Stanovisko Evropského výboru regionů Inteligentní města: nové výzvy pro spravedlivý přechod ke klimatické neutralitě – jak naplňovat cíle udržitelného rozvoje v reálném životě

(2020/C 39/17)

Hlavní zpravodaj	:	Andries GRYFFROY (BE/EA), poslanec Vlámského parlamentu
Odkaz	:	dopis finského předsednictví se žádostí o vypracování stanoviska

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

1.

uznává, že inteligentní město je místem, kde jsou tradiční sítě a služby efektivnější díky využívání digitálních a telekomunikačních technologií ve prospěch jeho obyvatel a podniků. Kromě využívání informačních a komunikačních technologií (IKT) v zájmu lepšího využití zdrojů a nižších emisí představuje inteligentní město interaktivnější a lépe reagující městskou správu, která občanům poskytuje lepší služby prostřednictvím inteligentnějších sítí městské dopravy, modernějších zařízení pro dodávku vody a pro odstraňování odpadů a účinnějšího způsobu osvětlení a vytápění budov, jež nikoho neopomíjí. Inteligentní město musí být rovněž místem, kde se klade důraz na vytváření inkluzivních a dostupných struktur pro vzdělávání a odbornou přípravu, aby se rozvíjely schopnosti a talent jeho obyvatel a zaručilo se, že budou schopni se podílet na rozvoji své komunity. Právě z tohoto důvodu vítá větší zaměření na cíle udržitelného rozvoje stanovené OSN, konkrétně jelikož poukazují na skutečnost, že udržitelnost vyžaduje celostní pohled na všechny aspekty, na něž se tyto cíle vztahují;

2.

jak již uvedl ve stanovisku Víceúrovňová správa a meziodvětvová spolupráce v zájmu odstranění energetické chudoby (zpravodajka: Kata Tüttő (HU/SES)) (1), vyzdvihuje také důležitost zohlednění energetické chudoby v souvislosti s přípravou různých politik a za jednu z nejvýznamnějších politických změn uplynulých let považuje jednoznačné uznání skutečnosti, že je při koncipování současné a budoucí politiky v oblasti energetiky a klimatu třeba zohlednit i sociální důsledky;

3.

znovu potvrzuje, jak již uvedl ve stanovisku „Inteligentní města a obce – evropské inovační partnerství“, které vypracoval pan Ilmar Reepalu (SE/SES), význam uznání stávající velké rozmanitosti městských sídel, ať už jsou považována za města či nikoli, a význam jejich vztahu a doplňkovosti s okolními venkovskými územími. Opětovně potvrzuje také to, co bylo uvedeno ve stanovisku „Oživení venkovských oblastí díky iniciativě Inteligentní vesnice“, které vypracoval pan Enda Stenson (IE/EA), totiž že „iniciativa pro inteligentní venkovské oblasti by společně s modelem inteligentního města měla uplatňovat široký přístup k rozvoji a inovacím, aby zahrnovala těchto šest rozměrů: — inteligentní, inovativní, podnikatelské a produktivní hospodářství, — zlepšená mobilita s přístupnými, moderními a udržitelnými dopravními sítěmi, — vize ekologické a udržitelné energie, — kvalifikovaní a angažovaní občané, — kvalita života z hlediska kultury, zdraví, bezpečnosti a vzdělávání, — účinná, transparentní a ambiciózní správa;“ zdůrazňuje však, že podstatným doplňkovým prvkem podpory „inteligence“ musí být zapojení občanů a vytvoření takových podmínek, které jim umožní rozvíjet svůj potenciál a k nimž patří možnost vzdělávání a podpora výzkumu, inovací a sociální soudržnosti. To rovněž vyžaduje účinnou, transparentní a spolehlivou regulaci ochrany údajů a jejich použití;

4.

zdůrazňuje, že mezi regiony, velkoměsty, městy a malými obcemi existují rozdíly, pokud jde o lidské a finanční zdroje, dovednosti a digitalizaci. V tomto ohledu připomíná, že strategie inteligentního rozvoje musí být přizpůsobeny velikosti obce a že přístup musí být upraven podle konkrétní situace jednotlivých obcí a poskytovat nezbytnou infrastrukturu a podporu, aby se zajistilo, že všechny skupiny budou mít dostatečný přístup k digitálním a informačním službám;

5.

