Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52020AE5871

    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Maximální využití inovačního potenciálu EU – Akční plán pro duševní vlastnictví na podporu oživení a odolnosti EU [COM(2020) 760 final]

    EESC 2020/05871

    Úř. věst. C 286, 16.7.2021, p. 59–63 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    16.7.2021   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 286/59


    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Maximální využití inovačního potenciálu EU – Akční plán pro duševní vlastnictví na podporu oživení a odolnosti EU

    [COM(2020) 760 final]

    (2021/C 286/11)

    Zpravodaj:

    Rudolf KOLBE

    Žádost o vypracování stanoviska

    Evropská komise, 14.1.2021

    Právní základ

    článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

    Odpovědná sekce

    Jednotný trh, výroba a spotřeba

    Přijato v sekci

    31.3.2021

    Přijato na plenárním zasedání

    27.4.2021

    Plenární zasedání č.

    560

    Výsledek hlasování

    (pro/proti/zdrželi se hlasování)

    241/0/2

    1.   Závěry a doporučení

    1.1

    Evropský hospodářský a sociální výbor plně podporuje akční plán Evropské komise v oblasti duševního vlastnictví jako správný a holistický přístup k modernizaci systému duševního vlastnictví v EU.

    1.2

    EHSV je pevně přesvědčen, že zavedení jednotného patentového systému musí být hlavní prioritou a značně zlepší konkurenceschopnost podniků v EU. Vzhledem ke zjevným obtížím při zavádění tohoto systému je EHSV přesvědčen, že převedení jednotného patentového systému do legislativního systému EU se musí stát (dlouhodobým) cílem.

    1.3

    EHSV zdůrazňuje význam opatření na podporu malých a středních podniků ve všech oblastech ochrany práv duševního vlastnictví. Kromě opatření finanční podpory je nutné se zvláště zaměřit na zvýšení znalostí o právech duševního vlastnictví a na konzultační a poradenské služby upravené podle konkrétních potřeb.

    1.4

    EHSV by rád zahájil diskusi o tom, jak posílit znalosti o právu duševního vlastnictví a jeho správě na všech úrovních vzdělávacích systémů EU.

    1.5

    EHSV vyzývá Evropskou komisi k zavedení titulu jednotného dodatkového ochranného osvědčení (DOO) a prozkoumání možnosti uplatňování systému DOO v nových odvětvích.

    1.6

    EHSV věří, že harmonizace rámce autorského práva a správy údajů v rámci autorského práva by rozšířila využití práva duševního vlastnictví v kreativním odvětví.

    1.7

    EHSV vyzývá k procesu sociálního dialogu, který by kromě právních norem vyjasnil a definoval spravedlivé právo duševního vlastnictví prostřednictvím kolektivního vyjednávání, a autorům a výrobcům tak nabídl pobídky formou uznání jejich výtvorů a rovněž spravedlivé finanční náhrady.

    1.8

    EHSV považuje zeměpisná označení za důležitý nástroj pro zlepšení konkurenceschopnosti místních výrobců a zdůrazňuje potenciál zavedení harmonizovaného systému ochrany zeměpisného označení pro nezemědělské produkty.

    1.9

    EHSV uznává hospodářský potenciál a veřejný zájem usnadnění toku údajů v rámci EU, zdůrazňuje však problémy vznikající kvůli nevyvážené regulaci.

    1.10

    EHSV vítá všechna opatření, která prosazují boj proti porušování práv duševního vlastnictví, a posílení role Evropského úřadu pro boj proti podvodům v boji proti padělání.

    1.11

    EHSV doporučuje další posílení nástrojů přímé podpory pro podniky v EU působící ve státech, které nejsou členy EU, a důsledné prosazování právních předpisů v oblasti duševního vlastnictví a ustanovení obchodních dohod EU na ochranu těchto podniků před porušováním práv duševního vlastnictví.

