Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52020AE3598

    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke zprávě Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zpráva o politice hospodářské soutěže v roce 2019 [COM(2020) 302 final]

    EESC 2020/03598

    Úř. věst. C 123, 9.4.2021, p. 1–6 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    9.4.2021   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 123/1


    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke zprávě Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zpráva o politice hospodářské soutěže v roce 2019

    [COM(2020) 302 final]

    (2021/C 123/01)

    Zpravodaj:

    Gonçalo LOBO XAVIER

    Žádost o vypracování stanoviska

    Evropská komise, 12. 8. 2020

    Právní základ

    článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

     

     

    Odpovědná sekce

    Jednotný trh, výroba a spotřeba

    Přijato v sekci

    11. 12. 2020

    Přijato na plenárním zasedání

    27. 1. 2021

    Plenární zasedání č.

    557

    Výsledek hlasování

    (pro/proti/zdrželi se hlasování)

    230/0/6

    1.   Závěry a doporučení

    1.1

    Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá zprávu Evropské komise o politice hospodářské soutěže v roce 2019, v níž Komise rozvíjí přístup zaměřený na posílení jednotného trhu a podporu cílů hospodářského rozvoje a sociální politiky, které mají pro rozvoj v Evropě zásadní význam.

    1.2

    Jak již uvedl v několika předcházejících dokumentech, EHSV se domnívá, že účinná politika v oblasti hospodářské soutěže dodržující zásady je jedním z pilířů Evropské unie a nezbytným nástrojem k dotvoření vnitřního trhu ve smyslu Smlouvy o fungování Evropské unie a v souladu s cíli udržitelného rozvoje, budováním sociálně tržní ekonomiky a prováděním evropského pilíře sociálních práv (1). Tato vyjádření jsou i nadále aktuální.

    1.3

    EHSV souhlasí s tím, že by Komise měla přijmout opatření pro posílení spravedlivé hospodářské soutěže na trzích, které jsou důležité pro občany a podniky v EU, jako jsou digitální a telekomunikační odvětví, energetika a životní prostředí, výroba, finanční služby, daně, zemědělství, potravinářství a doprava. Tato opatření by měla poskytnout jistotu spotřebitelům a jasně definovat řádné podmínky pro fungování společností. Hospodářské a sociální změny se odehrávají velmi rychle. Je nutné se kontinuálně přizpůsobovat moderní, udržitelné, zelené a digitální ekonomice a nesnese to odkladu. Politika v oblasti hospodářské soutěže má v tomto ohledu zásadní význam.

    1.4

    Ve stále více digitalizovaném prostředí se rychle vyvíjejí nové a přetrvávající výzvy, které přináší používání dat, algoritmy a trhy. Proto je třeba posílit sítě spolupráce mezi orgány členských států a Komisí, aby byla na jednotném trhu zachována spravedlivá hospodářská soutěž. EU se musí vyvíjet stejně rychle, jako se vyvíjí digitální éra. EHSV je si vědom nutnosti změn a vyzývá k tomu, aby byly provedeny nezbytné úpravy. Je pevně přesvědčen, že digitální trh a on-line platformy jsou součástí nové ekonomiky, která má pro Evropu klíčový význam, ale zároveň je zapotřebí stanovit jasná a spravedlivá pravidla pro všechny zúčastněné strany.

    1.5

    EHSV upozorňuje Komisi na to, že je třeba neustále vytvářet ekonomické a politické podmínky pro podporu růstu malých a středních podniků za rovných podmínek, které rovněž umožní zapojení velkých podniků do hospodářského procesu. Evropa musí být vnímána jako silný hospodářský prostor, který umožňuje spravedlivou hospodářskou soutěž a stanoví jasná pravidla pro všechny aktéry.