poukazuje na to, že Evropská komise ve svých doporučeních vydaných po posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030, které předložily jednotlivé členské státy EU, požádala o zvýšení úsilí, jež zajistí splnění klimatických cílů pro rok 2030 stanovených v Pařížské dohodě a úspěšný přechod ke klimaticky neutrální ekonomice do roku 2050 prostřednictvím většího využívání obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti a také pomocí modernizace ekonomiky;

6.

uznává, že rozsah problému a průřezový charakter změny klimatu vyžadují integrovaná řešení vycházející z konkrétních problémů, která reagují na širokou škálu vzájemně se ovlivňujících a navzájem se rušících dynamik a cílů;

7.

zdůrazňuje, že je důležité úzce provázat cíle udržitelného rozvoje s cíli politiky soudržnosti na období 2021–2027, zejména s cílem č. 2 – Zelenější, nízkouhlíková Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik. To by mohlo přispět ke splnění cílů udržitelného rozvoje prostřednictvím specifických cílů stanovených v návrzích nařízení;

8.

uznává, že přechod ke klimaticky neutrální budoucnosti zahrnuje kromě nezbytného přizpůsobení se dopadům změny klimatu a dekarbonizaci energetiky, budov a odvětví mobility rovněž přechod na oběhové hospodářství, udržitelnou transformaci zemědělského a potravinového systému a ochranu ekosystémů a biologické rozmanitosti, a za tímto účelem podporuje možné vytvoření evropského střediska pro sledování klimatické neutrality;

9.

oceňuje úsilí Paktu starostů a primátorů a iniciativu Čistá energie pro ostrovy EU při mobilizaci místních orgánů, místních podniků, místní akademické obce a vzdělávacích institucí a také místních obecních organizací v souvislosti s rozvojem strategií pro snižování emisí uhlíku a vyzývá evropské místní a regionální orgány, aby podepsaly, prováděly a monitorovaly opatření v souladu s Paktem starostů a primátorů a iniciativou Čistá energie pro ostrovy EU;

10.

vyzývá členské státy, aby začlenily téma inteligentních obcí do svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a uznaly jeho značný potenciál z hlediska nákladové efektivnosti, energetické účinnosti a snížení emisí;

Inteligentní správa inteligentních obcí

11.

zdůrazňuje, že inteligentní města a obce poskytují vynikající příležitost k uplatňování mechanismů inteligentní správy a tím zlepšují schopnost místních orgánů přijímat rozhodnutí ve stále složitějším prostředí;

12.

poukazuje na potřebu urychlit přechod k modelu inteligentní správy na místní a regionální úrovni prostřednictvím vývoje a zavádění elektronických služeb, které občanům umožní získat přístup k širší škále služeb elektronické veřejné správy pomocí jediného účtu;

13.

vyzývá k tomu, aby byl evropský semestr jakožto nástroj pro koordinaci hospodářských politik EU považován za rámec, v němž je třeba jednat v zájmu posílení cílů udržitelného rozvoje a jenž bude sloužit k plánování, monitorování a hodnocení jejich provádění v celé EU;

14.

znovu potvrzuje klíčovou úlohu víceúrovňové správy při zajišťování toho, aby mohly místní orgány účinně řešit změnu klimatu a provádět cíle udržitelného rozvoje, a domnívá se, že inteligentní města jsou v této souvislosti silným aktivačním faktorem;

15.

uznává zdanění a veřejné zakázky za nástroj k rychlejšímu zavádění inovativních a udržitelných technologií na trh, za předpokladu že jejich uplatňování bude záviset na poptávce a umožní, aby problémy byly řešeny pomocí místních decentralizovaných řešení;

16.

domnívá se, že veřejně přístupná data ve standardních formátech jsou klíčovým nástrojem na podporu vytváření a rozvoje inteligentních měst, a zdůrazňuje, že spolu s nimi bude poskytování „otevřených složek“ (tj. otevřeného API) fungovat jako významný stavební kámen pro rychlejší a flexibilnější vytváření a znásobování řešení pro inteligentní města;

17.

uznává potenciál dat generovaných uživatelskými rozhraními v reálném provozu, jako jsou mobilní zařízení občanů nebo inteligentní měřicí přístroje, a vyzývá k vytvoření komplexních rámců, které budou pro účely inteligentní správy získávat a využívat data generovaná uživateli a zároveň zaručí požadovanou ochranu vlastníkům těchto dat;

18.

