DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Obecné souvislosti, odůvodnění a cíle návrhu

Směrnice 2000/9/ES o lanových drahách pro dopravu osob[1] byla přijata dne 20. března 2000 a nabyla účinnosti dne 3. května 2002.

Směrnice 2000/9/ES zajišťuje vysokou úroveň bezpečnosti u lanových drah pro uživatele, provozní pracovníky a jiné osoby. Stanoví základní požadavky, které musí splňovat lanové dráhy, jejich infrastruktura, dílčí systémy a bezpečnostní prvky, aby byly bezpečné.

Směrnice 2000/9/ES je rovněž příkladem takového harmonizačního právního předpisu Unie, který zajišťuje volný pohyb na jednotném trhu EU, konkrétně volný pohyb dílčích systémů a bezpečnostních prvků pro lanové dráhy. Harmonizuje podmínky pro uvádění dílčích systémů a bezpečnostních prvků, které mají být použity u lanových drah, na trh a do provozu. Výrobci musí prokázat, že jejich dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky byly navrženy a vyrobeny v souladu se základními požadavky, připojit označení CE a poskytnout pokyny pro jejich použití u lanové dráhy.

Základem směrnice 2000/9/ES je článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“). Jedná se o plně harmonizující směrnici, založenou na zásadách „nového přístupu“, která vyžaduje, aby výrobci zajistili shodu svých výrobků s povinnými požadavky na výkonnost a bezpečnost stanovenými v legislativním nástroji, aniž by však byla nařizována konkrétní technická řešení nebo specifikace.

Směrnice 2000/9/ES se vztahuje na lanové dráhy pro dopravu osob.

Tažení lanem a doprava osob jsou základní kritéria určující působnost směrnice 2000/9/ES.

Hlavní druhy lanových drah, na které se vztahuje směrnice 2000/9/ES, jsou pozemní lanové dráhy, kabinové lanové dráhy, odpojitelné sedačkové lanové dráhy, pevné sedačkové lanové dráhy, visuté lanové dráhy, funitely, kombinovaná zařízení (sestávající z několika druhů lanových drah, např. z kabinových lanových drah a sedačkových lanových drah) a lyžařské vleky.

Lanové dráhy jsou definovány jako celý stabilní systém sestávající z infrastruktury, z dílčích systémů a bezpečnostních prvků.

Lanové dráhy a jejich infrastruktura jsou přímo ovlivněny vlastnostmi regionu, v němž se nachází, charakteristikami terénu a životního prostředí, atmosférickými a meteorologickými podmínkami, jakož i všemi možnými stavbami a překážkami, jež se vyskytují v okolí buď na zemi, nebo ve vzduchu.

V tomto rámci podléhá výstavba lanových drah a jejich uvádění do provozu vnitrostátním schvalovacím postupům.

Směrnice 2000/9/ES stanoví harmonizované základní požadavky, jež musí lanové dráhy splňovat, zatímco členským státům je ponechána pravomoc regulovat ostatní aspekty, jako je využívání půdy, územní plánování a ochrana životního prostředí.

Bezpečnostní prvky a dílčí systémy podléhají zásadě volného pohybu zboží. Bezpečnostní prvky jsou opatřeny označením CE, které prokazuje shodu s požadavky směrnice 2000/9/ES, včetně postupů posuzování shody.

Cílem tohoto návrhu je nahradit směrnici 2000/9/ES nařízením, což je v souladu s cíli Komise pro zjednodušování.

Návrh má sladit směrnici 2000/9/ES s „balíčkem týkajícím se zboží“, který byl přijat v roce 2008, a zejména s rozhodnutím o společném rámci pro uvádění výrobků na trh (ES) č. 768/2008 (dále jen „rozhodnutí NPR“).

Rozhodnutí o společném rámci pro uvádění výrobků na trh stanoví společný rámec pro harmonizační právní předpisy EU týkající se výrobků. Základem tohoto rámce jsou ustanovení, jež jsou běžně používána v právních předpisech EU týkajících se výrobků (např. definice, povinnosti hospodářských subjektů, pravidla týkající se oznámených subjektů, ochranné mechanismy apod.). Tato společná ustanovení byla posílena, aby směrnice mohly být v praxi efektivněji prováděny a prosazovány. Byly zavedeny nové prvky, mezi něž patří například povinnosti dovozců, které jsou důležité pro zlepšování bezpečnosti výrobků na trhu.

Již v rámci balíčku návrhů pro dosažení souladu s novým právním rámcem, který byl přijat dne 21. listopadu 2011, Komise navrhla, aby bylo devět ostatních směrnic uvedeno do souladu s rozhodnutím o společném rámci pro uvádění výrobků na trh. Navrhla rovněž, aby byla směrnice 97/23/ES o tlakových zařízeních[2] uvedena do souladu s rozhodnutím o společném rámci pro uvádění výrobků na trh.

V souladu s politickým závazkem vyplývajícím z přijetí rozhodnutí o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a s právní povinností uvedenou v článku 2 daného rozhodnutí je pro zajištění souladu mezi harmonizačními právními předpisy Unie v oblasti průmyslových výrobků nezbytné, aby byl tento návrh v souladu s ustanoveními rozhodnutí o společném rámci pro uvádění výrobků na trh.

Záměrem návrhu je také vyřešit některé problémy, které nastaly při provádění směrnice 2000/9/ES. Konkrétně orgány, oznámené subjekty a výrobci mají odlišné názory na to, zda určité typy zařízení spadají do oblasti působnosti směrnice 2000/9/ES, a musí tak být vyrobeny a opatřeny osvědčením v souladu s požadavky a postupy uvedené směrnice. Rovněž se lišily názory na to, zda by určité zařízení mělo být považováno za dílčí systém, infrastrukturu nebo bezpečnostní prvek. Směrnice navíc neuvádí, jaký druh postupu posuzování shody se má použít pro dílčí systémy.

Tyto odlišné přístupy vedly k narušení trhu a k různému zacházení s hospodářskými subjekty. Výrobci a provozovatelé příslušných zařízení museli zařízení změnit nebo získat další osvědčení, což vedlo k dodatečným nákladům a ke zpožděním v procesu schvalování a v provozu těchto zařízení.

Navrhované nařízení proto usiluje o zvýšení právní jasnosti ohledně oblasti působnosti směrnice 2000/9/ES, a tedy o lepší provádění příslušných právních předpisů.

Směrnice 2000/9/ES dále obsahuje ustanovení týkající se posouzení shody pro dílčí systémy. Avšak nestanoví konkrétní postup, který má dodržovat výrobce a oznámený subjekt. Navíc nenabízí výrobcům škálu postupů posuzování shody, jež je k dispozici pro bezpečnostní prvky. Navrhované nařízení tak uvádí postupy posuzování shody dostupné pro dílčí systémy do souladu s postupy, které jsou již používány pro bezpečnostní prvky, na základě modulů posuzování shody stanovených v rozhodnutí 768/2008/ES o společném rámci pro uvádění výrobků na trh („rozhodnutí NPR“). V této souvislosti rovněž stanoví povinnost připojovat označení CE k určení souladu s jeho ustanoveními, a to v souladu se stávajícím systémem pro bezpečnostní prvky.

Návrh zohledňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci[3].

Návrh rovněž zohledňuje návrh nařízení o dozoru nad trhem s výrobky[4] ze dne 13. února 2013 vypracovaný Komisí, jehož účelem je stanovit jediný právní nástroj pro činnosti v oblasti dozoru nad trhem s jiným zbožím než s potravinami, spotřebními nebo jinými výrobky a výrobky, na které se vztahují nebo nevztahují harmonizační právní předpisy Unie. Tento návrh spojuje pravidla dozoru nad trhem obsažená ve směrnici 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků[5], nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh[6], a harmonizační právní předpisy pro jednotlivá odvětví s cílem zvýšit účinnost činností dozoru nad trhem v rámci Unie. Navrhované nařízení o dozoru nad trhem s výrobky také obsahuje příslušná ustanovení pro dozor nad trhem a ochranné doložky. Ustanovení ve stávajících harmonizačních předpisech pro jednotlivá odvětví, která se týkají dozoru nad trhem a ochranných doložek, by proto měla být z daných harmonizačních právních předpisů odstraněna. Hlavním cílem navrhovaného nařízení o dozoru nad trhem s výrobky je zásadně zjednodušit rámec pro dozor nad trhem v Unii, aby lépe sloužil svým uživatelům: orgánům dozoru nad trhem a hospodářským subjektům. Směrnice 2000/9/ES stanoví postup využití ochranné doložky pro dílčí systémy a bezpečnostní prvky. V souladu s rámcem, který má být zřízen navrhovaným nařízením o dozoru nad trhem s výrobky, nezahrnuje tento návrh ustanovení týkající se dozoru nad trhem a postupy využití ochranné doložky pro dílčí systémy a bezpečnostní prvky stanovené v rozhodnutí o společném rámci pro uvádění výrobků na trh. V zájmu zajištění právní jasnosti však odkazuje na navrhované nařízení o dozoru nad trhem s výrobky.

Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Tato iniciativa je v souladu s Aktem o jednotném trhu[7], který poukázal na potřebu obnovení důvěry spotřebitelů v jakost výrobků na trhu a na důležitost posílení dozoru nad trhem.

Podporuje rovněž politiku Komise v oblasti zlepšování právní úpravy a zjednodušování regulačního prostředí.

2.           KONZULTACE ZÚČASTNĚNÝCH STRANA A POSOUZENÍ DOPADŮ

Konzultace zúčastněných stran

Revize směrnice 2000/9/ES byla zdlouhavě a podrobně projednávána od roku 2010. Konkrétně byla projednávána v rámci pracovní skupiny členských států pro lanové dráhy, s národními experty odpovědnými za provádění směrnice, v rámci stálého výboru stanoveného ve směrnici 2000/9/ES, se skupinou pro správní spolupráci při dozoru nad trhem s lanovými drahami a s odvětvovou skupinou v oblasti lanových drah v rámci organizace Evropská koordinace oznámených subjektů, jakož i s odvětvím a sdruženími uživatelů.

Členské státy a zúčastněné subjekty, včetně organizací výrobců, oznámených subjektů a zástupců normalizačních orgánů, byly zapojeny do procesu posouzení dopadů od začátku. V rámci stálého výboru stanoveného ve směrnici 2000/9/ES se uskutečnily pravidelné diskuse o fungování směrnice a o potenciálních problémech, které by vyžadovaly zlepšení, a to buď legislativními nebo nelegislativními prostředky.

Kromě toho byly provedeny tři specifické konzultace.

První konzultace se konala v první polovině roku 2010 v rámci přípravy zprávy o provádění směrnice 2000/9/ES podle čl. 21 odst. 4 uvedené směrnice.

Ve své první zprávě o provádění směrnice 2000/9/ES[8] Komise uvedla, že směrnici se podařilo vytvořit vnitřní trh pro dílčí systémy a bezpečnostní prvky a současně zaručit jednotnou a vysokou úroveň bezpečnosti. Rovněž určila některé problémy, které mají být posouzeny.

Otázkami, které mají být přezkoumány, byly:

– rozsah působnosti směrnice 2000/9/ES, zejména s ohledem na nové druhy lanových drah,

– neexistence vhodné škály postupů posuzování shody pro dílčí systémy, což vedlo k rozdílným výkladům a provádění posuzování shody dílčích systémů,

– potřeba sladit směrnici 2000/9/ES s rozhodnutím o společném rámci pro uvádění výrobků na trh.

Druhá a třetí konzultace se konaly v roce 2012 jako součást studie posouzení dopadů. První z nich se týkala stávající situace a druhá možností politiky. Závěrečná zpráva studie posouzení dopadů byla formálně předložena a projednána na zasedáních stálého výboru, která se konala ve dnech 25. září 2012 a 8. dubna 2013, kdy členské státy a zúčastněné strany na úrovni odvětví měly příležitost vyjádřit řadu stanovisek, příspěvků a zpráv o postojích týkajících se možností politiky zahrnutých do studie.

Zúčastněné strany aktivně přispěly k určení problémů, které vyžadují řešení, s cílem zlepšit fungování směrnice 2000/9/ES. Většina zúčastněných stran se zjištěnými problémy souhlasí. Významný počet respondentů konzultace, které proběhly v rámci studie posouzení dopadů, má obtíže s definicí lanových drah a vymezením hranice působnosti směrnice 95/16/ES o výtazích[9].

S ohledem na množství získaných informací a na spíše technickou povahu problémů nebyla zahájena žádná otevřená veřejná konzultace, protože pro tuto poměrně technickou iniciativu byly považovány za vhodnější cílené odborné konzultace.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací – Posouzení dopadů

Bylo provedeno posouzení dopadů týkající se revize směrnice 2000/9/ES.

Na základě shromážděných informací provedla Komise posouzení dopadů, ve kterém zkoumala a porovnávala tři varianty.

Varianta č. 1 – Žádné opatření – Beze změny stávající situace

Tato varianta navrhuje, aby ve směrnici 2000/9/ES nebyly provedeny žádné změny.

Varianta č. 2 – Použití nelegislativních opatření

Varianta 2 zvažuje možnost poskytnout širší pokyny týkající se provádění směrnice 2000/9/ES, pokud jde o její oblast působnosti, a doporučit používání zvláštních postupů posuzování shody pro posuzování dílčích systémů, především prostřednictvím přepracování pokynů ke směrnici 2000/9/ES.

Varianta č. 3 – Použití legislativních opatření

Tato varianta spočívá ve změně směrnice 2000/9/ES.

Za upřednostňované řešení se považuje kombinace varianty č. 2 a 3, protože:

– se má za to, že tento problém řeší nejvhodněji, neboť přinese objasnění v definicích oblasti působnosti a soudržnost a flexibilitu postupů posuzování shody pro dílčí systémy a bezpečnostní prvky,

– nepředstavuje pro hospodářské subjekty a oznámené subjekty velké náklady a pro ty, které se již chovají zodpovědně, nebyly zjištěny žádné významné hospodářské ani sociální dopady,

– zlepší fungování vnitřního trhu s dílčími systémy a bezpečnostními prvky, neboť všem hospodářským subjektům, a to zejména dovozcům a distributorům, jakož i oznámeným subjektům zajistí rovné zacházení,

– možnost č. 1 nenabízí odpovědi na problém právní nejistoty způsobené některými ustanoveními směrnice 2000/9/ES, a nepovede tudíž k lepšímu provádění.

Návrh obsahuje tato opatření:

· vyjasnění oblasti působnosti týkající se lanových drah navržených pro účely dopravy i pro využívání volného času;

· zavedení škály postupů posuzování shody pro dílčí systémy na základě stávajících modulů pro posuzování shody bezpečnostních prvků, a to v souladu s rozhodnutím o společném rámci pro uvádění výrobků na trh;

· zajištění souladu s rozhodnutím o společném rámci pro uvádění výrobků na trh.

Dopad návrhu zaručí rovné podmínky pro hospodářské subjekty a posílí ochranu bezpečnosti cestujících a ostatních uživatelů, provozních pracovníků a jiných osob.

3.           PRÁVNÍ stránka návrhu

3.1 Oblast působnosti a definice

Oblast působnosti navrhovaného nařízení odpovídá rozsahu působnosti směrnice 2000/9/ES a zahrnuje lanové dráhy, včetně jejich infrastruktury, jakož i dílčí systémy a bezpečnostní prvky pro lanové dráhy.

Návrh objasňuje a aktualizuje stávající rozsah.

Zejména vzhledem k vývoji nových druhů lanových drah je upřesněno, že vyloučení lanových drah využívaných pro volnočasové aktivity v lunaparcích nebo v zábavních parcích neplatí pro lanové dráhy, které jsou určeny k dvojímu využití, tedy k přepravě osob a k volnočasovým aktivitám.

Návrh zachovává vyloučení některých lanových drah, jež jsou určeny k zemědělským nebo průmyslovým účelům, avšak upřesňuje, že rovněž zahrnuje lanové dráhy, které jsou určeny pro obsluhu horských přístřeší nebo chat a nejsou určeny pro přepravu veřejnosti.

Je aktualizováno rovněž stávající vyloučení lanem vlečených převozních lodí, aby zahrnovalo všechna lanem vlečená zařízení, u kterých se uživatelé nebo unášeče pohybují po vodě, např. lanem vlečená zařízení pro vodní lyžování.

Výjimky stanovené ve směrnici 2000/9/ES týkající se ozubnicových drah a zařízení s řetězovým pohonem se nezavádějí, protože tato zařízení neodpovídají definici lanových drah.

Byly vloženy obecné definice vyplývající z uvedení do souladu s rozhodnutím o společném rámci pro uvádění výrobků na trh.