    1.6

    Pokud jde o hospodářskou soutěž s podniky ze zemí mimo EU, EHSV požaduje, aby byla zaručena stejná sociální a environmentální pravidla, a tím i rovné podmínky hospodářské soutěže. Evropa nemůže uplatňovat rozdílné přístupy ke stejným výzvám. A nemůže být ani „naivní“, pokud jde o politiku hospodářské soutěže.

    1.7

    EHSV podporuje koordinovaná opatření, která Komise zavedla v rámci výrobního odvětví, ale přeje si, aby šla EU ještě dále a navrhla – v úzké spolupráci s členskými státy – trvalé řešení pro posílení rovných podmínek. Dočasná opatření týkající se dodávek určitých výrobků pocházejících z trhů mimo EU se musí stát opatřeními trvalými, zejména pokud jde o dovoz životně důležitého zdravotnického vybavení a dalších klíčových výrobků. Tato pandemie odhalila všechny slabé stránky nedostatečně rozhodných politických opatření. Silné a odolné výrobní odvětví by mělo být jedním z pilířů politiky v oblasti hospodářské soutěže.

    1.8

    V zemědělském a potravinářském odvětví je důležité chránit produkty s evropským označením původu před napodobováním či kopírováním. Pro zemědělce a spotřebitele má zásadní význam odvětví osiv a pesticidů, vyvolává však také obavy, které přesahují oblast ochrany spotřebitele, bezpečnosti potravin a zajištění dodržování norem v oblasti životního prostředí a klimatu.

    1.9

    Jedním z nejkomplikovanějších odvětví služeb z hlediska hospodářské soutěže mezi členskými státy na vnitřním trhu zůstává doprava. Stálou prioritou nejen z hlediska podniků, ale i z hlediska koncových uživatelů, musí být jasná pravidla a potřeba rovnováhy.

    2.   Obecné připomínky

    2.1

    Politika hospodářské soutěže má zásadní význam pro dosažení efektivně fungujícího a spravedlivého jednotného trhu, který může podpořit evropské hodnoty a evropský projekt. S ohledem na výše uvedené je nezbytné lépe ujasnit celou politiku a její hlavní směry, aby byl jednotný trh vnímán jako přínos z hlediska globalizace a aby skutečnost, že Evropa razí cestu k udržitelnému a spravedlivému obchodu, jednak poskytla příležitosti, ale také hmatatelné výsledky, jež mohou mít dopad na další hospodářské regiony.

    2.2

    Důležitým úspěchem bylo v roce 2019 zahájení kontroly účelnosti pravidel státní podpory, která podle všeho ani zdaleka nejsou prováděna a monitorována dokonale a svižně. Tyto procesy, včetně veřejných konzultací, musí být přesné a rychlejší. EHSV se domnívá, že je do tohoto procesu možno zapojit organizace občanské společnosti s cílem usnadnit kontakt s těmi nejvhodnějšími zúčastněnými stranami.

    2.3

    Díky internetovému nástroji „eLeniency“ je snadnější a méně zatěžující předkládat Komisi prohlášení a dokumenty, včetně žádostí o shovívavost v případech kartelů. Je třeba se v tomto ohledu poučit, aby bylo možné pochopit význam tohoto řízení z hlediska potřeby zajistit spravedlivé zapojení veřejnosti, snadno přístupné nástroje a postupy a rovněž referenční srovnání s ostatními nástroji.

    2.4

    EHSV sdílí obavu Komise, pokud jde o potřebu řešit rušivé vlivy zahraničních subvencí a veřejného vlastnictví, a má za to, že jsou zapotřebí další nástroje, aby bylo možné předcházet škodlivým dopadům. Ty je možné efektivně identifikovat jednak díky náležitému využívání Evropské sítě pro hospodářskou soutěž a jednak řešením selektivních systémů podpory.

