EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 14.1.2020

COM(2020) 22 final

2020/0006(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Dne 2. května 2018 přijala Evropská komise svůj návrh příštího víceletého finančního rámce na období 2021–2027 1 . V tomto návrhu oznámila své vyšší ambice v oblasti činností souvisejících s klimatem a navrhla vynaložit na tyto činnosti 25 % výdajů, tedy 320 miliard EUR, které mají být mobilizovány prostřednictvím rozpočtu EU.

Později, ve dnech 29. a 30. května 2018, přijala Komise své legislativní návrhy upravující využívání fondů politiky soudržnosti ve stejném období. Jedním z hlavních cílů investic EU v období 2021–2027 bude „zelenější, nízkouhlíková Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik“ 2 , kterým se provádí Pařížská dohoda. Podle návrhu Komise se významná část finančních prostředků na podporu soudržnosti zaměří na tuto prioritu. Bude nezbytné potvrdit tento podíl v probíhajícím legislativním procesu.

Dne 11. prosince 2019 přijala Komise sdělení o Zelené dohodě pro Evropu, v němž stanoví plán nové politiky růstu pro Evropu. Tato politika růstu je založena na ambiciózních cílech v oblasti klimatu a životního prostředí a na participačních procesech, které spojují občany, města a regiony v boji proti změně klimatu a při ochraně životního prostředí. V Zelené dohodě pro Evropu se v souladu s cílem účinným a spravedlivým způsobem dosáhnout klimatické neutrality EU do roku 2050 navrhuje vytvoření mechanismu pro spravedlivou transformaci, včetně Fondu pro spravedlivou transformaci, který by nikoho neopomíjel. Nejzranitelnější jsou ti, kdo jsou nejvíce ohroženi škodlivými dopady změny klimatu a zhoršování životního prostředí. Zvládnutí transformace zároveň povede k významným strukturálním změnám. Občané a pracovníci budou dotčeni různými způsoby a ne všechny členské státy, regiony a města začínají s transformací ze stejné výchozí pozice a ne všechny jsou schopny stejně reagovat.

Jak je dále podrobněji uvedeno ve sdělení o investičním plánu pro udržitelnou Evropu 3 , mechanismus pro spravedlivou transformaci se zaměří na regiony a odvětví, které jsou transformací nejvíce postiženy z důvodu jejich závislosti na fosilních palivech, včetně uhlí, rašeliny a ropné břidlice, nebo průmyslových procesech s vysokými emisemi skleníkových plynů. Některá odvětví budou upadat, přičemž hospodářská výkonnost a úroveň zaměstnanosti se budou u hospodářských činností s vysokými úrovněmi intenzity emisí skleníkových plynů nebo založených na produkci a využívání fosilních paliv, zejména uhlí, lignitu, rašeliny a ropné břidlice, nevratně snižovat. Jiná odvětví s vysokými úrovněmi intenzity emisí skleníkových plynů, pro něž lze nalézt technologické alternativy k procesům s vysokými emisemi uhlíku, se budou muset transformovat, aby se udržela hospodářská výkonnost a zvýšila zaměstnanost. Celkově má 108 evropských regionů vybudovanou infrastrukturu pro těžbu uhlí a téměř 237 000 osob je zaměstnáno v odvětví uhlí, téměř 10 000 osob v odvětví těžby rašeliny a asi 6 000 osob v odvětví ropy z břidlic. Zvláštní pozornost vyžaduje odvětví ropy z břidlic, a to vzhledem k velmi vysokým emisím oxidu uhličitého spojeným s tímto palivem. Na hodnotovém řetězci fosilních paliv a průmyslových procesech s vysokými emisemi skleníkových plynů je také nepřímo závislá řada dalších pracovních míst.

Tento mechanismus pro spravedlivou transformaci bude doplňovat významný příspěvek z rozpočtu EU, a to prostřednictvím všech nástrojů přímo souvisejících s transformací, zejména prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropského sociálního fondu plus (ESF+).

Mechanismus bude sestávat ze tří pilířů: 1) z Fondu pro spravedlivou transformaci, který bude prováděn v rámci sdíleného řízení; 2) ze zvláštního režimu v rámci programu InvestEU a 3) úvěrového nástroje zřízeného pro veřejný sektor se skupinou EIB s cílem mobilizovat pro dotčené regiony dodatečné investice. Fond pro spravedlivou transformaci bude využíván především k poskytování grantů; zvláštní režim v rámci programu InvestEU bude vyvíjet tlak na soukromé investice a partnerství s EIB znásobí veřejné financování.

Fond pro spravedlivou transformaci bude zaměřen na ekonomickou diverzifikaci území nejvíce postižených klimatickou transformací a na rekvalifikaci a aktivní začleňování jejich pracovníků a uchazečů o zaměstnání. Způsobilost investic v rámci dalších dvou pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci bude širší, aby podpořily činnosti související s transformací energetiky. Zvláštní režim v rámci programu InvestEU se bude vztahovat na projekty energetické a dopravní infrastruktury, včetně plynárenské infrastruktury a dálkového vytápění, ale také na projekty v oblasti dekarbonizace. V rámci úvěrového nástroje pro veřejný sektor zřízeného s EIB budou veřejné orgány moci provádět opatření, která usnadní transformaci na klimatickou neutralitu. Projekty budou sahat od energetické a dopravní infrastruktury, po sítě dálkového vytápění a opatření ke zvýšení energetické účinnosti včetně renovace budov.

Dodatečné veřejné a soukromé zdroje budou uvolněny prostřednictvím soudržného regulačního rámce, zejména pravidel pro poskytování státní podpory v jednotlivých odvětvích, čímž se vytvoří příležitosti k usnadnění využívání vnitrostátních prostředků na projekty, které odpovídají cílům spravedlivé transformace. Nedílnou součástí mechanismu pro spravedlivou transformaci bude rovněž poradenská podpora a technická pomoc pro regiony.

S ohledem na nejnovější dostupné vědecké poznatky a na potřebu zintenzivnit globální opatření v oblasti klimatu potvrdila Evropská Rada na svém zasedání dne 12. prosince 2019 cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální Unie, a to v souladu s cíli Pařížské dohody, a uvítala oznámení Komise navrhnout v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci investice ve výši 100 miliard EUR, aby bylo možné těchto cílů dosáhnut. Zdroje mechanismu, včetně Fondu pro spravedlivou transformaci, budou poskytnuty na podporu závazků členských států dosáhnout cíle klimatické neutrality Unie do roku 2050.

Fond pro spravedlivou transformaci

Fond pro spravedlivou transformaci bude klíčovým nástrojem pro to, aby se podpořila území, která jsou nejvíce postižena transformací na klimatickou neutralitu, a zabránilo nárůstu nerovností mezi regiony. Bude proto zřízen v rámci politiky soudržnosti, která je hlavním politickým nástrojem EU zaměřeným na snižování regionálních rozdílů a na řešení strukturálních změn v evropských regionech, neboť ve specifickém kontextu transformace na klimatickou neutralitu má stejné cíle jako politika soudržnosti. Fond bude prováděn v rámci sdíleného řízení v úzké spolupráci s vnitrostátními, regionálními a místními orgány a zúčastněnými stranami. Tím se zajistí odpovědnost za strategii transformace a poskytnou nástroje a struktury pro účinný rámec řízení.