3.2 Povinnosti hospodářských subjektů

Pokud jde o dílčí systémy a bezpečnostní prvky, návrh obsahuje typická ustanovení pro harmonizační právní předpisy Unie týkající se výrobků a stanoví povinnosti příslušných hospodářských subjektů (výrobců, zplnomocněných zástupců, dovozců a distributorů) v souladu s rozhodnutím o společném rámci pro uvádění výrobků na trh.

3.3 Harmonizované normy

Soulad s harmonizovanými normami předpokládá shodu se základními požadavky. Nařízení (EU) č. 1025/2012 stanoví horizontální právní rámec pro evropskou normalizaci. V uvedeném nařízení jsou mimo jiné obsažena ustanovení o žádostech Komise adresovaných evropským normalizačním subjektům, o námitkách proti harmonizovaným normám a o účasti hospodářských subjektů na procesu normalizace. Ustanovení směrnice 2000/9/ES, jež se týkají stejných aspektů, nebyla tudíž v tomto návrhu z důvodů právní jistoty znovu zavedena.

3.4 Posuzování shody

Návrh zachovává postupy posuzování shody pro bezpečnostní prvky stanovené ve směrnici 2000/9/ES. V souladu s rozhodnutím o společném rámci pro uvádění výrobků na trh však aktualizuje příslušné moduly.

Konkrétně zachovává požadavek na účast oznámeného subjektu na fázi návrhu a výrobní fázi všech dílčích systémů a bezpečnostních prvků.

Návrh zavádí škálu postupů posuzování shody pro dílčí systémy na základě modulů pro posuzování shody obsažených v rozhodnutí o společném rámci pro uvádění výrobků na trh. V tomto rámci rovněž zavádí označení CE pro dílčí systémy, protože neexistuje důvod zacházet s nimi odlišně než s bezpečnostními prvky, pro něž směrnice 2000/9/ES již stanoví připojování označení CE k určení souladu s příslušnými požadavky.

3.5 Oznámené subjekty

Řádné fungování oznámených subjektů je zásadní pro zajištění vysoké úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví a pro důvěru všech zúčastněných stran v systém nového přístupu.

Návrh proto v souladu s rozhodnutím o společném rámci pro uvádění výrobků na trh zpřísňuje kritéria oznamování pro oznámené subjekty a zavádí zvláštní požadavky pro oznamující orgány.

3.6 Prováděcí akty

Návrh zmocňuje Komisi k přijímání případných prováděcích aktů, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto nařízení, pokud jde o oznámené subjekty, které nesplňují nebo již nesplňují požadavky pro své oznámení.

Tyto prováděcí akty budou přijaty v souladu s ustanoveními o prováděcích aktech v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.

3.7 Závěrečná ustanovení

Navrhované nařízení se použije dva roky po svém vstupu v platnost, aby se výrobcům, oznámeným subjektům a členským státům poskytl čas na přizpůsobení se novým požadavkům.

Určování oznámených subjektů podle nových požadavků a postupu však musí začít krátce po vstupu tohoto nařízení v platnost. Tím bude zajištěno, aby ke dni použitelnosti navrhovaného nařízení bylo stanoveno dostatečné množství oznámených subjektů v souladu s novými předpisy, aby se předešlo problémům s kontinuitou výroby a zásobováním trhu.

Předpokládá se přechodné ustanovení pro osvědčení vydávaná oznámenými subjekty podle směrnice 2000/9/ES s ohledem na dílčí systémy a bezpečnostní prvky, aby mohly být využity zásoby a aby byl zajištěn hladký přechod na nové požadavky.

Předpokládá se přechodné ustanovení pro uvedení do provozu lanových drah konstruovaných podle směrnice 2000/9/ES, aby bylo možné zajistit plynulý přechod na nové požadavky.

Směrnice 2000/9/ES bude zrušena a nahrazena navrhovaným nařízením.

3.8 Pravomoci Unie, právní základ, zásada subsidiarity a právní forma

Právní základ

Návrh se opírá o článek 114 Smlouvy.

Zásada subsidiarity

Zásada subsidiarity je uplatňována zejména u nově přidaných ustanovení, jejichž cílem je zlepšit efektivní prosazování směrnice 2000/9/ES, konkrétně v případě ustanovení o povinnostech hospodářských subjektů, o sledovatelnosti, o posuzování a oznamování subjektů posuzování shody.

Zkušenosti s prosazováním právních předpisů ukázaly, že opatření přijatá na vnitrostátní úrovni dala vzniknout různým přístupům a vedla k různému zacházení s hospodářskými subjekty uvnitř Unie, což je v rozporu s cílem směrnice 2000/9/ES. Opatření přijatá na vnitrostátní úrovni za účelem řešení problémů mohou působit překážky bránící volnému pohybu zboží. Kromě toho je jejich působnost omezena na území členského státu. Opatření koordinované na úrovni Unie může lépe přispět ke stanoveným cílům a napomůže zejména k zefektivnění dozoru nad trhem. Z toho důvodu je vhodnější přijmout opatření na úrovni Unie.

Proporcionalita

V souladu se zásadou proporcionality nepřekračují navrhované změny rámec toho, co je nezbytné k dosažení stanovených cílů.

Nové nebo pozměněné povinnosti nepředstavují zbytečnou zátěž nebo náklady ani pro průmyslové odvětví, zejména malé a střední podniky, ani pro správní orgány. U změn s negativním dopadem byla provedena analýza dopadů příslušné varianty, která umožňuje nalézt nejpřiměřenější řešení problémů. Některé změny se týkají zlepšení jasnosti stávající směrnice, přičemž nezavádějí žádné nové požadavky, které by měly dopad na náklady.

Použitá legislativní metoda

Návrh má podobu nařízení.

Navrhovaná změna ze směrnice na nařízení zohledňuje obecný cíl Komise zjednodušit regulační prostředí a potřebu zajistit jednotné provádění navrhovaného právního předpisu v celé Unii.

Navrhované nařízení vychází z článku 114 Smlouvy a jeho cílem je zajistit řádné fungování vnitřního trhu s dílčími systémy a bezpečnostními prvky, které mají být použity u lanových drah, při zachování stávající úlohy členských států, pokud jde o lanové dráhy. Stanoví jasná a podrobná pravidla, jež se stanou použitelnými jednotným způsobem ve stejný okamžik v celé Unii.

Podle zásad plné harmonizace nesmějí členské státy ve svých vnitrostátních právních předpisech pro uvádění dílčích systémů a bezpečnostních prvků na trh zavést přísnější nebo dodatečné požadavky. Zejména povinné základní požadavky a postupy posuzování shody, kterými se mají řídit výrobci, musí být ve všech členských státech stejné.

Totéž platí, pokud jde o ustanovení, která byla zavedena v důsledku uvedení do souladu s rozhodnutím o společném rámci pro uvádění výrobků na trh. Tyto předpisy jsou jasné a dostatečně přesné na to, aby byly použity přímo dotčenými subjekty.

Povinnosti stanovené pro členské státy, jako například povinnost posuzovat, určovat a oznamovat subjekty posuzování shody, nejsou v žádném případě jako takové provedeny do vnitrostátního práva, nýbrž jsou prováděny členskými státy prostřednictvím nezbytných právních a správních opatření. Na tom se nic nezmění, budou-li dané povinnosti stanoveny nařízením.

Členské státy proto nemají téměř žádnou flexibilitu při provádění směrnice do vnitrostátního práva. Díky nařízení však ušetří náklady spojené s prováděním směrnice.

Nařízení dále vylučuje riziko možných odlišných provedení směrnice v různých členských státech, což by mohlo vést k různým úrovním ochrany bezpečnosti a vytvářet překážky vnitřního trhu, a ohrozit tak její účinné provádění.

Změna směrnice na nařízení nepovede k žádným změnám v regulačním přístupu.

Charakteristiky nového přístupu budou plně zachovány, zejména flexibilita poskytnutá výrobcům při výběru prostředků použitých v zájmu splnění základních požadavků a při výběru použitého postupu z dostupných postupů posuzování shody k prokázání souladu dílčích systémů a bezpečnostních prvků. Stávající mechanismy na podporu provádění právních předpisů (proces normalizace, pracovní skupiny, správní spolupráce, vypracování pokynů atd.) nebudou povahou právního nástroje ovlivněny.

Kromě toho volba nařízení neznamená, že rozhodování bude centralizované. Členské státy si ponechávají pravomoc s ohledem na lanové dráhy a provádění harmonizovaných ustanovení, například určování a akreditaci oznámených subjektů, provádění dozoru nad trhem a donucovací opatření (například sankce).

Používání nařízení v oblasti právních předpisů týkajících se vnitřního trhu umožňuje vyloučit riziko tzv. „gold-plating“, což si přejí rovněž zúčastněné strany. Rovněž umožňuje, aby výrobci spolupracovali přímo se zněním nařízení, namísto toho, aby bylo třeba určit a posoudit 28 prováděcích právních předpisů.

Na základě těchto skutečností se má za to, že nařízení je nejvhodnějším a méně nákladným řešením pro všechny zúčastněné strany, neboť umožní rychlejší a jednotnější uplatňování navrhovaných právních předpisů a vytvoří jasnější právní prostředí pro hospodářské subjekty, aniž by členským státům vznikly náklady na provádění.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet EU.

5.           DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE

Zrušení platných právních předpisů

Přijetí návrhu povede ke zrušení směrnice 2000/9/ES.

Evropský hospodářský prostor

Návrh se týká EHP, a proto by oblast jeho působnosti měla být rozšířena i na Evropský hospodářský prostor.

2014/0107 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o lanových drahách

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[10],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/9/ES[11] o lanových drahách stanoví pravidla pro lanové dráhy, které jsou navrženy, zkonstruovány a provozovány pro dopravu osob.

(2)       Směrnice 2000/9/ES je založena na zásadách nového přístupu, které byly stanoveny v usnesení Rady ze dne 5. května 1985 o novém přístupu k technické harmonizaci a normám[12]. Stanoví tedy pouze základní požadavky týkající se lanových drah, zatímco technické podrobnosti přijímá Evropský výbor pro normalizaci (CEN) a Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012[13] o evropské normalizaci. Shoda s takto stanovenými harmonizovanými normami, na něž byl zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, vede k předpokladu shody s požadavky směrnice 2000/9/ES. Zkušenosti ukazují, že tyto základní zásady fungují v tomto odvětví dobře a měly by být zachovány a dále prosazovány.

(3)       Zkušenosti z provádění směrnice 2000/9/ES ukázaly, že je třeba změnit některá její ustanovení v zájmu jejich upřesnění a aktualizace, a zajistit tak právní jistotu, zejména pokud jde o oblast působnosti a posuzování shody u dílčích systémů.

(4)       Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES[14] o společném rámci pro uvádění výrobků na trh stanoví společný rámec pro společné zásady a referenční ustanovení, jež se mají použít ve všech právních předpisech harmonizujících podmínky týkající se uvádění výrobků na trh s cílem poskytnout souvislý základ pro revizi nebo přepracování uvedených právních předpisů. Směrnice 2000/9/ES by měla proto být upravena tak, aby byla v souladu s uvedeným rozhodnutím.

(5)       Jelikož ve směrnici 2000/9/ES je třeba provést řadu změn, měla by být v zájmu jasnosti zrušena a nahrazena. Vzhledem k tomu, že oblast působnosti, základní požadavky a postupy posuzování shody musí být ve všech členských státech stejné, neexistuje téměř žádná flexibilita pro provedení směrnice do vnitrostátního práva na základě zásad nového přístupu. V zájmu zjednodušení právního rámce by měla být směrnice 2000/9/ES nahrazena nařízením, které je vhodným právním nástrojem, neboť stanoví jasná a podrobná pravidla, jež nenechávají prostor pro rozdílné provedení v jednotlivých členských státech, a zajistí tak jednotné uplatňování v celé Unii.

(6)       Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008[15], kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh, obsahuje horizontální ustanovení pro akreditaci subjektů posuzování shody [, pro dozor nad trhem s výrobky a pro kontroly výrobků ze třetích zemí] a označení CE.

(7)       Nařízení (EU) č. [.../...] [o dozoru nad trhem s výrobky][16] stanoví podrobná pravidla týkající se dozoru nad trhem a kontrol výrobků, které vstupují do Unie ze třetích zemí, včetně dílčích systémů a bezpečnostních prvků. Stanoví rovněž postup využití ochranné doložky. Členské státy organizují a provádějí dozor nad trhem, určují orgány dozoru nad trhem a vymezují jejich pravomoci a povinnosti. Stanoví rovněž obecné a odvětvové programy dozoru nad trhem.

(8)       Oblast působnosti směrnice 2000/9/ES by měla být zachována. Toto nařízení by se mělo vztahovat na lanové dráhy pro dopravu osob užívané ve vysokohorských turistických střediscích nebo v městských dopravních systémech. Lanové dráhy jsou převážně výtahové systémy, například pozemní lanové dráhy, visuté lanové dráhy, visuté dráhy, kabinové lanové dráhy, sedačkové lanové dráhy a lyžařské vleky. Tažení lanem a doprava osob jsou zásadní kritéria pro určení lanových drah, na něž se vztahuje toto nařízení.

(9)       Byly vyvinuty nové druhy lanových drah, které jsou určené jak pro dopravu, tak pro volnočasové aktivity. Na tyto lanové dráhy by se mělo vztahovat toto nařízení.

(10)     Z oblasti působnosti tohoto nařízení je vhodné vyloučit určité lanové dráhy, protože se na ně buď vztahují jiné specifické harmonizační právní předpisy Unie, nebo protože mohou být přiměřeně regulovány na vnitrostátní úrovni.

(11)     Lanem vlečené výtahy, ať už vertikální nebo nakloněné, které trvale obsluhují určitá podlaží budov a staveb jiných než stanice, jsou předmětem zvláštních právních předpisů Unie a měly by být vyloučeny z oblasti působnosti tohoto nařízení.

(12)     Aby byla zajištěna právní jistota, mělo by se vyloučení lanem vlečených převozních lodí vztahovat na všechna lanem vlečená zařízení, u kterých se uživatelé nebo unášeče pohybují po vodě, např. lanem vlečená zařízení pro vodní lyžování.

(13)     Aby bylo zaručeno, že lanové dráhy a jejich infrastruktura, dílčí systémy a bezpečnostní prvky zajišťují vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti osob, je nezbytné stanovit pravidla pro navrhování a výstavbu lanových drah.

(14)     Členské státy by měly zajistit bezpečnost lanových drah po dobu výstavby, uvádění do provozu a během provozu.

(15)     Tímto nařízením není dotčeno právo členských států upřesnit požadavky, které považují za nezbytné, pokud jde o využívání půdy, územní plánování a ochranu životního prostředí a zajištění bezpečnosti a zdraví osob při používání lanových drah, zejména pracovníků.

(16)     Tímto nařízením není dotčeno právo členských států stanovit vhodné postupy pro schvalování plánovaných lanových drah, kontrolu lanových drah před jejich uvedením do provozu a jejich sledování během provozu.

(17)     Toto nařízení by mělo zohledňovat skutečnost, že bezpečnost lanových drah závisí ve stejné míře na podmínkách prostředí, na jakosti dodávaných průmyslových výrobků a na jejich sestavení a montáži na místě stavby a na sledování během provozu. Příčiny závažných nehod mohou souviset s volbou místa, s vlastním dopravním systémem, konstrukcemi nebo se způsobem provozu a údržby.

(18)     Ačkoliv se toto nařízení nevztahuje na vlastní provoz lanových drah, mělo by poskytnout obecný rámec, jenž má zajistit, aby tato zařízení umístěná na území členských států byla provozována tak, aby poskytla uživatelům, obsluze a třetím osobám vysoký stupeň ochrany.

(19)     V případě lanových drah mohou být technologické inovace ověřeny a podrobeny zkouškám v plném měřítku pouze při výstavbě nové lanové dráhy. Za těchto okolností by měl být stanoven postup, který by současně s dodržením základních požadavků umožnil také zohlednění zvláštních podmínek konkrétní lanové dráhy.

(20)     Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření, aby zajistily, že lanové dráhy jsou uváděny do provozu pouze za podmínky, že jsou v souladu s tímto nařízením a že nemohou ohrozit zdraví a bezpečnost osob nebo majetku, jsou-li řádně namontovány, udržovány a provozovány v souladu s předpokládaným účelem.

(21)     Členské státy by měly stanovit postupy pro povolování výstavby plánovaných lanových drah a změnu těchto zařízení a pro jejich uvádění do provozu, aby bylo zajištěno, že lanová dráha je bezpečně vyrobena a namontována na místě, v souladu s analýzou bezpečnosti a bezpečnostní zprávou a veškerými příslušnými regulačními požadavky.

(22)     Analýza bezpečnosti pro plánované lanové dráhy by měla stanovit prvky, na nichž závisí bezpečnost lanových drah.

