21.4.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 125/1

Zpravodaj:

Oliver RÖPKE

1.1

Jednotný trh je velkým výdobytkem a představuje ústřední prvek procesu evropské integrace. Má tvořit základní pilíř blahobytu v Evropě. Klíčovými rozhodnutími pro dokončení jednotného trhu byly zavedení eura a Schengenská dohoda. Oba tyto prvky jsou však pod stále větším tlakem – částečně kvůli krátkozrakým vnitrostátním zájmům, kdy je nezanedbatelná část občanů stále častěji zpochybňuje, částečně kvůli opodstatněným obavám evropských občanů.

1.2

EHSV se vždy zasazoval o posílení volného pohybu zboží, služeb, kapitálu, plateb a osob a o nastolení nezbytné rovnováhy mezi hospodářskou, sociální a environmentální politikou. Je nutné důsledně pokračovat v hospodářské a sociální konvergenci mezi členskými státy.

1.3

Pro další rozvoj jednotného trhu je třeba odstranit zbytečné překážky, aby byl zajištěn hospodářský růst, zaměstnanost, dlouhodobá prosperita a vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství. Jedná se zejména o překážky na trhu, jako je nedostatečné uznávání kvalifikací a diplomů, technická omezení v praxi, regulační překážky na základě rozdílných vnitrostátních právních předpisů nebo nedostatečná koordinace řešení v oblasti elektronické veřejné správy na úrovni EU.

1.4

EHSV je znepokojen tím, že jednotný trh EU od finanční krize nevykázal prakticky žádný růst. V eurozóně došlo mezi roky 2008 a 2015 dokonce k hospodářskému zpomalení o 1,6 %. Naproti tomu jiné hospodářské prostory, například USA, Austrálie nebo Japonsko, Evropskou unii co do domácí poptávky nebo hospodářského růstu dalece předstihly. Proto je zapotřebí energicky usilovat o to, aby se Evropa opět přiblížila k dosažení politických cílů strategie Evropa 2020.

1.5

EHSV opětovně zdůrazňuje význam přeshraniční mobility pro podnikání a pracovníky. Nelze však přehlížet skutečnost, že podpora zásad jednotného trhu u nezanedbatelné části obyvatelstva značně klesla. Důvodem je rostoucí riziko nekalých a nezákonných praktik při přeshraničním poskytování služeb. Vysoké riziko zneužití zásadně ohrožuje důvěru pracovníků a poctivých podniků v jednotný trh.

1.6

Těmto tendencím je třeba se rozhodně postavit: i v zájmu podniků musí být zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž. Předpokladem fungujícího jednotného trhu je dodržování evropských a vnitrostátních právních předpisů při přeshraničních činnostech. Z toho důvodu většina členů EHSV tedy podporuje veškeré úsilí o to, aby byl požadavek předsedy Junckera, že za tutéž práci na témže místě by měli být pracovníci odměňováni stejným způsobem, převeden do praxe.

1.7

Jednotný trh má sice pevný sociální základ, který vyplývá z SFEU a ze sekundárního práva EU, přesto je zapotřebí přemýšlet o lepší rovnováze hospodářských svobod na trhu a základních sociálních práv v primárním právu, a to s cílem zabývat se nevolí mnoha lidí, kteří mají za to, že jejich sociální zájmy a požadavky nejsou na jednotném trhu dostatečně zaručeny.

1.8

EHSV v zásadě vítá každý přezkum účinnosti práva EU. Tato iniciativa by mohla být důležitá i při snižování zbytečné administrativní zátěže, jež je důsledkem uplatňování odlišných vnitrostátních nebo regionálních předpisů v téže oblasti použití. Právě v zájmu malých a středních podniků by proto měla být prověřena nezbytnost harmonizovaných právních předpisů. EHSV však zdůrazňuje své stanovisko, že vysoké standardy ochrany spotřebitelů zbytečnou zátěž nepředstavují.

