31.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 288/62

Zpravodaj:

Christian MOOS

Spoluzpravodaj:

Jan PIE

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) je pro vytvoření evropské obranné unie a podporuje evropský obranný akční plán včetně zřízení společného evropského fondu pro obranu.

1.2

EHSV požaduje, aby byl učiněn výrazný kvalitativní posun v oblasti evropské obranné spolupráce, neboť obranný průmysl a trh v EU je nadměrně roztříštěný, což způsobuje neefektivní rozdělování zdrojů, překrývání oblastí působnosti, nedostatečnou interoperabilitu a technologické mezery.

1.3

EHSV podporuje cíl spočívající ve strategické autonomii v určených oblastech kriticky významných schopností a technologií. Základem evropské kolektivní obrany zůstává NATO.

1.4

EU by měla nadále v první řadě uskutečňovat preventivní a vícestrannou diplomacii. Vojenské schopnosti jsou nicméně důležitým prvkem pro provádění Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie.

1.5

EHSV poukazuje na to, že nezbytnou podmínkou pro rozvoj společných obranných schopností je posílení evropské průmyslové a technologické základny v oblasti obrany, včetně vysoce kvalifikovaných pracovních sil.

1.6

EHSV se jednoznačně vyslovuje pro to, aby byla zvláštní pozornost věnována malým a středním podnikům, a to i v oblasti výzkumu a vývoje pro obranné účely.

1.7

Fondy EU mohou podpořit inovace v technologických oblastech, v nichž je obtížné, ne-li dokonce nemožné jasně rozlišovat mezi vojenskými a jinými než vojenskými účely.

1.8

EHSV nicméně nesouhlasí se zpřístupňováním stávajících fondů, které slouží hospodářským nebo sociálním cílům, pro účely obrany v užším slova smyslu. Cíle nařízení o EFSI, ESI fondy i program COSME, stejně jako investice EIB slouží jiným než vojenským účelům.

1.9

EHSV odmítá uplatňování zvláštního přístupu k vnitrostátním rozpočtovým prostředkům přidělovaným na účely obrany v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Na ten je třeba pohlížet v kontextu prohlubování HMU, a nikoli pouze v rámci jednoho odvětví. Výdaje na obranu by neměly destabilizovat veřejné finance.

1.10

EHSV podporuje zřízení fondu pro obranu se samostatnými položkami pro výzkum a schopnosti. Je však třeba navýšit rozpočet EU, neboť položka výzkumu pro účely obrany nesmí být financována na úkor výzkumu v jiných oblastech. EHSV je pro to, aby byla položka schopností financována výhradně z příspěvků členských států. Pořizování produktů pro obranné účely členskými státy nesmí být financováno z rozpočtu EU.

1.11

EHSV vítá zřízení koordinačního výboru. Konečná rozhodnutí v tomto výboru musí být vyhrazena civilním politickým představitelům.

1.12

EHSV podporuje požadavek Komise, aby byly v plném rozsahu uplatňovány směrnice (1) o zadávání veřejných zakázek a transferech produktů pro obranné účely uvnitř EU. Je třeba učinit mnohem více, aby bylo zajištěno zejména co nejlepší využití směrnice o transferech.

1.13

EHSV podporuje vypracování společných norem pro zbraně i zboží dvojího užití, přičemž je třeba se vyhnout zdvojování stávajících norem, zejména norem NATO.

1.14

Vývoz zbraní by měl být omezen na strategické partnery a spojence a vyžaduje důkladnou demokratickou kontrolu.

2.1

Evropa čelí sérii konfliktů odehrávajících se v jejím sousedství, jako je například občanská válka v Sýrii, mezi jejíž přímé důsledky patří globální vysídlování obyvatelstva v letech 2015 a 2016. Ruská anexe Krymu a účast Ruska v ozbrojeném konfliktu na východní Ukrajině narušily územní celistvost nezávislého státu a spolu s tím i mezinárodní právo. Severní Afrika a Blízký východ nadále představují nestabilní regiony a hrozí v nich selhání států. Současně již Evropa a Blízký východ patrně nejsou klíčovou součástí bezpečnostní politiky USA. Evropě stále více hrozí, že se ocitne na okraji světového dění a její transatlantičtí partneři ji budou považovat za přítěž.