Fond pro spravedlivou transformaci bude poskytovat podporu všem členským státům. Při rozdělování jeho finančních prostředků se zohlední, zda jsou členské státy schopny nezbytné investice pro transformaci na klimatickou neutralitu financovat.

Metoda přidělování bude proto brát v úvahu rozsah výzev spojených s transformací v regionech s nejvyššími emisemi skleníkových plynů (na základě odpovídajících průmyslových emisí CO2), sociální výzvy s ohledem na potenciální ztráty pracovních míst v průmyslu, v odvětví těžby uhlí a lignitu a produkce rašeliny a energie z ropné břidlice. Kromě toho bude tato metoda přihlížet k úrovni hospodářského rozvoje a související investiční kapacity členských států.

Členské státy doplní svůj příděl z Fondu pro spravedlivou transformaci svými zdroji v rámci EFRR a ESF+ prostřednictvím zvláštního a konečného mechanismu převodu. Členské státy rovněž doplní zdroje Unie vnitrostátními zdroji. Míra spolufinancování ze strany Unie bude stanovena podle kategorie regionů, v nichž se nacházejí určená území. Vzhledem k tomu, že převody zdrojů z EFRR a ESF+ budou celkem odpovídat alespoň 1,5násobku a nejvýše trojnásobku přídělu z Fondu pro spravedlivou transformaci, překročí celková finanční kapacita tohoto fondu s přihlédnutím k vnitrostátnímu spolufinancování 30 mld. EUR a může dosáhnout až 50 mld. EUR. Aby byl zajištěn trvalý dopad politiky soudržnosti jako takové, neměl by žádný členský stát převést více než 20 % svého původního přídělu z EFRR a svého původního přídělu z ESF+ (počítáno na fond) jako doplňkovou podporu do Fondu pro spravedlivou transformaci.

Plánování Fondu pro spravedlivou transformaci

Plánování, včetně určení území pro intervenci a odpovídajících opatření, proběhne v dialogu mezi Komisí a jednotlivými členskými státy v rámci procesu evropského semestru. U těchto území se musí jednat o území, která jsou nejvíce postižena hospodářskými a sociálními dopady vyplývajícími z transformace, zejména s ohledem na očekávané ztráty pracovních míst a transformaci výrobních procesů průmyslových zařízení s nejvyšší intenzitou emisí skleníkových plynů.

Členské státy vypracují s přihlédnutím k analýze, kterou v tomto ohledu provedla Komise, jeden nebo více územních plánů spravedlivé transformace, v nichž nastíní proces transformace do roku 2030 v souladu s vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu a transformací na klimaticky neutrální ekonomiku, a poté určí nejvíce postižená území, která by měla být podporována. Pro každé z těchto území se v územních plánech spravedlivé transformace stanoví sociální, hospodářské a environmentální výzvy a případně podrobnosti o potřebách v oblasti hospodářské diverzifikace, rekvalifikace a obnovy životního prostředí.

Aby byla zajištěna účinnost Fondu pro spravedlivou transformaci, musí být podpora koncentrovaná. Tato určená území by proto měla odpovídat regionům úrovně NUTS 3 nebo by měla být jejich součástí.

Podpora z Fondu pro spravedlivou transformaci bude založena na územních plánech spravedlivé transformace a plánována v rámci jedné nebo několika priorit, buď v rámci programů podporovaných rovněž z EFRR, ESF+ nebo Fondu soudržnosti, nebo v rámci zvláštního programu Fondu pro spravedlivou transformaci. Územní plány spravedlivé transformace budou součástí programů a budou přijaty stejným rozhodnutím Komise jako program. Předpokladem podpory z Fondu pro spravedlivou transformaci je schválení územních plánů spravedlivé transformace, které musí obsahovat zejména popis závazku členského státu s ohledem na proces transformace, jenž je v souladu s jejich vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu a cílem EU dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Územní plány spravedlivé transformace by měly obsahovat také odůvodnění doplňkových zdrojů převedených z EFRR a ESF+, jakož i každé podpory produktivních investic do jiných než malých a středních podniků, pokud to bude považováno za nezbytné. Schválení územních plánů spravedlivé transformace umožní podporu nejen z Fondu pro spravedlivou transformaci, ale také ze zvláštního režimu pro spravedlivou transformaci v rámci programu InvestEU (druhý pilíř mechanismu pro spravedlivou transformaci) a úvěrového nástroje pro veřejný sektor prováděného v partnerství s EIB (třetí pilíř), s jejichž pomocí budou podporovány investice pro dotčená území. Územní plány spravedlivé transformace by měly být v případě potřeby aktualizovány a znovu přijaty, zejména v případě aktualizace vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu. Stejně jako všechny programy politiky soudržnosti budou programy podporované z Fondu pro spravedlivou transformaci podrobeny přezkumu v polovině období. Na základě výsledků by zdroje Fondu pro spravedlivou transformaci mohly být v roce 2025 jako součást přezkumu v polovině období v rámci členského státu přerozděleny. Přezkum v polovině období rovněž poskytne příležitost přidělit finanční prostředky pro roky 2026 a 2027, které budou vyčleněny na začátku příštího období.

Území, která dostávají podporu z Fondu pro spravedlivou transformaci, budou moci rovněž využít specializovaný nástroj technické pomoci. Účelem tohoto nástroje bude jednoduchým a integrovaným způsobem navrhnout individualizovaný soubor opatření v celém rozsahu dostupné podpory ze strany Komise, EIB a dalších mezinárodních organizací. Komise již v roce 2020 bude pomáhat členským státům s přípravou jejich územních plánů spravedlivé transformace. Kromě toho Poradenské centrum InvestEU, včetně iniciativy Jaspers (společná iniciativa Komise a EIB pro přípravu projektů v rámci strukturálních fondů), bude poskytovat podporu při přípravě projektů. V neposlední řadě Komise vytvoří platformu pro spravedlivou transformaci, která umožní dvoustrannou a mnohostrannou výměnu získaných zkušeností a osvědčených postupů ve všech dotčených odvětvích a která naváže na stávající platformu pro uhelné regiony procházející transformací.

Doplňkovost s režimem pro spravedlivou transformaci v rámci programu InvestEU a úvěrovým nástrojem pro veřejný sektor zřízeným s EIB

Mechanismus pro spravedlivou transformaci bude zahrnovat silný rámec správy zaměřený na územní plány transformace.

V tomto kontextu bude podpora poskytovaná prostřednictvím Fondu pro spravedlivou transformaci doplněna zvláštním režimem pro spravedlivou transformaci v rámci programu InvestEU. Tím se podpoří široké spektrum investic, zejména příspěvkem k transformaci prostřednictvím podpory nízkouhlíkových činností odolných vůči změně klimatu, jako jsou investice do obnovitelných zdrojů a systémy energetické účinnosti. V rámci tohoto režimu bude rovněž možné poskytovat financování na energetickou a dopravní infrastrukturu, včetně plynárenské infrastruktury a dálkového vytápění, ale také na projekty v oblasti dekarbonizace, ekonomické diverzifikace regionů a sociální infrastruktury. Kromě toho bude nový úvěrový nástroj pro veřejný sektor zřízený společně s EIB poskytovat dotované financování místním orgánům ve prospěch dotčených regionů. Podpora EU by mohla mít mimo jiné podobu subvence úrokových sazeb nebo investičních dotací financovaných z rozpočtu EU, které budou kombinovány s půjčkami poskytnutými EIB obecním, regionálním a jiným orgánům veřejné správy.

