EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 6.7.2021

COM(2021) 390 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EMPTY

Strategie financování přechodu k udržitelnému hospodářství

{SWD(2021) 180 final}

Úvod – Posílení rámce EU pro udržitelné financování

Změna klimatu a znehodnocování životního prostředí definují globální výzvy naší doby. Státy na celém světě uznávají naléhavou potřebu se těmto výzvám postavit, o čemž svědčí jejich podpora Pařížské dohody a Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 1 , a stanovují si proto ambiciózní cíle. EU přijala na základě Zelené dohody pro Evropu řadu ambiciózních závazků, zejména s cílem stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem a snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990 2 . Za cíl si klade rovněž posílit svou odolnost vůči změně klimatu, zvrátit úbytek biologické rozmanitosti i všeobecnější zhoršování životního prostředí a zároveň v tomto procesu nikoho neopomíjet. K dosažení těchto cílů je třeba sladit všechny zdroje financování – veřejné i soukromé, vnitrostátní i mnohostranné. EU musí spolupracovat s aktéry na celosvětové úrovni a zároveň také se zeměmi s nízkými a středními příjmy při jejich přechodu k udržitelnosti.

Při plnění těchto cílů, jakož i při podpoře udržitelného oživení hospodářství po pandemii COVID-19 bude hrát klíčovou úlohu rámec EU pro udržitelné financování. Jen ke splnění cíle snížení emisí v energetických systémech stanoveného do roku 2030 bude Evropa v tomto desetiletí potřebovat dodatečné investice ve výši přibližně 350 miliard EUR ročně, na další cíle v oblasti životního prostředí bude nutno vynaložit 130 miliard EUR 3 . S tím, jak vzrůstá naléhavost výzev v oblasti klimatu a životního prostředí, budou pravděpodobně čím dál více upozaďovány investice do neudržitelných činností a aktiv. Nedostatečná integrace těchto rizik brání adekvátnímu přerozdělování zdrojů a hrozí tak, že v budoucnu bude muset docházet k následným úpravám s nepříznivými důsledky pro finanční stabilitu. Regulace v oblasti životního prostředí musí být tudíž doplněna o rámec pro udržitelné financování, který směřuje finance do investic, jež vystavení těmto rizikům v oblasti klimatu a životního prostředí snižují 4 .

Rámec pro udržitelné financování může veřejným orgánům usnadnit získávání udržitelného kapitálu. EU v tomto ohledu podniká významné kroky již nyní. V rámci víceletého finančního rámce (VFR) pro období 2021–2027 a nástroje Next Generation EU (NGEU) 5 si klade za cíl vynaložit až 605 miliard EUR na projekty zabývající se řešením klimatické krize a 100 miliard EUR na projekty pro podporu biologické rozmanitosti. Ze 750 miliard EUR přidělených na nástroj Next Generation EU bude 30 % získáno vydáním zelených dluhopisů NGEU. Na podporu zelené transformace již rovněž podnikla důležité kroky skupina Evropské investiční banky, která je „klimatickou bankou EU“ 6 .

Vzhledem k tomu, že požadovaný rozsah investic značně přesahuje kapacitu veřejného sektoru, hlavním cílem rámce pro udržitelné financování je směrovat do příslušných hospodářských činností soukromé finanční toky. Soukromý zájem o udržitelné investice v posledních letech sice značně vzrostl, je však nutno jej podpořit rámcem pro udržitelné financování, který bude jasný, jednotný a spolehlivý. Právě takový rámec proto nyní EU zavádí.

Díky vzájemné podpoře rámce pro udržitelné financování a unie kapitálových trhů vzniká více příležitostí pro podniky a investory. Dobře integrované a efektivní kapitálové trhy by měly působit jako katalyzátor účinné mobilizace a přidělování kapitálu na udržitelné investice 7 . Dynamika agendy politiky udržitelného financování zase zdůrazňuje význam a naléhavost úsilí o to, aby byl v Evropské unii vybudován skutečně jednotný a udržitelný kapitálový trh.

V roce 2018 přijala Komise svůj první akční plán pro financování udržitelného růstu. Na základě tohoto plánu zavedla EU tři základní prvky udržitelného finančního rámce 8 :1) systém klasifikace neboli „taxonomii“ udržitelných činností, 2) rámec pro zveřejňování informací pro nefinanční a finanční společnosti a 3) investiční nástroje, včetně referenčních hodnot, standardů a označení 9 .

Prvním základním prvkem je taxonomie EU 10 . Cílem nařízení o taxonomii je poskytnout spolehlivý vědecky podložený klasifikační systém, který nefinančním a finančním společnostem umožní sdílet společnou definici udržitelnosti, a tím poskytnout ochranu před tzv. lakováním nazeleno 11 .

Druhým základním prvkem je povinný režim zveřejňování informací pro nefinanční i finanční společnosti, který investorům poskytuje informace, aby mohli činit informovaná rozhodnutí o udržitelných investicích. Požadavky na zveřejňování zahrnují dopad činností podniku na životní prostředí a společnost, jakož i obchodní a finanční rizika, jimž podnik čelí v důsledku své angažovanosti v oblasti udržitelnosti (koncept „dvojí významnosti“). V této souvislosti nyní Komise přijala akt v přenesené pravomoci podle nařízení o taxonomii, který upřesňuje informace, jež mají finanční a nefinanční podniky ohledně svého vlivu na životní prostředí na základě taxonomie EU zveřejňovat 12 .

Tyto požadavky na zveřejňování informací dále doplňuje požadavek zahrnutí preferencí týkajících se udržitelnosti do investičního a pojišťovacího poradenství 17 .

Třetím základním prvkem je soubor investičních nástrojů včetně referenčních hodnot, standardů a označení. Ty usnadňují účastníkům finančního trhu sladění investičních strategií s cíli EU v oblasti klimatu a životního prostředí a zároveň pro účastníky trhu zajišťují vyšší transparentnost. Jedná se jak o cíle referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem, tak i referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu, které byly vytvořeny nařízením EU o referenčních hodnotách pro klima 18 . Komise nyní přijímá legislativní návrh normy pro evropské zelené dluhopisy 19 . Tento návrh vytvoří vysoce kvalitní dobrovolný standard, který bude k dispozici všem emitentům s cílem přilákat udržitelné investice. Rozšíření ekoznačky EU na finanční produkty navíc poskytne retailovým investorům důvěryhodné, spolehlivé a široce uznávané označení pro retailové finanční produkty.

V průběhu několika málo let bylo při budování základů rámce pro udržitelné financování dosaženo významného pokroku. Příprava tří základních prvků již probíhá, další práce je však stále ještě před námi. Komise je odhodlána dokončit provádění svého ambiciózního akčního plánu z roku 2018. Od roku 2018 nicméně došlo ke změně toho, co je z našeho pohledu ke splnění cílů udržitelnosti zapotřebí, a změnil se také globální kontext. Z těchto důvodů je nutno posunout strategii EU pro udržitelné financování do nové fáze.

Tato strategie vymezuje čtyři hlavní oblasti, v nichž jsou zapotřebí další opatření k tomu, aby mohl finanční systém plně podpořit přechod hospodářství k udržitelnosti.

Za účelem poskytnutí informací pro tuto strategii si Komise vyžádala poradenství od platformy pro udržitelné financování a v roce 2020 uskutečnila rozsáhlé konzultace se zúčastněnými stranami 20 . Strategie rovněž doplňuje další iniciativy Zelené dohody pro Evropu 21 , jako je například balíček „Fit for 55“ 22 .

