EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.6.2017

COM(2017) 321 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění makrofinanční pomoci třetím zemím v roce 2016

{SWD(2017) 233 final}

OBSAH

1.    Úvod    

2.    Souvislosti    

2.1    Vývoj v posledních několika letech    

2.2    Zlepšení, pokud jde o fungování nástroje makrofinanční pomoci    

3.    Operace makrofinanční pomoci v roce 2016    

3.1    Přehled    

3.2    Jednotlivé operace v přijímajících zemích v roce 2016    

3.2.1    Gruzie    

3.2.2    Jordánsko    

3.2.3    Kyrgyzská republika    

3.2.4    Moldavsko    

3.2.5    Tunisko    

3.2.6    Ukrajina    

4.    Zajišťování náležitého využití prostředků makrofinanční pomoci: operační hodnocení a hodnocení ex post    

4.1    Operační hodnocení    

4.2    Hodnocení ex post    

5.    Žádosti o pomoc a budoucí návrhy Komise – rozpočtová situace    

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění makrofinanční pomoci třetím zemím v roce 2016

1.    Úvod

Makrofinanční pomoc je finanční nástroj EU 1 , jenž má svou koncepcí řešit výjimečné potřeby vnějšího financování v zemích, které jsou geograficky, hospodářsky a politicky blízké EU. Cílem tohoto nástroje je obnovit makroekonomickou a finanční stabilitu kandidátských a potenciálních kandidátských zemí a zemí evropského sousedství a zároveň podpořit makroekonomické ozdravné programy a strukturální reformy.

Makrofinanční pomoc je nástrojem na podporu platební bilance, který je podmíněný existencí ozdravného a reformního programu dohodnutého s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a který tento program doplňuje. Makrofinanční pomoc je poskytována buď formou úvěrů, na něž si Komise na kapitálových trzích půjčí nezbytné prostředky a dále je zapůjčí přijímající zemi, nebo (za určitých okolností) formou grantů financovaných z rozpočtu EU.

Podmínkou makrofinanční pomoci jsou dodržování lidských práv a účinné demokratické mechanismy v přijímající zemi. Pomoc se vydává v tranších přísně vázaných na úspěšné provádění striktních reformních opatření, která mají ekonomiku přijímající země dovést zpět na cestu dlouhodobé udržitelnosti. Makrofinanční pomoc tímto způsobem doplňuje běžnou pomoc, již EU poskytuje v rámci spolupráce, a přispívá k obecnějšímu cíli, jenž spočívá v zachování stability a v podpoře prosperity za hranicemi EU.

Rok 2016 se vyznačoval pokrokem v provádění stávajících programů makrofinanční pomoci Gruzii, Kyrgyzské republice, Tunisku a Ukrajině, ačkoli řada úhrad musela být odložena z důvodů, které jsou mimo kontrolu EU. V návaznosti na přetrvávající složitou politickou a ekonomickou situaci v některých sousedních zemích byly také schváleny dvě navazující operace pro Tunisko a Jordánsko a nová operace pro Moldavsko, již Komise navrhla dne 13. ledna 2017. Nová operace v Moldavsku je do této zprávy zahrnuta proto, že v roce 2016 byla vykonána značná část přípravných prací.

Tato výroční zpráva byla vypracována v souladu s informačními povinnostmi Komise, jež jsou stanoveny v jednotlivých rozhodnutích Rady a společných rozhodnutích Evropského parlamentu a Rady souvisejících s operacemi makrofinanční pomoci. Je doplněna pracovním dokumentem útvarů Komise, v němž jsou obsaženy podrobnější informace o makroekonomických souvislostech a o provádění jednotlivých operací makrofinanční pomoci, jakož i příslušné analýzy.

2.    Souvislosti

2.1    Vývoj v posledních několika letech

Makrofinanční pomoc se v posledních letech stává stále důležitějším nástrojem v sadě nástrojů vnější politiky EU. V situaci, kdy v sousedství EU přetrvává makroekonomická a politická nestabilita, je makrofinanční pomoc obecně přijímána jako účinný nástroj pro reakci na krize, jenž Evropské unii umožňuje viditelně a pružně zasahovat, navíc se značným politickým dosahem. To potvrzují i neustále se zvyšující poptávka po makrofinanční pomoci v posledních osmi letech a související zvýšení objemu poskytnuté pomoci, který v období od roku 2009 dosáhl 5,1 miliardy EUR, zatímco v období 2000–2008 na závazky připadly prostředky ve výši 1,5 miliardy EUR.

Po prvním nárůstu počtu a objemu operací, k němuž došlo v době po celosvětové hospodářské a finanční krizi z let 2008–2009 2 , se makrofinanční pomoc využívá v ještě větší míře od roku 2013. Po roce 2012 vedly ke zvýšené poptávce po makrofinanční pomoci politické a hospodářské otřesy v partnerských zemích arabského Středomoří. V této souvislosti o pomoc požádaly Egypt, Jordánsko a Tunisko. V roce 2014 byla mezitím aktivována makrofinanční pomoc v bezprecedentním měřítku v souvislosti s konfliktem na východě Ukrajiny a s výrazným zhoršením hospodářské a finanční situace v této zemi. V letech 2014 a 2015 byla Ukrajině v rámci tří operací makrofinanční pomoci poskytnuta částka v celkové výši 3,4 miliardy EUR, což je největší finanční pomoc, jaká kdy byla v tak krátké době přidělena zemi, která není členem EU.