Ostatní dva pilíře mechanismu pro spravedlivou transformaci budou mít širší zeměpisnou působnost než samotný Fond pro spravedlivou transformaci a budou podporovat nejen investice do projektů na územích, kde bude probíhat spravedlivá transformace, ale také mimo tato území, za předpokladu, že budou tyto projekty mít klíčový význam pro transformaci v rámci uvedených území.

Tento návrh stanoví den použitelnosti ode dne 1. ledna 2021 a je předkládán Unii 27 členských států v souladu s oznámením Spojeného království o jeho záměru vystoupit z Evropské unie a Euratomu na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii, které Evropská rada obdržela dne 29. března 2017.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Opatření na úrovni EU je odůvodněno čl. 174 odst. 1 SFEU: „Unie rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Unie se především zaměří na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů.“

Aby bylo možné Fond pro spravedlivou transformaci zřídit, musí se návrh opírat o článek 175 SFEU, který výslovně vyzývá Unii, aby podporovala dosahování cílů uvedených v článku 174 prostřednictvím strukturálních fondů, EIB a jiných dostupných finančních nástrojů.

V čl. 175 odst. 3 SFEU se rovněž stanoví, že „ukáží-li se specifické činnosti mimo fondy jako nezbytné, aniž jsou dotčena opatření, o nichž bylo rozhodnuto v rámci jiných politik Unie, mohou být takové činnosti přijaty Evropským parlamentem a Radou řádným legislativním postupem po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů“.

•Subsidiarita a proporcionalita

V souladu s čl. 4 odst. 2 SFEU Unie sdílí pravomoc s členskými státy v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jakož i v některých aspektech sociální politiky. Dále má pravomoc provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států v oblasti všeobecného a odborného vzdělávání a průmyslu (článek 6 SFEU).

Provádění Fondu pro spravedlivou transformaci v rámci sdíleného řízení je podpořeno zásadou subsidiarity. V rámci sdíleného řízení Komise pověřuje členské státy a regiony úkoly strategického plánování a provádění. Omezuje tak činnost Unie na to, co je nezbytné k dosažení cílů Unie, jak je stanoveno ve Smlouvách.

Cílem sdíleného řízení je zajistit, aby rozhodnutí byla přijímána co nejblíže občanům a aby opatření na úrovni EU byla odůvodněná s ohledem na možnosti a specifika na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni. Sdílené řízení přibližuje Evropu občanům a spojuje místní potřeby s evropskými cíli. Kromě toho zvyšuje pocit odpovědnosti za cíle EU, jelikož členské státy a Komise sdílejí rozhodovací pravomoc a odpovědnost a programy financují společně.

•Volba nástroje

Politika soudržnosti je vhodným rámcem pro Fond pro spravedlivou transformaci, neboť je hlavní politikou EU zaměřenou na řešení strukturálních změn v regionech Evropy. Poskytuje finanční podporu na investice v celé řadě oblastí, které přispívají k zaměstnanosti a růstu, a přitom spolupracuje s partnery na místě.

Předpokládá také integrovaný místní přístup, který zajišťuje synergie a soudržnost mezi investicemi podporovanými v rámci Fondu pro spravedlivou transformaci a investicemi podporovanými v rámci běžných programů politiky soudržnosti. To urychlí hospodářský rozvoj a přeměnu dotčených regionů.

Kromě toho zajišťuje zapojení členských států a regionů. To je zásadním předpokladem v souvislosti s Fondem pro spravedlivou transformaci, který musí být zakotven v územních strategiích transformace přizpůsobených dané situaci, aby mohly být komplexním způsobem zohledněny četné sociální, environmentální a hospodářské výzvy vyplývající z transformace.

V rámci politiky soudržnosti je zvoleným nástrojem nařízení Evropského parlamentu a Rady v souladu s řádným legislativním postupem stanoveným v čl. 175 odst. 3 Smlouvy.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•    Konzultace se zúčastněnými stranami

V květnu a červnu 2018 přijala Komise své návrhy dlouhodobého rozpočtu na období po roce 2020 a další generaci programů a fondů. Jako nedílnou součást tohoto procesu vedla Komise řadu veřejných konzultací k hlavním oblastem výdajů s cílem shromáždit názory všech zúčastněných stran na to, jak co nejlépe využít každého eura z rozpočtu EU.

Veřejná konzultace o dlouhodobém rozpočtu EU v oblasti soudržnosti probíhala od 10. ledna do 9. března 2018 a v jejím rámci bylo získáno 4 395 odpovědí. 85 % respondentů se domnívalo, že transformace na nízkouhlíkové a oběhové hospodářství, který zajistí ochranu životního prostředí a odolnost vůči změně klimatu, je důležitou výzvou. Nicméně pouze 42 % respondentů se domnívalo, že je tato výzva v rámci stávajících programů/fondů adekvátně řešena 4 .

V souvislosti s jednáními o dlouhodobém rozpočtu pro období po roce 2020 vyzval Evropský parlament ve své průběžné zprávě ze dne 7. listopadu 2018 k zavedení zvláštního přídělu (4,8 mld. EUR) pro nový „Fond pro spravedlivou transformaci energetiky“ s cílem řešit společenské, socio-ekonomické a environmentální dopady, které má na pracovníky a komunity přechod od závislosti na uhlí a uhlíku.

Tato výzva byla podpořena Výborem regionů, který vydal stanovisko 5  k socioekonomické strukturální změně v evropských uhelných regionech, v němž vyzývá k poskytnutí dodatečných finančních prostředků na pomoc při řešení zvláštních potřeb uhelných regionů. Ve stanovisku se v tomto ohledu navrhuje přidělit 4,8 mld. EUR pro nový „Fond pro spravedlivou transformaci energetiky“, jehož účelem je zmírnit společenské, socio-ekonomické a environmentální dopady transformace těchto regionů.

Evropská Rada ve svých závěrech ze dne 18. října 2019 zdůraznila své odhodlání zajistit, aby EU při provádění Pařížské dohody i nadále stála v čele úsilí o sociálně spravedlivou a řádnou ekologickou transformaci. Prostřednictvím svých závěrů ze dne 12. prosince 2019 Evropská rada rovněž potvrdila cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální EU, a to v souladu s cíli Pařížské dohody. Kromě toho schválila zásadu, že z mechanismu pro spravedlivou transformaci bude poskytována podpora přizpůsobená na míru regionům a odvětvím, které budou transformací nejvíce dotčeny.

•Posouzení dopadů

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti 6 byl doprovázen posouzením dopadů 7 . V posouzení dopadů byl potvrzen systém plnění navrhovaný pro tyto fondy, který je upraven v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza 8 a který bude rovněž upravovat plánování a provádění Fondu pro spravedlivou transformaci (viz kapitola 4).

V posouzení dopadů byly rovněž zkoumány výzvy, které je třeba řešit v příštím víceletém finančním rámci a v politice soudržnosti. Posouzení dopadů v souladu s výsledky veřejných konzultací potvrdilo, že je třeba podporovat transformaci na čistou a spravedlivou energii prostřednictvím specifického politického cíle a odpovídajícího mechanismu tematického zaměření (viz kapitoly 2.2 a 3.2).