I.Financování přechodu reálné ekonomiky k udržitelnosti

Přechod k cílům EU v oblasti udržitelnosti vyžaduje bezprecedentní úsilí o zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se jí, o obnovu přírodního kapitálu a posílení odolnosti a širšího sociálního kapitálu, to vše v rámci udržitelného oživení hospodářství po krizi způsobené koronavirem. Způsoby transformace hospodářských subjektů s různými výchozími pozicemi a různými podnikatelskými strategiemi se budou značně lišit, ale všechny by měly být v konečném důsledku s cíli EU v souladu.

Úsilí EU se doposud zaměřovalo především na podporu investičních toků do hospodářských činností, které již ekologicky udržitelné jsou, a do plánů plného přechodu k udržitelnosti. Je však zapotřebí rozšířit podpůrný rámec, který bude řešit financování dílčích kroků při bezodkladném přechodu činností ke klimatické neutralitě a ke splnění environmentálních cílů EU. Komise požádala platformu pro udržitelné financování o poradenství ohledně možností, jak podporovat a rozpoznávat investice do hospodářských činností podporujících postupný přechod k udržitelnosti 23 .

Uznávání úsilí souvisejícího s přechodem k udržitelnosti

Společnosti, emitenti a investoři mohou již k ekologizaci svých činností a portfolií využívat taxonomii EU, stávající rámec by však mohl být upraven tak, aby bylo možno lépe uznávat investice do dílčích kroků na cestě k udržitelnosti. Pokud totiž takové investice nevedou k udržování závislosti na technologiích s vysokými uhlíkovými emisemi, mohou snížit škodlivé dopady na klima a životní prostředí.

Jakožto první krok Komise zváží předložení legislativního návrhu, který by schvaloval a podporoval financování určitých hospodářských činností zejména v energetice, včetně plynárenství, které přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů způsobem podporujícím přechod na klimatickou neutralitu během tohoto desetiletí; tuto iniciativu již Komise oznámila ve svém sdělení z dubna 2021 24 .

Komise dále zváží možnosti rozšíření taxonomie nad rámec environmentálně udržitelných činností s cílem případně uznat činnosti se střední úrovní vlivu na životní prostředí. Tento přístup by mohl pomoci zvýšit transparentnost a mobilizovat finanční prostředky na hospodářské činnosti, které jsou na věrohodné cestě k udržitelnosti, za současného zohlednění sociálních aspektů transformace. Komise do konce roku 2021 zveřejní zprávu popisující ustanovení, která by se vztahovala na hospodářské činnosti bez významného dopadu na udržitelnost životního prostředí a na hospodářské činnosti, které udržitelnost životního prostředí významným způsobem poškozují 25 .

Zahrnutí dalších udržitelných činností do taxonomie EU

Jak Komise oznámila ve svém sdělení z dubna 2021, v souladu s požadavky nařízení o taxonomii přijme doplňující akt v přenesené pravomoci týkající se klimatické taxonomie, který se bude vztahovat na činnosti dosud nezahrnuté v prvním aktu v přenesené pravomoci týkajícím se klimatické taxonomie EU, jako je například zemědělství a některá odvětví energetiky. Akt v přenesené pravomoci se bude vztahovat i na činnosti v oblasti jaderné energetiky, a to na základě specifického procesu odborného přezkumu, který Komise za tímto účelem stanovila, a v souladu s ním 26 . Komise přijme tento doplňkový akt v přenesené pravomoci co nejdříve po dokončení procesu zvláštního přezkumu v létě 2021. Doplňkový akt v přenesené pravomoci se bude týkat rovněž zemního plynu a souvisejících technologií coby přechodných činností, a to do té míry, do jaké spadají do působnosti čl. 10 odst. 2 nařízení o taxonomii EU. V této souvislosti budou posouzeny výhody ustanovení o skončení platnosti přechodných činností.

Dále Komise přijme technická screeningová kritéria pro zbývající čtyři environmentální cíle podle nařízení o taxonomii: ochranu vodních zdrojů, přechod k oběhovému hospodářství, prevenci znečištění a ochranu biologické rozmanitosti 27 . Kritéria pro tyto cíle stanoví Komise v aktu v přenesené pravomoci, jak je stanoveno v nařízení o taxonomii, který má být přijat v první polovině roku 2022 a poté bude platit od roku 2023. Výsledkem bude usnadnění environmentálně udržitelných investic nad rámec ochrany klimatu.

Rozšíření rámce standardů a označení udržitelného financování

Standardy a označení mohou pomoci směrovat financování ke společnostem, emitentům a investorům při jejich přechodu k udržitelnějším činnostem a obchodním modelům. Investorům mohou rovněž pomoci vytvořením transparentního a důvěryhodného rámce, který zabrání lakování nazeleno. Aby se usnadnily dodatečné kapitálové toky do dílčích přechodových kroků, bude Komise pracovat na dalších označeních dluhopisů, například jako „dluhopisy spojené s přechodem k udržitelnosti“ nebo „dluhopisy spojené s udržitelností“ 28 .

Do budoucna by obecnější rámec pro označování finančních nástrojů mohl pomoci zajistit na udržitelných finančních trzích jasnost, transparentnost a soudržnost. Umožnil a podpořil by budoucí tržní inovace a zároveň by zajistil minimální úroveň transparentnosti a důvěryhodnosti, pokud jde o faktory udržitelnosti označení vyvinutých trhem. Kromě finančních nástrojů zváží Komise také označení referenčních hodnot zohledňujících faktory environmentálních, sociálních a správních (ESG) kritérií a minimální kritéria udržitelnosti pro finanční produkty, které podporují environmentální nebo sociální charakteristiky. V neposlední řadě lze zvážit úpravy nařízení o prospektu 29 s cílem vytvořit minimální požadavky na srovnatelnost, transparentnost a harmonizaci informací dostupných pro všechny cenné papíry ESG.

II.Směřování k inkluzivnějšímu rámci pro udržitelné financování

Lepší zpřístupnění udržitelného financování pro retailové investory a malé a střední podniky

Pro přechod k udržitelnosti mají klíčový význam občané jakožto retailoví investoři nebo spotřebitelé a malé a střední podniky. Pro podporu zeleného oživení bude zásadní také množství udržitelných projektů malého rozsahu rozvíjených na místní úrovni. Cílem unie kapitálových trhů a rámce pro udržitelné financování bude společně poskytnout malým a středním podnikům více příležitostí k financování a podpořit větší účast retailových investorů na kapitálových trzích.

Když jednotlivci a domácnosti získají k udržitelným financím přístup, mohou hrát při transformaci ekonomiky důležitou úlohu. Například zelené půjčky mohou pomoci domácnostem a malým a středním podnikům zlepšit energetickou náročnost jejich budov nebo přejít na vozidla s nulovými emisemi. Za účelem podpory poskytování zelených soukromých půjček požádá Komise o stanovisko k definici a možným podpůrným nástrojům pro zelené soukromé půjčky a zelené hypotéky Evropský orgán pro bankovnictví (EBA). Možnosti, jak podpořit využívání hypoték zaměřených na energetickou účinnost, Komise prozkoumá také v rámci přezkumu směrnice o hypotečních úvěrech 30 .

Hlavním kontaktním místem pro retailové investory jsou finanční poradci. Ti proto musejí být kvalifikováni k tomu, aby využívání udržitelného financování podporovali. S výhradou dalšího posouzení bude tedy Komise větší zapojení retailových investorů podporovat snahou o zvyšování odbornosti finančních poradců v oblasti udržitelnosti. Kromě toho Komise společně s OECD a její Mezinárodní sítí pro finanční vzdělávání (INFE) pracují na zlepšení finanční gramotnosti občanů, v rámci čehož se chystají zveřejnit společné rámce finančních kompetencí pro dospělé a mladé, které budou odrážet dovednosti a znalosti, jež jednotlivcům umožní podpořit vlastní finanční blahobyt a získat přístup k dalším možnostem udržitelného financování. 

