EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 17.12.2018

COM(2018) 842 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Zpráva o fungování evropského trhu s uhlíkem

Obsah

Seznam akronymů a zkratek    

SHRNUTÍ    

1. ÚVOD    

2.    RÁMEC SYSTÉMU EU ETS VE ČTVRTÉ FÁZI (2021–2030)    

2.1 Posílený systém EU ETS    

2.2 Lépe cílená pravidla týkající se úniku uhlíku    

2.3 Financování nízkouhlíkových inovací a modernizace odvětví energetiky    

3.1 Zahrnuté činnosti, zařízení a provozovatelé letadel    

3.2 Registr Unie a protokol transakcí Evropské unie (EUTL)    

4. FUNGOVÁNÍ TRHU S UHLÍKEM V ROCE 2017    

4.1 Nabídka: povolenky uvedené do oběhu    

4.1.1 Emisní strop    

4.1.2 Vydané povolenky    

4.1.3 Mezinárodní kredity    

4.2 Poptávka: povolenky vyňaté z oběhu    

4.3 Zajišťování rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou    

5. LETECKÁ DOPRAVA    

6. DOZOR NAD TRHEM    

6.1 Právní povaha emisních povolenek a nakládání s nimi z daňového hlediska    

7. MONITOROVÁNÍ, VYKAZOVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ EMISÍ    

8. PŘEHLED SPRÁVNÍCH ÚPRAV    

9. SOULAD A PROSAZOVÁNÍ    

10. ZÁVĚRY A VÝHLED DO BUDOUCNA    

PŘÍLOHA    

Seznam akronymů a zkratek

AVR        nařízení o akreditaci a ověřování

CA        příslušný orgán

CCS        zachycování a ukládání CO2

CCU        zachycování a využívání CO2

CDM        mechanismus čistého rozvoje

CER        certifikované snížení emisí

CSCF        opravný koeficient jednotný pro všechna odvětví

EA        evropská spolupráce pro akreditaci

EHP        Evropský hospodářský prostor

EEX        Evropská energetická burza

EIB        Evropská investiční banka

ERU        jednotka snížení emisí

EU ETS    systém EU pro obchodování s emisemi

EUTL        protokol transakcí Evropské unie:

GHG        skleníkový plyn

ICAO        Mezinárodní organizace pro civilní letectví

ICE        ICE Future Europe

JI        společné provádění

MAR        nařízení o zneužívání trhu

MiFID2    směrnice o trzích finančních nástrojů

MRR        nařízení o monitorování a vykazování

MRVA    monitorování, vykazování, ověřování a akreditace

MSR        rezerva tržní stability

NAB        vnitrostátní akreditační orgán

NER        rezerva pro nové účastníky na trhu

PFCs        perfluoruhlovodíky

RES        obnovitelné zdroje energie

TNAC        celkový počet povolenek v oběhu

SHRNUTÍ

1. ÚVOD

Systém EU pro obchodování s emisemi (dále jen „systém EU ETS“) je od roku 2005 základním kamenem strategie EU pro snižování emisí skleníkových plynů produkovaných průmyslem a odvětvím energetiky. Výrazně přispívá k dosažení cíle EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 20 % ve srovnání s úrovněmi roku 1990. Ačkoli je EU na nejlepší cestě svůj cíl překonat 1 , je k dosažení cíle snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 40 % – v rámci politiky EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 – potřeba zajistit trvalý pokrok 2 . Správně fungující systém EU ETS představuje základní mechanismus pro splnění cíle EU do roku 2030, jelikož usnadní snížení emisí skleníkových plynů v odvětvích zahrnutých do systému EU ETS o 43 % oproti roku 2005.

Aby mohl systém EU ETS tohoto cíle dosáhnout, přijala Komise v roce 2015 návrh 3 na revizi systému EU ETS pro čtvrté obchodovací období (2021–2030). Po rozsáhlém vyjednávání Evropský parlament a Rada v únoru 2018 tuto revizi formálně podpořily a dne 8.dubna 2018 vstoupila revidovaná směrnice o EU ETS 4 v platnost.

V roce 2017 byla směrnice o EU ETS dále revidována 5 s cílem zohlednit vývoj celosvětového opatření Mezinárodní organizace pro civilní letectví (dále jen „ICAO“) ke snižování emisí z letectví, tak aby pokrytí systému bylo i nadále omezeno na lety uvnitř Evropského hospodářského prostoru (dále jen „EHP“). V roce 2017 také došlo k podpisu dohody 6 mezi EU a Švýcarskem o propojení švýcarského systému obchodování s emisemi skleníkových plynů se systémem EU ETS – první taková dohoda pro EU.

Tato zpráva o fungování evropského trhu s uhlíkem se předkládá v souladu s požadavky čl. 10 odst. 5 a čl. 21 odst. 2 směrnice 2003/87/ES 7 (směrnice o systému EU ETS). Dle zmíněné směrnice je cílem této zprávy poskytovat každoroční přehled o vývoji evropského trhu s uhlíkem.

Tato zpráva se vztahuje k roku 2017, zmiňuje však i iniciativy navržené nebo schválené v první polovině roku 2018. Ve srovnání se zprávou za předchozí rok 8 obsahuje novou kapitolu o rámci systému EU ETS ve čtvrté fázi a nový dodatek o pokroku dosaženém při provádění a informace o ukazateli přebytku rezervy tržní stability (MSR) v roce 2018 a o příspěvcích členských států do rezervy tržní stability na rok 2019. V souladu se zvýšenými požadavky revidované směrnice o systému EU ETS v oblasti transparentnosti a vykazování letošní zpráva poprvé podává přehled o skutečné výši státní podpory poskytnuté členskými státy v roce 2017 na kompenzaci nepřímých uhlíkových nákladů.

Pokud není uvedeno jinak, údaje použité při sestavování této zprávy byly získány z veřejně dostupných zdrojů a Komisi byly k dispozici před koncem června 2018 9 . Obecné a popisné informace o systému EU ETS jsou ve zprávě uvedeny v rámečcích.

2.RÁMEC SYSTÉMU EU ETS VE ČTVRTÉ FÁZI (2021–2030)

Cílem revidované směrnice o systému EU ETS pro čtvrtou fázi je usnadnit dosažení trojího cíle: snížení emisí skleníkových plynů v odvětvích, na něž se systém EU ETS vztahuje, o 43 % do roku 2030, zachování konkurenceschopnosti průmyslu a podpora nízkouhlíkové modernizace a inovací prostřednictvím řady vzájemně propojených opatření.

Obrázek 1: Rozpis emisního stropu ve čtvrté fázi

2.1 Posílený systém EU ETS

Aby se zvýšilo tempo snižování emisí, celkový počet emisních povolenek se od roku 2021 bude snižovat ročně o 2,2 % oproti 1,74 % v současnosti. Toto opatření přinese trvalé snižování množství povolenek ročně zhruba o 48 milionů ve srovnání s 38 miliony v současnosti a je v souladu se snížením emisí skleníkových plynů z odvětví zahrnutých do systému ETS o 43 % do roku 2030 oproti úrovním roku 2005.

Navíc bude podstatně posílena rezerva tržní stability (MSR) jakožto mechanismu pro snižování nerovnováhy na trhu s uhlíkem. V období od roku 2019 do roku 2023 bude tempo umísťování povolenek do rezervy tržní ekonomiky zdvojnásobeno na 24 % s cílem rychleji obnovit rovnováhu emisních povolenek na trhu s uhlíkem.

Aby se fungování systému EU ETS po roce 2023 dále zlepšovalo, bude počet emisních povolenek držených v rezervě tržní stability omezen na výši odpovídající dražebnímu objemu za předchozí rok. Povolenky držené v rezervě nad tento objem přestanou platit, nebude-li při prvním přezkumu rezervy tržní stability v roce 2021 rozhodnuto jinak.

Členské státy mohou povolenky z celkového dražebního objemu, jež mají k dispozici, dobrovolně zrušit v případě uzavření kapacity na výrobu elektřiny vyplývajícího z dalších vnitrostátních opatření. V případě, kdy budou elektrárny uzavřeny, aniž by se dotčený členský stát rozhodl povolenky zrušit, pravidla týkající se rezervy tržní stability tento účinek zachytí a zvýší buď vkládání povolenek do rezervy, anebo provede pozdější uvolňování povolenek z této rezervy.

Další informace o provádění revidovaných ustanovení týkajících se rezervy tržní stability jsou k dispozici v oddíle 4.3 (Zajišťování rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou).

2.2 Lépe cílená pravidla týkající se úniku uhlíku

Stávající rámec pro přidělování bezplatných povolenek bude ve čtvrté fázi do velké míry zachován s cílem zajistit předvídatelnost a transparentnost pro evropský průmysl a reagovat na obavy průmyslu, že ztratí v globalizovaném světě konkurenceschopnost. Přidělování bezplatných povolenek bude nadále předvídatelné a transparentní, založené na referenčních hodnotách stanovených s ohledem na výkonnost 10 % nejúčinnějších zařízení v EU. Byla však zavedena některá praktická zlepšení na základě zkušeností s prováděním ve stávajícím obchodovacím období. 

Ve čtvrté fázi se přidělování bezplatných povolenek zaměří na odvětví s nejvyšším rizikem přemístění výroby mimo EU. Úroveň vystavení jednotlivých odvětví riziku úniku uhlíku bude posuzována na základě ukazatele odrážejícího intenzitu obchodu a emisí. Vysoce exponovaná odvětví budou zařazena na seznam odvětví ohrožených rizikem úniku uhlíku a obdrží bezplatné povolenky odpovídající 100 % příslušné referenční hodnoty. U méně exponovaných odvětví bude podíl bezplatných povolenek až do roku 2026 činit 30 % a poté, do roku 2030, bude jejich přidělování postupně ukončeno. Komise nyní připravuje seznam odvětví ohrožených rizikem úniku uhlíku na příští obchodovací období (viz dodatek 6 přílohy), který bude v platnosti po celou čtvrtou fázi.