    2.5

    EHSV se vyslovuje pro rozvoj a posílení služeb obecného zájmu v rámci EU jako účinného způsobu ochrany „evropského způsobu života“. Mají-li být služby obecného zájmu poskytovány řádně, je třeba připustit, že digitální infrastruktura je klíčovým faktorem digitalizace. Proto je nutné zavést patřičnou širokopásmovou infrastrukturu. EHSV se vyslovuje pro přijetí systému státní podpory, který by stimuloval investice do zavádění všech těchto nových technologií a současně nabídl řešení územních nerovností na vnitrostátní úrovni.

    2.6

    Projekty společného evropského zájmu hrají důležitou úlohu ve výzkumu a v technologickém rozvoji a při uplatňování inovací. Jejich rozvoj by měl být podporován s ohledem na jejich přidanou hodnotu. EHSV také doufá, že sdělení o významných projektech společného evropského zájmu může sloužit jako účinný nástroj pro jejich řádnou realizaci. Je důležité dohlížet na opravy uplatňování kritérií, podle kterých mohou členské státy podporovat nadnárodní projekty strategického významu pro EU.

    2.7

    EHSV se domnívá, že politika hospodářské soutěže EU by se měla řídit přístupem více orientovaným do budoucnosti, aby se dokázala přizpůsobit jak výzvě v podobě digitalizace, tak i konkurenci, jíž čelí v celosvětovém měřítku. EHSV proto vyzývá Komisi, aby z politiky v oblasti hospodářské soutěže učinila jednu z hlavních priorit pracovního programu platformy Fit pro budoucnost.

    3.   Konkrétní připomínky

    3.1   Další zvýšení účinnosti politiky EU v oblasti hospodářské soutěže a prosazování práva

    3.1.1

    Politika EU v oblasti hospodářské soutěže by měla být koncipována a prováděna v komplexnějším rámci s ohledem na její úzké vazby na další klíčové oblasti politiky a na potřebu soudržného přístupu. Pravidla hospodářské soutěže EU by se měla vzájemně doplňovat s daňovými právními předpisy (s ohledem na spravedlivé zdanění, a to i v digitálním odvětví) a s právními předpisy v oblasti ochrany spotřebitele, sociální ochrany a s pracovněprávními předpisy. K dosažení hmatatelných výsledků je zapotřebí harmonizace v oblasti nekalé hospodářské soutěže.

    3.1.2

    V zájmu účinného boje proti nekalým konkurenčním praktikám navrhuje EHSV řešit otázku dominantního postavení na trhu pomocí nové metody: nikoliv pouze posuzováním chování dominantních podniků či zneužívání dominantního postavení, ale také monitorováním veškeré ekonomické přítomnosti zaměstnavatele napříč odvětvími, nikoliv pouze v rámci jednotlivých odvětví.

    3.1.3

    EU by se měla rovněž zaměřit na další praktiky narušující hospodářskou soutěž, mezi něž patří například agresivní rozšiřování podniků a monopolizace, tiché dohody a efekty „uzamčení“ (znemožňující pracovníkům působit v rámci několika platforem současně), které mohou ohrožovat rovnováhu trhu.

    3.1.4

    Malé a střední podniky jsou pilířem evropského hospodářství, a proto je třeba na ně brát větší ohled při navrhování a provádění politiky hospodářské soutěže. Státní podpora je užitečným nástrojem, ale ne všechny malé a střední podniky o ní vědí. EHSV doporučuje zlepšit komunikaci s malými a středními podniky, aby bylo možné lépe podporovat jejich činnost.

    3.1.5

    Komise musí i nadále věnovat zvýšenou pozornost odhalování a stíhání kartelů a zneužívání postavení na trhu. Dvě vyšetřování Komise mají zvláštní význam pro ochranu spotřebitelů, kteří byli značně poškozeni:

    a)

    probíhající vyšetřování kartelu týkající se společností BMW, Daimler a skupiny Volkswagen, v němž Komise zaslala prohlášení o námitkách obsahující její předběžná zjištění, že pravidla hospodářské soutěže EU byla v letech 2006 až 2014 porušována tajnými dohodami, jejichž cílem bylo obcházet tato pravidla při vývoji technologií ke snížení emisí automobilů s dieselovým a benzinovým motorem;

