívání mořských zdrojů. Komise vyzvala Řecko,   Chorvatsko,   Itálii,   Kypr , Portugalsko a Rumunsko , aby vypracovaly své plány a zaslaly je Komisi. Komisi se podařilo uzavřít řízení proti Bulharsku a Španělsku, protože tyto země tuto povinnost splnily.

Správa záležitostí týkajících se životního prostředí

Zapojení lidí do problematiky životního prostředí je klíčem ke zlepšení dodržování předpisů v oblasti životního prostředí a dosažení zdravějšího životního prostředí. Komise vyzvala Rakousko , aby v souladu s Aarhuskou úmluvou zlepšilo své právní předpisy týkající se účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí. Podařilo se jí uzavřít řízení proti Francii, neboť Francie dosáhla souladu s pravidly EU a zlepšila přístup občanů k informacím o životním prostředí. Komise učinila další krok v řízení proti Bulharsku , které neodstranilo překážky přístupu ke spravedlnosti v souvislosti s plány kvality ovzduší .

Čistá a cenově dostupná energie

Integrovaný unijní trh s energií je nákladově nejefektivnějším nástrojem umožňujícím zajistit lidem i podnikům udržitelné, bezpečné a cenově dostupné zásobování energií. Společná pravidla a přeshraniční infrastruktura umožňují dodávat energii vyrobenou v jedné zemi EU spotřebitelům v jiné zemi. Konkurence a větší výběr dodavatelů energie pro spotřebitele udržují ceny pod kontrolou. Ke zlepšení udržitelnosti napomáhá i integrovaný trh.

Komise i nadále monitorovala zavádění balíčku opatření nazvaného Čistá energie pro všechny Evropany . Provádění právních předpisů obsažených v tomto balíčku je odrazovým můstkem k uplatnění právních předpisů balíčku „Fit for 55“ a plánu REPowerEU.  

Zachování bezpečnosti jaderné energie

Jaderná energie může hrát v plnění klimatických cílů a zajišťování energetické bezpečnosti pozitivní roli, ale musí být dodrženy nejvyšší úrovně jaderné bezpečnosti a radiační ochrany. Komise nadále podporovala účinné provádění právního rámce Euratomu pro jadernou bezpečnost, ochranu pracovníků, pacientů a veřejnosti před ionizujícím zářením a zajištění bezpečného nakládání s radioaktivním odpadem.

Evropa připravená na digitální věk

Pokud jde o zjednodušení podnikání a zjednodušení života, viděli jsme, jak důležité jsou digitální technologie. Za vše hovoří skutečnost, že v rámci nástroje NextGenerationEU jsme výrazně přesáhli 20% cíl pro investice do digitálních projektů. Členské státy tyto investice využívají k digitalizaci zdravotnictví, soudnictví nebo dopravy.

Předsedkyně von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie v roce 2023

EU podporuje udržitelnou vizi digitální společnosti zaměřenou na člověka, která posiluje postavení lidí a podniků. Digitální společnost a digitální technologie s sebou přinášejí nové svobody a práva, jakož i nové možnosti vzdělávání, zábavy a práce. V roce 2023 Komise prosazovala pravidla EU na podporu technologií při současném zajišťování otevřeného, spravedlivého a udržitelného digitálního prostředí.

Technologie, které slouží lidem

  Evropský kodex pro elektronické komunikace modernizuje telekomunikační pravidla EU ve prospěch spotřebitelů i průmyslu. V roce 2023 se Komisi podařilo uzavřít případy Estonska, Španělska, Francie, Chorvatska, Lucemburska, Rakouska, Rumunska a Slovenska. Kodex je plně proveden do vnitrostátního práva ve 24 členských státech. Jasnější spotřebitelské smlouvy, lepší kvalita služeb a silná konkurenční dynamika na trzích podpoří investice do konektivity a zároveň ochrání evropské uživatele.

Spravedlivá a konkurenceschopná digitální ekonomika

  Nařízení o vztazích mezi platformami a podniky je vůbec prvním souborem pravidel pro vytvoření spravedlivého, transparentního a předvídatelného podnikatelského prostředí pro menší podniky a obchodníky na online platformách. Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti osmi členským státům , které nesplnily své povinnosti vyplývající z tohoto nařízení. Z těchto osmi případů Komise úspěšně uzavřela případy Česka a Portugalska a učinila další krok v řízení proti Maďarsku a Litvě .

Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu a směrnice o online televizních a rozhlasových programech modernizují pravidla EU v oblasti autorského práva a umožňují spotřebitelům a tvůrcům co nejlépe využívat digitální svět. Komise postoupila Soudnímu dvoru případ Bulharska,   Dánska,   Finska,   Lotyšska , Polska a Portugalska , protože tyto země dosud zaostávaly v provedení alespoň jedné z obou uvedených směrnic. Toto opatření v oblasti prosazování práva znamenalo, že do konce roku 2023 zbývalo dokončit provedení obou směrnic pouze v Polsku.