1.9

EHSV podtrhuje svůj názor, že by jednotný digitální trh měl vzhledem ke svému vysokému růstovému potenciálu patřit mezi politické priority. Stávající právní nejistota v oblasti zaměstnanosti, hospodářství a spotřebitelských záležitostí musí být rychle přezkoumána a odstraněna. Novým formám ekonomiky a novým obchodním modelům, jako jsou různé formy ekonomiky sdílení, by Komise měla dát v rámci jednotného trhu jasný právní rámec, který by uzavřel mezery v právních předpisech. Současně musejí být v plném rozsahu respektovány platné právní předpisy a zejména musí být zaručeno právo spotřebitelů a pracovníků a spravedlivá hospodářská soutěž.

1.10

Přední místo v agendě musí mít i nadále také vytváření unie kapitálových trhů, neboť účinnější přidělování zdrojů, které je s tím spojeno, může mít pozitivní dopad jak pro hospodářství a zaměstnanost, tak i pro spotřebitele. Řada nedávných událostí, jako např. brexit, nesmí zbytečně zpozdit ani ohrozit uskutečňování těchto plánů.

1.11

EHSV zdůrazňuje svůj názor, že mezery v právních předpisech v oblasti daňové politiky vedou k nekalé hospodářské soutěži na jednotném trhu. Podporuje proto práce na společném konsolidovaném základu daně právnických osob, podávání zpráv podle jednotlivých zemí, jakož i probíhající snahy zakročit proti vyhýbání se daňovým povinnostem a proti daňovým rájům. Kromě toho by rozumným doplněním těchto iniciativ mohlo být zavedení společné minimální sazby daně právnických osob, které by ukončilo závody o nejnižší daňovou sazbu.

1.12

Veřejné služby, které se též označují jako služby obecného zájmu, hrají v sociálně tržním hospodářství stěžejní roli a mají pro obyvatelstvo zásadní význam. Služby obecného zájmu tvoří součást společných hodnot EU a podílejí se na podpoře sociální a územní soudržnosti.

1.13

U „zásad a podmínek“, které EU pro tyto služby může stanovit, je třeba zohlednit právě význam sociální a územní soudržnosti. V souvislosti s plánovanými reformami směrnice o službách EHSV připomíná protokol č. 26 o službách obecného zájmu připojený ke Smlouvě o EU, na jehož základě se celostátním, regionálním a místním orgánům členských států přiznávají rozsáhlé rozhodovací pravomoci v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu.

1.14

V rámci zadávání veřejných zakázek je zapotřebí různých opatření proti nekalým praktikám, které stlačují nabídku pod spravedlivou úroveň, ne vždy dodržují platné požadavky na výši minimální mzdy upravené vnitrostátními právními předpisy a postupy a v konečném důsledku často vedou k vysokému překročení nákladů. Zvláště je zapotřebí zajistit transparentnost ohledně ceny nejlepší nabídky a služby a překročení nákladů, ke kterému může později dojít. Cílem musí být prosadit zásadu nejlepší nabídky oproti zásadě nejlevnější nabídky.

2.1

Evropská integrace musí usilovat o dosažení nezbytné rovnováhy mezi hospodářskou, sociální a environmentální politikou. Volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a plateb a osob musí být doprovázen dodržováním základních sociálních práv, která byla prostřednictvím Listiny základních práv začleněna do Smluv EU. Základní sociální práva musí být na vnitřním trhu prosazována v praxi. Současně by veškeré zbytečné překážky, které jsou na jednotném trhu ještě stále přítomny, měly být odstraněny, aby byla zajištěna dlouhodobá prosperita a vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství.

2.2

EHSV opakovaně, naposledy ve svém stanovisku Zlepšování jednotného trhu (1), poukazoval na to, že jednotný trh je pilířem evropské integrace, jenž může mít hmatatelný přínos pro evropské ekonomiky a může jim zajistit udržitelný růst.

2.3

Jednotný trh představuje významný úspěch a měl by se stát základem evropské prosperity. V procesu vytváření společného jednotného trhu byly klíčovými okamžiky zavedení eura v eurozóně a přijetí Schengenské dohody. Nyní však oba tyto prvky čelí značnému tlaku, což dokládá, jak rozdílné jsou zájmy členských států EU. K rozhodování a provádění dohledu dochází do určité míry stále na vnitrostátní úrovni.

