EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 13.6.2023

COM(2023) 314 final

2023/0177(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o transparentnosti a integritě činností v oblasti environmentálního, sociálního a správního (ESG) ratingu

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2023) 241 final} - {SWD(2023) 204 final} - {SWD(2023) 207 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Tento návrh je nedílnou součástí obnovené strategie Evropské komise pro udržitelné financování přijaté v červenci 2021 1 .

Environmentální, sociální a správní (ESG) investování, tj. investování, které při přijímání investičních rozhodnutí zohledňuje ESG faktory (rovněž označované jako udržitelné investice), se stávají důležitou součástí běžného financování. Investiční fondy s udržitelnými charakteristikami nebo cíli se značně rozrostly co do počtu, velikosti a typu kapitálu, který přitahují. V této souvislosti se rozvinul ekosystém investic v oblasti ESG, který mimo jiné zahrnuje poskytování ratingů ESG. Tyto ratingy ESG jsou uváděny na trh jako ratingy poskytující stanovisko ohledně expozice určitého podniku nebo subjektu vůči environmentálním, sociálním a/nebo správním faktorům a jejich dopadu na celou společnost.

Ratingy ESG mají stále významnější dopad na fungování kapitálových trhů a na důvěru investorů v udržitelné produkty. Ratingy ESG hrají zejména důležitou úlohu pro řádné fungování udržitelného finančního trhu EU tím, že poskytují kritické zdroje informací pro investiční strategie, řízení rizik a povinnosti investorů a finančních institucí v oblasti zveřejňování informací. Používají je rovněž podniky, které se snaží lépe porozumět rizikům a příležitostem v oblasti udržitelnosti spojeným s jejich činností nebo činností jejich partnerů a pro srovnání s obdobnými podniky.

Očekává se, že trh s ratingy ESG bude v nadcházejících letech i nadále výrazně růst. Růst a zvyšování poptávky po ratinzích ESG jsou způsobeny měnící se povahou rizik pro společnosti, rostoucím povědomím investorů o finančních dopadech těchto rizik a růstem investičních produktů, které se výslovně snaží splnit určité normy udržitelnosti nebo dosáhnout určitých cílů udržitelnosti. Souvisí také s právními předpisy o udržitelném financování, které EU předkládá od roku 2018.

Současný trh s ratingy ESG však trpí nedostatky a nefunguje řádně, přičemž potřeby investorů a hodnocených jednotek, pokud jde o ratingy ESG, nejsou uspokojeny a důvěra v ratingy slábne. Tento problém má řadu různých aspektů, především i) nedostatečnou transparentnost, pokud jde o charakteristiky ratingů ESG, jejich metodiky a zdroje údajů, a ii) nejasnosti ohledně toho, jak poskytovatelé ratingu ESG fungují. Ratingy ESG dostatečně neumožňují uživatelům, investorům ani hodnoceným jednotkám přijímat informovaná rozhodnutí týkající se rizik, dopadů a příležitostí souvisejících s ESG.

Komise se proto v obnovené strategii udržitelného financování zavázala přijmout opatření ke zlepšení spolehlivosti, srovnatelnosti a transparentnosti ratingů ESG. Konkrétněji je cílem tohoto návrhu zvýšit kvalitu informací o ratinzích ESG, a to i) zlepšením transparentnosti charakteristik a metodik pro vydávání ratingů ESG a ii) objasněním činnosti poskytovatelů ratingu ESG a předcházením rizikům střetu zájmů na úrovni poskytovatelů ratingu ESG. Vzhledem k tomu, že ratingy ESG a podkladové údaje se používají pro investiční rozhodnutí a přidělování kapitálu, je obecným cílem podnětu zlepšit kvalitu ratingů ESG, aby investoři mohli činit informovanější investiční rozhodnutí, pokud jde o cíle udržitelnosti. Rovněž umožní hodnoceným jednotkám přijímat informovaná rozhodnutí o řízení environmentálních, sociálních a správních rizik a dopadu jejich činnosti. Zároveň je nezbytné posílit důvěru v činnost poskytovatelů ratingu ESG tím, že se zajistí řádné fungování trhu a že poskytovatelé ratingu ESG budou předcházet střetům zájmů a řídit je.

Cílem tohoto návrhu není harmonizovat metodiky pro výpočet ratingů ESG, ale zvýšit jejich transparentnost. Poskytovatelé ratingu ESG budou mít i nadále plnou kontrolu nad metodikami, které používají, a budou ve svém výběru i nadále nezávislí, aby se zajistilo, že na trhu s ratingy ESG budou k dispozici různé přístupy (tj. ratingy ESG se mohou mezi sebou lišit a vztahovat se na různé oblasti).

Cílem tohoto návrhu je usnadnit využívání potenciálu jednotného evropského trhu a unie kapitálových trhů a přispět k přechodu na plně udržitelný a inkluzivní hospodářský a finanční systém v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu 2 a s cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

K přechodu na klimaticky neutrální hospodářství a dosažení cílů Unie v oblasti environmentální udržitelnosti jsou zapotřebí značné investice ve všech odvětvích hospodářství. Investorům a podnikům je třeba usnadnit identifikaci environmentálně udržitelných investic a zajistit, aby byly důvěryhodné.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Tento návrh spadá do oblasti sdílené pravomoci v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a vychází z článku 114 SFEU, který svěřuje Evropské unii pravomoc přijímat vhodná ustanovení pro vytvoření a fungování vnitřního trhu.

Článek 114 SFEU umožňuje Unii přijmout opatření nejen k odstranění stávajících překážek výkonu základních práv, ale také k zabránění pravděpodobnému vzniku takových překážek v budoucnu. To zahrnuje překážky, které účastníkům trhu, jako jsou poskytovatelé ratingu ESG nebo investoři, ztěžují využívání výhod vnitřního trhu naplno.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Cíle tohoto podnětu, jímž je objasnění charakteristik a cílů ratingů ESG a činnosti poskytovatelů ratingu ESG, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy jednajícími nezávisle, a proto je pro řádné fungování kapitálových trhů EU nezbytné opatření na úrovni EU.

V současné době neexistuje pro poskytovatele ratingu ESG žádný regulační rámec na úrovni EU. Členské státy neregulují činnosti poskytovatelů ratingu ESG ani podmínky, za nichž ratingy ESG poskytují. Každý poskytovatel ratingu ESG se řídí svými vlastními pravidly, přičemž není dostatečně jasné, co dělá a jak to dělá.

Trh s ratingy ESG je celosvětovým trhem. Někteří velcí poskytovatelé ratingu ESG mají sídlo v EU, zatímco mnoho dalších má sídlo mimo EU, ale v rámci EU mají dceřiné společnosti.

Ačkoli by členské státy mohly jednotlivě přijmout opatření k posílení spolehlivosti a transparentnosti ratingů ESG, je pravděpodobné, že se tato opatření v jednotlivých členských státech budou výrazně lišit. To může kromě omezení srovnatelnosti ratingů vést i k rozdílným úrovním transparentnosti, překážkám pro účastníky trhu a problematickým situacím pro subjekty působící přeshraničně (jako je tomu na trhu EU, kdy se uživatelé nacházejí v řadě různých členských států). Jinak pokud by neexistovala žádná pravidla pro činnost poskytovatelů ratingu ESG, současná situace a problémy v oblasti transparentnosti by přetrvávaly a mohly by se dokonce zhoršit.

Vzhledem k tomu, že udržitelné investování a ratingy ESG přitahují stále větší pozornost v jurisdikcích po celém světě, je nezbytné, aby EU spolupracovala se svými partnery na základě soudržného a komplexního harmonizovaného přístupu. Podnět by nenahradil vnitrostátní právní předpisy, neboť v současné době žádný členský stát nemá právní předpisy upravující fungování poskytovatelů ratingu ESG.

Fungování vnitřního trhu by se zlepšilo, kdyby byla jasnější činnost subjektů, které jsou pro směrování finančních prostředků stále důležitější.

•Proporcionalita

•Volba nástroje

Cílem tohoto návrhu je zavést systém, který by objasnil charakteristiky ratingů ESG. Za tímto účelem stanoví pravidla pro poskytovatele ratingu ESG působící v EU. Cílem tohoto návrhu je usnadnit lepší využívání potenciálu jednotného evropského trhu a přispět k přechodu na plně udržitelný a inkluzivní hospodářský a finanční systém v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a s cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje. K dosažení těchto politických cílů je nezbytné nařízení a je to nejlepší způsob, jak objasnit činnost subjektů, které jsou pro směrování finančních prostředků stále důležitější.

Regulační rámec by byl sladěn s přístupem uplatňovaným na ostatní účastníky finančního trhu a s příslušnými právními předpisy, např. nařízením EU o referenčních hodnotách, nařízením o ratingových agenturách a návrhem normy EU pro zelené dluhopisy, které upravují průběžný dohled a stanoví řadu organizačních požadavků a požadavků týkajících se správních procesů a dokumentů. Jiné nástroje, jako jsou nezávazná právní opatření a kodexy chování, by dosáhly cílů tohoto podnětu pouze částečně, protože by neexistovala motivace k vytvoření dostatečně přísného kodexu chování. Přísnost a úplnost kodexu by byla určována stávajícími tržními tlaky a ukázalo se, že tyto tlaky jsou k řešení problémů nedostatečné. Kodex chování by byl navíc dobrovolný. Někteří poskytovatelé by se mohli rozhodnout, že jej nepřijmou, nebo by mohlo vzniknout více kodexů daného odvětví. Oba případy by oslabily vyhlídky na větší jasnost v rámci trhu pro uživatele nebo hodnocené jednotky.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Komise shromáždila značné množství důkazů z různých zdrojů, včetně studie zadané Generálním ředitelstvím Evropské komise pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, konzultací a osvětové činnosti Komise a výměn se zúčastněnými stranami. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (dále jen „ESMA“ nebo „orgán ESMA“) rovněž podpořil práci Komise prostřednictvím výzvy k předložení faktických podkladů zveřejněné v roce 2022 a zmapoval poskytovatele ratingu ESG působící v EU. Komise rovněž analyzovala stávající mezinárodní doporučení a kodexy pro poskytovatele ratingu ESG, zejména doporučení Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO). Na cílenou konzultaci na podporu tohoto podnětu odpovědělo celkem 168 organizací a soukromých fyzických osob, zejména investoři, poskytovatelé ratingu ESG a kótované společnosti.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

Tento problém má několik důsledků. Důsledky z pohledu uživatele:

1)investoři nejsou schopni ve svých investičních rozhodnutích dostatečně zohlednit rizika a příležitosti související s udržitelností a jiná nefinanční rizika a příležitosti;

2)investoři jsou rovněž méně schopni směrovat finanční prostředky do podniků a hospodářských činností, které řeší a nezhoršují sociální a environmentální problémy,

3)administrátoři referenčních hodnot sestavují referenční hodnoty na základě ratingů ESG, u nichž jim není zcela jasné, jak byly vypočítány;

4)podniky nemohou vzít v úvahu všechna potenciální rizika a příležitosti vyplývající z jejich činností a odpovídajícím způsobem směrovat investice.

Konkrétním důsledkem z hlediska hodnocené jednotky je to, že může získat rating ESG ve vztahu k prvkům, které jsou zastaralé nebo nesprávné, což může mít dopad na podmínky jejího přístupu k financování.

Konkrétním důsledkem z pohledu ostatních zúčastněných stran je to, že nevládní organizace, odborové svazy a další zúčastněné strany mají menší možnost přimět podniky k odpovědnosti za jejich dopady na společnost a životní prostředí.

Tyto problémy mají negativní důsledky pro fungování udržitelného finančního trhu EU a zanechávají mezeru v rámci EU pro udržitelné financování, který byl vytvořen s cílem zajistit větší transparentnost a nástroje pro tok soukromého kapitálu do udržitelných investic, které jsou pro transformaci naléhavě zapotřebí. Širší důsledky spočívají v tom, že potenciál jednotného evropského trhu přispívat k cílům Zelené dohody pro Evropu a k dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje není plně využit.

1)nejasnosti ohledně činnosti poskytovatelů ratingu ESG a jejich kontrola;

2)nejasnosti ohledně charakteristiky ratingů ESG, metodiky pro jejich vypracování a jejich zdrojů údajů (to zahrnuje způsob jejich vytváření a zveřejňování, resp. transparentnost těchto ratingů) a

·objasnění činnosti poskytovatelů ratingu ESG a prevence rizik střetu zájmů na úrovni poskytovatelů ratingu ESG, a

·potřeba objasnit charakteristiky ratingů ESG (tj. co znamenají a jaké cíle sledují, metodiky a zdroje údajů nebo odhady použité pro jejich vypracování).

Bylo analyzováno několik legislativních a nelegislativních možností politiky pro tyto dva rozměry: subjekty (poskytovatele ratingu ESG) a produkty (ratingy ESG). Pokud jde o regulaci poskytovatelů ratingu ESG, zvažovaly se tři možnosti: odvětvový kodex chování (možnost č. 1), registrace a mírný dohled (možnost č. 2) a povolování, organizační požadavky založené na zásadách a dohled založený na rizicích (možnost č. 3). Pokud jde o rozsah požadavků na transparentnost ratingů ESG a metodik pro jejich vypracování, zvažovaly se dvě možnosti: minimální požadavky na poskytování informací pro veřejnost (možnost č. 1) a minimální požadavky na poskytování informací pro veřejnost a komplexnější požadavky na poskytování informací pro klienty poskytovatelů ratingu ESG a hodnocené jednotky (možnost č. 2). Analýza rovněž pečlivě zohledňuje jejich nákladovou efektivnost a soudržnost. V rané fázi byly vyřazeny tyto možnosti: registrace a dohled na vnitrostátní úrovni, harmonizace metodik poskytovatelů ratingu ESG, stanovení minimálních požadavků na obsah ratingů ESG a podrobné šablony pro požadavky na poskytování informací.

Na základě srovnání účinnosti, efektivity a soudržnosti by upřednostňovaná možnost kombinovala možnost č. 3 týkající se poskytovatelů ratingu ESG (povolení, organizační požadavky a dohled) s možností č. 2 týkající se ratingů ESG (minimální transparentní poskytování informací pro širokou veřejnost a komplexnější poskytování informací pro klienty poskytovatelů ratingu ESG a hodnocené jednotky). Podrobnou analýzou bylo zjištěno, že kombinace těchto možností by v plném rozsahu řešila cíle (na rozdíl od ostatních možností) a vedla by k největším přínosům pro uživatele a hodnocené jednotky, jakož i pro samotné poskytovatele a celou společnost. I když upřednostňovaná možnost může znamenat vyšší počáteční náklady, očekává se, že v dlouhodobém horizontu přínosy převýší náklady.

Očekává se, že upřednostňovaná možnost přinese významné hospodářské výhody. Očekává se, že tento podnět pozitivně ovlivní fungování finančních trhů a podmínky pro investování do environmentální, sociální a správní oblasti (ESG). Upřednostňovaná možnost by měla investorům a hodnoceným jednotkám umožnit pochopit ratingy a činit ohledně nich informovaná rozhodnutí v oblasti ESG. Měla by také snížit náklady na shromažďování informací a nutnost využívat další poskytovatele, čímž by se snížily náklady na podnikání. Upřednostňovaná možnost by byla rovněž nediskriminační a vztahovala by se jak na domácí účastníky trhu, tak na účastníky trhu ze zemí mimo EU. Tento podnět může mít dopad na celkovou konkurenceschopnost poskytovatelů ratingu ESG, což pravděpodobně krátkodobě zvýší jejich náklady na podnikání, avšak zvýšená důvěra v ratingy ESG by mohla posílit růst trhu. Aby se zmírnily případné obavy ze ztráty přístupu na trh, mohlo by být stanoveno přechodné období, které by poskytlo zejména menším subjektům více času na to, aby se přizpůsobily. Dále se očekává, že podnět bude mít pozitivní, byť okrajové, nepřímé sociální a environmentální dopady.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Ke zmírnění nákladů a dopadů nových požadavků podle tohoto nařízení na menší poskytovatele se navrhují následující zmírňující opatření.

1)Přechodné období. Aby se zmírnily případné obavy týkající se ztráty přístupu k poskytovatelům trhu v důsledku povolovacího postupu, mohli by poskytovatelé pokračovat v činnosti pod podmínkou, že budou informovat ESMA a zajistí si povolení na předem stanovené časové období, tj. na přechodné období.

2)Úprava poplatků za dohled podle velikosti poskytovatele. Poplatky by byly poměrným dílem rozděleny mezi poskytovatele na základě jejich ročního čistého obratu.

3)Přiměřený dohled. ESMA přijal při provádění dohledu přístup založený na rizicích a na datech 12 a stanoví priority svých dohledových činností podle úrovně zjištěného rizika a významu, resp. velikosti dohlížených subjektů.

4)Možnost pro menší a inovativní subjekty požádat o výjimku z široké škály vnitřních organizačních opatření, pokud mohou prokázat, že požadavky jsou nepřiměřené povaze, rozsahu a složitosti jejich podnikání a povaze a rozsahu otázek posuzovaných jejich produktem (např. hodnotitelem založeným na datech 13 nebo inovativním hodnotitelem zaměřeným na budoucnost 14 ).