Otevřená, demokratická a udržitelná digitální společnost

Revidovaná směrnice o audiovizuálních mediálních službách podporuje spravedlivé podmínky pro všechny účastníky v audiovizuálním odvětví. Patří sem provozovatelé tradičního televizního vysílání a poskytovatelé služeb na vyžádání. Některá pravidla se vztahují i na platformy pro sdílení videonahrávek. Cílem směrnice je dosáhnout bezpečnějšího, spravedlivějšího a rozmanitějšího audiovizuálního prostředí. 

Komisi se podařilo uzavřít řízení o nesplnění povinnosti proti Česku, Estonsku, Francii, Chorvatsku, Slovinsku a Slovensku, protože tyto země dokončily provádění této směrnice.

Nařízení o digitálních službách  stanoví společná pravidla, která platí na celém jednotném trhu, včetně povinností náležité péče v oblasti nelegálních a škodlivých online aktivit a dezinformací. Stanoví bezprecedentní standard pro odpovědnost hlavních online zprostředkovatelů včetně online platforem. Komise podpořila členské státy při přípravě na uplatňování tohoto nového nařízení. Přijala rovněž seznam 17 velmi velkých online platforem a dvou velmi velkých vyhledávačů . Tito poskytovatelé se museli přizpůsobit nařízení o digitálních službách dříve než ostatní, a to již v srpnu 2023, což bylo ku prospěchu všech uživatelů v EU. 

Podpora datové ekonomiky

Cílem směrnice o otevřených datech je zpřístupnit větší množství dat vytvořených a financovaných veřejným sektorem, aby je kdokoli mohl znovu použít k jakémukoli novému účelu. Směrnice podporuje vývoj datově náročných inovací, jako jsou aplikace pro počasí nebo dopravu, které často využívají dynamická data. Zvyšuje transparentnost zpřístupněním veřejně financovaných výzkumných dat a podporuje nové technologie včetně umělé inteligence.

Komise učinila další krok v řízení o nesplnění povinnosti proti čtyřem členským   státům  (Belgii, Bulharsku, Lotyšsku a Nizozemsku) a postoupila jejich případy Soudnímu dvoru kvůli neprovedení této směrnice do vnitrostátního práva. Zároveň se Komisi podařilo uzavřít řízení o nesplnění povinnosti proti ostatním členským státům, neboť tyto státy oznámily Komisi úplné provedení.

Usnadnění přeshraničních operací společností

  Právo obchodních společností EU poskytuje předvídatelný právní rámec, který pomáhá společnostem v EU působit v zahraničí a čelit novým výzvám ve světě, který se stále více digitalizuje. Přijetí směrnice o digitalizaci bylo důležitým krokem k digitalizaci práva obchodních společností. Snižuje také náklady firem, protože umožňuje podnikatelům zakládat nové podniky a aktualizovat údaje v obchodních rejstřících plně online.  Směrnice o přeshraniční mobilitě stanoví jasné postupy pro fúze, rozdělení nebo přesuny přes hranice, aby podpořila společnosti při jejich expanzi nebo restrukturalizaci na jednotném trhu.

Do konce roku 2023 provedlo směrnici o digitalizaci celkem 23 členských států. Komise učinila další kroky v řízení proti Bulharsku a Kypru , které tuto směrnici plně neprovedly. Komise rovněž zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti 11 členským státům , které neprovedly některá pravidla této směrnice, jež měla delší lhůtu pro provedení. Vzhledem k tomu, že 20 členských států neprovedlo směrnici o přeshraniční mobilitě včas, zahájila Komise řízení o nesplnění povinnosti. Do konce roku 2023 provedlo tato pravidla celkem 19 členských států.

Digitální dopravní systémy

Směrnice o evropském systému elektronického mýtného v odvětví silniční dopravy zajišťuje, že služby mýtného jsou interoperabilní na silnicích napříč EU. Umožňuje uživatelům silnic snadno platit mýtné v celé EU pouze na základě jediné smlouvy o předplatném s jedním poskytovatelem služeb a jednou palubní jednotkou. Komise se rozhodla postoupit Soudnímu dvoru případ Bulharska a Polska , které tuto směrnici plně neprovedly do svého vnitrostátního práva. V téže věci pokračovala v řízeních o nesplnění povinnosti proti Dánsku , Řecku ,  Finsku a Švédsku .

V odvětví letectví zahájila Komise řízení o nesplnění povinnosti proti Slovensku za nedodržení pravidel EU pro provoz bezpilotních letadel. Zahájila také řízení o nesplnění povinnosti proti 17 členským státům , které nezajistily dodržování nařízení o společném projektu č. 1 . Toto nařízení zajišťuje synchronizované zavádění postupů a technických řešení nezbytných pro dobrou výkonnost systémů uspořádání letového provozu v celé síti jednotného evropského nebe.