Hospodářství EU zahrnuje 23 milionů malých a středních podniků, které by měly mít větší přístup k poradenským službám v oblasti udržitelnosti dle svých specifických potřeb. Vinou krize COVID-19 je pro malé a střední podniky obtížnější přilákat finanční prostředky, které při přechodu k udržitelnému podnikání potřebují. Často jim také chybí schopnosti a povědomí nutné k využívání příležitostí, které jim udržitelné finanční nástroje mohou nabídnout 31 .

Komise je připravena podpořit členské státy v úsilí o budování kapacit a poskytování technického poradenství ohledně toho, jak mohou malé a střední podniky dobrovolně podávat zprávy o rizicích a dopadech v oblasti udržitelnosti 32 . Za tímto účelem a v souladu s navrhovaným dokumentem CSRD vypracuje Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) zjednodušený dobrovolný standard pro podávání zpráv o udržitelnosti, který malým a středním podnikům poskytne přiměřený nástroj. Kromě toho Program InvestEU poskytne mechanismy pro snižování rizik a pilíř pro malé a střední podniky programu pro jednotný trh bude malým a středním podnikům poskytovat poradenské služby prostřednictvím sítě Enterprise Europe Network a společné klastrové iniciativy 33 .

Využití příležitostí, které nabízejí digitální technologie

Digitální technologie mohou občanům, investorům a malým a středním podnikům poskytnout zásadní řešení pro podporu jejich přechodu k udržitelnosti. Komise umožní a podpoří inovativní řešení, která pomohou malým a středním podnikům využívat digitální udržitelné finanční nástroje, a podpoří retailové investory v tom, aby porozuměli dopadu finančních produktů na udržitelnost 34 . Technologické inovace, jako je umělá inteligence, technologie blockchain, data velkého objemu a internet věcí, hrají v udržitelném financování významnou úlohu. Ke zpřístupnění tohoto potenciálu přispějí také další iniciativy EU jako například začlenění informací souvisejících s udržitelností do jednotného evropského přístupového místa pro finanční a nefinanční informace (ESAP) a rámce pro otevřené financování.

Digitální technologie jsou sice důležitými faktory umožňujícími transformaci, existují však i obavy ohledně dopadu na životní prostředí a rostoucí energetické potřeby datových center a technologií sdíleného registru, zejména kryptoaktiv 35 . Komise posoudí dopad digitálních finančních technologií na udržitelnost. EU by měla převzít vedoucí úlohu při zajišťování toho, aby tyto infrastruktury byly do roku 2030 klimaticky neutrální a energeticky účinné 36 . Akt EU v přenesené pravomoci týkající se taxonomie v oblasti klimatu již stanoví technická screeningová kritéria pro datová centra a digitální řešení, která významně přispívají k cílům taxonomie EU a která by následně měla být rozšířena tak, aby zahrnovala více činností pro rozvoj udržitelných digitálních řešení a využívání udržitelných kryptoaktiv.

Pojištění: poskytování větší ochrany před klimatickými a environmentálními riziky

Finanční systém může lépe chránit hospodářství i společnost před určitými riziky souvisejícími s klimatem a přírodními katastrofami zvýšením pojistného krytí. Malé zvýšení pojistného krytí může výrazně snížit ekonomické náklady daňových poplatníků a vlád v důsledku katastrof souvisejících s klimatem. Nedávno přijatá strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu 37 vytvoří podmínky umožňující podpořit odolnost společnosti vůči změně klimatu a snížit rizika. Přehled ukazatelů pojištění proti přírodním katastrofám vypracovaný Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) naznačí možné nedostatky v pojistném krytí v členských státech 38 . Kromě toho Komise zahájí dialog o odolnosti vůči změně klimatu mezi pojistiteli, zajistiteli, veřejnými orgány a dalšími zúčastněnými stranami s cílem vyměňovat si osvědčené postupy a určit způsoby, jak odstranit nedostatky v ochraně klimatu, a to buď prostřednictvím doporučení, nebo dobrovolných závazků.

Podpora důvěryhodných sociálních investic

Oživení hospodářství po pandemii zdůraznilo potřebu spravedlivého přechodu k udržitelnému financování, který podpoří pracovníky a jejich komunity zasažené transformací hospodářských činností. Prudký nárůst emisí sociálních dluhopisů ukazuje, že investoři stále více hledají investiční příležitosti s pozitivními sociálními výsledky, které prosazují lidská práva. Tento trend povzbuzuje finanční instituce, aby zintenzivnily spolupráci se společnostmi s cílem pomoci jim začlenit lidská práva a sociální faktory do jejich strategií a činností.

Požadavky na zveřejňování informací o udržitelném financování pro účastníky finančního trhu již určité sociální faktory zahrnují, jsou však zapotřebí další kroky. Do prosince 2022 Komise naváže spolupráci s evropskými orgány dohledu na přezkumu regulačních technických norem v rámci nařízení SFDR 39 s cílem vyjasnit ukazatele hlavních nepříznivých dopadů souvisejících s klimatem a životním prostředím a hlavních nepříznivých dopadů v oblasti sociálních a zaměstnaneckých otázek, dodržování lidských práv, boje proti korupci a boje proti úplatkářství. Kromě toho Komise do konce roku 2021 zveřejní zprávu o ustanoveních týkajících se sociální taxonomie, jež vyžaduje nařízení o taxonomii 40 .

Kromě toho Komise předloží návrh týkající se udržitelné správy a řízení společností, jehož cílem je zajistit, aby se společnosti s riziky týkajícími se udržitelnosti dokázaly vypořádat a mohly těžit z příležitostí, které cesta k udržitelnosti přináší.

Ekologické sestavování rozpočtu a mechanismy sdílení rizik

Ačkoli není možné všechny investiční potřeby financovat pouze z veřejných finančních prostředků, veřejné prostředky hrají vedle soukromého financování významnou úlohu.

Komise dále posiluje začleňování otázek klimatu a biologické rozmanitosti do rozpočtu EU. Ekologické rozpočtové nástroje již využívá v ročním rozpočtovém cyklu EU. V rámci provádění víceletého finančního rámce pro období 2021–2027 a související interinstitucionální dohody o jejích závazcích týkajících se výdajů na klima a biologickou rozmanitost bude tato činnost dále posílena. Komise je odhodlána vypracovat aktualizované a posílené metodiky sledování klimatu i biologické rozmanitosti. Tyto metodiky budou klíčové pro sledování toho, zda jsou výdaje v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti v rámci víceletého finančního rámce pro období 2021–2027 v souladu s cíli EU.

Komise rovněž úzce spolupracuje s členskými státy na větším využívání ekologických rozpočtových nástrojů. Mimo jiné vypracovala referenční rámec pro ekologické sestavování rozpočtu a provádí každoroční průzkumy stávajících postupů při ekologickém sestavování rozpočtu v EU s cílem podpořit řadu členských států, které chtějí k ekologickým prioritám přesměrovat svůj vnitrostátní rozpočet. Proces vzájemného učení s cílem zajistit, aby rozpočtové politiky a výdaje byly v souladu se závazky EU v oblasti životního prostředí, podporuje analytická práce 41 , technická podpora a odborná příprava, jakož i výroční konference.

Sdílení rizik mezi veřejnými a soukromými investory může účinně řešit selhání trhu, která brání financování udržitelné infrastruktury a přechodu založeného na inovacích. Investiční plán pro udržitelnou Evropu, který je investičním pilířem Zelené dohody pro Evropu, má v příštím desetiletí mobilizovat nejméně 1 bilion EUR udržitelných investic od soukromých a veřejných subjektů. Program InvestEU poskytne kapacitu podstupovat rizika a podporu pro související poradenské iniciativy skupině EIB, národním podpůrným bankám a dalším finančním institucím. Před konáním konference OSN o klimatu (COP 26) uspořádá Komise ustavující setkání každoročního summitu o udržitelných investicích (Sustainable Investment Summit), aby zhodnotila pokrok dosažený v rámci iniciativ EU zahrnutých do investičního plánu pro udržitelnou Evropu.