S cílem snížit neočekávané zisky a zohlednit pokrok v oblasti technologie a inovací v období od roku 2008 bude ve čtvrté fázi na základě reálných údajů dvakrát aktualizováno 54 referenčních hodnot, jež určují úroveň přidělování bezplatných povolenek každému zařízení. Pro každou referenční hodnotu bude stanovena roční míra snížení. Bude se pohybovat mezi minimální roční mírou 0,2 % pro odvětví s nižším využíváním inovací a maximální roční mírou 1,6 % pro odvětví s vyšším využíváním inovací. Zatímco minimální míra zajistí přispění odvětví, jež mají pomalejší cesty ke snížení emisí, maximální míra poskytne podnět k tomu, aby inovativní odvětví snižovala emise rychleji. Příprava aktu v přenesené pravomoci týkajícího se revize pravidel přidělování bezplatných povolenek v období 2021–2030 již probíhá a očekává se, že činnost zaměřená na aktualizaci referenčních hodnot pro přidělování bezplatných povolenek v období 2021–2025 bude zahájena koncem roku 2019 (viz dodatek 6 k příloze).

Každoročně bude kromě toho možné upravovat přidělování povolenek jednotlivým zařízením v reakci na výrazný nárůst nebo pokles výroby. Minimální hodnota pro úpravy je stanovena ve výši 15 % a bude posuzována na základě klouzavého průměru za dva roky. Aby se předešlo manipulacím a zneužívání systému úpravy přidělování povolenek, může Komise přijmout prováděcí akty za účelem stanovení dalších opatření týkajících se těchto úprav. Očekává se, že příprava takového prováděcího aktu bude zahájena koncem roku 2018 (viz dodatek 6 k příloze).

Aby nemusel být v příštím obchodovacím období uplatněn meziodvětvový opravný koeficient (CSCF), bylo zavedeno důležité nové ochranné opatření v podobě „rezervy pro přidělování bezplatných povolenek“. V případech, kdy by bylo nutné použit opravný koeficient, bude použita tato rezerva, a to snížením podílu povolenek, jež mají být draženy ve čtvrté fázi, až o 3 % celkového množství povolenek, což zvýší množství, které je k dispozici pro přidělení bezplatných povolenek. V případě, že povolenky ponechané stranou jako rezerva pro přidělování bezplatných povolenek nebudou využity, budou dány k dispozici pro navýšení nově zřízeného inovačního fondu a modernizačního fondu (viz oddíl 2.3).

Možnost členských států poskytovat státní podporu odvětvím ohroženým rizikem úniku uhlíku v důsledku významných nepřímých uhlíkových nákladů (tj. nákladů vyplývajících ze zvýšených cen elektřiny) bude ve čtvrté fázi zachována (viz oddíl 4.1.2.1.2). Budou ji dále doprovázet ustanovení o zvýšení transparentnosti a zlepšení vykazování. Členské státy by měly usilovat o to, aby na tento účel nepoužívaly více než 25 % výnosů z dražeb, a pokud tuto částku překročí, důvody, proč tak učinily, budou muset v zájmu transparentnosti uvést ve zprávě. Budou také muset pravidelně zveřejňovat částku vyplacenou příjemcům kompenzací, podle odvětví i celkově. Vzhledem k těmto novým ustanovením Komise zahájila revizi pokynů týkajících se státní podpory v rámci systému EU ETS 10 pro příští obchodovací období (viz dodatek 6 k příloze).

2.3 Financování nízkouhlíkových inovací a modernizace odvětví energetiky

Vyrovnat se ve čtvrté fázi s náročnými inovačními a investičními úkoly spojenými s přechodem na nízkouhlíkové hospodářství pomůže průmyslovým odvětvím a odvětví energetiky několik mechanismů pro financování nízkouhlíkových technologií. Součástí těchto mechanismů jsou dva nové fondy:

·Inovační fond bude na základě hospodářské soutěže podporovat demonstraci inovativních technologií a průlomových inovací v odvětvích, na něž se systém EU ES vztahuje, včetně inovativních technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie, zachycování a využívání CO2 a skladování energie. Zdroje, které na to budou k dispozici, budou odpovídat tržní hodnotě nejméně 450 milionů povolenek v době jejich vydražení. Budou doplněny nevyužitým rozpočtem z programu NER300 a až 50 miliony povolenek, jež mohou být dány fondu k dispozici, pokud nebudou potřeba pro účely rezervy pro přidělování bezplatných povolenek, jak bylo vysvětleno výše. Podporu z inovačního fondu budou moci obdržet projekty ve všech členských státech, a to i projekty malého rozsahu. Přípravy na zřízení inovačního fondu byly zahájeny veřejnou konzultací na počátku roku 2018 11 (viz dodatek 6 k příloze).

·Modernizační fond bude podporovat investice do modernizace odvětví energetiky a širších energetických systémů, do zvyšování energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů a investice zaměřené na usnadnění spravedlivé transformace v regionech závislých na uhlíku v deseti členských státech s nejnižšími příjmy 12 . Pro podporu nebudou způsobilá zařízení na výrobu elektřiny využívající tuhá fosilní paliva 13 . Fond bude financován z povolenek odpovídajících 2 % jejich celkového množství ve čtvrté fázi, které by měly být draženy v souladu s pravidly a podmínkami pro dražby konající se na společné dražební platformě. V závislosti na míře, o niž bude podíl povolenek, které mají být draženy, snížen pro účely rezervy pro přidělování bezplatných povolenek, může být množství povolenek dostupných v rámci fondu zvýšeno až o 0,5 % celkového množství povolenek. Práce související se zřízením modernizačního fondu byly zahájeny přípravnými workshopy v přijímajících členských státech počínaje od září 2018 (viz dodatek 6 k příloze).

Kromě těchto dvou nových fondů bude i nadále k dispozici dobrovolné přechodné přidělování bezplatných povolenek podle článku 10c směrnice o systému EU ETS k modernizaci odvětví energetiky v týchž členských státech s nižšími příjmy, které jsou způsobilé čerpat prostředky z modernizačního fondu. Podstatně byla posílena transparentnost postupů přidělování prostředků. Projekty s hodnotou vyšší než 12,5 milionu EUR budou vybírány prostřednictvím veřejné soutěže, zatímco investice nižší než tato hodnota se budou muset vybírat na základě jasných a transparentních kritérií, přičemž výsledky výběrového řízení budou podléhat veřejné konzultaci (pokud takové projekty nebudou rovněž vybrány prostřednictvím veřejné soutěže). Revidovaná směrnice o systému EU ETS stanoví, že nepřidělené povolenky podle článku 10c ze třetího obchodovacího období (2013–2020) mohou být v období 2021–2030 přiděleny na investice vybrané prostřednictvím takové veřejné soutěže, pokud se dotčený členský stát nerozhodne, že tak v celém rozsahu nebo zčásti neučiní, a informuje o tom Komisi nejpozději do 30. září 2019. Podle nových ustanovení navíc způsobilé členské státy mohou použít všechny povolenky přidělené jim podle článku 10c nebo jejich část na podporu investic v rámci modernizačního fondu za předpokladu, že oznámí příslušná množství Komisi nejpozději do 30. září 2019.

3. INFRASTRUKTURA SYSTÉMU EU ETS

3.1 Zahrnuté činnosti, zařízení a provozovatelé letadel    

Na základě zpráv podle článku 21 předložených zúčastněnými zeměmi 14 v roce 2018 bylo v roce 2017 celkem 10 688 povolených zařízení v porovnání s 10 790 v roce 2016 a přibližně 10 950 zařízeními v roce 2015.

Stejně jako v předchozích letech jsou v rámci systému EU ETS i v roce 2017 spalována v drtivé většině fosilní paliva. Nicméně 28 zemí ve srovnání s 29 v předchozím roce rovněž vykázalo používání biomasy ve 2 181 zařízeních (20,4 % všech zařízení). Pro srovnání, o rok dříve to bylo 2 079 zařízení, jež představovala 19 % všech zařízení. Tři země (Lichtenštejnsko, Lotyšsko a Malta) nevykázaly žádné používání biomasy 15 . Emise z použité biomasy v roce 2017 činily přibližně 145 milionů tun CO2 (8 % emisí vykázaných v systému ETS), což bylo pouze nepatrné zvýšení z přibližně 141 milionů tun CO2 v roce 2016 (i tehdy to představovalo zhruba 8 % emisí vykázaných v systému ETS). Za rok 2017 pouze Švédsko vykázalo používání biopaliv u dvou provozovatelů letadel (za rok 2016 Německo i Švédsko vykázaly takové použití u tří a za rok 2015 u čtyř provozovatelů letadel).

V rámci kategorií zařízení podle emisí vyprodukovaných za rok 16 údaje za rok 2017 ukazují, že stejně jako v předchozích letech zůstává 72 % zařízení v kategorii A, téměř 21 % v kategorii B a o něco málo více než 7 % v kategorii C. Celkem 6 110 zařízení bylo vykázáno jako „zařízení s nízkými emisemi“ (57 % z celkového počtu).