Budování spravedlivé a sociální Evropy

Budoucnost našeho kontinentu závisí na volbě, kterou učiníme dnes. Na krocích, které podnikneme pro dokončení naší Unie. Lidé v Evropě chtějí Unii, která se za ně v době soupeření velmocí postaví. Ale také Unii, která je ochraňuje a stojí při nich jako partner a spojenec v jejich každodenním životě.

Předsedkyně von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie v roce 2023

EU usiluje o sociálně vyvážené a spravedlivé hospodářské oživení a ekologickou a digitální transformaci. Cílem pravidel EU je zajistit, aby měl každý v životě rovné příležitosti a mohl požívat stejných sociálních práv. Proto Komise v roce 2023 přijala opatření v oblasti prosazování práva na ochranu práv pracovníků a na podporu spravedlivých pracovních podmínek. Zabývala se diskriminací, která narušuje volný pohyb pracovníků, a dosáhla širšího provádění pravidel EU v zájmu sladění pracovního a rodinného života.

Pracovní právo

Pracovní právo EU chrání zaměstnance ve vztahu k jejich zaměstnavateli. Tato pravidla zajišťují udržitelnou pracovní dobu a dobu odpočinku, spravedlivé zacházení s pracovníky vykonávajícími nejistou práci a odpovídající zacházení se zaměstnanci v případě platební neschopnosti.

Komise zveřejnila zprávu o provádění směrnice o pracovní době v členských státech . Její zjištění ukazují obecně pozitivní obraz provádění na vnitrostátní úrovni. Interpretační sdělení Komise shrnuje judikaturu Soudního dvora týkající se této směrnice s cílem zajistit zúčastněným stranám právní jasnost a jistotu.

Komise podnikla v rámci prosazování pravidel EU týkajících se práce na dobu určitou   další kroky proti Itálii , mimo jiné v souvislosti s pracovními podmínkami čestných soudců . Jejím cílem bylo zabránit zneužívání smluv na dobu určitou a diskriminačním podmínkám zaměstnávání ve veřejném sektoru. Komise se zabývala rovněž možnou diskriminací pracovníků na dobu určitou v Polsku v rámci dialogu EU Pilot. Polsko následně změnilo svá pravidla pro ukončování pracovních poměrů, aby zajistilo, že pracovníci na dobu určitou nebudou diskriminováni.

Nová směrnice o minimální mzdě stanoví společný rámec pro vhodné minimální mzdy v EU. Aby Komise podpořila její správné provádění již od samého počátku, tedy ještě před uplynutím lhůty pro provedení, která uplyne 15. listopadu 2024, podpořila členské státy tím, že jim poskytla pokyny ve zprávě vydané odbornou skupinou .

Prosazování pravidel o spravedlivých pracovních podmínkách a spravedlivém zaměstnávání má zásadní význam pro zlepšení blahobytu lidí a fungování jednotného trhu. Klíčovou zásadou je zajištění rovných podmínek na trzích práce členských států.

Zdraví a bezpečnost při práci 

Aby zajistila vysokou úroveň ochrany pracovníků, vypracovala EU rozsáhlý soubor pravidel pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci . Zdravé a bezpečné pracovní podmínky vedou ke zdravé a produktivní pracovní síle, což rovněž přispívá k udržitelnému růstu hospodářství EU.

Komise pokračovala v dialogu EU Pilot s pěti členskými státy s cílem uvést vnitrostátní opatření do souladu se čtvrtým seznamem směrných limitních hodnot expozice na pracovišti podle směrnice o chemických činitelích. V důsledku toho dosáhly Maďarsko a Nizozemsko souladu s touto směrnicí, zatímco Česko a Polsko se zavázaly, že v nejbližší době uvedou své vnitrostátní právní předpisy do souladu s pravidly EU. Komise však zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Německu .

Komise rovněž pokračovala v dialogu EU Pilot se 13 členskými státy o provedení první změny směrnice o karcinogenech, mutagenech a reprotoxických látkách . Po tomto dialogu dosáhlo šest členských států souladu s uvedenou směrnicí a tři se zavázaly uvést své vnitrostátní právní předpisy do souladu s pravidly EU. Dialog se zbývajícími čtyřmi členskými státy pokračuje. Komise rovněž zahájila dialog EU Pilot se 14 členskými státy s cílem zajistit soulad s aktualizovanou směrnicí o biologických činitelích .

Komise uzavřela tři řízení o nesplnění povinnosti, protože Německo, Kypr a Rakousko provedly pravidla EU do vnitrostátního práva. Jednalo se o směrnici o staveništích v případě Německa, směrnici o lékařské péči na palubách plavidel v případě Kypru a směrnice o osobních ochranných prostředcích v případě Rakouska. Pracovníci tak mají bezpečnější pracovní podmínky.