    1.12

    Současná zdravotnická krize jasně ukázala potřebu systematicky relevantního duševního vlastnictví v kritických situacích. Práva duševního vlastnictví by neměla bránit dostupnosti pandemických vakcín nebo léčby a přístupu k nim, jelikož účinné systémy nucených licencí poskytují společnosti záchrannou síť v nouzových situacích a spravedlivou kompenzaci pro podniky.

    2.   Obecné připomínky

    2.1

    EHSV vítá akční plán Evropské komise v oblasti duševního vlastnictví jako důležitý přístup k modernizaci systému duševního vlastnictví v EU a k posílení obrovského potenciálu inovací podniků z EU, zejména malých a středních podniků a mikropodniků. Protože se hospodářský význam produktů duševního vlastnictví, jako jsou vynálezy, umělecká a kulturní tvorba, značky, software, know-how, obchodní postupy a údaje, v rámci EU i nadále zvyšuje, EHSV považuje optimalizovaný, snadno přístupný, právní a politický rámec za naprosto zásadní.

    2.2

    Mnoho společností, zejména malých a středních podniků, které představují 99 % všech podniků v EU, nevyužívá (zcela plně) příležitostí ochrany duševního vlastnictví. Posílení využití ochrany duševního vlastnictví v podnicích v EU – se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky – se musí stát klíčovým aspektem akčního plánu v oblasti duševního vlastnictví. Vyžadovaná opatření jsou různorodá a zahrnují mimo jiné potřebu snížit náklady, zjednodušit postupy, zvýšit znalosti a povědomí, poskytovat poradenství a podporu upravené podle konkrétních potřeb a modernizovat vzdělávací systém ve vztahu ke znalostem o právu duševního vlastnictví.

    2.3

    Duševní vlastnictví je klíčovým hospodářským faktorem – odvětví související s duševním vlastnictvím představují téměř 45 % evropského HDP a 30 % pracovních míst – ale rovněž klíčovým faktorem při řešení těch nejdůležitějších výzev, jimž naše společnost čelí. Koronavirová krize jasně ukázala, že je EU závislá na špičkové odborné kvalitě ve spojení s účinnými pravidly a nástroji v oblasti duševního vlastnictví k zajištění rychlého zavedení kritických výsledků duševního vlastnictví. Úspěch v boji proti změně klimatu bude do velké míry záležet i na rychlém vývoji a zavedení pokrokových technologií a účinných nástrojů pro spravedlivý přístup ke sdílení kritických nehmotných aktiv a údajů.

    2.4

    Technologická revoluce je hnací silou pro práva duševního vlastnictví, ale také výzvou, která vyžaduje dobře vyvážený přístup k nástrojům založeným na inovacích. Digitalizace a technologie umělé inteligence otevírají mnoho otázek spojených s duševním vlastnictvím, které si zaslouží pozornost, jako je například transparentnost, původ údajů a autorské právo, úroveň lidského zásahu, etické principy atd. EHSV sdílí názor Evropské komise, že systémy umělé inteligence by neměly být považovány za autory nebo vynálezce. Obecně se EHSV domnívá, že je evropský rámec duševního vlastnictví s dobře vyváženými pozměňovacími návrhy a revizemi schopný řešit výzvy, jež digitalizace a umělá inteligence přináší. Protože EU stále zaostává oproti ostatním regionům z hlediska počtu patentů na digitální produkty a technologie, je třeba věnovat zvláštní pozornost zlepšení na tomto významném trhu.

    3.   Konkrétní připomínky

    3.1   Ochrana duševního vlastnictví

    3.1.1

    Jednotný patentový systém jako jedno správní místo pro podniky je zásadní, aby se podstatně snížily náklady na patenty, usnadnilo poskytování licencí, zlepšila transparentnost a překonaly překážky pro přístupnost u malých a středních podniků. Spuštění jednotného patentového systému a zřízení Jednotného patentového soudu značně zlepší ochranu duševního vlastnictví a musí být prioritou akčního plánu. Usnadnění postupů rovněž urychlí celkový proces, a tudíž zvýší konkurenceschopnost evropských majitelů patentů. Dohoda o Jednotném patentovém soudu poskytuje důležitý rámec pro účinný, specializovaný a technicky způsobilý systém řešení soudních sporů týkajících se patentů, který zlepší právní jistotu, jednoduchost a účinnost. Obtíže při zavádění systému však ukazují, že cílem by mělo být převedení systému do legislativního systému EU. Mezitím je nutně třeba řešit další zpoždění způsobená řízeními v členských státech a/nebo odstoupením Spojeného království od dohody. Skutečnost, že se podíl EU na patentech po celém světě dramaticky snížil z 17,4 % v roce 2009 na 11,3 % v roce 2019, rovněž jasně dokazuje, že jsou třeba další kroky.