2.4

EHSV konstatuje, že stále existují významné překážky na trhu, jež mají podobu nedostačujícího uznávání kvalifikací a diplomů, dělení vzdělávacích programů, místních omezení technické povahy, regulačních překážek vyplývajících především z roztříštěnosti jednotného trhu, jejíž příčinou jsou různé vnitrostátní právní rámce, administrativní zátěže, jako je dodržování vnitrostátních daňových a celních předpisů, či nedostatků, co se týče zařízení elektronické správy a koordinace řešení elektronické správy na evropské úrovni.

2.5

Komise se snaží v některých oblastech provést úplnou harmonizaci, což může vést ke snížení stávající úrovně ochrany v některých členských státech. EHSV zdůrazňuje, že v řadě stanovisek vyjádřil nesouhlas s těmito opatřeními. Úplná harmonizace v oblastech, kde o ni Komise usiluje, musí být dosažena při současném zachování již existující úrovně ochrany.

2.6

Občané členských států mají stále častěji pocit, že se Evropa příliš nesnaží chránit sociální standardy a příjmy nebo zajistit spravedlivé zdanění a spravedlivé příspěvky sociálního zabezpečení. Jednotný trh má pevný sociální rozměr založený na SFEU a sekundárním právu EU, ale mělo by se uvažovat o lepším vyvážení hospodářských svobod na trhu a základních sociálních práv.

2.7

Opatření představená v rámci evropského pilíře sociálních práv by měla zohledňovat základní zásady Unie a vycházet z přesvědčení, že by hospodářský rozvoj měl vyústit ve větší sociální pokrok a soudržnost a že by sociální politika měla být považována za produktivní faktor, přičemž by zároveň měla v souladu s evropskými hodnotami zajistit náležité záchranné sítě.

2.8

Přestože politika soudržnosti EU dosáhla celé řady úspěchů, je skutečná hospodářská a sociální konvergence členských států stále v nedohlednu a v oblasti mezd a sociálních standardů existují velké rozdíly. Nižší mzdy v současnosti vyplácené v některých členských státech jsou důsledkem historického vývoje a přirozené rozmanitosti rozsáhlého evropského vnitřního trhu, přičemž odrážejí místní úrovně produktivity a celou řadu dalších faktorů, včetně zájmů investorů. Přesto je třeba věnovat větší pozornost sociálnímu dumpingu, jenž by měl být definován jako nekalá, nezákonná praktika, při níž nejsou dodržována pravidla týkající se odměn za práci nebo při níž není hrazeno sociální a zdravotní pojištění, čímž podnik oproti svým konkurentům získává nespravedlivou výhodu (2).

2.9

Růst jednotného trhu od začátku finanční krize, tj. v období 2008–2015, činil 0,4 %, v reálných hodnotách tedy byl prakticky nulový. V eurozóně došlo dokonce k poklesu o 1,6 %. Pokud jde o domácí poptávku, zaostala Evropská unie daleko za většinou ostatních hospodářských oblastí (například USA +8,8 %, Austrálie +17,9 %, Japonsko +3,8 %) (3). Opatření zaměřená na oživení poptávky na jednotném trhu, jako například evropský investiční plán s Evropským fondem pro strategické investice, dosud nepřinesla požadovaný výsledek.

2.10

EHSV se obává, že cílů v oblasti zaměstnanosti a sociálních cílů strategie Evropa 2020 založených na inteligentním a udržitelném růstu podporujícím začlenění nelze dosáhnout (4). Zpomalení hospodářského růstu, pomalé provádění smysluplných strukturálních reforem a nedostatečná poptávka na jednotném trhu měly doposud opačný účinek: míra zaměstnanosti klesla ze 70,3 % v roce 2008 na 69,2 % v roce 2014. Do roku 2020 by však měla vzrůst na 75 %. Místo aby počet osob zasažených chudobou a sociálním vyloučením do roku 2020 poklesl o 20 milionů, vzrostl v roce 2014 o 4,9 milionu. Navíc na konci roku 2015 bylo v Evropské unii nezaměstnaných o víc než šest milionů osob více než před krizí.

2.11

Dalším důležitým aspektem strategie Evropa 2020 je vzdělávání. EHSV vítá, že se snížil podíl osob, které předčasně ukončily proces vzdělávání či odborné přípravy, ze 14,2 % v roce 2008 na 11 %. Podíl osob s dokončeným vysokoškolským vzděláním vzrostl z 31,3 % v roce 2008 na 38,7 % v roce 2015. EHSV vítá strategii pro dovednosti vypracovanou Evropskou komisí a upozorňuje, že vysoká úroveň kvalifikace je pro přilákání podniků a vytváření nových pracovních míst naprosto nezbytná.