Zařízení zapojená do systému EU ETS, v nichž probíhají spalovací procesy, se nacházejí ve všech zúčastněných zemích, rafinace ropy, výroba oceli, cementu, vápna, skla, keramických materiálů, buničiny a papíru se nachází ve většině z nich. Pokud jde o činnosti v systému EU ETS dodatečně uvedené v souvislosti s emisemi jiných skleníkových plynů než CO2, podle zpráv byla ve dvanácti zemích (Francie, Island, Itálie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království a Švédsko) vydána povolení na výrobu surového hliníku a zcela fluorované uhlovodíky (PFC), zatímco na výrobu kyseliny dusičné a N2O byla vydána povolení ve dvaceti zemích (všechny země s výjimkou Dánska, Estonska, Irska, Islandu, Kypru, Lichtenštejnska, Lotyšska, Lucemburska, Malty, Slovinska a Španělska). Ostatní odvětví spojená s emisemi N2O – výroba kyseliny adipové je vykazovaná ve třech zemích (Francie, Itálie s Německo) a výroba glyoxalu a kyseliny glyoxylové je vykazovaná ve dvou zemích (Francie a Německo). Činnosti v oblasti zachycování a ukládání CO2 vykázalo pouze Norsko.

Sedm zemí (Francie, Chorvatsko, Island, Itálie, Slovinsko, Spojené království a Španělsko) využilo možnosti vyloučit ze systému EU ETS malé producenty emisí v souladu s článkem 27 směrnice o systému EU ETS. Celkové emise vyloučené v roce 2017 činily 2,85 milionu tun CO2 (tedy přibližně 0,16 % celkových ověřených emisí).

Podle zpráv předložených členskými státy podle článku 21 v roce 2018 doposud pouze osm zemí (Belgie, Dánsko, Francie, Chorvatsko, Lichtenštejnsko, Litva, Maďarsko a Nizozemsko) využilo ustanovení nabízeného článkem 13 nařízení o monitorování a vykazování (MRR) 17 , které v případech stacionárních zařízení s nízkým rizikem umožňuje povolit používání zjednodušených plánů monitorování. Od roku 2016 se připojilo pouze Nizozemsko. Pokud jde o provozovatele letadel s nízkými emisemi, použití tohoto ustanovení za rok 2017 vykázaly tři země (Belgie, Island a Polsko).

V roce 2017 bylo vykázáno 541 provozovatelů letadel s plány monitorování (ve srovnání s 503 vykázanými za rok 2016 a 524 za rok 2015). 58 % (316) vykázaných provozovatelů byli provozovatelé letadel v obchodní letecké dopravě, zatímco zbylých 42 % (225) byli provozovatelé letadel v neobchodní letecké dopravě 18 . Celkem 280 (téměř 52 %) jich spadalo do kategorie malých producentů emisí (v porovnání s 249 (50 %) v roce 2016 a 274 (52 %) v roce 2015).

3.2 Registr Unie a protokol transakcí Evropské unie (EUTL)

Registr Unie a EUTL byly v roce 2017 plně funkční 365 dní v roce a 24 hodin denně, pouze s malými přestávkami z důvodu technických modernizací v celkovém trvání přibližně 17 hodin.

V roce 2017 Komise začala přecházet na modernější a bezpečnější hostingovou platformu pro registr Unie i pro EUTL. Přechod byl dokončen v červnu 2018. Komise kromě toho ve shodě s členskými státy začala provádět několik změn zaměřených na zvýšení účinnosti práce s registrem Unie.

V únoru 2018 bylo změněno nařízení o registru EU ETS 19 s cílem zavést ochranná opatření na ochranu ekologické vyváženosti systému EU ETS v případech, kdy pro členský stát vystupující z EU přestává platit právo Unie.

4. FUNGOVÁNÍ TRHU S UHLÍKEM V ROCE 2017

Tato kapitola poskytuje informace o aspektech týkajících se nabídky povolenek a poptávky po nich v systému EU ETS. Oddíl věnovaný nabídce obsahuje informace o stanoveném emisním stropu, přidělování bezplatných povolenek, programu NER300, dražbách povolenek, odchylkách od úplného dražení povolenek pro odvětví energetiky (článek 10c), používání mezinárodních kreditů a kapitolu o systémech kompenzací nepřímých uhlíkových nákladů.

Pokud jde o poptávku, jsou uvedeny informace o počtu ověřených emisí a o způsobech vyrovnávání nabídky povolenek a poptávky po nich, například o rezervě tržní stability.

4.1 Nabídka: povolenky uvedené do oběhu

4.1.1 Emisní strop

Tabulka 1 uvádí výši emisního stropu pro stacionární zařízení a počet povolenek pro letectví uvedených do oběhu 20 v jednotlivých letech během třetí fáze systému EU ETS.

Tabulka 1: Emisní strop pro systém EU ETS v období 2013–2020

4.1.2 Vydané povolenky

4.1.2.1 Bezplatné povolenky

Během třetí fáze bude přibližně 43 % z celkového množství dostupných povolenek přiděleno formou bezplatných povolenek průmyslovým zařízením a zařízením produkujícím elektřinu, zatímco podíl povolenek, které mají vydražit členské státy, činí 57 %.

Po odečtení 300 milionů povolenek pro program NER300 bylo v původní rezervě pro nové účastníky na trhu uloženo 480,2 milionu povolenek. Až do června 2018 bylo na celé období třetí fáze rezervováno 153,1 milionu povolenek pro 780 zařízení. Zbývající část rezervy pro nové účastníky na trhu, která představuje 327,1 milionu povolenek, může být rozdělena v budoucnu. Očekává se však, že významný počet těchto povolenek zůstane nepřidělen.

V období do června 2018 se počet přidělených bezplatných povolenek snížil přibližně o 376 milionů povolenek kvůli tomu, že některá zařízení byla uzavřena nebo v nich byla omezena výroba nebo výrobní kapacita oproti situaci, která byla na počátku využita k výpočtu množství povolenek, jež měly být přiděleny ve třetí fázi.

Tabulka 2: Množství bezplatných povolenek (v milionech) přidělených průmyslovým odvětvím v letech 2013 až 2018 23

Vzhledem k tomu, že poptávka po bezplatných povolenkách překročila dostupné množství, množství přidělené všem zařízením v systému EU ETS bylo sníženo o stejný procentní podíl na základě „meziodvětvového opravného koeficientu (CSCF)“ 25 . V lednu 2017 Komise revidovala 26 původní hodnoty meziodvětvového opravného koeficientu na základě rozsudku 27 Soudního dvora.

4.1.2.1.1 Program NER300

V návaznosti na uvedené dvě výzvy k předkládání návrhů bylo vybráno celkem 38 projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a jeden projekt zaměřený na zachycování a ukládání oxidu uhličitého ve 20 členských státech EU, na které byly přiděleny prostředky ve výši 2,1 miliardy EUR. Šest z nich je již v provozu: projekty BEST v Itálii a Verbiostraw v Německu zaměřující se na bioenergii, projekty Windpark Blaiken ve Švédsku a Windpark Handalm v Rakousku zaměřující se na výrobu větrné energie na pevnině a projekty Veja Mate a Nordsee One v Německu zaměřující se na výrobu větrné energie na moři.

,U třinácti dalších projektů bylo učiněno konečné investiční rozhodnutí, zatímco čtrnáct projektů bylo zrušeno. Jedenáct projektů se nachází v různých fázích přípravy. Dne 20. listopadu 2017 bylo rozhodnutí o programu NER300 změněno 28 s cílem umožnit opětovné investování uvolněných finančních prostředků ze zrušených projektů z první výzvy (až dosud 487 milionů EUR) do stávajících finančních nástrojů – schématu InnovFin Energy Demo Projects a dluhového nástroje v rámci Nástroje pro propojení Evropy, které jsou spravovány Evropskou investiční bankou.

Uvolněné finanční prostředky ze zrušených projektů z druhé výzvy (dosud 515 milionů EUR) budou přičteny ke zdrojům, které jsou k dispozici pro inovační fond (viz oddíl 2.3 a dodatek 6).

Tabulka 3: Projekty vybrané v rámci první a druhé výzvy k podávání návrhů v programu NER300 29

4.1.2.1.2 Kompenzace nepřímých uhlíkových nákladů

Až dosud Komise schválila 12 30 systémů kompenzace nepřímých uhlíkových nákladů v 11 členských státech. Naposledy to byly valonský režim podpory, který vstoupil v platnost dne 16. března 2018, a lucemburský režim, který získal schválení státní podpory dne 6. července 2018.

Jak je uvedeno v oddíle 2.2., v roce 2018 v rámci revidované směrnice o systému EU ETS vstoupily v platnost nové požadavky v oblasti transparentnosti a vykazování. V důsledku toho by členské státy, jež tato finanční opatření zavedly, měly do tří měsíců po konci každého roku zveřejnit snadno dostupným způsobem celkovou výši poskytnutých kompenzací rozepsanou podle zvýhodněných odvětví a pododvětví.

V tabulce 4 jsou shrnuty údaje, jež členské státy zveřejnily o kompenzacích vyplacených v roce 2017.

Tabulka 4: Kompenzace nepřímých uhlíkových nákladů vyplacené členskými státy v roce 2017

Celkové kompenzace nepřímých nákladů vyplacené 10 členskými státy v roce 2017 činily přibližně 694 milionů EUR. Členské státy, v nichž jsou systémy kompenzací zavedeny, představují asi 70 % HDP EU. Největšími příjemci kompenzací byla odvětví chemického průmyslu, dále odvětví neželezných kovů a odvětví železa a oceli.

Jedno z ustanovení revidované směrnice o systému EU ETS týkajících se transparentnosti stanoví, že členské státy, jež v kterémkoli roce vynaloží na kompenzace nepřímých nákladů více než 25 % svých výnosů z dražeb, musí zveřejnit zprávu s uvedením důvodů, proč byla tato výše překročena. Dotyčné členské státy proto porovnaly částky, jež vyplatily v souvislosti s nepřímými náklady v roce 2017, s výnosy z dražeb v kalendářním roce 2016 42 . V roce 2017 překročily prahovou hodnotu 25 %, a vypracovaly tedy zprávu Belgie (Vlámsko), Finsko, Francie, Německo a Nizozemsko.

