Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Příspěvek evropských venkovských oblastí k Evropskému roku kulturního dědictví 2018 zajišťující udržitelnost a soudržnost městských a venkovských oblastí

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2018/C 440/04)

Zpravodaj:

Tom JONES

Rozhodnutí plenárního shromáždění	15. 2. 2018
Právní základ	čl. 29 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná specializovaná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato ve specializované sekci	5. 9. 2018
Přijato na plenárním zasedání	19. 9. 2018
Plenární zasedání č.	537
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	201/2/7

1.   Závěry a doporučení

Závěry

1.1.

EHSV plně podporuje vyhlášení roku 2018 Evropským rokem kulturního dědictví a oceňuje veškerou snahu pořadatelů a organizátorů na všech úrovních o zvýšení viditelnosti a oslavu rozmanitého a bohatého kulturního dědictví Evropy (1).

1.2.

EHSV všechny zainteresované strany a účastníky vybízí k tomu, aby přijali co nejširší definici pojmu kultura a aby začlenili všechny občany.

1.3.

Tento rok by měl být nejen oslavou minulosti, ale také by měl podporovat vyvíjející se, nové a podnětné projevy lidské inspirace a dovedností, jež často vycházejí z tradic zapsaných mezi kulturní dědictví venkova jednotlivých zemí.

1.4.

Dvanáct měsíců je málo času, ale existuje naděje, že toto zvýšené úsilí a investice budou občany motivovat k tomu, aby se zaměřili na příležitosti, které kulturní dědictví ve venkovských oblastech nabízí. Mělo by jim to umožnit, aby budovali nově posílenou estetickou, sociální a ekonomickou studnici prosperity pro současné i budoucí generace. V polovině období již získalo označení Evropského roku kulturního dědictví více než 3 500 projektů, přičemž procentní podíl venkovských projektů se mezi jednotlivými regiony liší.

1.5.

EHSV souhlasí s výzvou Evropské aliance pro kulturu a umění z ledna 2018 určenou evropským orgánům a členským státům, aby v rámci víceletého finančního rámce na období po roce 2020 (VFR) zajistily významnou podporu. Vítá také navržený závazek Evropské komise vůči kultuře, k němuž se přihlásila ve svém návrhu rozpočtu v květnu 2018, a její závazky přijaté prostřednictvím Nové agendy pro kulturu (2).

Doporučení

1.6.

Kulturní dědictví venkova a jeho bohatost a rozmanitost by měly být oficiálně uznány pro svou vnitřní uměleckou hodnotu a hospodářský a sociální přínos k blahobytu všech evropských občanů (3).

1.7.

Investice veřejných investorů by měly být „prověřeny“, zda jsou pro venkovské oblasti vyhovující, aby při navrhování jakýchkoli nových zdrojů financování byla zahrnuta podpora pokračujícího přínosu rodin zemědělců a zemědělských pracovníků a také podpora nevládních organizací spojujících jednotlivé tvůrce i folklórních skupin, místních akčních skupin nebo sociálních farem. Je při tom třeba plně zohlednit opatření potřebná ke zlepšení infrastruktury dědictví venkova.

1.8.

Stávající zdroje financování z EU, včetně programu rozvoje venkova, by hodnotu kultury měly stále více považovat za horizontální a měly by podporovat kulturní projekty, včetně projektů zaměřených na ochranu, podporu a rozvoj biologicky rozmanité krajiny. Dobrým příkladem jsou obnova pastevectví a odlehlých chat v Pyrenejích, vinice na ostrově Santorini a ochrana společných pastvin v Șeica Mare (Rumunsko), stejně jako kulturní projekt Leader na ostrově Lesbos (Řecko) zaměřený na podporu začleňování migrantů. V rámci agrienvironmentálních režimů by měly být nadále vytvářeny biotopy na zemědělské půdě a návrhy zastavěného prostředí by měly dosahovat vyšších standardů a respektovat tradiční kulturní vzorce a přitom být vhodné pro použití v dnešní době.

1.9.