III.Zvýšení odolnosti finančního sektoru a jeho přínosu k udržitelnosti: hledisko dvojí významnosti

V zájmu souladu se Zelenou dohodou pro Evropu bude muset být vůči rizikům spojeným se změnou klimatu a zhoršováním životního prostředí odolnější i celý finanční sektor jako takový, a zároveň musí tento sektor rovněž k udržitelnosti více přispívat. K tomu je nutný komplexní přístup spočívající v systematickém zohledňování jak rizik týkajících se udržitelnosti, jež mohou mít významný finanční dopad (outside-in), tak i dopadů finančních rozhodovacích procesů na udržitelnost (inside-out). Je zásadní, aby byly oba aspekty hlediska dvojí významnosti řádně integrovány tak, aby finanční sektor mohl aktivně a plně přispívat k úspěchu Zelené dohody pro Evropu.

Posílení ekonomické a finanční odolnosti vůči rizikům týkajícím se udržitelnosti

Rizika týkající se udržitelnosti jsou již dnes podstatná a do budoucna budou mít nepříznivý dopad na finanční stabilitu a financování reálné ekonomiky 42 . Fyzický dopad změny klimatu a úbytek biologické rozmanitosti vytvářejí rizika, která mohou být systémová a nemusí být patrná na úrovni jednotlivých aktiv 43 . Rizika mohou vyplynout rovněž z neřízené a náhlé reakce na přechod k udržitelnému financování. Je proto nezbytné pochopit povahu a stupeň těchto rizik a jejich vzájemné působení a vývoj v čase. K zajištění důsledné integrace faktorů udržitelnosti do posuzování a řízení rizik ve finančním sektoru jsou zapotřebí další doplňkové kroky.

Zohlednění rizik týkajících se udržitelnosti ve standardech účetního výkaznictví a účetnictví

Komise důrazně podporuje mezinárodní úsilí o začlenění aspektů udržitelnosti do účetního výkaznictví a účetnictví a bude usilovat o nastavení co nejvyšší úrovně ambicí. Komise ve spolupráci s Evropskou poradní skupinou pro účetní výkaznictví (EFRAG), Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Radou pro mezinárodní účetní standardy (IASB) posoudí, zda mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) vhodně zohledňují rizika udržitelnosti. Jelikož standardy a postupy účetního výkaznictví určují hodnotu investic, jsou klíčovým prvkem pro začlenění rizik týkajících se udržitelnosti do rozhodování na finančních trzích. Zejména by mělo být posouzeno, jak ve finančních výkazech uznávat a oznamovat příslušná klimatická a environmentální rizika řádně a včas.

Za účelem podpory vypracování norem pro posuzování přírodního kapitálu v EU i v celosvětovém měřítku Komise rovněž zvyšuje intenzitu spolupráce v oblasti účetnictví biologické rozmanitosti a přírodního kapitálu s průmyslovými aktéry.

Zvýšení transparentnosti ratingů a ratingových výhledů

Ratingové agentury hrají ve finančním systému důležitou úlohu tím, že posuzují úvěrové riziko finančních a nefinančních emitentů 44 . S ohledem na široké využívání ratingů zúčastněné strany nadále vyjadřují obavy ohledně nedostatečné transparentnosti v tom, jak ratingové agentury začleňují do svých metodik faktory udržitelnosti. S výhradou dalšího posouzení účinnosti stávajících opatření orgánem ESMA přijme Komise opatření ke zvýšení transparentnosti a k zajištění začlenění příslušných environmentálních, sociálních a správních faktorů do ratingů a výhledů při současném zajištění metodické transparentnosti.

Identifikace a řízení rizik týkajících se udržitelnosti ze strany bank a pojišťoven

Schopnost bank a pojišťoven identifikovat a řídit rizika týkající se udržitelnosti a absorbovat finanční ztráty, které z nich vyplývají, je klíčová pro finanční stabilitu a odolnost reálné ekonomiky během přechodu k udržitelnému financování. Ačkoli subjekty finančního sektoru a orgány dohledu usilují o zachycení klimatických a environmentálních faktorů v systémech řízení rizik a obezřetnostních kapitálových požadavcích, dosažený pokrok stále není dostačující 45 .

-Komise navrhne změny obezřetnostního rámce pro banky s cílem zajistit, aby byly faktory ESG důsledně začleňovány do systémů řízení rizik a dohledu nad nimi 46 . Za tímto účelem budou stanoveny jasné požadavky na identifikaci, měření, řízení a sledování rizik týkajících se udržitelnosti v rámcích pro řízení rizik, včetně zátěžového testování bank v souvislosti se změnou klimatu. Jako doplnění a v rámci každoročního hodnocení dohledu bude také vyjasněna a posílena úloha orgánů dohledu při posuzování těchto rizik. Komise rovněž navrhne, aby Evropský orgán pro bankovnictví do dvou let (do roku 2023) předložil své průběžné hodnocení obezřetnostního zacházení s expozicemi souvisejícími s aktivy nebo činnostmi, které jsou výrazně spojeny s environmentálními a/nebo sociálními cíli.

-Komise bude důsledně začleňovat rizika týkající se udržitelnosti do systémů řízení rizik pojistitelů a dohledu nad pojistiteli. Budou navrženy změny směrnice Solventnost II 47 , včetně analýzy scénářů změny klimatu ze strany pojistitelů. Podobně jako v bankovním sektoru bude orgán EIOPA v pojišťovnictví posuzovat rozdíly v rizicích mezi expozicemi souvisejícími s environmentální a/nebo sociální udržitelností a jinými expozicemi.

Řízení rizik týkajících se udržitelnosti na systémové úrovni

Pro zvýšení odolnosti finančního systému vůči otřesům je nutná identifikace, měření a řízení rizik na systémové úrovni. 48  Komise posílí spolupráci s evropskými orgány dohledu a Evropskou centrální bankou (ECB) s cílem zachytit, sledovat a zmírňovat všechna systémová rizika týkající se udržitelnosti, která mají dopad na dlouhodobou finanční stabilitu. Za tímto účelem se zintenzivní práce na vývoji soudržných a relevantních metodik a scénářů pro kvantifikaci rizik týkajících se udržitelnosti a zátěžových testů odolnosti finančního systému, které se budou vztahovat na příslušná finanční odvětví 49 . Cílené zátěžové testování finančního systému Komise provede v rámci balíčku Fit-for-55.

Finanční instituce jsou čím dál více vystaveny zrychlujícímu se zhoršování ekosystémů a úbytku biologické rozmanitosti, vyčerpávání přírodních zdrojů a vzrůstajícímu znečištění vody, ovzduší a půdy. Komise za účelem dalšího pokroku v úsilí o měření finančních rizik vyplývajících z významného úbytku biologické rozmanitosti a degradace ekosystémů vypracuje zprávu o měření a přítomnosti těchto rizik v EU. Zpráva Komise se rovněž zaměří na přístupy a metody měření těchto rizik a nastíní další kroky v této oblasti. 

Pro efektivní řešení a řízení systémových rizik je nutné, aby vhodnými nástroji disponovaly také makroobezřetnostní orgány. S podporou evropských orgánů dohledu, Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) a ECB Komise v rámci nadcházejícího přezkumu obezřetnostního rámce bankovnictví na makroúrovni zváží, zda jsou makroobezřetnostní nástroje schopny řešit rizika finanční stability související se změnou klimatu. Ve střednědobém horizontu bude na základě doporučení evropských orgánů dohledu, ESRB a ECB Komise dále pracovat na rozšíření oblasti působnosti na nebankovní sektory a na environmentální rizika.