4.1.2.2 Dražby povolenek

V roce 2017 bylo nařízení o dražbě povolenek změněno s cílem znovu jmenovat platformu ICE Future Europe (dále jen „ICE“) jako dražební platformu Spojeného království počínaje od 10. listopadu 2017. Změna zahrnovala také ustanovení, která si vyžádalo nadcházející zavedení rezervy tržní stability. V současnosti se připravuje další změna nařízení o dražbě povolenek, která má opětovně zavést Evropskou energetickou burzu (EEX) jako dražební platformu pro Německo a umožnit v roce 2020 vydražení prvních 50 milionů povolenek z rezervy tržní stability určených pro inovační fond.

Dražby ve vykazovaném období probíhaly prostřednictvím těchto dražebních platforem:

·Evropská energetická burza European Energy Exchange AG (dále jen „EEX“), provádějící dražby jako společná dražební platforma pro 25 členských států, které se zapojily do společného zadávacího řízení, a pro Polsko, které se společného zadávacího řízení neúčastnilo, ale neurčilo samostatnou dražební platformu. Od 5. září 2016 provádí EEX dražby jako druhá společná dražební platforma jmenovaná dne 13. července 2016,

·EEX provádějící dražby pro Německo jako alternativní dražební platforma,

·ICE provádějící dražby pro Spojené království jako alternativní dražební platforma.

Dražit povolenky dosud nezačal Island, Lichtenštejnsko a Norsko. V současnosti probíhají činnosti s cílem umožnit dražby těchto povolenek na společné dražební platformě.

Evropská energetická burza (EEX) provádějící dražby jménem 27 členských států vydražila v roce 2017 89 % celkového množství vydražených povolenek, zatímco ICE vydražila jménem Spojeného království 11 % celkového množství. Do 30. června 2018 se konalo více než 1 270 dražeb.

Tabulka 5 nabízí přehled objemů povolenek 43 , jež byly vydraženy Evropskou energetickou burzou EEX a burzou ICE do 30. června 2018, včetně dřívějších dražeb 44 všeobecných povolenek.

Tabulka 5: Celkový objem povolenek ze třetí fáze vydražených v období 2012–2018

Dražby všeobecně proběhly hladce a dražební zúčtovací ceny byly celkově úzce spjaty s cenami na sekundárním trhu.

V období od ledna 2017 do června 2018 byly čtyři dražby zrušeny buď z důvodu nedodržení vyvolávací ceny, nebo z důvodu, že celkový objem nabídek nedosáhl draženého objemu. Společně s těmito čtyřmi dražbami bylo od konce roku 2012 zrušeno celkem devět dražeb z více než 1 270 uskutečněných dražeb. Přehled dražebních zúčtovacích cen, počtu účastníků a poměru poptávaného a celkového nabízeného množství povolenek (tzv. poměr pokrytí) pro dražby všeobecných povolenek od roku 2013 do 30. června 2018 je uveden v dodatku 2. Dražební platformy včas zveřejňují podrobné výsledky jednotlivých aukcí na k tomu vyhrazených internetových stránkách. Další informace o výsledcích dražeb, včetně údajů o účasti, poměru pokrytí a cenách, jsou k dispozici ve zprávách členských států zveřejněných na internetových stránkách Komise 45 .

Celkové výnosy členských států z dražeb v období od roku 2012 do 30. června 2018 přesáhly částku 26 miliard EUR (jen v roce 2017 činily celkové výnosy více než 5,6 miliardy EUR). Směrnice o systému EU ETS stanoví, že členské státy by měly použít nejméně 50 % výnosů z dražeb, včetně veškerých výnosů z povolenek přidělených v zájmu solidarity a růstu, k účelům souvisejícím s oblastmi změny klimatu a energetiky. Podle informací předložených Komisí členské státy v roce 2017 vynaložily nebo plánovaly vynaložit přibližně 80 % těchto výnosů ke stanoveným účelům souvisejícím s klimatem a energetikou 46 .

4.1.2.3 Odchylka od úplného dražení povolenek pro odvětví energetiky

Počet povolenek přidělených formou bezplatných povolenek výrobcům elektřiny v roce 2017 je uveden v tabulce 1 dodatku 1 k příloze, zatímco celkový počet povolenek za rok je uveden v tabulce 2 dodatku 1.

Celková výše vykázané investiční podpory v letech 2009 až 2017 činí zhruba 11,3 miliardy EUR. Přibližně 80 % z toho putovalo na modernizaci a renovaci infrastruktury, zatímco zbývající investice se týkaly čistých technologií nebo diverzifikace dodávek.

Povolenky, jež nebyly přiděleny, mohou být buď vydraženy, nebo v souladu s ustanoveními revidované směrnice o systému EU ETS přiděleny na investice podle článku 10c v období 2021–2030 vybrané na základě veřejné soutěže viz oddíl 2.3). Obrázek 2 uvádí počet povolenek, jež byly přiděleny v letech 2013–2017.

Obrázek 2: Bezplatně přidělené povolenky podle článku 10c

Obrázek 3 uvádí, v jakém rozsahu byly povolenky podle článku 10c přiděleny, předány do dražby nebo nebyly využity (ani přiděleny ani předány do dražby). Například 113 milionů povolenek, které byly odečteny od podílu povolenek Polska určených k vydražení v období 2013 až 2017 pro účely podle článku 10c, zatím nebylo přiděleno ani předáno do dražby.

Obrázek 3: Rozdělení povolenek (přidělené, vydražené, nevyužité zbývající)

Tabulka 6 uvádí počet povolenek podle článku 10c za období až do roku 2017, které byly v období 2013–2017 vydraženy, a rovněž počet nevyužitých zbývajících povolenek. Poslední sloupec tabulky ukazuje, kolik povolenek až dosud může být převedeno a přiděleno v období 2021–2030 na investice vybrané na základě veřejné soutěže.

Tabulka 6: Nakládání s nevyužitými povolenkami podle článku 10c v období 2013–2017

4.1.3 Mezinárodní kredity

Přestože přesné množství nároků na mezinárodní kredity ve druhé a třetí fázi (2008–2020) bude zčásti ovlivněno množstvím budoucích ověřených emisí, odhadují tržní analytici, že bude činit zhruba 1,6 miliardy kreditů. K 30. červnu 2018 činil celkový počet mezinárodních použitých nebo vyměněných kreditů 1,49 miliardy, což představuje více než 90 % odhadu povoleného maxima.

Úplný přehled o výměně mezinárodních kreditů je k dispozici v dodatku 3 přílohy.

4.2 Poptávka: povolenky vyňaté z oběhu

Podle údajů zanesených v registru Unie se odhaduje, že v roce 2017 emise ze zařízení zapojených do systému EU ETS mírně vzrostly o 0,18 % ve srovnání s rokem 2016. Ačkoli toto mírné zvýšení přerušuje trend snižování od počátku třetí fáze v roce 2013, lze je vysvětlit růstem reálného HDP o 2,4 %, který je vyšší než v kterémkoli roce od počátku nynějšího obchodovacího období.

Tabulka 7: Ověřené emise (v milionech tun ekvivalentu CO2)

Údaje o HDP uvedené na: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tec00115  

(přístup v červenci 2018). Ověřené emise z letecké dopravy jsou vykázány zvlášť v oddíle 5.

Jak je patrné z tabulky, nárůst emisí byl hlavně způsoben průmyslem, zatímco emise z odvětví energetiky o něco klesly.

Počet dobrovolně zrušených povolenek v roce 2017 činil 84 827 povolenek. Celkem bylo do konce června 2018 zaznamenáno 300 181 dobrovolně zrušených povolenek.

4.3 Zajišťování rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou

Na počátku třetí fáze v roce 2013 se systém EU ETS vyznačoval značnou strukturální nerovnováhou mezi nabídkou povolenek a poptávkou po nich ve výši 2,1 miliardy povolenek. Tento přebytek se v průběhu aktuálního obchodovacího období neustále snižoval, přičemž v roce 2014 byl stabilní a v roce 2015 výrazně klesl na 1,78 miliardy povolenek, v roce 2016 na 1,69 miliardy povolenek a v roce 2017 na 1,65 miliardy povolenek. To znamená celkový pokles téměř o půl miliardy za tři roky. Tento pokles odráží dopad opatření spočívajícího v odložení dražeb 49 prováděného v letech 2014 až 2016, jež bylo částečně vyváženo snížením emisí v období od roku 2013 do roku 2016.

Obrázek 4 znázorňuje vývoj přebytku na evropském trhu s uhlíkem do konce roku 2017.

Obrázek 4: Vývoj přebytku na evropském trhu s uhlíkem v letech 2013–2017 (v miliardách)

K vyřešení strukturální nerovnováhy mezi nabídkou povolenek a poptávkou po nich byla v roce 2015 vytvořena rezerva tržní stability (MSR) 50 pro zvýšení flexibility dražební nabídky emisních povolenek. Rezerva tržní stability začne fungovat v roce 2019.

Zpráva o trhu s uhlíkem umožňuje konsolidovat údaje týkající se nabídky a poptávky zveřejňované podle harmonogramu vykazovacích povinností, jež jsou stanoveny ve směrnici o systému EU ETS a jejích prováděcích ustanoveních. Tento harmonogram, relevantní údaje a rozsah jsou shrnuty v tabulce 2 dodatku 4 k příloze. Obrázek 5 ukazuje složení nabídky a poptávky v roce 2017. Příslušné údaje byly také zveřejněny v rámci sdělení o celkovém počtu povolenek v oběhu pro účely rezervy tržní stability 51 .