    b)

    rozhodnutí týkající se společnosti Mastercard, kterým Komise uložila společnosti vydávající karty pokutu za to, že obchodníkům bránila v přístupu ke službám placení kartou v přeshraničním kontextu, čímž porušovala pravidla hospodářské soutěže EU. Přeshraniční pravidla, která vedla k vyšším cenám pro obchodníky a spotřebitele, byla zrušena, čímž se odstranila omezení přeshraniční hospodářské soutěže a umělá segmentace trhu. V důsledku těchto a dalších kroků byl finanční sektor v rámci bankovní unie posílen, a to díky sérii rozhodnutí Komise.

    3.2   Řešení nových výzev v digitální, telekomunikační a mediální oblasti

    3.2.1

    EHSV považuje digitální ekonomiku a zejména postavení skupiny GAFA za vážnou výzvu z pohledu právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže. Vzhledem k tomu, že tyto společnosti se neřídí stejnými pravidly jako společnosti evropské, je třeba navrhnout v aktualizovaných pravidlech EU v oblasti hospodářské soutěže nové, účinné nástroje, které tuto situaci zohlední.

    3.2.2

    Ačkoliv je ještě brzy, musíme bedlivě sledovat dopad uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 (2) ze dne 20. června 2019, kterým byla zavedena nová pravidla EU týkající se transparentnosti pro podnikatelské uživatele on-line platforem. Rozsáhlé využívání on-line platforem na trhu s sebou nese příchod nových subjektů a nový kontext na vnitřním trhu, jehož důsledky stále nejsou zcela jasné. V zájmu větší bezpečnosti účastníků trhu a občanů, zejména během současné pandemie, musí být uplatňována řádná pravidla hospodářské soutěže, a pokud nejsou dostatečná, musí být navržena nová řešení.

    3.2.3

    EHSV vítá skutečnost, že akt o digitálních službách nebude v rozporu s možným právním rámcem pro řešení otázky pracovních podmínek na on-line platformách.

    3.2.4

    Pravidla hospodářské soutěže určená pro tradiční podniky nejsou pro on-line platformy vhodná. Je naléhavě nutné přizpůsobit metodiky a cíle, aby tak bylo možné adaptovat se na měnící se podnikatelské prostředí.

    3.2.5

    EHSV je přesvědčen, že digitální trh a on-line platformy jsou součástí nové ekonomiky, která má pro Evropu klíčový význam, ale zároveň je zapotřebí stanovit jasná a spravedlivá pravidla. Oligopolní tržní struktury vykazují mnoho rysů, které rovněž charakterizují monopolizační praktiky a souhrnné účinky ekosystémů mobilizovaných on-line platformami i korporacemi s dominantním postavením. Typické rysy, jako je vertikální integrace, netransparentnost pro uživatele, efekt „uzamčení“ a síťový efekt ve spojení s častým spojováním podniků vedou ke strukturálním problémům týkajícím se hospodářské soutěže, které dopadají jak na spotřebitele, tak i na pracovníky.

    3.2.6

    Platformy mohou budovat své dominantní postavení na trhu na základě obsahu vytvářeného uživateli, ať už se jedná o údaje a chování spotřebitelů, nebo o služby poskytované jednotlivými poskytovateli pracovní síly. Uživatelé mají nedostatečný přístup k informacím a nemohou ovlivnit podmínky vztahující se na jejich činnost. Podobně netransparentní jsou na těchto platformách doporučení a hodnocení. Nespravedlivé a diskriminační postupy v oblasti srovnávacích hodnocení musí být považovány za nekalé konkurenční praktiky.