Urychlení přispění finančního sektoru k úsilí o přechod k udržitelnému financování

Kromě řízení rizik týkajících se udržitelnosti ze strany finančních institucí závisí úspěch Zelené dohody pro Evropu také na přispění všech hospodářských subjektů a na jejich motivaci ke splnění našich cílů. Za tímto účelem musí finanční instituce převést cíle EU v oblasti udržitelnosti do svých dlouhodobých strategií financování a rozhodovacích procesů. K tomu je třeba lepší měření, monitorování a pravidelné zveřejňování pokroku.

Lepší stanovování cílů na základě vědeckých poznatků, zveřejňování a sledování závazků finančního sektoru

Finanční instituce by měly zveřejňovat své vlastní plány přechodu k udržitelnosti a dekarbonizace, včetně průběžných a dlouhodobých cílů a toho, jak plánují snížit svou environmentální stopu. Klíčem k efektivnímu sledování účinnosti opatření v průběhu času bude vyšší transparentnost cílů, ukazatelů, definic a metodik. Návrh směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti bude vyžadovat, aby velké společnosti v EU a kótované společnosti včetně bank, pojistitelů a investorů zveřejňovaly cíle týkající se udržitelnosti a pokrok směrem k jejich dosažení. Kromě toho Komise na základě regulační technické normy v rámci nařízení SDFR posílí zveřejňování a účinnost dekarbonizačních opatření ze strany účastníků finančního trhu pro všechny investiční produkty.

Jako první krok jsou v tomto ohledu chvályhodné i dobrovolné závazky finančních institucí na celosvětové úrovni, že přijmou strategické vědecky podložené cíle týkající se klimatu a udržitelnosti. Do doby, než budou možná další politická opatření v této oblasti, Komise přezkoumá, do jaké míry by další pokyny mohly zajistit, aby tyto dobrovolné závazky byly skutečně věrohodné, a bude v průběhu času sledovat pokrok v celé EU. V této fázi by finanční instituce mohly využívat taxonomii EU a další udržitelné finanční nástroje k pokroku při dosahování svých plánů na úrovni subjektů a portfolií.

Vyjasnění fiduciárních povinností a pravidel správy a řízení investorů s cílem zohlednit příspěvek finančního sektoru k plnění cílů Zelené dohody

Sladění finančních toků s cíli Zelené dohody pro Evropu vyžaduje další zohlednění dopadů udržitelnosti ve strategiích a investičních rozhodovacích procesech investorů. Dne 21. dubna 2021 zveřejnila Komise šest pozměňujících aktů v přenesené pravomoci, které vyžadují, aby finanční podniky, jako jsou poradci, správci aktiv a pojistitelé, zahrnuly do svých postupů z finančního hlediska podstatná rizika týkající se udržitelnosti a zvážily preference svých klientů v oblasti udržitelnosti 50 . Další opatření bude nutno přijmout pro 125 000 penzijních fondů v EU, které spravují kolektivní systémy jménem přibližně 75 milionů Evropanů 51 . Aby se zvýšilo přispění investorů a penzijních fondů k plnění cílů Zelené dohody, je zásadně důležité, aby jejich fiduciární povinnosti vůči účastníkům a příjemcům rovněž odrážely vnitřní rizika ESG spojená s investicemi v rámci investičních rozhodovacích procesů.

-Komise požádá orgán EIOPA, aby posoudil potenciální potřebu rozšířit koncepci „dlouhodobého nejlepšího zájmu účastníků a příjemců“ a zavedl povinnost zohlednit dopady na udržitelnost v rámci penzijních investic. Cílem by bylo zajistit, aby rámec lépe odrážel preference účastníků a příjemců týkající se udržitelnosti a širší společenské a environmentální cíle. Komise ve spolupráci s evropskými orgány dohledu zváží a posoudí další opatření, která by umožnila všem příslušným účastníkům finančního trhu a poradcům zvažovat pozitivní a negativní dopady svých investičních rozhodnutí a produktů, které systematicky doporučují, na udržitelnost.

-Komise přezkoumá příslušné rámce týkající se správy a zapojení investorů. V tomto ohledu zejména prozkoumá, jak by mohla lépe odrážet cíle EU v oblasti udržitelnosti směrnice o právech akcionářů II 52 a jak by tato směrnice mohla být sladěna s celosvětově osvědčenými postupy pro pokyny týkající se správy.

Zlepšení dostupnosti, integrity a transparentnosti průzkumů trhu ESG a ratingů

Aby mohly finanční instituce vyvinout úsilí o přechod k udržitelnosti, budou potřebovat širokou škálu informací k identifikování rizik, příležitostí a dopadů souvisejících s udržitelností, jež se vztahují na jejich klienty a společnosti, do nichž investují. Za tímto účelem bude návrh směrnice CSRD vyžadovat, aby velké kótované společnosti v EU zveřejňovaly smysluplné, srovnatelné a výhledové údaje o udržitelnosti v celém finančním hodnotovém řetězci 53 . Připravovaný návrh na vytvoření jednotného evropského přístupového místa navíc vytvoří celounijní mechanismus, který nabídne snadno dostupné, srovnatelné a digitálně využitelné databáze týkající se požadavků na veřejné podávání zpráv podniků, včetně informací o udržitelnosti. 

Na základě veřejné konzultace a posouzení dopadů přijme Komise opatření ke zvýšení spolehlivosti, srovnatelnosti a transparentnosti ratingů ESG. Ratingy ESG mají stále významnější dopad na fungování kapitálových trhů a na důvěru investorů v udržitelné produkty. Toto opatření bude vycházet ze studie Komise zveřejněné v lednu 2021, která odhalila nedostatečnou transparentnost činností poskytovatelů ratingů ESG, nízkou úroveň srovnatelnosti mezi jednotlivými ratingy a potenciální střety zájmů 54 . Rostoucí poptávka po udržitelných investicích rovněž klade důraz na potřebu nestranného a spolehlivého výzkumu ESG založeného na transparentních a srovnatelných metodikách.

Řešení problému tzv. lakování nazeleno

EU již k řešení problému lakování nazeleno na finančních trzích podnikla důležité kroky. Pokusy o lakování nazeleno mohou vést k ohrožení dobré pověsti zúčastněných subjektů a ke ztrátě důvěry v udržitelné finanční produkty a finanční systém. Aby EU lakování nazeleno zabránila, zavedla požadavky na zveřejňování informací pro společnosti a investory a vytvořila nástroje ke zvýšení transparentnosti, jež pomáhají koncovým investorům rozlišovat důvěryhodné investiční příležitosti 55 . Účinnost politik udržitelného financování však závisí také na odpovídající úrovni prosazování příslušných opatření v celé EU. Při sledování dodržování nařízení o udržitelném financování hrají klíčovou roli orgány dohledu, které musí plně využívat svých zákonných mandátů a pravomocí k ochraně investorů a spotřebitelů před nepodloženými tvrzeními o udržitelnosti.

S podporou evropských orgánů dohledu Komise posoudí, zda jsou pravomoci, schopnosti a povinnosti v oblasti dohledu vhodné pro daný účel. Na základě tohoto posouzení a sledování rizik lakování nazeleno ze strany evropských orgánů dohledu Komise za účelem řešení tohoto problému zváží kroky k zajištění dostatečné a jednotné úrovně prosazování a dohledu.

Sledování řádného přechodu finančního systému EU k udržitelnosti

K dosažení klimatických cílů EU bude nutno, aby členské státy, orgány finančního dohledu a příslušné veřejné orgány spolupracovaly za účelem sledování pokroku v procesu přechodu k udržitelnosti. Komise ve spolupráci s platformou pro udržitelné financování vypracuje spolehlivý monitorovací rámec pro měření kapitálových toků do udržitelných investic. Zároveň bude členským státům nápomocna při posuzování chybějících investic a měření pokroku dosaženého jejich finančními odvětvími při plnění našich cílů v oblasti klimatu a životního prostředí 56 .