Obrázek 5: Složení souhrnné nabídky a poptávky za období do konce roku 2017

Nabídka (souhrnná, v milionech)     Poptávka (souhrnná, v milionech)

V rámci přípravy na rezervu tržní stability, která začne fungovat v roce 2019, Komise od poloviny května 2017 52 pravidelně zveřejňuje celkový počet povolenek v oběhu za předchozí rok. V květnu 2018 byl podruhé zveřejněn celkový počet povolenek v oběhu odpovídající počtu 1 654 574 598 povolenek 53 . Zveřejnění údajů v roce 2018 poprvé povede k umístění povolenek do rezervy tržní stability, což sníží dražební objem v prvních osmi měsících roku 2019.

Revidovaná směrnice o systému EU ETS zavádí dvě významné změny ve fungování rezervy tržní stability (viz též oddíl 2.1.). Za prvé, procento celkového počtu povolenek v oběhu, jež bude umisťováno do rezervy v letech 2019 až 2023, se zdvojnásobuje z 12 % na 24 %. To podstatně zvyšuje tempo snižování přebytku. Za druhé, od roku 2023 nebudou povolenky držené v rezervě tržní stability přesahující dražební objem z minulého roku již nadále platné.

Na základě celkového počtu povolenek v oběhu v roce 2018 a revidovaného právního předpisu tak bude dražební objem na rok 2019 snížen o téměř 265 milionů povolenek za prvních osm měsíců roku 2019, tj. o množství odpovídající 16 % přebytku. V důsledku toho bude v prvních osmi měsících roku 2019 vydraženo zhruba o 40 % povolenek méně než v odpovídajícím období roku 2018. Na základě dražebního objemu na rok 2019 dodatek 7 uvádí informace o příspěvcích do rezervy tržní stability podle jednotlivých členských států na období od ledna do srpna 2019.

5. LETECKÁ DOPRAVA

Vzhledem k tomu, že zatím nedošlo k přijetí příslušných nástrojů systému CORSIA Mezinárodní organizací pro civilní letectví a následných rozhodnutí EU o možném provádění systému CORSIA v EU a s cílem zachovat dosavadní dynamiku tohoto mezinárodního procesu se EU v roce 2017 rozhodla prodloužit platnost stávající odchylky od povinností v rámci systému EU ETS pro lety do třetích zemí a ze třetích zemí až do 31. prosince 2023, s výhradou přezkumu 54 . Současná oblast působnosti zahrnující pouze lety uvnitř EHP tak zůstane zachována do roku 2023. Poté, nedojde-li k přezkumu, by se vrátila zpět k původnímu „plnému rozsahu“.

Revidovaná směrnice o systému EU ETS kromě toho předpokládá, že by Evropská komise měla podat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o způsobech provedení systému CORSIA v právu Unie prostřednictvím revize směrnice. Stanoví také použití lineárního redukčního koeficientu ve výši 2,2 % pro povolenky pro letectví počínaje rokem 2021.

V roce 2017 byly povolenky vydávány v souladu s oblastí působnosti zahrnující pouze lety uvnitř EHP. Bylo přiděleno něco přes 33,1 milionu bezplatných povolenek. Do tohoto počtu jsou zahrnuty bezplatné povolenky (o něco více než 32 milionů povolenek) a téměř 1,1 milionu bezplatných povolenek ze zvláštní rezervy pro nové účastníky na trhu a rychle rostoucí provozovatele. Příděly z této rezervy se v letech 2017–2020 zdvojnásobí, protože se vztahují na celé období 2013–2020.

Pokud jde o vývoj emisí v oblasti letecké dopravy, v roce 2017 ověřené emise dále rostly a činily 64,2 milionu tun CO2, což představuje nárůst o 4,5 % oproti roku 2016.

Objem dražeb v období od ledna do prosince 2017 činil přibližně 4,7 milionu povolenek.

Tabulka 8 uvádí souhrn ověřených emisí, bezplatných povolenek a dražebních objemů pro odvětví letecké dopravy od začátku třetí fáze.

Tabulka 8: Ověřené emise a povolenky přidělené odvětví letecké dopravy

Objemy povolenek pro letectví vydražených v období 2013–2015 odrážejí rozhodnutí spolunormotvůrce z roku 2013 o pozastavení ETS 57 a o omezení závazků týkajících se klimatu pouze na lety uvnitř EHP. Plnění závazků v odvětví letecké dopravy bylo v letech 2012 a 2013 odloženo. Odložené objemy z roku 2012 byly proto vydraženy v roce 2014, přičemž závazky v oblasti emisí z letecké dopravy z roku 2013 a 2014 byly splněny v období od ledna do dubna 2015.

6. DOZOR NAD TRHEM

Ve směrnici MiFID II i v nařízení o zneužívání trhu, jež byly přijaty v roce 2014, se počítá s tím, že obecný režim bude v určitých ohledech přizpůsoben specifikům trhu s uhlíkem (viz zpráva o trhu s uhlíkem z roku 2015) 58 .

V období 2016–2018 bylo přijato několik opatření upravujících podrobné aspekty ustanovení v rámci směrnice MiFID II 59 a nařízení o zneužívání trhu 60 .

6.1 Právní povaha emisních povolenek a nakládání s nimi z daňového hlediska

Právní povaha povolenek v jednotlivých zemích se liší, a to od finančních nástrojů a nehmotného majetku až po majetková práva a komodity. Podle zpráv předložených podle článku 21 v roce 2018 provedlo nebo předpokládá změny vnitrostátních právních předpisů, zejména změny týkající se provádění směrnice MiFID II, nejméně pět zúčastněných zemí (Irsko, Itálie, Německo, Norsko a Švédsko) 61 .

Pokud jde o nakládání s povolenkami z daňového hlediska, pouze tři země vykázaly, že se na vydávání emisních povolenek vztahuje daň z přidané hodnoty (DPH). Naopak ve většině zúčastněných zemí (ve všech s výjimkou Estonska, Islandu, Kypru a Lichtenštejnska) se DPH vztahuje na transakce s emisními povolenkami na sekundárním trhu.

Většina zemí uvedla, že na domácí transakce s emisními povolenkami uplatňuje mechanismus přenesení daňové povinnosti. Odchylkou týkající se přenesení daňové povinnosti se povinnost provést platbu DPH přesouvá z prodávajícího na osobu kupující zboží nebo služby, a jedná se tedy o účinné ochranné opatření proti podvodům v oblasti DPH. V listopadu 2018 přijala Rada změnu 62 směrnice 2006/112/ES (směrnice o DPH) s cílem prodloužit uplatňování odchylky na období po skončení roku 2018 do 30. června 2022. Členské státy se vyzývají, aby i nadále uplatňovaly mechanismus přenesení daňové povinnosti s cílem zajistit trvalou náležitou ochranu trhu s uhlíkem.

Emisní povolenky pro společnosti mohou být dodatečně zdaněny (např. prostřednictvím daně z příjmu právnických osob). Šestnáct zemí uvedlo, že žádné takové zdanění neuplatňují.

7. MONITOROVÁNÍ, VYKAZOVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ EMISÍ

7.1 Obecný vývoj

Komise nadále podporuje lepší provádění nařízení o monitorování a vykazování a nařízení o akreditaci a ověřování jednotlivými zeměmi na základě pokynů a šablon, které jim poskytuje 63 .

Zkušenosti z provádění těchto dvou nařízení ukázaly, že pravidla pro monitorování, vykazování, ověřování a akreditaci je třeba dále zlepšovat, upřesňovat a zjednodušovat, aby se dále podpořila harmonizace, snížila administrativní zátěž pro provozovatele a zúčastněné země a dále zvýšila účinnost systému.

Od února 2017 probíhaly konzultace se zúčastněnými zeměmi zaměřené na aktualizaci těchto dvou nařízení v rámci přípravy čtvrté fáze systému EU ETS a v zájmu zlepšení a zjednodušení postupů monitorování, vykazování, ověřování a akreditace.

Uznává se, že účinnost systému dodržování se zlepšila poté, co nařízení o monitorování a vykazování umožnilo zemím povinně vyžadovat elektronické vykazování. V roce 2018 informovalo o používání elektronických šablon nebo specifických formátů souborů pro plány monitorování, výkazy emisí, ověřovací zprávy a/nebo zprávy o zlepšení na základě minimálních požadavků stanovených Komisí 16 zúčastněných zemí. Používání určité formy automatizovaného informačního systému pro vykazování v rámci systému EU ETS uvádí dvanáct zúčastněných zemí.

7.2 Použité monitorování

Podle zpráv podle článku 21, které členské státy předložily v roce 2018, používá většina zařízení metodiku založenou na výpočtech 64 . Využívání systémů kontinuálního měření emisí bylo nahlášeno pouze u 179 (1,7 %) zařízení ve 23 členských státech, nejčastěji v Německu, Francii a České republice. Počet těchto zemí je sice stejný jako v předchozím roce, ale celkově přibylo 29 dalších zařízení, které tento přístup používají.

Použití nouzového přístupu uvedlo pouze 11 zemí u 36 zařízení, což představuje přibližně 3,4 milionu tun ekvivalentu CO2 (v porovnání s 5,1 milionu tun ekvivalentu CO2 v předchozím roce). Za 35 % celkových emisí vykázaných v souvislosti s nouzovým přístupem je odpovědné jedno zařízení v Nizozemsku.

Drtivá většina zařízení splňuje minimální úrovně přesnosti 65 stanovené nařízením o monitorování a vykazování. Ve zprávách bylo uvedeno, že od požadavku použít nejvyšší úrovně přesnosti u významných zdrojových toků se alespoň v jednom parametru odchýlilo pouze 106 zařízení kategorie C (o jedno více než v předchozím roce), tedy 13,7 % (v porovnání s 13 % v minulém roce). Tyto odchylky se povolují pouze v případě, kdy provozovatel prokáže, že nejvyšší úrovně přesnosti technicky nelze dosáhnout nebo že by to vyžadovalo nepřiměřené náklady. Pokud tyto podmínky již neplatí, jsou provozovatelé povinni svůj monitorovací systém modernizovat. Ve vykazovaném období roku 2013 bylo uvedeno, že 16 % z celkového počtu zařízení kategorie C nějakým způsobem nesplňuje požadavek nejvyšší úrovně přesnosti. Od počátku třetí fáze tedy dochází ke zlepšování, pokud jde o plnění požadavků nejvyšší úrovně přesnosti u zařízení kategorie C.