2.2    Zlepšení, pokud jde o fungování nástroje makrofinanční pomoci

Při přetrvávající geopolitické a ekonomické nestabilitě v sousedství EU je pravděpodobné, že makrofinanční podpora EU bude ve velké míře potřeba i v příštích letech. Komise proto v rámci přezkumu víceletého finančního rámce EU na období 2014–2020 provedeného v polovině tohoto období navrhla účinnější nástroj makrofinanční podpory 3 . Cílem jejího návrhu ze dne 14. září 2016 je zvýšit dotaci Záručního fondu pro vnější vztahy 4 , a navýšit tak roční úvěrovou kapacitu makrofinanční pomoci ze současných 500 milionů EUR na 2 miliardy EUR.

Nejnovější zkušenosti, zejména potřeba neprodleně zahájit nové operace makrofinanční pomoci na Ukrajině v letech 2014 a 2015, navíc opět zdůraznily, že je nutné zajistit, aby mohla být makrofinanční pomoc jakožto nástroj pro naléhavou pomoc rychle mobilizována v reakci na krizové situace. Zrychlit rozhodování bylo jedním z hlavních cílů návrhu rámcového nařízení o obecných ustanoveních pro makrofinanční pomoc třetím zemím, který předložila Komise v roce 2011 5 . Návrh však nebyl schválen Evropským parlamentem a Radou (spolunormotvůrci) a Komise jej následně vzala zpět. Rozhodnutí o makrofinanční pomoci jsou tak ve výsledku i nadále přijímána v rámci řádného legislativního postupu. Evropský parlament a Rada se snažily rozhodování v rámci řádného legislativního postupu zrychlit. To platilo zejména v případě poslední operace makrofinanční pomoci na Ukrajině, jež byla v roce 2015 přijata během tří měsíců a několika málo dní. Prostor pro urychlení, pokud jde o přijímání rozhodnutí o makrofinanční pomoci v rámci řádného legislativního postupu, však zůstává omezený.

V návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí další makrofinanční pomoci Tunisku ze dne 12. února 2016 zapracovala Komise do textu používaného u předchozích návrhů sedm technických změn obecně použitelných pro jakoukoli zemi. Evropský parlament a Rada přijaly pět z nich, jež se týkají následujících specifických aspektů provádění rozhodnutí o makrofinanční pomoci Komisí:

·maximální průměrné splatnosti úvěrů makrofinanční pomoci,

·plnění podmínek makrofinanční pomoci,

·uvolňování úhrad makrofinanční pomoci,    

·ochrany finančních zájmů EU,

·operačních hodnocení.

Uvedené změny se nedotkly hlavních charakteristik nástroje makrofinanční pomoci, jejich účelem bylo spíše na základě zkušeností Komise obecně sladit technické pasáže rozhodnutí se zavedenými a schválenými postupy řízení operací makrofinanční pomoci. Záměrem bylo také jasněji formulovat určitá ustanovení nebo je pozměnit podle konkrétních doporučení Účetního dvora. Komise se s Radou a Parlamentem dohodla na tom, že uvedených pět změn bude začleněno do rozhodnutí o makrofinanční pomoci Jordánsku ze dne 14. prosince 2016 6 , které nyní tvoří základ pro budoucí rozhodnutí o makrofinanční pomoci.

Komise bude dále komunikovat s Evropským parlamentem a Radou a zkoumat způsoby, jak stávající rozhodovací proces zefektivnit.

3.    Operace makrofinanční pomoci v roce 2016

3.1    Přehled

Stav provádění programů makrofinanční pomoci ke konci roku 2016:

-Gruzie: EU v srpnu 2013 schválila operaci makrofinanční pomoci Gruzii ve výši až 46 milionů EUR 7 , která měla být vyplacena ve dvou stejných tranších po 23 milionech EUR. Vyplacení první tranše proběhlo v roce 2015, a to následovně: v lednu bylo vyplaceno 13 milionů EUR ve formě grantů a v dubnu pak 10 milionů EUR ve formě úvěrů. Vyplacení druhé tranše (10 milionů EUR ve formě grantů a 13 milionů EUR ve formě úvěrů) bylo odloženo kvůli nedostatečnému pokroku v programu, jenž byl v červenci 2014 dohodnut s MMF. Poté co Výkonná rada MMF dne 12. dubna 2017 schválila nový program rozšířené finanční facility ve výši 285 milionů USD, přistoupila Komise k vyplacení druhé tranše makrofinanční pomoci v květnu 2017.

-Jordánsko II: Dne 14. prosince 2016 Evropský parlament a Rada přijaly rozhodnutí 8 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánsku („MFA II“) ve výši až 200 milionů EUR. Předmětná pomoc má navazovat na operaci ve výši 180 milionů EUR dokončenou v roce 2015 a má být realizována výhradně formou úvěrů.. Vyplacení uvedené částky ve dvou stejně velkých tranších je plánováno během roku 2017.