2.12

Brexit je velkou výzvou pro jednotný evropský trh. EHSV doporučuje, aby budoucí jednání vycházela z dodržování všech hodnot, na nichž je jednotný trh založen, bez účelového vybírání.

3.1.1

Mobilita pracovních sil může být důležitá pro podniky, aby získaly přístup ke kvalifikované pracovní síle, a pro osoby samostatně výdělečně činné a pracovníky, aby měli příležitost získat dobré pracovní místo, přístup k novým dovednostem a dobrým pracovním podmínkám. Překážky však stále existují.

3.1.2

Studie zkoumající překážky a náklady (5) upozorňuje na to, že kromě úspor nákladů pro správní služby, občany i podniky se očekává obzvláště velký dopad interoperabilních služeb elektronické veřejné správy na mobilitu pracovních sil. Pro pohyb podniků i pracovníků přes hranice má rozhodující význam lepší uznávání odborných kvalifikací.

3.1.3

EHSV ve svém stanovisku Zneužívání statusu osoby samostatně výdělečně činné (6) zdůraznil, že fiktivní samostatná výdělečná činnost by mohla vést k neplacení příspěvků na sociální zabezpečení, daňovým únikům a obcházení pracovních práv a k nehlášené práci, a mělo by se jí tudíž zabránit. EHSV v tomto ohledu vítá již vytvořenou evropskou platformu pro boj proti nehlášené práci coby krok správným směrem (7).

3.1.4

Účelem této platformy je předcházet nehlášené práci a odrazovat od ní, a to lepší spoluprací donucovacích orgánů členských států, jako jsou inspektoráty práce, daňové orgány a správy sociálního zabezpečení. Součástí této spolupráce je i sdílení osvědčených postupů ohledně preventivních a odrazujících opatření, určování společných zásad pro inspekce u zaměstnavatelů, podpora výměny zaměstnanců a společných školení a usnadňování společných kontrol.

3.1.5

Pracovníci jsou v současnosti mnohdy přijímáni spíše jako „samostatně výdělečně činní poskytovatelé služeb“ než jako zaměstnanci, jak tomu bývalo dříve. Tyto osoby nezískají pracovní smlouvu, neboť pracují na sebe v souladu se svým statusem osoby samostatně výdělečně činné. V takovém pracovním vztahu není ve většině případů nutné dodržovat vnitrostátní pracovní právo. Musí být uplatněna jasná a závazná kritéria pro posouzení toho, zda je daná osoba fakticky zaměstnancem, nebo skutečně samostatně výdělečně činnou osobou. Z toho důvodu se EHSV vyjádřil kriticky o návrhu směrnice o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem, který předložila Komise a jenž se EHSV zdá „nepropracovaný“ (8). Tento návrh vystavuje mikropodniky, malé a střední podniky a zejména skutečně samostatně výdělečně činné osoby tlaku.

3.2.1

Směrnice z roku 1996 stanoví právní rámec EU pro zajištění náležité a spravedlivé rovnováhy mezi cíli, kterými jsou podpora a usnadnění přeshraničního poskytování služeb, ochrana vyslaných pracovníků a nastavení rovných podmínek pro zahraniční a místní konkurenty.

3.2.2

Směrnice o prosazování (9) z roku 2014 stanoví nové a účinnější nástroje pro boj proti obcházení, podvodům a zneužívání a pro jejich postihování, a doplňuje tak směrnici 96/71/ES a přispívá k účinnějšímu komplexnímu rámci pro vysílání pracovníků.