Podobně i zprávy od 23 zúčastněných zemí naznačují, že celkem 21 % zařízení kategorie B má povolenu určitou formu odchylky od požadavků stanovených nařízením o monitorování a vykazování v porovnání s 22 % v předchozím roce a s 26% v roce předtím, což prokázalo neustálé zlepšování v souladu s požadavky na nejvyšší úroveň přesnosti.

7.3 Akreditované ověřování

Celkový počet ověřovatelů není ve zprávách podle článku 21 vykazován, ale přiměřený odhad podle počtu ověřovatelů akreditovaných pro oblast spalování (což je primární rozsah akreditace) je, že pokud jde o ověřování v roce 2017, bylo akreditovaných nejméně 124 různých ověřovatelů. Pokud jde o leteckou dopravu, zprávy předložené podle článku 21 v roce 2018 uvádějí, že pro rok 2017 bylo akreditováno 46 individuálních ověřovatelů. Evropská spolupráce pro akreditaci (EA) poskytuje ústřední odkaz na příslušné vnitrostátní akreditační orgány a jejich seznamy ověřovatelů akreditovaných pro systém EU ETS 66 .

Vzájemné uznávání ověřovatelů mezi zúčastněnými zeměmi úspěšně funguje: 26 zemí uvedlo, že na jejich území působí nejméně jeden zahraniční ověřovatel.

Ověřovatelé ve velké míře plní požadavky nařízení o akreditaci a ověřování. Polsko v roce 2017 oznámilo pozastavení akreditace jednomu ověřovateli a dvě země (Polsko a Česká republika) odebrání akreditace: v prvním případě se jednalo o jednoho a ve druhém o dva ověřovatele. Pro srovnání: v roce 2016 došlo k jednomu pozastavení a jednomu odebrání akreditace a v roce 2015 nebylo vykázáno žádné pozastavení ani odebrání. Pouze Polsko uvedlo, že došlo k omezení rozsahu akreditace u dvou ověřovatelů pro rok 2017 ve srovnání s jedním omezením u jednoho ověřovatele v roce 2016 a se čtyřmi zeměmi, které oznámily omezení rozsahu akreditace u pěti ověřovatelů v roce 2015.

Devět zemí v tomto roce oznámilo případy, kdy byla na ověřovatele podána stížnost (o jeden případ více než v loňském roce). Celkový počet stížností je však nižší, a sice o 12 %. 95 % obdržených stížností již bylo údajně vyřízeno (podobně jako v minulém roce, kdy to bylo 96 %). Dvanáct států uvedlo neshody týkající se totožnosti ověřovatelů v rámci procesu výměny informací mezi vnitrostátními akreditačními orgány a příslušnými orgány (v porovnání s devíti v předchozím roce).

8. PŘEHLED SPRÁVNÍCH ÚPRAV

Ve správních úpravách zúčastněných zemí nebyly od posledního vykazovaného období zaznamenány žádné významné změny. Podle zpráv předložených podle článku 21 v roce 2018 se na provádění systému EU ETS v každém členském státě podílí v průměru pět příslušných orgánů. 67 Pokud jde o koordinaci mezi orgány, byly vykázány různé nástroje a metody, mimo jiné například právní nástroje k centrální správě plánů monitorování nebo výkazů emisí (v 13 zemích), poskytování závazných pokynů a poradenství ústředním příslušným orgánem místním orgánům (v 9 zemích), pravidelné pracovní skupiny nebo setkání orgánů (v 15 zemích) a používání společné IT platformy (v 11 zemích). Sedm členských států (Estonsko, Irsko, Island, Itálie, Kypr, Lichtenštejnsko, Lucembursko a Malta) uvedlo, že nezavedly žádný z výše uvedených nástrojů.

Co se týče správních poplatků účtovaných v souvislosti s vydáváním povolení a schvalováním plánů monitorování, informovalo v roce 2018 čtrnáct zemí, že od provozovatelů zařízení nevybírají žádné poplatky (Estonsko, Francie, Irsko, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Řecko, Slovensko a Švédsko), stejně jako v minulém roce. Stejně tak jako v předchozím roce neodvádějí poplatky provozovatelé letadel v patnácti zemích (Belgie, Česká republika, Estonsko, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Řecko, Slovensko, Španělsko a Švédsko). Poplatky se značně liší v jednotlivých členských státech a podle příslušné související služby. Například výše poplatků souvisejících s vydáváním povolení a schvalováním plánů monitorování pro zařízení se pohybuje v rozmezí od 5 EUR do 7 690 EUR a u letecké dopravy se poplatky za schválení monitorovacího plánu pohybují v rozmezí od 5 EUR do 2 400 EUR.

Obecně se soudí, že systémy zúčastněných zemí jsou díky souladu se správním uspořádáním země z velké části účinné. I nadále by se měla posilovat a podporovat komunikace mezi místními orgány a sdílení osvědčených postupů mezi příslušnými orgány, a to i prostřednictvím činnosti fóra pro zajištění souladu s EU ETS a každoroční konference o zajištění souladu v rámci systému EU ETS.

9. SOULAD A PROSAZOVÁNÍ

Systém EU ETS vykazuje velmi vysokou míru souladu: každý rok je požadovaným množstvím povolenek včas pokryto přibližně 99 % emisí. Pouze přibližně 1 % zařízení, která oznámila emise za rok 2017, neodevzdalo ve lhůtě 30. dubna 2018 povolenky pokrývající všechny jejich emise. Tato zařízení představují přibližně 0,4 % emisí zahrnutých v systému EU ETS. Velmi vysoká byla i míra souladu v odvětví letecké dopravy: provozovatelé letadel, kteří produkují 98 % emisí z letecké dopravy spadajících do systému EU ETS, požadavky splnili.

Příslušné orgány nadále provádějí různé kontroly souladu u ročního výkazu emisí. Podle zpráv předložených podle článku 21 v roce 2018 všechny zúčastněné země zkontrolovaly úplnost u 100 % ročních výkazů emisí (s výjimkou Francie, kde to bylo 99 %, Spojeného království, kde to bylo 59 %, Španělska, kde to bylo 95 %, a Švédska, kde to byla 3 %). Ve zprávách se dále uvádí, že členské státy v průměru téměř u 80 % výkazů zkontrolují soulad s plány monitorování (všechny země) a zhruba u 74 % soulad s údaji o přidělených povolenkách (všechny země kromě Finska, Itálie, Malty, Norska a Švédska). Dvacet čtyři zemí uvedlo, že rovněž provádějí křížové kontroly s jinými údaji.

Na základě zpráv předložených členskými státy podle článku 21 v roce 2018 musely příslušné orgány v patnácti státech provést konzervativní odhad chybějících údajů u 131 zařízení. Nicméně 79 z nich bylo vykázáno Spojeným královstvím pro emise v letech před rokem 2017 na základě nově objevených dřívějších chyb. Po odečtení údajů Spojeného království od celkových údajů za rok 2017 byl konzervativní odhad proveden u 52 zařízení (zhruba 0,5 % z celkového počtu zařízení) ve srovnání s 57 zařízeními (0,5 %) v roce 2016 a 45 (0,4 %) v roce 2015. Vykázané množství souvisejících emisí v roce 2017 činilo 2,8 milionu tun CO2 (oproti 1,9 milionu tun v loňském roce a 8,3 milionu tun v roce předtím), což představuje přibližně 0,2 % celkových emisí (v porovnání s 0,1 % v roce 2016 a 0,5 % v roce 2015). Nejčastějším důvodem uvedeným pro provádění konzervativních odhadů bylo to, že do 31. března nebyl předložen výkaz emisí nebo že výkazy emisí nebyly plně v souladu s požadavky nařízení o monitorování a vykazování, respektive nařízení o akreditaci a ověřování.

Konzervativní odhady z důvodu chybějících údajů v oblasti letecké dopravy byly vykázány u 8 zemí a týkaly se 33 provozovatelů letadel (přibližně 6,1 % z celkového množství), a 0,8 % emisí v oblasti letecké dopravy. V loňském roce to bylo 18 provozovatelů letadel (3,5 %) vykázaných čtyřmi zeměmi.

Kontroly prováděné příslušnými orgány nadále významným způsobem doplňují práci ověřovatelů. V roce 2017 všechny země potvrdily, že u zařízení provádějí další kontroly. Většina zemí uvedla u provozovatelů letadel podobný přístup (všechny kromě Kypru, Itálie, Lichtenštejnska, Rumunska a Řecka). Většina zemí (všechny kromě Itálie, Lucemburska, Malty, Řecka a Švédska) uvedla, že v roce 2017 provedla u zařízení kontroly na místě.

Za rok 2017 bylo udělení pokuty za překročení emisí nahlášeno u 30 zařízení v devíti zemích (Belgie 1, Bulharsko 3, Česká republika 1, Francie 1, Itálie 8, Polsko 1, Portugalsko 1, Rumunsko 6 a Spojené království 8). V případě letecké dopravy byly pokuty za překročení emisí nahlášeny celkem u 61 provozovatelů letadel (Francie 1, Itálie 6, Litva 1, Německo 7, Nizozemsko 1, Polsko 1, Portugalsko 6, Spojené království 35 a Španělsko 3).