    3.1.2

    Dodatkové ochranné osvědčení (DOO) může prodloužit ochranu zaručovanou patentem u léčivých přípravků a přípravků na ochranu rostlin, na které se vztahuje odpovídající registrace. Je tudíž důležitým nástrojem pro vyrovnání ztráty účinné ochrany patentů z důvodu délky testů, klinických hodnocení, klinických hodnocení v terénních podmínkách a regulačních procesů. EHSV považuje DOO za zásadní nástroj pro účinnou podporu inovací v oblasti nových účinných látek a pro přilákání středisek výzkumu a vývoje do EU, zatímco vyvážené výjimky z práv DOO musí zaručit nákladovou dostupnost a dostatečné zásoby léčiv. Ačkoli je systém DOO jednoduchý a stimuluje inovace, je fragmentovaný a vyžaduje podání žádosti o DOO v každém členském státě, kde je o ochranu DOO usilováno. Zřízení jednotného DOO a jednoho orgánu jako jediného správního místa pro udělování jednotných patentů a DOO, prostřednictvím nového zvláštního nařízení EU, by DOO zatraktivnilo pro majitele patentů, nabídlo lepší ochranu pro inovátory a vytvořilo právní jistotu pro třetí strany. EHSV rovněž podporuje prozkoumání použitelnosti optimalizovaného systému DOO v nových odvětvích, ve kterých produkty pravděpodobně budou vyžadovat registraci.

    3.1.3

    Na základě zkušeností s revizí právních předpisů EU v oblasti ochranných známek je EHSV přesvědčen, že aktualizace právních přepisů EU v oblasti ochrany průmyslových vzorů budou zavedeny úspěšně. Pozitivní zkušenosti při regulaci těchto otázek prostřednictvím právních předpisů EU by měly být motivací pro Komisi, aby předložila návrh na zvláštní nařízení o jednotném patentu a DOO a v dlouhodobém hledisku začlenila jednotný patentový systém do právního systému EU.

    3.1.4

    EHSV konstatuje, že zeměpisná označení představují na čím dál liberalizovanějším a konkurenčnějším světovém trhu jedinečný a cenný zdroj pro výrobce v Evropské unii. Systém zeměpisných označení EU má velkou hospodářskou hodnotu v odvětví zemědělství. Obecně tento systém funguje velmi dobře, ochranu zeměpisných označení je však ještě třeba vymáhat, například prostřednictvím harmonizovaného kontrolního systému orgánů a společné definice potravinového podvodu. Na taková konkrétní ochranná opatření by také měly být zaměřeny obchodní dohody. EHSV zdůrazňuje potenciál zavedení harmonizovaného systému ochrany zeměpisného označení pro nezemědělské produkty, jež jsou často důležitou součástí místní identity. To by pomohlo místním výrobcům prezentovat své kvalitní výrobky úspěšněji a dosáhnout dalšího pozitivního dopadu na méně rozvinuté regiony. Kromě toho by pro výrobce bylo přínosem zjednodušení postupů registrace.

    3.1.5

    Systém odrůdových práv Společenství je dalším pozitivním příkladem harmonizovaného přístupu k ochraně duševního vlastnictví na základě nařízení EU. Může také poskytnout bezpečný základ pro malé a střední podniky-šlechtitele a obsahuje důležité výjimky pro zemědělství a šlechtitele. Pokud jde o stanovené cíle, systém tvoří dobrý základ, díky němuž mohou šlechtitelé účinně přispívat k cílům zelené transformace.