3.2.3

EHSV nedávno přijal samostatné stanovisko k návrhu cíleného přezkumu směrnice o vysílání pracovníků, který připravila Evropská komise, v němž předložil připomínky k hlavním změnám a návrhům (10) vycházející z výzvy předsedy Junckera v jeho politických směrech pro novou Evropskou komisi: „V naší Unii by za tutéž práci na témže místě měli být pracovníci odměňováni stejným způsobem.“ (11)

3.2.4

EHSV ve svém stanovisku k tématu Spravedlivější pracovní mobilita v rámci EU (12) naléhavě vyzval Komisi, aby se zabývala nekalými praktikami, které vedou k sociálnímu dumpingu. Tento problém je stále naléhavější, neboť z praktických příkladů v členských státech je zřejmé, že riziko mzdového a sociálního dumpingu v přeshraničních souvislostech prudce narůstá. Kontroly provedené rakouským Fondem dovolené a náhrad pro pracovníky ve stavebnictví (BUAK) (13) odhalily, že ze 7 238 rakouských podniků, u nichž byla v roce 2015 provedena inspekce, čelilo 38 podniků podezření, že své zaměstnance podle zákona o boji proti mzdovému a sociálnímu dumpingu nedostatečně finančně ohodnocují. To znamená, že 0,53 % podniků bylo podezřelých z toho, že jejich zaměstnanci jsou za vykonanou práci nedostatečně placeni. V témže období byly kontroly provedeny u 1 481 podniků působících v Rakousku, avšak majících své sídlo v jiných zemích EU. 398 těchto podniků čelilo podezření, že jejich zaměstnanci jsou za vykonanou práci nedostatečně placeni, tedy podezření ze mzdového dumpingu. To představuje podíl 26,87 %.

3.2.5

U zahraničních podniků působících přeshraničně a využívajících vyslaných pracovníků je pravděpodobnost mzdového dumpingu 50krát vyšší než u místních dodavatelů. Je to varování upozorňující na (ne)fungování jednotného trhu. Vysoké riziko zneužívání nesmírně oslabuje důvěru evropských pracovníků ve vnitřní trh.

3.2.6

Dalším problémem je nepravé vysílání pracovníků. Případy zahrnující nepravé vyslané pracovníky, např. na základě zneužití osvědčení o vyslání A1, poukazují na problémy s potvrzeními, osvědčeními a podobnými doklady, které jsou vydávány úředně nebo veřejnými orgány. Pro mikropodniky, malé a střední podniky a kvalifikované pracovníky je tak čím dál obtížnější obstát před svými konkurenty, kteří se dopouštějí nekalého jednání. Z toho důvodu je nezbytné, aby nepravé vysílání pracovníků bylo vymýceno.

3.2.7

Komise nedávno navrhla změnu nařízení 883/04 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. EHSV v souladu se žádostí Evropské komise přijme samostatné stanovisko, v němž očekává rozvoj modernizovaného systému pro koordinaci sociálního zabezpečení, který by odpovídal sociální a hospodářské realitě v členských státech a dodržoval zásady práva EU, zejména co se týče rovného zacházení a zákazu diskriminace.

3.2.8

EHSV bere na vědomí návrh týkající se pasu služeb (nebo ID karty služeb), jenž by měl odstranit nutnost podávat více žádostí o informace a dokumentaci, které již byly poskytnuty domovskému členskému státu, a to tím, že se vytvoří společná elektronická databáze dokladů. EHSV se staví proti jakémukoli oslabování zásady země určení. Bude k tomu formulovat samostatné stanovisko.

3.3.1

Opatření, jejichž účelem je kontrolovat účinnost práva EU, je v zásadě třeba vítat. Interinstitucionální dohoda mezi Komisí, Radou a Evropským parlamentem může být užitečným ujednáním, které usnadní naplňování cíle jednoduššího a účinnějšího práva EU. V otázce spolupráce je však nezbytné zaručit, aby byly chráněny a nezpochybňovány právní normy EU, které nabízejí přínosy sociální či hospodářské politiky.

3.3.2

Malé a střední podniky jsou tímto dotčeny právě tak jako spotřebitelé a pracovníci. Podle zásady „zelenou malým a středním podnikům“ je obzvláště důležité zamezit vzniku zbytečné zátěže pro malé a střední podniky. Pro řádné fungování vnitřního trhu je zapotřebí politiky ochrany spotřebitele založené na vysoké úrovni ochrany v souladu s článkem 169 SFEU.

3.3.3

Program REFIT by rovněž mohl plnit důležitou úlohu při snižování regulačních nákladů, které vznikají, pokud tatáž oblast podléhá různým regionálním předpisům. Harmonizace legislativy by mohla vést ke značným úsporám nákladů a mohla by podpořit růst v regionech EU tím, že tyto překážky odstraní. Je proto třeba prozkoumat, zda je tato harmonizace realizovatelná.

