This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52019AE1772
Opinion of the European Economic and Social Committee on ‘Proposal for a Decision of the European Parliament and of the Council amending Decision No 1313/2013/EU on a Union Civil Protection Mechanism’(COM(2019) 125 final — 2019/0070 (COD))
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie[COM(2019) 125 final – 2019/0070 (COD)]
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie[COM(2019) 125 final – 2019/0070 (COD)]
EESC 2019/01772
Úř. věst. C 282, 20.8.2019, p. 49–50
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
- Date of document:
- 19/06/2019; Den hlasování
- Date of vote:
- 19/06/2019
- Date lodged:
- 14/03/2019
- Author:
- Evropský hospodářský a sociální výbor
- Responsible body:
- EESC_NAT
- Form:
- Stanovisko
- Internal reference:
- AVIS-SECTION 2019/1772 FIN
- Session:
- 544
- Procedure number:
- Link
- European Parliament - Legislative observatory
- Treaty:
- Smlouvy o fungování Evropské unie
- Legal basis:
- Link
- Link
- Link
- Select all documents mentioning this document
- Earlier related instruments:
-
- 52019PC0125 ESC Opinion
- Instruments cited:
- Link
- EUROVOC descriptor:
- Subject matter:
- Directory code:
|
20.8.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 282/49 |
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie
[COM(2019) 125 final – 2019/0070 (COD)]
(2019/C 282/08)
Zpravodaj: Panagiotis GKOFAS
|
Konzultace |
Evropský parlament, 14. 3. 2019 Rada, 27. 3. 2019 |
|
Právní základ |
Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie |
|
Odpovědná sekce |
Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí |
|
Přijato v sekci |
23. 5. 2019 |
|
Přijato na plenárním zasedání |
19. 6. 2019 |
|
Plenární zasedání č. |
544 |
|
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování) |
171/01/04 |
1. Souvislosti
|
1.1. |
Dne 13. března 2019 byl rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU, schválen nový mechanismus civilní ochrany Unie. Tento mechanismus představuje rámec pro spolupráci a poskytování pomoci při závažných mimořádných událostech v EU i mimo ni. Mechanismus civilní ochrany EU byl od roku 2001 aktivován ve více než 300 případech. Do tohoto mechanismu se zapojily všechny členské státy EU, dvě země EHP (Island a Norsko), Černá Hora, Srbsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Turecko a také OSN (sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030) a příslušné mezinárodní organizace. V tomto aktu se stanoví, že budou vytvořeny dodatečný soubor zdrojů – tzv. kapacity rescEU –, aby bylo možné poskytovat pomoc v situacích, kdy celkové stávající kapacity nepostačují. Kapacity RescEU budou zahrnovat zejména letecké prostředky pro hašení lesních požárů, jakož i zdroje umožňující rychlou zdravotnickou pomoc při mimořádných událostech a reakci na chemické, biologické, radiologické a jaderné incidenty. Pro zajištění připravenosti a prevence bude mít strategický význam také síť znalostí v oblasti civilní ochrany, která je zaměřena na odbornou přípravu a výměnu poznatků. |
|
1.2. |
Účelem této změny je zajistit lepší předcházení rizikům díky tomu, že budou členské státy povinny důkladněji rozvinout posuzování svých schopností a přípravu plánů v oblasti zvládání rizik. Platí to zejména v případech, kdy různé členské státy současně zasáhne stejný druh katastrofy, ať už se jedná o přírodní či člověkem způsobené katastrofy nebo o katastrofy související s nečekanými změnami klimatu nebo s nepředvídatelnými silnými zemětřeseními s vysokou četností výskytu, které vedou ke ztrátě lidských životů a k rozsáhlému zničení ekosystémů, civilní a veřejné infrastruktury, hospodářské činnosti a malých podniků (1). |
2. Závěry
|
2.1. |
EHSV vítá tento návrh, jehož cílem je přezkoumat a posílit stávající rámec mechanismu civilní ochrany Unie. |
|
2.2. |
V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto mechanismu a s ohledem na vytvoření a zorganizování sítě znalostí v oblasti civilní ochrany by se EHSV mohl podílet na pravidelném přezkumu pokynů pro mapování rizik v rámci zvláštních poradních skupin a také prostřednictvím odpovídajících interinstitucionálních iniciativ (jako je například výroční fórum občanské společnosti pro posuzování a zmírňování rizik, předcházení rizikům a připravenost na ně), a to v partnerství s uznávanými a reprezentativními sociálními a hospodářskými partnery a regionálními přeshraničními sítěmi odolných měst. |
|
2.3. |
EHSV vyzývá Radu, Parlament a Komisi, aby posoudily proveditelnost a naplánovaly zavedení evropského střediska odborné přípravy a znalostního centra propojeného se stávajícími strukturami na celostátní a nižší úrovni, včetně center excelence, specializovaných nezávislých výzkumných sítí a dalších expertů schopných bezprostředně analyzovat zásahy v případě mimořádných katastrof. Toto středisko a znalostní centrum by mohlo být soustavně aktualizovaným, konkrétním a dostupným nástrojem pro získávání základních dovedností v oblasti účinného zmírňování rizik, který by byl určen mladým odborníkům a také zkušeným dobrovolníkům působícím v oblasti odborné přípravy pro zvládání mimořádných situací v rámci odolných místních komunit. Popřípadě by bylo možné ho rozšířit tak, aby zahrnovalo třetí země, zejména země sousedící s EU, dále pak ohrožené skupiny obyvatel v izolovaných oblastech, subjekty z oblasti mobility a cestovního ruchu, sdělovací prostředky atd. |
|
2.4. |
EHSV se domnívá, že je nezbytné začlenit nové cíle a nový přístup mechanismu civilní ochrany Unie náležitým způsobem do rámce stávajících strukturálních a investičních politik. Je mimořádně důležité zajistit odpovídající územní a komunitně vedený rozměr (obzvláště v odlehlých, ostrovních, horských a venkovských oblastech). Opatření přijímaná na úrovni místních komunit jsou nejrychlejším a nejúčinnějším způsobem, jak omezit škody vznikající v důsledku katastrof. |
V Bruselu dne 19. června 2019.
Luca JAHIER
Předseda
Evropského hospodářského a sociálního výboru
(1) Odkazujeme zde na workshop, který se konal dne 10. února 2018 v Neapoli a byl uspořádán v partnerství mezi EHSV a Evropskou komisí (GŘ ECHO) a ve spolupráci se zástupci EKOS a UEAPME, představiteli VR, organizacemi občanské společnosti (WWF, CIME), vnitrostátními organizacemi malých a středních podniků (GSEVEE, CMA Corse, CNA) a odborovými svazy, specializovanými unijními a vnitrostátními sítěmi v oblasti akademického vzdělávání, výzkumu a odborné přípravy (univerzita La Sapienza, univerzita Fridricha II., Národní ústav pro geofyziku a vulkanologii INGV v Neapoli, Avignon Academy pro malé a střední podniky, Anodos Centre), unijními sítěmi odolných měst a regionů (Atény, Neapol a Soluň), sdělovacími prostředky a odborným tiskem.