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento návrh zmocňuje orgán ESMA k výkonu nové funkce, a to k udělování povolení poskytovatelům ratingu ESG, kteří poskytují své služby podle tohoto nařízení, a k dohledu nad těmito poskytovateli. To bude vyžadovat, aby ESMA účtoval poskytovatelům ratingu ESG poplatky, které by měly pokrývat veškeré administrativní náklady, jež orgánu ESMA v souvislosti s jeho činností v rámci povolování a dohledu vzniknou. Na trhu působí 59 subjektů: 30 poskytovatelů ratingu ESG se sídlem v EU (3 velcí, 6 středních, 9 malých a 12 mikrosubjektů) a 29 subjektů ze zemí mimo EU. Na základě odhadu, že pro dohled nad velkým poskytovatelem ratingu ESG by ESMA potřeboval 1,7 ekvivalentu plného pracovního úvazku (FTE) a pro dohled nad malým poskytovatelem ratingu ESG by potřeboval 0,2 FTE, jsme vypočítali potřebu 20 plných pracovních úvazků ročně. Na základě stejného odhadu by ESMA počínaje rokem N+1 potřeboval k vydání povolení pro 30 subjektů EU a 29 subjektů ze zemí mimo EU a pro dohled nad 30 subjekty z EU a 29 subjekty ze zemí mimo EU 7 míst dočasných zaměstnanců a 12 pracovních míst smluvních zaměstnanců. Považujeme za pravděpodobné, že největší nápor práce v souvislosti s povolováním bude v prvním roce (rok N). Je proto důležité, aby měl ESMA od počátku k dispozici 19 plných pracovních úvazků, které mu umožní tento nápor zvládnout.

Celkový roční nárůst nákladů se odhaduje na přibližně 3,7–3,8 milionu EUR. Tyto náklady nebudou hrazeny z rozpočtu EU, protože návrh umožní orgánu ESMA účtovat poskytovatelům ratingu ESG poplatky za vydání povolení a poplatky za dohled, aby byly pokryty veškeré náklady na dohled. To je podobné jako v jiných oblastech, kde je ESMA odpovědným orgánem za dohled nad určitými subjekty (např. ratingovými agenturami). Další podrobnosti jsou uvedeny ve finančním legislativním výkazu.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Komise zajistí, aby opatření vybraná v tomto nařízení přispívala k dosažení cílů politiky kombinací konkrétních prvků sledování určených k měření účinnosti při provádění a pokroku při plnění specifických cílů, ale také dalších nástrojů sledování přispívajících k dosažení obecných cílů. Tyto prvky a nástroje jsou podrobněji popsány níže. Za účelem sledování pokroku při plnění specifických cílů Komise prověří možnost provádět pravidelné průzkumy mezi investory, podniky a poskytovateli ratingu ESG.

V rámci průzkumu by se shromažďovaly údaje o: 1) vnímání změn dostupných informací uživateli a hodnocenými jednotkami, zejména pokud jde o specifické cíle uvedené v oddíle 4, a vnímání toho, zda jsou tyto cíle plněny, a 2) nákladech a přínosech regulace ratingu ESG a dohledu z hlediska poskytovatele ratingu ESG. Tyto průzkumy budou záviset na dostupnosti finančních zdrojů.

Pokrok při plnění specifických cílů lze rovněž sledovat pomocí řady ukazatelů, jako je počet zpřístupněných ratingů ESG, nárůst jejich využívání ze strany uživatelů a emitentů a zvýšení celkové korelace mezi ratingy ESG.

Sledování pokroku při plnění obecných cílů je ze své podstaty o mnoho složitější, neboť je metodicky obtížné odlišit dopady, které mají na ratingy ESG navrhovaná opatření, od jiných možných faktorů. Komise nicméně navrhuje sledovat pokrok v plnění obecných cílů prostřednictvím:

–sledování trendů v oblasti investic do podniků, které provádějí udržitelné hospodářské činnosti, zahrnující environmentální, sociální a správní aspekty 15 ,

–spolupráce s orgány dohledu a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami s cílem posoudit, zda se snižují obavy ohledně lakování nazeleno (greenwashingu) zahrnujícího ratingy ESG.

Navrhované průzkumy mezi investory, podniky a poskytovateli ratingu ESG by bylo možné využít také ke shromáždění důkazů o tom, zda zúčastněné strany vnímají, že poskytovatelé ratingu ESG jsou za svou činnost odpovědnější.

Vhodným orgánem by v rámci tohoto podnětu byl jako orgán dohledu nad poskytovateli ratingu ESG orgán ESMA, který by hodnotil vývoj a upozornil na případné problematické otázky, a to ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány v členském státě, v němž se ratingy ESG používají a kde se poskytovatelé ratingu ESG nachází a působí.

Kromě toho různé zúčastněné strany, včetně organizací občanské společnosti, poskytovatelů ratingu ESG, obchodních organizací a orgánů veřejné správy, pravděpodobně zveřejní zprávy, které budou sledovat vývoj v této oblasti, což bude užitečným doplňkem sledování prováděného Komisí.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu (vyplní se, jakmile bude vyjasněno číslování, resp. nové pořadí článků)

2023/0177 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o transparentnosti a integritě činností v oblasti environmentálního, sociálního a správního (ESG) ratingu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 16 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Dne 25. září 2015 přijalo Valné shromáždění OSN nový globální rámec pro udržitelný rozvoj s názvem Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 17 , jejímž základem jsou cíle udržitelného rozvoje. Sdělení Komise z roku 2016 o dalších krocích pro udržitelnou evropskou budoucnost 18 spojuje cíle udržitelného rozvoje s politickým rámcem Unie, aby bylo zajištěno, že všechna unijní opatření a politické iniciativy, jak v rámci Unie, tak i na celosvětové úrovni, budou od počátku zohledňovat cíle udržitelného rozvoje. Závěry Evropské rady ze dne 20. června 2017 19 potvrdily závazek Unie a členských států k provádění Agendy 2030 v plném rozsahu, soudržným, komplexním, integrovaným a efektivním způsobem a v těsné spolupráci s partnery a dalšími zúčastněnými stranami. Dne 11. prosince 2019 zveřejnila Komise sdělení nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ 20 .

(2)Přechod na udržitelné hospodářství je klíčem k zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti hospodářství Unie. Udržitelnost je již dlouho jádrem projektu Unie a Smlouvy Unie uznávají její sociální a environmentální rozměr.

(3)Dosažení cílů udržitelného rozvoje v Unii vyžaduje nasměrování kapitálových toků do udržitelných investic. Pro dosažení těchto cílů je důležité plně využít potenciálu vnitřního trhu. V této souvislosti je zásadní odstranit překážky, které brání účinnému pohybu kapitálu směrem k udržitelným investicím na vnitřním trhu a zabránit vzniku těchto překážek.

(4)Přístup EU k udržitelnému a inkluzivnímu růstu je zakotven ve 20 zásadách evropského pilíře sociálních práv, které mají zajistit spravedlivý přechod k tomuto cíli a politikám, které nikoho neopomíjí. Sociální acquis EU, včetně strategií Unie rovnosti 21 , navíc stanoví normy v oblasti pracovního práva, rovnosti, přístupnosti, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a boje proti diskriminaci.

(5)V březnu 2018 zveřejnila Komise svůj Akční plán: financování udržitelného růstu 22 , v němž stanovila svou strategii udržitelného financování. Cílem tohoto akčního plánu je začlenit faktory udržitelnosti do řízení rizik a přesměrovat kapitálové toky k udržitelným investicím pro dosažení udržitelného a inkluzivního růstu.

(6)V rámci tohoto akčního plánu zadala Komise studii nazvanou Study on Sustainability Related Ratings, Data and Research (Studie o hodnoceních, údajích a výzkumu souvisejících s udržitelností) 23 s cílem zhodnotit vývoj na trhu výrobků a služeb souvisejících s udržitelností, určit hlavní účastníky trhu a upozornit na potenciální nedostatky. Tato studie poskytla soupis a klasifikaci účastníků trhu, produktů a služeb udržitelnosti dostupných na trhu a analýzu a informace, jak výrobky a služby související s udržitelností používají účastníci trhu a jak vnímají jejich kvalitu. Studie poukázala na nedostatečnou transparentnost a přesnost metodik pro vydávání environmentálních, sociálních a správních (dále jen „ESG“) ratingů a na nejasnosti ohledně činnosti poskytovatelů ratingu ESG.

(7)V rámci Zelené dohody pro Evropu předložila Komise obnovenou strategii pro udržitelnost. Obnovená strategie udržitelného financování byla přijata dne 6. července 2021 24 .

(8)V návaznosti na to Komise v obnovené strategii udržitelného financování vyhlásila veřejnou konzultaci o ratinzích ESG, která se stala podkladem pro posouzení dopadů. V rámci veřejné konzultace, která se konala v roce 2022, zúčastněné strany potvrdily obavy z nedostatečné transparentnosti metodik a cílů ratingů ESG a z nejasnosti ohledně činností v oblasti ratingu ESG.

(9)Na mezinárodní úrovni vydala Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (dále jen „IOSCO“) v listopadu 2021 zprávu obsahující soubor doporučení týkajících se poskytovatelů ratingu ESG 25 .

(10)Ratingy ESG hrají důležitou úlohu na světových kapitálových trzích, neboť investoři, dlužníci a emitenti tyto ratingy ESG stále častěji používají jako součást informovaných rozhodnutí a rozhodnutí o udržitelných investicích a financování. Například úvěrové instituce, investiční podniky, pojišťovny, včetně životních, a zajišťovny tyto ratingy ESG často používají v rámci své investiční činnosti jako referenční údaje pro výkonnost v oblasti udržitelnosti nebo pro rizika a příležitosti týkající se udržitelnosti. V důsledku toho mají ratingy ESG značný dopad na fungování trhů a na důvěru investorů a spotřebitelů. Aby se zajistilo, že ratingy ESG používané v Unii jsou nezávislé, objektivní a dostatečně kvalitní, je důležité, aby činnosti v oblasti ratingů ESG byly prováděny v souladu se zásadami integrity, transparentnosti, odpovědnosti a řádné správy. Lepší srovnatelnost a větší spolehlivost ratingů ESG by zvýšila účinnost tohoto rychle rostoucího trhu, čímž by usnadnila pokrok při plnění cílů Zelené dohody.

(11)Ratingy ESG hrají důležitou úlohu pro řádné fungování unijního trhu udržitelného financování tím, že poskytují důležité informace pro investiční strategie, řízení rizik a povinnosti investorů a finančních institucí v oblasti zveřejňování informací. Je proto nutné zajistit, aby ratingy ESG poskytovaly uživatelům podstatné informace užitečné pro rozhodování a aby uživatelé ratingů ESG lépe porozuměli cílům, které tyto ratingy sledují, a tomu, jaké konkrétní otázky a parametry tyto ratingy měří.

(12)Je třeba vzít v potaz různé obchodní modely na trhu s ratingy ESG. Prvním obchodním modelem je model „uživatel platí“, kdy jsou uživateli převážně investoři, kteří si ratingy ESG pořizují jako podklad pro investiční rozhodnutí. Druhým obchodním modelem je model „emitent platí“, kdy si podniky pořizují ratingy ESG za účelem posouzení rizik a příležitostí spojených s jejich činností.

(13)Členské státy neregulují činnost poskytovatelů ratingu ESG ani podmínky pro poskytování ratingů ESG, ani nad nimi nevykonávají dohled. Při zajišťování souladu s cíli udržitelného rozvoje a Zelené dohody pro Evropu a vzhledem ke stávajícím rozdílům, nedostatečné transparentnosti a neexistenci společných pravidel je pravděpodobné, že by členské státy přijaly odlišná opatření a přístupy, což by mělo přímý negativní dopad na řádné fungování vnitřního trhu a vytvářelo by překážky pro jeho fungování a poškodilo by to trh s ratingy ESG. Na poskytovatele ratingu ESG vydávající ratingy ESG pro potřeby finančních institucí a podniků v Unii by se v různých členských státech vztahovala různá pravidla. Rozdílné standardy a tržní postupy by znesnadnily srozumitelnost tvorby ratingů ESG a možnost jejich srovnání, čímž by se vytvořily nerovné tržní podmínky pro uživatele a následně i další překážky na vnitřním trhu a mohlo by dojít ke zkreslení při přijímání investičních rozhodnutí.

(14)Toto nařízení doplňuje stávající rámec EU pro udržitelné financování. Ratingy ESG by v konečném důsledku měly podpořit tok informací, a usnadnit tak přijímání investičních rozhodnutí.

(15)Pravidla pro poskytovatele ratingu ESG by se neměla vztahovat na soukromé ratingy ESG vypracované na základě individuální objednávky a poskytnuté výhradně osobě, která si je objednala, a které nejsou určeny ke zveřejnění nebo distribuci prostřednictvím předplatného nebo jiným způsobem. Tato pravidla by se neměla vztahovat ani na ratingy ESG vypracované evropskými finančními podniky, které se používají pro interní účely. Z těchto pravidel by měly být vyňaty i ratingy ESG vypracované evropskými nebo vnitrostátními orgány a centrálními bankami. Rovněž by se tato pravidla neměla vztahovat na poskytování dat ESG, která neobsahují prvek ratingu nebo skóre a nejsou předmětem žádného modelování nebo analýzy vedoucí k vypracování ratingu ESG.

(16)Je důležité stanovit pravidla, která zajistí, aby ratingy ESG poskytované poskytovateli ratingu ESG povolenými v Unii měly odpovídající kvalitu, podléhaly příslušným požadavkům a zajišťovaly integritu trhu. Tato pravidla by se vztahovala na celkové ratingy ESG zahrnující environmentální, sociální a správní faktory a na ratingy, které se zabývají pouze jedním – environmentálním, sociálním nebo správním – faktorem nebo jeho dílčí složkou.

(17)Vzhledem k využívání ratingů ESG od poskytovatelů nacházejících se mimo Unii je nezbytné zavést požadavky, na jejichž základě budou moci poskytovatelé ratingu ESG ze třetích zemí nabízet své služby v Unii. To je nezbytné k zajištění integrity trhu, ochrany investorů a řádného prosazování. Proto se pro tyto poskytovatele ratingu ESG ze třetích zemí navrhují tři možné režimy: rovnocennost, přejímání a uznání. Obecnou zásadou je, že dohled a regulace ve třetí zemi by měly být rovnocenné dohledu a regulaci ratingů ESG v Unii. Ratingy ESG poskytované poskytovatelem ratingu ESG nacházejícím se ve třetí zemi proto mohou být v Unii nabízeny pouze tehdy, pokud Komise přijala kladné rozhodnutí o rovnocennosti režimu třetí země. Aby se však zabránilo nepříznivým dopadům vyplývajícím z možného náhlého ukončení nabídky ratingů ESG v Unii poskytovaných poskytovatelem ratingu ESG ze třetí země, je rovněž třeba stanovit i některé další mechanismy, tj. přejímání a uznávání. Každý poskytovatel ratingu ESG se strukturou skupiny by měl mít možnost používat mechanismus přejímání pro ratingy ESG vypracované mimo Unii za předpokladu, že v rámci skupiny zřídí poskytovatele ratingu ESG s povolením v Unii. Menší poskytovatelé ratingu ESG ve smyslu maximální prahové hodnoty čistého obratu pro vymezení malých podniků ve směrnici 2013/34/EU 26 , kteří obecně nepatří do skupiny a nemusí mít prostředky na to, aby měli právnickou osobu s povolením v Unii, by měli mít možnost i nadále nabízet nebo začít nabízet své služby v Unii, a měli by proto moci využívat mírnějšího režimu, tj. uznání. Pokud poskytovatel ESG ze třetí země podléhá dohledu, měla by existovat odpovídající ujednání o spolupráci, aby byla zajištěna řádná výměna informací s relevantním příslušným orgánem třetí země.

(18)Aby byla zajištěna vysoká úroveň důvěry investorů a spotřebitelů ve vnitřní trh, měli by mít poskytovatelé ratingu ESG, kteří poskytují tyto ratingy v Unii, povolení. Je proto nezbytné stanovit harmonizované podmínky pro toto povolení a postup pro jeho udělení, pozastavení a odnětí.

(19)K zajištění vysoké úrovně informací pro investory a další uživatele ratingů ESG, měly by být informace o ratinzích ESG a poskytovatelích ratingu ESG zpřístupněny v jednotném evropském přístupovém místě 27 . To by mělo veřejnosti poskytnout snadný centralizovaný přístup k těmto informacím.

(20)Aby byla zajištěna kvalita a spolehlivost ratingů ESG, měli by poskytovatelé ratingu ESG používat přesné a důsledné, systematické, objektivní, stabilní a ověřitelné metodiky pro vydávání ratingů. Poskytovatelé ratingu ESG by měli metodiky pro vydávání ratingů ESG průběžně a nejméně jednou ročně přezkoumávat.