Mobilita pracovních sil

Volný pohyb pracovníků je jednou ze základních svobod EU. Zahrnuje právo pracovat a pobývat za tímto účelem v jiném členském státě, hledat si práci v jiném členském státě a zůstat tam i po skončení zaměstnání. Pracovníci z EU mají nárok využívat stejného zacházení jako místní státní příslušníci, pokud jde o dostupnost pracovních míst, pracovní podmínky a všechny ostatní sociální a daňové výhody.

Komise postoupila Soudnímu dvoru případ Itálie  kvůli odmítnutí ukončit diskriminaci lektorů cizích jazyků na veřejných vysokých školách v řízení na základě petice podané Evropskému parlamentu.

Směrnice týkající se vysílání pracovníků upravují situaci, kdy je zaměstnanec svým zaměstnavatelem dočasně vyslán k výkonu služby do jiného členského státu EU. Může se tak stát na základě smlouvy o poskytování služeb, vyslání v rámci skupiny nebo poskytování pracovníků prostřednictvím agentury dočasného zaměstnávání.

Koordinace sociálního zabezpečení

Právo EU koordinuje systémy sociálního zabezpečení členských států. Chrání práva osob, které se pohybují v rámci EU, v oblasti sociálního zabezpečení. Představuje proto důležitý prvek, který zaručuje účinný výkon volného pohybu osob.

Komise zahájila na základě stížností občanů řízení o nesplnění povinnosti proti Řecku a Itálii kvůli omezení přístupu pracovníků EU k přídavkům na nezaopatřené děti. Přístup k přídavkům je podmíněn dvouletým (Itálie) nebo pětiletým (Řecko) pobytem. V Itálii navíc musí toto dítě žít s příjemcem. Tyto podmínky porušují pravidla EU týkající se volného pohybu pracovníků a koordinace sociálního zabezpečení.

Komise učinila další krok v řízení proti Německu (Bavorsko) za to, že indexace rodinných přídavků závisí na zemi bydliště dítěte příjemce. Cílem tohoto opatření je chránit volný pohyb pracovníků a řešit neodůvodněnou nepřímou diskriminaci na základě státní příslušnosti migrujících pracovníků.

Díky těmto opatřením v oblasti prosazování práva upravujícího mobilitu pracovních sil a koordinaci sociálního zabezpečení mají pracovníci v celé EU přístup na 27 trhů práce a mohou využívat stejné sociální zabezpečení jako ostatní daňoví poplatníci v hostitelském členském státě.

Rovnost žen a mužů

Cílem směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem je zajistit rovnost v účasti na trhu práce. Tato směrnice usnadňuje sladění pracovního a rodinného života pracovníků, kteří mají pečovatelské povinnosti, a podporuje rovné rozdělení pečovatelských povinností mezi rodiči.

V dubnu 2023 podnikla Komise další kroky v řízeních o nesplnění povinnosti proti 11 členským státům , které tuto směrnici plně neprovedly. Většina těchto členských států přijala potřebné právní předpisy později v roce 2023. Komise se dále rozhodla postoupit Soudnímu dvoru případ Belgie, Irska a Španělska , protože tuto směrnici dosud neprovedly v plném rozsahu.

Nediskriminace v zaměstnání a začleňování

Komise považuje rovnost za základní zásadu EU a zasazuje se o nediskriminaci v zaměstnání i mimo něj.

Evropský akt o přístupnosti stanoví požadavky na zajištění přístupnosti výrobků a služeb pro osoby se zdravotním postižením a starší osoby. Prostředí, ve kterém jsou výrobky a služby přístupnější, umožňuje vytvořit společnost více podporující začlenění a usnadňuje osobám se zdravotním postižením nezávislý život.

Ochrana osob a našich svobod

Podstatou demokracie je právo každého z nás být slyšen. Demokracie je však také naší společnou odpovědností. Každá nová generace je zodpovědná za to, aby udržela zdraví naší demokracie, aby ji učinila reprezentativnější a inkluzivnější, aby ji chránila před vnitřními i vnějšími hrozbami. A aby zajistila kontrolu a rovnováhu moci.

Předsedkyně von der Leyenová na akci na vysoké úrovni k volbám dne 23. října 2023

Ochrana a podpora hodnot EU je jednou z hlavních priorit Evropské komise. Vymáhání práva EU má zásadní význam pro zajištění práv občanů a pomáhá zajistit jednotné dodržování základních práv a svobod ve všech členských státech. Komise v roce 2023 pokračovala ve svých opatřeních na obranu a dodržování zásad právního státu a ochrany základních práv, přičemž podnikla i konkrétní kroky v oblastech, jako je dodržování právních předpisů EU o nediskriminaci a prosazování pravidel EU pro boj proti sexuálnímu zneužívání dětí a ochranu dětí před únosy. Chránila práva spotřebitelů a přeshraničních pacientů, zajistila bezpečnější dopravu a posílila Evropskou bezpečnostní unii.

Dodržování zásad právního státu

Komise využívá na ochranu a podporu právního státu v EU několik nástrojů. Členské státy obecně zajišťují vysoké standardy právního státu. V některých členských státech však existují i závažné problémy, které Komise řeší s využitím pestrého souboru nástrojů právního státu.