    3.1.6

    EHSV zdůrazňuje, že ochrana autorského práva, průmyslových vzorů a souvisejících práv je zásadní pro kulturní a kreativní profese, které přináší výrazné hospodářské bohatství a značně přispívají k evropské identitě, kultuře a hodnotám – např. architektonická a jiná kulturní díla – často však nemají dostatečné znalosti nebo finanční prostředky k ochraně duševního vlastnictví a přeměně inovací na produkty. Harmonizace rámce v oblasti autorského práva a správy údajů o autorských právech je velmi důležitá a je třeba ji doplnit dalšími podpůrnými opatřeními.

    3.1.7

    Zaměstnanci, kteří provádějí kreativní činnost, a zejména ti, kteří přicházejí s vynálezy, jsou možnými držiteli práv. Je klíčové ustanovit proces sociálního dialogu na evropské, vnitrostátní, odvětvové nebo podnikové úrovni, který by navíc k právním normám vyjasnil a definoval spravedlivé právo duševního vlastnictví prostřednictvím kolektivního vyjednávání, a autorům a výrobcům tak poskytnul pobídky formou uznání jejich výtvorů a rovněž spravedlivé finanční náhrady. Dohody o postoupení autorských práv by neměly být považovány za povinnost převést všechna práva duševního vlastnictví na zaměstnavatele bez spravedlivé náhrady.

    3.1.8

    Směrnice o biotechnologických vynálezech nabízí důležitý rámec pro právní ochranu biotechnologických vynálezů. Zabývá se politicky a eticky citlivými tématy, a proto je výsledkem pečlivého zvážení každého z protichůdných zájmů. Rychlý vývoj biotechnologií je také nezbytný pro oblast zdravotnictví a boj proti velkým epidemiím a hladu po celém světě. Je proto důležité podporovat výzkum a inovace v těchto oblastech ve velkém měřítku, ale také šířit výsledky a účinně poskytovat licence.

    3.1.9

    Obchodní tajemství jsou nehmotná aktiva, která práva duševního vlastnictví doplňují. Jsou široce užívána v tvůrčím procesu, který vede k inovacím a vytváření práv duševního vlastnictví, proto je zajištění jejich účinné ochrany nanejvýš důležité. EHSV tudíž považuje vyjasnění základu ustanoveného ve směrnici (EU) 2016/943 (1) za důležitý cíl.

    3.2   Využívání a zavádění duševního vlastnictví – se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky

    3.2.1

    EHSV považuje větší využití potenciálu ochrany duševního vlastnictví ze strany malých a středních podniků za jeden z hlavních cílů akčního plánu, který ovlivňuje různé systémy ochrany duševního vlastnictví. Ačkoli je v malých a středních podnicích a mikropodnicích v EU velký potenciál pro inovace, velká většina z nich nedokáže přidat ke svým nehmotným aktivům hodnotu.

    3.2.2

    Faktor nákladů je jedním z důvodů, proč si pouze 9 % malých a středních podniků v EU zaregistrovalo práva duševního vlastnictví. Náklady na pořízení patentu v EU jsou v současné době značně vyšší než například v USA nebo Japonsku a představují pro malé a střední podniky a mikropodniky obrovskou finanční zátěž. Proto, aby se zlepšil přístup malých a středních podniků k ochraně duševního vlastnictví, je třeba tyto náklady snížit. Rychlé zavedení jednotného patentového systému náklady na registraci patentu značně sníží, a proto bude převratné pro inovativní malé a střední podniky a mikropodniky, jako jsou technické podniky v oblasti svobodných povolání. EHSV rovněž zdůrazňuje význam různých přístupů k finanční a znalostní podpoře pro malé a střední podniky, poukazů na duševní vlastnictví úřadu EUIPO, podpory pro malé a střední podniky, aby těžily ze svého duševního vlastnictví a získaly přístup k finančním prostředkům, a programu IPA4SME, který poskytuje až 15 000 EUR na spolufinancování diagnostiky a ochranných opatření v oblasti duševního vlastnictví atp. Rovněž konstatuje, že v tomto podpůrném systému hrají významnou roli patentoví zástupci.