Udržitelné zalesněné plochy, lesy a vodní cesty zasluhují podpůrná opatření, která by zabránila jejich znečištění a zhoršování jejich stavu. Je třeba zajistit prostředky pro zachování ochranných ploch tvořených stromy a keři, jež byly v minulosti zřizovány ve venkovských oblastech (například v Polsku podle koncepce Dezydera Chłapowského) a které omezují erozi půdy a emise CO2, pomáhají zvyšovat úrodu a obohacují krajinu.

1.10.

Dny otevřených dveří na statcích, školní návštěvy venkova, výstavy, řemeslné a jiné veletrhy a kulturní festivaly obyvatelům měst pomáhají lépe pochopit a ocenit venkovské oblasti a zasluhují podporu z veřejných finančních prostředků, stejně jako opatření, která prostřednictvím kulturních projektů propojují obyvatele venkova a měst.

1.11.

Měla by být podporována opatření, která by inovativním moderním způsobem představovala kulturu a tradice venkova novým generacím, měl by být měřen hospodářský a sociální přínos a měly by být sdíleny a oceňovány osvědčené postupy. Umělci a jiní inspirující kulturní činitelé, někdy pocházející z jiných míst, by měli být podporováni, aby komunitám pomohli uvědomit si plný potenciál místních kulturních statků.

1.12.

Závažnou ztrátu řemeslných dovedností je třeba řešit navýšením investic do odborného vzdělávání, aby docházelo k předávání znalostí mezi generacemi s využitím znalostí z minulosti a za podpory inovací. Na venkovských školách by se mělo učit o potenciálu venkova v oblasti zaměstnanosti, jakož i o externích profesních příležitostech. Nejen mladí zemědělci, ale všichni mladí lidé na venkově stojí před zcela specifickým úkolem, a to podnikavě se ujmout své role ochránce vlastního dědictví.

1.13.

Kulturní dědictví venkova by mělo být udržitelným způsobem podporováno mimo jiné pro účely cestovního ruchu, aby se obyvatelé měst naučili vnímat kulturní hodnoty venkova a ve větší míře se rozhodovali pro bydlení na venkově a práci v odlehlejších sídlech.

1.14.

Mělo by být podporováno uvádění produktů venkovské kultury na trh, včetně gastronomického dědictví, a měl by být chráněn status jejich zeměpisného označení, a tudíž občanům poskytnuta jistota ohledně kvality a sledovatelnosti.

1.15.

Dobrovolnictví, zapojení komunit a sociální podniky i venkovské soukromé podniky by měly být pobízeny k rozvoji a sdílení svých kulturních aktivit, a to i propagace rozmanitosti jazyků a nářečí, ku prospěchu všech občanů. Inteligentní venkovské komunity by měly přijmout hodnotu a potenciál svých kulturních statků a vyhledávat příležitosti ke spolupráci s podobnými skupinami v jiných regionech, aby se podpořilo propojení, včetně posílení hospodářského přínosu rozsáhlejších příležitostí v oblasti cestovního ruchu.

1.16.

Zatímco projekty zahájené při příležitosti Evropského roku kulturního dědictví 2018 pravděpodobně budou pokračovat i v budoucnu, je důležité, aby byly provedeny jasná bilance a hodnocení vyčíslitelných investic a výsledků při zohlednění ekonomických, sociálních a kulturních faktorů. Na Evropský rok kulturního dědictví bylo v roce 2017 v návaznosti na třístranná jednání Evropského parlamentu a Rady vyčleněno přibližně 8 milionů EUR. Bylo by spravedlivé očekávat, že kvantifikovatelná část této podpory byla dostupná pro venkovské oblasti.

1.17.

Pro kvantifikaci a měření kvality přínosů dědictví a probíhajících kulturních aktivit pro blahobyt občanů a na podporu budoucích kroků je nezbytný další výzkum. Stoičtí obhájci dědictví potřebují podporu, aby mohli uvítat migranty a odlišné kulturní tradice.

1.18.

V oblasti dopravního propojení a digitální infrastruktury, které jsou nezbytné pro osídlení venkovských oblastí a pro rozvoj kulturního cestovního ruchu, jsou nutná naléhavá opatření.

