Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52018AE4092

    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III) [COM(2018) 465 final – 2018/0247 (COD)]

    EESC 2018/04092

    Úř. věst. C 110, 22.3.2019, p. 156–162 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    22.3.2019   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 110/156


    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III)

    [COM(2018) 465 final – 2018/0247 (COD)]

    (2019/C 110/28)

    Zpravodaj:

    Dimitris DIMITRIADIS

    Konzultace

    Evropský parlament, 2. 7. 2018

    Evropská komise, 12. 7. 2018

    Rada Evropské unie, 18. 7. 2018

    Právní základ

    Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

     

     

    Odpovědná specializovaná sekce

    Vnější vztahy

    Přijato ve specializované sekci

    23. 11. 2018

    Přijato na plenárním zasedání

    12. 12. 2018

    Plenární zasedání č.

    539

    Výsledek hlasování

    (pro/proti/zdrželi se hlasování)

    181/1/1

    1.   Závěry a doporučení

    1.1.

    Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III) na období 2021–2027.

    1.2.

    EHSV rovněž vítá prohlášení, že by NPP III měl přinést výsledky v ústředním bodě tohoto nástroje, což umožní větší zacílení celkových přídělů financování, které by měly odrážet závazky příjemců a pokrok při realizaci reforem. Použití ukazatelů výkonnosti přispěje k celkovému hodnocení NPP III a je v souladu s dřívějšími doporučeními Výboru týkajícími se NPP II (1).

    1.3.

    EHSV je přesvědčen, že zřízení nástroje předvstupní pomoci je v souladu s novou strategií Evropské komise týkající se západního Balkánu s názvem Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu, která byla zveřejněna dne 6. února 2018, a se šesti stěžejními iniciativami této strategie, jež sahají od posílení právního státu a upevnění spolupráce v oblasti bezpečnosti a migrace až po společné vyšetřovací týmy, Evropskou pohraniční a pobřežní stráž, rozšíření energetické unie EU na západní Balkán, snížení poplatků za roaming a zavedení širokopásmového připojení v tomto regionu (2). Je rovněž v souladu s politikou Evropské unie pro rozšíření s ohledem na možné budoucí přistoupení Turecka.

    1.4.

    EHSV znovu zdůrazňuje svůj postoj založený na článku 49 Smlouvy o Evropské unii, který stanoví, že každý evropský stát, který uznává hodnoty úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, a zavazuje se k jejich podpoře, může požádat o členství v Unii.

    1.5.

    EHSV vítá skutečnost, že referenční částka stanovená v návrhu nařízení o NPP III na období 2021 až 2027 bude podle návrhu Evropské komise činit přibližně 14,5 miliardy EUR.

    1.6.

    EHSV rovněž vítá skutečnost, že 25 % výdajů EU bude přispívat k cílům v oblasti klimatu.

    1.7.

    EHSV vítá skutečnost, že NPP III zavádí větší pružnost tím, že příděly pro partnery pevně nestanovuje od samého počátku. Programový rámec NPP by měl vycházet z měnících se potřeb a měl by zajistit rovnováhu mezi financováním založeným na předvídatelnosti a na výkonnosti.

    1.8.

    EHSV zdůrazňuje, že Evropská komise i kandidátské země a potenciální kandidátské země by měly v plném rozsahu přijmout připomínky vypracované v návaznosti na hodnocení NPP II v polovině období (3) i řadu předchozích doporučení EHSV (4).

    1.9.

    EHSV podtrhuje význam předvstupní pomoci pro prosazování hospodářských reforem a vytváření příznivého a předvídatelného podnikatelského prostředí za účelem podpory podnikání a zakládání podniků a s cílem napomoci růstu malých a středních podniků, a tudíž pro zvýšení konkurenceschopnosti, posílení hospodářského růstu a vytváření nových, důstojných pracovních míst.

    1.10.

    EHSV vyzdvihuje důležitost programů hospodářských reforem a významného zapojení sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti do procesu rozvoje a provádění těchto programů. EHSV požaduje přidělení většího množství finančních prostředků, včetně grantů pro organizace, na budování kapacit sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, aby byla zajištěna jejich efektivní účast na těchto procesech. Je třeba podporovat zlepšování kvality a náplně sociálního dialogu v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích.

    1.11.

    EHSV považuje financování z NPP III za důležité pro integraci ekonomik zemí západního Balkánu do EU.