připomíná, že je důležité podporovat cíle v oblasti klimatu na regionální nebo městské úrovni, a to jak v případě, že jsou tyto cíle ukládány přímo, tak i v případě, že jsou odvozeny z cílů v oblasti klimatu na vyšší úrovni, a to za pomoci řádných technických a vědeckých místních způsobů přechodu ke stanoveným cílům;

19.

zdůrazňuje, že inteligentní, udržitelná městská správa zahrnuje posun od krátkodobých, neholistických politik k dlouhodobým, systémovým přístupům založeným na učení. Tento posun vyžaduje strategické a průběžné řízení změn uplatňované na stávající struktury městské správy, které by mohly vést ke krátkodobému a izolovanému rozhodování;

20.

zdůrazňuje, že kromě toho, že je důležité stanovit cíle, je rovněž třeba vypracovat nezbytná konkrétní opatření a související monitorování těchto opatření, aby bylo možné provést potřebné úpravy. Vytvoření vzdělávacích sítí, do nichž budou zapojeny další subjekty a znalostní centra, zlepší tento „proces učení“, jde-li o cíle a opatření;

Inteligentní města, obce a vesnice a provádění cílů udržitelného rozvoje

21.

připomíná, že VR se v posledních letech intenzivně věnuje rámci cílů udržitelného rozvoje a že postoj Výboru regionů shrnují nejnovější stanoviska „Cíle udržitelného rozvoje: základ dlouhodobé strategie EU pro udržitelnou Evropu do roku 2030“, které vypracoval pan Arnoldas Abramavičius (LT/ELS) (2), a „Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030: opatření v návaznosti na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, ekologickou transformaci a Pařížskou dohodu o změně klimatu“, které vypracovala paní Sirpa Hertell (FI/ELS) (3);

22.

znovu potvrzuje, že „k tomu, aby bylo možné dosahovat hospodářských, ekologických, sociálních a kulturních cílů udržitelnosti, je naprosto nezbytné se společně dohodnout na konkrétních milnících, ukazatelích a měření údajů v reálném čase týkajících se změny klimatu a cílů udržitelného rozvoje na úrovni místních samospráv, měst a regionů“, jak bylo uvedeno ve stanovisku „Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030: opatření v návaznosti na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, ekologickou transformaci a Pařížskou dohodu o změně klimatu“, které vypracovala paní Sirpa Hertell (FI/ELS) (4). V tomto ohledu zdůrazňuje, že inteligentní města a obce mohou být průkopníky díky inteligentním technologiím a procesům shromažďování dat, které zavádějí;

23.

znovu potvrzuje „nezbytnost spolehlivých údajů o klimatu na nižší než celostátní úrovni a význam používání nových technologií, jako např. umělé inteligence, pro objasnění opatření místních společenství v oblasti klimatu. V této souvislosti připomíná, že je důležité co nejlépe využít databázi Paktu starostů a primátorů a že by bylo vhodné provázat místní data a vnitrostátně stanovené příspěvky prostřednictvím místně stanoveného příspěvku“ (5); Znovu v této souvislosti připomíná, že je zásadně důležité poskytovat inteligentním městům a obcím nástroje zaměřené na zvýšení jejich schopnosti shromažďovat a analyzovat data a využívat je ke zlepšení rozhodovacích procesů;

24.

domnívá se, že inteligentní přístup je klíčovým nástrojem k dosažení dílčích cílů souvisejících s cílem udržitelného rozvoje č. 11, jenž se týká udržitelných měst a obcí, a také s cílem č. 13, který se týká klimatických opatření;

25.

uznává, že inteligentní města musí zapojit své obyvatele, aby se mohli aktivně podílet na utváření místních souvislostí. Iniciativa lidí, podpořená a doplněná informačními a komunikačními technologiemi a místní nabídkou služeb přizpůsobenou občanům, je s to umožnit určení a provádění inteligentních řešení a společných nápadů, které zkvalitňují města a posilují jejich udržitelnost, a tím budovat sociální kapitál a odolné komunity a zároveň mít na paměti, že je třeba řešit energetickou chudobu. V tomto ohledu zdůrazňuje, že je důležité překlenout digitální propast a zvyšovat dovednosti občanů s cílem zajistit, aby inteligentní obce neoddělovaly zranitelné občany a aby se zabránilo jakémukoli sociálnímu vyloučení. Domnívá se také, že je třeba podporovat energetickou účinnost a inovativní technologie ve výstavbě sociálního bydlení, aby bylo možné bojovat proti energetické chudobě;

Inteligentní města, obce a vesnice a přechod na klimaticky neutrální a biologicky rozmanitou Evropu účinně využívající zdroje