Cíl Fondu pro spravedlivou transformaci je tudíž oprávněný, neboť má zajistit transformaci na spravedlivou energii tím, že zmírní hospodářské a sociální náklady spojené s transformací na klimaticky neutrální ekonomiku. Za tímto účelem Fond pro spravedlivou transformaci podpoří transformaci průmyslových procesů nezbytných pro úspěšnou transformaci energetiky a v souladu se závěry posouzení dopadů, pokud jde o potřebu podporovat inteligentní průmyslovou transformaci, hospodářskou diverzifikaci nejvíce postižených území (viz kapitola 2.2).

V posouzení dopadů se poukázalo také na to, že účinky transformace energetiky jsou rozloženy nerovnoměrně (viz kapitola 3.3). Zejména bylo zdůrazněno, že výzvy, se kterými se nejvíce postižené regiony potýkají, vyplývají z jejich závislosti na produkci pevných paliv a vysokého podílu pevných paliv v jejich skladbě zdrojů výroby elektřiny. Toto posouzení odůvodňuje navrhovanou koncentraci Fondu pro spravedlivou transformaci na nejvíce postižená území a navrhované rozdělení vnitrostátních přídělů.

Výše uvedené analýzy a prvky posouzení dopadů podporují cíle a hlavní prvky Fondu pro spravedlivou transformaci. Samostatné posouzení dopadů nebylo provedeno, neboť by zpozdilo přijetí tohoto legislativního návrhu s rizikem, že se zpomalí probíhající jednání o příštím víceletém finančním rámci.

•Poučení z provádění vybraných přechodových iniciativ

Oblastí působnosti a cílem Fondu pro spravedlivou transformaci je řešení dopadů transformace na klimatickou neutralitu, a proto se fond zabývá situací těžby pevných fosilních paliv (uhlí, lignitu, rašeliny a ropné břidlice), ale také transformací energeticky náročných průmyslových procesů, která je nutná v souvislosti se sociálními a hospodářskými dopady této transformace na dotčených územích.

V tomto ohledu již byla přijata opatření v rámci iniciativ pro uhelné regiony procházející transformací a pilotní projekt týkající se regionů procházejících průmyslovou transformací. Ačkoli Fond pro spravedlivou transformaci bude sledovat rozsáhlejší cíle a poskytne integrovanější přístup, využijí se při plánování a provádění tohoto fondu také poznatky získané z těchto iniciativ a naváže se na stávající pracovní metody a struktury, pokud to bude relevantní.

Za prvé v rámci iniciativy pro uhelné regiony procházející transformací podporuje politika soudržnosti transformaci 21 pilotních regionů (od ledna 2020) s ekonomikami, které jsou silně závislé na uhlí. Strukturální změny jsou řešeny uceleným přístupem, který zahrnuje ekonomický, průmyslový, technologický a sociální rozměr procesu transformace při zapojení místních aktérů a v úzkém partnerství s nimi, včetně sociálních partnerů, průmyslových a nevládních organizací.

Dialog mnoha zúčastněných stran a sdílení znalostí mají zásadní význam pro zajištění společného pokroku, transparentnosti a mobilizace nejúčinnějších prostředků k řešení sociálně-ekonomických dopadů transformace.

Podpora se zaměřuje na ekonomickou transformaci v souladu se strategiemi pro inteligentní specializaci (např. podpora malým a středním podnikům, podnikatelské inkubátory, inovace a spolupráce průmyslu a výzkumných pracovníků), rekvalifikaci pracovníků tradičně zaměstnaných v sektoru uhlí a podporu energetické účinnosti a alternativních, obnovitelných zdrojů energie.

Úspěch iniciativy závisí na odpovědnosti dotčených členských států, regionů a místních aktérů, včetně sociálních partnerů. To je doplněno vnitrostátními požadavky na spolufinancování v rámci sdíleného řízení, jakož i zapojením partnerů do rozvojové strategie.

Za druhé, v podobném duchu, byla s cílem pomoci regionům EU při transformaci na udržitelnější nízkouhlíkové hospodářství poskytnuta zvláštní podpora na podporu inovací, odstranění překážek pro investice a vybavení občanů odpovídajícími dovednostmi, aby zvládly průmyslové změny vyvolané energetickou a klimatickou transformací. Pilotní opatření pro regiony procházející transformací nabízí pomoc odborníků Komise, jakož i technickou pomoc z EFRR. Pro podporu EU bylo vybráno 12 regionů.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Komise usiluje o dosažení svých priorit stanovených v politických směrech coby součást širších ambicí pro plnění rozpočtu EU. Ambiciózní Fond pro spravedlivou transformaci je tomto kontextu prioritou. Z tohoto důvodu Komise hned na počátku svého mandátu předkládá tento legislativní návrh, který doplňuje stávající návrhy pro příští víceletý finanční rámec (dále jen „VFR“) a jde nad jejich rámec. Návrh bude podkladem pro jednání o příštím VFR a bude zřejmě zahrnut do celkové dohody o příštím VFR.

Rozpočtové prostředky pro FST by měly činit 7,5 mld. EUR (v cenách roku 2018) s možností případně tuto ambiciózní částku později zvýšit.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Právní rámec tvoří specializovaný návrh nařízení, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci, a nezbytné následné změny návrhu nařízení o společných ustanoveních, předloženého Komisí, s cílem zakotvit Fond pro spravedlivou transformaci jako nový fond vedle EFRR, Fondu soudržnosti a ESF+ do nařízení o společných ustanoveních. Plnění a provádění Fondu pro spravedlivou transformaci se bude řídit nařízením o společných ustanoveních.

Návrh nařízení, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci, se zaměřuje na tyto prvky:

·stanovení předmětu Fondu pro spravedlivou transformaci,

·stanovení definice odpovídajícího specifického cíle s ohledem na plánování zdrojů Fondu pro spravedlivou transformaci v rámci specifické priority nebo specifického programu v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst politiky soudržnosti,

·stanovení zeměpisného pokrytí a metodiky přidělování finančních zdrojů pro FST,

·určení rozsahu podpory FST,

·vymezení obsahu územních plánů spravedlivé transformace, včetně toho, že je třeba, aby členské státy určily ta území, která jsou nejvíce postižena transformací na klimaticky neutrální ekonomiku a kam bude směřovat podpora z Fondu pro spravedlivou transformaci,

·stanovení rámce pro měření jeho výsledků na základě odpovídajících ukazatelů a mechanismu pro úpravu podpory v případě, že cílů nebylo dosaženo.

2020/0006 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 9 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 10 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

1.Právní rámec upravující politiku soudržnosti Unie na období 2021–2027 přispívá v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem k plnění závazků Unie při provádění Pařížské dohody a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, neboť soustředí finanční prostředky Unie na ekologické cíle. Toto nařízení provádí jednu z priorit stanovených ve sdělení o Zelené dohodě pro Evropu (dále jen „Zelená dohoda pro Evropu“) 11 a je součástí investičního plánu pro udržitelnou Evropu 12 , na jehož základě se v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci v kontextu politiky soudržnosti poskytuje účelové financování s cílem pokrýt hospodářské a sociální náklady na transformaci na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství, v němž jsou veškeré zbývající emise skleníkových plynů kompenzovány odpovídajícími absorpcemi.