(23)     Analýza bezpečnosti pro plánované lanové dráhy by měla zohledňovat omezení související s provozem lanových drah, i když ne takovým způsobem, který by ohrozil zásadu volného pohybu zboží pro dílčí systémy a bezpečnostní prvky nebo bezpečnost lanových drah samotných.

(24)     Cílem tohoto nařízení by mělo být zajistit fungování vnitřního trhu s dílčími systémy lanových drah a bezpečnostními prvky pro lanové dráhy. U dílčích systémů a bezpečnostních prvků, jež splňují ustanovení tohoto nařízení, by měla být uplatňována zásada volného pohybu zboží.

(25)     Použití dílčích systémů a bezpečnostních prvků u lanové dráhy by mělo být povoleno pod podmínkou, že umožňují výstavbu lanových drah, jež jsou v souladu s tímto nařízením a nemohou ohrozit zdraví a bezpečnost osob nebo majetku, jsou-li řádně namontovány, udržovány a provozovány v souladu s předpokládaným účelem.

(26)     Základní požadavky by měly být interpretovány a uplatňovány způsobem, který bere v úvahu aktuální stav technického vývoje v době návrhu a výroby zařízení, a rovněž technická a ekonomická hlediska, která odpovídají vysokému stupni ochrany zdraví a bezpečnosti.

(27)     Odpovědnost za soulad dílčích systémů a bezpečnostních prvků s požadavky tohoto nařízení by měly nést hospodářské subjekty podle role, kterou hrají v dodavatelském řetězci, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany veřejných zájmů, jako je zdraví a bezpečnost uživatelů a dalších osob a ochrana majetku, jakož i spravedlivá hospodářská soutěž na trhu Unie.

(28)     Všechny hospodářské subjekty zapojené do dodavatelského a distribučního řetězce by měly přijmout vhodná opatření, která zajistí, aby na trh dodávaly pouze dílčí systémy a bezpečnostní prvky, které jsou v souladu s tímto nařízením. Je třeba stanovit jasné a vyrovnané rozdělení povinností odpovídající roli jednotlivých hospodářských subjektů, kterou mají v dodavatelském a distribučním řetězci.

(29)     Vzhledem k tomu, že výrobce dílčích systémů a bezpečnostních prvků zná podrobně proces návrhu a výroby, je pro provedení celkového postupu posouzení shody nejvhodnější. Posouzení shody by tedy mělo zůstat pouze povinností výrobce dílčího systému nebo bezpečnostního prvku.

(30)     V zájmu usnadnění komunikace mezi hospodářskými subjekty a vnitrostátními orgány dozoru nad trhem by členské státy měly podporovat, aby hospodářské subjekty kromě poštovní adresy uváděly i svou internetovou adresu.

(31)     Je nezbytné zajistit, aby dílčí systémy a bezpečnostní prvky ze třetích zemí vstupující na trh Unie splňovaly požadavky tohoto nařízení, a zejména, aby je jejich výrobci podrobili řádným postupům posouzení shody. Na dovozce by se proto mělo vztahovat ustanovení, podle nějž mají zajistit, aby dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, který uvádějí na trh, byl v souladu s tímto nařízením, a aby na trh neuváděli dílčí systémy a bezpečnostní prvky, které s těmito požadavky v souladu nejsou či představují určité riziko. Rovněž by se na dovozce mělo vztahovat ustanovení, podle nějž mají zajistit, aby byly provedeny postupy posuzování shody a aby označení dílčího systému a bezpečnostního prvku a dokumentace vypracovaná výrobci byly k dispozici ke kontrole ze strany příslušných orgánů dozoru.

(32)     Distributor dodává dílčí systém nebo bezpečnostní prvek na trh poté, co jej na trh uvedl výrobce nebo dovozce, a měl by jednat s náležitou péčí, aby jeho nakládání s daným dílčím systémem nebo bezpečnostním prvkem neovlivnilo nepříznivě jeho soulad s právními předpisy.

(33)     Při uvádění dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh by měl každý dovozce na dílčím systému nebo bezpečnostním prvku uvést své jméno, svůj zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu, na níž jej lze kontaktovat. Pokud to rozměr nebo povaha bezpečnostního prvku neumožňuje, jsou možné výjimky. Ty zahrnují i případ, kdy by dovozce musel za účelem uvedení svého jména a adresy otevřít obal bezpečnostního prvku.

(34)     Každý hospodářský subjekt, který buď uvede dílčí systém nebo bezpečnostní prvek na trh pod svým vlastním názvem nebo ochrannou známkou, nebo dílčí systém nebo bezpečnostní prvek změní tak, že může ovlivnit shodu s požadavky tohoto nařízení, by měl být považován za výrobce a měl by na sebe vzít povinnosti výrobce.

(35)     Jelikož jsou distributoři a dovozci blízko trhu, měli by být zapojeni do úkolů dozoru nad trhem, které provádějí příslušné vnitrostátní orgány, a měli by být připraveni aktivně se účastnit a poskytovat těmto orgánům všechny nezbytné informace týkající se dotčených dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků.

(36)     Zajištění zpětné vysledovatelnosti dílčího systému nebo bezpečnostního prvku v celém dodavatelském řetězci napomáhá ke zjednodušení a větší účinnosti dozoru nad trhem. Účinný systém zpětné vysledovatelnosti usnadňuje orgánům dozoru nad trhem vysledovat hospodářský subjekt, který dodal na trh nevyhovující dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky.

(37)     Toto nařízení by se mělo omezit na stanovení základních požadavků. S cílem usnadnit posuzování shody s těmito požadavky je nezbytné stanovit předpoklad shody pro lanové dráhy, jež splňují harmonizované normy přijaté v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012 pro účely vyjádření podrobných technických specifikací těchto požadavků, zejména pokud jde o návrh, stavbu a provoz lanových drah.

(38)     Nařízení (EU) č. 1025/2012 stanoví postup pro námitky proti harmonizovaným normám, pokud tyto normy nesplňují v plné míře požadavky tohoto nařízení.

(39)     Ve snaze umožnit hospodářským subjektům prokázat a příslušným orgánům zajistit, že dílčí systémy a bezpečnostní prvky dodávané na trh splňují základní požadavky, je třeba stanovit postupy posuzování shody. Rozhodnutí č. 768/2008/ES stanoví moduly postupů posuzování shody od nejmírnějšího po nejpřísnější podle míry souvisejícího rizika a požadované úrovně bezpečnosti. Pro účely zajištění souladu mezi jednotlivými odvětvími, jakož i s cílem vyhnout se variantám ad hoc by postupy posuzování shody měly být vybrány z těchto modulů.

(40)     Výrobci dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků by měli vypracovat EU prohlášení o shodě, ve kterém poskytnou informace o shodě bezpečnostního prvku nebo dílčího systému s požadavky tohoto nařízení a s příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie, které jsou požadovány podle tohoto nařízení. EU prohlášení o shodě by mělo být přiloženo k bezpečnostnímu prvku nebo dílčímu systému.

(41)     Pro zajištění účinného přístupu k informacím pro účely dozoru nad trhem by měly být informace, které jsou nutné ke stanovení všech použitelných aktů Unie pro dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, dostupné v jednotném EU prohlášení o shodě.

(42)     Označení CE, jež vyjadřuje shodu bezpečnostního prvku nebo dílčího systému, je viditelným výsledkem celého postupu, zahrnujícího posouzení shody v širším smyslu. Obecné zásady, jimiž se použití označení CE řídí, a jeho souvislost s ostatními označeními jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 765/2008. V tomto nařízení by měla být stanovena pravidla, jimiž se řídí připojování označení CE.

(43)     Kontrola souladu dílčích systémů a bezpečnostních prvků se základními požadavky stanovenými v tomto nařízení je nezbytná k zajištění účinné ochrany uživatelů a jiných osob.

(44)     Aby byl zajištěn soulad dílčích systémů a bezpečnostních prvků se základními požadavky, je nutné stanovit vhodné postupy posuzování shody, které musí výrobce dodržovat. Tyto postupy by měly být stanoveny na základě modulů posuzování shody uvedených v rozhodnutí č. 768/2008/ES.

(45)     Postupy posuzování shody stanovené v tomto nařízení vyžadují zásah ze strany subjektů posuzování shody, které jsou oznámeny členskými státy Komisi.

(46)     Zkušenosti ukázaly, že kritéria stanovená ve směrnici 2000/9/ES, jež musí subjekty posuzování shody splnit, aby mohly být oznámeny Komisi, nedostačují k zajištění toho, aby tyto subjekty vykonávaly svou činnost na stejně vysoké úrovni v celé Unii. Je však nezbytné, aby všechny subjekty posuzování shody vykonávaly své povinnosti na stejné úrovni a za podmínek rovné hospodářské soutěže. K tomu je třeba stanovit povinné požadavky pro subjekty posuzování shody, které si přejí být oznámeny za účelem poskytování služeb posuzování shody.

(47)     V zájmu zajištění jednotné úrovně jakosti posuzování shody je rovněž nutné stanovit požadavky, které musí splnit oznamující orgány a ostatní subjekty zapojené do posuzování, oznamování a kontroly oznámených subjektů.

(48)     Pokud subjekt posuzování shody prokáže, že splňuje kritéria stanovená harmonizovanými normami, předpokládá se, že splňuje příslušné požadavky stanovené v tomto nařízení.

(49)     Systém stanovený v tomto nařízení by měl být doplněn akreditačním systémem stanoveným v nařízení (ES) č. 765/2008. Vzhledem k tomu, že akreditace je základním prostředkem ověřování způsobilosti subjektů posuzování shody, měla by být rovněž používána pro účely oznamování.

(50)     Transparentní akreditace prováděná podle nařízení (ES) č. 765/2008 zajišťující nezbytnou míru důvěry v osvědčení o shodě by měla být vnitrostátními veřejnými orgány v Unii považována za výsadní prostředek dokládající odbornou způsobilost subjektů posuzování shody. Vnitrostátní orgány se však mohou domnívat, že mají vhodné prostředky, aby toto hodnocení provedly samy. V takovém případě by s cílem zajistit náležitou úroveň důvěryhodnosti hodnocení prováděného jinými vnitrostátními orgány měly Komisi a ostatním členským státům poskytnout nezbytné doklady o tom, že hodnocené subjekty posuzování shody splňují příslušné požadavky právních předpisů.

(51)     Subjekty posuzování shody často zadávají část svých činností souvisejících s posuzováním shody subdodavatelům nebo pobočce. V zájmu zachování úrovně ochrany požadované pro dílčí systémy a bezpečnostní prvky, které mají být uvedeny na trh Unie, je nezbytné, aby subdodavatelé a pobočky provádějící posuzování shody splňovaly stejné požadavky jako oznámené subjekty. Je proto důležité, aby se posuzování způsobilosti a výkonnosti subjektů, jež mají být oznámeny, a kontrola již oznámených subjektů týkaly rovněž činností, které provádí subdodavatelé a pobočky.

(52)     Je nezbytné zvýšit účinnost a průhlednost oznamovacího postupu a zejména ho přizpůsobit novým technologiím, a umožnit tak oznamování on-line.

(53)     Vzhledem k tomu, že subjekty posuzování shody mohou své služby nabízet na území celé Unie, je vhodné dát ostatním členským státům a Komisi možnost vznést námitky týkající se oznámeného subjektu. Je proto důležité stanovit dobu, během níž bude možné vyjasnit veškeré pochyby nebo obavy týkající se způsobilosti subjektů posuzování shody, dříve než začnou pracovat jako oznámené subjekty.

(54)     Z důvodu konkurenceschopnosti je zásadně důležité, aby subjekty posuzování shody používaly postupy posuzování shody, které zbytečně nezatěžují hospodářské subjekty. Ze stejného důvodu a v zájmu zajištění rovného zacházení s hospodářskými subjekty je třeba zajistit jednotné technické používání postupů posuzování shody. Toho lze nejlépe dosáhnout vhodnou koordinací a spoluprací mezi subjekty posuzování shody.

(55)     V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011[17].

(56)     Pro přijímání prováděcích aktů, jimiž se oznamující členský stát žádá, aby přijal nezbytná nápravná opatření vůči oznámeným subjektům, které nesplňují nebo přestaly splňovat požadavky pro své oznámení, by se měl používat poradní postup.

(57)     Je třeba stanovit přechodná opatření, jež umožní, aby byly na trh dodávány a do provozu uváděny dílčí systémy a bezpečnostní prvky, které již byly uvedeny na trh v souladu se směrnicí 2000/9/ES.

(58)     Je nezbytné stanovit přechodná opatření, která umožní uvádět do provozu lanové dráhy, které již byly postaveny v souladu se směrnicí 2000/9/ES.

(59)     Členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

(60)     Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajistit, aby lanové dráhy splňovaly požadavky na vysokou úroveň ochrany a bezpečnosti uživatelů, a zároveň zaručit fungování vnitřního trhu s dílčími systémy a bezpečnostními prvky, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii, V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

            OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla týkající se navrhování a výstavby lanových drah určených pro dopravu osob a dodávání na trh a volný pohyb dílčích systémů a bezpečnostních prvků pro tato zařízení.

Článek 2

Oblast působnosti

1)           Toto nařízení se vztahuje na lanové dráhy určené pro dopravu osob a na dílčí systémy a bezpečnostní prvky pro tato zařízení.

2)           Toto nařízení se nevztahuje na:

a)      výtahy ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/16/ES[18] o výtazích;

b)      lanem vlečené tramvaje obvyklého provedení;

c)      zařízení určená pro zemědělské účely a pro obsluhu horských přístřeší nebo chat, která nejsou určena pro přepravu veřejnosti;

d)      stabilní nebo pojízdná zařízení pro užití v lunaparcích nebo v zábavních parcích, která slouží výlučně pro volnočasové aktivity a nikoliv jako prostředek pro dopravu osob;

e)      důlní těžní zařízení nebo jiná průmyslová stabilní zařízení pro průmyslové účely;

f)       zařízení, u kterých se uživatelé nebo unášeče pohybují po vodě.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)           „lanovou drahou“ se rozumí celý stabilní systém, sestávající z infrastruktury a z dílčích systémů určených pro zařízení skládající se z více prvků, navrhovaný, vyráběný, montovaný a uváděný do provozu za účelem dopravy osob, tažený lany vedoucími po celé délce trati;

2)           „dílčím systémem“ se rozumí systémy uvedené v příloze I nebo jejich kombinace;

3)           „infrastrukturou“ se rozumí vedení trasy, systémové údaje, konstrukce stanic a traťové konstrukce zvlášť navrhované pro každé zařízení a postavené na daném místě, potřebné pro konstrukci a provoz zařízení včetně základů;

4)           „bezpečnostním prvkem“ se rozumí každý základní prvek, skupina prvků, dílčí montáž nebo úplná sestava a každý přístroj, určené k použití u dílčího systému nebo lanové dráhy za účelem zajištění bezpečnostní funkce, jestliže jejich porucha ohrožuje bezpečnost nebo zdraví osob, ať jsou to uživatelé, obsluha nebo jiné osoby;

5)           „požadavky na provoz“ se rozumějí veškeré technické předpisy a opatření, které mají vliv na návrh a výstavbu a jsou nutné pro bezpečný provoz lanové dráhy;

6)           „technickými požadavky na údržbu“ se rozumějí veškeré technické předpisy a opatření, které mají vliv na návrh a výstavbu a jsou nutné pro údržbu k zajištění bezpečného provozu lanové dráhy;

7)           „visutou lanovou drahou“ se rozumí lanová dráha, u které jsou dopravní zařízení zavěšena na jednom nebo více lanech;

8)           „lyžařským vlekem“ se rozumí lanová dráha, u níž jsou uživatelé s příslušným vybavením taženi v upravené stopě;

9)           „pozemní lanovou drahou“ se rozumí lanová dráha, u níž jsou dopravní zařízení tažena po kolejnicích, které jsou umístěny na zemi nebo podpírány pevnými konstrukcemi;

10)         „dodáním na trh“ se rozumí dodání dílčího systému nebo bezpečnostního prvku k distribuci nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu nebo bezplatně;

11)         „uvedením na trh“ se rozumí první dodání dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh Unie;

12)         „uvedením do provozu“ se rozumí první provoz lanové dráhy;

13)         „výrobcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba uvádějící na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, který vyrábí nebo který si nechává navrhnout nebo vyrobit;

14)         „zplnomocněným zástupcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla písemně zplnomocněna výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění konkrétních úkolů;

15)         „dovozcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie dílčí systém nebo bezpečnostní prvek ze třetí země;

16)         „distributorem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, kromě výrobce či dovozce, která dílčí systém nebo bezpečnostní prvek dodává na trh;

17)         „hospodářskými subjekty“ se rozumí výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce a distributor dílčího systému nebo bezpečnostního prvku;

18)         „technickou specifikací“ se rozumí dokument, který předepisuje technické požadavky, jež má zařízení, infrastruktura, dílčí systém nebo bezpečnostní prvek splňovat;

19)         „harmonizovanou normou“ se rozumí harmonizovaná norma ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1025/2012;

20)         „akreditací“ se rozumí akreditace podle čl. 2 odst. 10 nařízení (ES) č. 765/2008;

21)         „vnitrostátním akreditačním orgánem“ se rozumí vnitrostátní akreditační orgán stanovený v čl. 2 odst. 11 nařízení (ES) č. 765/2008;

22)         „posouzením shody“ se rozumí postup prokazující, zda byly splněny základní požadavky tohoto nařízení týkající se dílčího systému nebo bezpečnostního prvku;

23)         „subjektem posuzování shody“ se rozumí subjekt, který vykonává činnosti posuzování shody týkající se dílčího systému nebo bezpečnostního prvku, včetně kalibrace, zkoušení, certifikace a kontroly;

24)         „stažením z oběhu“ se rozumí opatření, jehož cílem je vrácení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku, který byl již použit u lanové dráhy;

25)         „stažením z trhu“ se rozumí opatření, jehož cílem je zabránit, aby byl dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, který se nachází v dodavatelském řetězci, dodáván na trh;

26)         „označením CE“ se rozumí označení, kterým výrobce vyjadřuje, že dílčí systém nebo bezpečnostní prvek je v souladu s příslušnými požadavky stanovenými v harmonizačních právních předpisech Unie, které upravují jeho připojování;

27)         „harmonizačními právními předpisy Unie“ se rozumí veškeré právní předpisy Unie harmonizující podmínky pro uvádění výrobků na trh.