2.2

S ohledem na tyto geostrategické okolnosti a bezpečnostní vývoj musí Evropa posílit své bezpečnostní a obranné schopnosti. Je nezbytné mít jasnou představu o společných strategických cílech Unie, což stále schází a je naléhavě nutné k tomu dospět. Jedná se o základní předpoklad pro určení potřebných společných a vnitrostátních schopností, které se musí opírat o udržitelnou evropskou technologickou a průmyslovou základnu v oblasti obrany.

2.3

EHSV poukazuje na požadavky (2), které již byly vysloveny ve stanoviscích CCMI/116 (2013) a CCMI/100 (2012). Důležité přístupy v tomto smyslu nabízí i globální strategie EU (3) a prováděcí plán v oblasti bezpečnosti a obrany (4). Podle EHSV je naléhavě nutné tuto strategii i tento plán provádět důsledně v souladu s ustanoveními společného prohlášení EU a NATO z července 2016, jakož i se zásadou kolektivní bezpečnosti Organizace spojených národů.

2.4

EHSV považuje optimalizaci evropských civilních preventivních a vojenských obranných schopností za naléhavě nutnou pro to, aby byly zaručeny svoboda a mír v Evropě, aby byla v sousedství Evropy šířena stabilita odrážející hodnoty EU, jako jsou základní lidská práva, a aby bylo možné úspěšně podporovat globální mírová opatření OSN.

2.5

EHSV proto požaduje, aby byla evropská spolupráce v oblasti obrany pozvednuta na novou úroveň. Je pro vytvoření evropské obranné unie v rámci mechanismu „stálé strukturované spolupráce“ EU, který pro tyto účely stanoví čl. 42 odst. 6 a článek 46 Smlouvy o EU, a jako důležitý krok vítá evropský obranný akční plán včetně zřízení společného evropského fondu pro obranu.

2.6

EHSV souhlasí s kritikou Komise týkající se nadměrné roztříštěnosti trhu, která má za následek neefektivní rozdělování zdrojů, překrývání oblastí působnosti, nedostatečnou interoperabilitu a technologické mezery.

2.7

Většina členských států EU je nucena konsolidovat své veřejné rozpočty, což znamená, že již nelze odůvodnit neefektivní využívání veřejných prostředků. EHSV proto požaduje důrazné uplatňování přístupů založených na spolupráci. Podle názoru EHSV představuje větší spolupráce v prioritních oblastech, které zmiňuje Komise, pouze první krok.

2.8

EHSV podporuje cíl spočívající ve strategické autonomii v oblasti určených kriticky významných schopností. NATO zůstává základem evropské bezpečnosti a společné obrany, jak bylo potvrzeno ve společném prohlášení EU a NATO. V tomto ohledu je důležité, aby všichni členové NATO plnili požadavky, které na ně NATO klade.

2.9

EHSV konstatuje, že ne všechny prvky akčního plánu jsou nové, avšak vítá zřízení fondu pro obranu. Jeho vznik nicméně do značné míry závisí na politické vůli přispět dalšími finančními prostředky z vnitrostátních rozpočtů. EHSV kriticky vnímá nedostatečnou ochotu některých členských států k tomuto kroku. Kromě toho musí Komise zintenzivnit své úsilí, aby vypracovala plán pro komplexní celounijní režim bezpečnosti dodávek a zajistila řádné provedení obou směrnic týkajících se obrany.

2.10

Bratislavský plán (5) jde správným směrem, je však pouhým přepracováním starých plánů v oblasti obrany. Zejména postrádá strategickou jednotnost a je příliš výrazně zaměřen na stávající problém, jejž představuje migrační krize a ochrana vnějších hranic EU. Ačkoli rozsáhlé přesuny obyvatel skutečně souvisejí s bezpečnostními problémy, jakmile k nim dojde, nelze je řešit vojenskými prostředky.