2.   Úvod

2.1.

Toto stanovisko je konkrétně zaměřeno na širokou škálu aktiv a talentů, kterými venkovské oblasti a jejich obyvatelé přispívají a budou přispívat k evropskému kulturnímu dědictví, a na to, jak tato široká definice kultury přispívá k životaschopnějšímu a prosperujícímu venkovskému charakteru. Podporujeme celoevropskou chartu dědictví venkova, která prosazuje udržitelný územní rozvoj (4), a zmínku v Corkské deklaraci 2.0 z roku 2016: „Klíčovou úlohu ve vztahu mezi lidmi a životním prostředím hraje obhospodařování půdy. Politiky v této oblasti musí podporovat vytváření environmentálních veřejných statků, včetně zachování přírodního a kulturního dědictví Evropy.“

2.2.

Musí být ověřeno, že tato iniciativa bude pro venkovské oblasti vyhovující, a EHSV se obává, že se k malým komunitám ve vesnicích a v malých městech nedostanou dostačující informace o Evropském roce kulturního dědictví včas, aby se mohly připravit a oslavovat obrovské množství kulturních statků, které je obklopují. Tento rok by měl být nejen oslavou minulosti, ale také by měl podporovat vyvíjející se, nové a podnětné projevy lidské inspirace a dovedností, jež často vycházejí z tradic zapsaných mezi kulturní dědictví venkova jednotlivých zemí.

2.3.

Výčet stávajících kulturních aktivit a poučení plynoucí z úspěšných projektů má skutečnou hodnotu, ale oslavy v roce 2018 by také měly zahrnovat nové, inovativní akce, které vycházejí z minulosti a moderním způsobem předávají kulturní dědictví novým generacím, a tak venkovským oblastem poskytují novou příležitost. Kreativní Evropa má dva venkovské projekty, „Roots and Roads“ (Kořeny a cesty) a „Food is Culture“ (Jídlo je kultura), které by v případě úspěchu mohly přispět k učení a rozvoji.

2.4.

Je sice složité kvantifikovat ekonomické a sociální přínosy kulturních aktivit (s evropskou kulturou je přímo spojeno více než 300 000 pracovních míst), ale Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se domnívá, že by se kultura měla využít jako ukazatel blahobytu. Je tedy důležité, aby organizátoři Evropského roku kulturního dědictví 2018 provedli analýzu, která by odůvodnila budoucí veřejné investice. Měl by existovat jasný přehled o tom, jak úspěšně se tento rok dostal do venkovských a odlehlých oblastí a jakým způsobem lze při budoucím určování priorit na evropské a regionální úrovni vycházet z jakéhokoli odkazu osvědčených postupů, jako jsou např. projekty AlpFoodway (5) a Terract (6).

3.   Obecné a konkrétní připomínky

3.1.

Venkovská krajina, mozaika přírodních geologických struktur a lidských stop prostřednictvím zemědělství, lesnictví, jezer, řek a vybudovaných sídel představuje snad největší kulturní dědictví. Od národních parků a lokalit sítě Natura 2000 po zeleň na okraji měst zde lze ocenit rozmanitou krásu, zdroj inspirace pro celé generace umělců, hudebníků, literátů, tanečníků i pro všechny z nás, kteří do žádné z těchto kategorií nepatříme. Nová agenda Komise pro kulturu je ve vztahu k aspektům venkova poněkud stručná. Uvádí však, že „obnova a modernizace kulturního a přírodního dědictví zvyšuje růst a udržitelnost. Integrované řízení kulturních a přírodních aktiv podporuje lidi v tom, aby objevovali a zajímali se o obojí.“ Etnická skupina Mayangna v Nikaragui používá pro přírodu i kulturu stejný výraz. To je ekologické občanství.

3.2.