2.Transformace na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství je jedním z nejdůležitějších politických cílů Unie. Dne 12. prosince 2019 schválila Evropská rada v souladu s cíli Pařížské dohody cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální Unie. I když boj proti změně klimatu a zhoršování stavu životního prostředí přinese v dlouhodobém horizontu prospěch všem a ve střednědobém horizontu příležitosti a výzvy pro všechny, ne všechny regiony a členské státy začínají s transformací ze stejné výchozí pozice a ne všechny jsou schopny stejně reagovat. Některé jsou pokročilejší než jiné a transformace s sebou přináší větší sociální a hospodářské dopady na ty regiony, které jsou silně závislé na fosilních palivech, zejména na uhlí, lignitu, rašelině a ropné břidlici, nebo na odvětvích s vysokými emisemi skleníkových plynů. Tato situace s sebou přináší nejen riziko, že rychlost transformace bude při realizaci klimatických opatření v Unii odlišná, ale také rostoucí nerovnosti mezi regiony, což narušuje plnění cílů v oblasti sociální, hospodářské a územní soudržnosti.

3.Aby byla transformace úspěšná, musí být pro všechny spravedlivá a sociálně přijatelná. Proto musí Unie i členské státy od samého počátku brát v úvahu hospodářské a sociální dopady transformace a využít všechny možné nástroje ke zmírnění jejích nepříznivých důsledků. V tomto ohledu hraje významnou úlohu rozpočet Unie.

4.Jak je stanoveno v Zelené dohodě pro Evropu a investičním plánu pro udržitelnou Evropu, měl by mechanismus pro spravedlivou transformaci doplňovat ostatní opatření příštího víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Sloučením rozpočtových výdajů Unie na klimatické a sociální cíle na regionální úrovni by měl tento mechanismus přispět k řešení sociálních a hospodářských důsledků transformace Unie směrem ke klimatické neutralitě.

5.Tímto nařízením se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (dále jen „FST“), který je v rámci politiky soudržnosti jedním z pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci. Cílem tohoto fondu je zmírnit nepříznivé účinky klimatické transformace tím, že podpoří nejvíce postižená území a dotčené pracovníky. V souladu se specifickým cílem FST by opatření podporovaná z FST měla přímo přispět ke zmírnění dopadu transformace, a to financováním diverzifikace a modernizace místního hospodářství a zmírněním negativních dopadů na zaměstnanost. To se odráží ve specifickém cíli FST, který je stanoven na stejné úrovni a uveden spolu s cíli politiky stanovenými v článku [4] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

6.Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provést Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje a ambicióznějším cílům Unie navrženým v Zelené dohodě pro Evropu, by FST měl výrazně přispět k zohlednění oblasti klimatu. Zdroje z finančního krytí FST budou doplňkové a budou prováděny nad rámec investic, které jsou zapotřebí k dosažení celkového cíle vynaložit 25 % výdajů z rozpočtu Unie na realizaci klimatických cílů. Zdroje převedené z EFRR a ESF+ plně přispějí k dosažení tohoto cíle.

7.Zdroje z FST by měly doplnit zdroje dostupné v rámci politiky soudržnosti.

8.Transformace na klimaticky neutrální ekonomiku je pro všechny členské státy výzvou. Bude obzvláště náročná pro ty členské státy, jež jsou silně závislé na fosilních palivech nebo průmyslových činnostech náročných na emise skleníkových plynů, které mají být utlumeny nebo se musí přizpůsobit v důsledku transformace na klimatickou neutralitu, a jež pro to nemají dostatečné finanční prostředky. Proto by měl být FST otevřený všem členským státům, ale při rozdělování jeho finančních prostředků by mělo být zohledněno, zda jsou členské státy schopny nezbytné investice pro transformaci na klimatickou neutralitu financovat.

9.Aby byl pro FST stanoven přiměřený finanční rámec, měla by Komise na základě objektivních kritérií stanovit roční rozpis dostupných přídělů podle jednotlivých členských států v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst.

10.V tomto nařízení jsou uvedeny typy investic, u nichž mohou být výdaje podpořeny z FST. Všechny podporované činnosti by měly být vykonávány při plném respektování priorit Unie v oblasti klimatu a životního prostředí. Seznam investic by měl zahrnovat ty investice, které podporují místní ekonomiky a jsou z dlouhodobého hlediska udržitelné, přičemž se zohlední všechny cíle Zelené dohody. Financované projekty by měly přispívat k transformaci na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství. V upadajících odvětvích, jako je výroba energie založená na uhlí, lignitu, rašelině a ropné břidlici nebo těžební činnosti spojené s těmito pevnými fosilní palivy, by měla být podpora vázána na postupné ukončování činnosti a odpovídající snižování úrovně zaměstnanosti. Pokud jde o transformaci hospodářských odvětví s vysokými úrovněmi emisí skleníkových plynů, měly by být v souladu s klimatickými cíli EU do roku 2030 a klimatickou neutralitou EU do roku 2050 13 podporovány nové činnosti zaváděním nových technologií, nových postupů nebo produktů, které povedou k výraznému snížení emisí a zároveň zachovají a zlepší zaměstnanost a zabrání zhoršování životního prostředí. Zvláštní pozornost by měla být rovněž věnována činnostem, které podporují inovace a výzkum v oblasti vyspělých a udržitelných technologií, jakož i v oblastech digitalizace a konektivity, pokud tato opatření přispějí k transformaci na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství a zmírní negativní vedlejší účinky této transformace.

11.V zájmu ochrany občanů, kteří jsou při transformaci na klimatickou neutralitu nejzranitelnější, by měl FST podporovat také zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci dotčených pracovníků s cílem pomoci jim připravit se na nové pracovní příležitosti, jakož i poskytovat uchazečům o zaměstnání pomoc při hledání zaměstnání a jejich aktivním začleňování do trhu práce.

12.S cílem posílit hospodářskou diverzifikaci území zasažených transformací by FST měl podporovat produktivní investice do malých a středních podniků. Produktivní investice by měly být chápany jako investice do fixního kapitálu nebo nehmotných aktiv podniků za účelem výroby zboží nebo poskytování služeb, čímž přispějí k tvorbě hrubého kapitálu a zaměstnanosti. V případě podniků jiných než malé a střední podniky by produktivní investice měly být podporovány pouze tehdy, pokud jsou nezbytné pro zmírnění ztrát pracovních míst v důsledku transformace, a to vytvořením nebo ochranou významného počtu pracovních míst, a pokud nevedou k přemístění nebo nevyplývají z přemístění podniku. Investice do stávajících průmyslových zařízení, včetně těch, které spadají pod unijní systém obchodování s emisemi, by měly být přípustné, pokud přispějí k transformaci na klimaticky neutrální ekonomiku do roku 2050 a jsou výrazně nižší než příslušné referenční hodnoty zavedené pro přidělování bezplatných povolenek podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES 14 a pokud vedou k ochraně významného počtu pracovních míst. Veškeré takové investice by měly být náležitě odůvodněny v příslušném územním plánu spravedlivé transformace. V zájmu ochrany integrity vnitřního trhu a politiky soudržnosti by podpora poskytovaná podnikům měla být v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory podle článků 107 a 108 SFEU a zejména podpora produktivních investic uskutečňovaných jinými než malými a středními podniky by měla být omezena na podniky nacházející se v oblastech, které byly pro účely čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) SFEU označeny jako podporované oblasti.