26.

v zájmu inteligentní transformace považuje za strategicky důležité vypracovat konkrétní programy ke zvýšení digitálních dovedností obyvatelstva s náležitým zohledněním různých věkových skupin a profesních situací, přičemž je třeba vycházet ze zkušeností a osvědčených postupů, které jsou srovnatelné s projekty inteligentních měst;

27.

vítá průkopnické zkušenosti některých inteligentních obcí, které již nyní přecházejí na řešení v rámci oběhového hospodářství pro budovy, mobilitu, výrobky, nakládání s odpady a při plánování a řízení svých území, a vybízí Evropskou komisi, aby tento aspekt dále podporovala ve všech inteligentních obcích. Tyto příspěvky budou hrát významnou úlohu při plnění cílů udržitelného rozvoje;

28.

konstatuje, že inteligentní technologie hrají klíčovou úlohu při provádění balíčku opatření v oblasti čisté energie a při úspěšném provádění přechodu na čistou energii. V tomto smyslu poukazuje na to, že inteligentní města a obce jsou výkonným nástrojem k zajištění toho, aby byly tyto inteligentní technologie zaváděny jednotným a harmonizovaným způsobem a aby se co nejvíce využívaly stávající možné synergie;

29.

domnívá se, že místní energetické komunity jsou mocným zdrojem pro zajištění spravedlivého přechodu na čistou energii, a podporuje zapojení občanů do inteligentních měst a obcí. Připomíná v této souvislosti své návrhy, jež uvedl ve stanovisku k tomuto tématu (6);

30.

připomíná, že při plnění cílů udržitelného rozvoje týkajících se chudoby, hladu, zdraví, dobrých životních podmínek a udržitelných měst hraje důležitou roli příroda. Zdůrazňuje, že inteligentní města a obce by měly považovat přírodní řešení a zelenou infrastrukturu za nezbytné doplňující politiky, aby bylo zajištěno zachování ekosystémových služeb a biologické rozmanitosti, podpořilo se jejich udržitelné využívání a byl omezen zábor půdy;

31.

připomíná, že evropská dlouhodobá strategie pro klimatickou neutralitu do roku 2050 uznává ústřední úlohu inteligentních technologií a měst při dosahování klimatické neutrality;

32.

připomíná, kromě rozsáhlejšího zohledňování otázek týkajících se klimatu při sestavování rozpočtu, také výzvy k přijetí účinných opatření za účelem postupného ukončení dotací na fosilní paliva, aby vznikly rovné podmínky pro obnovitelné zdroje energie, podnítily se změny v chování a vytvořily se nezbytné zdroje pro podporu spravedlivé transformace;

33.

konstatuje, že přechod ke klimatické neutralitě vytváří kvalitní pracovní místa v oběhovém hospodářství, v čisté energetice, v potravinářství a v zemědělství, a vyzývá EU, aby prostřednictvím politiky soudržnosti, Evropského sociálního fondu (ESF+) a InvestEU zvýšila soudržnost cílů v oblasti klimatu;

34.

poukazuje na to, že řešení „inteligentních vod“ mají stále větší význam jako součást komplexní politiky pro inteligentní města zaměřené na klimaticky udržitelná řešení;

35.

připomíná význam zavádění inteligentních infrastruktur a domnívá se, že inteligentní města a obce jsou v této oblasti přirozenými průkopníky;

36.

připomíná, že pro úspěšný přechod ke klimatické neutralitě je stěžejní energetická účinnost budov a že inteligentní řešení zde mají hrát rozhodující úlohu. V tomto smyslu připomíná, že tato inteligentní řešení budou účinná pravděpodobně pouze tehdy, budou-li zahrnuta do kontextu inteligentních měst a obcí a nebudou-li prováděna osamoceně. Rovněž v této souvislosti připomíná důležitou úlohu iniciativy pro inteligentní financování inteligentních budov při poskytování mechanismů financování za tímto účelem;

37.

poukazuje na to, že místní a regionální orgány hrají ústřední úlohu při provádění udržitelné politiky bydlení a že podstatně přispívají k tomu, že politické cíle EU mohou být realizovány v praxi;

38.

vyzývá k poskytování pobídek zaměřených na co největší energetickou účinnost v nových a modernizovaných budovách v souladu s normami pasivního domu společně s používáním inteligentních technologií v budovách, pokud je to vhodné;

39.