Devět zemí během vykazovaného období roku 2017 potvrdilo udělení sankcí (jiných než pokuty za překročení emisí). Nebyly vykázány žádné tresty odnětí svobody, ale 73 zařízením a 27 provozovatelům letadel byla zaslána formální upozornění a dopisy s posledním varováním a uděleny pokuty v celkové výši 37,8 milionu EUR 68 . 

Nejběžnějším oznamovaným přestupkem v roce 2017 bylo nenahlášení změn kapacity (24 případů), nepředložení ověřených ročních výkazů emisí v řádném termínu (23 případů), provozování bez povolení (17 případů) a nesplnění požadavku řádně schváleného plánu monitorování (11 případů).

Na počátku roku 2018 začal pátý cyklus hodnocení dodržování požadavků systému EU ETS. Cílem tohoto hodnocení je zjistit problémy s dodržováním požadavků systému EU ETS na úrovni zúčastněných zemí a podpořit je při zlepšování jejich provádění systému EU ETS tím, že se určí možnosti zlepšení, osvědčené postupy a potřeby odborné přípravy. Toto nové hodnocení bude vycházet z předchozího hodnocení provedeného v roce 2014 a z další práce v souvislosti s přezkumem dodržování provedené v letech 2015–2016 v rámci projektu na podporu monitorování, vykazování, ověřování a akreditace v systému EU ETS, při kterém byly zformulovány akční plány na podporu zúčastněných zemí při zajišťování jejich souladu s požadavky stanovenými v rámci systému EU ETS.

Klíčovou novinkou nového hodnocení je zkouška odborné způsobilosti, ve které je zástupce příslušného orgánu každé země požádán, aby přezkoumal ukázku plánu monitorování, roční výkaz emisí a další zprávy týkající se zařízení. Kromě toho bude analyzován soubor dokumentů týkajících se monitorování, vykazování, ověřování a akreditace v rámci systému EU ETS pro jedno konkrétní zařízení v každé zemi a zformulovány průzkumy specifické pro každou zemi, s cílem prohloubit pochopení postupů povolování, kontroly a vymáhání požadavků, jakož i monitorování, vykazování, ověřování a akreditace v rámci systému EU ETS.

10. ZÁVĚRY A VÝHLED DO BUDOUCNA

Nejdůležitější novinkou v průběhu uplynulého roku bylo přijetí ambiciózní reformy systému EU ETS pro příští obchodovací období. Reforma umožňuje, aby systém EU ETS přispíval k dosažení cílů EU v oblasti klimatu do roku 2030 a ke splnění závazků EU podle Pařížské dohody. Reformovaný systém ETS přinese do roku 2030 snížení emisí o 43 % při současném zajištění konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Kromě toho pomůže průmyslu a odvětví energetiky řešit náročné inovační a investiční úkoly spojené s přechodem na nízkouhlíkové hospodářství. Po přijetí revidovaného právního předpisu se důraz nyní přesunuje na provádění nových ustanovení před zahájením čtvrté fáze. Prováděcí práce, a zejména ty, které se týkají úniku uhlíku a přidělování bezplatných povolenek, jakož i inovačního fondu, jsou v plném proudu (viz dodatek 6).

Změny právních předpisů dohodnuté v posledních letech za účelem řešení přebytku povolenek také začínají přinášet své plody. Přebytek povolenek se zejména díky odložení dražeb již výrazně snížil a v roce 2017 dosáhl nejnižší úrovně od počátku třetí fáze. Zveřejnění ukazatele přebytku rezervy tržní stability, již druhé v  tomto roce, poprvé vyvolává převod povolenek do této rezervy. Spolu s opatřeními posilujícími reformovaný systém ETS to sníží dražební objem v prvních osmi měsících roku 2019 zhruba o 40 % ve srovnání s objemem za odpovídající období roku 2018. V důsledku toho, že výše povolenek, jež mají být do rezervy umístěny, se za prvních pět let jejího fungování zdvojnásobí, se všeobecně předpokládá, že přebytek v příštích letech bude nadále klesat. Pokrok dosažený v těchto oblastech se promítl do zvýšené důvěry účastníků trhu, jak naznačuje i posílený signál o ceně uhlíku za poslední rok.

Významného pokroku bylo dosaženo také v oblasti letecké dopravy. S cílem zachovat dosavadní dynamiku mezinárodního procesu zavedení celosvětového systému pro snižování emisí v oblasti letecké dopravy a usnadnit jeho budoucí provádění v EU byla oblast působnosti v letecké dopravě zahrnující pouze lety uvnitř EHP prodloužena do roku 2023. Zvýšila si také úroveň ambicí – od roku 2021 bude pro leteckou dopravu poprvé platit stejný lineární redukční koeficient jako pro zařízení, a emisní strop povolenek pro letectví se tak bude ročně snižovat o 2,2 %.

Architektura systému EU ETS i v pátém roce třetí fáze zůstává spolehlivá a svou účinnost prokázala správní uspořádání v členských státech. Se zavedením klasifikace emisních povolenek jakožto finančních nástrojů podle nových pravidel pro finanční trhy se navíc zvýšila celková úroveň transparentnosti, ochrana investorů a integrita trhu s uhlíkem. Přijetím změny směrnice o DPH na prodloužení uplatňování odchylky od mechanismu přenesení daňové povinnosti i na období po roce 2018 byl rovněž učiněn důležitý krok k pokračující ochraně evropského trhu s uhlíkem proti podvodům v oblasti DPH.

Posílený systém EU ETS také zvýrazňuje potřebu aktivní spolupráce s dalšími regulačními orgány a partnery mimo Evropu rozvíjejícími či zavádějícími trhy s uhlíkem.

Komise bude evropský trh s uhlíkem i nadále sledovat a na konci roku 2019 předloží další zprávu.

PŘÍLOHA 

Dodatek 1

Tabulka 1: Počet bezplatných povolenek přidělených na modernizaci odvětví energetiky

Tabulka 2: Maximální počet bezplatných povolenek za rok na základě odchylky od úplného dražení povolenek pro odvětví energetiky

Dodatek 2

Obrázek 1: Přehled dražeb všeobecných povolenek od roku 2013 do 30. června 2018

___ Dražební zúčtovací cena

. Poměr pokrytí

Number of bidders – počet uchazečů

Dodatek 3

Tabulka 1: Přehled výměny mezinárodních kreditů v období do konce června 2018

Dodatek 4

Tabulka 1: Prvky nabídky a poptávky v systému pro obchodování s emisemi

Tabulka 2: Harmonogram pro zveřejňování údajů

Dodatek 5

Tabulka 1: Rozhodnutí Evropského soudního dvora týkající se fungování systému EU ETS v období od července 2017 do června 2018

Dodatek 6

Tabulka 1: Aktuální stav provádění čtvrté fáze systému EU ETS

Dodatek 7

Tabulka 1: Příspěvky členských států do rezervy tržní stability v období leden až srpen 2019

(1)

V roce 2015 byly emise skleníkových plynů v EU již o 22 % pod úrovní roku 1990.

(2)

Podle vnitrostátních odhadů budou emise do roku 2020 dále klesat, má-li však být dosaženo cíle pro rok 2030, je třeba provádět další politiky.

(3)

COM (2015) 337, http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52015PC0337 .

(4)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814, Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 3.

(5)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2392 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění směrnice 2003/87/ES, aby nadále platila stávající omezení rozsahu činností v oblasti letectví a aby se připravilo provádění celosvětového tržního opatření od roku 2021, Úř. věst. L 350, 29.12.2017, s. 7.

(6)

Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů, Úř. věst. L 322, 7.12.2017, s. 3.

(7)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES, Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.

(8)

Zprávy uveřejněné v minulých letech jsou k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/clima/policies/ets_en#tab-0-1.

(9)

Nejzazším termínem pro použité údaje je 29. červen 2018.

(10)

Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2012, Úř. věst. C 158, 5.6.2012, s. 4.

(11)

Informace o veřejné konzultaci jsou k dispozici zde: https://ec.europa.eu/clima/consultations/public-consultation-establishment-innovation-fund_cs.

(12)

Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko.

(13)

Výjimka byla udělena pro účinné a udržitelné dálkové vytápění v členských státech, které měly v roce 2013 HDP na obyvatele v tržních cenách nižší než 30 % průměru EU (Bulharsko a Rumunsko). Tato výjimka se týká pouze 30 % dostupných finančních prostředků pro tyto členské státy.

(14)

Při odkazu na zprávy podle článku 21 se za „zúčastněné země“ nebo jen „země“ považuje 28 členských států EU a země Evropského hospodářského prostoru (Island, Norsko a Lichtenštejnsko).

(15)

Hodnoty emisí z biomasy jsou v systému EU ETS pokládány za nulové, to znamená, že emise musí být vykazovány, ale nemusí být pro ně odevzdávány žádné povolenky.

(16)

Zařízení kategorie C ročně vypouštějí více než 500 000 tun ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2e), zařízení kategorie B vypouštějí ročně 50 000 až 500 000 tun CO2e a zařízení kategorie A méně než 50 000 tun CO2e ročně. Dále se „zařízeními s nízkými emisemi“ rozumí podmnožina zařízení v rámci kategorie A, která ročně vypouštějí méně než 25 000 tun CO2e. Viz nařízení Komise (EU) č. 601/2012 ze dne 21. června 2012 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, Úř. věst. L 181, 12.7.2012, s. 30.

(17)

Nařízení Komise (EU) č. 601/2012 ze dne 21. června 2012 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, Úř. věst. L 181, 12.7.2012, s. 30.

(18)

Příkladem provozovatele letadel v obchodní letecké dopravě by byla letecká společnost přepravující cestující, která své služby poskytuje široké veřejnosti. Příkladem provozovatele letadel v neobchodní letecké dopravě by bylo letadlo v soukromém vlastnictví.