-Kyrgyzská republika: Operace makrofinanční pomoci schválená v říjnu 2013 9 se skládala z 15 milionů EUR ve formě úvěrů a z 15 milionů EUR ve formě grantů. Operace byla v roce 2016 dokončena vyplacením druhé tranše ve dvou splátkách, a to následovně: v únoru 2016 bylo vyplaceno 5 milionů EUR ve formě grantů a v dubnu 2016 pak 10 milionů EUR ve formě úvěrů.

-Tunisko I a II: V prosinci 2013 předložila Komise návrh na poskytnutí makrofinanční pomoci Tunisku („MFA I“) do výše 250 milionů EUR ve formě úvěrů. Evropský parlament a Rada však v rámci změn návrhu zvýšily uvedenou částku na 300 milionů EUR a v květnu 2014 přijaly příslušné rozhodnutí 10 . Po vyplacení prvních dvou tranší po 100 milionech EUR v roce 2015 nemohla EU kvůli tomu, že se tuniské orgány zpozdily v provádění dohodnutých politických opatření, vyplatit třetí, poslední tranši programu v roce 2016, jak bylo původně naplánováno. Dne 6. července 2016 schválila EU další makrofinanční pomoc Tunisku do výše 500 milionů EUR ve formě úvěrů 11 . Na základě souhlasu členských států došlo 27. dubna 2017 k podpisu memoranda o porozumění a dohody o mechanismu úvěrů.

-Ukrajina III: Jedná se o třetí operaci od roku 2014, jež bude na Ukrajině provedena. Její maximální výše je stanovena na 1,8 miliardy EUR a operace bude realizována ve formě úvěrů. .Evropský parlament a Rada ji schválily v dubnu 2015. Makrofinanční pomoc, již Evropská unie poskytla Ukrajině od začátku krize, tak v součtu třetí operace makrofinanční pomoci se dvěma operacemi, jež byly provedeny od května 2014 do dubna 2015 12 , dosáhla celkové výše 3,4 miliardy EUR. Po vyplacení první tranše (ve výši 600 milionů EUR) v červenci 2015 bylo uvolnění druhé tranše operace v hodnotě 600 milionů EUR na dlouhou dobu pozdrženo kvůli nedostatečnému pokroku v řadě dohodnutých reformních opatření. K jejímu vyplacení nicméně došlo v dubnu 2017 v reakci na opatření, která ukrajinské orgány přijaly na konci roku 2016 a začátkem roku 2017 s cílem řešit některé otevřené otázky, a na to, že Ukrajina celkově uspokojivým způsobem pokračovala v provádění programu makrofinanční pomoci. Uvolnění třetí tranše ve výši 600 milionů EUR se očekává během roku 2017. 

Na základě žádosti Moldavské republiky Komise dne 13. ledna 2017 navíc přijala návrh programu makrofinanční pomoci do výše 100 milionů EUR na podporu této země, jež se potýkala se stále složitější ekonomickou a finanční situací. Navržená makrofinanční pomoc EU, jejíž přijetí Evropským parlamentem a Radou se očekává v polovině roku 2017, by se měla skládat ze 40 milionů EUR ve formě grantů a 60 milionů EUR ve formě úvěrů a měla by být vyplacena v letech 2017 a 2018 ve třech tranších. Vyplacení těchto částek bude striktně záviset na tom, zda bude Moldavsko dosahovat uspokojivého pokroku v programu MMF a zda bude dodržovat konkrétní podmínky v oblasti politiky, na nichž se dohodne s EU v memorandu o porozumění. 

3.2    Jednotlivé operace v přijímajících zemích v roce 2016

3.2.1    Gruzie

V srpnu 2013 přijala EU program makrofinanční pomoci Gruzii do výše 46 milionů EUR, z poloviny ve formě grantů a z poloviny ve formě úvěrů, která měla být vyplacena ve dvou stejně velkých tranších. Na základě uzavření dohody o pohotovostním úvěru ve výši 154 milionů USD mezi Gruzií a MMF v červenci 2014 byly v prosinci 2014 podepsány memorandum o porozumění, dohoda o mechanismu úvěrů a grantová dohoda a v příslušných případech ratifikovány gruzínským parlamentem.

První tranše makrofinanční pomoci byla vyplacena v lednu 2015 (13 milionů EUR ve formě grantů) a v dubnu 2015 (10 milionů EUR ve formě úvěrů) na základě uspokojivého pokroku Gruzie v programu MMF. Gruzínské orgány provedly všechna důležitá politická opatření, která byla v memorandu o porozumění stanovena jako podmínka pro uvolnění druhé tranše ve výši 10 milionů EUR ve formě grantů a 13 milionů EUR ve formě úvěrů, avšak vyplacení tranše bylo odloženo kvůli problémům s prováděním programu MMF. Dne 12. dubna 2017 nicméně Výkonná rada MMF pro Gruzii schválila novou dohodu o rozšířené finanční facilitě ve výši 285 milionů USD, a Komise se tak rozhodla vyplacení druhé tranše makrofinanční pomoci provést v květnu 2017. Gruzínské orgány rovněž projevily zájem o možnou navazující operaci makrofinanční pomoci, jež by doplnila prostředky od MMF.