13.Aby byla pro plánování zdrojů z FST v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst poskytnuta určitá flexibilita, mělo by být možné vypracovat samostatný program FST nebo přidělit zdroje FST jedné nebo několika specifickým prioritám v rámci programu podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+) nebo Fondu soudržnosti. Podle článku 21a nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] by měly být zdroje FST navýšeny o doplňkové financování z EFRR a ESF+. Příslušné částky převedené z EFRR a ESF+ by měly odpovídat typu operací stanovených v územních plánech spravedlivé transformace.

14.Podpora z FST by měla být podmíněna účinným prováděním transformačního procesu na konkrétním území s cílem dosáhnout klimaticky neutrální ekonomiky. V tomto ohledu by členské státy měly ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami a s podporou Komise vypracovat územní plány spravedlivé transformace, v nichž bude proces transformace podrobně popsán v souladu s jejich vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu. Za tímto účelem by Komise měla vytvořit platformu pro spravedlivou transformaci, která by navázala na stávající platformu pro uhelné regiony procházející transformací a umožnila dvoustrannou a mnohostrannou výměnu získaných zkušeností a osvědčených postupů ve všech dotčených odvětvích.

15.V územních plánech spravedlivé transformace by měla být určena území, která jsou nejvíce postižena a na která by se měla soustředit podpora z FST, a popsána konkrétní opatření, jež mají být přijata k dosažení klimaticky neutrální ekonomiky, zejména pokud jde o přeměnu nebo uzavření zařízení zabývajících se výrobou fosilních paliv nebo jinými činnostmi s vysokými emisemi skleníkových plynů. Tato území by měla být přesně vymezena a měla by odpovídat regionům úrovně NUTS 3 nebo být jejich součástí. Plány by měly obsahovat podrobné informace o výzvách a potřebách těchto území a stanovit typ potřebných operací takovým způsobem, aby byl zajištěn soudržný rozvoj hospodářských činností odolných vůči změně klimatu, které jsou zároveň slučitelné s transformací na klimatickou neutralitu a cíli Zelené dohody. Finanční podporu z FST by měly obdržet pouze investice v souladu s plány transformace. Územní plány spravedlivé transformace by měly být součástí programů (podporovaných z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti nebo případně z FST) schválených Komisí.

16.Aby se při využívání zdrojů FST zlepšila orientace na výsledky, měla by Komise v souladu se zásadou proporcionality mít možnost uplatnit finanční opravy v případě závažného nesplnění cílů stanovených pro specifický cíl FST.

17.Za účelem doplnění a změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o změnu prvků obsažených v příloze III tohoto nařízení týkajících se společných ukazatelů výstupů a výsledků. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 15 . Zejména pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

18.Za účelem stanovení vhodného finančního rámce pro FST by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby mohla stanovit roční rozpis dostupných přídělů podle jednotlivých členských států v souladu s přílohou I.

19.Cílů tohoto nařízení, tj. podpořit území, která se při transformaci na klimaticky neutrální ekonomiku potýkají s hospodářskou a sociální transformací, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států. Je to na jedné straně způsobeno zejména rozdíly v úrovni rozvoje různých území a zaostáváním nejvíce znevýhodněných regionů, jakož i omezenými finančními prostředky členských států a území, a na straně druhé potřebou soudržného prováděcího rámce, který zahrnuje několik fondů Unie v rámci sdíleného řízení. Jelikož těchto cílů může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 SEU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1
Předmět a oblast působnosti

1.Tímto nařízením se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (dále jen „FST“) s cílem podpořit území, která se z důvodu procesu transformace na klimaticky neutrální ekonomiku Unie do roku 2050 potýkají se závažnými sociálně-ekonomickými problémy.

2.V nařízení se stanoví specifický cíl FST, jeho zeměpisné pokrytí a zdroje, rozsah jeho podpory s ohledem na cíl Investice pro zaměstnanost a růst uvedený v [čl. 4 odst. 2 písm. a)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], jakož i zvláštní ustanovení pro plánování programu a ukazatele nezbytné pro monitorování.

Článek 2
Specifický cíl

V souladu s čl. [4 odst. 1] druhým pododstavcem nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] přispívá FST k jedinému specifickému cíli „umožnit regionům a lidem řešit sociální, hospodářské a environmentální dopady transformace na klimaticky neutrální ekonomiku“.

Článek 3
Zeměpisné pokrytí a zdroje pro FST v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst

1.FST podporuje cíl Investice pro zaměstnanost a růst ve všech členských státech.

2.Zdroje pro FST v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, které jsou k dispozici pro rozpočtový závazek na období 2021–2027, činí 7,5 mld. EUR v cenách roku 2018, které mohou být případně navýšeny o dodatečné zdroje vyčleněné v rozpočtu Unie a o další zdroje v souladu s platným základním právním aktem.

Pro účely plánování a následného začlenění do rozpočtu Unie jsou částky uvedené v prvním pododstavci indexovány sazbou 2 % ročně.

0,35% částky uvedené v prvním pododstavci se přidělí na technickou pomoc z podnětu Komise.

3.Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, v němž stanoví roční rozpis zdrojů, včetně všech dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 2, podle jednotlivých členských států v souladu s metodikou stanovenou v příloze I.

4.Odchylně od článku [21a] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] nevyžadují dodatečné zdroje uvedené v odstavci 2, které byly FST přiděleny v rozpočtu Unie nebo poskytnuty z jiných zdrojů, doplňkovou podporu z EFRR nebo ESF+.

Článek 4
Rozsah podpory

1.FST podporuje pouze činnosti, které přímo souvisejí s jeho specifickým cílem podle článku 2 a přispívají k provádění územních plánů spravedlivé transformace vypracovaných v souladu s článkem 7.

2.V souladu s odstavcem 1 podporuje FST výhradně tyto činnosti:

a)produktivní investice do malých a středních podniků, včetně začínajících podniků, které vedou k hospodářské diverzifikaci a přeměně;

b)investice do zakládání nových podniků, mimo jiné prostřednictvím podnikatelských inkubátorů a poradenských služeb;

c)investice do výzkumu a inovací a podpora přenosu pokročilých technologií;

d)investice do zavádění technologií a infrastruktur pro cenově dostupnou čistou energii, do snižování emisí skleníkových plynů, energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů;

e)investice do digitalizace a digitálního propojení;

f)investice do obnovy a dekontaminace lokalit, rekultivace půdy a projektů pro nové využití;

g)investice do posílení oběhového hospodářství mimo jiné předcházením vzniku odpadů, jejich snižováním, účinným využíváním zdrojů, opětovným používáním a recyklací;

h)zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků;

i)pomoc uchazečům o zaměstnání při hledání zaměstnání;

j)aktivní začleňování uchazečů o zaměstnání;

k)technická pomoc.

Kromě toho může FST v oblastech označených jako podporované oblasti ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) SFEU podporovat produktivní investice do jiných než malých a středních podniků za předpokladu, že byly tyto investice schváleny jako součást územního plánu spravedlivé transformace na základě informací požadovaných podle čl. 7 odst. 2 písm. h). Takové investice jsou způsobilé pouze tehdy, jsou-li nezbytné k provedení územního plánu spravedlivé transformace.

Z FST mohou být podporovány rovněž investice k dosažení snížení emisí skleníkových plynů z činností uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud byly tyto investice schváleny jako součást územního plánu spravedlivé transformace na základě informací požadovaných podle čl. 7 odst. 2 písm. i). Takové investice jsou způsobilé pouze tehdy, jsou-li nezbytné k provedení územního plánu spravedlivé transformace.