Při pomoci s důsledným začleněním hlediska dvojí významnosti do finančního systému mohou hrát důležitou úlohu evropské orgány dohledu. Komise posílí spolupráci mezi všemi příslušnými veřejnými orgány, včetně orgánů dohledu, aby jim pomohla definovat průběžné cíle pro finanční sektor, lépe pochopit, zda je pokrok dostatečný, a připravit tak cestu k přijetí politických opatření více založených na spolupráci ze strany všech příslušných veřejných orgánů.

V neposlední řadě Komise zřídí fórum pro výzkum v oblasti udržitelného financování s cílem posílit roli vědy a podpořit sdílení znalostí o udržitelném financování mezi akademickou obcí a průmyslem. Toto fórum bude mít za úkol zvyšovat povědomí o využívání výzkumu v oblasti udržitelného financování a podporovat výměnu znalostí mezi výzkumnými pracovníky a finanční komunitou.

IV.Podpora globálních ambicí

Globální výzvy vyžadují globální opatření. Různé jurisdikce však vycházejí z různých pozic, mají různé úrovně ambicí a cíle. Mezinárodní fóra a sítě proto iniciativy v oblasti udržitelného financování čím dál intenzivněji koordinují, aby mohl být globální potenciál udržitelného financování plně využit 57 . Na základě svých domácích úspěchů se EU na mezinárodní úrovni stala v oblasti udržitelného financování lídrem a aktivně přispívá i k celosvětovému úsilí. Její vedoucí postavení může být zdrojem inspirace pro jiné jurisdikce po celém světě a zároveň vytvářet obchodní příležitosti pro finanční sektor EU v celosvětovém měřítku. Subjekty EU jsou největšími emitenty zelených dluhopisů a staly se hlavními udržitelnými investory. Dynamické zelené trhy pomáhají posílit mezinárodní úlohu eura a učinit z EU hlavní globální centrum udržitelného financování.

Komise se domnívá, že je zapotřebí ambiciózní a robustní mezinárodní struktura udržitelného financování, která bude zahrnovat koncept dvojí významnosti a bude podporovat partnerské země EU. Tato struktura musí zahrnovat silnou mezinárodní správu, pevný soubor pravidel a rámec pro monitorování. Jako první krok Komise navrhuje, aby Rada pro finanční stabilitu (FSB) rozšířila svůj mandát tak, aby zahrnoval přispění finančního systému ke globálním cílům v oblasti klimatu a životního prostředí.

Komise vyzývá všechny mezinárodní partnery, aby prohloubili dvoustrannou i mnohostrannou spolupráci v oblasti udržitelného financování, zejména s cílem podpořit sbližování přístupů a poskytnout soukromému sektoru použitelné nástroje a parametry, jako jsou například taxonomie 58 . Komise zejména v rámci plánu pracovní skupiny G20 pro udržitelné financování zdůrazňuje, že je důležité usilovat o sladění finančních toků s cíli udržitelnosti.

Podpora ambiciózního konsensu na mezinárodních fórech

EU se bude zasazovat o to, aby mezinárodní fóra a tvůrci standardů, jako je nadace IFRS, vypracovali ambiciózní standardy a zásady pro zveřejňování informací, které případně mohou založit na doporučení pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací v souvislosti se změnou klimatu a dalších mezinárodních iniciativ 59 . Mezinárodní standardy pro zveřejňování informací se mohou překrývat, být nekonzistentní a lišit se, co se týče ambicí. Komise vítá úsilí o základní celosvětový standard pro podávání zpráv o udržitelnosti a zasazuje se o komplexní normy pro podávání zpráv o udržitelnosti, které by řešily všechny otázky udržitelnosti a zahrnovaly hledisko dvojí významnosti v souladu s návrhem směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti.

EU bude i nadále spolupracovat se svými partnery na mezinárodních fórech s cílem dohodnout se na společných cílech a zásadách pro taxonomie a do budoucna zvýšit srovnatelnost a konzistentnost měření a prahových hodnot taxonomií. EU se aktivně zapojuje do skupiny G20 a mezinárodní platformy pro udržitelné financování s cílem zabránit roztříštěným přístupům, které by vedly ke zvýšení transakčních nákladů, nedostatečným přeshraničním kapitálovým tokům a brzdění finančních inovací.

Globální úsilí je pro řešení dopadů rizik spojených s klimatem a životním prostředím na finanční stabilitu klíčové. EU vyzývá Radu pro finanční stabilitu, aby se zabývala širšími otázkami udržitelnosti a zohlednila skutečnost, že činnosti finančních institucí mají dopad na klima a životní prostředí, a přispívají tak k rizikům, která mají měřit. V neposlední řadě EU aktivně podporuje činnost pracovní skupiny pro finanční rizika související s klimatem v Basilejském výboru pro bankovní dohled s cílem určit a řešit případné nedostatky v basilejském rámci a práci Mezinárodní asociace orgánů dozoru v pojišťovnictví s cílem začlenit rizika související se změnou klimatu do dohledu nad pojišťovnictvím.

Pokrok a prohloubení činnosti IPSF

Na podporu mezinárodní spolupráce spustila Evropská komise a sedm dalších jurisdikcí v říjnu 2019mezinárodní platformu pro udržitelné finance (IPSF) 60 . IPSF podporuje integrované trhy pro udržitelné financování a vyvíjí použitelné nástroje a metriky 61 . Nyní má 17 členů a je uznávána jako klíčová mezinárodní iniciativa v oblasti udržitelného financování 62 .

IPSF podá zprávu o své práci na „společné základní taxonomii“ založené na nových taxonomiích vytvořených svými členy a na zveřejňování informací o udržitelnosti. Komise bude v rámci IPSF podporovat koncept dvojí významnosti. Kromě toho navrhne posílení sdílení znalostí o klíčových oblastech udržitelného financování, jako je součinnost mezi financováním v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a přechod finančního systému ke společným cílům v oblasti udržitelnosti. Komise rovněž podpoří růst počtu členů IPSF, posílenou správní strukturu a do podzimu 2021 navrhne nový pracovní plán. Platforma IPSF je rovněž považována za znalostního partnera obnovené pracovní skupiny pro udržitelný rozvoj skupiny G20 a klíčového přispěvatele k práci na sladění investic s cíli v oblasti udržitelnosti.

Podpora zemí s nízkými a středními příjmy při rozšiřování jejich přístupu k udržitelnému financování

Komise vypracuje komplexní strategii, která pomůže zvýšit udržitelné financování v partnerských zemích EU. Země s nízkými a středními příjmy potřebují k financování udržitelného rozvoje masivní investice 63 . Urychlení soukromých finančních toků do našich partnerských zemí bude mít zásadní význam pro společné plnění naší globální agendy udržitelnosti. K tomu však bude nutno poskytnout těmto zemím zvláštní podporu. Komise bude podporovat úsilí o rozšíření finančních nástrojů souvisejících s udržitelností v našich partnerských zemích a pomoci při obnově v celosvětovém měřítku zejména prostřednictvím nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) – Globální Evropa a nástroje předvstupní pomoci (NPP).

Závěr – Provádění a další postup

Na základě akčního plánu pro udržitelné financování z roku 2018 přijala Komise bezprecedentní kroky k položení základů udržitelného financování. Tento ambiciózní rámec je třeba dokončit a konsolidovat, abychom mohli uspokojit obrovské investiční potřeby přechodu k udržitelnosti, zajistit, aby byl spravedlivý, a přizpůsobit se globálnímu kontextu. Tato strategie se zabývá těmito výzvami a činí rámec funkčním a soudržným.