Výroční zpráva o právním státu představuje pozitivní i negativní vývoj v členských státech v oblastech, které jsou klíčové pro dodržování zásad právního státu, a předkládá doporučení pro jednotlivé země . Tato zpráva je základním kamenem mechanismu právního státu, každoročního cyklu na podporu právního státu a prevence vzniku nebo zhoršování problémů.

  Nařízení o podmíněnosti chrání rozpočet EU před dopady porušení zásad právního státu. Komise toto nařízení důsledně uplatňuje: dne 13. prosince 2023, rok poté, co Rada přijala opatření na ochranu rozpočtu EU před porušováním zásad právního státu v Maďarsku, Komise znovu posoudila situaci v Maďarsku. Dospěla k závěru, že Maďarsko nevyřešilo otázky, které vedly k přijetí opatření na ochranu rozpočtu EU, a že tato opatření proto nemohou být zrušena.

Úvahy o právním státě jsou začleněny rovněž do činnosti Nástroje pro oživení a odolnost , v jehož rámci členské státy provádějí příslušné reformy na základě svých plánů pro oživení a odolnost.

A konečně se obavy o stav právního státu mohou konkrétně odrážet v porušování práva EU, které Komise řeší v rámci řízení o nesplnění povinnosti.

Boj proti rasismu, xenofobii a diskriminaci

Nenávistné projevy a trestné činy z nenávisti představují vážnou hrozbu nejen pro přímé oběti, ale i pro celou společnost. Narušují sociální soudržnost šířením strachu, rozdělují komunity a podporují atmosféru, která může vést k diskriminaci a násilí.

Komise pokračovala v boji proti těmto trestným činům prosazováním rámcového rozhodnutí EU o boji proti rasismu a xenofobii prostřednictvím trestního práva . Tento právní předpis vyžaduje trestnost veřejného podněcování k násilí nebo nenávisti na základě rasy, barvy pleti, náboženského vyznání, původu nebo národnostního či etnického původu. Belgie, Německo, Řecko, Lucembursko a Rumunsko opravily své právní předpisy v návaznosti na toto opatření Komise v oblasti prosazování práva.

Ochrana osob, které oznamují porušení práva EU

Ochrana oznamovatelů podporuje základní hodnoty právního státu a demokracie, jakož i právo na svobodu projevu. Důvodem je skutečnost, že oznamovatelé odhalují protiprávní jednání, čímž zabraňují poškozování veřejného zájmu a podporují transparentnost a odpovědnost. Směrnice o ochraně oznamovatelů chrání oznamovatele před odvetnými opatřeními za oznámení porušení právních předpisů EU. Požaduje, aby členské státy zavedly účinné kanály pro důvěrné oznamování těchto porušení.

Komise postoupila Soudnímu dvoru případ Česka, Německa, Estonska, Lucemburska, Maďarska a Polska , protože tyto země neprovedly tato pravidla do svého vnitrostátního práva. Na konci roku 2023 rovněž probíhala řízení o nesplnění povinnosti ve fázi před zahájením soudního řízení proti šesti dalším členským státům. Komise zároveň ukončila řízení proti devíti členským státům, které směrnici ve svém vnitrostátním právu plně provedly.

Ochrana dětí

Komise se v zájmu další ochrany nezletilých osob dále zabývala řízením o nesplnění povinnosti vedeným proti 16 členským státům kvůli nesprávnému provedení směrnice o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí ve vnitrostátním právu. Komisi se podařilo uzavřít případy Německa a Švédska.

Děti musí být rovněž chráněny před únosy jedním z rodičů a co nejdříve navráceny do místa svého obvyklého bydliště. Nařízení Brusel IIa chrání děti v přeshraničních sporech týkajících se rodičovské zodpovědnosti a únosů dětí.

Justiční spolupráce a individuální záruky v trestním právu

Evropský zatýkací rozkaz je základem spolupráce členských států v oblasti trestního soudnictví. Komise zahájila v zájmu jeho prosazování řízení o nesplnění povinnosti proti deseti   členským   státům . Vzhledem k tomu, že Itálie, Kypr, Malta a Rumunsko změnily své právní předpisy, bylo možné řízení proti nim ukončit. Bylo ukončeno i další řízení o nesplnění povinnosti proti Irsku, protože tato země dokončila provádění pravidel   EU o vzájemném uznávání rozsudků v trestních věcech.

Komise také pokročila ve sledování provádění směrnic EU o procesních právech . Zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti 13 členským státům z důvodu neúplného provedení směrnice o procesních zárukách pro děti . Proti 14 členským státům vedla řízení o nesplnění povinnosti kvůli částečnému nebo nesprávnému provedení směrnice o právu na obhájce . Další kroky byly podniknuty také proti Bulharsku a Lotyšsku kvůli nesprávnému provedení práva na informace v trestním řízení . 