Gruzie se v roce 2016 i nadále potýkala se špatnou zahraniční situací, která zapříčinila snížení vývozu a remitencí, a tím i poměrně slabý růst HDP, přibližně ve výši 2,7 %. Vlivem nižších příjmů, než jaké se očekávaly, a nárůstu výdajů před parlamentními volbami, které se konaly v říjnu 2016, se tak v Gruzii zvýšil rozpočtový schodek. V posledních dvou letech došlo k výrazné depreciaci gruzínské měny lari, jež mezi listopadem 2014 a prosincem 2016 oslabila vůči americkému dolaru o 50 %. Zvýšila se vnější zranitelnost Gruzie – schodek běžného účtu dosáhl na konci roku 2016 odhadem 13,3 % HDP a zahraniční dluh činil přibližně 108 % HDP. V situaci, kdy 80 % veřejného dluhu je v cizí měně, vedlo oslabování lari rovněž ke zvýšení poměru veřejného dluhu k HDP, ačkoli veřejný dluh vyjádřený v amerických dolarech zůstal víceméně nezměněn. Úroveň devizových rezerv byla poměrně stabilní (2,8 miliardy USD na konci prosince 2016 oproti 2,7 miliardy USD v prosinci 2014) a pokrývala přibližně čtyři měsíce předpokládaného dovozu v roce 2017. Gruzínský finanční systém celkově zůstává zdravý a dobře vybavený kapitálem, a to především díky uvážlivému dohledu a regulaci ze strany centrální banky.

3.2.2    Jordánsko

Z důvodu prohlubující se nestability v regionu, jež měla negativní dopad na jordánskou ekonomiku, požádaly jordánské orgány 3. března 2016 o druhý program makrofinanční pomoci. Komise na konferenci na podporu Sýrie a okolního regionu, jež se konala v Londýně dne 4. února 2016, přislíbila podporu ve výši 2,4 miliardy EUR. Dne 29. června 2016 proto přijala návrh rozhodnutí o druhé operaci makrofinanční pomoci Jordánsku ve výši 200 milionů EUR ve formě úvěrů. Uvolnění pomoci v podobě dvou stejně velkých tranší je plánováno na rok 2017. Nový program makrofinanční pomoci, jenž byl schválen 14. prosince 2016, navazuje na úspěšně provedenou první operaci makrofinanční pomoci ve výši 180 milionů EUR ve formě úvěrů, jež byla v plně výši vyplacena v roce 2015. V provádění tříletého programu MMF ve výši 723 milionů USD v rámci rozšířené finanční facility, který byl schválen v srpnu 2016, byly zaznamenány určité prodlevy, především v souvislosti s daňovou reformou.

Růst jordánského HDP v roce 2016 na pozadí pokračujících konfliktů v Iráku a Sýrii zpomalil z 2,4 % v roce 2015 na odhadované 2,1 %. Míra nezaměstnanosti v roce 2016 vzrostla na 15,3 %, zatímco v roce 2015 činila 13,1 %. Díky prudkému poklesu cen pohonných hmot a dopravy pokračovalo v roce 2016 snižování inflace z roku 2015, konkrétně inflace poklesla o 0,8 %.

Navzdory zpomalení ekonomiky se v roce 2016 podle odhadů zlepšil celkový rozpočtový schodek, který klesl na zhruba 3,6 % HDP oproti 5,4 % HDP v roce 2015. Hrubý veřejný dluh Jordánska v listopadu 2016 narostl na 95,6 % HDP z 93,4 % HDP na konci roku 2015. MMF má nicméně i tak za to, že vývoj veřejného dluhu může být udržitelný, pokud Jordánsko bude pokračovat v úspěšném provádění střednědobé fiskální korekce a dostane se mu podpory mezinárodního společenství. Odhaduje se, že schodek běžného účtu (s vyloučením grantů) narostl z 12 % HDP v roce 2015 na 12,6 % HDP v roce 2016. Čisté devizové rezervy se v prosinci 2016 nacházely na úrovni 12,8 miliardy USD, což odpovídalo 7,2 měsíce předpokládaného dovozu.

Komise se ve společném prohlášení, jež přijala společně s Evropským parlamentem a Radou v souvislosti s rozhodnutím o druhé operaci makrofinanční pomoci, zavázala, že po úspěšném dokončení druhé makrofinanční pomoci a za předpokladu, že budou splněny obvyklé podmínky poskytnutí tohoto druhu pomoci (mimo jiné že Komise provede nové posouzení potřeb Jordánska v oblasti vnějšího financování), předloží, budeli to vhodné, návrh třetí operace makrofinanční pomoci ve vyšší hodnotě.

3.2.3    Kyrgyzská republika

V návaznosti na etnické a politické násilí, které v Kyrgyzské republice vedlo k prudkému poklesu hospodářské aktivity a značnému výpadku vnějšího financování, přislíbila EU na mezinárodní dárcovské konferenci v Biškeku v červenci 2010, že zemi poskytne podporu na zotavení. V prosinci 2011 proto Komise předložila návrh, aby byla Kyrgyzské republice poskytnuta makrofinanční pomoc do výše 30 milionů EUR (15 milionů EUR ve formě úvěrů a 15 milionů EUR ve formě grantů). Rozhodnutí o makrofinanční pomoci bylo přijato Evropským parlamentem a Radou dne 22. října 2013. Koncem roku 2014 došlo k podpisu memoranda o porozumění a dohody o mechanismu úvěrů, které byly v únoru 2015 ratifikovány kyrgyzským parlamentem.