Tato strategie stanoví, jak se cíle Zelené dohody pro Evropu promítají do celého finančního systému, a zajišťuje, aby aktéři ze všech hospodářských odvětví bez ohledu na svou výchozí pozici byli schopni svůj přechod k udržitelnosti financovat. Politiky zmíněné v této strategii doplňují zásadní změny politik v oblasti klimatu a životního prostředí stanovené v Zelené dohodě pro Evropu. Strategie vychází ze spolupráce a partnerství Komise s vnějšími soukromými i veřejnými iniciativami na podporu vedoucího postavení finančního sektoru při dosahování cílů EU v oblasti udržitelnosti. Zprávu o provádění této strategie podá Komise do konce roku 2023 a členské státy bude aktivně podporovat v jejich úsilí.

Komise vyzývá všechny příslušné zúčastněné strany, od centrálních bank a orgánů dohledu až po členské státy, občany, místní orgány a finanční a nefinanční společnosti, aby přijaly opatření ve svých příslušných oblastech a maximalizovaly tak dopad této strategie.

(1)

 Agenda EU pro udržitelné financování rovněž přispívá k dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN, zejména cíle 10.5: „Zlepšit regulaci a monitoring globálních finančních trhů a institucí a posílit uplatňování těchto regulací.“

(2)

 Sdělení Komise „Zelená dohoda pro Evropu“, COM/2019/640 final, 11.12.2019.

(3)

Viz sdělení „Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 Investice do klimaticky neutrální budoucnosti ve prospěch našich občanů“, SWD/2020/176 final, 17.9.2020. Kromě toho jsou v zájmu dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu zapotřebí značné investice s cílem zajistit rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace a podpořit přechody na trhu práce. Viz např. analýza v přezkumu ESDE .

(4)

„Udržitelným financováním“ se obecně rozumí proces náležitého zohlednění klimatických, environmentálních a sociálních hledisek při investičním rozhodování s výsledným zvýšením investic do dlouhodobějších a udržitelných činností.

(5)

Viz zvláštní internetové stránky Next Generation EU.

(6)

Skupina Evropské investiční banky, Klimatický plán banky 2021–2025, listopad 2020, k dispozici zde .

(7)

Je prokázáno, že kapitálové trhy, jako jsou trhy se zelenými dluhopisy a akciemi, financování přechodu k udržitelnosti účinně urychlují. Viz například Ralph De Haas a Alexander Popov, „Financování a dekarbonizace: Proč to akciové trhy umějí lépe“, výzkumný bulletin č. 64, 27.11.2019, k dispozici zde .

(8)

 Sdělení Komise „Akční plán: Financování udržitelného růstu“, COM(2018) 97 final, 8.3.2018.

(9)

Viz pracovní dokument útvarů Komise připojený ke strategii pro podrobnosti provádění akčního plánu pro financování udržitelného růstu z roku 2018, SWD(180) final, 6.7.2021.

(10)

 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020).

(11)

Klamavá marketingová prezentace produktů, činností nebo politik organizace jako šetrných k životnímu prostředí.

(12)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 6. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 upřesněním obsahu a struktury informací, které mají zveřejňovat podniky podle článků 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU v souvislosti s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi, a upřesněním metodiky za účelem plnění této povinnosti zveřejňování informací, které bude zveřejněno v Úředním věstníku EU.

(13)

Návrh směrnice, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a nařízení (EU) č. 537/2014, pokud jde o podávání zpráv o udržitelnosti některými podniky, COM(2021) 189 final, 21.4.2021.

(14)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1.

(15)

 Viz poznámka 10.

(16)

Dokud nebude dosaženo dohody o směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, týká se tato povinnost podniků, na něž se vztahují články 19a nebo 29a směrnice o nefinančním výkaznictví (směrnice 2014/95 ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami).

(17)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 ze dne 25. dubna 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř. věst. L 87, 31.3.2017, s. 1), nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2359 ze dne 21. září 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97, pokud jde o požadavky na informace a pravidla výkonu činnosti vztahující se na distribuci pojistných produktů s investiční složkou (Úř. věst. L 341, 20.12.2017, s. 8).

(18)

Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2089 ze dne 27. listopadu 2019, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem, referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu a zveřejňování informací týkajících se udržitelnosti pro referenční hodnoty (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. )17. Další informace jsou k dispozici zde .

(19)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských zelených dluhopisech, COM/2021/391 final, 6.7.2021.

(20)

 Další podrobnosti o využitém dotazníku a shrnutí odpovědí z konzultace zúčastněných stran jsou k dispozici zde .

(21)

Další informace jsou k dispozici zde .

(22)

Balíček „Fit for 55“ se Komise brzy chystá předložit; jeho účelem je aktualizovat právní předpisy EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 tak, aby odrážely cíl 55 % čistého snížení emisí, který si EU stanovila pro rok 2030.

(23)

 Viz platforma pro udržitelné financování, zpráva o financování ekologické transformace, březen 2021, k dispozici zde . Odborníci platformy poskytli v této zprávě první doporučení, jak podpořit financování přechodu v rámci celého hospodářství.

(24)

 Cílem tohoto návrhu by bylo vymezit časové rámce a dílčí kroky pro ty hospodářské činnosti (včetně stávajících investic), které přispívají k procesu transformace způsobem, který je v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, a v návaznosti na závěry Evropské rady z 11. a 12. prosince 2020, jež uznávají úlohu technologií podporujících transformaci, jako je zemní plyn.

(25)

Zpráva vyžadovaná podle čl. 26 odst. 2 nařízení o taxonomii.

(26)

Tento proces vychází z nezávislé a vědecké technické zprávy zveřejněné v březnu 2021 Společným výzkumným střediskem, útvarem Evropské komise pro vědu a znalosti, jakož i ze zpráv odborné skupiny Euratomu podle článku 31 a Vědeckého výboru pro zdravotní, environmentální a vznikající rizika (SCHEER), viz více informací na internetových stránkách Komise.

(27)

V článku 9 nařízení o taxonomii EU je stanoveno následujících šest environmentálních cílů: a) zmírňování změny klimatu, b) přizpůsobování se změně klimatu, c) udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů, d) přechod na oběhové hospodářství, e) prevence a omezování znečištění, f) ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů.

(28)

Mezinárodní asociace kapitálových trhů definuje „dluhopisy spojené s udržitelností“ jako „jakýkoli druh dluhopisového nástroje, u něhož se finanční a/nebo strukturální charakteristiky mohou lišit v závislosti na tom, zda emitent dosáhne předem stanovených cílů udržitelnosti/ESG“. Tento přístup je v rozporu s přístupem „použití výnosů“.

(29)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12).

(30)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/ЕU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34).

(31)

 Skupina odborníků Komise pro malé a střední podniky (TESG) zdůrazňuje, že je třeba s malými podniky spolupracovat, podporovat je v plnění požadavků na podávání zpráv o udržitelnosti a zvyšovat jejich viditelnost pro investory, přičemž musí být zachována proporcionalita v jejich úsilí o zveřejňování informací.

(32)

Komise tuto podporu poskytne prostřednictvím svého Nástroje pro technickou podporu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu (Úřední věstník L 57, 18.2.2021).

(33)

Viz zvláštní internetové stránky Programu InvestEU a sítě Enterprise Europe Network . Komise rovněž zahájila několik iniciativ zaměřených na snížení rizika specifických investic, např. projekt pro snížení rizik prováděný společně se skupinou finančních institucí pro energetickou účinnost pro projekty v oblasti energetické účinnosti.

(34)

Vývoj informačních technologií a volby zadávání zakázek budou předmětem předběžného schválení Výborem Evropské komise pro informační technologie a kybernetickou bezpečnost.