Článek 4

Dodávání dílčích systémů a bezpečnostních prvků na trh

1)           Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření k zajištění toho, aby dílčí systémy a bezpečnostní prvky mohly být dodávány na trh pouze tehdy, pokud splňují požadavky tohoto nařízení.

2)           Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření v souladu s článkem 9 za účelem stanovení postupů, jež zajistí, aby dílčí systémy a bezpečnostní prvky byly použity u lanové dráhy, pouze pokud umožňují stavbu lanových drah, které splňují požadavky tohoto nařízení a nemohou ohrozit zdraví a bezpečnost osob nebo majetku, jsou-li řádně použity, udržovány a provozovány v souladu s předpokládaným účelem.

Článek 5

Uvedení lanových drah do provozu

1)           Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření v souladu s článkem 9 za účelem stanovení postupů, jež zajistí, aby lanové dráhy byly uvedeny do provozu, pouze pokud splňují požadavky tohoto nařízení a nemohou ohrozit zdraví a bezpečnost osob nebo majetku, jsou-li řádně namontovány, udržovány a provozovány v souladu s předpokládaným účelem.

2)           Předpokládá se, že lanové dráhy, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, jsou ve shodě se základními požadavky, jichž se týkají tyto normy nebo jejich části, uvedenými v příloze II.

3)           Tímto nařízením není dotčeno právo členských států stanovit požadavky, jež mohou pokládat za nezbytné, aby zajistily, že osoby, zvláště pak pracovníci, budou chráněny při používání těchto lanových drah, za předpokladu, že to neznamená změnu lanových drah způsobem neuvedeným v tomto nařízení.

Článek 6

Základní požadavky

Lanové dráhy a jejich infrastruktura, dílčí systémy a bezpečnostní prvky musí splňovat základní požadavky, které se na ně vztahují a jež jsou uvedeny v příloze II.

Článek 7

Volný pohyb dílčích systémů a bezpečnostních prvků

Členské státy nesmějí zakazovat, omezovat nebo bránit dodávání na trh těch dílčích systémů a bezpečnostních prvků, které splňují požadavky tohoto nařízení.

Článek 8

Analýza bezpečnosti a zpráva o bezpečnosti pro plánované lanové dráhy

1)           Pro každé plánované zařízení se provede analýza bezpečnosti popsaná v příloze III, která zahrnuje všechna bezpečnostní hlediska lanové dráhy a jejího okolí v souvislosti s navrhováním, výstavbou a uvedením do provozu a která na základě získaných zkušeností umožňuje určit všechna rizika, která se mohou během provozu lanové dráhy vyskytnout.

2)           Analýza bezpečnosti je součástí zprávy o bezpečnosti. Tato zpráva doporučuje zamýšlená opatření pro řešení těchto rizik a obsahuje seznam dílčích systémů a bezpečnostních prvků, které mají být použity u lanové dráhy.

Článek 9

Schvalování lanových drah

1)           Členské státy stanoví postupy pro schvalování stavby a uvádění do provozu lanových drah, které jsou umístěny na jejich území.

2)           Členské státy zajistí, aby analýza bezpečnosti, zpráva o bezpečnosti, EU prohlášení o shodě a ostatní dokumenty týkající se shody dílčích systémů a bezpečnostních prvků, jakož i dokumentace týkající se vlastností lanové dráhy, byly předloženy orgánu příslušnému pro schvalování lanových drah. Dokumentace týkající se lanové dráhy zahrnuje rovněž nezbytné podmínky včetně provozních omezení a úplné údaje pro kontrolu údržby, pro seřizování a obsluhu lanových drah. Kopie těchto dokumentů musí být uchovávána u lanové dráhy.

3)           Pokud jsou u stávajících lanových drah měněny podstatné vlastnosti, dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky do takové míry, že je nutné nové schválení pro uvedení do provozu členským státem, musí tyto změny a jejich vliv na lanovou dráhu jako celek splňovat základní požadavky stanovené v příloze II.

4)           Členské státy nesmějí na základě ustanovení uvedených v odstavci 1 zakázat, omezit či ztížit z důvodů souvisejících s aspekty, na něž se vztahuje toto nařízení, stavbu a uvedení do provozu lanových drah, které jsou v souladu s tímto nařízením a nepředstavují riziko pro zdraví a bezpečnost osob nebo majetku, jsou-li řádně namontovány v souladu s předpokládaným účelem.

5)           Členské státy nesmějí použít ustanovení uvedená v odstavci 1 s cílem zakazovat, omezovat či ztěžovat volný pohyb dílčích systémů a bezpečnostních prvků, které jsou v souladu s tímto nařízením.

Článek 10

Provoz lanových drah

1)           Členské státy zajistí, aby lanová dráha zůstala v provozu pouze tehdy, jestliže splňuje podmínky stanovené ve zprávě o bezpečnosti.

2)           Pokud členský stát zjistí, že schválená lanová dráha, která je používána v souladu s předpokládaným účelem, může ohrozit zdraví a bezpečnost osob a popřípadě majetek, přijme veškerá vhodná opatření k omezení provozu této lanové dráhy nebo zakáže její provoz.

KAPITOLA II

POVINNOSTI HOSPODÁŘSKÝCH SUBJEKTŮ V OBLASTI DÍLČÍCH SYSTÉMŮ A BEZPEČNOSTNÍCH PRVKŮ

Článek 11 [Článek R2 rozhodnutí č. 768/2008/ES]

Povinnosti výrobců

1)           Při uvádění dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků na trh musí výrobci zajistit, aby tyto výrobky byly navrženy a vyrobeny v souladu se základními požadavky stanovenými v příloze II.

2)           Výrobci dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků vyhotoví technickou dokumentaci uvedenou v příloze V a provedou nebo si nechají provést příslušný postup posouzení shody uvedený v článku 18.

Byl-li soulad dílčího systému nebo bezpečnostního prvku s příslušnými požadavky prokázán postupem uvedeným v prvním pododstavci, vypracují výrobci EU prohlášení o shodě a připojí označení CE.

3)           Výrobci uchovávají technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu třiceti let po uvedení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh.

4)           Výrobci zajistí, že se používají postupy, díky kterým sériová výroba zůstane v souladu s tímto nařízením. Je třeba patřičně přihlédnout ke změnám návrhu nebo parametrů dílčího systému nebo bezpečnostního prvku a změnám harmonizovaných norem nebo jiných technických specifikací, na jejichž základě se prohlašuje shoda dílčího systému nebo bezpečnostního prvku.

Výrobci ve všech případech, kdy to je považováno za vhodné vzhledem k rizikům, které dílčí systém nebo bezpečnostní prvek představuje, provádějí za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti uživatelů zkoušky vzorků dílčího systému nebo bezpečnostního prvku dodávaného na trh, provádějí šetření a případně vedou knihy stížností, nevyhovujících dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků a stažení těchto dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků z oběhu a průběžně o všech těchto kontrolách informují distributory.

5)           Výrobci zajistí, aby k jejich dílčím systémům nebo bezpečnostním prvkům bylo přiloženo EU prohlášení o shodě a aby na nich byl uveden typ, série či sériové číslo nebo jakýkoli jiný prvek umožňující jejich identifikaci.

Pokud to velikost nebo povaha bezpečnostního prvku neumožňuje, musí výrobci zajistit, aby byla požadovaná informace uvedena na obalu nebo v pokynech přiložených k bezpečnostnímu prvku.

6)           Výrobci uvedou na dílčím systému nebo bezpečnostním prvku, nebo, není-li to možné, na obalu a v pokynech přiložených k bezpečnostnímu prvku, své jméno, svůj zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu, na níž je lze kontaktovat. Adresa musí uvádět jediné místo, na kterém lze výrobce kontaktovat. Kontaktní údaje musí být uvedeny v jazyce, kterému uživatelé a orgány dozoru nad trhem snadno rozumějí a který stanoví dotčený členský stát.

7)           Výrobci zajistí, aby k dílčímu systému nebo bezpečnostnímu prvku bylo přiloženo v souladu s rozhodnutím dotčeného členského státu EU prohlášení o shodě a pokyny a bezpečnostní informace v jazyce, kterému uživatelé snadno rozumějí. Tyto pokyny a bezpečnostní informace musí být jasné, srozumitelné a pochopitelné.

8)           Výrobci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, který uvedli na trh, není v souladu s tímto nařízením, přijmou okamžitě nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto dílčího systému nebo bezpečnostního prvku do souladu, nebo jej případně stáhnou z trhu nebo z oběhu. Pokud navíc dílčí systém nebo bezpečnostní prvek představuje riziko, neprodleně o tom výrobci informují příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž dílčí systém nebo bezpečnostní prvek dodávali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.

9)           Výrobci předloží příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody dílčího systému nebo bezpečnostního prvku s tímto nařízením v jazyce, kterému tento orgán snadno rozumí. Tyto informace a dokumentace mohou být poskytnuty v papírové nebo elektronické podobě. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je vyloučit rizika vyvolaná dílčími systémy nebo bezpečnostními prvky, které uvedli na trh.

Článek 12 [Článek R3 rozhodnutí č. 768/2008/ES]

Zplnomocnění zástupci

1)           Výrobce může písemně jmenovat svého zplnomocněného zástupce.

Povinnosti stanovené v čl. 11 odst. 1 a povinnost vypracovat technickou dokumentaci nesmí být součástí povinností zplnomocněného zástupce.

2)           Zplnomocněný zástupce vykonává úkoly stanovené v plné moci, kterou obdržel od výrobce. Plná moc musí zplnomocněnému zástupci umožňovat alespoň:

a)      uchovávat EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci pro potřeby vnitrostátních orgánů dozoru po dobu třiceti let po uvedení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh;

b)      podávat příslušným vnitrostátním orgánům na základě jejich odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody dílčího systému nebo bezpečnostního prvku;

c)      spolupracovat s příslušnými vnitrostátními orgány, pokud o to požádají, na činnostech, jejichž cílem je vyloučit rizika vyvolaná dílčími systémy nebo bezpečnostními prvky, na které se vztahuje plná moc zplnomocněného zástupce.

Článek 13 [článek R4 rozhodnutí č. 768/2008/ES]

Povinnosti dovozců

1)           Dovozci uvádí na trh pouze dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky, které jsou v souladu s právními předpisy.

2)           Před uvedením dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh dovozci zajistí, aby výrobce provedl příslušný postup posouzení shody v souladu s článkem 18. Zajistí, aby výrobce vypracoval technickou dokumentaci, aby bylo k dílčímu systému nebo bezpečnostnímu prvku přiloženo EU prohlášení o shodě, aby dílčí systém nebo bezpečnostní prvek nesl označení CE, byly k němu přiloženy pokyny a bezpečnostní informace a aby výrobce dodržel požadavky stanovené v čl. 11 odst. 5 a 6.

Domnívá-li se dovozce nebo má-li důvod se domnívat, že dílčí systém nebo bezpečnostní prvek není v souladu se základními požadavky stanovenými v příloze II, nesmí dílčí systém nebo bezpečnostní prvek uvést na trh, dokud nebude uveden do souladu. Pokud dílčí systém nebo bezpečnostní prvek představuje riziko, informuje o tom dovozce výrobce, jakož i orgány dozoru nad trhem.

3)           Dovozci uvádějí své jméno, svůj zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu, na níž je lze kontaktovat, na dílčím systému nebo bezpečnostním prvku, nebo není-li to možné, na obalu a v pokynech přiložených k bezpečnostnímu prvku. Kontaktní údaje musí být uvedeny v jazyce, kterému uživatelé a orgány dozoru nad trhem snadno rozumějí a který stanoví dotčený členský stát.

4)           Dovozci zajistí, aby k dílčímu systému nebo bezpečnostnímu prvku byly přiloženy pokyny a bezpečnostní informace v jazyce, kterému uživatelé snadno rozumějí a který stanoví dotčený členský stát.

5)           Dovozci zajistí, aby v době, kdy nesou za dílčí systém nebo bezpečnostní prvek odpovědnost, skladovací a přepravní podmínky neohrožovaly jeho soulad s požadavky stanovenými v příloze II.

6)           Dovozci ve všech případech, kdy to je považováno za vhodné vzhledem k rizikům, které dílčí systém nebo bezpečnostní prvek představuje, provádějí na základě náležitě odůvodněné žádosti příslušných orgánů za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti uživatelů zkoušky vzorků dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků dodávaných na trh, provádějí šetření a případně vedou knihy stížností týkající se nevyhovujících dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků a stažení těchto dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků z oběhu a průběžně o všech těchto kontrolách informují distributory.

7)           Dovozci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, který uvedli na trh, není v souladu s tímto nařízením, přijmou okamžitě nápravná opatření k uvedení tohoto dílčího systému nebo bezpečnostního prvku do souladu, nebo jej případně stáhnou z trhu nebo z oběhu. Pokud navíc dílčí systém nebo bezpečnostní prvek představuje riziko, neprodleně o tom dovozci informují příslušné vnitrostátní orgány členských států, ve kterých dílčí systém nebo bezpečnostní prvek dodávali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.

8)           Dovozci po dobu třiceti let po uvedení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh uchovávají kopii EU prohlášení o shodě pro potřeby orgánů dozoru nad trhem a zaručují, že technická dokumentace může být těmto orgánům na požádání předložena.

9)           Dovozci předloží příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody dílčího systému nebo bezpečnostního prvku v jazyce, kterému tento orgán snadno rozumí. Tyto informace a dokumentace mohou být poskytnuty v papírové nebo elektronické podobě. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je vyloučit rizika vyvolaná dílčími systémy nebo bezpečnostními prvky, které uvedli na trh.

Článek 14 [Článek R5 rozhodnutí č. 768/2008/ES]

Povinnosti distributorů

1)           Distributoři při dodávání dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh jednají s řádnou péčí, pokud jde o požadavky tohoto nařízení.

2)           Před dodáním dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh distributoři ověří, zda nese označení CE a je k němu přiloženo EU prohlášení o shodě a pokyny a bezpečnostní informace v jazyce, kterému uživatelé snadno rozumějí a který stanoví dotčený členský stát, a zda výrobce a dovozce splnili požadavky stanovené v čl. 11 odst. 5 a 6 a v čl. 13 odst. 3.

Domnívá-li se distributor nebo má-li důvod se domnívat, že dílčí systém nebo bezpečnostní prvek není v souladu se základními požadavky stanovenými v příloze II, nesmí dílčí systém nebo bezpečnostní prvek dodat na trh, dokud nebude uveden do souladu. Pokud navíc dílčí systém nebo bezpečnostní prvek představuje riziko, informuje o tom distributor výrobce nebo dovozce, jakož i orgány dozoru nad trhem.

3)           Distributoři zajistí, aby v době, kdy nesou za dílčí systém nebo bezpečnostní prvek odpovědnost, skladovací a přepravní podmínky neohrožovaly jeho soulad se základními požadavky stanovenými v příloze II.