2.11

Nezbytnou podmínkou pro rozvoj společných schopností je vybudování a rozvoj vnitřního trhu v oblasti obrany. EHSV zastává názor, že evropskou průmyslovou základnu nelze posílit, aniž by byla řešena i otázka dovedností. Obranný průmysl je soustavně na špičkové technologické úrovni, a potřebuje proto vysoce kvalifikované pracovníky. Iniciativa Komise v oblasti dovedností, kterou evropský obranný akční plán zmiňuje, se tímto problémem zabývá, a je proto velmi vítaná.

2.12

Větší investice a větší spolupráce v tomto průmyslovém odvětví také pomáhají chránit pracovní místa a vytvářet zaměstnanost. Boj proti nezaměstnanosti v EU by však neměl být tím, čím se řídí rozhodnutí o investicích v oblasti obrany. Je nutné ji snížit jinými způsoby než prostřednictvím zbrojení. Posilování evropských obranných schopností by mělo být vedeno výhradně strategickými úvahami a důkladným posouzením toho, co je nezbytné k ochraně Evropy a zajištění její schopnosti navazovat spojenectví. Nesmí to ohrozit veřejné finance. EU by zejména měla nadále v první řadě uskutečňovat preventivní a vícestrannou diplomacii. Vojenské schopnosti jsou však důležité pro provádění priorit bezpečnostní a obranné politiky v rámci globální strategie EU.

2.13

EHSV sdílí názor, že výzkum v oblasti obrany může mít příznivý dopad i na rozvoj civilních technologií a naopak.

2.14

Stále více se stírá jasná dělicí čára mezi vojenskými a jinými než vojenskými účely, pokud jde o kybernetické útoky a také s ohledem na rostoucí provázanost vnitřní a vnější bezpečnosti.

2.15

EHSV zdůrazňuje, že například výzkum v oblasti technologií kybernetické bezpečnosti může sloužit civilním i obranným účelům a takových příkladů by se dala uvést celá řada. Je proto samozřejmé, že inovace a vývoj tohoto typu mohou a musí být rovněž podporovány v rámci stávajících evropských programů, jako je Horizont 2020. K výzkumu, který je určen pro účely obrany v užším slova smyslu, je však nutné přistupovat odděleně.

2.16

EHSV podporuje vytvoření integrovanějšího obranného průmyslu a společného trhu s obranným vybavením v Evropě. Tento cíl by neměl být omezen jen na země, které jsou největšími výrobci. Při provádění výzkumu a projektů v odvětví obrany by měly být využívány stávající schopnosti co nejrelevantnějšího počtu zainteresovaných členských států, aby se podpořila angažovanost pro společnou věc.

2.17

EHSV nesouhlasí se zpřístupňováním stávajících fondů, které slouží hospodářským nebo sociálním cílům, pro účely obrany a s přístupem k výdajům na obranu v rámci Paktu o stabilitě a růstu. EHSV podporuje vytvoření evropského fondu pro obranu, který bude omezen na výzkum v oblasti obrany a na vývoj a pořizování vojenských schopností. Současně by měl být fond jasně oddělen od Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a neměl by obsahovat výjimky, jako jsou „jednorázová opatření“ podle Paktu o stabilitě a růstu.

2.18

Pokud jde o všechny aspekty budoucí obranné unie, EHSV požaduje plné zapojení Evropského parlamentu a soustavný dialog mezi politiky, vojenskými představiteli a občanskou společností. Jakožto poradní instituce EU a zástupce všech významných evropských organizací občanské společnosti by EHSV měl být klíčovým partnerem v oblasti obranné politiky.

3.1.1

EHSV podporuje zřízení fondu pro obranu s položkami určenými na výzkum a schopnosti, které mají být plně funkční od roku 2020.

3.1.2

EHSV podporuje financování obou těchto položek ze samostatných zdrojů. Položka výzkumu pro účely obrany však nesmí být financována na úkor výzkumu v jiných oblastech. EHSV je pro to, aby byla položka schopností financována výhradně z příspěvků členských států. Dokud Unie nemá vlastní variabilní příjem, zůstává pořizování vojenských schopností ozbrojených sil úkolem členských států. Z tohoto důvodu by také neměl být k pořizování těchto schopností na vnitrostátní úrovni prostřednictvím položky schopností plánovaného fondu pro obranu využíván rozpočet EU.