Venkovské komunity dokonce vytvářejí přidanou hodnotu krajin. Tyto krajiny vytvarovali správci zemědělských usedlostí a lesů a zaměstnanci a řemeslníci – muži i ženy. Celé generace kvalifikovaných lidí využívaly půdu a vodu k získávání potravin, pro přístřeší a vytváření příjmu. V Polsku byla v 19. století například vyvinuta koncepce travnatých ploch a keřů na ochranu půdy, čímž moderní krajina získala specifický charakter. Tito lidé formovali hranice polí pomocí kamenů a větví, stavěli stodoly a dílny. Po několik generací chovali původní plemena hospodářských zvířat přizpůsobených terénu a klimatu a udržovali vegetaci a vytvářeli místní specifickou gastronomii a folklórní tradice. Zdědili jsme také bohaté dědictví v podobě krásných staveb – panských sídel, hradů, kostelů, ale také rolnických domků, malých venkovských mlýnů a obchodů, které jsou pečlivě zrestaurovány například v muzeu lidového umění v St Fagans ve Walesu. Náklady na údržbu podobné historické architektury jsou často hrazeny ze soukromých investic a částečně z nezbytné veřejné a dobročinné podpory. Inovativní projekt v severním Walesu využívá obnovitelnou energii z mořského dna k vytápění, čímž snižuje náklady na údržbu zámečku Plas Newydd, jehož vlastníkem je organizace National Trust (7). Oslava minulosti i současnosti by měla usilovat o vyvážení idealistického pohledu a reality lidského snažení a usilování.

3.3.

Oceňujeme veškeré úsilí, které vyvíjí například Evropská aliance pro dědictví, o citlivé zachování tohoto dědictví. Restaurování s sebou nese nutnost, aby podpůrné plánovací orgány zajistily vhodné přestavby budov. V rámci projektu REVAB, který je spolufinancován z programu Erasmus, je poskytována odborná příprava za účelem zvýšení potenciálu k opětovnému využití nadbytečných zemědělských budov, díky čemuž se zabrání jejich zničení.

3.4.

Obyvatelé venkova vytvořili svou vlastní kulturu, která odráží jejich práci, volný čas a sociální problémy ve všech formách umělecké, sportovní a obecné komunitní činnosti. Venkovské oblasti jsou často významným zásobníkem rozmanitosti menšinových jazyků a dialektů. Místní názvy vesnic, zemědělských usedlostí a polí mají zásadní význam, který si zaslouží být pochopen a respektován. Vytvořili a stále vytvářejí odkaz, který je cenný pro společnost obecně.

3.5.

Jejich hospodářské činnosti se však také vyvíjejí a někdy zanikají. Ne všechny krajiny jsou nedotčené. Některé nesou známky průmyslového využití, válek a rabování a zničujících dopadů sucha, záplav a požárů, či dokonce nadměrného využívání způsobeného nepřiměřenými koncentrovanými aktivitami v oblasti cestovního ruchu. Všechny mají svůj příběh a poznatky, ze kterých je třeba se poučit. Zmírňování dopadů změn klimatu bude vyžadovat pozitivní zásahy, aby byla zachována rozmanitost a možnost výběru různých zážitků. Zachování spojení s minulostí je označováno jako „poskytování veřejných statků“ a krajiny se bez udržitelné biologické rozmanitosti, citlivého plánování a řízeného přístupu znehodnocují. Dokonce i umělecký kulturní projev je oslaben, když se počet obyvatel venkova snižuje pod udržitelnou úroveň.

3.6.

Eurostat v roce 2017 konstatoval, že se více než třetina Evropanů nezapojuje do kulturních aktivit, kvůli čemuž rozvoj kulturního cestovního ruchu na venkově ve spojení se zdravotními a rekreačními aktivitami je a bude důležitým mostem mezi obyvateli měst a venkova. Město Galway je dobrým příkladem kulturního partnerství mezi městem a venkovem a iniciativa „Evropské hlavní město kultury“ (např. Plovdiv v Bulharsku a Matera v Itálii v roce 2019) by vždy měla ukazovat jak venkovské, tak městské kulturní charakteristické rysy. Správní orgán pro otázky dědictví ve Walesu CADW zahájil iniciativu otevřených dveří, která je součástí projektu 50 zemí, jenž má občanům pomoci jít po stopách změn, aby lépe chápali svou existenci – „aby člověk mohl plánovat budoucnost, potřebuje znát svou minulost“.