Tato operace makrofinanční pomoci byla výjimečná v tom, že Kyrgyzská republika nespadá do běžného zeměpisného záběru makrofinanční pomoci. Byla však odůvodněna intenzitou prodemokratických politických a hospodářských reforem a ekonomickým a politickým významem tohoto regionu pro EU. První tranše byla vyplacena v roce 2015 ve dvou fázích. Nejprve byl v červnu 2015 vyplacen grant ve výši 10 milionů EUR a v říjnu 2015 pak bylo poskytnuto 5 milionů EUR formou úvěru. Když byl úspěšně dokončen přezkum dodržení podmínek pro druhou tranši, vyplatila Komise kyrgyzským orgánům dne 10. února 2016 její grantovou část (5 milionů EUR). Úvěrová část druhé tranše (10 milionů EUR) pak byla vyplacena 13. dubna 2016.

Kyrgyzská ekonomika si po zpomalení regionální ekonomiky, a především po začátku recese v Rusku v roce 2014, vede poměrně dobře. Kyrgyzský HDP navázal v roce 2016 na růst z let 2014 (3,6 %) a 2015 (3,5 %) zvýšením o 3,8 %, kterému napomohla stabilní výkonnost kyrgyzského zemědělství a odvětví služeb. Schodek veřejných financí zásluhou snížení výdajů a odložení konečné fáze některých investičních projektů klesl ze 7,9 % HDP v roce 2015 na 4,5 % HDP v roce 2016. Kyrgyzská měna som v roce 2016 posílila (o 13 % vůči dolaru), což se promítlo v dovozních cenách a do jisté míry i v cenách domácích. Tento vývoj byl ještě podpořen přísnou měnovou politikou a spotřebou domácností, jež byla ovlivněna vyššími příchozími remitencemi. Uvedené skutečnosti měly příznivý vliv na inflaci, která tak v roce 2016 klesla na –0,4 %.

Země však zůstává zranitelná z hlediska platební bilance, neboť má strukturálně vysoký schodek běžného účtu, jenž se podle odhadů snížil v roce 2016 pouze nepatrně, a sice na 9,6 % HDP z 10,9 % HDP v roce 2015. Celkové devizové rezervy na konci roku 2016 činily 1,97 miliardy USD, což odpovídalo 3,8 měsíce předpokládaného dovozu.

3.2.4    Moldavsko

Moldavská republika prochází v posledních několika letech obtížným obdobím, a to jak v hospodářské, tak i v politické oblasti. V listopadu 2014 vypukl rozsáhlý skandál s bankovními podvody, který poukázal na závažné správní nedostatky provázené politickou nestabilitou. Následkem těchto událostí se v zemi zpomalil hospodářský růst a její mezinárodní partneři pozastavili poskytování rozpočtové podpory.

V roce 2015 Moldavsko upadlo do recese – jeho HDP se snížil o 0,5 %. V roce 2016 hrubý domácí produkt opět vzrostl zhruba o 2 %, na čemž měl největší zásluhu nárůst zemědělské činnosti. Inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen měla klesající tendenci. Na konci roku 2016 dosáhla úrovně 2,4 %, zatímco v roce 2015 činila 13,5 %.

Vláda se potýká s rozsáhlými rozpočtovými tlaky, jež plynou z nižších rozpočtových příjmů a z výpadku rozpočtové podpory dárců. Tyto faktory přispěly k tomu, že schodek veřejných financí vzrostl na 3,2 % HDP. V roce 2016 došlo ke zvýšení veřejného dluhu na 45,7 % HDP, což bylo způsobeno nouzovými úvěry s vládní zárukou, jež v roce 2015 vydala moldavská centrální banka ve prospěch tří bank v likvidaci. V důsledku krize ve finančním sektoru se v období od září 2014 do února 2015 snížily devizové rezervy o 35 % na 1,7 mld. USD, což odpovídalo zhruba 4,3 měsíce dovozu. Od té doby centrální banka vzhledem ke stabilizaci a oživení devizového trhu akumulovala do prosince 2016 devizové rezervy ve výši 2,1 mld. USD (částka odpovídající přibližně 5,1 měsíce předpokládaného dovozu).

Za těchto okolností moldavské orgány v červenci 2016 konečně dosáhly dohody s MMF ohledně programu, jenž má být podpořen tříletou rozšířenou úvěrovou a finanční facilitou ve výši 179 milionů USD. Rada MMF tuto dohodu schválila 7. listopadu 2016 a první přezkum programu byl dokončen 28. dubna 2017.

Komise na základě žádosti moldavské vlády a s ohledem na již zmíněný politický a hospodářský vývoj v Moldavsku předložila dne 13. ledna 2017 Evropskému parlamentu a Radě návrh rozhodnutí o poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice do výše 100 milionů EUR, a sice 60 milionů EUR ve formě úvěrů a 40 milionů EUR ve formě grantů. Vezme-li se v potaz posouzení potřeb vnějšího financování, rozsah programu MMF, potřeba sdílet náklady a možnosti nabízející se v rámci rozpočtu EU, je navrhovaná částka opodstatněná. Grantová část je opodstatněná nízkým stupněm hospodářského rozvoje Moldavska a způsobilostí této země pro koncesní financování ze strany MMF a Světové banky.