připomíná, že VR podporuje plány udržitelné městské mobility založené na multimodalitě a koordinovaném využívání městské a regionální dopravy a logistiky s nízkými nebo nulovými emisemi, přičemž zdůrazňuje, že železniční a vodní doprava mají hlavní roli při snižování emisí;

40.

připomíná, že v odvětví městské dopravy dochází v současné době k formování a změně paradigmatu. Současně probíhá transformace na poli využívání energie (elektrifikace, alternativní paliva) a na poli technologií (ITS) a změna chování (ekonomika sdílení, zaměření na aktivní cestování). Tyto změny mají dopad na osobní i nákladní dopravu, na pracovní i na rekreační cesty. Tato změna paradigmatu může být zaměřena na dosažení cílů inteligentního města, jako je stimulace místního trhu inovací, plošné začleňování nejlepších dostupných technologií a rozhodování založené na znalostech;

41.

domnívá se rovněž, že inteligentní technologie v oblasti mobility mohou přispět k nalezení řešení pro udržitelnou mobilitu na územích s nízkou hustotou osídlení, ve venkovských oblastech a okrajových regionech, jakož i k podpoře aktivní struktury mobility, která může zlepšit zdraví občanů;

Vytváření více příležitostí pro inteligentní obce k financování a urychlení inovativních řešení

42.

opět připomíná, že nejvzdálenější a další ostrovní regiony jsou ideálním prostorem pro testování alternativních technologií, alternativních zdrojů energie a alternativních postupů a že bývají dokonce nazývány „živými laboratořemi“. Jejich izolovanost, velká vzdálenost od středu Evropy, vysoká biologická rozmanitost, blízkost moře a přístup k němu, extrémní environmentální jevy (atmosférické a geologické) a dostupnost geotermální energie nejsou v kontextu vývoje řešení pro provádění cílů udržitelného rozvoje ani tak omezeními, jako spíše geografickými výhodami, které umožňují testovat prototypy za kontrolovaných, ale přitom velice obtížných podmínek;

43.

zdůrazňuje potenciál místních zón, v nichž lze v reálném městském prostředí testovat flexibilní a inovativní regulační nástroje nebo alternativy k regulaci a které mohou umožnit prozkoumání a případné následné zavedení udržitelných inovací (např. v oblasti bydlení). Město jakožto „stroj na učení“ usnadňuje sociální učení a umožňuje spolupráci, jež může snížit sociální rizika;

44.

zdůrazňuje význam decentralizace ve fiskální oblasti, aby bylo možné podpořit lepší zakotvení regionálních a (velkých) městských fiskálních opatření zaměřených na klima do místního kontextu;

45.

zdůrazňuje, že je důležité poskytovat místním komunitám nástroje a činnosti v oblasti budování kapacit, které umožní, aby se přeměnily na inteligentní obce, a překlenula se tak digitální propast a zajistilo se, aby žádný občan a žádné území nebyli opomenuti;

46.

připomíná klíčovou úlohu partnerství veřejného a soukromého sektoru při zavádění inteligentních měst a obcí a vyzývá Evropskou komisi, aby dále usilovala o vytváření příznivých podmínek pro velké i malé místní orgány při používání tohoto nástroje;

47.

znovu opakuje, že inteligentní společenství jsou hnací silou inteligentní a inkluzivní transformace energetiky, a vyzývá Evropskou komisi, aby prostřednictvím specializovaných a dostupných nástrojů financování dále podporovala inteligentní města a obce v jejich činnosti;

48.

vítá rozhodnutí Evropské komise určit poslání nového programu Horizont Evropa v oblasti klimaticky neutrálních a inteligentních měst;

49.

vyzývá k tomu, aby politika EU v oblasti klimatu měla celostní charakter a zaujala systematický a integrovaný přístup, a konstatuje, že politiky EU a politiky členských států jsou dosud často rozdělené mezi různé sektory a kategorie a mezi městské a venkovské oblasti.

---

(1)  COR-2018-05877-00-01-AC-TRA (EN) (Úř. věst. C 404, 29.11.2019, s. 53).

(2)  COR-2019-00239-00-00-AC-TRA (EN) (Úř. věst. C 404, 29.11.2019, s. 16).

(3)  COR-2019-00965-00-01-PAC-TRA (EN) (viz strana 27 v tomto čísle Úředního věstníku).

(4)  COR-2019-00965-00-01-PAC-TRA (EN).

(5)  COR-2019-00965-00-01-PAC-TRA (EN).

(6)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 36.