3.7.

V Řecku existuje další příklad sdílených znalostí, projekt nazvaný Art Farm (8), který vytvořil Sotiris Marinis. Ve vesnici Megali Mantineia v Západním Mani postavil domy na stromech a vzdělávací středisko a vycházel přitom ze zásady, že se zde „prostřednictvím zážitků vzdělává o našem venkovském a kulturním dědictví“.

3.8.

Kulturní cestovní ruch na venkově je stávající a rostoucí poskytovatel hospodářských a sociálních zdrojů a základ pro společné investice. Odpovědnost za ochranu a podporu evropského kulturního dědictví spadá do pravomoci vnitrostátních, regionálních a místních orgánů a rozhodující je pocit hrdosti veřejnosti. Evropské orgány a instituce mohou podporovat smysl pro společné evropské hodnoty a motivovat k uplatňování osvědčených postupů a sdílení zkušeností a prosazovat je (9). Tradiční regionální kuchařské recepty, piva a vína, kostýmy a hudba, které jsou předváděny během „Zeleného týdne“ v Berlíně (10), každoročně přilákají tisíce návštěvníků a přispívají ke spojení přítomnosti s minulostí. Přímé spojení potravinářských a řemeslných výrobků venkovských výrobců se spotřebiteli na farmářských trzích a prostřednictvím prodeje na internetu, jehož oblíbenost stoupá – například skupiny REKO zaměřené na místní potraviny ve Finsku.

3.9.

Osamělá místa, kde člověk může poslouchat a pozorovat ptactvo a poznávat lesy – jejich rozmanitost i druhy rostlin pro léčebné účely – to vše přispívá k větší zvídavosti občanů, objevování a pocitu duševní pohody. Rozšíření rozsahu možností a objevování by mělo pomoci zabránit přílišné koncentraci návštěv ve zranitelných lokalitách. Na základě hlavních aktiv venkova to v odlehlejších oblastech vytváří přidanou hodnotu v oblasti hospodářství a zaměstnanosti, kterou již ocenily inteligentní vesnice a komunity. V horských oblastech Lombardie projekt AttivAree u lidí prohlubuje pocit sounáležitosti tím, že prostřednictvím umění podporuje přírodní dědictví. Spolupracuje také na renovaci hostelů a podpoře jejich dostupnosti v odlehlých vesnicích, jako je Lavenone (11). Cestovní kanceláře by měly být povzbuzovány k tomu, aby spolupracovaly s podnikateli a sociálními podniky v geograficky vzdálených oblastech na propagaci udržitelného kulturního cestovní ruchu.

3.10.

Šíření a zobrazování informací o kultuře pomocí digitálních technologií kreativně zmenší propast, která postupně narůstala mezi městem a venkovem, mezi mladší a starší generací. Projekty jako YourAlps (12), které obnovují vazbu mladých lidí k horskému dědictví, jsou vítány. Vzniká mnoho příkladů inovativních způsobů zobrazování kulturních tradic, například umělecký projekt v Aastedu v Dánsku a vesnice Pfyn ve Švýcarsku. Tyto projekty jsou výsledkem místních iniciativ a zjištěných místních potřeb a využívají procesy účasti, které jsou také součástí evropské kulturní tradice. Na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni by měly být dostupné veřejné a soukromé zdroje, které by urychlily investice do podobných iniciativ.

3.11.

Stále častěji se také využívají nové digitální nástroje, například v místech minulých i současných konfliktů, k obnovení významných historických památek, které jsou opuštěné nebo byly zničeny válkou. Technologie se používají k přesnějšímu čtení nápisů na náhrobcích a zašlých rukopisů (13). Vítáme plán Komise týkající se strategie „Digital4Culture“ a očekáváme, že v něm budou zohledněny veškeré příslušné aspekty venkova. V projektu MEMOLA je například využíváno 3D zobrazení starých zavlažovaných oblastí, z čehož mohou vycházet nové zavlažovací procesy.