Komise prosadila správné provedení práva podezřelých a obviněných osob na tlumočení a překlad . Zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Bulharsku a podnikla další kroky ve stávajících případech proti Belgii , Portugalsku , Švédsku a Lotyšsku . Komise rovněž zahájila řízení proti Belgii , Bulharsku,   Chorvatsku,   Lotyšsku a Maďarsku kvůli nesprávnému provedení pravidel EU o posílení presumpce neviny .

Komise uzavřela celkem 13 případů, neboť členské státy dosáhly souladu s procesními zárukami pro podezřelé a obviněné osoby podle výše uvedených směrnic.

Ochrana spotřebitelů

Pravidla EU poskytují spotřebitelům vysokou úroveň ochrany při nákupu zboží, digitálního obsahu a digitálních služeb na jednotném trhu.

Směrnice o lepším vymáhání a modernizaci právních předpisů tato stávající pravidla ochrany spotřebitelů posílila. Mezi úspěchy této směrnice patří zvýšená transparentnost v oblasti oznamování slev z ceny, přísnější sankce a prostředky nápravy pro oběti nekalých obchodních praktik. Díky opatření Komise v oblasti prosazování práva dokončily všechny členské státy proces převádění těchto pravidel do vnitrostátního práva. Je tomu tak i v případě směrnice o digitálním obsahu a směrnice o prodeji zboží . Komise uzavřela rovněž všechna zbývající řízení o nesplnění povinnosti z důvodu neúplného provedení směrnice o digitálním obsahu a směrnice o prodeji zboží , s výjimkou jednoho členského státu.

Směrnice o zástupných žalobách vytváří nový rámec pro ochranu spotřebitelů v situacích hromadného poškození. Oprávněné subjekty, jako jsou spotřebitelské organizace nebo veřejné orgány, mohou zahájit soudní řízení s cílem zastavit protiprávní jednání a usilovat o odpovídající nápravu pro spotřebitele. Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti 24 členským státům, které tuto směrnici neprovedly včas, a v osmi z těchto případů již podnikla další kroky.

Ochrana osobních údajů

Ochrana údajů je základní zárukou zakotvenou v Listině základních práv EU. Komise v roce 2023 pokračovala ve sledování provádění pravidel EU o ochraně údajů v členských státech. Posuzovala soulad vnitrostátních právních předpisů s obecným nařízením o ochraně osobních údajů a se směrnicí o prosazování práva v oblasti ochrany údajů a v případě potřeby vedla řízení o nesplnění povinnosti.

Bezpečnější doprava

Silniční doprava je nejrozšířenějším způsobem cestování. Komise v zájmu omezení rizik dopravních nehod prosazuje pravidla a technické normy EU a vymáhá jejich dodržování s cílem snížit počet úmrtí způsobených dopravními nehodami. V roce 2023 zahájila Komise řízení o nesplnění povinnosti proti Česku a Rakousku za to, že plně neprovedly revidovaná pravidla EU o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury. Zahájila také řízení o nesplnění povinnosti proti Dánsku, Řecku, Litvě a Rakousku a pokračovala v řízení o nesplnění povinnosti proti Bulharsku a Finsku kvůli nesprávnému provedení pravidel EU o pravidelných technických prohlídkách . Komise učinila další krok v řízení o nesplnění povinnosti proti Česku , protože nesprávně provedlo pravidla EU týkající se minimálních požadavků na způsobilost k řízení motorových vozidel ve vztahu ke kardiovaskulárním problémům.

V odvětví železniční dopravy zahájila Komise řízení o nesplnění povinnosti proti Maďarsku  a pokračovala v řízeních o nesplnění povinnosti proti Polsku a Portugalsku  kvůli nesprávnému provádění některých bezpečnostních pravidel v železniční dopravě. Komise rovněž pokračovala v řízení o nesplnění povinnosti proti Německu a Polsku  kvůli nesprávnému provedení některých pravidel týkajících se interoperability železnic. Tato pravidla jsou součástí  čtvrtého železničního balíčku , jehož cílem je dokončit jednotný trh železničních služeb, oživit železniční odvětví a zvýšit jeho konkurenceschopnost vůči ostatním druhům dopravy. 

V oblasti námořní dopravy zahájila Komise řízení o nesplnění povinnosti proti Švédsku za neplnění povinností vyplývajících z právních předpisů EU týkajících se bezpečnosti   v námořní   oblasti . Tato pravidla stanoví bezpečnostní požadavky na lodě a přístavy a zajišťují inspekce v oblasti námořní bezpečnosti. Tato opatření významně přispívají k bezpečnosti přístavů, a to jak s cílem bojovat proti trestné činnosti, tak s cílem napomoci odolnosti kritické infrastruktury EU.