3.2.5    Tunisko

Tunisko a MMF v květnu 2016 uzavřely dohodu o rozšířené finanční facilitě ve výši 2,9 miliardy USD s termínem ukončení v květnu 2020. Tato rozšířená finanční facilita je určena na podporu pětiletého ekonomického programu na období 2016–2020 a navazuje na dohodu o pohotovostním úvěru ve výši 1,75 miliardy USD na dobu čtyřiadvaceti měsíců, která byla schválena MMF v červnu 2013 a která s ním byla uzavřena v prosinci 2015. Tunisko obdrželo doplňující makrofinanční pomoc od EU v hodnotě 300 milionů EUR ve formě úvěrů. Tato operace byla schválena v květnu 2014 a její část (první dvě tranše v celkové výši 200 milionů EUR) byla vyplacena během roku 2015. Vyplacení poslední tranše této operace (tj. 100 milionů EUR) bylo odloženo kvůli nedostatečnému provádění některých dohodnutých politických opatření a kvůli potížím s programem MMF. Vzhledem k neustávajícím ekonomickým problémům, ještě prohloubeným teroristickými útoky v roce 2015 a celkovou nestabilitou v regionu, schválily Evropský parlament a Rada dne 6. července 2016 pro Tunisko další makrofinanční pomoc, tentokrát do výše 500 milionů EUR ve formě úvěrů. Když bylo v prosinci 2016 dokončeno vyjednávání Komise a tuniských orgánů, došlo 27. dubna 2017 k podpisu memoranda o porozumění a dohody o mechanismu úvěrů.

Míra růstu tuniského HDP v roce 2016 dosáhla podle odhadů 1,1 %, což představuje mírné zvýšení oproti 0,8% míře růstu zaznamenané v roce 2015. Míra nezaměstnanosti v zemi činí 15,5 %. Průměrná inflace poklesla z 5 % v roce 2015 na 3,7 % v roce 2016 a očekává se, že v roce 2017 dosáhne v průměru 3,9 %.

Pokud jde o veřejné finance, odhaduje se, že schodek veřejných financí v roce 2016 dosáhl 6 % HDP (a překročil tak úroveň 4,6 % dohodnutou v rámci programu MMF). Mohla za to řada faktorů, k nimž patří výběr nižší částky na daních, než se očekávalo, vyšší náklady na obsluhu dluhu (zčásti způsobené oslabením tuniského dináru) a vyšší mzdové náklady ve veřejném sektoru. Dluh ústředních vládních institucí v roce 2016 i nadále rostl a od roku 2015, kdy činil 55 % HDP, se zvýšil na 63 % HDP. Tunisko má navíc v příštích dvou letech umořit podstatně vyšší část veřejného dluhu.

Negativní dopady teroristických útoků na cestovní ruch přispívaly k tomu, že stav běžného účtu zůstával v roce 2016 na neudržitelně vysoké úrovni 9 % HDP, a to navzdory poklesu v cenách ropy, slabší domácí hospodářské činnosti a zlepšení vývozní výkonnosti. Rezervy se podle odhadů blíží hodnotě 6,1 miliardy USD, což odpovídá zhruba 4,3 měsíce dovozu.

3.2.6    Ukrajina

V reakci na rychle se zhoršující hospodářskou situaci a vratký stav platební bilance na Ukrajině navrhla Komise v lednu 2015 novou operaci makrofinanční pomoci ve výši až 1,8 miliardy EUR ve formě úvěrů, která měla být vyplacena ve třech stejných tranších po 600 milionech EUR. První tranše v rámci této nové operace („MFA III“) byla poskytnuta v červenci 2015 13 . V roce 2016 nevyplatila Komise v rámci této operace makrofinanční pomoci žádnou tranši, neboť ukrajinské orgány neprováděly dostatečným způsobem některé politické reformy stanovené v memorandu o porozumění. Komise nicméně vyplatila druhou tranši ve výši 600 milionů EUR v dubnu 2017 v reakci na opatření, která ukrajinské orgány přijaly na konci roku 2016 a začátkem roku 2017 s cílem řešit některé otevřené otázky, a na to, že Ukrajina vykazovala celkově uspokojivé provádění programu makrofinanční pomoci. Ukrajina stále ještě teoreticky může v rámci operace MFA III dosáhnout na dalších 600 milionů EUR. Poskytnutí těchto prostředků je podmíněno tím, že bude země úspěšně provádět politická opatření uvedená v memorandu o porozumění a bude vykazovat konstantní pokrok v programu MMF, tedy čtyřleté rozšířené finanční facilitě ve výši přibližně 17,5 miliardy USD, jež byla schválena v březnu 2015. Zatím poslední tranše (1 miliarda USD) v rámci programu MMF byla uvolněna v dubnu 2017, čímž celková výše částek vyplacených od roku 2015 dosáhla 8,5 miliardy USD.