    1.12.

    EHSV zastává názor, že pokrok při provádění reforem ze strany zemí, které jsou příjemci NPP, je pro čerpání (v rozmezí od 64,3 % do 88,9 % pro nástroj NPP II) a využívání těchto fondů nezbytný, a zdůrazňuje, že je třeba posílit kulturu spolupráce mezi příjemci z řad zemí západního Balkánu. Případ Turecka je mnohem složitější a choulostivější. Financování pro zemi, u níž nelze zcela vyloučit, že v ní nebude nadále docházet ke zhoršování občanských práv, vyžaduje obezřetnost a uplatňování zásady podmíněnosti.

    1.13.

    EHSV zdůrazňuje, že je nutné využít předvstupní pomoc k navýšení kapacity správních orgánů kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí, aby byly připraveny na budoucí využívání strukturálních fondů a na zapojení se do společné zemědělské politiky (SZP) EU.

    1.14.

    EHSV je pevně přesvědčen, že by EU měla zavést přísné a účinné mechanismy pro monitorování rozdělování předvstupní pomoci všem kandidátským zemím a potenciálním kandidátským zemím. Zvláště v případě Turecka by měla být věnována větší pozornost ukončení chronických zpoždění v různých odvětvích.

    1.15.

    Dle názoru EHSV bude muset být provádění NPP III urychleno, zejména v prvních letech, aby se zamezilo strukturálním prodlevám v uzavírání smluv a plnění a aby se postupně absorbovalo nynější zpoždění. Komise by měla věnovat zvláštní pozornost nepřímému řízení u příjemců. Hodnocení v polovině období ukázalo, že ačkoliv se dopad, pokud jde o zvýšení vlastní odpovědnosti, považuje za pozitivní, existují nedostatky v uzavírání smluv a velké prodlevy v plnění, zejména v Turecku.

    1.16.

    EHSV zdůrazňuje, že monitorování musí být prováděno na základě ukazatelů stanovených v návrhu Evropské komise. Vymezí se příslušné ukazatele výkonnosti, zahrnou se do programového rámce NPP a příjemcům finančních prostředků EU se uloží přiměřené požadavky na vykazování. Jako referenční bod pro posuzování výsledků pomoci z NPP III se použijí zprávy o rozšíření. Systém vykazování výkonnosti by měl zajistit, aby údaje pro monitorování provádění a výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas.

    1.17.

    EHSV je přesvědčen, že by Komise měla svá opatření pravidelně monitorovat a přezkoumávat pokrok v dosahování výsledků. Tato hodnocení posoudí vliv tohoto nástroje v praxi na základě příslušných ukazatelů a cílů a podrobné analýzy toho, nakolik lze nástroj považovat za relevantní, účelný a účinný a nakolik poskytuje dostatečnou přidanou hodnotu EU a je v souladu s dalšími politikami EU. Hodnocení budou zahrnovat získané poznatky k identifikaci nedostatků/problémů nebo potenciálu dalšího zlepšení opatření nebo jejich výsledků a k podpoře maximalizace jejich využití/dopadu.

    1.18.

    EHSV je pevně přesvědčen, že by měly být stanoveny referenční hodnoty a že je třeba mezi kandidátskými zeměmi a potenciálními kandidátskými zeměmi šířit osvědčené postupy za účelem zvýšení aktivního čerpání fondů v těchto zemích.

    1.19.

    EHSV zdůrazňuje, že nový návrh nařízení přikládá také význam posílení koordinace a spolupráce s dalšími dárci a finančními institucemi, včetně soukromého sektoru.

    1.20.

    EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby prozkoumala potenciál dlouhodobějšího výhledu při provádění. Tím se zvýší úroveň předvídatelnosti a uvolní se časový tlak, zejména v případech, kdy se ve stávajícím období nahromadí podstatná zpoždění.

    1.21.

    EHSV je si vědom toho, že je zapotřebí zlepšit celkovou kvalitu (pracovních) dokumentů, které tvoří podklady pro plánování přístupu v jednotlivých odvětvích, a také vyjasnit plánování odvětvového přístupu se všemi příslušnými stranami. Za tímto účelem doporučuje rovněž přijmout opatření, díky nimž by Evropská komise byla lépe schopna zahrnout horizontální otázky. Obecně je třeba posílit kapacity všech institucí zapojených do poskytování předvstupní pomoci. Sem by mělo patřit i přiměřené využívání technické pomoci na podporu těchto institucí v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích.