3.1.3

EHSV vítá plánované zřízení koordinačního výboru. Na rozhodování v tomto výboru by se však měli podílet pouze političtí představitelé. Představitelé vojska, průmyslu a občanské společnosti v něm mohou hrát poradní úlohu. V tomto výboru musí mít své místo a hlas i Evropský parlament.

3.1.4

Úloha Komise při spolufinancování projektů by měla být omezena na položku výzkumu a za tímto účelem by měl být rovněž vypracován zvláštní a jasně oddělený unijní program výzkumu v oblasti obrany na období po roce 2020 (6). EHSV podporuje myšlenku pověřit prováděním programu Evropskou obrannou agenturu (EDA).

3.1.5

EHSV podporuje zadávání zakázek v předobchodní fázi u společných zakázek, aby se pro dotčené podniky snížila vysoká investiční rizika spojená s tímto odvětvím.

3.1.6

Měly by být prozkoumány možné synergie mezi civilním a obranným výzkumem, podpora civilních výzkumných činností s využitím fondů EU (Horizont 2020) by však neměla být zaměřena na vojenské účely na úkor ostatních oblastí.

3.1.7

EHSV podporuje sdružování vnitrostátních finančních prostředků za účelem pořízení nových obranných schopností. Zdá se nepravděpodobné, že by mohl být roční společný cíl ve výši 5 miliard EUR pro položku schopností dostatečný. Výbor se domnívá, že by bylo vhodné uskutečnit přípravné studie s cílem posoudit tuto referenční částku, kterou stanoví akční plán. Podle EHSV musí být roční částka společného financování stanovena tak, aby bylo možné splnit cíle spočívající ve vytvoření větší součinnosti, zmírnění tlaku na rozpočet a úspěšném pořízení a zabezpečení obranných schopností.

3.1.8

EHSV podporuje podobu položky schopností, jak ji nastínila Komise, tj. zastřešující strukturu pro rámec a pravidla společného financování a druhou úroveň sestávající z konkrétních projektů spolupracujících členských států. Bylo by vhodné, aby byly jednotlivé projekty jasně definovány z hlediska kvality a kvantity a aby byly navzájem finančně nezávislé.

3.1.9

EHSV souhlasí s vytvořením stálé kapitálové struktury pro položku schopností. Odpovědnost musí nést členské státy jakožto podílníci. EHSV odmítá uplatňování zvláštního přístupu k vnitrostátním rozpočtovým prostředkům přidělovaným na tyto účely v rámci Paktu o stabilitě a růstu.

3.1.10

EHSV připomíná, že v souladu s článkem 41 SEU nesmí být rozpočet EU využíván k financování vojenských operací. Odchýlení se od této zásady by bylo rovněž v rozporu se zvláštní povahou bezpečnostní a obranné politiky některých členských států (čl. 42 odst. 1 SEU).

3.2.1

EHSV se jednoznačně vyslovuje pro to, aby byla zvláštní pozornost věnována malým a středním podnikům, a to i v oblasti výzkumu a vývoje pro obranné účely. EFSI, ESI fondy ani program COSME by neměly být přednostně využívány na zbrojní výdaje. Cíle nařízení o EFSI, ESI fondy i program COSME, stejně jako investice EIB slouží jiným než vojenským účelům. Používání těchto finančních prostředků pro vojenské účely by navíc přineslo riziko dalšího zdvojování a tříštění na trhu v oblasti obrany.

3.2.2

EU potřebuje silnou a udržitelnou průmyslovou a technologickou základnu v oblasti obrany, výzva tudíž spočívá v tom vyvážit připravenost EU k financování této základny bez nežádoucí závislosti na vývozu. Vývoz zbraní by měl být omezen na strategické partnery a spojence a neměl by být veden jinými hospodářskými hledisky, která potenciálně přispívají k přiživování konfliktů v jiných částech světa. V současné době vzbuzují vážné výhrady dokonce i někteří spojenci. Vývoz zbraní tudíž vyžaduje důkladnou demokratickou kontrolu.