V roce 2016 se ukrajinská ekonomika stabilizovala. Stabilizace bylo dosaženo rozhodnými politickými opatřeními zaměřenými na řešení dlouhodobé nerovnováhy a také díky pokračující mezinárodní finanční a technické podpoře, která umožnila ustát krizi důvěry. Ekonomika tak poprvé po čtyřech letech začala v reálném vyjádření růst. Růst HDP dosáhl 2,3 %. Pomáhala mu v tom rostoucí poptávka domácností a oživení investiční činnosti.

Hospodářská stabilizace se také projevila ve značném zpomalení inflace (na konci roku 2015 dosáhla 43,4 %, na konci roku 2016 pak 12,4 %) a menší volatilitě na devizovém trhu. Díky uvážlivé fiskální politice činil v roce 2016 celkový konsolidovaný schodek veřejných financí 2,3 % HDP (dosáhl tedy úrovně mnohem nižší, než byla původní cílová hodnota 3,7 %). Fiskální konsolidace ve spojení s odstraněním provozního schodku společnosti Naftogaz sehrála významnou roli v potlačení růstu poměru veřejného dluhu k HDP, jehož hodnota 81,0 % na konci roku 2016 znamenala jen mírné zvýšení oproti roku předchozímu (79,1 %). Těchto výsledků bylo dosaženo navzdory nákladům spojeným se zestátněním největšího ukrajinského komerčního věřitele, banky PrivatBank.

Oživení investiční činnosti v roce 2016 přispělo ke zvýšení schodku běžného účtu na 4,1 % HDP. Dalším faktorem zde byla slabá vývozní výkonnost v důsledku nízkých cen komodit a dalších překážek obchodu, jež způsobilo Rusko tím, že zakázalo tranzit vývozu do Střední Asie. Schodek běžného účtu nicméně zůstal pod svou vrcholnou úrovní 8,7 % HDP z roku 2013 a byl v celé výši pokryt přílivem kapitálu. Přestože mezinárodní finanční pomoc v roce 2016 zůstala pod očekávanou hladinou, i nadále z ní byly doplňovány devizové rezervy, které do konce roku 2016 narostly na 15,5 miliardy USD (částka odpovídající 3,5 měsíce předpokládaného dovozu v příštím roce).

4.    Zajišťování náležitého využití prostředků makrofinanční pomoci: operační hodnocení a hodnocení ex post

4.1    Operační hodnocení

V souladu s požadavky finančního nařízení EU provádí Komise za pomoci externích poradců operační hodnocení, aby získala přiměřenou jistotu o fungování správních postupů a postupů schvalování finančních transakcí v přijímajících zemích.

Operační hodnocení se zaměřují na systémy správy veřejných financí, především pak na postupy a organizaci ministerstev financí a centrálních bank a konkrétněji na správu účtů, na něž jsou finanční prostředky EU vypláceny. Zvláštní pozornost je navíc věnována fungování externích auditorských subjektů, jejich nezávislosti, pracovním programům a efektivnosti jejich kontrol. Rovněž se zkoumají postupy zadávání veřejných zakázek na centrální úrovni.

V roce 2016 Komise provedla operační hodnocení u Moldavska a Jordánska, a sice při přípravě na nové operace makrofinanční pomoci ve prospěch těchto zemí. Hodnocení Moldavska bylo dokončeno v únoru 2016, hodnocení Jordánska pak v září 2016. V obou případech byl učiněn závěr, že vnitrostátní postupy poskytují záruky potřebné k tomu, aby se s plánovanou operací makrofinanční pomoci mohlo pokročit do další fáze.

4.2    Hodnocení ex post

V souladu s finančním nařízením EU provádí Komise po dokončení programů makrofinanční pomoci jejich následné hodnocení (hodnocení ex post) 14 , aby posoudila jejich dopad. Hlavními cíli jsou:

I.analýza dopadu na ekonomiku přijímající země, a především na udržitelnost její vnější pozice;

II.posouzení přidané hodnoty zásahu EU.

Hodnocení ex post u operací MFA I a MFA II ve prospěch Ukrajiny a operace MFA I ve prospěch Jordánska byla započata na konci roku 2016 a jejich dokončení se očekává v roce 2017.

5.    Žádosti o pomoc a budoucí návrhy Komise – rozpočtová situace

Program operací makrofinanční pomoci na rok 2017 je následující:

I.realizace probíhajících operací makrofinanční pomoci, jak je popsáno výše. Ta bude zahrnovat vyplacení poslední tranše Gruzii a také Tunisku (v rámci operace „Tunisko I“), vyplacení posledních dvou tranší třetí operace ve prospěch Ukrajiny a vyplacení všech tranší v rámci následných operací ve prospěch Tuniska a Jordánska;

II.schválení a provedení operace ve prospěch Moldavska a předpokládané vyplacení prvních dvou tranší pomoci;

III.schválení možných nových programů na základě doposud obdržených žádostí Arménie, Gruzie a Egypta a schválení možné následné operace v Jordánsku.

V rámci tohoto programu operací makrofinanční pomoci bude za rok 2017 vyplacena makrofinanční pomoc v celkové výši 1,9 miliardy EUR. Přestože tato částka odráží stále větší váhu a význam nástroje makrofinanční pomoci, je nutno její výši zčásti přičíst také odloženým úhradám řady částek, jejichž vyplacení bylo původně plánováno na rok 2016. Termín těchto úhrad byl posunut z různých důvodů, za ty hlavní však lze označit zpožděnou realizaci dohodnutých politických opatření vnitrostátními orgány, prodlevy ve vyjednávání o memorandu o porozumění či problémy s příslušným programem MMF.