    1.22.

    EHSV se domnívá, že by NPP III měl být využit k tomu, aby široká veřejnost v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích lépe porozuměla základním hodnotám EU a také aby byla seznámena s přidanou hodnotou předvstupní pomoci. To by mělo být realizováno prostřednictvím grantových programů řízených delegacemi Evropské unie.

    1.23.

    EHSV vítá skutečnost, že předvstupní pomoc by měla být vázána na a) právní stát, b) řádnou správu věcí veřejných a základní práva, c) socio-ekonomický rozvoj, d) přijetí politik a acquis EU, e) dobré sousedské vztahy a usmíření a f) regionální spolupráci.

    2.   Právní stát, řádná správa věcí veřejných a základní práva

    2.1.

    EHSV zdůrazňuje, že mezi EU a všemi kandidátskými zeměmi a potenciálními kandidátskými zeměmi stále existují značné rozdíly v oblasti norem. V Turecku se situace jeví obtížnější než v minulosti, zejména po neúspěšném převratu v červenci 2016 a zavedení stanného práva.

    2.2.

    EHSV je přesvědčen, že by měly být nadále poskytovány investice z NPP III do projektů souvisejících s právním státem, které pomáhají zemím vytvořit silné a profesionální donucovací a justiční orgány, které jsou nezávislé a nepodléhají vnějším vlivům.

    2.3.

    EHSV je rovněž přesvědčen, že zvláštní pozornost by měla být věnována vytvoření účinného systému ochrany hranic, řízení migračních toků, prevence humanitárních krizí a poskytování azylu těm, kteří to potřebují. Jako velmi přínosná by se mohla ukázat technická pomoc z EU na podporu postupů řádné správy věcí veřejných v těchto oblastech. Navíc všechny kandidátské země a potenciální kandidátské země musí vytvořit mechanismy k předcházení organizovanému zločinu a zastavení terorismu a nedovoleného přistěhovalectví. Turecko by mělo projevit pevnější odhodlání k provádění dohody, kterou podepsalo s EU dne 28. března 2016 a jejímž cílem je zastavit tok nelegální migrace přes Turecko do Evropy (5).

    2.4.

    EHSV zdůrazňuje, že veřejný sektor ve všech kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích se stále potýká s problémy, jako je klientelismus, neprůhlednost, korupce a nerovnost.

    2.5.

    EHSV si je vědom skutečnosti, že ve všech kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích menšiny stále čelí mnoha problémům v důsledku diskriminačního chování a postojů.

    2.6.

    EHSV je pevně přesvědčen, že priorita by v rámci předvstupní pomoci měla být přiznána iniciativám, které reformují a odpolitizovávají veřejný sektor, prosazují transparentnost a odpovědnost, posilují elektronickou veřejnou správu a zlepšují řízení. V tomto ohledu by předvstupní pomoc měla být využita k vytvoření významných příležitostí pro to, aby se do utváření vládních politik zapojila co nejširší škála organizací občanské společnosti.

    2.7.

    EHSV je pevně přesvědčen, že by občanská společnost měla být uznána jako jedna z významných pojistek právního státu, a proto by iniciativy občanské společnosti měly být v rámci programů předvstupní pomoci upřednostněny.

    2.8.

    EHSV je rovněž přesvědčen, že by v rámci předvstupní pomoci měly být prioritou také instituce poskytující financování, které usnadňují a prosazují rovnost a respektují občanská práva.

    3.   Socio-ekonomický rozvoj

    3.1.

    EHSV uznává, že potřeba finanční pomoci těmto partnerským zemím se projevuje přetrvávající vysokou mírou nezaměstnanosti (podle údajů za první čtvrtletí 2018 dosahovala nezaměstnanost v Bývalé jugoslávské republice Makedonii 21,6 % a v Kosovu 35,3 % (*1)) a pomalým vyrovnáváním výše HDP na obyvatele se zeměmi EU.

    3.2.

    EHSV si je plně vědom skutečnosti, že s jevy, jako je chudoba, vysoká nezaměstnanost, neformální ekonomika, nízké mzdy, korupce, protiprávní jednání, emigrace kvalifikovaných pracovníků a odliv mozků se potýkají všechny partnerské země západního Balkánu (6) i Turecko.

    3.3.