Článek 5
Vyloučení z oblasti působnosti podpory

FST nepodporuje:

a)vyřazování jaderných elektráren z provozu nebo jejich výstavbu;

b)výrobu, zpracování a uvádění tabáku a tabákových výrobků na trh;

c)podniky v obtížích definované v čl. 2 bodě 18 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 16 ;

d)investice související s výrobou, zpracováním, distribucí, skladováním nebo spalováním fosilních paliv;

e)investice do širokopásmové infrastruktury v oblastech, kde jsou alespoň dvě širokopásmové sítě rovnocenné kategorie.

Článek 6
Plánování zdrojů FST

1.Zdroje FST se přidělují kategoriím regionů, v nichž se nacházejí dotčená území, na základě územních plánů spravedlivé transformace vypracovaných v souladu s článkem 7 a schválených Komisí v rámci programu nebo změny programu. Plánované zdroje mají podobu jednoho specifického programu či více specifických programů nebo jedné priority či více priorit v rámci programu.

Komise schválí program pouze tehdy, pokud je určení území, která jsou nejvíce postižená procesem transformace a obsažená v příslušném územním plánu spravedlivé transformace, řádně odůvodněno a příslušný územní plán spravedlivé transformace je v souladu s vnitrostátním plánem dotčeného členského státu v oblasti energetiky a klimatu.

2.Priorita či priority FST zahrnují zdroje FST, které se skládají z úplného nebo částečného přídělu FST pro členské státy a zdrojů převedených v souladu s článkem [21a] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. Celková částka zdrojů z EFRR a ESF+ převedených na prioritu FST odpovídá alespoň 1,5násobku částky podpory z FST na tuto prioritu, avšak nepřesáhne trojnásobek této částky.

Článek 7
Územní plán spravedlivé transformace

1.Členské státy spolu s příslušnými orgány dotčených území připraví jeden nebo více územních plánů spravedlivé transformace, které se vztahují na jedno či více dotčených území odpovídajících úrovni 3 společné klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „regiony úrovně NUTS 3“) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ve znění nařízení Komise (EU) č. 868/2014 17 nebo jeho částí, v souladu se šablonou uvedenou v příloze II. Tato území jsou nejvíce postižena hospodářskými a sociálními dopady vyplývajícími z transformace, zejména s ohledem na očekávané ztráty pracovních míst v odvětví výroby a využívání fosilních paliv a nutnost transformace výrobních procesů průmyslových zařízení s nejvyšší intenzitou emisí skleníkových plynů.

2.Územní plán spravedlivé transformace obsahuje tyto prvky:

a)popis procesu transformace na klimaticky neutrální ekonomiku na vnitrostátní úrovni, včetně harmonogramu klíčových etap transformace, které jsou v souladu s nejnovější verzí vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu;

b)odůvodnění, proč byla tato území určena za nejvíce postižená procesem transformace popsaným v písmenu a) a proč by měla být podpořena z FST, v souladu s odstavcem 1;

c)posouzení výzev spojených s transformací, se kterými se nejvíce postižená území potýkají, včetně sociálního, hospodářského a environmentálního dopadu transformace na klimaticky neutrální ekonomiku, s uvedením možného počtu dotčených pracovních míst a ztrát pracovních míst, rozvojových potřeb a cílů, které mají být splněny do roku 2030, v souvislosti s transformací nebo ukončením činností s vysokými emisemi skleníkových plynů na těchto územích;

d)popis očekávaného přínosu podpory z FST pro řešení sociálních, hospodářských a environmentálních dopadů transformace na klimaticky neutrální ekonomiku;

e)posouzení soudržnosti s ostatními národními, regionálními nebo územními strategiemi a plány;

f)popis řídicích mechanismů sestávajících z ujednání o partnerství, plánovaných opatření pro sledování a hodnocení a odpovědných orgánů;

g)popis typu plánovaných operací a jejich očekávaný přínos ke zmírnění dopadu této transformace;

h)pokud jsou podporovány produktivní investice do jiných než malých a středních podniků, vyčerpávající seznam těchto operací a podniků a odůvodnění nezbytnosti této podpory prostřednictvím analýzy nedostatků, z níž vyplývá, že očekávané ztráty pracovních míst by překročily očekávaný počet pracovních míst vytvořených bez investic;

i)pokud jsou podporovány investice k dosažení snížení emisí skleníkových plynů z činností uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES, vyčerpávající seznam operací, které mají být podpořeny, a odůvodnění, že přispějí k transformaci na klimaticky neutrální ekonomiku a povedou k podstatnému snížení emisí skleníkových plynů výrazně pod hodnotu příslušných referenčních hodnot zavedených pro přidělování bezplatných povolenek podle směrnice 2003/87/ES, a jsou nezbytné k ochraně významného počtu pracovních míst;

j)synergie a doplňkovost s dalšími unijními programy a pilíři mechanismu pro spravedlivou transformaci s cílem pokrýt zjištěné rozvojové potřeby.

3.Do přípravy a provádění územních plánů spravedlivé transformace se zapojí příslušní partneři v souladu s článkem [6] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

4.Územní plány spravedlivé transformace musí být v souladu s územními strategiemi uvedenými v článku [23] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], s příslušnými strategiemi pro inteligentní specializaci, vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu a evropským pilířem sociálních práv.

Pokud revize vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999 vyžaduje revizi územního plánu spravedlivé transformace, provede se tato revize v rámci přezkumu v polovině období v souladu s článkem 14 nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

Článek 8
Ukazatele

1.Společné ukazatele výstupů a výsledků uvedené v příloze III a, je-li to řádně odůvodněné v územním plánu spravedlivé transformace, ukazatele výstupů a výsledků pro jednotlivé programy se stanoví v souladu s [čl. 12 odst. 1 druhým pododstavcem písm. a)], [čl. 17 odst. 3 písm. d) bodem ii)] a [čl. 37 odst. 2 písm. b)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

2.Pro ukazatele výstupů se výchozí hodnoty stanoví na nulu. Milníky stanovené pro rok 2024 a cíle stanovené pro rok 2029 jsou kumulativní. Poté, co je žádost o změnu programu podaná podle čl. [14 odst. 2] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] Komisí schválena, cíle se nesmí měnit.

3.Pokud priorita FST podporuje činnosti uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. h), i) nebo j), předávají se údaje o ukazatelích pro účastníky pouze tehdy, jsou-li k dispozici všechny údaje požadované v souladu s přílohou III týkající se tohoto účastníka.

4.Komisi je v souladu s článkem 10 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy III, aby bylo možné provést nezbytné úpravy seznamu ukazatelů, které mají být použity.

Článek 9
Finanční opravy

Pokud Komise na základě posouzení závěrečné zprávy o výkonnosti programu dospěje k závěru, že nebylo dosaženo alespoň 65 % cíle stanoveného pro jeden nebo více ukazatelů výstupů nebo výsledků pro zdroje FST, může provést finanční opravy podle článku [98] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] snížením podpory z FST na dotčenou prioritu v poměru k dosaženým výsledkům.

Článek 10
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 4 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 11
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost [dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3Návrh/podnět se týká:

X nové akce 

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 18  

◻ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.4.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.4.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.4.4Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5Doba trvání a finanční dopad

X Časově omezená doba trvání

–◻    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–X    Finanční dopad od roku 2021 do roku 2027 u prostředků na závazky a od roku 2021 do období po roce 2027 u prostředků na platby.