4)           Distributoři, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, který dodali na trh, není v souladu s tímto nařízením, zajistí, aby byla přijata nápravná opatření k uvedení tohoto dílčího systému nebo bezpečnostního prvku do souladu, nebo k jeho případnému stažení z trhu nebo z oběhu. Pokud navíc dílčí systém nebo bezpečnostní prvek představuje riziko, neprodleně o tom distributoři informují příslušné vnitrostátní orgány členských států, do nichž dílčí systém nebo bezpečnostní prvek dodávali, a uvedou podrobnosti zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.

5)           Distributoři předloží příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody dílčího systému nebo bezpečnostního prvku. Tyto informace a dokumentace mohou být poskytnuty v papírové nebo elektronické podobě. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je vyloučit rizika vyvolaná dílčím systémem nebo bezpečnostním prvkem, který uvedli na trh.

Článek 15 [Článek R6 rozhodnutí č. 768/2008/ES]

Případy, kdy se povinnosti výrobců vztahují na dovozce a distributory

Dovozce nebo distributor je pro účely tohoto nařízení považován za výrobce, na kterého se vztahují povinnosti výrobce podle článku 11, pokud uvede dílčí systém nebo bezpečnostní prvek na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou nebo pokud upraví dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, jenž byl na trh již uveden, takovým způsobem, který může ovlivnit jeho shodu s požadavky tohoto nařízení.

Článek 16 [článek R7 rozhodnutí č. 768/2008/ES]

Identifikace hospodářských subjektů

Hospodářské subjekty musí na žádost orgánů dozoru nad trhem identifikovat:

a)           všechny hospodářské subjekty, které jim dodaly dílčí systém nebo bezpečnostní prvek;

b)           všechny hospodářské subjekty, kterým dodaly dílčí systém nebo bezpečnostní prvek.

Hospodářské subjekty musí být schopny poskytnout informace uvedené v prvním pododstavci po dobu třiceti let poté, co jim byl dílčí systém nebo bezpečnostní prvek dodán, a po dobu třiceti let poté, co dílčí systém nebo bezpečnostní prvek dodaly.

KAPITOLA III

SHODA DÍLČÍCH SYSTÉMŮ A BEZPEČNOSTNÍCH PRVKŮ

Článek 17 [Článek R8 rozhodnutí č. 768/2008/ES]

Předpoklad shody

Předpokládá se, že dílčí systémy a bezpečnostní prvky, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly odkazy zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, jsou ve shodě se základními požadavky, jichž se týkají tyto normy nebo jejich části, uvedenými v příloze II.

Článek 18

Posuzování shody

1)           Před uvedením dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh podrobí výrobce dílčí systém nebo bezpečnostní prvek příslušnému postupu posouzení shody v souladu s článkem 2.

2)           Prostředkem osvědčení shody dílčích systémů a bezpečnostních prvků může být podle volby výrobce některý z následujících postupů posouzení shody:

a)      EU přezkoušení typu (modul B – výrobní typ) uvedené v příloze IV v kombinaci s jedním z následujících bodů:

i)       přezkoušení shody s typem založené na zabezpečení jakosti výroby (modul D) podle přílohy V;

ii)      přezkoušení shody s typem založené na ověřování dílčího systému nebo bezpečnostního prvku (modul F) podle přílohy VI;

b)      přezkoušení shody na základě ověřování každého jednotlivého výrobku (modul G) podle přílohy VII;

c)      přezkoušení shody na základě komplexního zabezpečení jakosti (modul H) podle přílohy VIII.

3)           Po dokončení postupů uvedených v odstavci 2 připojí výrobce v souladu s článkem 21 k dílčímu systému nebo k bezpečnostnímu prvku, který je v souladu s tímto nařízením, označení CE.

4)           Odstavce 1, 2 a 3 se použijí rovněž v případě dílčích systémů a bezpečnostních prvků určených pro vlastní použití výrobce.

5)           Záznamy a korespondence vztahující se k posuzování shody se vypracují v úředním jazyce nebo jazycích členského státu, ve kterém je subjekt provádějící postupy uvedené v odstavci 2 usazen, nebo v jazyce, který je pro tento subjekt přijatelný.

Článek 19

EU prohlášení o shodě

1)           EU prohlášení o shodě pro dílčí systém nebo bezpečnostní prvek potvrzuje, že bylo prokázáno splnění základních požadavků uvedených v příloze II.

2)           EU prohlášení o shodě je vypracováno podle vzoru uvedeného v příloze X a obsahuje prvky stanovené v příslušných postupech posuzování shody uvedených v přílohách IV až VIII a je stále aktualizováno. Je přiloženo k dílčímu systému nebo bezpečnostnímu prvku a přeloženo do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem, v němž je dílčí systém nebo bezpečnostní prvek uváděn nebo dodáván na trh.

3)           Pokud se na dílčí systém nebo bezpečnostní prvek vztahuje více než jeden akt Unie požadující EU prohlášení o shodě, vypracuje se pro všechny tyto akty Unie jednotné EU prohlášení o shodě. Dané akty Unie musí být v tomto prohlášení uvedeny včetně odkazů na jejich zveřejnění.

4)           Vypracováním EU prohlášení o shodě nese výrobce odpovědnost za soulad dílčího systému nebo bezpečnostního prvku s požadavky tohoto nařízení.

Článek 20 [Článek R11 rozhodnutí č. 768/2008/ES]

Obecné zásady označení CE

Označení CE podléhá obecným zásadám uvedeným v článku 30 nařízení (ES) č. 765/2008.

Článek 21 [Článek R12 rozhodnutí č. 768/2008/ES]

Pravidla a podmínky pro připojování označení CE

1)           Označení CE musí být viditelně, čitelně a nesmazatelně připojeno k dílčímu systému nebo bezpečnostnímu prvku nebo k jeho výrobnímu štítku.

2)           Označení CE se připojí před uvedením dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh.

3)           Označení CE je doplněno identifikačním číslem oznámeného subjektu, který se účastnil kontrolní fáze výroby.

4)           K označení CE a k identifikačnímu číslu uvedenému v odstavci 3 může být připojena jakákoli jiná značka označující zvláštní riziko nebo použití.

KAPITOLA IV

OZNAMOVÁNÍ SUBJEKTŮ POSUZOVÁNÍ SHODY

Článek 22 [Článek R13 rozhodnutí č. 768/2008/ES]

Oznámení

Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům subjekty oprávněné provádět jako třetí strana úkoly spojené s posuzováním shody podle článku 18.

Článek 23 [Článek R14 rozhodnutí č. 768/2008/ES]

Oznamující orgány

1)           Členské státy určí oznamující orgán odpovědný za vytvoření a provádění nezbytných postupů pro posuzování a oznamování subjektů posuzování shody a za kontrolu oznámených subjektů, včetně souladu s článkem 26.

2)           Členské státy mohou rozhodnout o tom, že posuzování a kontrolu uvedené v odstavci 1 provádí vnitrostátní akreditační orgán ve smyslu nařízení (ES) č. 765/2008 a v souladu s ním.

3)           Pokud oznamující orgán přenese na subjekt, který není ústředním orgánem veřejné správy, provádění posouzení, oznámení nebo kontrolu uvedené v odstavci 1, nebo jej tímto úkolem jinak pověří, musí být tento subjekt právnickou osobou a musí obdobně splňovat požadavky stanovené v čl. 26 odst. 1 až 6. Dále musí tento subjekt přijmout opatření, aby byla pokryta odpovědnost vyplývající z jeho činností.

4)           Oznamující orgán nese za úkoly provedené subjektem uvedeným v odstavci 3 plnou odpovědnost.

Článek 24 [Článek R15 rozhodnutí č. 768/2008/ES]

Požadavky týkající se oznamujících orgánů

1)           Oznamující orgán je zřízen takovým způsobem, aby nedocházelo k žádným střetům zájmů se subjekty posuzování shody.

2)           Oznamující orgán je organizován a provozován tak, aby chránil objektivitu a nestrannost svých činností.

3)           Oznamující orgán je organizován takovým způsobem, aby každé rozhodnutí o oznámení subjektu posuzování shody prováděly příslušné osoby, jiné než osoby provádějící posouzení.

4)           Oznamující orgán nenabízí ani neposkytuje žádné činnosti, které provádějí subjekty posuzování shody, ani neposkytuje poradenské služby na komerčním či konkurenčním základě.

5)           Oznamující orgán zachovává důvěrnost získaných informací.

6)           Oznamující orgán má k dispozici dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků, aby mohl řádně vykonávat své povinnosti.

Článek 25 [Článek R16 rozhodnutí č. 768/2008/ES]

Informační povinnost oznamujících orgánů

Členské státy informují Komisi o svých postupech pro posuzování a oznamování subjektů posuzování shody a kontrolu oznámených subjektů a o veškerých změnách týkajících se těchto informací.

Komise tyto informace zveřejní.

Článek 26 [Článek R17 rozhodnutí č. 768/2008/ES]

Požadavky týkající se oznámených subjektů

1)           Pro účely oznamování musí oznámený subjekt splňovat požadavky stanovené v odstavcích 2 až 11.

2)           Subjekt posuzování shody je zřízen podle vnitrostátních právních předpisů členského státu a má právní subjektivitu.

3)           Subjekt posuzování shody je třetí stranou nezávislou na organizaci nebo dílčím systému nebo bezpečnostním prvku, který posuzuje.

Za takovýto subjekt může být považován subjekt patřící k hospodářskému sdružení nebo profesnímu svazu zastupujícímu podniky, jež se podílejí na navrhování, výrobě, dodávání, montáži, používání nebo údržbě dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků, které tento subjekt posuzuje, pokud je prokázána jeho nezávislost a neexistence jakéhokoli střetu zájmů.

4)           Subjekt posuzování shody, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za provádění úkolů v rámci posuzování shody nesmí být osobami, které navrhují, vyrábějí, dodávají, instalují, nakupují, vlastní, používají nebo udržují dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky, jež posuzují, a nesmí být ani zástupci jakékoli z těchto stran. To nevylučuje používání hodnocených dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků, které jsou nezbytné pro činnost subjektu posuzování shody, ani používání takových dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků k osobním účelům.

Subjekt posuzování shody, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za provádění úkolů v rámci posuzování shody se nesmějí přímo podílet na navrhování, výrobě nebo konstrukci, uvádění na trh, instalaci, používání nebo údržbě těchto dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků, ani zastupovat strany, které se těmito činnostmi zabývají. Nesmějí provádět žádnou činnost, která by mohla ohrozit jejich nezávislý úsudek a nedotknutelnost ve vztahu k činnostem posuzování, k jejichž vykonávání jsou oznámeny. To platí zejména pro poradenské služby.

Subjekt posuzování shody musí zaručit, že činnosti jeho poboček nebo subdodavatelů neohrožují důvěrnost, objektivitu a nestrannost jeho činností posuzování shody.

5)           Subjekt posuzování shody a jeho pracovníci provádějí posuzování shody na nejvyšší úrovni profesionální důvěryhodnosti a požadované technické způsobilosti v konkrétní oblasti a nesmějí být vystaveni žádným tlakům a podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich úsudek nebo výsledky jejich posuzování shody, zejména ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích těchto činností zájem.

6)           Subjekt posuzování shody musí být schopen provádět všechny povinnosti spojené s posuzováním shody, které tomuto subjektu ukládají přílohy IV až VIII a pro něž byl oznámen, ať již tyto povinnosti provádí sám subjekt posuzování shody, nebo jsou prováděny jeho jménem a na jeho odpovědnost.

Subjekt posuzování shody musí mít k dispozici vždy, pro každý postup posuzování shody a pro každý druh nebo kategorii dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků, pro něž je oznámen, potřebné:

a)      pracovníky s odbornými znalostmi a dostatečnými zkušenostmi potřebnými k plnění úkolů souvisejících s posuzováním shody;

b)      popisy postupů, podle nichž je posuzování shody prováděno a jež zajišťují průhlednost těchto postupů a možnost jejich znovuzahájení; musí uplatňovat náležitou politiku a postupy pro rozlišení mezi úkoly, jež vykonává jako oznámený subjekt, a dalšími činnostmi;

c)      postupy pro provádění činností, jež řádně zohledňují velikost, odvětví, strukturu podniků, míru složitosti technologie daného dílčího systému nebo bezpečnostního prvku a hromadný či sériový způsob jeho výroby.

Subjekt posuzování shody musí mít prostředky nezbytné k vhodnému provádění technických a administrativních úkolů spojených s posuzováním shody a musí mít přístup k veškerému potřebnému vybavení nebo zařízení.

7)           Pracovníci odpovědní za provádění činností spojených s posuzováním shody musí:

a)      mít přiměřené technické a odborné vzdělání týkající se všech činností spojených s posuzováním shody, pro které byl subjekt posuzování shody oznámen;

b)      mít uspokojivou znalost požadavků souvisejících s posuzováním, které provádějí, a odpovídající pravomoc toto posuzování provádět;

c)      mít vhodné znalosti základních požadavků stanovených v příloze II, příslušných harmonizovaných norem a příslušných ustanovení harmonizačních právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů a rozumět jim;

d)      být schopni vypracovávat osvědčení, protokoly a zprávy prokazující, že byla posouzení provedena.

8)           Musí být zaručena nestrannost subjektu posuzování shody, jeho nejvyššího vedení a pracovníků odpovědných za provádění úkolů v rámci posuzování shody.

Odměňování nejvyššího vedení a pracovníků subjektu posuzování shody odpovědných za provádění úkolů v rámci posuzování shody nezávisí na počtu provedených posouzení nebo na jejich výsledcích.

9)           Subjekt posuzování shody uzavře pojištění odpovědnosti, pokud tuto odpovědnost nepřevzal stát v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo pokud není za posuzování shody přímo odpovědný sám členský stát.

10)         Pracovníci subjektu posuzování shody jsou povinni zachovávat služební tajemství, s výjimkou styku s příslušnými správními orgány členského státu, v němž vykonávají svou činnost, pokud jde o veškeré informace, které získali při plnění svých povinností podle příloh IV až VIII nebo podle jakéhokoli ustanovení vnitrostátních právních předpisů, kterým se uvedená ustanovení provádí. Vlastnická práva jsou chráněna.

11)         Subjekt posuzování shody se podílí na příslušných normalizačních činnostech a na činnostech koordinační skupiny oznámeného subjektu zřízené podle tohoto nařízení nebo zajistí, aby byli jeho pracovníci odpovědní za provádění úkolů v rámci posuzování shody o těchto činnostech informováni, a používá jakožto všeobecné pokyny správní rozhodnutí a dokumenty, které jsou výsledkem práce této skupiny.

Článek 27 [Článek R18 rozhodnutí č. 768/2008/ES]

Předpoklad shody

Pokud subjekt posuzování shody může prokázat, že splňuje kritéria stanovená příslušnými harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, předpokládá se, že splňuje požadavky stanovené v článku 26 do té míry, do níž se harmonizované normy na tyto požadavky vztahují.

Článek 28 [Článek R20 rozhodnutí č. 768/2008/ES]

Pobočky a subdodavatelé oznámených subjektů

1)           Pokud oznámený subjekt zadá konkrétní úkoly týkající se posuzování shody subdodavateli nebo pobočce, zajistí, aby subdodavatel nebo pobočka splňovali požadavky stanovené v článku 26, a informuje o tom oznamující orgán.

2)           Oznámený subjekt nese plnou odpovědnost za úkoly provedené subdodavateli nebo pobočkami bez ohledu na to, kde jsou usazeni.

3)           Činnosti lze zadat subdodavateli nebo pobočce pouze se souhlasem zákazníka.

4)           Oznámený subjekt uchovává pro potřebu oznamujícího orgánu příslušné doklady týkající se posouzení kvalifikací subdodavatele nebo pobočky a práce provedené subdodavatelem nebo pobočkou podle příloh IV až VIII.

Článek 29 [Článek R22 rozhodnutí č. 768/2008/ES]

Žádost o oznámení

1)           Subjekt posuzování shody podává žádost o oznámení oznamujícímu orgánu členského státu, v němž je usazen.

2)           Součástí žádosti o oznámení je popis činností posuzování shody, modulu nebo modulů posuzování shody a dílčího systému / bezpečnostního prvku nebo dílčích systémů / bezpečnostních prvků, pro něž se subjekt prohlašuje za odborně způsobilý, jakož i osvědčení o akreditaci, pokud existuje, vydané vnitrostátním akreditačním orgánem, které potvrzuje, že subjekt posuzování shody splňuje požadavky stanovené v článku 26.

3)           Nemůže-li dotčený subjekt posuzování shody předložit osvědčení o akreditaci, poskytne oznamujícímu orgánu veškeré doklady nezbytné k ověření, uznání a pravidelné kontrole jeho souladu s požadavky stanovenými v článku 26.