    EHSV je přesvědčen, že ve všech partnerských zemích západního Balkánu a v Turecku má mimořádný význam vzdělávání, včetně rovného přístupu ke vzdělávacím systémům, a to z hlediska prosazování evropských hodnot, rozvíjení tolerance vůči menšinám, posilování rovnosti žen a mužů, překonávání předsudků a posilování sociální soudržnosti.

    3.4.

    EHSV je rovněž přesvědčen, že prostřednictvím NPP III musí být prováděna „agenda sociální soudržnosti“, a sice tím, že bude posílena účinnost a efektivita vzdělávacích systémů, čímž se bude řešit problém nedostatků v oblasti dovedností a nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, jakož i problémy na trhu práce vzniklé v důsledku digitálních a technologických změn v ekonomice. Větší finanční podpora programů odborného vzdělávání a učňovské přípravy a celoživotního učení a také užší zapojení sociálních partnerů a dalších příslušných organizací občanské společnosti do jejich přípravy by pomohly řešit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na trhu práce a snížit vysokou míru nezaměstnanosti a také počet neobsazených volných pracovních míst.

    3.5.

    EHSV zdůrazňuje, že je důležité prostřednictvím předvstupní pomoci vytvořit mechanismy pro boj proti chudobě a umožnit přístup na trh práce, zejména mladým lidem, ženám a příslušníkům menšinových skupin, a tím předcházet emigraci a odlivu mozků.

    3.6.

    EHSV se domnívá, že naprosto nezbytným předpokladem pro socio-ekonomický rozvoj je prohloubení a rozšíření sociálního dialogu. Sociální partneři musí mít významnou úlohu při navrhování a provádění politik.

    3.7.

    EHSV je pevně přesvědčen, že by při rozdělování předvstupní pomoci mělo u všech kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí být prioritou zlepšování schopnosti posilovat makroekonomickou stabilitu a podpora pokroku na cestě k fungujícímu tržnímu hospodářství se schopností vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními silami v rámci Unie. Nicméně zvláštní pozornost vyžaduje i úroveň podniků v rámci ekonomik příjemců NPP III. Podnikání, samostatná výdělečná činnost, malé a střední podniky a mikrofinancování by neměly být zanedbány.

    3.8.

    EHSV požaduje, aby byla zvláštní pozornost věnována zlepšování tržní orientace soukromého sektoru a konkurenceschopnosti soukromých podniků prostřednictvím rozdělování předvstupní pomoci.

    3.9.

    EHSV je přesvědčen, že by v rámci NPP III měly být poskytovány provozní granty organizacím občanské společnosti, které budou pokrývat alespoň 36 měsíců.

    3.10.

    EHSV se domnívá, že by dopad malých programů přerozdělování grantových prostředků, které byly v rámci NPP II zaměřeny na venkovské/lokální a malé organizace občanské společnosti, měl být ještě posílen, a to zejména prostřednictvím mnohem intenzivnějšího zapojení organizací občanské společnosti do všech fází plánování každého z těchto programů přerozdělování grantových prostředků.

    3.11.

    EHSV zdůrazňuje, že prostřednictvím institucí předvstupní pomoci je třeba poskytovat pomoc, pokud jde o usnadňování zavádění digitálních technologií a distribuce, ochranu životního prostředí a stanovování nejvyšších norem jaderné bezpečnosti.

    3.12.

    EHSV je rovněž přesvědčen, že co se týče získání předvstupní pomoci, měla by priorita být přiznána vytváření institucí prosazujících rovný přístup ke vzdělávání dětí, rozvoj odborného vzdělávání, zlepšování kvality vysokoškolského vzdělávání a pozvednutí celoživotního učení a zavádění mechanismů či ustavování orgánů, které budou řídit pracovněprávní vztahy, postupy kolektivního vyjednávání a řešení pracovněprávních sporů a strukturovaný dialog mezi sociálními partnery.

    4.   Přijímání politik a acquis EU

    4.1.

    EHSV je si vědom toho, že mezi normami EU a normami platnými v jednotlivých kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích existují velké rozdíly.

    4.2.

    EHSV je přesvědčen, že je třeba přikládat význam podpoře sladění norem, politik a postupů kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí s normami, politikami a postupy Unie, včetně pravidel státní podpory.

    4.3.