    3.2.7

    Hlavním faktorem dominantního postavení na trhu jsou u digitálních platforem úspory z rozsahu. Mezní náklady na rozšíření podnikání se – ve srovnání s tradičními podniky – blíží nule, neboť tyto platformy poskytující služby s vysokým podílem lidské práce přesouvají prostřednictvím nekalých praktik značnou část nákladů a rizik na jednotlivé poskytovatele pracovní síly. Platformy někdy argumentují tím, že úspory z rozsahu jsou limitovány fyzickou kapacitou jednotlivých řidičů/(moto)cyklistů/pracovníků, nicméně „nábor“ (či „odpojení“) dodatečných poskytovatelů pracovní síly za účelem rozšíření trhu nevyžaduje žádné investice.

    3.2.8

    Stávající právní rámec EU v oblasti hospodářské soutěže dostatečně nezohledňuje problémy v oblasti hospodářské soutěže, které mají dopad na trh práce, jako je monopsonní postavení zaměstnavatelů. Ty snižují sociální normy, což má nepříznivé důsledky jak pro zaměstnavatele, kteří jsou vystaveni neudržitelnému konkurenčnímu tlaku, tak pro členské státy, které přicházejí o příjmy z daní a plateb sociálního zabezpečení (3). Pravidla hospodářské soutěže by neměla být překážkou pro kolektivní vyjednávání ze strany všech pracovníků, včetně pracovníků platforem, za účelem vyjednání inovativních nástrojů a dohod. Existují různé příklady na vnitrostátní úrovni.

    3.2.9

    Při posuzování tržní síly v digitální ekonomice se musí více zohledňovat souhrnné činnosti na různých trzích a jejich celkový dopad na příslušné on-line i off-line trhy. Podobně je třeba brát v potaz přístup k algoritmům pro získávání údajů o uživatelích za účelem personalizace produktů, nabídek, reklamy a stanovování cen, a to s náležitým ohledem na základní práva subjektů údajů.

    3.3   Politika hospodářské soutěže na podporu cílů EU v oblasti nízkouhlíkové energetiky a životního prostředí

    3.3.1

    EHSV se ztotožňuje se záměrem Komise zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost Evropské unie prostřednictvím udržitelnosti a přechodu k bezpečné, klimaticky neutrální ekonomice účinněji využívající zdroje a díky podpoře a posilování oběhového hospodářství.

    3.3.2

    EHSV vyzývá k tomu, aby byla posílena Zelená dohoda, která je hlavní evropskou dohodou zaměřenou na dosažení cíle nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050. Organizace občanské společnosti a sociální partneři mohou v tomto ohledu sehrát rozhodující úlohu. Aby mohla EU splnit své závazky, bylo by vhodné provést „kontrolu účelnosti“ směrnic v oblasti životního prostředí.

    3.3.3

    EHSV se vyslovuje pro to, aby byla podporována opatření státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s emisemi skleníkových plynů po roce 2012 (směrnice o ETS). Podporuje návrh přezkoumat tento systém státní podpory a přizpůsobit jej novému systému EU pro obchodování s emisemi na období 2021–2030, do něhož jsou vkládány značné naděje.

    3.3.4

    EHSV je toho názoru, že je třeba v EU usilovat o dodržování zásady nulového znečištění a přijmout a realizovat všechna plánovaná opatření v oblasti energetické účinnosti. Je třeba usnadnit udržitelné investice v EU. Za tímto účelem by měla být kritéria pro určení toho, zda je daná hospodářská činnost považována za udržitelnou z hlediska životního prostředí, uplatňována co nejdříve, aby bylo možné stanovit míru environmentální udržitelnosti investic (4).

    3.3.5

    Jak již uvedl ve svých předchozích stanoviscích, považuje EHSV podporu pro zavádění obnovitelné energie za nezbytnou. Při zaručení bezpečnosti dodávek by státní podpora měla být zaměřena na podporu energie z obnovitelných zdrojů a maximalizaci environmentálních, sociálních a hospodářských přínosů veřejných prostředků.