Článek 30 [Článek R23 rozhodnutí č. 768/2008/ES]

Postup oznamování

1)           Oznamující orgány mohou provést oznámení pouze subjektů posuzování shody, které splňují požadavky stanovené v článku 26.

2)           K oznámení Komisi a ostatním členským státům využijí elektronický nástroj pro oznamování vyvinutý a spravovaný Komisí.

3)           Oznámení obsahuje veškeré podrobnosti o příslušných činnostech posuzování shody, modulu nebo modulech posuzování shody a dílčím systému / bezpečnostním prvku nebo dílčích systémech / bezpečnostních prvcích a příslušné potvrzení o způsobilosti.

4)           Pokud se oznámení nezakládá na osvědčení o akreditaci uvedeném v čl. 29 odst. 2, poskytne oznamující orgán Komisi a ostatním členským státům podklady, které dokládají způsobilost subjektu posuzování shody, a informuje je o opatřeních, jež zajišťují, aby byl subjekt pravidelně kontrolován a i v budoucnu splňoval požadavky stanovené v článku 26.

5)           Dotčený subjekt může provádět činnosti oznámeného subjektu, pouze pokud Komise nebo ostatní členské státy proti tomu nevznesly námitky do dvou týdnů po oznámení, pokud se použije osvědčení o akreditaci, nebo do dvou měsíců po oznámení, pokud se akreditace nepoužije.

Pouze takový subjekt se pro účely tohoto nařízení považuje za oznámený subjekt.

6)           Komisi a členským státům je třeba oznámit jakékoli následné významné změny týkající se oznámení.

Článek 31 [Článek R24 rozhodnutí č. 768/2008/ES]

Identifikační čísla a seznamy oznámených subjektů

1)           Komise oznámenému subjektu přidělí identifikační číslo.

Přidělí mu jediné číslo i v případě, že je subjekt oznámen podle několika aktů Unie.

2)           Komise zveřejní seznam subjektů oznámených podle tohoto nařízení, včetně identifikačních čísel, která jim byla přidělena, a činností, pro něž byly oznámeny.

Komise zajistí, aby byl tento seznam aktualizován.

Článek 32 [Článek R25 rozhodnutí č. 768/2008/ES]

Změny v oznámeních

1)           Pokud oznamující orgán zjistí nebo je upozorněn na to, že oznámený subjekt již nesplňuje požadavky stanovené v článku 26 nebo neplní své povinnosti, buď omezí, nebo pozastaví či odejme oznámení podle toho, jak je neplnění těchto požadavků nebo povinností závažné. Informuje o tom neprodleně Komisi a ostatní členské státy.

2)           V případě omezení, pozastavení nebo odvolání oznámení nebo v případě, že oznámený subjekt ukončil svou činnost, podnikne dotčený oznamující členský stát příslušné kroky a zajistí, aby byly podklady týkající se tohoto subjektu buď zpracovány jiným oznámeným subjektem, nebo aby byly k dispozici příslušným oznamujícím orgánům a orgánům dozoru nad trhem na vyžádání.

Článek 33 [Článek R26 rozhodnutí č. 768/2008/ES]

Zpochybnění způsobilosti oznámených subjektů

1)           Komise vyšetří všechny případy, v nichž má pochybnosti nebo je upozorněna na pochybnosti o způsobilosti oznámeného subjektu nebo o tom, zda oznámený subjekt nadále splňuje požadavky a povinnosti, které jsou mu uloženy.

2)           Oznamující členský stát předloží Komisi na vyžádání všechny informace týkající se odůvodnění pro oznámení nebo toho, že je dotčený oznámený subjekt nadále způsobilý.

3)           Komise zajistí, aby se se všemi citlivými informacemi získanými v průběhu tohoto šetření nakládalo jako s důvěrnými.

4)           Pokud Komise zjistí, že oznámený subjekt nesplňuje nebo přestal splňovat požadavky pro své oznámení, přijme prováděcí akt vyžadující, aby oznamující členský stát přijal nezbytná nápravná opatření, včetně případného odnětí oznámení.

Prováděcí akt uvedený v prvním pododstavci se přijme poradním postupem uvedeným v čl. 39 odst. 2.

Článek 34 [Článek R27 rozhodnutí č. 768/2008/ES]

Povinnosti týkající se činnosti oznámených subjektů

1)           Oznámené subjekty provádějí posuzování shody v souladu s postupy posuzování shody stanovenými v přílohách IV až VIII.

2)           Posuzování shody se provádí přiměřeným způsobem, aby se zabránilo přílišnému zatížení hospodářských subjektů.

Subjekty posuzování shody při výkonu své činnosti řádně zohlední velikost a strukturu dotčeného podniku, odvětví, v němž působí, míru složitosti dané technologie dílčího systému nebo bezpečnostního prvku a hromadnou nebo sériovou povahu výrobního procesu.

Tyto subjekty musí ovšem dodržovat míru přísnosti a úroveň ochrany, jež jsou vyžadovány, aby byl dílčí systém nebo bezpečnostní prvek v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

3)           Pokud oznámený subjekt zjistí, že výrobce nesplňuje základní požadavky stanovené v příloze II nebo v odpovídajících harmonizovaných normách nebo jiných technických specifikacích, požádá výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření, a nevydá osvědčení o shodě.

4)           Pokud v průběhu kontroly shody po vydání osvědčení oznámený subjekt zjistí, že dílčí systém nebo bezpečnostní prvek již nesplňuje požadavky, požádá výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření, a v případě nutnosti může platnost osvědčení pozastavit nebo osvědčení odejmout.

5)           Pokud výrobce nepřijme nápravná opatření nebo pokud tato opatření nemají požadovaný účinek, oznámený subjekt omezí nebo pozastaví platnost příslušných osvědčení nebo případně tato osvědčení odejme.

Článek 35

Odvolání proti rozhodnutím oznámených subjektů

Členské státy zajistí, aby bylo možné se proti rozhodnutím oznámených subjektů odvolat.

Článek 36 [Článek R28 rozhodnutí č. 768/2008/ES]

Informační povinnost oznámených subjektů

1)           Oznámené subjekty informují oznamující orgán:

a)      o veškerých zamítnutích, omezeních, pozastaveních platnosti nebo odnětích osvědčení;

b)      o všech okolnostech majících vliv na rozsah nebo podmínky oznámení;

c)      o všech žádostech o informace o provedených činnostech posuzování shody, které obdržely od orgánů dozoru nad trhem;

d)      na vyžádání o činnostech posuzování shody provedených v rámci působnosti jejich oznámení a o jakýchkoli jiných provedených činnostech, včetně přeshraničních činností a zadávání subdodávek.

2)           Oznámené subjekty poskytnou ostatním subjektům oznámeným podle tohoto nařízení, které provádějí obdobné činnosti posuzování shody a zabývají se stejnými dílčími systémy nebo bezpečnostními prvky, příslušné informace o otázkách týkajících se negativních, a na žádost i pozitivních výsledků posuzování shody.

Článek 37 [Článek R29 rozhodnutí č. 768/2008/ES]

 Výměny zkušeností

Komise organizuje výměnu zkušeností mezi příslušnými vnitrostátními orgány členských států, které provádějí politiku oznamování.

Článek 38 [Článek R30 rozhodnutí č. 768/2008/ES]

Koordinace oznámených subjektů

Komise zajistí zavedení a řádné provádění vhodné koordinace a spolupráce mezi subjekty oznámenými podle tohoto nařízení ve formě odvětvové skupiny (odvětvových skupin) oznámených subjektů.

Členské státy zajistí účast jimi oznámených subjektů na práci těchto skupin, a to přímo nebo prostřednictvím určených zástupců.

KAPITOLA V

POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 39

Postup projednávání ve výboru

1)           Komisi je nápomocen Výbor pro lanové dráhy. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2)           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 40

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení hospodářskými subjekty a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich prosazování. Tato pravidla mohou zahrnovat trestní sankce za závažná porušení právních předpisů.

Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Členské státy o těchto ustanoveních uvědomí Komisi nejpozději do [3 měsíců před datem uvedeným v čl. 43 odst. 2] a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

Článek 41

Přechodná ustanovení

Členské státy nesmí bránit dodávání na trh dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků, na které se vztahuje směrnice 2000/9/ES a které jsou s uvedenou směrnicí v souladu a byly uvedeny na trh před [datum uvedené v čl. 43 odst. 2].

Členské státy nesmí bránit uvedení do provozu lanových drah, na které se vztahuje směrnice 2000/9/ES a které jsou s uvedenou směrnicí v souladu a byly vyrobeny před [datum uvedené v čl. 43 odst. 2].

Článek 42

Zrušení

Směrnice 2000/9/ES se zrušuje s účinností ode [dne uvedeného v čl. 43 odst. 2].

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou stanovenou v příloze X.

Článek 43

Vstup v platnost a použitelnost

1)           Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2)           Použije se od [dva roky od vstupu v platnost].

3)           Odchylně od odstavce 2 se články 22 až 38 použijí od [šest měsíců po vstupu v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                  Za Radu

předseda                                                        předseda

[1]               Úř. věst. L 106, 3.5.2000, s. 21.

[2]               COM(2013) 471 final.

[3]               Úř. věst. L 316, 14.11.2012.

[4]               Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o dozoru nad trhem s výrobky a o změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 1999/5/ES, 2000/9/ES, 2000/14/ES, 2001/95/ES, 2004/108/ES, 2006/42/ES, 2006/95/ES, 2007/23/ES, 2008/57/ES, 2009/48/ES, 2009/105/ES, 2009/142/ES a 2011/65/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, (ES) č. 764/2008 a (ES) č. 765/2008. COM(2013) 75 final.

[5]               Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4.

[6]               Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30.

[7]               Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, KOM(2011) 206 v konečném znění.

[8]               Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě, KOM(2011) 123 v konečném znění, 16.3.2011.

[9]               Úř. věst. L 213, 7.9.1995, s. 1.

[10]             Úř. věst. C […], […], s. […].

[11]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/9/ES ze dne 20. března 2000 o lanových drahách pro dopravu osob (Úř. věst. L 106, 3.5.2000, s. 21).

[12]             Úř. věst. C 136, 4.6.1985, s.1.

[13]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).

[14]             Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82).

[15]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

[16]             Úř. věst. L […].

[17]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

[18]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/16/ES ze dne 29. června 1995 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výtahů (Úř. věst. L 213, 7.9.1995, s. 1).

PŘÍLOHA I

DÍLČÍ SYSTÉMY

Lanová dráha je rozdělena do infrastruktury a dílčích systémů, které jsou uvedeny níže, přičemž požadavky na provoz a požadavky na servis je třeba vzít v úvahu ve všech případech:

1.         Lana a spoje lan.

2.         Pohony a brzdy.

3.         Mechanická zařízení:

3.1       Napínací zařízení lan.

3.2       Zařízení stanice.

3.3       Zařízení trati.

4.         Vozy:

4.1       Kabiny, sedačky a unášecí zařízení.

4.2       Závěs.

4.3       Pojezd nebo běhoun.

4.4       Uchycení.

5.         Elektrotechnické zařízení:

5.1       Dálkové sledování, ovládání a bezpečnostní zařízení.

5.2       Sdělovací a informační zařízení.

5.3       Zařízení pro ochranu před účinky atmosférické elektřiny.

6.         Evakuační zařízení:

6.1       Pevné evakuační zařízení.

6.2       Pojízdné evakuační zařízení.

PŘÍLOHA II

ZÁKLADNÍ POŽADAVKY

1. Účel

Tato příloha stanoví základní požadavky, včetně požadavků na servis a požadavků na provoz, použitelné pro navrhování, stavbu a uvádění lanových drah do provozu.

2. Obecné požadavky

2.1 Bezpečnost osob

Bezpečnost uživatelů, provozních pracovníků a jiných osob je základním požadavkem pro navrhování, stavbu a provoz lanových drah.

2.2 Zásady bezpečnosti

Všechny lanové dráhy musí být navrženy, provozovány a udržovány podle následujících zásad v uvedeném pořadí:

– vyloučit nebo, pokud to není možné, snížit rizika prostřednictvím návrhu a konstrukčních prvků,

– stanovit a přijmout všechna nezbytná opatření k ochraně před riziky prostřednictvím návrhu a konstrukčních prvků,

– stanovit a oznámit bezpečnostní opatření, která by odstranila rizika, která nemohla být úplně odstraněna opatřeními a prostředky podle první a druhé odrážky.

2.3 Zvážení vnějších vlivů

Lanové dráhy musí být navrženy a konstruovány tak, aby je bylo možné provozovat bezpečně s ohledem na typ lanové dráhy, charakteristiky terénu a životního prostředí, atmosférické a meteorologické podmínky a všechny možné stavby a překážky vyskytující se v okolí buď na zemi, nebo ve vzduchu.

2.4 Rozměry

Lanová dráha, dílčí systémy a všechny její bezpečnostní prvky musí být dimenzovány, navrženy a konstruovány tak, aby odolávaly s postačujícím stupněm bezpečnosti všem zatížením, které se vyskytnou za všech předvídatelných podmínek, včetně těch, které se vyskytnou, když zařízení není v provozu, a s uvážením zvláště vnějších vlivů, dynamických účinků a únavových jevů odpovídajících uznávaným pravidlům techniky, zvláště pak s ohledem na volbu materiálu.

2.5 Montáž

2.5.1 Lanová dráha, dílčí systémy a všechny bezpečnostní prvky musí být navrženy a konstruovány tak, aby mohly být bezpečně smontovány a instalovány.

2.5.2 Bezpečnostní prvky musí být navrženy tak, aby znemožňovaly chybnou montáž buď provedením konstrukce nebo vhodným označením na vlastních prvcích.

2.6 Provozní způsobilost lanové dráhy

2.6.1 Bezpečnostní prvky musí být navrženy, konstruovány a používány tak, aby v každém případě byla zajištěna jejich vlastní provozní způsobilost a/nebo aby bezpečnost lanové dráhy byla zabezpečena tak, jak je stanoveno v analýze bezpečnosti v příloze III tak, aby jejich porucha byla vysoce nepravděpodobná a s odpovídající bezpečnostní rezervou.

2.6.2 Lanová dráha musí být navržena a konstruována tak, aby bylo při provozu zajištěno, že každá porucha prvku, která by mohla mít vliv na bezpečnost, a to i nepřímo, byla zjištěna včas vhodným opatřením.

2.6.3 Ochranná opatření podle bodů 2.6.1 a 2.6.2 se musí používat po celé období mezi dvěma plánovanými kontrolami příslušného prvku. Časové období mezi plánovanými kontrolami bezpečnostních prvků musí být jasně uvedeno v návodu k použití.

2.6.4 Bezpečnostní prvky, které jsou zabudovány do lanové dráhy jako náhradní díly, musí splňovat základní požadavky tohoto nařízení a podmínky pro hladké vzájemné působení s ostatními díly lanové dráhy.

2.6.5 Musí být přijata opatření, aby požár na lanové dráze neohrozil bezpečnost dopravovaných osob a obsluhy.

2.6.6 Musí být přijata zvláštní opatření k ochraně lanové dráhy a osob před účinky blesku.

2.7 Bezpečnostní zařízení

2.7.1 Každá závada na lanové dráze, která by mohla způsobit poruchu ohrožující bezpečnost, musí být tam, kde je to proveditelné, zjištěna, ohlášena a zpracována bezpečnostním zařízením. Totéž platí pro běžně předvídatelné vnější případy, které mohou ohrozit bezpečnost.

2.7.2 Musí být možné lanovou dráhu kdykoliv ručně vypnout.

2.7.3 Po zastavení lanové dráhy bezpečnostním zařízením nesmí být možné obnovení jejího provozu bez provedení příslušného zásahu.

2.8 Požadavky na servis

Lanová dráha musí být navržena a konstruována tak, aby bylo možno bezpečně provádět běžnou nebo zvláštní údržbu a opravářské práce.

2.9 Obtěžování okolí

Lanová dráha musí být navržena a konstruována tak, aby jakékoliv vnitřní nebo vnější emise škodlivých plynů, hlukové emise nebo vibrace byly pod předepsanými limity.

3. Požadavky na infrastrukturu

3.1 Vedení tratě, rychlost, vzdálenost mezi vozy

3.1.1 Lanová dráha musí být navržena tak, aby mohla být provozována bezpečně s ohledem na charakteristiky terénu a životního prostředí, atmosférické a meteorologické podmínky a všechny eventuální stavby a překážky vyskytující se v okolí buď na zemi, nebo ve vzduchu, a tak, aby nezpůsobovala emise nebo nevytvářela nebezpečí za žádných provozních nebo údržbářských podmínek nebo v případě vyprošťování osob.