    EHSV zdůrazňuje, že kandidátské země a potenciální kandidátské země se vedle toho, že budou muset sladit své právní předpisy s legislativní částí acquis communautaire, budou muset seznámit s politikami, jež se v současné době v rámci EU projednávají a připravují, jako je například evropský pilíř sociálních práv, rozvojové cíle tisíciletí OSN a Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 a také spolupráce mezi členskými státy EU týkající se přílivu uprchlíků a migrantů a integrované ochrany hranic, a případně s těmito politikami sladit své předpisy.

    5.   Dobré sousedské vztahy a usmíření

    5.1.

    V kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích západního Balkánu a v Turecku jsou stále patrné rány z válek a konfliktů, etnická nenávist, iredentistická hnutí a zamrzlé konflikty, které mohou opět propuknout. Je nezbytné důrazně vybízet k urovnání nejnaléhavějších dvoustranných záležitostí před vstupem těchto zemí do EU, tento proces by se však mohl protáhnout, pokud by byl kladen důraz na vyřešení veškerých zbývajících problémů. Podpora obnovy jejich obchodních a dalších hospodářských vztahů by mohla přispět k řešení konfliktů a k hospodářskému růstu.

    5.2.

    EHSV vítá iniciativy ze strany státních vzdělávacích a kulturních institucí, akademické obce a organizací občanské společnosti v oblasti usmíření, zajištění dobrých sousedských vztahů a zaujímání kritického pohledu na události minulosti.

    5.3.

    EHSV zdůrazňuje, že integraci by mělo napomoci posílení kapacit organizací občanské společnosti a sociálních partnerů, včetně profesních sdružení, a podpora vytváření sítí – a to na všech úrovních – mezi organizacemi sídlícími v EU a organizacemi sídlícími v přijímajících zemích.

    5.4.

    EHSV je přesvědčen, že NPP III by měl poskytovat finanční prostředky organizacím občanské společnosti usilujícím o zlepšení občanského prostoru pro angažovanost a účast. Podpora pro infrastrukturu občanské společnosti a regionální tematické platformy a sítě občanské společnosti by měla být v NPP III rozšířena.

    6.   Regionální spolupráce

    6.1.

    K rozvoji a propojení tohoto regionu by měly přispět energetické a dopravní sítě. Zajistilo by se tím, že občané kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí západního Balkánu a Turecka získají jasnou představu o tom, jaké sociální, hospodářské a environmentální výhody přistoupení k EU přinese. Například energetická účinnost a úspory energie podněcují hospodářskou činnost podniků a vytváření zelených, ale i tradičních pracovních míst.

    6.2.

    EHSV je přesvědčen, že priorita v rámci předvstupní pomoci by měla být přiznána institucím a iniciativám, které vytvářejí vazby mezi kandidátskými zeměmi a potenciálními kandidátskými zeměmi v oblasti energetiky, komunikace, digitalizace, inovací, dopravy a ochrany životního prostředí. Za příklad dobré praxe může posloužit případ spolupráce mezi městy Kula v Bulharsku a Boljevac v Srbsku, které si přály zakoupit specializovaná vozidla, sledovací bezpilotní letecké prostředky (drony) a osobní ochranné prostředky pro boj proti lesním požárům (7).

    6.3.

    EHSV podporuje Smlouvu o Dopravním společenství, již EU a kandidátské země a potenciální kandidátské země západního Balkánu podepsaly dne 12. července 2017, a vyzývá smluvní strany, aby ji dále rozvíjely. V tomto ohledu by měly Evropská komise, Evropská investiční banka a partnerské země západního Balkánu soustředit své investice do propojení hlavní sítě TEN-T EU a západobalkánské infrastruktury. Proto je teď nezbytný společný program, v němž budou identifikovány dostupné finanční prostředky a bude stanoven společný časový plán.

    6.4.

    Vylepšením infrastruktury se sníží náklady na dopravu a energii a usnadní se rozsáhlé investice do této oblasti a také obchod v rámci tohoto regionu. Podpora digitalizace a postupného snižování poplatků za roaming na západním Balkáně navíc přispěje k rozvoji podnikání, zvýšení produktivity a zkvalitnění života. Nedostatečná infrastruktura však není hlavní překážkou spolupráce mezi partnerskými zeměmi západního Balkánu. Rozsah a obsah spolupráce omezuje nepřátelství z minulosti a nevyřešené vzájemné spory. To by mohlo být částečně odstraněno prostřednictvím podpory projektů přeshraniční spolupráce v rámci NPP.