(21)V zájmu zajištění vyšší úrovně transparentnosti by měli poskytovatelé ratingu ESG zveřejňovat informace o metodikách, modelech a klíčových předpokladech, které při svých činnostech v oblasti ratingů ESG a ve svých jednotlivých produktech ratingů ESG používají. Vzhledem k účelům, ke kterým investoři ratingy ESG používají, by u ratingových produktů mělo být výslovně uvedeno, kterého rozměru dvojí významnosti se rating týká, zda významného finančního rizika pro hodnocenou jednotku i významného vlivu hodnocené jednotky na životní prostředí a společnost obecně, nebo zda zohledňuje pouze jeden z nich. Mělo by u nich být rovněž výslovně uvedeno, zda se rating týká i jiných rozměrů. Ze stejného důvodu by měli předplatitelům (odběratelům) ratingů ESG poskytovat podrobnější informace o metodikách, modelech a klíčových předpokladech pro vydávání těchto ratingů. Tyto informace by měly uživatelům ratingů ESG umožnit, aby při posuzování toho, zda se na tyto ratingy ESG spolehnout, či nikoli, provedli svou vlastní hloubkovou analýzu. Zveřejnění informací o modelech by však nemělo odhalovat citlivé obchodní informace nebo bránit inovacím.

(22)Poskytovatelé ratingu ESG by měli zajistit poskytování ratingů ESG, které jsou nezávislé, objektivní a dostatečně kvalitní. Je důležité zavést organizační požadavky zajišťující prevenci a zmírnění možných střetů zájmů. Aby byla zajištěna nezávislost poskytovatelů ratingu ESG, měli by se vyhýbat situacím střetu zájmů a v případech, kdy se jim nelze vyhnout, odpovídajícím způsobem tyto střety řešit. Poskytovatelé ratingu ESG by měli včas zveřejňovat informace o střetu zájmů. Dále by měli vést záznamy o všech významných rizicích pro svou nezávislost a nezávislost svých zaměstnanců a dalších osob podílejících se na procesu vydávání ratingů a o uplatňovaných ochranných opatřeních, jejichž cílem je tato rizika zmírnit. Aby se zabránilo možným střetům zájmů, neměli by poskytovatelé ratingu ESG navíc mít možnost nabízet řadu dalších služeb, včetně poradenských služeb, ratingu (úvěrového hodnocení), referenčních hodnot, investičních činností, auditu nebo bankovních, pojišťovacích a zajišťovacích činností. V neposlední řadě by poskytovatelé ratingu ESG měli pro zaměstnance a další osoby podílející se na procesu vydávání ratingů zavést odpovídající vnitřní pravidla a postupy, aby se zabránilo střetu zájmů, aby se odhalily, odstranily nebo řídily a zveřejnily jakékoli případy střetu zájmů a aby se zajistila kvalita, integrita a důslednost procesu vydávání a přezkumu ratingů ESG. Tato pravidla a postupy by měly zejména zahrnovat mechanismy vnitřní kontroly a útvar compliance.

(23)V zájmu větší jasnosti a posílení důvěry v činnost poskytovatelů ratingu ESG je nezbytné stanovit požadavky na průběžný dohled nad poskytovateli ratingu ESG na úrovni Unie. Aby byly zajištěny rovné podmínky, pokud jde o průběžný dohled, a aby se vyloučilo riziko regulatorní arbitráže v členských státech, měla by být svěřena výlučná odpovědnost za toto povolování a dohled Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (dále jen „ESMA“ nebo „orgán ESMA“). Tato výlučná odpovědnost by zároveň měla optimalizovat přidělování zdrojů dohledu na úrovni Unie, čímž by se ESMA stal centrem dohledu.

(24)ESMA by měl mít možnost vyžadovat veškeré informace nezbytné k účinnému výkonu jeho úkolů v oblasti dohledu. Měl by proto mít možnost požadovat tyto informace od poskytovatelů ratingu ESG, osob podílejících se na činnostech v oblasti ratingu ESG, hodnocených jednotek a třetích osob, u nichž poskytovatelé ratingu ESG externě zajistili provozní funkce, a osob jinak úzce a podstatně spjatých nebo propojených s poskytovateli ratingu ESG nebo činnostmi v oblasti ratingu ESG.

(25)ESMA by měl být schopen plnit své úkoly v oblasti dohledu, a zejména přimět poskytovatele ratingu ESG, aby přestali porušovat předpisy, poskytovali úplné a správné informace nebo umožnili šetření nebo kontrolu na místě. Aby byl ESMA schopen tyto úkoly v oblasti dohledu plnit, měl by mít možnost ukládat sankce nebo penále.

(26)Vzhledem ke své úloze vydávat povolení poskytovatelům ratingu ESG a dohlížet na ně by měl ESMA vypracovat návrhy regulačních technických norem, které nezahrnují politická rozhodnutí, a předložit je Komisi. ESMA by měl dále upřesnit informace potřebné pro vydání povolení pro poskytovatele ratingu ESG. Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat tyto prováděcí technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 28 .

(27)V rámci své úlohy vydávat povolení poskytovatelům ratingu ESG a vykonávat nad nimi dohled by měl mít ESMA možnost účtovat dohlíženým subjektům poplatky za dohled. Tyto poplatky by měly hradit dohlížené subjekty.

(28)Za účelem upřesnění dalších technických prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o upřesnění postupu pro ukládání pokut nebo penále, včetně ustanovení o právu na obhajobu, ustanovení o lhůtách a o výběru pokut a penále a podrobných pravidel o promlčecích lhůtách týkajících se ukládání a výkonu sankcí, a dále druhu poplatků, záležitostí, za něž se poplatky vybírají, jejich výše a způsobu jejich úhrady. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 29 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by měly obdržet Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(29)Je nezbytné zavést řadu opatření na podporu menších poskytovatelů ratingu ESG, aby mohli pokračovat ve své činnosti nebo vstoupit na trh po datu použitelnosti tohoto nařízení. Tato opatření by měla zahrnovat možnost orgánu ESMA osvobodit menší poskytovatele ratingu ESG od řady organizačních požadavků, pokud splňují určitá kritéria. Kromě toho by měl být pro první měsíce po zahájení uplatňování tohoto nařízení zaveden přechodný režim, který by menším poskytovatelům ratingu ESG usnadnil počáteční fázi uplatňování. Rovněž poplatky za dohled by měly být úměrné ročnímu čistému obratu příslušného poskytovatele ratingu ESG.

(30)Jelikož cílů tohoto nařízení, tzn. jednotného a účinného režimu pro řešení nedostatků a slabin, které jsou s ratingy ESG spojeny, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, ale spíše jich může být z důvodů rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(31)Použitím tohoto nařízení by nemělo být dotčeno uplatňování článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Hlava I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení zavádí společný regulační přístup s cílem posílit integritu, transparentnost, odpovědnost, řádnou správu a nezávislost činností v oblasti ratingu ESG, což přispěje k transparentnosti a kvalitě těchto ratingů. Jeho cílem je přispět k hladkému fungování vnitřního trhu a zároveň dosáhnout vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a investorů a zabránit lakování nazeleno (greenwashingu) nebo jiným druhům misinformací, včetně těch v sociální oblasti (social washingu), zavedením požadavků na transparentnost týkajících se ratingů ESG a pravidel pro organizaci a chování poskytovatelů ratingu ESG.

Článek 2

Oblast působnosti

1.Toto nařízení se vztahuje na ratingy ESG vydané poskytovateli ratingu ESG působícími v Unii, které jsou zveřejňovány nebo distribuovány regulovaným finančním podnikům v Unii, podnikům, které spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, nebo orgánům veřejné správy Unie či členských států.

2.Toto nařízení se nevztahuje na:

a)soukromé ratingy ESG, které nejsou určeny ke zveřejnění nebo k distribuci;

b)ratingy ESG vypracované regulovanými finančními podniky v Unii, které se používají pro interní účely nebo pro poskytování interních finančních služeb a produktů;

c)poskytování surových dat ESG, která neobsahují prvek ratingu nebo skóre a nejsou předmětem žádného modelování nebo analýzy vedoucí k vypracování ratingu ESG;

d)ratingy vydané podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 30 ;

e)produkty nebo služby, které obsahují prvek ratingu ESG;

f)stanoviska nezávislých stran k dluhopisům spojeným s udržitelností;

g)ratingy ESG vypracované orgány veřejné správy Unie nebo členských států;

h)ratingy ESG od poskytovatele ratingu ESG s povolením, které jsou uživatelům zpřístupněny třetí osobou;

i)ratingy ESG vypracované centrálními bankami, které splňují všechny tyto podmínky:

a)nejsou placeny hodnocenou jednotkou;

b)nezveřejňují se;

c)jsou poskytovány v souladu se zásadami, standardy a postupy zajišťujícími přiměřenost, integritu a nezávislost činností v oblasti ratingu, jak stanoví toto nařízení, a

d)nevztahují se na finanční nástroje vydané příslušnými členskými státy těchto centrálních bank.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„ratingem ESG“ stanovisko, skóre nebo kombinace obojího týkající se subjektu, finančního nástroje, finančního produktu nebo profilu či vlastností určitého podniku v oblasti ESG nebo expozice vůči rizikům ESG nebo dopadu na lidi, společnost a životní prostředí, které jsou založeny na zavedené metodice a definovaném systému ratingových kategorií a které jsou poskytovány třetím osobám bez ohledu na to, zda je tento rating ESG výslovně označen jako „rating“ nebo „skóre ESG“;

2)„stanoviskem“ posouzení vycházející z metodiky založené na pravidlech a definovaném systému ratingových kategorií, do něhož je přímo zapojen ratingový analytik v procesu vypracování ratingu nebo v systémovém procesu;

3)„skórem“ měřítko odvozené z údajů pomocí metodiky, která je založena na pravidlech, a založené pouze na předem nastaveném statistickém nebo algoritmickém systému nebo modelu bez jakéhokoli dalšího podstatného analytického vstupu analytika;

4)„poskytovatelem ratingu ESG“ právnická osoba, jejíž podnikatelská činnost zahrnuje nabízení a distribuci ratingů ESG nebo skóre;

5)„regulovaným finančním podnikem v Unii“ podnik bez ohledu na svou právní formu, který je:

–i)    úvěrovou institucí ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 31 ;

–ii)    investičním podnikem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU 32 ;

–iii)    správcem alternativního investičního fondu ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU 33 , včetně správce kvalifikovaného evropského fondu rizikového kapitálu ve smyslu čl. 3 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 34 , správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání ve smyslu čl. 3 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 35 a správce fondu ELTIF ve smyslu čl. 2 bodu 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 36 ;

–iv)    správcovskou společností subjektu kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES 37 ;

–v)    pojišťovnou ve smyslu čl. 13 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES 38 ;

–vi)    zajišťovnou ve smyslu čl. 13 bodu 4 směrnice 2009/138/ES;

–vii)    institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění ve smyslu čl. 6 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/2341 39 ;

–viii)    institucemi penzijního pojištění provozujícími penzijní systémy, které jsou považovány za systémy sociálního zabezpečení, na které se vztahují nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 40 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 41 , a jakoukoli právnickou osobou zřízenou za účelem investování těchto systémů sociálního zabezpečení;

–ix)    alternativním investičním fondem spravovaným správcem ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice 2011/61/EU nebo alternativním investičním fondem podléhajícím dohledu podle příslušných vnitrostátních právních předpisů;

–x)    SKIPCP ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 2009/65/ES;

–xi)    ústřední protistranou ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 42 ;

–xii)    centrálním depozitářem cenných papírů ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 43 ;

–xiii)    zvláštní účelovou jednotkou v oblasti pojištění či zajištění povolenou v souladu s článkem 211 směrnice 2009/138/ES;

–xiv)    „sekuritizační jednotkou pro speciální účel“ ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 44 ;

–xv)    pojišťovací holdingovou společností ve smyslu čl. 212 odst. 1 písm. f) směrnice 2009/138/ES nebo smíšenou finanční holdingovou společností ve smyslu čl. 212 odst. 1 písm. h) směrnice 2009/138/ES, která je součástí pojišťovací skupiny, která podléhá dohledu na úrovni skupiny podle článku 213 uvedené směrnice a která není osvobozena od dohledu nad skupinou podle čl. 214 odst. 2 uvedené směrnice;

–xvi)    platební institucí ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 45 ;

–xvii)    institucí elektronických peněz ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES 46 ;

–xviii)    poskytovatelem služeb skupinového financování ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 47 ;

–xix)    poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 8 [návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o trzích kryptoaktivy 48 ], pokud poskytuje jednu nebo více služeb souvisejících s kryptoaktivy ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 9 [návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o trzích s kryptoaktivy];

–xx)    registrem obchodních údajů ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) č. 648/2012;

–xxi)    registrem sekuritizací ve smyslu čl. 2 bodu 23 nařízení (EU) 2017/2402;

–xxii)    administrátorem referenčních hodnot ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 49 ;

–xxiii)    ratingovou agenturou ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1060/2009;

6)„ratingovým analytikem“ osoba, která vykonává analytické funkce pro účely vydávání ratingů ESG;

7)„hodnocenou jednotkou“ právnická osoba, finanční nástroj, finanční produkt nebo orgán veřejné správy či veřejnoprávní subjekt, které jsou přímo nebo nepřímo hodnoceny v rámci ratingu ESG nebo skóre, bez ohledu na to, zda byl tento rating vyžádán, a bez ohledu na to, zda za účelem ratingu ESG nebo skóre poskytla právnická osoba informace;

8)„uživatelem“ fyzická nebo právnická osoba, včetně orgánu veřejné správy nebo veřejnoprávního subjektu, jíž je rating ESG poskytnut;

9)„příslušnými orgány“ orgány určené každým členským státem pro účely tohoto nařízení;

10)„vedoucí osobou nebo osobami“ osoba nebo osoby, které skutečně řídí činnost poskytovatele ratingu ESG, a člen nebo členové jeho správní nebo dozorčí rady;

11)„skupinou poskytovatelů ratingu ESG“ skupina podniků usazených v Unii, která se skládá z mateřského podniku a jeho dceřiných podniků ve smyslu článku 2 směrnice 2013/34/EU, a podniků navzájem propojených vztahem, jejichž činnost zahrnuje poskytování ratingů ESG.

HLAVA II

Poskytování ratingů ESG v Unii

Článek 4

Požadavky na poskytování ratingů ESG v Unii

Ve vztahu ke každé právnické osobě, která má zájem poskytovat ratingy ESG v Unii, se vydá jeden z těchto aktů:

a)povolení vydané orgánem ESMA podle článku 5;

b)prováděcí rozhodnutí podle článku 9;

c)povolení k převzetí podle článku 10;

d)uznání podle článku 11.

KAPITOLA 1

Povolení k poskytování ratingů ESG v Unii

Článek 5

Žádost o povolení poskytovat ratingy ESG

1.Právnické osoby usazené v Unii, které mají zájem poskytovat ratingy ESG v Unii, požádají ESMA o vydání povolení.

2.Žádost o vydání povolení musí obsahovat všechny informace uvedené v příloze I a musí být podána v jednom z úředních jazyků Unie. Na veškerou další komunikaci mezi ESMA a poskytovateli ratingu ESG a jejich zaměstnanci se obdobně použije nařízení Rady č. 1 50 .

3.ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž blíže upřesní informace uvedené v příloze I.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží ESMA Komisi do XX. XXXX.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.Poskytovatel ratingu ESG s povolením musí trvale splňovat podmínky pro vydání počátečního povolení.

5.Poskytovatelé ratingu ESG informují bez zbytečného odkladu ESMA o veškerých zásadních změnách podmínek pro vydání počátečního povolení, včetně zahájení nebo ukončení provozu pobočky na území Unie.

Článek 6

Posouzení žádosti o vydání povolení poskytovatelů ratingu ESG orgánem ESMA

1.Do 30 pracovních dnů od obdržení žádosti uvedené v čl. 5 odst. 2 ESMA posoudí, zda je žádost úplná. Pokud není žádost úplná, stanoví ESMA lhůtu, v níž musí žadatel poskytnout doplňující informace.

2.Poté, co ESMA posoudí, zda je žádost úplná, oznámí žadateli výsledek tohoto posouzení.

3.Do 120 pracovních dnů od oznámení uvedeného v odstavci 2 přijme ESMA řádně odůvodněné rozhodnutí o vydání nebo zamítnutí povolení.

4.Lhůtu uvedenou v odstavci 3 může ESMA prodloužit na 140 pracovních dnů, zejména pokud žadatel:

a)předpokládá, že bude přejímat ratingy podle článku 10;

b)předpokládá, že bude využívat externí zajišťování služeb nebo činností, nebo

c)žádá o výjimku z povinnosti plnit požadavky podle článku 20.

5.Rozhodnutí, které ESMA přijme podle odstavce 3, nabývá účinnosti pátým pracovním dnem od přijetí.

Článek 7

Rozhodnutí o udělení nebo zamítnutí povolení k poskytování ratingů ESG a oznámení tohoto rozhodnutí

1.ESMA udělí žadateli povolení poskytovatele ratingu ESG, pokud na základě posouzení žádosti uvedené v článku 6 dospěje k závěru, že žadatel splňuje podmínky pro poskytování ratingů stanovené v tomto nařízení.