3.3.4

Řada legislativních aktů, které mají být v rámci programu REFIT přezkoumány za účelem omezení byrokracie, se týká právních norem, jež chrání zaměstnanecké a spotřebitelské standardy, a mají tudíž značný společensko-politický a hospodářský přínos. EHSV opakuje svůj názor, že vysoké spotřebitelské standardy nepředstavují zbytečnou zátěž.

3.3.5

Odvolává se na své stanovisko ze dne 14. prosince 2014 (14) a opakuje svůj názor, že inteligentní regulace neeliminuje povinnost dodržovat předpisy na ochranu občanů, spotřebitelů a pracovníků, a respektovat normy týkající se rovnosti žen a mužů či předpisy na ochranu životního prostředí. Zásada „zelenou malým a středním podnikům“ navíc nesmí vést k tomu, že mikropodniky a malé a střední podniky budou z právních předpisů vyňaty, ačkoliv předpisy by měly zohledňovat jejich zájmy a potřeby.

3.3.6

Skutečnost, že Komise odmítla dále rozvíjet plánovaný legislativní podnět týkající se kadeřnických služeb, přestože evropští sociální partneři dosáhli v této oblasti dohody, je naprosto nepochopitelná. Přístup Komise je v rozporu se zásadami a hodnotami sociálního dialogu, jenž respektuje zásadu reprezentativnosti, a je velice krátkozraký, protože nedostatečná regulace v oblasti ochrany zdraví při práci může vést ke vzniku nemocí z povolání, a tím i značných nákladů pro podniky i veřejný sektor.

3.3.7

EHSV poukazuje na společné prohlášení evropských sociálních partnerů o novém zahájení sociálního dialogu založeného na výsledcích tematických skupin, jež naznačuje interakci mezi sociálním dialogem EU a přístupem vycházejícím ze zlepšování právní úpravy.

3.3.8

EHSV vítá zahájení dialogu v rámci nově vytvořené platformy REFIT. Kromě cíle usnadnit podnikání a ochránit standardy týkající se pracovníků musí Komise i experti této platformy zajistit, aby při snaze o zjednodušení práva EU byla chráněna práva spotřebitelů.

3.4.1

Jednotný digitální trh by měl s ohledem na přínosy, jež lze po jeho dokončení očekávat, patřit mezi priority. Případné zvýšení HDP plynoucí z dokončení tohoto trhu se odhaduje na 415 miliard EUR ročně (15).

3.4.2

EHSV souhlasí s Evropskou komisí v tom, že je třeba analyzovat a řešit stávající právní nejistotu v oblastech zaměstnanosti, hospodářství a ochrany spotřebitele. Je třeba se zabývat tím, jak zachovat stávající pracovní normy, sociální standardy a normy na ochranu spotřebitele a zajistit spolehlivý právní rámec pro podniky. Na jednotném digitálním trhu by neměla existovat odlišná pravidla pro „zcela digitální“ svět a „nedigitální“ svět. Komise by měla poskytnout právní normy, které by mohly být použity pro digitální i nedigitální jednotný trh.

3.4.3

Ve svém stanovisku Bezdůvodné zeměpisné blokování (16) EHSV přivítal návrh nařízení o zeměpisném blokování pro společnosti i spotřebitele jakožto nepostradatelný prvek strategie pro jednotný digitální trh. Jedná se však jen o malý krok, nikoliv o zásadní změnu. Zeměpisné blokování, tj. diskriminace spotřebitelů, pokud jde o jejich přístupu k on-line službám, na základě bydliště, zeměpisné internetové adresy či státní příslušnosti, musí být zastaveno. K diskriminaci na jednotném trhu dochází také v případě, kdy jsou spotřebitelé přesměrováni na místní webové stránky udávající vyšší ceny. EHSV se bude zabývat závěry zasedání Rady pro konkurenceschopnost z listopadu 2016 o obecném přístupu k navrhovanému znění, kde se jasně zdůrazňuje, že je nezbytné rozlišovat mezi cenovou diskriminací a cenovou diferenciací.