    6.5.

    Je třeba využít sdělovací prostředky i jiné formy komunikace ke zvýraznění přítomnosti a významu činnosti EU v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích. Mimoto by v průběhu celého procesu přistoupení k EU měly být rozvíjeny dovednosti úředníků na místní úrovni v oblasti řízení a realizace projektů.

    7.   Konkrétní připomínky k návrhu nařízení o NPP III

    7.1.

    EHSV chápe tento návrh tak, že navazuje na úspěchy dosažené a poznatky získané během předchozích programových období, a považuje jej za vhodný pro plnění jeho cílů. Znovu však opakuje, že kandidátské země a potenciální kandidátské země čelí poněkud odlišným výzvám ve srovnání s členskými státy, a je proto velmi důležitá značná flexibilita.

    7.2.

    EHSV plně schvaluje stanovené cíle NPP III, chce však zdůraznit, že přímé účinky je v krátkodobém výhledu obtížné sledovat. Doporučuje proto, aby přidaná hodnota budoucích intervencí byla důkladně posuzována z hlediska míry angažovanosti, politické závažnosti a přínosnosti pro zájmy většiny příjemců. Měla by být oceněna skutečnost, že rozpočtová podpora poskytnutá ve stávajícím programovém období byla v přijímajících zemích (např. v Srbsku, Černé Hoře a Albánii) katalyzátorem institucionálních změn a posílení politického dialogu.

    7.3.

    S vědomím obtížnosti situace velké většiny příjemců EHSV doporučuje, aby byla zavedena dostatečná zjednodušení v souvislosti se stanovením požadavků na dokumenty a aby hlavní pozornost byla věnována podpoře a zajištění toho, že příjemci budou mít pocit spoluodpovědnosti za výsledky. Proto by úsilí o další rozvoj režimu nepřímého řízení s přijímajícími zeměmi mělo pokračovat, a to ruku v ruce s opatřeními na budování kapacit, které by pomohly zúčastněným stranám konstruktivně se zapojit do celkového procesu programování.

    7.4.

    EHSV považuje za nutné posílit doplňkovost NPP III s opatřeními v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích financovanými z jiných zdrojů.

    7.5.

    EHSV navrhuje přijmout v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích v rámci procesu vyjednávání zvláštní opatření na celostátní úrovni k překonání chronických zpoždění, problematických míst a neúčinnosti, jejichž výskyt byl zaznamenán během současného programového období. Samozřejmě je třeba mít na paměti poměrně omezený objem finančních prostředků NPP ve srovnání se státními rozpočty některých příjemců a potřebu stálého konsensu mezi Evropskou komisí a vnitrostátními institucemi těchto zemí a tyto zřetele by měly tvořit základ politického dialogu.

    8.   Osvědčené postupy

    8.1.

    Šablony žádostí: je zapotřebí další zjednodušení a zejména jednotnost v rámci NPP, a to i ve vztahu k dalším dárcům a požadavkům vnitrostátních právních předpisů. Existuje příliš mnoho pokynů a instrukcí – je možné je ještě více sjednotit, přičemž podrobnosti je možné shrnout následně v samostatné kapitole.

    8.2.

    Je třeba zlepšit kvalifikaci, znalosti a dovednosti veřejných zadavatelů, a to včetně kontrolních/auditních orgánů, a to zejména v případech, kdy určitá záležitost vyžaduje výklad a je zapotřebí mnoho času na odpověď.

    8.3.

    U některých grantových režimů je stanoveno příliš mnoho požadavků na analýzu projektového prostředí, situaci v regionech atd., což je pro běžné žadatele velmi náročné. Mohlo by to fungovat opačně. Zadávající správní orgány by si mohly najímat odborníky, kteří by takové analýzy provedli a posoudili životaschopnost projektu.

    8.4.

    Uživatelsky vstřícnější přístup k žadatelům: dokumentace žádosti mohou být předem prozkoumány pracovníky příslušných správních orgánů (nebo poskytovateli technické pomoci) nebo s nimi zkonzultovány a měl by být poskytnut dodatečný čas pro splnění administrativních požadavků.

    8.5.

    Změny ve smlouvě: je třeba zajistit flexibilitu a rychlejší zpracování. Vymezení programu trvá obvykle jeden až dva roky a následný postup podávání žádosti je zdlouhavý. Bude proto třeba zavést flexibilní prostředky na změnu smluv.