2.Do pěti pracovních dnů od přijetí rozhodnutí podle odstavce 1 sdělí ESMA tuto skutečnost žadateli.

3.Každé rozhodnutí přijaté podle odstavce 2 oznámí ESMA Komisi, orgánu EBA a orgánu EIOPA.

4.Povolení je účinné na celém území Unie.

Článek 8

Odnětí nebo pozastavení povolení

1.ESMA odejme nebo pozastaví povolení poskytovatele ratingu ESG v kterémkoli z těchto případů:

a)poskytovatel ratingu ESG se povolení výslovně vzdal nebo neposkytl po dobu devíti měsíců před tímto odnětím nebo pozastavením žádné ratingy ESG;

b)poskytovatel ratingu ESG získal povolení na základě nepravdivých prohlášení nebo jiných nedovolených prostředků;

c)poskytovatel ratingu ESG již nesplňuje podmínky, za kterých povolení získal;

d)poskytovatel ratingu ESG závažně nebo opakovaně porušil toto nařízení.

2.Rozhodnutí o odnětí nebo pozastavení povolení je okamžitě účinné v celé Unii.

KAPITOLA 2

Poskytování ratingů ESG v Unii poskytovateli ratingu ESG ze třetích zemí

Článek 9

Rozhodnutí o rovnocennosti

1.Poskytovatel ratingu ESG ze třetí země, který má zájem poskytovat ratingy ESG v Unii, tak může učinit pouze tehdy, je-li zapsán v rejstříku uvedeném v článku 13, a za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)poskytovatel ratingu ESG ze třetí země je právnickou osobou, má povolení nebo je registrován jako poskytovatel ratingu ESG v dotčené třetí zemi a podléhá dohledu této třetí země;

b)poskytovatel ratingu ESG ze třetí země oznámil ESMA, že má zájem poskytovat ratingy ESG v Unii, a informoval ESMA o názvu příslušného orgánu odpovědného za dohled nad ním ve třetí zemi;

c)Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti podle odstavce 2;

d)existují ujednání o spolupráci podle odstavce 4.

2.Komise může přijmout prováděcí rozhodnutí, v němž prohlásí, že právní rámec třetí země a její postupy dohledu zajišťují, že:

a)poskytovatelé ratingu ESG, kteří mají povolení nebo registraci v dané třetí zemi, splňují závazné požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům podle tohoto nařízení;

b)dodržování závazných požadavků uvedených v písmenu a) podléhá v uvedené třetí zemi průběžnému účinnému dohledu a vymáhání.

Pro účely písmene a) Komise zohlední, zda právní rámec třetí země a její postupy dohledu zajišťují soulad s doporučeními organizace IOSCO pro ratingy ESG zveřejněnými v listopadu 2021.

Toto prováděcí rozhodnutí se přijímá přezkumným postupem podle článku 47.

3.Komise může přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 45 za účelem upřesnění podmínek uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b). Komise může použití prováděcího rozhodnutí uvedeného v odstavci 2 podmínit tím, aby:

a)tato třetí země průběžně účinně plnila všechny podmínky stanovené v uvedeném prováděcím rozhodnutí, jejichž cílem je zajistit rovnocenné standardy dohledu a regulace;

b)byl ESMA schopen účinně vykonávat povinnosti v oblasti sledování uvedené v článku 33 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.    ESMA uzavře s příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní rámec a postupy dohledu byly v souladu s odstavcem 2 uznány jako rovnocenné, ujednání o spolupráci. Tato ujednání musí obsahovat všechny tyto údaje:

a)mechanismus pro výměnu informací mezi ESMA a příslušnými orgány dotčených třetích zemí, včetně přístupu ke všem relevantním informacím, které si ESMA vyžádá ve vztahu k poskytovateli ratingu ESG, jemuž bylo v této třetí zemi vydáno povolení nebo který je v ní registrován;

b)mechanismus pro neprodlené informování ESMA, pokud se příslušný orgán třetí země domnívá, že poskytovatel ratingu ESG, jemuž bylo v dané třetí zemi vydáno povolení nebo který je v ní registrován a nad nímž tento příslušný orgán třetí země vykonává dohled, porušuje podmínky svého povolení nebo registrace nebo jiné vnitrostátní právní předpisy v dané třetí zemi;

c)postupy, které se týkají koordinace činností dohledu, včetně kontrol na místě.

Článek 10

Přejímání ratingů ESG poskytovaných poskytovatelem ratingu ESG ze třetí země

1.Poskytovatel ratingu ESG, který se nachází v Unii a bylo mu vydáno povolení v souladu s článkem 7, může přejímat ratingy ESG poskytnuté poskytovatelem ratingu ESG ze třetí země, který patří do stejné skupiny, za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)poskytovatel ratingu ESG nacházející se v Unii požádal ESMA o povolení tohoto převzetí;

b)poskytovatel ratingu ESG nacházející se v Unii ověřil a je schopen orgánu ESMA průběžně dokládat, že poskytování ratingu ESG, který má být přejat, splňuje požadavky, které jsou přinejmenším stejně přísné jako požadavky tohoto nařízení;

c)poskytovatel ratingu ESG nacházející se v Unii má nezbytné odborné znalosti, aby mohl účinně sledovat poskytování ratingů ESG poskytovatelem ratingu ESG ze třetí země a řídit veškerá související rizika;

d)existuje objektivní důvod, proč rating ESG musí poskytnout poskytovatel ratingu ESG ze třetí země a proč musí být tento rating ESG přejat pro použití v Unii;

e)poskytovatel ratingu ESG nacházející se v Unii poskytne orgánu ESMA na jeho žádost veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl ESMA průběžně dohlížet na dodržování tohoto nařízení poskytovatelem ratingu ESG ze třetí země;

f)pokud poskytovatel ratingu ESG ze třetí země podléhá dohledu, existuje mezi ESMA a příslušným orgánem třetí země, v níž se poskytovatel ratingu ESG nachází, odpovídající ujednání o spolupráci, aby byla zajištěna účinná výměna informací.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) může mít ESMA za to, že soulad poskytnutí ratingu ESG, který má být přejat, s doporučeními organizace IOSCO pro ratingy ESG je rovnocenný souladu s požadavky tohoto nařízení.

2.Poskytovatel ratingu ESG, který žádá o převzetí podle odstavce 1, poskytne orgánu ESMA veškeré informace nezbytné k tomu, aby tomuto orgánu prokázal, že v době podání žádosti jsou všechny podmínky uvedené ve zmíněném odstavci splněny.

3.Do 90 pracovních dnů od obdržení žádosti o převzetí uvedené v odstavci 1 ji ESMA posoudí a rozhodne buď o povolení tohoto převzetí, nebo o jeho zamítnutí. Rozhodnutí o převzetí ratingu poskytnutého poskytovatelem ratingu ESG ze třetí země ESMA uveřejní.

4.Přejatý rating ESG se považuje za rating ESG poskytnutý přejímajícím poskytovatelem ratingu ESG. Přejímající poskytovatel nesmí převzetí použít k tomu, aby se vyhnul požadavkům tohoto nařízení nebo aby je obcházel.

5.Poskytovatel ratingu ESG, který přejal rating ESG poskytnutý poskytovatelem ratingu ESG ze třetí země, zůstává plně odpovědný za tento rating ESG a za plnění povinností podle tohoto nařízení.

6.Má-li ESMA oprávněné důvody se domnívat, že podmínky stanovené v odstavci 1 nejsou nadále plněny, má pravomoc požadovat, aby poskytovatel ratingu ESG toto přejímání ukončil.

Článek 11

Uznání poskytovatelů ratingu ESG ze třetích zemí

1.Dokud Komise nepřijme rozhodnutí o rovnocennosti podle článku 9 nebo pokud je přijaté rozhodnutí o rovnocennosti zrušeno, mohou poskytovatelé ratingu ESG ze třetích zemí s ročním čistým obratem ze svých činností v oblasti ratingu ESG nižším než 12 milionů EUR za tři po sobě jdoucí roky poskytovat ratingy ESG regulovaným finančním podnikům v Unii, pokud ESMA tohoto poskytovatele ratingu ESG ze třetí země uznal v souladu s těmito odstavci XX a YY.

2.Poskytovatelé ratingu ESG ze třetích zemí, kteří mají zájem být uznáni podle odstavce 1, musí splňovat požadavky stanovené tímto nařízením a požádat o uznání orgán ESMA. Poskytovatelé ratingu ESG mohou tuto podmínku splnit uplatňováním doporučení organizace IOSCO týkajících se ratingů ESG, pokud je takové uplatňování rovnocenné splnění požadavků stanovených tímto nařízením.

Pro účely prvního pododstavce může ESMA vzít v úvahu buď posouzení provedené nezávislým externím auditorem, nebo certifikaci od příslušného orgánu třetí země, v níž se poskytovatel ratingu ESG ze třetí země nachází.

3.Poskytovatelé ratingu ESG ze třetích zemí, kteří mají zájem být uznáni podle odstavce 1, musí mít svého právního zástupce. Tímto právním zástupcem musí být právnická osoba nacházející se v Unii a výslovně jmenovaná tímto poskytovatelem ratingu ESG ze třetí země, aby jednala jménem tohoto poskytovatele, pokud jde o jeho povinnosti podle tohoto nařízení, a je v tomto ohledu odpovědná orgánu ESMA.

4.Poskytovatel ratingu ESG ze třetí země poskytne orgánu ESMA před uznáním uvedeným v odstavci 1 tyto informace:

a)veškeré informace nezbytné k tomu, aby orgánu ESMA prokázal, že poskytovatel ratingu ESG ze třetí země přijal veškerá nezbytná opatření ke splnění požadavků uvedených v odstavci 2;

b)seznam svých stávajících nebo potenciálních ratingů ESG, které mají být v Unii poskytovány;

c)v příslušném případě název a kontaktní údaje příslušného orgánu ve třetí zemi odpovědného za dohled nad tímto poskytovatelem.

ESMA do 90 pracovních dnů od obdržení žádosti uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce ověří, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3.

5.ESMA uzná poskytovatele ratingu ESG ze třetí země podle odstavce 1, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)poskytovatel ratingu ESG ze třetí země splnil všechny podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4;

b)pokud poskytovatel ratingu ESG ze třetí země podléhá dohledu, ESMA usiluje o uzavření odpovídajícího ujednání o spolupráci s relevantním příslušným orgánem třetí země, v níž se poskytovatel ratingu ESG nachází, aby byla zajištěna účinná výměna informací.

6.Uznání se neudělí, pokud účinnému výkonu funkcí dohledu ze strany ESMA podle tohoto nařízení brání buď právní a správní předpisy třetí země, v níž je poskytovatel ratingu ESG ze třetí země usazen, nebo případně omezení pravomocí dohledu a šetření příslušného orgánu této třetí země.

7.ESMA uloží pokuty v souladu s článkem 30, pozastaví platnost nebo případně zruší uznání uvedené v odstavci 1, pokud má na základě podložených důkazů oprávněné důvody domnívat se, že dotyčný poskytovatel ratingu ESG:

a)jedná nebo jednal způsobem, který jednoznačně poškozuje zájmy uživatelů jeho ratingů ESG či řádné fungování trhů;

b)hrubě porušil příslušné požadavky stanovené v tomto nařízení;

c)ve snaze o získání uznání učinil nepravdivá prohlášení či použil jiných nedovolených prostředků.

8.ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro určení formy a obsahu žádosti uvedené v odstavci 2, a zejména předkládání informací požadovaných v odstavci 4. Návrhy předloží Komisi.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 12

Ujednání o spolupráci

1.Na ujednání o spolupráci podle čl. 9 odst. 4, čl. 10 odst. 1 písm. f) a čl. 11 odst. 5 písm. b) se vztahují záruky služebního tajemství, které jsou přinejmenším rovnocenné zárukám stanoveným v článku 44. Výměna informací prováděná v rámci těchto ujednání o spolupráci je určena k plnění úkolů ESMA nebo příslušných orgánů.

2.Pokud jde o předávání osobních údajů do třetí země, uplatňuje ESMA nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 51 .

KAPITOLA 3

Rejstřík a přístupnost informací

Článek 13

Rejstřík poskytovatelů ratingu ESG a přístupnost informací v jednotném evropském přístupovém místě

1.ESMA zřídí a vede rejstřík, který obsahuje informace o všech těchto skutečnostech:

a)totožnosti poskytovatelů ratingu ESG, kterým bylo vydáno povolení podle článku 7;

b)totožnosti poskytovatelů ratingu ESG ze třetích zemí, kteří splňují podmínky stanovené v článku 9, a příslušných orgánů třetích zemí odpovědných za dohled nad nimi;

c)totožnosti přejímajícího poskytovatele ratingu ESG a poskytovatele přejímaného ratingu ESG ze třetí země uvedeného v článku 10 a případně příslušných orgánů třetí země, které jsou odpovědné za dohled nad poskytovatelem přejímaného ratingu ESG ze třetí země;

d)totožnosti poskytovatelů ratingu ESG ze třetích zemí, kteří byli uznáni v souladu s článkem 11, a případně příslušných orgánů třetích zemí odpovědných za dohled nad nimi.

2.Rejstřík uvedený v odstavci 1 je veřejně přístupný na internetových stránkách ESMA a v případě potřeby je neprodleně aktualizován.

3.Od 1. ledna 2028 poskytovatel ratingu ESG při zveřejňování jakýchkoli informací podle čl. 18 odst. 1 a čl. 21 odst. 1 současně předloží tyto informace příslušnému orgánu shromažďujícímu informace, který je uveden v odstavci 6 tohoto článku, za účelem jejich přístupnosti v jednotném evropském přístupovém místě zřízeném podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XX/XXXX [nařízení o jednotném evropském přístupovém místě]*.

4.Tyto informace musí splňovat všechny následující požadavky:

a)informace se vypracují ve formátu, ze kterého lze získat údaje, ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení (EU) XX/XXXX [nařízení o jednotném evropském přístupovém místě], nebo je-li to vyžadováno právem EU, ve strojově čitelném formátu ve smyslu čl. 2 bodu 4 nařízení (EU) XX/XXXX [nařízení o jednotném evropském přístupovém místě];

b)k informacím se připojí tato metadata:

1)všechny názvy poskytovatele ratingu ESG, který informace předkládá;

2)identifikátor právnické osoby poskytovatele ratingu ESG podle čl. 7 odst. 4 nařízení (EU) XX/XXXX [nařízení o jednotném evropském přístupovém místě];

3)velikost poskytovatele ratingu ESG podle čl. 7 odst. 4 nařízení (EU) XX/XXXX [nařízení o jednotném evropském přístupovém místě];

4)druh informací klasifikovaných podle čl. 7 odst. 4 nařízení (EU) XX/XXXX [nařízení o jednotném evropském přístupovém místě];

5)metadata specifikující, zda informace obsahují osobní údaje.

5.Pro účely odst. 1 písm. b) bodu ii) poskytovatel ratingu ESG získá identifikátor právnické osoby podle čl. 7 odst. 4 nařízení (EU) XX/XXXX [nařízení o jednotném evropském přístupovém místě].

6.Pro účely zpřístupnění informací uvedených v odstavci 1 v jednotném evropském přístupovém místě je orgánem shromažďujícím informace ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) XX/XXXX [nařízení o jednotném evropském přístupovém místě] ESMA.

7.Od 1. ledna 2028 se informace uvedené v odstavci 1 a v čl. 10 odst. 3, čl. 33 odst. 1 a článcích 34 a 35 zpřístupní v jednotném evropském přístupovém místě. Pro tyto účely je orgánem shromažďujícím informace ve smyslu čl. 2 bodu 2 uvedeného nařízení ESMA. Tyto informace se vypracují ve formátu, ze kterého lze získat údaje, ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení (EU) XX/XXXX [nařízení o jednotném evropském přístupovém místě], zahrnují metadata týkající se názvů a (je-li k dispozici) identifikátor právnické osoby poskytovatele ratingu ESG podle čl. 7 odst. 4 uvedeného nařízení, druh informací klasifikovaných podle čl. 7 odst. 4 uvedeného nařízení a údaj o tom, zda informace obsahují osobní údaje.

8.Pro účely zajištění účinného shromažďování a správy údajů předkládaných v souladu s odstavcem 3 vypracuje ESMA návrhy prováděcích technických norem, v nichž upřesní:

a)všechna ostatní metadata, která mají být k informacím připojena;

b)strukturování údajů v informacích;

c)informace, pro které je vyžadován strojově čitelný formát, a to, jaký strojově čitelný formát se má používat.

Před vypracováním návrhu prováděcích technických norem provede ESMA analýzu nákladů a přínosů. Pro účely písmene c) ESMA posoudí výhody a nevýhody různých strojově čitelných formátů a provede vhodné praktické zkoušky.

ESMA tyto návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

9.V případě potřeby přijme ESMA pokyny pro subjekty k zajištění toho, aby metadata předložená v souladu s odst. 8 prvním pododstavcem písm. a) byla správná.