V níže uvedené tabulce je uveden přehled závazků a plateb v rámci grantů makrofinanční pomoci na roky 2015, 2016 a (předběžně) 2017. Plán na rok 2017 je předběžný a zahrnuje pouze ty operace makrofinanční pomoci, u nichž Evropský parlament a Rada schválily rozhodnutí nebo u nichž bylo rozhodnutí navrženo Komisí.

Vedle operací makrofinanční pomoci, které již probíhají nebo se připravují, byly k dnešnímu dni obdrženy žádosti o makrofinanční podporu EU od Arménie, Gruzie a Egypta:

·V únoru 2014 obdržela Komise žádost o makrofinanční pomoc od Arménie. Stav platební bilance v zemi však nebyl shledán natolik kritickým, aby návrh Komise na poskytnutí makrofinanční pomoci odůvodňoval, bez ohledu na to, že došlo ke schválení dohody o financování s MMF. Komise nicméně hospodářskou a finanční situaci v Arménii dále sleduje. Jelikož program rozšířené finanční facility MMF bude v roce 2017 ukončen, bude jakékoli přehodnocení postoje záviset i na zahájení nového plánu MMF.

·V únoru 2017 projevily gruzínské orgány zájem o navazující operaci makrofinanční pomoci. Protože byl Výkonnou radou řádně schválen nový program MMF, je Komise připravena navazující operaci makrofinanční pomoci pro Gruzii zvážit, a to na základě potřeb země v oblasti vnějšího financování.

·V listopadu 2012 obnovil žádost o makrofinanční pomoc Egypt. Jednalo se o prostředky v celkové výši 500 milionů EUR. Komise zvažovala předložení návrhu, který by se mohl skládat z úvěru ve výši 450 milionů EUR a z grantu ve výši 50 milionů EUR. Návrh na poskytnutí makrofinanční pomoci však byl odložen až do uzavření dohody o programu MMF pro Egypt a v reakci na politický vývoj v zemi od července roku 2013. V listopadu 2016 Výkonná rada MMF schválila tříletý program v rámci rozšířené finanční facility v přibližné hodnotě 12 miliard USD. Během prvního roku programu byly chybějící prostředky doplněny z příspěvků MMF a dalších multilaterálních i bilaterálních dárcovských organizací. Nelze však vyloučit, že v případě zbývajících potřeb financování bude EU požádána, aby operaci makrofinanční pomoci pro Egypt zvážila.

(1)

Právní základ pro makrofinanční pomoc třetím zemím s výjimkou rozvojových zemí tvoří článek 212 SFEU.

(2)

Realizováno bylo šest nových operací makrofinanční pomoci na podporu Arménie, Bosny a Hercegoviny, Gruzie, Moldavska, Srbska a Ukrajiny v celkové výši 1,3 miliardy EUR.

(3)

Pracovní dokument útvarů Komise SWD (2016) 299 final.

(4)

Záruční fond pro vnější vztahy kryje veškerá rizika, jimž je EU vystavena v souvislosti s nesplácením úvěrů zeměmi, které jsou příjemci makrofinanční pomoci či pomoci poskytované prostřednictvím vnějších úvěrových operací Evropské investiční banky (EIB) a Euratomu. Fond je s prodlevou dvou let dotován částkou ve výši 9 % celkových neuhrazených závazků se zárukou rozpočtu EU na konci každého roku. K dosažení roční úvěrové kapacity v objemu 2 miliard EUR bude nutno ročně navýšit dotaci o 135 milionů EUR.

(5)

 KOM (2011) 396 v konečném znění ze dne 4. července 2011.

(6)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2371 ze dne 14. prosince 2016 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království (Úř. věst. L 352, 23.12.2016, s. 18).

(7)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 778/2013/EU ze dne 12. srpna 2013 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Gruzii (Úř. věst. L 218, 14.8.2013, s. 15).

(8)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2371 ze dne 14. prosince 2016 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království (Úř. věst. L 352, 23.12.2016, s. 18).

(9)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1025/2013/EU ze dne 22. října 2013 o poskytnutí makrofinanční pomoci Kyrgyzské republice (Úř. věst. L 283, 14.8.2013, s. 1).

(10)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 534/2014/EU ze dne 15. května 2014 o poskytnutí makrofinanční pomoci Tuniské republice (Úř. věst. L 151, 21.5.2014, s. 9).

(11)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1112 ze dne 6. července 2016 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Tunisku (Úř. věst. L 186, 9.7.2016, s. 1).

(12)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/601 ze dne 15. dubna 2015 o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině (Úř. věst. L 100, 15.4.2015, s. 1).

(13)

Tento návrh navazoval na dva programy makrofinanční pomoci („MFA I“ a „MFA II“) v celkové hodnotě 1,61 miliardy EUR, jež byly provedeny v roce 2014 a na začátku roku 2015.

(14)

Všechna hodnocení ex post jsou k dispozici na stránkách GŘ pro hospodářské a finanční záležitosti: http://ec.europa.eu/dgs/economy_finance/evaluation/completed/index_en.htm .