    3.2.3

    EHSV je toho názoru, že velký problém představuje obrovský nedostatek znalostí o správě práv duševního vlastnictví v podnicích v EU, zejména, ne však výhradně, v malých a středních podnicích a mikropodnicích. Poskytování snadno přístupných obecných i přizpůsobených informací, podpory a poradenství malým a středním podnikům a mikropodnikům, jak je zajišťováno prostřednictvím škály programů a iniciativ, jako je evropská asistenční služba pro otázky duševního vlastnictví, a prostřednictvím různých kanálů a sítí, má proto při řešení této výzvy zásadní význam, a mělo by být tudíž dále rozšířeno. Povědomí o potenciálu práv duševního vlastnictví u podnikatelů je třeba zvýšit a zkombinovat s různými nízkoprahovými školicími programy. EHSV navrhuje prozkoumat způsoby, jak zvýšit počet kvalifikovaných správců práv duševního vlastnictví v podnicích v EU.

    3.2.4

    EHSV by rád započal diskuze o tom, jak posílit znalosti o právu duševního vlastnictví a jeho správě ve vzdělávacím systému EU. Základní znalosti a povědomí o správě práv duševního vlastnictví by měly být zahrnuty do středního a vysokoškolského vzdělávání a do studijních plánů by měly být zahrnuty hloubkové znalosti o právu duševního vlastnictví v obchodních i technických a mnoha dalších oborech. Správa práv duševního vlastnictví by měla být nabízena jako samostatný předmět v rámci vysokoškolského vzdělávání. EHSV je přesvědčen, že posílení dostupných znalostí může posílit využití ochrany duševního vlastnictví.

    3.2.5

    Význam přetváření výsledků výzkumu na inovace je očividný, a EHSV proto vítá jakékoli činnosti, jež podporují předávání znalostí a lepší správu duševního vlastnictví v komunitě výzkumu a inovací. Malé a střední podniky a mikropodniky jsou často malými partnery v projektovém konsorciu a v této roli potřebují lepší podporu pro přetvoření práv duševního vlastnictví na produkty a pro ochranu svých práv v rámci těchto konsorcií. Na to by se měly zvláště zaměřit podpůrné programy, jež poskytují poradenství a podporu na míru.

    3.3   Přístup k aktivům chráněným právem duševního vlastnictví a jejich sdílení

    3.3.1

    Současná zdravotnická krize zdůraznila potřebu systematicky relevantního duševního vlastnictví v kritických situacích. Práva duševního vlastnictví nesmí omezovat přístupnost a dostupnost vakcín a léčby. Dopad výzkumu prováděného za evropské veřejné prostředky by měl být maximalizován zajištěním toho, že výsledné znalosti a duševní vlastnictví budou sdíleny. Na druhé straně, účinné systémy pro vydávání nucených licencí jsou bezpečnostní sítí v nouzových situacích. Jejich postupy musí být založené na pečlivém vyvážení různých dotčených zájmů a zároveň je třeba zajistit, aby byly rychlé a koordinované na evropské úrovni za účelem co nejúčinnějšího splnění požadavků v oblasti veřejného zdraví. V tomto kontextu by EHSV chtěl také poukázat na význam nařízení (ES) č. 816/2006 o nucených licencích na patenty týkající se výroby farmaceutických výrobků na vývoz do zemí s problémy v oblasti veřejného zdraví (2).

    3.3.2

    Zvýšení transparentnosti vlastnictví a správy duševního vlastnictví je předpokladem pro usnadnění poskytování licencí a distribuci duševního vlastnictví. V této souvislosti by EHSV také rád zdůraznil, že je třeba rychle zavést jednotný patentový systém a že je důležité zlepšit infrastrukturu autorských práv v oblasti informací o držitelích práv, podmínkách a možnostech poskytnutí licence, a to rovněž s ohledem na technologii blockchain.