HLAVA III

INTEGRITA A SPOLEHLIVOST ČINNOSTÍ V OBLASTI RATINGU ESG

KAPITOLA 1

Organizační požadavky, procesy a dokumenty týkající se správy a řízení

Článek 14

Obecné zásady

1.Poskytovatelé ratingu ESG zajistí nezávislost svých ratingových činností, včetně nezávislosti na veškerých politických a ekonomických vlivech nebo omezeních.

2.Poskytovatelé ratingu ESG zavedou pravidla a postupy, které zajistí, aby jejich ratingy ESG byly poskytovány a zveřejňovány nebo zpřístupňovány v souladu s tímto nařízením.

3.Poskytovatelé ratingu ESG použijí systémy, zdroje a postupy, které jsou přiměřené a účinné pro plnění jejich povinností podle tohoto nařízení.

4.Poskytovatelé ratingu ESG přijmou a zavedou písemné zásady a postupy, které zajistí, aby jejich ratingy ESG vycházely z důkladné analýzy všech příslušných informací, které mají k dispozici.

5.Poskytovatelé ratingu ESG přijmou a zavedou vnitřní zásady a postupy náležité péče, které zajistí, aby jejich obchodní zájmy neohrozily nezávislost nebo přesnost posuzování.

6.Poskytovatelé ratingu ESG přijmou a zavedou řádné správní a účetní postupy, mechanismy vnitřní kontroly a účinná kontrolní a ochranná opatření pro systémy zpracování informací.

7.Poskytovatelé ratingu ESG používají pro ratingy ESG, jež poskytují, metodiky pro vydávání ratingů, které jsou přesné a důsledné, systematické, objektivní a ověřitelné, a tyto metodiky používají stabilně.

8.Metodiky pro vydávání ratingů uvedené v odstavci 6 poskytovatelé ratingu ESG průběžně, nejméně jednou ročně, přezkoumávají.

9.Poskytovatelé ratingu ESG sledují a vyhodnocují přiměřenost a účinnost systémů, zdrojů a postupů uvedených v odstavci 2 nejméně jednou ročně a přijímají vhodná opatření pro odstranění veškerých nedostatků.

10.Poskytovatelé ratingu ESG zavedou a udržují stálý a účinný útvar dozoru, který zajistí dohled nad všemi aspekty poskytování jejich ratingů ESG.

Pro svůj útvar dozoru vypracují a zachovávají spolehlivé postupy.

11.Poskytovatelé ratingu ESG přijmou, zavedou a prosazují opatření, která zajistí, aby jejich ratingy ESG vycházely z důkladné analýzy všech informací, které mají k dispozici a které jsou relevantní pro jejich analýzu v souladu s jejich metodikami pro vydávání ratingů. Přijmou veškerá nezbytná opatření, která zajistí, že informace, které používají při přidělování ratingů ESG, jsou dostatečně kvalitní a pocházejí ze spolehlivých zdrojů. Poskytovatelé ratingu ESG výslovně uvedou, že jejich ratingy ESG představují jejich vlastní stanovisko.

12.Poskytovatelé ratingu ESG nezveřejní informace o svém duševním kapitálu, duševním vlastnictví, know-how nebo výsledcích inovací, které lze považovat za obchodní tajemství ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 52 .

13.Poskytovatelé ratingu ESG provedou změny svých ratingů ESG pouze v souladu se svými metodikami pro vydávání ratingů zveřejněnými podle článku 21.

Článek 15

Oddělení podnikatelských a jiných činností

1.Poskytovatelé ratingu ESG nesmějí poskytovat žádnou z těchto činností:

a)poradenskou činnost pro investory nebo podniky;

b)vydávání a prodej ratingů (úvěrových hodnocení);

c)vypracovávání referenčních hodnot;

d)investiční činnost;

e)auditní činnost;

f)bankovní, pojišťovací nebo zajišťovací činnosti.

2.Poskytovatelé ratingu ESG zajistí, aby poskytování jiných služeb, než jsou služby uvedené v odstavci 1, nevytvářelo riziko střetu zájmů v rámci jejich činností v oblasti ratingu ESG.

Článek 16

Ratingoví analytici, zaměstnanci a další osoby podílející se na poskytování ratingů ESG

1.Poskytovatelé ratingu ESG zajistí, aby ratingoví analytici, zaměstnanci a všechny další fyzické osoby, jejichž služby jim jsou k dispozici nebo pod jejich kontrolou a které se přímo podílejí na poskytování ratingů ESG, včetně analytiků přímo zapojených do ratingového procesu a osob podílejících se na poskytování skóre, disponovali znalostmi a zkušenostmi potřebnými pro plnění svěřených povinností a úkolů.

2.Poskytovatelé ratingu ESG zajistí, aby osoby uvedené v odstavci 1 nesměly vyvolat jednání o poplatcích nebo platbách s jakoukoli hodnocenou jednotkou nebo jakoukoli osobou přímo či nepřímo spojenou s hodnocenou jednotkou prostřednictvím kontroly ani se těchto jednání účastnit.

3.Osoby uvedené v odstavci 1 nesmějí nakupovat ani prodávat žádný finanční nástroj vydaný, zaručený nebo jinak podporovaný hodnocenou jednotkou kromě podílů na osobách nebo fondech diverzifikovaného kolektivního investování, včetně spravovaných fondů, ani se podílet na žádné transakci s takovými finančními nástroji.

4.Osoby uvedené v odstavci 1 se nesmějí podílet na stanovování ratingu ESG hodnocené jednotky ani toto stanovování jakkoli ovlivňovat, pokud:

a)vlastní finanční nástroje hodnocené jednotky, s výjimkou podílů na osobách nebo fondech diverzifikovaného kolektivního investování;

b)vlastní finanční nástroje jakéhokoli subjektu spřízněného s hodnocenou jednotkou, jejichž vlastnictví může zapříčinit střet zájmů nebo může být všeobecně vnímáno jako příčina střetu zájmů, s výjimkou podílů na osobách nebo fondech diverzifikovaného kolektivního investování;

c)byly v poslední době s hodnocenou jednotkou v zaměstnaneckém, obchodním nebo jiném vztahu, který může zapříčinit střet zájmů nebo může být všeobecně vnímán jako příčina střetu zájmů.

5.Poskytovatelé ratingu ESG zajistí, aby osoby uvedené v odstavci 1:

a)přijaly veškerá přiměřená opatření na ochranu majetku a záznamů v držení poskytovatele ratingu ESG před podvodem, krádeží nebo zneužitím, s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti obchodních činností poskytovatele ratingu ESG a k povaze a rozsahu činností v oblasti ratingu ESG;

b)nesdílely důvěrné informace, které byly svěřeny poskytovateli ratingu ESG, s nikým, kdo se přímo nepodílí na poskytování činností v oblasti ratingu ESG, včetně ratingových analytiků a zaměstnanců jakékoli osoby přímo či nepřímo spojené s poskytovatelem ratingu ESG prostřednictvím kontroly, a jakékoli jiné fyzické osoby, jejichž služby jsou k dispozici osobám přímo či nepřímo spojeným s poskytovatelem ratingu ESG prostřednictvím kontroly nebo které jsou pod jejich kontrolou;

c)nepoužívaly ani nesdílely důvěrné informace k žádným jiným účelům, než je poskytování činností v oblasti ratingu ESG, mimo jiné k obchodování s finančními nástroji.

6.Osoby uvedené v odstavci 1, které se domnívají, že se jakákoli jiná osoba uvedená v odstavci 1 dopustila jednání, které považují za protiprávní, o tom neprodleně informují útvar compliance. Poskytovatel ratingu ESG zajistí, aby toto oznamování nemělo pro oznamující osobu žádné negativní důsledky.

7.Pokud ratingový analytik ukončí svůj pracovní poměr u poskytovatele ratingu ESG a nastoupí k hodnocené jednotce, na jejímž ratingu se podílel, poskytovatel ratingu ESG přezkoumá práci ratingového analytika za období jednoho roku před jeho odchodem.

8.Osoby uvedené v odstavci 1 nesmějí po dobu šesti měsíců od poskytnutí ratingu nastoupit do klíčové řídící funkce v rámci hodnocené jednotky, na jejímž ratingu se podílely.

Článek 17

Požadavky na vedení a uchovávání záznamů

1.Poskytovatelé ratingu ESG vedou o své činnosti v oblasti ratingu ESG záznamy. Tyto záznamy obsahují informace uvedené v příloze II.

2.Informace uvedené v odstavci 1 uchovávají poskytovatelé ratingu ESG po dobu nejméně pěti let a v takové podobě, aby bylo možné stanovení ratingu ESG zopakovat a plně pochopit.

Článek 18

Mechanismus vyřizování stížností

1.Poskytovatelé ratingu ESG musí mít zavedeny postupy pro přijímání, prošetřování a uchovávání záznamů o podaných stížnostech a tyto postupy zveřejní na svých internetových stránkách.

2.Postupy uvedené v odstavci 1 zajistí, aby:

a)poskytovatel ratingu ESG zveřejnil pravidla pro vyřizování stížností, která umožní, aby byly předkládány stížnosti ohledně:

1)zdrojů údajů použitých pro konkrétní rating ESG;

2)způsobu, jakým byla použita metodika pro vydávání ratingů ve vztahu ke konkrétnímu ratingu ESG;

3)skutečnosti, zda je konkrétní rating ESG reprezentativní pro hodnocenou jednotku;

4)navrhované změny procesu stanovování ratingu ESG;

5)jiných rozhodnutí týkajících se ratingu ESG;

b)stížnosti byly včas a spravedlivě prošetřeny a o výsledku šetření byl stěžovatel vyrozuměn v přiměřené lhůtě, ledaže by takové vyrozumění bylo v rozporu s cíli veřejného pořádku nebo s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 53 ;

c)šetření bylo provedeno nezávisle na zaměstnancích, kterých se předmět stížnosti týká.

Článek 19

Externí zajišťování služeb nebo činností

1.Poskytovatelé ratingu ESG nesmějí externě zajišťovat důležité provozní funkce, pokud by takové externí zajišťování služeb podstatně narušilo kvalitu strategií a postupů vnitřní kontroly poskytovatele ratingu ESG nebo schopnost Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) vykonávat dohled nad tím, zda poskytovatel ratingu ESG dodržuje své povinnosti podle tohoto nařízení.

2.Poskytovatelé ratingu ESG, kteří externě zajišťují funkce nebo jakékoli služby nebo činnosti, které jsou důležité pro poskytování ratingu ESG, zůstávají plně odpovědní za plnění všech povinností podle tohoto nařízení.

3.Poskytovatelé ratingu ESG, kteří externě zajišťují funkce nebo jakékoli služby nebo činnosti, které jsou důležité pro poskytování ratingu ESG, zůstávají plně odpovědní za zveřejňování informací uvedených v příloze II.

Článek 20

Výjimky z požadavků na správu a řízení

1.ESMA může poskytovatele ratingu ESG na jeho žádost osvobodit od povinnosti dodržovat některé požadavky stanovené v článku 14, pokud je tento poskytovatel ratingu ESG schopen prokázat, že tyto požadavky nejsou přiměřené s ohledem na povahu, rozsah a složitost jeho obchodní činnosti a povahu a rozsah vydávání ratingů ESG, a za předpokladu, že:

a)poskytovatelem ratingu ESG je malý nebo střední podnik podle kritérií stanovených v článku 3 směrnice 2013/34/EU;

b)poskytovatel ratingu ESG zavedl opatření a postupy, a zejména mechanismy vnitřní kontroly, pravidla pro oznamování a opatření zajišťující nezávislost ratingových analytiků a osob schvalujících ratingy ESG a zajišťující účinné dodržování tohoto nařízení;

c)velikost poskytovatele ratingu ESG není stanovena tak, aby se poskytovatel ratingu ESG nebo skupina poskytovatelů ratingu ESG vyhnula plnění požadavků stanovených tímto nařízením.

2.V případě skupiny poskytovatelů ratingu ESG ESMA zajistí, aby alespoň jeden z poskytovatelů ratingu ESG ve skupině nebyl od požadavků stanovených tímto nařízení osvobozen.

KAPITOLA 2

Požadavky na transparentnost

Článek 21

Zveřejňování metodik, modelů a klíčových předpokladů pro vydávání ratingů používaných při činnostech v oblasti ratingu ESG

1.Poskytovatelé ratingu ESG zveřejní na svých internetových stránkách metodiky, modely a klíčové předpoklady pro vydávání ratingů, které používají při svých činnostech v oblasti ratingu ESG, včetně informací uvedených v příloze III bodě 1.

2.ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž blíže upřesní prvky, které mají být v souladu s odstavcem 1 zveřejněny.

3.Tyto návrhy regulačních technických norem předloží ESMA Komisi do XX. XXXX.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 22

Poskytování informací předplatitelům ratingů ESG a hodnoceným jednotkám

1.Poskytovatelé ratingu ESG zpřístupní svým předplatitelům a hodnoceným jednotkám alespoň informace uvedené v příloze III bodě 2.

2.ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž blíže upřesní prvky, které mají být v souladu s odstavcem 1 zveřejněny.

3.Tyto návrhy regulačních technických norem předloží ESMA Komisi do XX. XXXX.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

KAPITOLA 3

Nezávislost a střety zájmů

Článek 23

Nezávislost a předcházení střetům zájmů

1.Poskytovatelé ratingu ESG zavedou spolehlivé systémy správy a řízení, které zahrnují jasnou organizační strukturu s přesně vymezenými, transparentními a konzistentními úlohami a povinnostmi všech osob zapojených do poskytování ratingu ESG.

2.Poskytovatelé ratingu ESG přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby žádný poskytnutý rating ESG nebyl ovlivněn žádným stávajícím nebo potenciálním střetem zájmů ani obchodním vztahem poskytovatele ratingu ESG nebo jeho akcionářů, řídících pracovníků, ratingových analytiků, zaměstnanců nebo jakékoli jiné fyzické osoby, jejíž služby mají poskytovatelé ratingu ESG k dispozici nebo jsou pod jejich kontrolou, nebo jakékoli osoby s nimi přímo či nepřímo spojené prostřednictvím kontroly.

3.Existuje-li u poskytovatele ratingu ESG riziko střetu zájmů v důsledku vlastnické struktury, kontrolních podílů nebo činností tohoto poskytovatele ratingu ESG, jakéhokoli subjektu, který poskytovatele ratingu ESG vlastní nebo ovládá, subjektu, který je poskytovatelem ratingu ESG vlastněn nebo ovládán, nebo jakýchkoli přidružených subjektů poskytovatele ratingu ESG, může ESMA od poskytovatele ratingu ESG požadovat, aby přijal opatření ke zmírnění tohoto rizika. Tato opatření mohou zahrnovat zřízení nezávislého útvaru dozoru, který vyváženě zastupuje zúčastněné strany, včetně uživatelů ratingů ESG a přispěvatelů do těchto ratingů.

Nelze-li střet zájmů uvedený v prvním pododstavci přiměřeným způsobem řešit, může ESMA požadovat, aby poskytovatel ratingu ESG ukončil činnosti nebo vztahy, jež jsou příčinou tohoto střetu zájmů, nebo může požadovat, aby poskytovatel ratingu ESG přestal ratingy ESG poskytovat.

4.Poskytovatelé ratingu ESG oznámí ESMA veškeré stávající nebo možné střety zájmů, včetně střetů zájmů vyplývajících z vlastnictví nebo kontroly poskytovatelů ratingu ESG.

5.Poskytovatelé ratingu ESG zavedou a uplatňují strategie, postupy a účinná organizační opatření pro zjišťování, zveřejňování, prevenci, řízení a zmírňování střetů zájmů. Poskytovatelé ratingu ESG tyto strategie, postupy a opatření pravidelně přezkoumávají a aktualizují. Tyto strategie, postupy a opatření zejména poskytují prevenci, řízení a zmírnění pro střety zájmů způsobené vlastnictvím nebo kontrolou poskytovatele ratingu ESG nebo jinými zájmy ve skupině poskytovatele ratingu ESG nebo pro střety zájmů způsobené jinými osobami, které v souvislosti se stanovením ratingu ESG vykonávají vliv nebo kontrolu nad poskytovatelem ratingu ESG.

6.Poskytovatelé ratingu ESG přezkoumají své operace s cílem zjistit možné střety zájmů alespoň jednou ročně.

Článek 24

Řízení možných střetů zájmů zaměstnanců

1.Poskytovatelé ratingu ESG zajistí, aby jejich zaměstnanci a další fyzické osoby, jejichž služby jim jsou k dispozici nebo pod jejich kontrolou a kteří se přímo podílejí na poskytování ratingu ESG:

a)disponovali dovednostmi, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů a povinností, a byli účinným způsobem řízeni a kontrolováni;

b)nebyli vystaveni nežádoucím vlivům a nebyli předmětem střetů zájmů;

c) aby odměňování a hodnocení výkonu těchto osob nevytvářelo střet zájmů ani jinak nesnižovalo integritu procesu stanovování ratingu ESG;

d)neměli žádné zájmy ani obchodní styky, které by ohrožovaly činnosti poskytovatele ratingu ESG;

e)měli zakázáno přispívat ke stanovení ratingu ESG účastí na nabídkách, poptávkách a obchodech svým jménem či jménem účastníků trhu, s výjimkou případů, kdy je tento příspěvek výslovně vyžadován jako součást metodiky pro vydávání ratingů ESG a řídí se zvláštními pravidly v ní stanovenými;

f)podléhali účinným postupům kontroly výměny informací s jinými zaměstnanci podílejícími se na činnostech, jež mohou vytvářet riziko střetu zájmů, nebo se třetími stranami, pokud tyto informace mohou ovlivnit rating ESG.