(19)

Nařízení Komise (EU) 2018/208 ze dne 12. února 2018, kterým se mění nařízení (EU) č. 389/2013 o vytvoření registru Unie, Úř. věst. L 39, 13.2.2018, s. 3.

(20)

Počet povolenek pro letectví uvedených do oběhu od roku 2013 je výsledkem přístupu zdola nahoru, počínaje bezplatným přidělováním (určeným na základě referenčních hodnot stanovených podle činností pro činnosti provozovatelů letadel uvnitř EHP). Počet dražených povolenek je pak odvozen na základě toho, že bezplatné povolenky (včetně zvláštní rezervy pro pozdější rozdělování mezi rychle rostoucí počet provozovatelů letadel a nové účastníky) by měly představovat 85 % z celkového objemu a dražby by měly činit 15 %.

(21)

Tyto aktualizované údaje zahrnují kromě přidělených bezplatných povolenek a vydražených povolenek také výměny mezinárodních kreditů.

(22)

Zahrnuje informace z kalendáře dražeb v oblasti letecké dopravy na rok 2018.

(23)

Uvedené údaje vycházejí z oznámení členských států přijatých do června 2018 a mohou se výrazně změnit v důsledku oznámení zaslaných v pozdějším termínu.

(24)

Původní množství před odečtením povolenek zmíněných v níže uvedené tabulce.

(25)

Rozhodnutí Komise 2013/448/EU, Úř. věst. L 240, 7.9.2013, s. 27.

(26)

Rozhodnutí Komise 2017/126/EU, Úř. věst. L 19, 25.1.2017, s. 93.

(27)

Rozsudek Soudního dvora ze dne 28. dubna 2016 ve spojených věcech C-191/14, C-192/14, C-295/14, C-389/14 a C-391/14 až C-393/14 Borealis Polyolefine GmbH a další v. Bundesminister für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft a další, EU:C:2016:311.

(28)

Rozhodnutí Komise (EU) 2017/2172 ze dne 20. listopadu 2017, kterým se mění rozhodnutí 2010/670/EU, pokud jde o použití nevyplacených výnosů z prvního kola výzev k podávání návrhů.

(29)

V souladu s rozhodnutím Komise 2010/670/EU musela být konečná investiční rozhodnutí pro projekty vybrané v rámci první výzvy přijata do konce roku 2016, zatímco u projektů vybraných v rámci druhé výzvy do konce června 2018.

(30)

Byly rovněž přijaty změny francouzského a španělského režimu.

(31)

https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/723181/Indirect_Cost_Compensation_EU_ETS_UK_Publication_2017_Revised.pdf

(32)

Na základě průměrného směnného kurzu EUR/GBP za rok 2017 ve výši 0,88723.

(33)

  https://www.strompreiskompensation.de/SPK/SharedDocs/news/SPK-Auswertungsbericht.html?__site=SPK  

(34)

https://www.cnc-nkc.be/sites/default/files/report/file/2018-08-13_rapportering_icl_2017_goedgekeurd_door_nkc_fr_en_nl.pdf

(35)

https://www.rvo.nl/subsidies-regelingen/subsidieregeling-indirecte-emissiekosten-ets

(36)

  http://www.lagie.gr/anakoinoseis/anakoinoseis/anakoinosi/article/1605/  

(37)

  http://ukmin.lrv.lt/lt/veiklos-sritvs/versloaplinka/pramone/valstybes-pagalba  

(38)

  http://www.envirofond.sk/_img/Prehlady/Dotacie/Dotacie_2017.pdf  

(39)

  https://www.ecologique-solidaire.gouv.fr/sites/default/files/Informations%20sur%20la%20compensation%20des%20coûts%20indirects%20en%20France.pdf  

(40)

https://tem.fi/documents/1410877/2414868/Päästökauppadirektiivin+mukaiset+tiedot+2017+maksetusta+kompensaatiotuesta/86ca7fc7-04f7-446b-843d-c4c6fb861386/Päästökauppadirektiivin+mukaiset+tiedot+2017+maksetusta+kompensaatiotuesta.pdf

(41)

  http://www.mincotur.gob.es/PortalAyudas/emisionesCO2/concesion/2017/Paginas/Resolucion.aspx and http://www.mincotur.gob.es/PortalAyudas/emisionesCO2/concesion/2017/Paginas/PropComplementaria.aspx

(42)

Důvodem pro porovnání prostředků vyplacených v roce 2017 s výnosy z dražeb za rok 2016 je to, že platby provedené v roce 2017 představují kompenzaci nepřímých nákladů vynaložených spotřebiteli na nákup elektrické energie v kalendářním roce 2016.

(43)

Objemy všeobecných povolenek byly určeny s ohledem na rozhodnutí č. 1359/2013/EU. Objemy povolenek pro letectví byly určeny s ohledem na rozhodnutí č. 377/2013/EU a nařízení (EU) č. 421/2014.

(44)

 Dřívější dražby povolenek ve třetí fázi byly provedeny v roce 2012 s ohledem na to, že v odvětví elektřiny je rozšířenou komerční praxí prodávat elektřinu dopředu (na základě forwardu) a nakupovat potřebné vstupy (včetně povolenek) současně s prodejem výstupů.

(45)

  http://ec.europa.eu/clima/policies/ets/auctioning/documentation_en.htm

(46)

Podrobnější informace o využití výnosů z dražeb členskými státy jsou k dispozici ve zprávě o pokroku opatření v oblasti klimatu z roku 2018: COM/2018/716 final, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=COM:2018:716:FIN

(47)

Údaje o HDP uvedené na: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tec00115  

(přístup v červenci 2018).

(48)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1359/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o změně směrnice 2003/87/ES za účelem vyjasnění ustanovení o harmonogramu dražeb povolenek na emise skleníkových plynů, Úř. věst. L 343, 19.12.2013, s. 1.

(49)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES, Úř. věst. L 264, 9.10.2015, s. 1.

(50)

C(2018) 2801 final, https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/ets/reform/docs/c_2018_2801_en.pdf

(51)

C(2017) 3228 final, https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/ets/reform/docs/c_2017_3228_en.pdf

(52)

C(2018) 2801 final, https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/ets/reform/docs/c_2018_2801_en.pdf

(53)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2392 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění směrnice 2003/87/ES, aby nadále platila stávající omezení rozsahu činností v oblasti letectví a aby se připravilo provádění celosvětového tržního opatření od roku 2021, Úř. věst. L 350, 29.12.2017, s. 7.

(54)

Tyto údaje neberou v úvahu provozovatele letadel, kteří ukončili činnost.

(55)

Do konce června 2018.

(56)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 377/2013/EU ze dne 24. dubna 2013, kterým se stanoví dočasná odchylka od směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství. Text s významem pro EHP, Úř. věst. L 113, 25.4.2013, s. 1.

(57)

COM(2015) 576 final, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1541700895441&uri=CELEX:52015DC0576.

(58)

https://ec.europa.eu/info/law/markets-financial-instruments-mifid-ii-directive-2014-65-eu/amending-and-supplementary-acts/implementing-and-delegated-acts_en

(59)

https://ec.europa.eu/info/law/market-abuse-regulation-eu-no-596-2014/amending-and-supplementary-acts/implementing-and-delegated-acts_en

(60)

Klasifikace emisních povolenek v rámci finančních nástrojů na úrovni EU podle směrnice MiFID II automaticky nevyžaduje (novou) právní klasifikaci povolenek podle vnitrostátního práva, jelikož se provádí pro účely nařízení EU o finančních trzích a jejím cílem není řešit právní povahu emisních povolenek (na základě soukromého práva) nebo způsob jejich vyúčtování.

(61)

Směrnice Rady (EU) 2018/1695 ze dne 6. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o dobu použití volitelného mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k dodání některého zboží a poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů a mechanismu rychlé reakce proti podvodům v oblasti DPH, Úř. věst. L 282, 12.11.2018, s. 5.

(62)

Šablony a metodické pokyny k nařízení o monitorování a vykazování a nařízení o akreditaci a ověřování jsou k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/clima/policies/ets/monitoring_en#tab-0-1.

(63)

Hlavním důvodem je to, že metodika založená na měření vyžaduje použití značných prostředků a know-how pro kontinuální měření koncentrace příslušných skleníkových plynů, které mnoho malých provozovatelů nemá.

(64)

Nařízení Komise (EU) č. 601/2012 požaduje, aby všichni provozovatelé dosahovali konkrétních minimálních úrovní přesnosti, přičemž větší zdroje emisí musí dosáhnout vyšších úrovní přesnosti (tj. vyžadujících spolehlivější údaje), zatímco u menších zdrojů se z důvodů nákladové efektivity uplatňují méně přísné požadavky.

(65)

Seznam Evropské spolupráce pro akreditaci obsahující přístupová místa pro přístup k vnitrostátním akreditačním orgánům akreditujícím ověřovatele pro systém EU ETS: http://www.european-accreditation.org/information/national-accreditation-bodies-having-been-successfully-peer-evaluated-by-ea  

(66)

V některých případech mohou země vykazovat několik regionálních/místních orgánů jako jeden příslušný orgán.

(67)

Tato celková částka nezahrnuje pokuty udělené odvětví letecké dopravy v Portugalsku, jelikož výše pokut nebyla dosud stanovena z důvodu probíhajících sankčních postupů.

(68)

Maďarsko využilo odchylku od článku 10c pouze v roce 2013.

(69)

Údaje o souladu za předchozí roky mohou být zpětně korigovány např. v důsledku opožděného podání.

(70)

Sdělení Komise C(2018) 2801 final ze dne 15.5.2018, k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/ets/reform/docs/c_2018_2801_en.pdf zveřejněné podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 ze dne 6.10.2015 („rozhodnutí o rezervě tržní stability“)