    3.4   Ochrana hospodářské soutěže ve výrobním odvětví

    3.4.1

    Krize COVID-19 odhalila slabiny výrobního systému EU, zejména pokud jde o zdravotnictví, kde je EU závislá na dodávkách zdravotnických prostředků ze zemí mimo EU, včetně osobních ochranných prostředků, jako jsou roušky a dýchací přístroje a další výrobky se zásadním významem pro boj proti pandemii. EU potřebuje silné výrobní odvětví, v němž budou evropské společnosti zásobovat vnitřní trh, především v životně důležitých odvětvích. EHSV podporuje koordinovaná opatření zavedená Komisí, ale přeje si, aby EU šla ještě dále a navrhla trvalé řešení této otázky v úzké spolupráci s členskými státy. Dočasná opatření týkající se dodávek určitých výrobků pocházejících z trhů mimo EU musí být nahrazena trvalým řešením, zejména pokud jde o dovoz životně důležitého zdravotnického vybavení. Silné a odolné výrobní odvětví by mělo být jedním z pilířů politiky v oblasti hospodářské soutěže.

    3.4.2

    Pokud jde o hospodářskou soutěž s podniky ze zemí mimo EU, EHSV požaduje, aby byla zaručena stejná sociální a environmentální pravidla, a tím i rovné podmínky hospodářské soutěže.

    3.5   Zajištění rovných podmínek v daňové oblasti

    3.5.1

    Pokud jde o daňové otázky, EHSV vítá opatření, která Komise přijala v roce 2019. Zároveň je důležité, aby i v této oblasti byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž mezi různými zeměmi. Zejména je třeba věnovat větší pozornost daňovým rozhodnutím a nekalým konkurenčním výhodám získaným na základě dohod mezi některými zeměmi a „velkými hráči“. Takové chování může narušit volný trh, poškozuje malé a střední podniky a vytváří nekalou soutěž mezi zeměmi (5).

    3.5.2

    Klíčovou otázkou, na kterou by se Komise měla zaměřit, je regulace digitálních služeb.

    3.5.3

    Je zapotřebí změnit přístup ke skupině GAFA, aby bylo možné zajistit spravedlivé podmínky a prosazovat rovnoměrné rozdělení daňových příjmů plynoucích od těchto společností.

    3.6   Zvýšení odolnosti finančního sektoru v rámci bankovní unie

    V důsledku finanční krize z roku 2008 a s ohledem na její dopad na reálnou ekonomiku a důvěru trhů jsou postupy v bankovním sektoru podrobovány neustálé kontrole, neboť existují legitimní obavy, že se znovu objeví závažné problémy. Dočasná státní podpora zachránila finanční odvětví před kolapsem. S restrukturalizací tohoto odvětví zanikly některé instituce, ale došlo také k fúzím, které mohou vzbuzovat obavy, a to nejen z hlediska stability finančního sektoru v případě, že by znovu nastala podobná krize, ale zejména v souvislosti s možným narušováním hospodářské soutěže daným velikostí těchto nových skupin. EHSV vyzývá Komisi, aby byla pozorná a obezřetná, pokud jde o možné zneužívání dominantního postavení, jež může poškodit zájmy spotřebitelů a mít negativní důsledky pro financování podniků, zejména podniků malých a středních.

    3.7   Zajištění spravedlivé hospodářské soutěže v potravinářském, spotřebitelském a zdravotnickém odvětví

    3.7.1

    V zemědělském a potravinářském odvětví je důležité chránit produkty s evropským označením původu. Odvětví osiv a pesticidů má pro zemědělce a spotřebitele zásadní význam, vyvolává však také obavy, které přesahují oblast ochrany spotřebitele, bezpečnosti potravin a zajištění dodržování norem v oblasti životního prostředí a klimatu.