2.Poskytovatelé ratingu ESG zavedou zvláštní postupy vnitřní kontroly k zajištění věrohodnosti a spolehlivosti zaměstnance nebo osoby, kteří rating ESG stanovují, včetně toho, že ratingy ESG budou před šířením interně schváleny vedením.

Článek 25

Spravedlivé, přiměřené, transparentní a nediskriminační zacházení s uživateli ratingů ESG

1.Poskytovatelé ratingu ESG přijmou opatření, která jsou přiměřená k zajištění toho, aby poplatky účtované klientům byly spravedlivé, přiměřené, transparentní, nediskriminační a aby byly založeny na nákladech.

2.Pro účely odstavce 1 může ESMA požadovat, aby mu poskytovatelé ratingu ESG poskytli podložené důkazy, může přijmout opatření v oblasti dohledu v souladu s článkem 33 a může rozhodnout o uložení pokut v souladu s článkem 34, pokud zjistí, že poplatky, které poskytovatelé ratingu ESG účtují, nejsou spravedlivé, přiměřené, transparentní, nediskriminační ani nejsou založeny na skutečných nákladech.

KAPITOLA 4

Dohled vykonávaný ESMA

Oddíl 1

Obecné zásady

Článek 26

Zákaz zasahování do obsahu ratingů či metodik

Při plnění svých povinností podle tohoto nařízení nezasahují ESMA, Komise ani orgány veřejné správy členského státu do obsahu ratingů ESG či metodik.

Článek 27

ESMA

1.V souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 ESMA vydá a aktualizuje pokyny pro spolupráci mezi ESMA a příslušnými orgány pro účely tohoto nařízení, včetně postupů a podrobných podmínek týkajících se přenášení úkolů.

2.V souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 ESMA ve spolupráci s EBA a EIOPA do XX. XXXX vydá a aktualizuje pokyny k uplatňování režimu přejímání uvedeného v článku 10 tohoto nařízení.

3.ESMA zveřejní výroční zprávu o uplatňování tohoto nařízení, včetně přijatých opatření v oblasti dohledu a sankcí uložených orgánem ESMA podle tohoto nařízení, včetně pokut a penále. Tato zpráva obsahuje zejména informace o vývoji trhu s ratingy ESG a posouzení uplatňování režimů třetích zemí uvedených v článcích 9, 10 a 11.

Výroční zprávu uvedenou v prvním pododstavci předloží ESMA Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

4.ESMA při plnění svých úkolů spolupracuje s EBA a EIOPA a před vydáním a aktualizací pokynů a před předložením návrhů regulačních technických norem s EBA a EIOPA konzultuje.

Článek 28

Příslušné orgány

1.Každý členský stát určí do XX. XXXX příslušný orgán pro účely tohoto nařízení.

2.Příslušné orgány musí být vybaveny dostatečnými personálními zdroji, co do množství a odborných znalostí, aby byly schopny uplatňovat toto nařízení.

Článek 29

Výkon pravomocí uvedených v článcích 30 až 32

Pravomoci svěřené podle článků 30 až 32 orgánu ESMA či kterémukoli z jeho úředníků nebo dalším jím pověřeným osobám nesmějí být užity k tomu, aby se vyžadovalo zpřístupnění informací nebo dokumentů, na něž se vztahuje právní výsada.

Článek 30

Žádosti o informace

1.ESMA může prostou žádostí nebo rozhodnutím požadovat, aby poskytovatelé ratingu ESG, osoby podílející se na činnostech v oblasti ratingu ESG, hodnocené jednotky, třetí osoby, které poskytovatelé ratingu ESG využívají v rámci externího zajišťování provozních funkcí nebo činnosti, a osoby jinak úzce a významně spjaté nebo propojené s poskytovateli ratingu ESG nebo s činnostmi v oblasti ratingu ESG poskytli veškeré informace, které potřebuje k plnění svých povinností podle tohoto nařízení.

2.V případě prosté žádosti o informace podle odstavce 1 ESMA:

a)odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b)uvede účel žádosti;

c)upřesní, jaké informace jsou požadovány;

d)stanoví lhůtu, ve které mají být informace poskytnuty;

e)upozorní osobu, od níž informace žádá, že nemá povinnost informace poskytnout, ale že odpověď na žádost o informace nesmí být nesprávná nebo zavádějící;

f)upozorní na pokutu stanovenou v článku 34, pokud jsou odpovědi na položené otázky nesprávné nebo zavádějící.

3.V případě žádosti o poskytnutí informací podle odstavce 1 na základě rozhodnutí orgán ESMA:

a)odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b)uvede účel žádosti;

c)upřesní, jaké informace jsou požadovány;

d)stanoví lhůtu, ve které mají být informace poskytnuty;

e)upozorní na penále stanovené v článku 35, jestliže jsou požadované informace neúplné;

f)upozorní na pokutu stanovenou v článku 34, pokud jsou odpovědi na položené otázky nesprávné nebo zavádějící;

g)upozorní na možnost odvolat se proti rozhodnutí k odvolacímu senátu a nechat rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem Evropské unie v souladu s články 60 a 61 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.Požadované informace poskytují osoby uvedené v odstavci 1 nebo jejich zástupci a v případě právnických osob nebo sdružení bez právní subjektivity osoby zmocněné je zastupovat podle zákona nebo podle stanov. Za své klienty mohou sdělit informace řádně zmocnění právní zástupci. Klienti však nesou i nadále plnou odpovědnost, jsou-li informace poskytnuté právními zástupci neúplné, nepravdivé či zavádějící.

5.ESMA zašle neprodleně kopii prosté žádosti nebo svého rozhodnutí příslušnému orgánu členského státu, na jehož území mají bydliště nebo jsou usazeny osoby uvedené v odstavci 1, jichž se žádost o informace týká.

Článek 31

Obecná šetření

1.V zájmu plnění povinností podle tohoto nařízení může ESMA provádět veškerá nezbytná šetření osob uvedených v čl. 30 odst. 1. Za tímto účelem jsou úředníci ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené zmocněni:

a)zkoumat jakékoli záznamy, údaje, postupy a jakékoli jiné materiály, které mají význam pro plnění jeho úkolů, a to bez ohledu na nosič, na němž jsou uchovávány;

b)pořizovat nebo získávat ověřené kopie takových záznamů, údajů, postupů a jiných materiálů nebo výpisy z nich;

c)předvolat jakoukoli osobu uvedenou v čl. 30 odst. 1 nebo její zástupce či zaměstnance a požádat je o ústní nebo písemné vysvětlení skutečností nebo dokumentů, které se týkají předmětu a účelu kontroly, a odpovědi zaznamenat;

d)vyslechnout jakoukoli jinou fyzickou či právnickou osobu, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření;

e)požadovat výpisy telefonních hovorů a datových přenosů.

2.Úředníci ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené pro účely šetření podle odstavce 1 vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel šetření. V tomto pověření jsou také uvedena penále stanovená v čl. 35 odst. 1, jestliže požadované záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné materiály či odpovědi osob uvedených v článku na položené otázky nejsou poskytnuty nebo jsou neúplné, a pokuty stanovené v článku 34, jestliže jsou odpovědi osob uvedených v článku na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící.

3.Osoby uvedené v čl. 30 odst. 1 jsou povinny se podrobit šetřením zahájeným na základě rozhodnutí ESMA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel šetření, penále stanovená v článku 3, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem Evropské unie.

4.ESMA s dostatečným předstihem před šetřením informuje o šetření a o totožnosti pověřených osob příslušný orgán členského státu, na jehož území má šetření probíhat. Úředníci dotčeného příslušného orgánu poskytují na žádost ESMA těmto pověřeným osobám součinnost při plnění jejich povinností. Úředníci dotčeného příslušného orgánu se mohou na požádání šetření také účastnit.

5.Jestliže požadavek poskytnout výpisy telefonních hovorů a datových přenosů podle odst. 1 písm. e) vyžaduje podle vnitrostátních právních předpisů povolení justičního orgánu, musí být o takové povolení požádáno. O toto povolení lze také žádat jako o předběžné opatření.

6.Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 5, vnitrostátní justiční orgán přezkoumá, zda je rozhodnutí ESMA pravé a zda navrhovaná donucovací opatření nejsou vzhledem k předmětu šetření svévolná nebo nepřiměřená. Při přezkoumávání přiměřenosti těchto donucovacích opatření může vnitrostátní justiční orgán požádat orgán ESMA o podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má ESMA podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení, jakož i závažnost tohoto údajného porušení a povahu účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost šetření ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu ESMA. Zákonnost rozhodnutí ESMA přezkoumává pouze Soudní dvůr Evropské unie postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 32

Kontroly na místě

1.ESMA může za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení provádět veškeré nezbytné kontroly na místě v provozních prostorách právnických osob uvedených v čl. 30 odst. 1. Vyžaduje-li to řádné provedení a účinnost kontroly, může ESMA provést kontrolu na místě bez předchozího ohlášení.

2.Úředníci ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor a na pozemky právnických osob, kterých se rozhodnutí o šetření přijaté orgánem ESMA týká, a mají veškeré pravomoci stanovené v čl. 31 odst. 1. Zároveň jsou oprávněni zapečetit jakékoli provozní prostory a účetní knihy nebo záznamy na dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné.

3.Úředníci ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel kontroly a také penále stanovená v článku 31 pro případ, že se dotyčné osoby kontrole nepodrobí. S dostatečným předstihem před kontrolou informuje ESMA o kontrole příslušný orgán členského státu, na jehož území má probíhat.

4.Osoby uvedené v čl. 30 odst. 1 se podrobí kontrolám na místě nařízeným na základě rozhodnutí ESMA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel kontroly, datum, kdy má být kontrola zahájena, penále stanovená v článku 31, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a dále právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem Evropské unie. ESMA přijímá taková rozhodnutí po konzultaci s příslušným orgánem členského státu, na jehož území má kontrola probíhat.

5.Úředníci příslušného orgánu členského státu, na jehož území má kontrola probíhat, jakož i osoby tímto orgánem pověřené nebo jmenované poskytují na žádost orgánu ESMA aktivní součinnost jeho úředníkům i dalším osobám jím pověřeným. Za tímto účelem mají pravomoci stanovené v odstavci 2. Úředníci příslušného orgánu dotyčného členského státu se mohou na požádání kontrol na místě také účastnit.

6.ESMA také může požádat, aby příslušné orgány provedly určité vyšetřovací úkony a kontroly na místě jeho jménem, jak je stanoveno v tomto článku a v čl. 31 odst. 1. Za tímto účelem mají příslušné orgány stejné pravomoci jako ESMA, jak je uvedeno v tomto článku a v čl. 31 odst. 1.

7.Pokud úředníci ESMA a další doprovázející osoby tímto orgánem pověřené zjistí, že se určitá osoba odmítá podrobit kontrole nařízené podle tohoto článku, příslušný orgán dotyčného členského státu jim poskytne nezbytnou pomoc a podle potřeby požádá o pomoc policii nebo rovnocenný donucovací orgán, který jim provedení kontroly na místě umožní.

8.Pokud kontrola na místě stanovená v odstavci 1 nebo pomoc stanovená v odstavci 7 vyžaduje podle vnitrostátních právních předpisů povolení justičního orgánu, musí být o takové povolení požádáno. O toto povolení lze také žádat jako o předběžné opatření.

9.Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 8, vnitrostátní justiční orgán přezkoumá, zda je rozhodnutí ESMA pravé a zda navrhovaná donucovací opatření nejsou vzhledem k předmětu kontroly svévolná nebo nepřiměřená. Při přezkoumávání přiměřenosti těchto donucovacích opatření může vnitrostátní justiční orgán požádat orgán ESMA o podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má ESMA podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení, jakož i závažnost tohoto údajného porušení a povahu účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost kontroly ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu ESMA. Zákonnost rozhodnutí ESMA přezkoumává pouze Soudní dvůr Evropské unie postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 1095/2010.

Oddíl 2

Správní sankce a jiná správní opatření

Článek 33

Opatření ESMA v oblasti dohledu

1.Pokud ESMA zjistí, že poskytovatel ratingu ESG nesplnil své povinnosti podle tohoto nařízení, přijme jedno nebo více z těchto opatření v oblasti dohledu:

a)odebere povolení poskytovatele ratingu ESG;

b)dočasně zakáže poskytovateli ratingu ESG poskytovat ratingy ESG, dokud nebude porušování povinnosti ukončeno;

c)pozastaví používání ratingů ESG poskytovaných poskytovatelem ratingu ESG, dokud nebude porušení povinnosti ukončeno;

d)nařídí poskytovateli ratingu ESG, aby porušování povinnosti ukončil;

e)uloží pokuty podle článku 34;

f)vydá veřejná oznámení.

2.Opatření v oblasti dohledu uvedená v odstavci 1 musí být účinná, přiměřená a odrazující.

3.Při přijímání opatření v oblasti dohledu uvedených v odstavci 1 ESMA zohlední povahu a závažnost porušení povinnosti, přičemž vezme v úvahu tato kritéria:

a)trvání a četnost porušení povinnosti;

b)zda byl spáchán nebo umožněn trestný čin finanční povahy či zda takový trestný čin jinak souvisí s uvedeným porušením povinnosti;

c)zda k porušení povinnosti došlo úmyslně nebo z nedbalosti;

d)míru odpovědnosti osoby odpovědné za porušení povinnosti;

e)finanční sílu poskytovatele ratingu ESG na základě jeho celkového ročního čistého obratu;

f)vliv porušení povinnosti na zájmy retailových investorů;

g)výši zisku, kterého poskytovatel ratingu ESG dosáhl, nebo ztráty, které zabránil, nebo ztráty, která porušením vznikla třetím osobám, jestliže lze tyto zisky a ztráty určit;

h)úroveň spolupráce poskytovatele ratingu ESG s ESMA, aniž je dotčena potřeba zajistit vydání zisku, kterého tento poskytovatel ratingu ESG dosáhl, nebo ztráty, které tento poskytovatel ratingu ESG zabránil;

i)předchozí porušení povinnosti poskytovatelem ratingu ESG;

j)opatření, která poskytovatel ratingu ESG po porušení povinnosti přijal, aby zabránit jeho opakování.

4.Veškerá opatření přijatá podle odstavce 1 oznámí ESMA bez zbytečného odkladu osobě, která za porušení povinnosti nese odpovědnost. Veškerá tato opatření zveřejní ESMA na svých internetových stránkách do deseti pracovních dnů ode dne jejich přijetí.

Zveřejnění uvedené v prvním pododstavci musí obsahovat všechny tyto údaje:

a)prohlášení potvrzující právo poskytovatele ratingu ESG se proti rozhodnutí odvolat;

b)v příslušných případech prohlášení o tom, že bylo podáno odvolání, spolu s upřesněním, že toto odvolání nemá odkladný účinek;

c)prohlášení uvádějící, že ESMA může pozastavit uplatňování rozhodnutí, proti němuž bylo odvolání podáno, v souladu s čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 34

Pokuty

1.Pokud ESMA zjistí, že poskytovatel ratingu ESG, případně jeho právní zástupce, úmyslně nebo z nedbalosti porušil toto nařízení, přijme rozhodnutí o uložení pokuty. Maximální výše pokuty činí 10 % celkového ročního čistého obratu poskytovatele ratingu ESG, vypočteného na základě nejnovější účetní závěrky schválené vedoucím orgánem poskytovatele ratingu ESG.

2.Je-li poskytovatel ratingu ESG mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle směrnice 2013/34/EU, je příslušným celkovým ročním čistým obratem celkový roční čistý obrat nebo odpovídající druh příjmů v souladu s příslušným právem Unie v oblasti účetnictví podle nejnovější dostupné konsolidované účetní závěrky schválené vedoucím orgánem vrcholného mateřského podniku.

3.Při určování výše pokuty podle odstavce 1 ESMA zohlední kritéria stanovená v čl. 33 odst. 3.

4.Bez ohledu na odstavec 3 platí, že pokud měl poskytovatel ratingu ESG z porušení povinnosti přímo nebo nepřímo finanční prospěch, je výše pokuty přinejmenším rovna tomuto prospěchu.

5.Jestliže se poskytovatel ratingu ESG svým jednáním nebo opomenutím dopustil více než jednoho porušení tohoto nařízení, uplatní se pouze nejvyšší z pokut vypočtených podle odstavce 2 vztahující se k jednomu z těchto porušení.