3.1.2 Mezi vozy, vlečnými zařízeními, jízdními dráhami a lany atd. a eventuálními budovami a překážkami v okolí v terénu nebo ve vzduchu musí být udržovány dostatečné boční a svislé vzdálenosti s uvážením svislého, podélného a stranového pohybu lan a vozů nebo vlečných zařízení za nejvíce nepříznivých předvídatelných provozních podmínek.

3.1.3 Mezi vozy a terénem se musí uvažovat maximální vzdálenost podle provedení lanové dráhy, typů vozů a evakuačního postupu. U otevřených vozů se také musí vzít v úvahu riziko pádu, stejně jako psychologické hledisko související se vzdáleností mezi vozem a zemí.

3.1.4 Maximální rychlost vozů nebo vlečných zařízení, minimální vzdálenost mezi nimi, jejich zrychlení a zpomalení musí být zvoleny tak, aby byla zajištěna bezpečnost osob a bezpečný provoz lanové dráhy.

3.2 Stanice a traťové konstrukce

3.2.1 Stanice a traťové konstrukce musí být navrženy, instalovány a vybaveny tak, aby byla zajištěna stabilita. Musí dovolit bezpečné vedení lan, vozů a vlečných zařízení a umožňovat provádění bezpečné údržby za všech provozních podmínek.

3.2.2 Vstupní a výstupní prostory lanové dráhy musí být navrženy tak, aby zajistily bezpečnost jízdy vozů, vlečných zařízení a osob. Pohyb vozů a vlečných zařízení ve stanicích musí být bez nebezpečí pro osoby s uvážením jejich působení na pohyb zařízení.

4. Požadavky na lana, pohony a brzdy a na mechanická a elektrická zařízení

4.1 Lana a jejich podpěry

4.1.1 Na trati musí být provedena všechna opatření tak, aby odpovídala poslední úrovni technického vývoje, aby:

– se zabránilo přetržení lan nebo přetržení jejich uchycení či spojení,

– byly dodrženy hodnoty jejich minimálních a maximálních zatížení,

– bylo zajištěno, že lana jsou bezpečně namontována na správné podpěry a zabránilo se vypadnutí,

– bylo umožněno jejich sledování.

4.1.2 Pokud není možno zabránit všem rizikům vypadnutí lana, musí být provedena opatření, aby lana mohla být vrácena a lanová dráha vypnuta, aniž by došlo k ohrožení osob v případě vypadnutí lana.

4.2 Mechanická zařízení

4.2.1 Pohony

Poháněcí systém lanové dráhy musí mít přiměřený výkon a schopnost přizpůsobit se různým provozním stavům a režimům.

4.2.2 Nouzový pohon

Lanová dráha musí být vybavena nouzovým pohonem se zdrojem energie, který je nezávislý na hlavním poháněcím systému. Nouzový pohon však není nutný, ukáže-li analýza bezpečnosti, že osoby mohou opustit vozy a zvláště závěs snadno, rychle a bezpečně, i když nouzový pohon není k dispozici.

4.2.3 Brzdová zařízení

4.2.3.1 V případě nebezpečí musí být možné zastavit lanovou dráhu a/nebo vozy v kterýkoliv okamžik při jmenovité nosnosti a třecích poměrech, které jsou dovoleny během provozu za nejnepříznivějších podmínek. Brzdná dráha musí být tak krátká, jak to vyžaduje bezpečnost lanové dráhy.

4.2.3.2 Hodnoty zpomalení musí být v přiměřených mezích tak, aby zajišťovaly jak bezpečnost osob, tak bezpečné chování vozů, lan a ostatních částí lanové dráhy.

4.2.3.3 Každá lanová dráha musí mít dva nebo více brzdových systémů, každý z nich musí být schopen lanovou dráhu zastavit a musí být seřízen tak, že automaticky nahradí činný systém, když je jeho účinnost nedostačující. Brzdový systém tažných lan, který působí jako poslední, musí působit přímo na hnací kotouč. Tato ustanovení neplatí pro lyžařské vleky.

4.2.3.4 Lanová dráha musí být vybavena účinným vypínacím a blokovacím mechanismem, aby se zabránilo jejímu nežádoucímu spuštění.

4.3 Ovládací zařízení

Ovládací zařízení musí být navrženo a provedeno tak, aby bylo bezpečné a spolehlivé, aby odolávalo běžnému provoznímu namáhání a vnějším vlivům jako jsou vlhkost, extrémní teploty a elektromagnetické rušení, a nesmí způsobovat nebezpečné situace ani v případě chyby obsluhy.

4.4 Dorozumívací zařízení

Provozní pracovníci musí mít možnost použít vhodné zařízení umožňující v každé době vzájemnou komunikaci a v případě stavu nouze umožňující informovat uživatele.

5. Vozy a vlečná zařízení

5.1 Vozy a vlečná zařízení musí být navrženy a vybaveny tak, aby za předvídatelných provozních podmínek žádná osoba nemohla vypadnout nebo být jinak ohrožena.

5.2 Uchycení vozů a vlečných zařízení k lanu musí být navrženo a provedeno tak, aby ani za nejnepříznivějších podmínek nemohlo dojít k

–  poškození lana nebo

– prokluzu, kromě prokluzování, které je pro bezpečnost vozu, vlečného zařízení nebo

vlastního zařízení nevýznamné.

5.3 Dveře vozů (na vozech, kabinách) musí být navrženy a konstruovány tak, aby bylo možno je zavřít a zajistit. Podlaha a stěny vozů musí být navrženy a konstruovány tak, aby za všech okolností odolávaly tlakům a zatížení způsobeným uživateli.

5.4 Je-li k zajištění bezpečnosti provozu ve voze nutná přítomnost obsluhy, musí být vůz vybaven potřebným zařízením, které umožňuje plnit její úkoly.

5.5 Vozy a/nebo vlečná zařízení a zvláště jejich závěsné mechanismy musí být navrženy a vybaveny tak, aby zajistily bezpečnost pracovníkům provádějícím údržbu v souladu s příslušnými pravidly a návody.

5.6 U vozů s odpojitelným uchycením musí být učiněna všechna opatření, aby vozy chybně připojené k lanu před odjezdem a vozy při dojezdu neodpojené od lana byly zastaveny bez ohrožení uživatelů a aby se zabránilo pádu vozu.

5.7 Vozy pozemních lanovek, a pokud to uspořádání lanové dráhy dovoluje, vozy dvoulanových lanových drah musí být vybaveny samočinnou vozovou brzdou působící na jízdní dráhu, jestliže nemůže být dostatečně vyloučeno přetržení nosného lana.

5.8 Pokud nebezpečí vykolejení vozu nemůže být vyloučeno jiným způsobem, vůz musí být vybaven zařízením proti vykolejení, které umožní zastavit vůz bez ohrožení osob.

6. Zařízení pro uživatele

Přístup do prostoru pro nástup a odchod z prostoru pro výstup, nastupování a vystupování uživatelů musí být organizovány s ohledem na pohyb a zastavování vozů tak, aby byla zajištěna bezpečnost osob, zvláště pak v prostorech, kde je nebezpečí pádu.

Dětem a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace musí být umožněno bezpečně používat lanovou dráhu, je-li tato lanová dráha navržena pro dopravu takových osob.

7. Požadavky na provoz

7.1 Bezpečnost

7.1.1 Musí být provedena všechna technická zajištění a opatření, aby lanová dráha byla užívána pro zamýšlený účel a podle jejích technických specifikací a stanovených provozních podmínek a aby mohly být dodrženy návody k bezpečnému provozu a údržbě. Návod k použití a odpovídající upozornění musí být vypracovány v jazyce, který je snadno srozumitelný uživatelům, určeném členským státem, ve kterém je lanová dráha postavena.

7.1.2 Osoby odpovědné za provoz lanové dráhy musí být vybaveny příslušnými materiálními prostředky a musí být způsobilé k provádění tohoto úkolu.

7.2 Bezpečnost při přerušení provozu lanové dráhy

Musí být přijata všechna technická ustanovení a opatření, aby bylo zajištěno, že uživatelé mohou být dopraveni do bezpečí ve stanovené době odpovídající typu lanové dráhy a jejího okolí, pokud se lanová dráha zastaví a provoz nemůže být rychle obnoven.

7.3 Ostatní zvláštní bezpečnostní opatření

7.3.1 Pracovní místa a stanoviště obsluhy

Pohyblivé části, které jsou ve stanicích běžně přístupné, musí být navrženy, konstruovány a instalovány tak, aby se vyloučila všechna nebezpečí, nebo tam, kde taková nebezpečí existují, aby byly tyto části vybaveny ochranným zařízením tak, aby se zabránilo jakémukoliv kontaktu s těmi částmi lanové dráhy, které by mohly způsobit úraz. Tato zařízení musí být takového typu, aby nemohla být snadno odstraněna nebo aby se nemohla stát neúčinnými.

7.3.2 Nebezpečí pádu

Pracoviště a ostatní pracovní prostory, včetně těch, které se používají jen příležitostně, a přístupy k nim, musí být navrženy a konstruovány tak, aby se zabránilo pádu osob, které tam pracují nebo se tam zdržují. Pokud by tato opatření nebyla dostatečná, musí být vybaveny kotevními místy pro upevnění osobních ochranných prostředků k zabránění pádu.

PŘÍLOHA III

ANALÝZA BEZPEČNOSTI

Analýza bezpečnosti požadovaná pro každou lanovou dráhu podle článku 8 musí brát v úvahu všechny způsoby zamýšleného provozu. Analýza musí být provedena uznávanou nebo zavedenou metodou a musí brát v úvahu současný stav techniky a komplexnost příslušné lanové dráhy. Účelem analýzy je rovněž zajistit, aby navrhování a instalace lanové dráhy braly ohled na okolí a nejnepříznivější situace za účelem zajištění uspokojivých bezpečnostních podmínek.

Analýza bezpečnosti se musí rovněž vztahovat na bezpečnostní zařízení a jejich působení na celou lanovou dráhu a s nimi spojené dílčí systémy, které bezpečnostní zařízení uvádí v činnost tak, aby dílčí systémy byly buď:

– způsobilé reagovat na první poruchu nebo zjištěnou závadu tak, aby zůstaly buď ve stavu, který zajišťuje bezpečnost, v omezeném provozním stavu nebo ve stavu zabezpečeném proti selhání,

– záložní a kontrolní, nebo

– takové, aby pravděpodobnost jejich poruchy mohla být vyhodnocena, a vykazovaly normální stav, který je rovnocenný bezpečnostním zařízením, která splňují kritéria uvedená v první a druhé odrážce.

Analýza bezpečnosti se musí použít k vypracování přehledu rizik a nebezpečných situací podle čl. 8 odst. 1 a ke stanovení seznamu bezpečnostních prvků podle čl. 8 odst. 2. Výsledek této analýzy bezpečnosti musí být součástí zprávy o bezpečnosti.

PŘÍLOHA IV

POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY PRO DÍLČÍ SYSTÉMY A BEZPEČNOSTNÍ PRVKY: MODUL B: EU PŘEZKOUŠENÍ TYPU – VÝROBNÍ TYP

1. EU přezkoušení typu je součástí postupu posouzení shody, ve které oznámený subjekt přezkoumá technický návrh dílčího systému nebo bezpečnostního prvku a ověří a osvědčí, že návrh splňuje požadavky tohoto nařízení.

2. EU přezkoušení typu se provádí posouzením vhodnosti technického návrhu dílčího systému nebo bezpečnostního prvku prostřednictvím přezkoumání technické dokumentace a podpůrných důkazů podle bodu 3 a přezkoušením vzorku úplného dílčího systému nebo bezpečnostního prvku, který odpovídá plánovanému výrobku (výrobní typ).

3. Výrobce podá u jediného oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o EU přezkoušení typu.

Žádost musí obsahovat všechny tyto informace:

a)      jméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu;

b)      písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu;

c)      technickou dokumentaci pro dílčí systém a/nebo bezpečnostní prvek podle přílohy IX;

d)      reprezentativní vzorek plánovaného dílčího systému nebo bezpečnostního prvku nebo podrobné údaje o prostorách, kde mohou být vyzkoušeny. Oznámený subjekt může požadovat další vzorky, jestliže to program zkoušek vyžaduje.

4. Oznámený subjekt:

4.1 přezkoumá technickou dokumentaci a podpůrné důkazy s cílem posoudit přiměřenost technického návrhu dílčího systému nebo bezpečnostního prvku;

4.2 ověří, zda byl(y) vzorek (vzorky) vyroben(y) ve shodě s technickou dokumentací, a určí prvky, které byly navrženy v souladu s použitelnými ustanoveními příslušných harmonizovaných norem a technických specifikací, jakož i prvky, které byly navrženy, aniž byla použita příslušná ustanovení těchto norem;

4.3 v případě, kdy výrobce použil specifikace příslušných harmonizovaných norem, provede nebo nechá provést příslušné kontroly a zkoušky, aby zjistil, zda tyto specifikace byly použity správně;

4.4 provede nebo nechá provést příslušné kontroly a zkoušky, aby zjistil, zda v případě, kdy výrobce zvolil řešení podle příslušných harmonizovaných norem a/nebo technických specifikací, byly tyto normy a specifikace použity správně;

4.5 provede nebo nechá provést příslušné kontroly a zkoušky, aby ověřil, zda v případě, kdy nebyla použita řešení podle příslušných harmonizovaných norem nebo technických specifikací, splňují řešení, která výrobce použil, odpovídající základní požadavky tohoto nařízení;

4.6 dohodne se s výrobcem, na kterém místě budou kontroly a zkoušky provedeny.

5. Oznámený subjekt vypracuje zprávu o hodnocení, která zaznamená činnosti provedené podle bodu 1.4 a jejich výstupy. Aniž jsou dotčeny povinnosti oznámeného subjektu vůči oznamujícím orgánům, oznámený subjekt zveřejní obsah této zprávy, jako celek nebo její část, pouze se souhlasem výrobce.

6. Jestliže typ splňuje požadavky tohoto nařízení, vydá oznámený subjekt výrobci certifikát EU přezkoušení typu. Certifikát musí obsahovat jméno a adresu výrobce, závěry přezkoušení, veškeré podmínky platnosti certifikátu, údaje nezbytné k identifikaci schváleného typu (dílčího systému nebo bezpečnostního prvku) a případné popisy jeho fungování. K certifikátu může být přiložena jedna nebo více příloh.

Certifikát a jeho přílohy obsahují všechny náležité informace umožňující posoudit, zda je vyrobený dílčí systém nebo bezpečnostní prvek ve shodě s přezkoušeným typem, a provést kontrolu za provozu.

Certifikát je platný po maximální dobu třiceti let ode dne vydání. Pokud daný typ nesplňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, oznámený subjekt odmítne vydat certifikát EU přezkoušení typu a uvědomí o tom žadatele, přičemž odmítnutí podrobně odůvodní.

7. Oznámený subjekt dbá na to, aby věděl o všech změnách obecně uznávaného stavu, které naznačují, že schválený typ již nemusí být v souladu s použitelnými požadavky tohoto nařízení, a rozhodne, zda tyto změny vyžadují hlubší šetření. Pokud šetření vyžadují, oznámený subjekt o tom informuje výrobce.

Výrobce informuje oznámený subjekt, který uchovává technickou dokumentaci týkající se certifikátu EU přezkoušení typu, o všech změnách schváleného typu, které mohou ovlivnit soulad dílčího systému nebo bezpečnostního prvku se základními požadavky tohoto nařízení nebo podmínky platnosti certifikátu.

Oznámený subjekt změny přezkoumá a informuje výrobce o tom, zda certifikát EU přezkoušení typu zůstává v platnosti, nebo zda je třeba dalších kontrol, ověření či zkoušek. Oznámený subjekt případně vydá doplněk k původnímu certifikátu EU přezkoušení typu nebo vyzve k podání nové žádosti o EU přezkoušení typu.

8. Každý oznámený subjekt informuje své oznamující orgány a ostatní oznámené subjekty o certifikátech EU přezkoušení typu a/nebo dodatcích k nim, které vydal.

Oznámený subjekt, který odmítne vydat nebo odejme, pozastaví nebo jinak omezí certifikát EU přezkoušení typu, o tom musí informovat své oznamující orgány a ostatní oznámené subjekty, přičemž uvede důvody pro své rozhodnutí.

Komise, členské státy a ostatní oznámené subjekty mohou na základě žádosti obdržet kopii certifikátů EU přezkoušení typu a/nebo dodatků k nim. Komise a členské státy mohou na základě žádosti obdržet kopii technické dokumentace a výsledků přezkoušení provedených oznámeným subjektem. Oznámený subjekt si do uplynutí doby platnosti certifikátu uchová kopii certifikátu EU přezkoušení typu, jeho příloh a dodatků, jakož i souboru technické dokumentace včetně dokumentace předložené výrobcem.