Podpora zdraví a bezpečnosti potravin

Cílem pravidel EU v oblasti zdraví a bezpečnosti potravin je zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí, zvířat a rostlin a zároveň chránit zájmy spotřebitelů. Komise používá k připravenosti a prevenci přístup „jedno zdraví“, který zahrnuje zdraví lidí, zvířat a životního prostředí, jakož i bezpečnost potravin a krmiv. Komise pomáhá členským státům při provádění a prosazování těchto pravidel EU a provádí kontroly včetně auditů, aby ověřila jejich dodržování.

V roce 2023 Komise jednala v několika oblastech s cílem zajistit dodržování práva EU členskými státy. Pokud jde o přístup ke zdravotní péči v jiných členských státech, Finsko změnilo své právní předpisy, aby zajistilo odpovídající úroveň úhrady nákladů pacientů v souladu se směrnicí o přeshraniční zdravotní péči . V oblasti lidských tkání a buněk obdržela Komise stížnost na nedostatky v Řecku při provádění pravidel EU , zejména pokud jde o udělování licencí bankám očních tkání. Po dialogu s Komisí se Řecko touto otázkou zabývalo a žádosti o uznání bank očních tkání lze nyní účinně vyřizovat.

V oblasti zdraví rostlin uzavřela Komise případ Itálie týkající se provádění opatření proti organismu škodlivému rostlinám Xylella fastidiosa. Audit Komise potvrdil, že Itálie na základě rozsudku Soudního dvora vyřešila problémy s prováděním na místě.

Zdraví a dobré životní podmínky   zvířat se v EU těší stále větší pozornosti veřejnosti. V zájmu prosazování pravidel EU v této oblasti provedly Komise a členské státy společné opatření v oblasti prosazování práva zaměřené na boj proti nelegálnímu obchodu se psy a kočkami. Akce pomohla identifikovat opakující se trendy a subjekty zapojené do podvodných a klamavých praktik. Výsledkem bylo 47 soudních řízení v EU.

Lepší regulace povolání a volný pohyb odborníků

Směrnice o testu přiměřenosti ukládá členským státům povinnost zajistit, aby všechny nové požadavky na povolání byly nezbytné. Zatěžující vnitrostátní pravidla komplikují kvalifikovaným uchazečům přístup k široké škále profesí nebo jejich výkon v celé EU, a tak brání v celé EU úsilí o řešení nedostatku kvalifikovaných pracovních sil.

Komise zahájila řízení pro nesplnění povinnosti proti Belgii a Estonsku a učinila další krok v řízeních proti 16 členským státům kvůli nesprávnému provedení těchto pravidel. Současně ukončila řízení proti 12 členským státům. V těchto členských státech může směrnice o testu přiměřenosti dosáhnout svého plného potenciálu a usnadnit přístup k regulovaným povoláním a jejich výkon.

V rámci prosazování pravidel uznávání odborných kvalifikací vedla Komise řízení proti Belgii, Kypru a Rumunsku a dvě řízení proti Řecku . Cílem opatření v oblasti prosazování práva v Řecku je například zajistit, aby odborníci, kteří získali kvalifikaci jako kariérní poradci, ředitelé škol a další vedoucí pracovníci ve vzdělávání v jiných členských státech mohli vykonávat své povolání v Řecku. Komise zahájila řízení proti Německu,   Irsku a Španělsku kvůli tomu, že nezajistily uznávání odborných kvalifikací z celé EU, a ukončila řízení proti 13 členským státům. Případ řízení proti Irsku byl založen na petici adresované Evropskému parlamentu.

Ochrana vyslaných řidičů

V odvětví silniční dopravy zajišťují pravidla EU sociální ochranu řidičů zaměstnaných v jednom členském státě, kteří jsou dočasně vysláni pracovat do jiného členského státu. Tato pravidla zajišťují, aby tito vyslaní řidiči po dobu vyslání dostávali stejnou odměnu jako řidiči v hostitelském členském státě. Obsahují rovněž vyčerpávající seznam administrativních požadavků na společnosti vysílající řidiče do jiného členského státu a harmonizují inspekční opatření v celé EU.

Komise se v roce 2023 rozhodla postoupit Soudnímu dvoru případ EU Nizozemska a Portugalska kvůli tomu, že neprovedly tato pravidla do svého vnitrostátního práva. Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Dánsku a Francii , a ze stejného důvodu podnikla další kroky v řízeních proti osmi členským státům .

Posílení Evropské bezpečnostní unie

Cílem Evropské bezpečnostní unie je zajistit, aby se bezpečnostní politika EU přizpůsobovala měnícím se hrozbám a budovala dlouhodobou a udržitelnou odolnost. Komise pokračovala v prosazování směrnice o boji proti terorismu , která kriminalizuje jednání, jako je výcvik a cestování za účelem terorismu, jakož i financování terorismu. Učinila další krok v řízení proti   deseti   členským   státům , aby zajistila správné provedení této směrnice. Komise zároveň uzavřela případy proti 11 členským státům, jakmile dosáhly správného provedení těchto pravidel.