Článek 35

Penále

1.ESMA rozhodnutím uloží penále s cílem přimět:

a)poskytovatele ratingu ESG, aby v souladu s rozhodnutím přijatým podle článku 33 ukončil porušování povinnosti;

b)osoby podle čl. 30 odst. 1:

1)aby poskytly úplné informace, o které byly požádány na základě rozhodnutí přijatého podle článku 30;

2)aby se podrobily šetření, a zejména předložily úplné záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné požadované materiály a doplnily a opravily další informace poskytnuté v šetření zahájeném na základě rozhodnutí přijatého podle článku 30;

3)aby se podrobily kontrole na místě nařízené rozhodnutím podle článku 32.

2.Penále musí být účinné a přiměřené. ESMA ukládá penále na denním základě, dokud dotčený poskytovatel ratingu ESG nebo dotčená osoba nevyhoví příslušnému rozhodnutí podle odstavce 1.

3.Bez ohledu na odstavec 2 činí výše penále 3 % průměrného denního obratu v předchozím hospodářském roce nebo v případě fyzických osob 2 % průměrného denního příjmu v předchozím kalendářním roce. Penále se vypočítá ode dne určeného v rozhodnutí, kterým se ukládá.

4.Penále lze uložit na dobu, která nepřekročí šest měsíců ode dne oznámení rozhodnutí ESMA. Po skončení této doby ESMA opatření přezkoumá.

Článek 36

Zveřejňování, povaha a alokace pokut a penále a výkon rozhodnutí o jejich uložení

1.ESMA zveřejní každou pokutu a penále uložené podle článků 34 a 35 s výjimkou případů, kdy by jejich zveřejnění vážně ohrozilo unijní finanční trhy nebo způsobilo zúčastněným stranám nepřiměřenou škodu. Tyto zveřejněné informace nesmějí obsahovat osobní údaje ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 54 .

2.Pokuty a penále uložené podle článků 34 a 35 jsou správní povahy.

3.Pokuty a penále uložené podle článků 34 a 35 jsou vykonatelné.

Výkon rozhodnutí o uložení pokut nebo penále se řídí procesními pravidly platnými v členském státě nebo třetí zemi, na jejichž území se provádí.

4.Pokuty a penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Oddíl 3

Postupy a přezkum

Článek 37

Procesní pravidla pro přijímání opatření v oblasti dohledu a ukládání pokut

1.Pokud ESMA zjistí, že existují závažné náznaky možného porušení tohoto nařízení, jmenuje v rámci ESMA nezávislého vyšetřujícího úředníka, aby věc vyšetřil. Tento jmenovaný úředník se nesmí účastnit ani se nesměl přímo ani nepřímo účastnit dohledu nad ratingy ESG, jichž se porušení týká, a svou funkci vykonává nezávisle na radě orgánů dohledu ESMA.

2.Vyšetřující úředník uvedený v odstavci 1 vyšetří údajná porušení povinnosti, přičemž vezme v úvahu veškeré připomínky vyšetřovaných osob, a kompletní spis se svým nálezem předá radě orgánů dohledu ESMA.

3.Vyšetřující úředník má pravomoc vyžádat si informace podle článku 30 a provádět šetření a kontroly na místě podle článků 31 a 32.

4.Při plnění svých úkolů má vyšetřující úředník přístup ke všem dokumentům a informacím, které ESMA shromáždil v rámci své činnosti v oblasti dohledu.

5.V průběhu vyšetřování podle tohoto článku je plně respektováno právo vyšetřovaných osob na obhajobu.

6.Jakmile je spis s nálezem předán radě orgánů dohledu ESMA, uvědomí vyšetřující úředník vyšetřované osoby.

7.Na základě spisu obsahujícího nález vyšetřujícího úředníka, a pokud o to dotyčné osoby požádají, po vyslechnutí těchto osob v souladu s článkem 38 rada orgánů dohledu ESMA posoudí, zda se jedna nebo více vyšetřovaných osob dopustilo dotčeného porušení, a pokud dospěje k závěru, že k takovému porušení došlo, přijme opatření v oblasti dohledu podle článku 33 a uloží pokutu v souladu s článkem 34.

8.Vyšetřující úředník se jednání rady orgánů dohledu ESMA neúčastní ani do jejího rozhodování jinak nezasahuje.

9.Komise doplní toto nařízení přijetím dalších procesních pravidel pro výkon pravomoci ESMA ukládat pokuty a penále, včetně ustanovení o právu na obhajobu, ustanovení o lhůtách a o výběru pokut a penále, a přijetím podrobných pravidel o promlčecích lhůtách týkajících se ukládání a výkonu sankcí.

Pravidla uvedená v prvním pododstavci se přijímají prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 45.

10.Zjistí-li ESMA při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat trestný čin, postoupí věc příslušným vnitrostátním orgánům činným v trestním řízení. ESMA neuloží pokuty nebo penále v případech, kdy stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v rámci trestního řízení podle vnitrostátního práva k osvobozujícímu nebo odsuzujícímu rozhodnutí, které již nabylo právní moci.

Článek 38

Vyjádření účastníků šetření

1.Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí podle článků 33, 34 a 35 poskytne ESMA účastníkům řízení příležitost vyjádřit se k jeho zjištěním. ESMA založí svá rozhodnutí pouze na zjištěních, ke kterým měli účastníci řízení příležitost se vyjádřit.

První pododstavec se nepoužije v případech, kdy je třeba přijmout naléhavá opatření podle článku 33, aby se zabránilo významnému a bezprostřednímu poškození finančního systému. V uvedeném případě může ESMA přijmout prozatímní rozhodnutí s tím, že co nejdříve po přijetí svého rozhodnutí musí dát dotyčným osobám příležitost k vyjádření.

2.V průběhu šetření musí být plně respektováno právo účastníků řízení na obhajobu. Mají právo nahlížet do spisů ESMA, s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodního tajemství. Právo na přístup ke spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani na interní přípravné dokumenty ESMA.

Článek 39

Přezkum Soudním dvorem

Soudní dvůr má neomezenou pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, jimiž ESMA uložil pokutu nebo penále. Uloženou pokutu nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.

Oddíl 4

Poplatky a přenášení úkolů

Článek 40

Poplatky za dohled

1.ESMA účtuje poskytovatelům ratingu ESG poplatky v souladu s aktem v přenesené pravomoci přijatým podle odstavce 2. Tyto poplatky plně pokrývají výdaje ESMA nezbytné pro dohled nad poskytovateli ratingu ESG a pro náhradu veškerých nákladů, jež mohou příslušným orgánům vzniknout při plnění úkolů na základě tohoto nařízení, zejména v důsledku přenesení úkolů v souladu s článkem 41.

2.Výše individuálního poplatku je úměrná ročnímu čistému obratu příslušného poskytovatele ratingu ESG.

Do XX. XXXX přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 45 za účelem doplnění tohoto nařízení tím, že upřesní druh poplatků, záležitosti, za něž se poplatky vybírají, výši poplatků, způsob jejich úhrady a případně způsob, jakým má ESMA poskytnout příslušným orgánům náhradu nákladů, které jim případně vznikly při výkonu činností podle tohoto nařízení, zejména v důsledku přenesení úkolů podle článku 41.

KAPITOLA 5

Spolupráce mezi ESMA a příslušnými vnitrostátními orgány

Článek 41

Přenášení úkolů z ESMA na příslušné orgány

1.Je-li to nezbytné k řádnému splnění úkolu v oblasti dohledu, může ESMA konkrétní úkoly v oblasti dohledu přenést na příslušný orgán členského státu v souladu s obecnými pokyny vydanými orgánem ESMA podle článku 16 nařízení (EU) č. 1095/2010. Mezi tyto konkrétní úkoly v oblasti dohledu mohou patřit zejména pravomoc žádat o informace podle článku 30 a provádět šetření a kontroly na místě podle článků 31 a 32.

2.Před přenesením úkolu v souladu s odstavcem 1 ESMA s relevantním příslušným orgánem konzultuje:

a)rozsahu úkolu, jenž má být přenesen;

b)harmonogram pro splnění úkolu;

c)předávání potřebných informací mezi příslušným orgánem a ESMA.

3.V souladu s aktem v přenesené pravomoci přijatým podle článku 45 poskytne ESMA příslušnému orgánu náhradu nákladů, jež mu v důsledku výkonu přenesených úkolů vzniknou.

4.Přenesení úkolu podle odstavce 1 ESMA v náležitých intervalech přezkoumává. Přenesení úkolů může ESMA kdykoliv odvolat.

5.Přenesení úkolů nemá vliv na odpovědnost ESMA a neomezuje jeho schopnost provádět přenesenou činnost a dohlížet na ni. ESMA nepřenese úkoly v oblasti dohledu, včetně rozhodnutí o povolení, závěrečného posouzení a navazujících rozhodnutí týkajících se porušení povinnosti.

Článek 42

Výměna informací

ESMA a příslušné orgány si bez zbytečného odkladu vzájemně poskytují informace požadované pro výkon jejich povinností podle tohoto nařízení.

Článek 43

Oznámení a žádosti o pozastavení od příslušných orgánů

1.Příslušný orgán členského státu, který zjistí, že na jeho území nebo na území jiného členského státu dochází nebo došlo k jednání v rozporu s tímto nařízením, o tom informuje ESMA. Příslušný orgán, který to považuje za vhodné pro účely šetření, může orgánu ESMA navrhnout, aby posoudil potřebu využít pravomoci podle článku 30 ve vztahu k poskytovateli ratingu ESG, který se takového jednání účastní.

2.ESMA přijme vhodná opatření. ESMA informuje oznamující příslušný orgán o výsledku, a pokud je to možné, o veškerých podstatných mezitímních změnách ve vývoji situace.

3.Oznamující příslušný orgán členského státu, který se domnívá, že poskytovatel ratingu ESG, který je veden v rejstříku podle článku 13 a jehož ratingy ESG jsou používány na území tohoto členského státu, porušil toto nařízení takovým způsobem, že je významně dotčena ochrana investorů nebo stabilita finančního systému v daném členském státě, může požádat ESMA, aby pozastavil poskytování ratingů ESG dotčeným poskytovatelem ratingu ESG. Oznamující příslušný orgán svou žádost orgánu ESMA důkladně zdůvodní.

4.Pokud se ESMA domnívá, že žádost uvedená v odstavci 3 není oprávněná, informuje o tom písemně oznamující příslušný orgán a své stanovisko odůvodní. Pokud se ESMA domnívá, že žádost oprávněná je, přijme vhodná opatření k vyřešení problému.

Článek 44

Služební tajemství

1.Povinnost zachovávat služební tajemství platí pro ESMA, příslušné orgány a všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro ESMA, pro příslušné orgány nebo pro jakoukoli jinou osobu, na kterou ESMA přenesl úkoly, včetně auditorů a odborníků, s nimiž ESMA uzavřel smluvní poměr.

2.    Veškeré informace vyměňované podle tohoto nařízení mezi ESMA, příslušnými orgány, EBA, EIOPA a ESRB se považují za důvěrné, s výjimkou těchto případů:

a)pokud ESMA nebo příslušný orgán či jiný dotčený orgán nebo subjekt v okamžiku jejich sdělení uvede, že dané informace mohou být zpřístupněny;

b)pokud je jejich zpřístupnění nutné pro soudní řízení;

c)pokud se zpřístupněné informace použijí v obecné či souhrnné podobě, v níž nelze identifikovat jednotlivé účastníky finančního trhu.

HLAVA IV

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ AKTY

Článek 45

Výkon a zrušení přenesení pravomoci a námitky proti aktům v přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 5, 21, 22 a 40 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje [Úřad pro publikace: Vložte datum vstupu v platnost].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 5, 21, 22 a 40 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 7, 33, 34 a 40 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o [dva měsíce].

7.Pokud Evropský parlament ani Rada ve lhůtě uvedené v odstavci 6 námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevysloví, zveřejní se akt v přenesené pravomoci v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost dnem v něm stanoveným. Akt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím uvedené lhůty, pokud Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém záměru námitky nevyslovit.

8.Akt v přenesené pravomoci nevstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada ve lhůtě uvedené v odstavci 1 vysloví námitky. Orgán, který vyslovuje námitky proti aktu v přenesené pravomoci, je v souladu s článkem 296 Smlouvy o fungování Evropské unie odůvodní.

Článek 46

Změny příloh

S cílem zohlednit vývoj na finančních trzích, včetně mezinárodního vývoje, zejména v souvislosti s udržitelným financováním, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 45 přijmout opatření ke změně příloh.

Článek 47

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry zřízený rozhodnutím Komise 2001/528/ES 55 . Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 56 .

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

HLAVA V

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 48

Přechodná ustanovení

1.Poskytovatelé ratingu ESG, kteří ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost poskytovali své služby, oznámí ESMA do tří měsíců, zda chtějí své služby nadále nabízet a požádat o povolení v souladu s článkem 5. V takovém případě požádají o povolení do šesti měsíců ode dne použitelnosti tohoto nařízení.

2.Odchylně od odstavce 1 požádají poskytovatelé ratingu ESG, kteří jsou podle článku 3 směrnice 2013/34/EU zařazeni do kategorie malých a středních podniků, o povolení do 24 měsíců ode dne použitelnosti tohoto nařízení.

3.Poskytovatelé ratingu ESG, kteří jsou podle článku 3 směrnice 2013/34/EU zařazeni do kategorie malých a středních podniků a kteří vstupují na trh po [vložte datum použitelnosti], vyrozumí ESMA před tím, než začnou nabízet své služby, a do dvanácti měsíců od tohoto vyrozumění požádají o povolení.

Článek 49

Přezkum

1.Do [pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost] Komise uplatňování tohoto nařízení vyhodnotí.

2.O hlavních zjištěních hodnocení předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu. Při hodnocení Komise zohlední vývoj na trhu a příslušné poznatky, které má k dispozici.

3.Pokud to Komise považuje za vhodné, předloží spolu se zprávou legislativní návrh na změnu příslušných ustanovení tohoto nařízení.

Článek 50

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne [po uplynutí šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Návrh se týká: 

☑ nové akce

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 57  

◻ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle 

1.4.2.Specifické cíle 

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti 

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

◻ Časově omezená doba trvání

–◻    návrh/podnět s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–◻    finanční dopad od RRRR do RRRR.

☑ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od 2022 do 2024,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 59   

◻ Přímé řízení Komisí prostřednictvím

–◻    výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

☑ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

◻EIB a Evropský investiční fond,

☑ subjekty uvedené v článcích 70 a 71,

◻ veřejnoprávní subjekty,

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii proti pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky ESMA 

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje ESMA

3.2.3.1.Shrnutí

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Požadavky na zaměstnance (FTE):

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů pro mateřské GŘ

–☑    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Popis výpočtu nákladů na jednotky FTE by měl být zahrnut v příloze V oddíle 3.

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

–☑    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–◻    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo revizi víceletého finančního rámce 68 .

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

–◻    Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích osob.

–☑    Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

–☑    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na vlastní zdroje

–◻    na jiné příjmy

–◻ uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

Příloha legislativního finančního výkazu

Obecné předpoklady:

·Právní předpis vstoupí v platnost v druhé polovině roku 2024.

·Uplatňování přímého dohledu a poplatků bude zahájeno o šest měsíců později, v roce 2025.

·Náklady na dodatečné výdaje na zaměstnance (rozpočtová hlava I) byly vypočteny na základě průměrných nákladů na zaměstnance platných od ledna 2023 ve výši 171 000 EUR na jednoho dočasného zaměstnance a 91 000 EUR na jednoho smluvního zaměstnance (tj. standardní náklady bez standardních nákladů na „zajištění prostředků“ ve výši 29 000 EUR na náklady na budovy a IT spojené s dodatečnými FTE).

Na tyto standardní náklady byl uplatněn aktuálně platný opravný koeficient pro Paříž (118,7), který byl následně indexován o 2 % pro roky po roce 2023 (což je běžná praxe při plánování rozpočtu Unie s přihlédnutím k tomu, že v některých letech může být inflace nižší a v jiných zase vyšší).

·Náklady na dodatečnou infrastrukturu a provozní výdaje (rozpočtová hlava II) byly vypočteny pomocí standardního přídělu na „zajištění prostředků“ ve výši 29 000 EUR na náklady na budovy a IT spojené s dodatečnými FTE, indexovanými o 2 % pro roky po roce 2023. Kromě toho byly zahrnuty standardní náklady ve výši 2 500 EUR na jeden FTE (rovněž indexované na 2 % pro roky po roce 2023) na další administrativní náklady, které nejsou pokryty přídělem na „zajištění prostředků“.

Předpokládaný dopad na rozpočet Unie byl odhadnut na tomto základě:

Hlava I – Výdaje na zaměstnance

·Výpočty vycházejí z těchto údajů: v EU působí 59 subjektů, z nichž 30 se nachází v EU a 29 se nachází mimo EU. Subjekty se sídlem mimo EU budou moci poskytovat služby v EU třemi způsoby: a) rovnocennost, b) přejímání, c) uznání. Intenzita úkolů v oblasti dohledu se bude lišit v závislosti na umístění poskytovatelů (v EU nebo mimo EU).