(35)

 Centrum a fórum EU pro sledování technologie blockchain plánuje do poloviny roku 2021 zveřejnit studii o energetické spotřebě různých blockchainových mechanismů.

(36)

Sdělení Komise „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“, COM(2021) 118 final, 9.3.2021.

(37)

 Sdělení Komise „Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“, COM(2021) 82 final, 24.2.2021.

(38)

 Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, pilotní přehled nedostatků v pojistné ochraně v případě přírodních katastrof, prosinec 2020, více informací naleznete zde .

(39)

Viz závěrečná zpráva o obsahu, metodikách a způsobu zveřejňování informací podle nařízení EU o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR), včetně návrhů regulačních technických norem.

(40)

 Platforma pro udržitelné financování poskytne v říjnu 2021 poradenství ohledně rozšíření rámce taxonomie EU tak, aby zahrnoval sociální taxonomii, a to s ohledem na sociální cíle i aspekty správy a řízení společností.

(41)

„Postupy ekologického sestavování rozpočtu v EU: První přezkum“, diskusní dokument ECFIN 140, 21. května 2021, k dispozici zde .

(42)

Viz publikace sítě centrálních bank a orgánů dohledu pro ekologizaci finančního systému (NGFS).

(43)

Změna klimatu a úbytek biologické rozmanitosti jsou rovněž vzájemně propojeny, viz zpráva z workshopu o biologické rozmanitosti a změně klimatu zveřejněná Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) a Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), 10.6.2021, k dispozici zde .

(44)

 Ratingové agentury do svých stanovisek a metodik zahrnují environmentální, sociální a správní faktory, které považují za důležité pro úvěruschopnost finančních nástrojů nebo společností. Ratingy nebo ratingové výhledy jsou názory na pravděpodobný vývoj ratingu v krátkodobém, střednědobém nebo obojím období a jejich cílem není poskytnout komplexní posouzení environmentálních, sociálních a správních dopadů.

(45)

 BlackRock a Financial Markets Advisory (FMA), prozatímní studie o rozvoji nástrojů a mechanismů pro začlenění environmentálních, sociálních a správních faktorů (ESG) do obezřetnostního rámce EU v bankovnictví a do obchodních strategií a investičních politik bank, prosinec 2020, k dispozici zde . Kromě toho „podle samotných bank 90 % oznámených postupů je pouze částečně nebo vůbec není v souladu s očekáváními ECB, co se týče dohledu nad klimatickými a environmentálními riziky“, projev Franka Eldersona, člena Výkonné rady ECB, na společné konferenci ECB a EBRD na téma „Dohled nad novými riziky souvisejícími s klimatem a jejich důsledky pro finanční instituce“, 16. června 2021.

(46)

Nařízení o kapitálových požadavcích (CRR) a směrnice o kapitálových požadavcích (CRD), resp. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a o zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, Úř. věst. L 176, 27.6.2013.

(47)

 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II).

(48)

Viz projektový tým ECB/ESRB pro monitorování klimatických rizik, zpráva o rizicích souvisejících s klimatem a finanční stabilitě , 2021.

(49)

Orgány dohledu začaly vypracovávat rámce pro zátěžové testy související s klimatem. ECB například provádí v rámci celého hospodářství zátěžový test, jehož cílem je posoudit expozici bank eurozóny vůči budoucím klimatickým rizikům, a to prostřednictvím analýzy odolnosti protistran při různých klimatických scénářích.

(50)

Seznam pozměňujících aktů v přenesené pravomoci naleznete zde .

(51)

Fiduciární povinnosti zajišťují, aby ti, kdo spravují peníze jiných osob, jednali spíše v zájmu příjemců než ve vlastním zájmu. Rozhodnutí fiduciárních správců mají vliv na nižší úrovně investičního řetězce, což se odráží v rozhodovacích procesech, vlastnických postupech a v konečném důsledku i ve způsobu řízení společností.

(52)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/828 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice 2007/36/ES, pokud jde o podporu dlouhodobého zapojení akcionářů (Úř. věst. L 132, 20.5.2017).

(53)

Těmto požadavkům na podávání zpráv by měly podléhat všechny velké společnosti a všechny společnosti kótované na regulovaných trzích EU, s výjimkou kótovaných mikropodniků.

(54)

 Evropská komise a Environmental Resources Management (ERM), studie o hodnoceních, údajích a výzkumu souvisejících s udržitelností, 6.1.2021, k dispozici zde .

(55)

Požadavky na zveřejňování informací podle nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR), nařízení o taxonomii EU a požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti podle směrnice o nefinančním výkaznictví (NFRD), které budou výhledově doplněny navrhovanou směrnicí o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, kterou v současné době projednávají spolunormotvůrci EU.

(56)

Viz například „Přehled pro rozšíření ekologického financování“, který zveřejnila v březnu 2021 Síť pro ekologizaci finančního systému (NGFS), v němž je představen soubor ukazatelů, které umožňují sledovat stupeň pokroku směrem k ekologizaci finančního systému.

(57)

Například G20 a G7, Rada pro finanční stabilitu (FSB), Basilejský výbor pro bankovní dohled (BCBS), Síť pro ekologizaci finančního systému (NGFS), koalice ministrů financí pro opatření v oblasti klimatu.

(58)

Prohlášení ze summitu EU-USA, „Směrem k obnově transatlantického partnerství“, 15. června 2021, bod 10.

(59)

Členové Aliance globálních iniciativ v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti, včetně iniciativy Global Reporting Initiative a nadace Value Reporting Foundation.

(60)

Všechny podrobnosti o IPSF, jejích cílech, členství a pracovním plánu viz v pracovním dokumentu SWD (2021) 180 final, 6.7.2021.

(61)

Na podzim roku 2021 zveřejní IPSF i) zprávu o společné základní taxonomii, která stanoví společné rysy stávajících taxonomií vytvořených veřejnými orgány, ii) zprávu o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností, která by měla poskytnout komplexní srovnání požadavků na zveřejňování informací pro společnosti, správce aktiv a institucionální investory, a iii) svou výroční zprávu.

(62)

Členové produkují 55 % všech emisí skleníkových plynů, představují 50 % světové populace a 55 % celosvětového HDP. Více informací o členství v IPSF naleznete zde .

(63)

Podle odhadů OECD se v roce 2020 roční deficit ve financování cílů udržitelného rozvoje v rozvojových zemích ve výši 2,1 bilionu EUR v důsledku onemocnění COVID-19 prudce zvýšil až na 3,6 bilionu EUR (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Global Outlook on Financing for Sustainable Development 2021, 2020, k dispozici zde ).

EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 6.7.2021

COM(2021) 390 final

PŘÍLOHA

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Strategie financování přechodu k udržitelnému hospodářství

{SWD(2021) 180 final}

Podrobný popis opatření a glosář zkratek

Glosář zkratek

(1)

V návaznosti na další postup popsaný ve sdělení Taxonomie EU, podávání zpráv podniků o udržitelnosti, preference v oblasti udržitelnosti a fiduciární povinnosti: Nasměrování finančních prostředků na Zelenou dohodu pro Evropu, COM(2021) 188 final, 21.4.2021.

(2)

 Komise tuto podporu poskytne prostřednictvím svého nástroje pro technickou podporu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021).

(3)

 Komise tuto podporu poskytne prostřednictvím svého nástroje pro technickou podporu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021).

(4)

Viz následující odkaz:

(5)

Vývozní úvěry jsou vládami podporovanými finančními nástroji, které poskytují vnitrostátní agentury pro vývozní úvěry. Viz sdělení Přezkum obchodní politiky .

(6)

 Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, veřejné prohlášení na téma „Informace o spolupráci akcionářů a jednání ve shodě podle směrnice o nabídkách převzetí“, ESMA/2014/677-REV, 8.1.2019, k dispozici zde .