◻ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.6Předpokládaný způsob řízení 19

◻ Přímé řízení Komisí

–◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur

X Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2Systém(y) řízení a kontroly

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR v cenách roku 2018 (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu , která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

– Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.2.1Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.3Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–X    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran

–◻    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

–X    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na vlastní zdroje

–◻    na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky◻    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    COM(2018) 322 final.

(2)    COM(2018) 375 – článek 4.

(3)    COM(2020) 21, 14.1.2020.

(4)    Veřejná konzultace ohledně využívání fondů EU v oblasti soudržnosti.    
https://ec.europa.eu/info/consultations/public-consultation-eu-funds-area-cohesion_cs

(5)    Evropský výbor regionů, stanovisko k sociálně-ekonomické strukturální transformaci uhelných regionů v Evropě, 136. plenární zasedání, 7.–9. října 2019, ECON-VI/041.

(6)    COM(2018) 372 final.

(7)    SWD(2018) 282 final.

(8)    COM(2018) 375 final.

(9)    Úř. věst. C, , s. .

(10)    Úř. věst. C, , s. .

(11)    COM(2019) 640 final, 11.12.2019.

(12)    COM(2020) 21, 14.1.2020.

(13)    Jak je stanoveno ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance „Čistá planeta pro všechny Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018) 773 final).

(14)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(15)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 13.

(16)    Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

(17)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

(18)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(19)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(20)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(21)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(22)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(23)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(24)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(25)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(26)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(27)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 14.1.2020

COM(2020) 22 final

PŘÍLOHY

návrhu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci

PŘÍLOHA I

Metoda přidělování zdrojů Fondu pro spravedlivou transformaci

Pro každý členský stát se finanční krytí určuje tímto způsobem:

a)    podíl každého členského státu se vypočítá jako vážený součet podílů stanovený na základě těchto kritérií s uvedenými váhovými koeficienty:

i)    emise skleníkových plynů z průmyslových zařízení v regionech úrovně NUTS 2, v nichž uhlíková náročnost, definovaná jako poměr emisí skleníkových plynů z průmyslových zařízení ohlašovaných členskými státy v souladu s článkem 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 1 k hrubé přidané hodnotě průmyslového odvětví, převyšuje dvojnásobně průměr EU-27. Pokud tato úroveň v daném členském státě není v žádném regionu úrovně NUTS 2 překročena, použijí se emise skleníkových plynů z průmyslových zařízení v regionu úrovně NUTS 2 s nejvyšší uhlíkovou náročností (koeficient 49 %);

ii)    zaměstnanost v odvětví těžby uhlí a lignitu (koeficient 25 %);

iii)    zaměstnanost v odvětvích v regionech úrovně NUTS 2 zohledněných pro účely bodu i) (koeficient 25 %);

iv)    produkce rašeliny (koeficient 0,95 %);

v)    produkce ropy z břidlic (koeficient 0,05 %);

b)    příděly vyplývající z použití písmene a) jsou upraveny tak, aby se zajistilo, že žádný členský stát neobdrží částku přesahující 2 miliardy EUR. Částky přesahující 2 miliardy EUR na členský stát se přerozdělí úměrně k přídělům všech ostatních členských států. Podíly členských států jsou odpovídajícím způsobem přepočítány;

c)    podíly členských států vyplývající z použití písmene b) jsou upraveny negativně nebo pozitivně o koeficient ve výši 1,5násobku rozdílu, o který je HND na obyvatele daného členského státu (měřený paritou kupní síly) za období 2015–2017 vyšší nebo nižší než průměrný HND na obyvatele členských států EU-27 (průměr vyjádřený jako 100 %).

Tato úprava se neuplatní na členské státy, jejichž příděl byl omezen v souladu s písmenem b);

d)    příděly vyplývající z použití písmene c) jsou upraveny tak, aby se zajistilo, že konečný příděl z FST povede k intenzitě podpory na obyvatele (měřeno na základě celkového počtu obyvatel členského státu) ve výši nejméně 6 EUR po celé období.

Částky k zajištění minimální intenzity podpory jsou odečteny úměrně od přídělů všech ostatních členských států, s výjimkou těch, jejichž příděl byl omezen v souladu s písmenem b).

Příděl z Fondu pro spravedlivou transformaci doplňuje příděly vyplývající z bodů 1 až 16 přílohy XXII [návrhu nového nařízení o společných ustanoveních] a není zahrnut do základu pro přidělování, na který se použijí body 10 až 15 přílohy XXII [návrhu nového nařízení o společných ustanoveních].

PŘÍLOHA II

Šablona územních plánů SPRAVEDLIVÉ transformace

1.Nástin procesu transformace a určení nejvíce postižených území v členském státě

Odkaz: čl. 7 odst. 2 písm. a)

Odkaz: čl. 7 odst. 2 písm. b)

2.Posouzení výzev spojených s transformací, pro každé z určených území

2.1 Posouzení hospodářského, sociálního a územního dopadu transformace na klimaticky neutrální ekonomiku

Odkaz: čl. 7 odst. 2 písm. c)

2.2 Rozvojové potřeby a cíle do roku 2030 s ohledem na dosažení klimatické neutrality

Odkaz: čl. 7 odst. 2 písm. d)

2.3 Soudržnost s ostatními národními, regionálními nebo územními strategiemi a plány

Odkaz: čl. 7 odst. 2 písm. e)

2.4 Typ plánovaných operací

Odkaz: čl. 7 odst. 2 písm. g)

Odkaz: čl. 7 odst. 2 písm. h)

Odkaz: čl. 7 odst. 2 písm. i)

Odkaz: čl. 7 odst. 2 písm. j)

2.5 Ukazatele výstupů nebo výsledků pro jednotlivé programy

Odkaz: čl. 8 odst. 1

3.Řídicí mechanismus

Odkaz: čl. 7 odst. 2 písm. f)

3.1 Partnerství

3.2 Sledování a hodnocení 

3.3 Subjekt(y) koordinace a sledování

PŘÍLOHA III

Společné UKAZATELE výstupů REGIONÁLNÍ POLITIKY („RCO“) a společné ukazatele výsledků REGIONÁLNÍ POLITIKY („RCR“) pro Fond pro spravedlivou transformaci 2

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1).

(2) Kvůli přehlednosti jsou ukazatele seskupeny tak, aby umožňovaly snadnější porovnání s ukazateli zahrnutými v jiných nařízeních politiky soudržnosti pro jednotlivé fondy.

(3) Vykazují se všechny ukazatele výstupů a výsledků týkající se účastníků.

(4)

 Veškeré osobní údaje musí být rozlišeny podle pohlaví (mužské/ženské – nebinární). Pokud některé výsledky nejsou možné, údaje týkající se těchto ukazatelů výsledků se nemusí shromažďovat ani vykazovat. Při shromažďování údajů z rejstříků nemusí členské státy dodržovat společně dohodnuté definice a mohou využívat vnitrostátní definice.

(5) Vypočítá se automaticky na základě společných ukazatelů výstupů souvisejících s postavením v zaměstnání.

(6) Veškeré osobní údaje musí být rozlišeny podle pohlaví. Pokud některé výsledky nejsou možné, údaje týkající se těchto ukazatelů výsledků se nemusí shromažďovat ani vykazovat. Při shromažďování údajů z rejstříků nemusí členské státy dodržovat společně dohodnuté definice a mohou využívat vnitrostátní definice.