    8.6.

    Vztahy s veřejností, značka a viditelnost nástroje: požadavky v této oblasti lze zjednodušit a optimalizovat. Mimoto je nutné zvýšit viditelnost projektů financovaných z prostředků EU.

    8.7.

    Odvětvové a projektové dokumentace týkající se cílových hodnot ukazatelů by měly být upraveny tak, aby byly synchronizovány se skutečným prováděcím obdobím.

    8.8.

    Smlouvy o provádění odvětvových reforem napomáhají provádění politických reforem a dosažení výsledků specifických pro dané odvětví. Možná opatření v rámci NPP III zahrnují: zapojení kvalifikovaných pracovníků do provozní struktury; zajištění přiměřené a trvalé technické podpory pro provozní strukturu. Mělo by se zajistit, aby klíčové zúčastněné strany měly větší pocit spoluodpovědnosti za tento proces. Problémy v oblasti programování: v důsledku časové posloupnosti zakázek v rámci programu může dojít k nesplnění termínu zakázky, což může v procesu provádění následně vést k mnoha problémům.

    8.9.

    Potenciální rizika, jež se vyskytla během vykazovaného období nástroje NPP II, ukázala, že je třeba zaručit závazek a účinnou mezirezortní spolupráci a koordinaci. Je tomu tak vzhledem ke složitosti intervencí a sdílené odpovědnosti konkrétních vnitrostátních institucí, a to s ohledem na skutečnost, že za plánované reformy jsou odpovědné různé útvary vládních orgánů.

    8.10.

    Problémy během přípravy zadávání veřejných zakázek/uzavírání smluv na úrovni projektů spočívají především v obtížích spojených s plněním stanovených předpokladů, ve výzvách spojených s koordinací s dalšími souvisejícími projekty/zakázkami a určením jejich časové posloupnosti, ale také v nedostatečné kapacitě pro včasnou přípravu kvalitní zadávací dokumentace.

    8.11.

    Z hlediska zadávání veřejných zakázek mají klíčový význam tyto získané poznatky, jimž by měla být věnována další pozornost: nedostatečná kapacita v důsledku fluktuace zaměstnanců v institucích přijímající země; nízká kvalita dokumentace předkládaná ze strany příjemců; nedostatek vlastních praktických odborných znalostí pro přípravu složitých projektů; potřeba posílení pocitu spoluodpovědnosti klíčových zúčastněných stran za daný proces; náročné určování časového sledu smluv v rámci programu, kvůli čemuž může dojít k porušení smlouvy nebo lhůty pro provedení; včasné plnění nezbytných podmínek atd.

    8.12.

    Problémem, který se vyskytuje často, je nesoulad mezi ukazateli uvedenými v původních odvětvových/projektových dokumentacích a následnými hodnotami do konce sledovaného období. Také kvalita a rozsah ukazatelů jsou v některých případech nedostatečné, což brání účinnému sledování provádění programu.

    8.13.

    Obsah některých smluv spravovaných decentralizovanými orgány závisí na výsledcích předchozích smluv, které uzavřeli ústřední veřejní zadavatelé. Existuje tudíž nebezpečí, pokud jde o včasné zadávání veřejných zakázek a plnění smluv spravovaných decentralizovanými orgány.

    V Bruselu dne 12. prosince 2018.

    předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

    Luca JAHIER


    (1)  Stanovisko EHSV věnované nástroji předvstupní pomoci/evropskému nástroji sousedství (Úř. věst. C 11, 15.1.2013, s. 77).

    (2)  Hlavní zásady strategie EU týkající se zemí západního Balkánu stanovila Komise ve svém sdělení ze dne 6. února 2018 Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu, COM(2018) 65 final.

    (3)  https://ec.europa.eu/europeaid/evaluation-instrument-pre-accession-assistance-ipa-ii-draft-report_en.

    (4)  Viz odkaz v poznámce pod čarou 1.

    (5)  http://www.europarl.europa.eu/legislative-train/theme-towards-a-new-policy-on-migration/file-eu-turkey-statement-action-plan.

    (*1)  Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

    (6)  Stanovisko EHSV Hospodářská a sociální soudržnost a evropská integrace zemí západního Balkánu – výzvy a priority (Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 15).

    (7)  https://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/3/2018/EN/C-2018-3051-F1-EN-MAIN-PART-1.PDF.


    Top