3.12.

Pochopení, jak jsou kulturní aktivity pro lidi důležité a jaké zdravotní přínosy pro všechny věkové skupiny, zejména pro ty, kteří trpí tělesným či duševním onemocněním (14), jsou s nimi spojeny, vyžaduje další výzkum a stávající programy Erasmus+, jako např. TEMA Masters, v současné době financují dobré příležitosti k výzkumu. Na konferenci na vysoké úrovni v rámci programu Horizont 2020 týkající se Evropského roku kulturního dědictví a nazvané „Inovace a kulturní dědictví“ (15) byl vznesen požadavek dalšího úsilí o rozvoj výzkumné činnosti s cílem vymezit priority a osvědčené postupy při podpoře kulturních aktivit.

3.13.

Iniciativy podporované charitativními a dobročinnými nadacemi významně přispěly k zachování přírodních lokalit a podpůrných činností, často prostřednictvím sociálních podniků, které udržitelným způsobem podporují rozvoj venkovských oblastí. Finská kulturní nadace podporuje výzkum opatření, jejichž cílem je zabránit ovlivňování kvality vody v Baltském moři odpady ze zemědělství. Spolupracuje se zemědělci s vírou, že větší biologická rozmanitost se rovná bohatší krajině. Jsou vítané i další charitativní iniciativy jako např. Fond kulturního dědictví velšských škol, který podporuje kulturní soutěže škol, a zapojuje tak mladé lidi do vymezování a realizace kulturních aktivit, které si sami zvolí (16). Jedním z příkladů, který mladým lidem umožňuje objevovat jejich kulturní dědictví, je škola v Piscu (17) v Rumunsku, která je školou specializovanou na dědictví a zároveň organizuje semináře a konference. Sám EHSV v březnu 2018 uvítal žáky ze škol po celé Evropě, kteří pod heslem „Vaše Evropa, váš názor“ (18) diskutovali o svých kulturních prioritách. Dospěli k tomuto závěru: „Chci žít v Evropě, která oceňuje a chrání všechny formy kultury… chceme zabránit elitářství a popularizovat kulturu,… ale také mít možnost vytvářet naši vlastní…“ V Giffoni, což je vesnice v jižní Itálii, připravilo asi 300 studentů filmy a videa na podporu svého regionu.

3.14.

Investice veřejných investorů by měly být „prověřeny“, zda jsou pro venkovské oblasti vyhovující, aby při navrhování jakýchkoli nových zdrojů financování byla zahrnuta podpora pokračujícího přínosu rodin zemědělců a zemědělských pracovníků a také podpora nevládních organizací spojujících jednotlivé tvůrce i folklórních skupin, místních akčních skupin nebo sociálních farem. Je při tom třeba plně zohlednit opatření potřebná ke zlepšení infrastruktury dědictví venkova.

3.15.

Existuje prostor pro větší tematické a zeměpisné propojení a kulturní turisté jej požadují. Vítané jsou projekty společného označování a spojeného přístupu. Zemědělské výstavy ve vesnicích a malých městech a vnitrostátní akce jako Royal Welsh at Builth Wells (19), které se účastní přibližně 240 000 návštěvníků, a literární festival Hay on Wye, který do malé venkovské oblasti přináší odhadem 21 milionů GBP, jsou významní hospodářští a sociální přispěvatelé. Dny otevřených dveří na statcích, veletrhy, kulturní festivaly, jako např. Llangollen International Eisteddfod, koncerty, průvody, jako např. ve Veurne v Belgii, úzkorozchodné parostrojní železnice, severská chůze a tradiční taneční skupiny, to vše nesmírně přispívá k zachování a podpoře kulturního dědictví na venkově. Samotný příspěvek dobrovolníků na těchto akcích je po mnoho generací významnou součástí našeho kulturního dědictví. Činnost Evropského dobrovolnického centra a vnitrostátních a regionálních dobrovolnických organizací zaměřená na podporu kvalitního kulturního dobrovolnictví je oceňována a tyto organizace jsou vybízeny k tomu, aby pokračovaly ve svém cenném úsilí a mimo jiné poskytovaly školení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, aby se zajistil bezpečný a příjemný zážitek dobrovolníků i turistů.