Subjekty se sídlem v EU: V případě 30 poskytovatelů ratingu ESG se sídlem v EU (3 velcí, 6 středních, 9 malých a 12 mikrosubjektů): i) v roce (n) bude trvat šest měsíců, než bude uděleno povolení 30 subjektům se sídlem v EU (smluvní zaměstnanci), a šest měsíců dohledu nad subjekty, které již získaly povolení (dočasní zaměstnanci), ii) v roce (n)+1 dohled nad 30 subjekty, iii) v roce (n)+2 dohled nad 30 subjekty.

·Předpoklady týkající se poskytovatelů z EU: Komise na základě informací od ESMA odhaduje, že by k dohledu nad velkým poskytovatelem ratingu ESG potřebovala 1,7 FTE a k dohledu nad malým poskytovatelem ratingu ESG 0,2 FTE. To je založeno na předpokladu, že ratingy ESG nejsou tak systémově důležité jako ratingy (úvěrová hodnocení), a proto budou vyžadovat nižší míru intenzity dohledu, než jakou ESMA v současné době uplatňuje u ratingových agentur, a Komise proto u ratingových agentur uplatnila 50% snížení počtu FTE.

·Předpoklady týkající se poskytovatelů ratingu ESG mimo EU:

U poskytovatelů ze zemí mimo EU = 0,1 FTE (polovina času přiděleného mikroposkytovateli ratingu ESG se sídlem v EU) jsme vzhledem k počtu 29 poskytovatelů ratingu ESG mimo EU zvažovali paušální poplatek ve výši 3 000 EUR za každého poskytovatele ratingu ESG se sídlem mimo EU (polovina výše poplatků ve výši 6 000 EUR účtovaných certifikovaným ratingovým agenturám).

·Je třeba poznamenat, že poměr zaměstnanců v rámci mandátu pro rating ESG (více smluvních zaměstnanců oproti dočasným zaměstnancům) se liší od přístupu k ratingovým agenturám. V obou případech má ESMA mandát k přímému dohledu, avšak v případě ratingových agentur má mnohem více dočasných zaměstnanců než smluvních zaměstnanců (37 dočasných zaměstnanců a 14 smluvních zaměstnanců), aby bylo zajištěno, že kvalifikovaní a zkušení pracovníci budou zaměstnáni na dobu neurčitou.

·Považujeme za pravděpodobné, že největší nápor práce v souvislosti s povolováním bude v prvním roce (rok 2025). V tomto ohledu bude důležité, aby orgánu ESMA bylo od samého počátku přiděleno výše uvedených 19 FTE, aby mohl tento nápor zvládnout. Je pravděpodobné, že v roce 2027 se počáteční velká pracovní zátěž spojená s registrací a povolováním zmírní a počet dočasných smluvních zaměstnanců bude možné snížit, takže celkový počet FTE bude možné snížit na 17. V roce 2027 však bude ESMA odpovědný za dohled nad všemi subjekty registrovanými a povolenými v letech 2025–2026, proto navrhované snížení nemůže být příliš výrazné.

·Ve srovnání s počtem FTE pro přímý dohled nad ratingovými agenturami se počet FTE pro přímý dohled nad poskytovateli ratingu ESG snížil o více než 50 % (celkem 51 FTE pro ratingové agentury oproti 19 FTE v roce 2025/2026 a 17 FTE v roce 2027 pro poskytovatele ratingu ESG). To je považováno za minimální počet zaměstnanců, který může zaručit řádný přímý dohled nad trhem čítajícím 59 subjektů.

Hlava III – Operační výdaje

·Odůvodnění částky 35 000 EUR pro zaškolení subjektů do systému podávání zpráv pro účely dohledu. Tyto náklady jsou nezbytné k vytvoření modulu v systému, který ESMA používá pro podávání zpráv pro účely dohledu, s názvem BWise. Vzhledem k novému mandátu k přímému dohledu je třeba systém podávání zpráv pro účely dohledu rozšířit. Kromě počátečních nákladů bude stanoven opakující se roční udržovací poplatek ve výši 5 000 EUR.

·Systém podávání zpráv umožňuje orgánu ESMA zpracovávat dokumentaci v oblasti dohledu obdrženou od subjektů a pomáhá omezit manuální otevírání a ukládání příloh elektronické pošty. Pomáhá tak snižovat náklady na FTE.

Odhadované výdaje, které mají být pokryty z poplatků za všechny úkoly přímého dohledu prováděné orgánem ESMA

EUR

(1)    Sdělení Komise o strategii financování přechodu k udržitelnému hospodářství (COM(2021) 390 final) . 

(2)    Sdělení Komise „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019) 640 final).

(3)    Těmito základními prvky jsou: 1) systém klasifikace neboli „taxonomie“ udržitelných činností, 2) rámec pro zveřejňování informací pro nefinanční a finanční podniky a 3) investiční nástroje, včetně referenčních hodnot, standardů a označení.

(4)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti.

(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.

(6)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb.

(7)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských zelených dluhopisech (COM/2021/391 final).

(8)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu.

(9)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1816 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o vysvětlení v prohlášení o referenční hodnotě týkající se toho, jakým způsobem jsou v jednotlivých poskytnutých a zveřejněných referenčních hodnotách zohledněny environmentální, sociální a správní faktory.

(10)    Viz oddíl 2 upravující definici problému v rámci Posouzení dopadů.

(11)    Pracovní dokument útvarů Komise SWD (2023) [XXX].

(12)     Přístup ESMA založený na rizicích a na datech při provádění dohledu

(13)    Malá skupina kvantitativních analytiků vyvíjí model ratingů ESG založený na datech, který má od prvního dne velmi široké pevné pokrytí.

(14)    Inovativní, nikoli však výdělečný podnik, kterému trvá více než sedm let od založení podniku, než dokončí svůj model ratingů ESG.

(15)    To bude probíhat v úzké spolupráci s platformou pro udržitelné financování, která bude sledovat trendy týkající se kapitálových toků směrem k udržitelným investicím, jak je stanoveno v článku 20 nařízení o taxonomii.

(16)    Úř. věst. C , , s. .

(17)    Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 (OSN 2015).

(18)    COM(2016) 739 final.

(19)    CO EUR 17, CONCL. 5.

(20)    Sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu (COM(2019) 640 final).

(21)    Strategie pro rovnost žen a mužů, Strategie pro rovnost LGBTIQ osob, Strategický rámec pro Romy, Strategie práv osob se zdravotním postižením.

(22)    Evropská komise, Akční plán: financování udržitelného růstu (COM(2018) 97 final).

(23)    Evropská komise, Generální ředitelství pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, Study on sustainability-related ratings, data and research, Úřad pro publikace Evropské unie, 2021, https://data.europa.eu/doi/10.2874/14850

(24)    Sdělení Komise o strategii financování přechodu k udržitelnému hospodářství (COM(2021) 390 final) .

(25)     Zpráva organizace IOSCO o ratinzích ESG a poskytovatelích datových produktů , k dispozici na adrese: https://www.iosco.org/library/pubdocs/pdf/IOSCOPD690.pdf

(26)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(27)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XX/XXXX, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti (Úř. věst. L [...], [...], s. [...]).

(28)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(29)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(30)    Nařízení (ES) č. 1060/2009 Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1).

(31)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(32)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(33)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(34)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 1).

(35)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 18).

(36)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 98).

(37)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(38)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(39)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37).

(40)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).

(41)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1).

(42)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(43)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).

(44)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35).

(45)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

(46)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).

(47)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky a o změně nařízení (EU) 2017/1129 a směrnice (EU) 2019/1937 (Úř. věst. L 347, 20.10.2020, s. 1).

(48)    COM/2020/593 final.

(49)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).

(50)    Nařízení Rady č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385).

(51)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(52)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).

(53)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).

(54)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(55)    Rozhodnutí Komise ze dne 6. června 2001 o zřízení Evropského výboru pro cenné papíry (Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 45).

(56)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(57)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(58)    Relativní výše poplatků v závislosti na velikosti poskytovatelů ratingu ESG. Přenesení nákladů na dohled na dohlížené subjekty je ve finančním sektoru typickou praxí.

(59)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx

(60)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(61)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(62)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(63)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(64)    Veškeré financované poplatky (včetně příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění)

(65)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(66)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(67)    Zejména pro fondy politiky soudržnosti EU, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF).

(68)    Viz články 12 a 13 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2093/2020 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027.

(69)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 13.6.2023

COM(2023) 314 final

PŘÍLOHY

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady

o transparentnosti a integritě činností v oblasti environmentálního, sociálního a správního (ESG) ratingu

{SEC(2023) 241 final} - {SWD(2023) 204 final} - {SWD(2023) 207 final}

PŘÍLOHA I
Informace, které se uvádějí v žádosti o vydání povolení

Žádost o vydání povolení musí obsahovat všechny tyto informace:

a)úplný název žadatele, adresu sídla v Unii, internetové stránky žadatele a případně identifikační kód právnické osoby (LEI);

b)jméno a kontaktní údaje kontaktní osoby;

c)právní formu žadatele;

d)vlastnickou strukturu žadatele;

e)totožnost vedoucí osoby nebo osob žadatele a úroveň jejich kvalifikace, praxe a odborné přípravy;

f)počet analytiků, zaměstnanců a dalších osob, kteří se přímo podílejí na činnostech posuzování, a úroveň jejich praxe a odborné přípravy v rámci práce pro žadatele a úroveň jejich praxe a odborné přípravy;

g)popis postupů a metodik používaných k vydávání a přezkumu ratingů ESG zavedených žadatelem;

h)strategie nebo postupy zavedené žadatelem za účelem zjišťování, řízení a zveřejňování případných střetů zájmů podle článku 14 nařízení;

i)v příslušných případech dokumenty a informace týkající se jakýchkoli stávajících nebo plánovaných ujednání o externím zajišťování činností, na něž se toto nařízení vztahuje;

j)v příslušných případech informace o jiných činnostech, které žadatel vykonává nebo které hodlá vykonávat.

PŘÍLOHA II
Organizační požadavky

1.Vedení záznamů

Poskytovatelé ratingu ESG vedou záznamy o všech těchto skutečnostech:

a)u každého ratingu ESG v podobě stanoviska totožnost ratingových analytiků, kteří se podíleli na stanovení ratingu ESG, totožnost osob, které rating ESG schválily, informace o tom, zda byl rating ESG vyžádaný, či nevyžádaný, a datum, kdy byl rating ESG vystaven;

b)u každého ratingu ESG ve formě skóre totožnost osob odpovědných za vypracování metodiky založené na pravidlech a totožnost osob, které metodiku pro vydávání ratingů schválily;

c)účetní záznamy vztahující se k poplatkům obdrženým od hodnocené jednotky nebo spřízněné třetí osoby nebo od uživatele ratingů;

d)účetní záznamy pro každého předplatitele ratingů ESG;

e)záznamy dokládající zavedené postupy a metodiky pro vydávání ratingů, které poskytovatel ratingu ESG použil k vypracování ratingů ESG;

f)interní záznamy a externí komunikace a dokumenty, včetně neveřejných informací a pracovních dokumentů, které byly použity jako základ pro rozhodnutí o vydání ratingu ESG;

g)záznamy o postupech a opatřeních, která poskytovatel ratingu ESG přijal pro zajištění souladu s požadavky tohoto nařízení;

h)metodika použitá ke stanovení ratingu ESG;

i)změny standardních postupů a metodik nebo odchylky od těchto postupů a metodik;

j)veškeré dokumenty týkající se jakékoli stížnosti, včetně dokumentů předložených stěžovatelem.

2.Externí zajišťování služeb nebo činností

Pokud poskytovatelé ratingu ESG zajišťují funkce nebo jakékoli relevantní služby nebo činnosti při poskytování ratingu ESG u externího poskytovatele služeb, poskytovatel ratingu ESG zajistí, aby byly splněny tyto podmínky:

a)poskytovatel služeb má schopnosti, kapacitu a veškerá povolení, která jsou podle právních předpisů vyžadována pro spolehlivý a profesionální výkon externě zajišťovaných funkcí, služeb nebo činností;

b)poskytovatel ratingu ESG přijme vhodná opatření, ukáže-li se, že poskytovatel služeb zřejmě neplní externě zajišťované funkce efektivně a v souladu s platnými právními předpisy a regulatorními požadavky;

c)poskytovatel ratingu ESG si udržuje odborné znalosti nezbytné pro řádný dohled nad funkcemi, které jsou zajišťovány prostřednictvím externích služeb nebo činností, a pro řízení rizik, která s tím souvisí;

d)poskytovatel služeb informuje poskytovatele ratingu ESG o nových skutečnostech, který může mít významný dopad na jeho schopnost vykonávat externě zajišťované funkce efektivně a v souladu s platnými právními předpisy a regulatorními požadavky;

e)poskytovatel ratingu ESG je schopen v případě potřeby ujednání o externím zajišťování služeb nebo činností ukončit;

f)poskytovatel ratingu ESG přijme přiměřená opatření, včetně plánů pro nepředvídané události, aby zabránil nepřiměřenému provoznímu riziku spojenému s účastí poskytovatele služeb na procesu stanovení ratingu ESG.

PŘÍLOHA III
Požadavky na zveřejnění

1.Minimální informace poskytované veřejnosti

V souladu s článkem 12 nařízení poskytovatelé ratingu ESG zveřejní na svých internetových stránkách a prostřednictvím jednotného evropského přístupového místa alespoň tyto informace:

a)obecný přehled použitých metodik pro vydávání ratingů (a jejich změn), včetně toho, zda je analýza zaměřena na minulost, nebo na budoucnost;

b)obecný přehled datových procesů (zdroje údajů, včetně informace, zda jsou veřejné, nebo neveřejné, a zda pocházejí z prohlášení o udržitelnosti požadovaných směrnicí (EU) 2022/2464, provádění odhadů vstupních údajů v případě nedostupnosti, četnost aktualizací dat);

c)informace o tom, zda a jak jsou metodiky založeny na vědeckých důkazech;

d)informace o cíli ratingů s jasným uvedením informace, zda rating posuzuje rizika, dopady nebo jiné rozměry;

e)rozsah ratingu – tj. zda se jedná o souhrnný rating (zahrnuje faktor E a S a G) nebo o rating jednotlivých faktorů nebo konkrétních otázek (např. rizika přechodu);

f)v případě souhrnného ratingu ESG váhu tří zastřešujících kategorií faktorů ESG (např. 33 % životní prostředí, 33 % sociální oblast, 33 % správa a řízení) a vysvětlení metody vážení, včetně váhy jednotlivých faktorů E, S a G;

g)v rámci faktorů E, S nebo G upřesnění témat, na něž se rating ESG, resp. skóre vztahuje, a zda odpovídají tématům ze standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti vypracovaných podle článku 29b směrnice 2013/34/EU;

h)informace o tom, zda je rating vyjádřen v absolutních, nebo relativních hodnotách,

i)v příslušných případech odkaz na využití umělé inteligence (UI) při shromažďování údajů nebo procesu vypracování ratingu, resp. skóre;

j)obecné informace o kritériích používaných pro stanovení poplatků klientům s uvedením různých zohledňovaných prvků, jako je zapojení datových analytiků, vybavení IT, nákup dat;

k)jakékoli omezení zdrojů údajů používaných pro tvorbu ratingů ESG.

2.Další informace pro uživatele ratingu ESG a hodnocené podniky spadající do oblasti působnosti směrnice 2013/34/EU

Kromě náležitostí uvedených v článku 13 nařízení zpřístupní poskytovatelé ratingu ESG evropským regulovaným finančním podnikům a podnikům spadajícím do oblasti působnosti směrnice 2013/34/EU, které jsou předmětem tohoto ratingu, tyto informace:

a)podrobnější přehled použitých metodik pro vydávání ratingů (a jejich změn), včetně:

1)případných vědeckých důkazů a předpokladů, na nichž jsou ratingy založeny;

2)údaje, zda je analýza zaměřena na minulost, nebo na budoucnost;

3)údaje, které metriky byly vybrány jako relevantní;

4)příslušných klíčových ukazatelů výkonnosti pro každý z faktorů E, S a G a metody vážení;

5)případných nedostatků metodik;

6)politik pro revizi metodik;

7)posledního data revize;

b)podrobnější přehled datových procesů, včetně:

1)podrobnějšího vysvětlení použitých zdrojů údajů – včetně toho, zda jsou veřejné, nebo neveřejné, s uvedením informace, zda jsou odvozeny ze standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti vypracovaných podle článku 29b směrnice 2013/34/EU / taxonomie / nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování];

2)případného použití odhadu a průměru odvětví a vysvětlení základní metodiky;

3)politik pro aktualizaci údajů a revizi historických údajů, data poslední aktualizace údajů;

4)kontroly kvality údajů;

5)případných opatření přijatých k řešení omezení zdrojů údajů;

c)případné informace o spolupráci s hodnocenými jednotkami;

d)případné vysvětlení jakékoli metodiky UI použité při shromažďování údajů nebo procesu vypracování ratingu;

e)v případě významných nových informací o hodnocené jednotce, které mají možnost ovlivnit výsledek ratingu ESG, poskytovatelé ratingu ESG informují o tom, jak tyto informace zohlednili a zda příslušný rating ESG změnili.