Pravidla EU pro palné zbraně  stanoví minimální normy pro nabývání, držení a výměnu civilních palných zbraní a chrání před trestnou činností a nedovoleným obchodováním . Komise se rozhodla postoupit Soudnímu dvoru případ Lucemburska a Švédska kvůli neprovedení těchto klíčových právních předpisů. Případ Švédska mohl být později uzavřen, stejně jako další případy Švédska, Bulharska, Irska, Řecka a Lucemburska. To znamená větší bezpečnost pro všechny v EU, protože tyto členské státy nyní řádně uplatňují pravidla umožňující bránit nedovolenému obchodování se zbraněmi.

Komise je odhodlána bojovat proti rizikům spojeným s digitální transformací a hrozbě, kterou pro prosperitu a bezpečnost představuje organizovaný zločin . Zahájila řízení pro nesplnění povinnosti proti České republice, Maďarsku, Polsku, Slovinsku a Finsku s cílem prosadit provedení směrnice o boji vedeném trestněprávní cestou proti praní peněz . Tento pokrok zároveň znamenal, že se jí podařilo uzavřít případy dalších 13 členských států.

V rámci prosazování směrnice o boji proti podvodům poškozujícím finanční zájmy EU zahájila Komise řízení o nesplnění povinnosti proti Bulharsku a Polsku a učinila další krok v řízení proti Finsku kvůli nesprávnému provedení této směrnice.

Komise přijala další rozhodnutí k prosazování protidrogových pravidel: Postoupila Soudnímu dvoru případ Maďarska kvůli tomu, že nerespektovalo dohodnutý postoj EU k mezinárodnímu zařazení konopí a příbuzných látek do seznamu Komise OSN pro narkotika.

Správa vnějších hranic

Schengenský prostor je jedním z největších úspěchů EU, který umožňuje občanům EU, občanům států mimo EU a návštěvníkům volně a bezpečně cestovat po celé EU. Komise je odhodlána zajistit dodržování jednotného formátu víz a povolení k pobytu, aby cestování a pobyt v EU byly bezpečné, právně konzistentní a v souladu se zásadami volného pohybu a mezinárodní spolupráce.

Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Bulharsku,   Řecku , Kypru a Litvě kvůli tomu, že nezavedly 2D čárový kód, který je součástí jednotného vzoru víz. Na základě stížnosti zahájila Komise řízení o nesplnění povinnosti proti Portugalsku kvůli nesprávnému provedení jednotného vzoru povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí. Učinila také další krok v řízení proti Bulharsku kvůli tomu, že neprovedlo tento nový vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí.

Jednotná reakce EU na migraci a azyl

Komise pokračovala v práci na pravidlech zajišťujících rychlé a spravedlivé azylové řízení a řízení o navracení , poskytujících legální cesty do EU, zabraňujících nelegální migraci a zachovávajících integritu vnějších hranic EU , a to v plném souladu s evropskými hodnotami a základními právy. To jsou cíle Paktu o migraci a azylu , na kterém se dohodly Evropský parlament a Rada. Komise pomůže zajistit úplné provádění, aby se pravidla uplatňovala od samého počátku.

Pokud jde o právní předpisy EU v oblasti migrace, Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Maďarsku kvůli porušení balíčku proti   převaděčství , který bojuje proti převaděčství migrantů. Aby Komise podpořila dodržování pravidel legální migrace , zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti 18 členským   státům kvůli nesprávnému provedení nebo provádění směrnice o sezónních pracovnících . Komise rovněž pokračovala v prosazování správného provádění směrnice o dlouhodobě pobývajících rezidentech a dále se zabývala řízením proti Maltě , které se zakládá na dvou   peticích podaných Evropskému parlamentu. Na základě stejných pravidel uspokojivě uzavřela případ Litvy.

Zavedení sankcí proti Rusku

EU přijala v roce 2023 další tři balíčky sankcí, které mají zabránit Rusku financovat jeho útočnou válku proti Ukrajině, takže celkový počet sankcí dosáhl 12. Zahrnují širokou škálu odvětví, jako jsou finance, energetika, média, doprava a obchod.

Komise sledovala a podporovala provádění těchto sankcí členskými státy. Vyžádala si od členských států informace a prováděla dvoustranné návštěvy vnitrostátních sankčních orgánů. Komise se rovněž dále zabývala informacemi získanými prostřednictvím nástroje pro oznamovatele porušování sankcí EU , což je bezpečná online platforma, která oznamovatelům umožňuje anonymně nahlásit porušení. Pracovní skupina pro zmrazení a zabavení majetku „Freeze and Seize“, kterou svolala Komise, zintenzivnila vymáhání sankcí vůči ruským a běloruským osobám a subjektům a bojovala proti porušování sankcí. Tato práce koordinovala zmrazení soukromých aktiv ve výši více než 27 miliard EUR a imobilizaci ruských státních aktiv ve výši více než 200 miliard EUR.