    3.3.3

    Vzhledem k tomu, že standardizace je proces, jenž zahrnuje zájmy různých zúčastněných stran, patenty, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem (patenty SEP), vyžadují zvláště vysokou úroveň transparentnosti a spravedlivá pravidla pro poskytování licencí. EHSV proto podporuje přístupy za účelem vytvoření nezávislého systému ověření nezbytnosti prováděných třetí stranou a opatření na snížení porušování práv a omezení třecích ploch.

    3.3.4

    EHSV uznává hospodářský potenciál a veřejný zájem usnadnění toku údajů v rámci EU ve všech odvětvích, zdůrazňuje však, že umožnění toku a rozšířeného využití údajů musí být založeno na vyváženém přístupu, který zajistí soukromí, bezpečnost, zabezpečení, etické standardy a oprávněné zájmy ochrany duševního vlastnictví. To je nutné zabezpečit v rámci revize směrnice o databázích v roce 2021 (3).

    3.4   Porušování práv duševního vlastnictví

    3.4.1

    Účinné vymáhání a soudní ochrana jsou hlavními kritérii pro úspěšný systém ochrany duševního vlastnictví, a tudíž je třeba je zásadně posílit. EHSV zdůrazňuje, že zavedení Jednotného patentového soudu pro případy patentů výrazně posílí vymáhání patentového práva a že prosazování práv duševního vlastnictví v jiných systémech práva duševního vlastnictví (např. pojištění) musí být podstatně posíleno prostřednictvím praktických a/nebo právních prostředků. Zejména malé a střední podniky a mikropodniky často nedisponují prostředky pro vymáhání svých práv duševního vlastnictví.

    3.4.2

    Digitalizace vedla k novým formám porušování duševního vlastnictví, jako je kybernetická krádež obchodních tajemství, nezákonné streamování apod. EHSV vítá závazné právní předpisy, mezi které patří akt o digitálních službách (4), jež zaručí lepší právní rámec.

    3.4.3

    Padělání a pirátství nejen způsobují obrovské ztráty na prodejích v EU, ale představují i riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů. EHSV vítá spolupráci všech zúčastněných stran, zřízení souboru opatření EU a posílení role Evropského úřadu pro boj proti podvodům v boji proti padělání.

    3.5   Rovné podmínky na celosvětové úrovni

    3.5.1

    EU není v celosvětové hospodářské soutěži práv duševního vlastnictví ve vedoucím postavení. Asie v roce 2019 zvýšila svůj podíl na patentových přihláškách na 65 %, zatímco podíl EU se dramaticky snížil z 17,4 % v roce 2009 na 11,3 %. Proto je naprosto zásadní pozici EU vylepšit.

    3.5.2

    Ochrana práv duševního vlastnictví a jejich vymáhání jsou další výzvou pro podniky z EU, jež působí ve státech, které nejsou členy EU. Proto EHSV podporuje všechna opatření Komise, která tuto situaci zlepší. Vyjednávání kapitol o duševním vlastnictví s vysokou úrovní ochrany v dohodách o volném obchodu a dialogy o duševním vlastnictví s obchodními partnery jsou důležitými dlouhodobými přístupy, stejně jako je spolupráce s mezinárodními organizacemi, např. se Světovou organizací duševního vlastnictví a WTO, a také podílení se na celosvětových dohodách o duševním vlastnictví.

    3.5.3

    EHSV zdůrazňuje význam nástrojů přímé podpory, které poskytují informace podnikům z EU působícím ve státech, které nejsou členy EU. Jde například o prověřování zahraničních investic, kontrolní seznam v oblasti padělání a pirátství a zprávy o třetích zemích. Opatření, mezi která patří asistenční služby pro ochranu duševního vlastnictví určené pro malé a střední podniky a která podporují malé a střední podniky a mikropodniky, jsou zvláště významná a měla by být dále rozvíjena.

    V Bruselu dne 27. dubna 2021

    Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

    Christa SCHWENG


    (1)  Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1.

    (2)  Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 1.

    (3)  Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20.

    (4)  COM(2020) 825 final.


    Top