3.2.3

EHSV schvaluje podporu regionálních klastrů excelence. Mělo by to být rovněž prováděno prostřednictvím položky výzkumu a zvláštního programu EU, který má být zřízen.

3.3.1

EHSV požaduje vhodně koncipovanou evropskou průmyslovou politiku pro obranný průmysl s jeho specifickými charakteristikami, jako jsou vládní požadavky a veřejné financování. EHSV proto podporuje požadavek Komise, aby byly v plném rozsahu uplatňovány směrnice (7) o zadávání veřejných zakázek a transferech produktů pro obranné účely uvnitř EU.

3.3.2

Podle článku 346 SFEU mohou členské státy vyjmout zakázky týkající se obrany a bezpečnosti z pravidel pro zadávání zakázek, je-li to nutné k ochraně jejich podstatných bezpečnostních zájmů. Na základě obou směrnic – 2009/81/ES i 2009/43/ES – je nyní možné omezit tyto výjimky na naprosté minimum. EHSV sdílí kritický postoj k tomu, že velmi významná část zakázek na vojenské výrobky stále není realizována podle pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek, a spatřuje zde potenciál k dosažení úspor, které by bylo možné efektivněji investovat v rámci fondu pro obranu.

3.3.3

EHSV podporuje zjednodušený postup povolování formou obecných povolení transferu produktů pro vojenské účely v rámci jednotného trhu. Výbor proto vítá avizované vypracování pokynů k výkladu a doporučení. Je však třeba učinit mnohem více, aby bylo zajištěno zejména co nejlepší využití směrnice o transferech.

3.3.4

EHSV rovněž vítá studie týkající se bezpečnosti dodávek surovin v rámci strategie v oblasti surovin a nahrazování kritických surovin. Současně vyjadřuje politování nad tím, že Evropská komise nedostála svému mandátu z prosince 2013 vypracovat plán pro komplexní celounijní režim bezpečnosti dodávek, který by mohl podnítit i politicky ambiciózní provádění směrnice o transferech.

3.3.5

EHSV sdílí názor, že dobře fungující jednotný trh s výrobky pro obranné účely musí být klíčovým cílem akčního plánu. Obrannou unii si nelze představit bez přeshraničního přístupu na trh a otevřených dodavatelských řetězců. Zejména malé a střední podniky, které v tomto odvětví vytvářejí významné inovace, musí mít přístup k podávání nabídek.

3.3.6

EHSV podporuje vypracování společných norem a dosažení úplné interoperability pro zbraně i zboží dvojího užití, přičemž je třeba se vyhnout zdvojování stávajících norem, zejména norem NATO. Příslušný plán měl být předložen již v roce 2014 (8).

3.3.7

EHSV podporuje rozvoj spolehlivých, zabezpečených a nákladově efektivních družicových komunikačních služeb pro orgány EU a vnitrostátní orgány spolu s investicemi do evropských cest do vesmíru.

3.3.8

EHSV si je vědom nevyjasněného vztahu mezi civilním a vojenským využitím systému Copernicus, jakož i toho, že vojenský sektor je klíčovým partnerem Evropské kosmické agentury (ESA), a to coby subjekt podílející se na vývoji i coby uživatel. V této oblasti by se mohla rozvinout užitečná součinnost. Využití systému Copernicus však musí být posouzeno společně z politického, vědeckého i vojenského hlediska. Vojenské využití nesmí zatěžovat politiku EU v oblasti vesmíru ani ovlivňovat civilní využití systému.

3.3.9

EHSV jednoznačně podporuje posilování schopností v oblasti kybernetické bezpečnosti a obrany stejně jako civilní a vojenskou spolupráci na základě strategie kybernetické bezpečnosti EU (9).

3.3.10

EHSV podporuje společné přístupy k prosazování námořní bezpečnosti v civilní i vojenské oblasti a optimalizaci interoperabilních schopností námořního dohledu.