3.4.4

V oblastech, jako je zeměpisné blokování, přeshraniční doručování zásilek, přeshraniční pojišťovnictví, poskytování licencí k autorským právům a finanční trhy, je třeba brát v úvahu, že Evropská unie a členské státy jsou odpovědné především za odstraňování překážek přeshraničního obchodu a zajištění lepšího fungování trhu.

3.4.5

Volný tok dat vyžaduje větší ochranu osobních údajů a soukromí, které budou mít v budoucnu rozhodující význam, přičemž je třeba věnovat pozornost soudržné politice v oblasti dat velkého objemu, cloudových služeb a internetu věcí.

3.4.6

Rostoucí digitalizace ekonomiky vytváří nové obchodní modely a přináší nové příležitosti, ale také nové výzvy. EHSV vedl o tomto novém jevu zevrubné diskuse, jejichž výsledkem je celá řada stanovisek (17).

3.4.7

Komise by také měla pokročit se svým návrhem jednotné digitální brány, aby se tento nástroj stal skutečně efektivním.

3.4.8

Pro sociální soudržnost a pro zaručení účinnějšího a udržitelnějšího hospodářského růstu pro evropské občany má zásadní význam sociální a družstevní podnikání. EHSV opětovně vyzývá Komisi, aby přijala celou škálu politických opatření, která jsou nezbytná k podpoře, provádění a budování důvěryhodnosti a spolehlivosti různých forem a variant ekonomiky sdílení na úrovní EU a jednotlivých členských států (18).

3.5.1

Evropská komise zveřejnila v roce 2015 akční plán pro vytváření evropské unie kapitálových trhů. Výbor (19) se domnívá, že tato unie by si měla stanovit jako prioritu hospodářskou a finanční stabilitu v EU a vést k lepší a účinnější alokaci kapitálu, s pozitivními důsledky jak pro investory a růst, tak pro pracovní místa a spotřebitele. Výbor (20) rovněž vyslovil obavu, že bude trvat, než bude dosaženo konečného výsledku. Tato obava bude ve světle celé řady událostí nedávné doby, např. brexitu a dalších výše uvedených (viz odstavec 2), ještě zesilovat.

3.5.2

Akční plán obsahuje přinejmenším 33 opatření v různých oblastech, jež mají být provedena v krátkodobém nebo střednědobém horizontu. Mnohá z těchto opatření umožňují získat další finanční prostředky, a to zejména pro malé a střední podniky a domácnosti. Výbor (21) považuje za důležité, aby byly tyto návrhy v dohledné době uskutečněny, a to při zohlednění zásad bezpečnosti, transparentnosti a prosazování práva. Ze stejné obavy o bezpečnost a stabilitu Výbor (22) již několikrát navrhoval, aby byl řešen a regulován problém stínových bank.

3.5.3

Regulace finančních trhů ze strany EU a její prosazování nedokázaly zamezit spekulativním operacím, nadměrnému zadlužení ani nezodpovědnému rizikovému chování, což způsobilo finanční krizi s vážnými důsledky pro celou společnost. EHSV Komisi připomíná, aby předložila návrh týkající se nadměrného dluhového zatížení domácností.

3.6.1

EHSV již ve své zprávě z roku 2012 nazvané „Obstacles to the European Single Market“ (Překážky pro evropský jednotný trh) uvedl, že mezery v právních předpisech týkajících se daňové politiky vedou k nekalé soutěži. Plány Evropské komise ohledně společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob je třeba uvítat. EHSV k tomuto tématu sestavil studijní skupinu. Aby byl ukončen závod o co nejnižší daň z příjmu právnických osob a aby se docílilo spravedlivější daňové politiky, je možné rovněž zvážit zavedení minimální daně z příjmů právnických osob.

3.6.2

Je třeba uvítat výměnu daňových informací mezi členskými státy a právní kroky, které mají zamezit nejběžnějším metodám vyhýbání se placení daní. Klíčovým požadavkem v této oblasti je, aby byla v každé zemi pro podniky působící přeshraničně zavedena povinnost podávat hlášení, aniž by tím vzrostla zbytečná administrativní zátěž.