    3.7.2

    Je třeba nalézt rovnováhu mezi ochranou spotřebitele a opatřeními na podporu a propagaci inovativních společností a malých a středních podniků, aniž by to nepříznivě ovlivnilo dynamickou hospodářskou soutěž na trhu. Toto je hlavní způsob, jakým lze vytvářet kvalitní pracovní místa a zajistit dynamickou udržitelnost výrobního systému.

    3.8   Doprava a poštovní služby

    EHSV uznává význam dopravy a poštovních služeb a potřebu vytvořit rovné podmínky, tak aby tato odvětví mohla být přínosná pro obyvatele. Pokud jde o dopravu, doporučuje se, aby Komise prověřila, zda a do jaké míry může osvobození od daně z petroleje představovat neoprávněnou podporu leteckým společnostem na úkor železniční dopravy.

    4.   Spojení sil na podporu celosvětové kultury hospodářské soutěže

    4.1

    Při navrhování a prosazování pravidel by měl být klíčovým faktorem mezinárodní rozměr politiky hospodářské soutěže. Politika hospodářské soutěže se vyvíjí na mezinárodní scéně s velmi rozdílnými definicemi a zásadami právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, což znevýhodňuje společnosti z EU.

    4.2

    Mnoho malých a středních podniků ve srovnání se svými mezinárodními konkurenty doplácí na neadekvátnost pravidel EU. Nekalá soutěž je problém, který je třeba řešit v zájmu ochrany standardů EU. Řada evropských podniků má v tomto ohledu stížnosti (na nedostatečnou flexibilitu). V některých sektorech výrobního odvětví ve třetích zemích dochází v důsledku toho, že zde nejsou uplatňovány environmentální a sociální normy EU, k narušování trhu na úkor evropských podniků, zejména těch malých a středních. Evropa by tomu měla věnovat pozornost.

    4.3

    Model hospodářské soutěže EU je třeba propagovat na mezinárodní úrovni. EU musí jít příkladem svou kulturou globální hospodářské soutěže, systémem poskytujícím ochranu jak podnikům, tak pracovníkům. Je nutné důkladně prodiskutovat koncepci práva v oblasti hospodářské soutěže v Evropě ve srovnání s jinými hospodářskými oblastmi, konkrétně USA a Čínou, například v souvislosti s otázkami udržitelnosti a ochrany životního prostředí.

    4.4

    K dosažení rovnováhy mezi volným trhem a spojováním podniků nestačí odkazovat se na konkurenci dalších významných globálních aktérů, zejména pokud pocházejí ze zemí, které nejsou otevřeny konkurenci zahraničních podniků. Výbor zdůrazňuje, že je důležité, aby EU měla soudržný přístup, jehož cílem bude provázat v rámci obchodní činnosti po celém světě dodržování lidských a pracovních práv, naplňování cílů udržitelného rozvoje a prosazování environmentálních norem a udržitelných investic. Aby bylo možné vytvořit pro evropské podniky spravedlivé a rovné podmínky z hlediska hospodářské soutěže, měly by být revidovány preferenční obchodní a celní režimy poskytované různým třetím zemím a v revidované verzi by měly být více podmíněny účinným uplatňováním norem udržitelného rozvoje. V této souvislosti Výbor navrhuje, aby jako alternativa k fúzím společností, které oslabují hospodářskou soutěž, byla zavedena opatření na podporu podniků v rozvoji udržitelných investic na trzích třetích zemí. Tato opatření by mohla zahrnovat daňové pobídky pro výzkum a vývoj a mohla by stimulovat evropské výrobce k tomu, aby uzavírali dohody s cílem koordinovat vývozní strategie a strategie pro investice v zahraničí, jež by byly v souladu s hospodářskými, sociálními a environmentálními normami EU.

    V Bruselu dne 27. ledna 2021.

    předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

    Christa SCHWENG


    (1)  Články 7, 9, 11 a 12 SFEU.

    (2)  Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57.

    (3)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 173.

    (4)  Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13.

    (5)  Úř. věst. C 97, 24.3.2020, s. 62.


    Top