3.16.

Stále však narůstá nedostatek zručných řemeslníků, kteří by předávali znalosti a vzdělávali novou generaci, a tak zajistili ochranu a rozvoj tohoto rozmanitého dědictví. Iniciativa JEMA (20), která má původ ve Francii, pravidelně prosazuje činnost řemeslníků a nutnost vzdělávat nové generace. Řešení této potřeby je dobrou příležitostí pro posílení mezigeneračních vazeb prostřednictvím a pro účely kultury. V rámci stávajících unijních a vnitrostátních/regionálních programů je zapotřebí více praktické odborné přípravy a uznání nabytých dovedností se zaměřením nejen na řemeslné a environmentální dovednosti, ale také na odborné vedení, vývoj nových metod a podnikavost v oblasti kultury. Umělci a ostatní vyžadují podporu, aby mohli spolupracovat s místními školami na venkově a ve městech a inkluzivně rozvíjet kulturní myšlenky napříč generacemi a etnickými skupinami.

3.17.

Kulturní dědictví venkova také souvisí s participativní demokracií. Existuje silná evropská tradice komunitní solidarity a řešení izolace a znevýhodnění prostřednictvím komunitních činností, z nichž mnoho vychází z kultury. K odkazu organizovaných občanských skupin a hnutí přispívá budování udržitelného vedení na místní úrovni a realizace místních priorit prostřednictvím komunitně vedeného místního rozvoje a metody LEADER. Sociální a kulturní činnosti pomáhají spojovat lidi v zeměpisných oblastech s malým výběrem veřejných a soukromých služeb. Tradice zásahu dobrovolného sektoru, někdy jako krajní východisko, udržuje citlivé zranitelné krajiny přežití lidstva. Veřejná podpora takových činností je rozhodující.

---

(1)  Stanovisko EHSV Nová agenda pro kulturu (dosud nezveřejněno v Úředním věstníku).

(2)  https://ec.europa.eu/culture/news/new-european-agenda-culture_en.

(3)  Konference EHSV ve dnech 20. a 21. června 2016.

(4)  Usnesení č. 2 evropské konference ministrů členských států Rady Evropy odpovědných za územní/regionální plánování (CEMAT) o celoevropské chartě dědictví venkova: Podpora udržitelného územního plánování – „Dědictví venkova jako faktor územní soudržnosti“, přijaté dne 9. července 2010 na 15. zasedání konference CEMAT v Moskvě v Ruské federaci.

(5)  http://www.alpine-space.eu/projects/alpfoodway/en/home.

(6)  http://www.terract.eu/fr/.

(7)  https://www.bangor.ac.uk/studentlife/studentnews/gift-s-marine-renewable-visit-to-plas-newydd-18421.

(8)  https://www.facebook.com/agroktima.artfarm/.

(9)  Stanovisko EHSV Nová agenda pro kulturu (dosud nezveřejněno v Úředním věstníku).

(10)  https://www.gruenewoche.de/.

(11)  AttivAree projekt v regionu Lombardie.

(12)  http://www.alpine-space.eu/projects/youralps/en/home.

(13)  Projekt, který na slyšení studijní skupiny dne 24. července 2018 v Cardiffu předložil Andrew Skerrett.

(14)  Innovate Trust – pozitivní výsledky akce v rámci projektu v oblasti zahradnictví.

(15)  https://ec.europa.eu/info/events/innovation-and-cultural-heritage-2018-mar-20_cs.

(16)  https://jamesprotheroe.wordpress.com/Darren Park Primary School, Ferndale.

(17)  http://piscu.ro/piscu-school/#.

(18)  https://www.eesc.europa.eu/cs/node/52237.

(19)  http://www.rwas.wales/royal-welsh-show/.

(20)  Journées Européennes des Métiers d’Art https://www.journeesdesmetiersdart.fr/.