3.6.3

Rovněž je třeba postupovat proti daňovým rájům. Během slyšení v Evropském parlamentu Joseph Stiglitz, ekonom a nositel Nobelovy ceny, požadoval celosvětová opatření proti těmto daňovým únikům (23). Francouzský akademik Gabriel Zucman odhaduje, že finanční aktiva v hodnotě přibližně 5 800 miliard EUR se nacházejí v daňových rájích po celém světě, přičemž 80 % z nich není zdaněno (24). Komise nyní navrhuje opatření na mezinárodní úrovni zaměřená na daňové ráje.

3.6.4

V první řadě je nezbytné zajistit, aby byly prováděny dohody o vzájemné pomoci a aby probíhala automatická výměna informací mezi jednotlivými zeměmi. Bylo by vhodné zvážit vytvoření mezinárodní sítě daňových auditů u nadnárodních společností. V případě převodu aktiv a kapitálu do zemí označovaných jako daňové ráje může být výchozím bodem uložit finančním institucím povinnost, aby tyto převody hlásily (25).

3.7.1

EHSV na stávající překážky v odvětví služeb již upozornil ve své zprávě z roku 2012 o překážkách pro jednotný trh. Komise zjistila, že celá řada členských států neplní svou povinnost oznamovat orgánům EU regulační opatření, v důsledku čehož Komise může jen obtížně posoudit, zda je nové pravidlo odůvodněné a přiměřené.

3.7.2

Komise má proto v úmyslu reformovat postup oznamování, jenž by se měl nyní vztahovat i na služby, které v současnosti nespadají do oblasti působnosti směrnice o službách. Komise se musí postarat o to, aby návrhy nebyly koncipovány tak, aby zpochybňovaly svrchovanost či demokratický princip daného členského státu.

3.7.3

Služby obecného zájmu mají v sociálně tržním hospodářství klíčový význam. Dostupnost bydlení, vody a energií, služeb odstraňování odpadu a kanalizace, veřejné dopravy, zdravotnictví, sociálních služeb, služeb pro mládež a rodinu, kultury a komunikací je pro veřejnost zcela zásadní. Služby obecného zájmu patří mezi sdílené hodnoty EU a pomáhají podporovat sociální a územní soudržnost. Tuto podporu sociální a územní soudržnosti je třeba zohlednit v rámci „zásad a podmínek“.

3.7.4

V souvislosti s plánovanou reformou směrnice o službách EHSV připomíná protokol č. 26 Smlouvy o EU týkající se služeb obecného zájmu, tedy právně závazný výklad článku 14 SFEU: celostátní, regionální a místní orgány členských států mají vzhledem k odlišné kulturní, sociální a zeměpisné situaci v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu rozsáhlé rozhodovací pravomoci. Pokud jde o tyto služby, které mají být dostupné v závislosti na potřebách uživatelů, je třeba zaručit vysokou úroveň kvality, bezpečnost, cenovou dostupnost a rovné zacházení a podporovat všeobecný přístup a práva uživatelů a současně zajistit účinnost a řádné řízení těchto služeb.

3.8.1

Pokud jde o zadávání veřejných zakázek, nejsou k dispozici žádné statistické údaje o skutečných nákladech v porovnání s náklady předkládanými v nejlepší nabídce v rámci zadávacího řízení. V mnoha případech dochází k výraznému překročení nákladů (26).

3.8.2

Znovu a znovu se vítězi stávají uchazeči, kteří se dopouštějí nekalého jednání, snižují náklady ve svých nabídkách pod úroveň spravedlivé ceny a využívají nespolehlivých subdodavatelů. Často pak vznikají navazující náklady, které překračují cenu uchazeče s druhou nebo i třetí nejvýhodnější nabídkou.

3.8.3

Aby se omezila tato praxe, jsou nutná některá opatření: zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek by mělo vytvořit možnost shromažďování statistických údajů, které by umožnily identifikovat uchazeče nabízející nepřiměřeně nízké náklady a motivovaly by zodpovědné subjekty k pozitivnímu chování. V rámci statistického šetření je nutné, aby náklady nejvýhodnější nabídky a následné skutečně vzniklé náklady byly zaznamenávány centrálně, a byla tak zajištěna transparentnost v případě jakéhokoliv překročení nákladů. Nabídky založené na nákladech, které neodpovídají minimálním požadavkům dané vnitrostátními ustanoveními a postupy, musí být ze zadávacích řízení vyloučeny, aby se zamezilo možnému závodu ve snižování nákladů a standardů kvality.