9. Výrobce uchovává kopii certifikátu EU přezkoušení typu, jeho příloh a dodatků a technické dokumentace, aby byly k dispozici pro vnitrostátní orgány po dobu třiceti let poté, co byl dílčí systém nebo bezpečnostní prvek uveden na trh.

10. Povinnosti výrobce uvedené v bodech 7 a 9 mohou být splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou stanoveny v plné moci.

PŘÍLOHA V

POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY PRO DÍLČÍ SYSTÉMY A BEZPEČNOSTNÍ PRVKY: MODUL D: SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI VÝROBNÍHO PROCESU

1. Shoda s typem založená na zabezpečení kvality výroby je součástí postupu posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2.2 a 2.5 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.

2. Výroba

Výrobce používá schválený systém jakosti pro výrobu, výstupní kontrolu a zkoušky příslušných dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků podle bodu 2.3 a podléhá dozoru podle bodu 2.4.

3. Systém jakosti

3.1 Výrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení systému jakosti.

Žádost musí obsahovat:

a)           jméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu;

b)           písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu;

c)           veškeré příslušné informace týkající se dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků schválených podle modulu B;

d)           dokumentaci systému jakosti;

e)           technickou dokumentaci schváleného typu a kopii certifikátu (certifikátů) EU přezkoušení typu;

údaje o prostorách, kde je dílčí systém nebo bezpečnostní prvek vyráběn.

3.2 Systém jakosti musí zabezpečovat shodu dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků s typem (typy) popsaným (popsanými) v certifikátu (certifikátech) EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.

Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Tato dokumentace systému jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se jakosti.

Dokumentace systému jakosti musí obsahovat zejména přiměřený popis:

a)           cílů z hlediska jakosti, organizační struktury, povinností a pravomocí vedení, pokud jde o jakost výrobků;

b)           odpovídajících metod, postupů a systematických opatření, které budou použity při výrobě, kontrole a zabezpečování jakosti;

c)           kontrol a zkoušek, které budou provedeny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti;

d)           záznamů o jakosti, např. protokoly o kontrolách, údaje o zkouškách, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.;

e)           prostředků umožňujících dozor nad dosahováním požadované jakosti výrobků a nad efektivním fungováním systému jakosti.

3.3 Oznámený subjekt posoudí systém jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2.

U prvků systému jakosti, které odpovídají příslušným specifikacím vnitrostátních norem provádějících příslušnou harmonizovanou normu a/nebo technické specifikace, shodu s těmito požadavky předpokládá.

Audit zahrnuje návštěvu v provozních prostorách, kde jsou dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky vyráběny, podrobovány inspekci a zkoušeny.

Auditorský tým musí mít zkušenosti se systémy řízení jakosti a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením v oblasti lanových drah a technologií daných dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků a znalosti příslušných požadavků tohoto nařízení. Audit zahrnuje návštěvu v provozních prostorách výrobce za účelem posouzení. Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.1 písm. e), aby ověřil, že je výrobce schopen určit příslušné požadavky tohoto nařízení a provést všechna nezbytná přezkoušení, aby zaručil shodu dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků s těmito požadavky.

Rozhodnutí se oznámí výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry auditu a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.

3.4 Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.

3.5 Výrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém jakosti, o každé zamýšlené změně systému jakosti.

Oznámený subjekt všechny navrhované změny posoudí a rozhodne, zda změněný systém jakosti nadále splňuje požadavky podle bodu 3.2 nebo zda je třeba nové posouzení.

Informuje výrobce o výsledku hodnocení. V případě nového posouzení oznámí své rozhodnutí výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry přezkoušení a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.

4. Dozor, za který odpovídá oznámený subjekt

4.1 Účelem dozoru je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti výroby.

4.2 Za účelem posouzení umožní výrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména:

a)           dokumentaci systému jakosti;

b)           záznamy o jakosti, např. protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací a zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.

4.3 Oznámený subjekt pravidelně provádí audity alespoň jednou za dva roky, aby se ujistil, že výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předkládá výrobci zprávu o auditu.

4.4 Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neočekávané kontrolní prohlídky. Při těchto kontrolních prohlídkách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky výrobků, aby ověřil, zda systém jakosti řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobci zprávu o návštěvě a při provedení zkoušky rovněž protokol o zkoušce.

5. Označení CE a EU prohlášení o shodě

5.1 Výrobce připojí označení CE na každý jednotlivý dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, který je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje použitelné požadavky tohoto nařízení, a na odpovědnost oznámeného subjektu uvedeného v bodě 3.1 připojí rovněž identifikační číslo tohoto subjektu. Pokud s tím oznámený subjekt souhlasí, může výrobce na odpovědnost oznámeného subjektu během výrobního procesu opatřit dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky identifikačním číslem tohoto subjektu.

5.2 Výrobce vypracuje pro každý dílčí systém nebo bezpečnostní prvek písemné EU prohlášení o shodě a po dobu třiceti let od uvedení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh je uchovává, aby bylo k dispozici vnitrostátním orgánům. V EU prohlášení o shodě je uveden model dílčího systému nebo bezpečnostního prvku, pro nějž bylo vypracováno.

Kopie prohlášení o shodě se na požádání předloží příslušným orgánům.

6. Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu třiceti let po uvedení posledního dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh:

a)           dokumentaci uvedenou v bodě 3.1;

b)           schválené změny uvedené v bodě 3.5;

c)           rozhodnutí a zprávy oznámeného subjektu uvedené v bodech 3.5, 4.3 a 4.4.

7. Každý oznámený subjekt informuje své oznamující orgány o stažených schváleních systémů jakosti a pravidelně či na žádost zpřístupní svým oznamujícím orgánům informace týkající se hodnocení systémů jakosti.

Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o schváleních systému jakosti, která zamítl, pozastavil, zrušil či jinak omezil, a své rozhodnutí vysvětlí.

8. Zplnomocněný zástupce

Povinnosti výrobce uvedené v bodech 3.1, 3.5, 5 a 6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou stanoveny v plné moci.

PŘÍLOHA VI

POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY PRO DÍLČÍ SYSTÉMY A BEZPEČNOSTNÍ PRVKY: MODUL F: SHODA S TYPEM NA ZÁKLADĚ OVĚŘOVÁNÍ DÍLČÍHO SYSTÉMU NEBO BEZPEČNOSTNÍHO PRVKU

1. Shoda s typem na základě ověřování dílčího systému nebo bezpečnostního prvku je součástí postupu posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 3.2, 3.5.1 a 3.6 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky, na něž se vztahují ustanovení bodu 3.3, jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují příslušné požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.

2. Výroba

Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení.

3. Ověřování

3.1 Výrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o ověření dílčího systému nebo bezpečnostního prvku.

Žádost musí obsahovat:

a)           jméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu;

b)           písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu;

c)           veškeré příslušné informace týkající se dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků schválených podle modulu B;

d)           technickou dokumentaci schváleného typu a kopii certifikátu (certifikátů) EU přezkoušení typu;

e)           podrobné údaje o prostorách, kde může být (se vyrábí) dílčí systém nebo bezpečnostní prvek zkontrolován.

3.2 Oznámený subjekt provádí nebo nechá provést příslušné kontroly a zkoušky, aby ověřil shodu dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení.

Kontroly a zkoušky provedené za účelem ověření shody dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků s příslušnými požadavky se provedou, podle volby výrobce, buď kontrolou a zkoušením každého dílčího systému nebo bezpečnostního prvku podle bodu 4, nebo kontrolou a zkouškami dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků na základě statistických metod podle bodu 5.

4. Ověřování shody kontrolou a zkouškami každého dílčího systému nebo bezpečnostního prvku.

4.1 Každý dílčí systém nebo bezpečnostní prvek musí být jednotlivě zkontrolován a musejí být provedeny odpovídající zkoušky uvedené v příslušné harmonizované normě ( harmonizovaných normách) nebo rovnocenné zkoušky s cílem ověřit shodu se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení.

Pokud taková harmonizovaná norma neexistuje, rozhodne daný oznámený subjekt, jaké zkoušky se mají provést.

4.2 Oznámený subjekt vydá osvědčení o shodě vztahující se k provedeným kontrolám a zkouškám a na svou odpovědnost opatří nebo dá opatřit každý schválený dílčí systém nebo bezpečnostní prvek svým identifikačním číslem.

Výrobce uchová osvědčení o shodě k dispozici vnitrostátním orgánům pro kontrolní účely po dobu třiceti let od uvedení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh.

5. Statistické ověřování shody

5.1 Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly stejnorodost každé vyrobené dávky a předkládá svůj dílčí systém nebo bezpečnostní prvek ke kontrole v podobě stejnorodých výrobních dávek.

5.2 Z každé výrobní dávky se podle požadavků tohoto nařízení náhodným výběrem odebere vzorek. Všechny dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky ve vzorku se jednotlivě zkontrolují a provedou se odpovídající zkoušky stanovené v příslušné harmonizované normě (harmonizovaných normách) nebo technických specifikacích nebo rovnocenné zkoušky s cílem zajistit shodu se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení a rozhodnout, zda bude výrobní dávka přijata nebo zamítnuta. Pokud taková harmonizovaná norma neexistuje, rozhodne daný oznámený subjekt, jaké zkoušky se mají provést.

5.3 Pokud je výrobní dávka přijata, všechny dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky z této výrobní dávky jsou považovány za schválené s výjimkou těch dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků ze vzorku, u nichž byly zaznamenány neuspokojivé výsledky zkoušek.

Oznámený subjekt vydá osvědčení o shodě vztahující se k provedeným kontrolám a zkouškám a na svou odpovědnost opatří nebo dá opatřit každý schválený dílčí systém nebo bezpečnostní prvek svým identifikačním číslem.

Výrobce uchová osvědčení o shodě k dispozici vnitrostátním orgánům po dobu třiceti let od uvedení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh.

5.4 Je-li výrobní dávka zamítnuta, oznámený subjekt nebo příslušný orgán přijme vhodná opatření, aby zabránily uvedení této dávky na trh. V případě častých zamítnutí sérií může oznámený subjekt statistické ověřování pozastavit a přijmout vhodná opatření.

6. Označení CE a EU prohlášení o shodě

6.1 Výrobce připojí označení CE na každý jednotlivý dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, který je ve shodě se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje použitelné požadavky tohoto nařízení, a na odpovědnost oznámeného subjektu uvedeného v bodě 3 připojí rovněž identifikační číslo tohoto subjektu.

6.2 Výrobce vypracuje pro každý dílčí systém nebo bezpečnostní prvek písemné EU prohlášení o shodě a po dobu třiceti let od uvedení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh, je uchovává, aby bylo k dispozici vnitrostátním orgánům. V EU prohlášení o shodě je uveden dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, pro nějž bylo vypracováno.

Kopie EU prohlášení o shodě se na požádání poskytne příslušným orgánům.

Kopie EU prohlášení o shodě se poskytne na požádání.

Pokud oznámený subjekt uvedený v bodě 3 souhlasí, výrobce dílčí systém nebo bezpečnostní prvek na odpovědnost oznámeného subjektu opatří identifikačním číslem tohoto subjektu.

7. Pokud s tím oznámený subjekt souhlasí, může výrobce na odpovědnost oznámeného subjektu během výrobního procesu opatřit dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky identifikačním číslem tohoto subjektu.

8. Zplnomocněný zástupce

Povinnosti výrobce uvedené v bodech 2 a 5.1 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou stanoveny v plné moci.

PŘÍLOHA VII

POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY PRO DÍLČÍ SYSTÉMY A BEZPEČNOSTNÍ PRVKY: MODUL G: SHODA ZALOŽENÁ NA OVĚŘOVÁNÍ KAŽDÉHO JEDNOTLIVÉHO VÝROBKU

1. Shoda na základě ověřování každého jednotlivého výrobku je postupem posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 4.2, 4.3 a 4.5 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že příslušný dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, na nějž se vztahují ustanovení bodu 4.4, splňuje požadavky tohoto nařízení.

2. Výroba

Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby návrh a výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběného dílčího systému nebo bezpečnostního prvku s použitelnými požadavky tohoto nařízení.

3. Ověřování

3.1 Výrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o ověření každého jednotlivého dílčího systému nebo bezpečnostního prvku.

Žádost musí obsahovat:

a)           jméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu;

b)           písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu;

c)           technickou dokumentaci pro dílčí systém nebo bezpečnostní prvek podle přílohy IX;

d)           podrobné údaje o prostorách, kde může být (se vyrábí) dílčí systém nebo bezpečnostní prvek vyzkoušen.

3.2 Oznámený subjekt přezkoumá technickou dokumentaci k dílčímu systému nebo bezpečnostnímu prvku a provádí nebo nechá provést příslušné kontroly a zkoušky uvedené v příslušných harmonizovaných normách nebo technických specifikacích nebo jiné rovnocenné zkoušky, aby zajistil soulad s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Pokud taková harmonizovaná norma nebo technická specifikace neexistuje, rozhodne daný oznámený subjekt, jaké zkoušky se mají provést.

Oznámený subjekt vydá osvědčení shody vztahující se k provedeným kontrolám a zkouškám a na svou odpovědnost opatří nebo dá opatřit schválený dílčí systém nebo bezpečnostní prvek svým identifikačním číslem.

Odmítne-li oznámený subjekt vydat osvědčení o shodě, tuto skutečnost podrobně odůvodní a uvede nezbytná nápravná opatření, která mají být přijata.

Pokud výrobce opětovně požádá o ověření jednotlivých výrobků v případě dílčího systému nebo bezpečnostního prvku, musí o ně žádat u téhož oznámeného subjektu.

Oznámený subjekt poskytne Komisi a členským státům na žádost kopii osvědčení o shodě.

Výrobce uchová technickou dokumentaci a kopii osvědčení o shodě k dispozici vnitrostátním orgánům po dobu třiceti let od uvedení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh.

4. Označení CE a EU prohlášení o shodě

4.1 Výrobce připojí označení CE na každý dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, který je v souladu s použitelnými požadavky tohoto nařízení, a na odpovědnost oznámeného subjektu uvedeného v bodě 4 připojí rovněž identifikační číslo tohoto subjektu.

4.2 Výrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě a po dobu třiceti let od uvedení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh, je uchovává, aby bylo k dispozici vnitrostátním orgánům. V EU prohlášení o shodě je uveden dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, pro nějž bylo vypracováno.

Kopie EU prohlášení o shodě se na požádání předloží příslušným orgánům.

5. Zplnomocněný zástupce

Povinnosti výrobce uvedené v bodech 3.1 a 4 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou stanoveny v plné moci.

PŘÍLOHA VIII

POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY PRO DÍLČÍ SYSTÉMY A BEZPEČNOSTNÍ PRVKY: MODUL H: SHODA ZALOŽENÁ NA KOMPLEXNÍM ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI

1.         Shoda založená na komplexním zabezpečení jakosti je postupem posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2 a 5 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že příslušné dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky splňují požadavky tohoto nařízení.

2. Výroba

Výrobce používá schválený systém jakosti pro návrh, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušky dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků podle bodu 3 a podléhá dozoru podle bodu 4.

3. Systém jakosti

3.1 Výrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení systému jakosti pro dané dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky.

Žádost musí obsahovat:

a)           jméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu;

b)           veškeré potřebné informace týkající se dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků, které mají být vyráběny;

c)           technickou dokumentaci podle přílohy IX pro jeden reprezentativní typ každé kategorie dílčího systému nebo bezpečnostního prvku, které mají být vyráběny.

d)           dokumentaci systému jakosti;

e)           údaje o prostorách, kde jsou dílčí systémy a bezpečnostní prvky navrhovány, vyráběny, podrobovány inspekci a zkoušeny;

písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu.

3.2 Systém jakosti musí zabezpečovat shodu dílčího systému nebo bezpečnostního prvku s požadavky tohoto nařízení, které se na něj vztahují.

Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému jakosti musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se jakosti.

Dokumentace systému jakosti musí obsahovat zejména přiměřený popis:

a)           cílů z hlediska jakosti, organizační struktury, povinností a pravomocí vedení, pokud jde o jakost návrhu a dílčích systémů a bezpečnostních prvků;

b)           specifikace technického návrhu, včetně norem, které budou použity, a v případě, kdy se příslušné harmonizované normy plně nepoužijí, popis prostředků, které budou použity, aby bylo zajištěno splnění základních požadavků tohoto nařízení;

c)           metod kontroly a ověřování návrhu, postupů a systematických opatření, které budou použity při navrhování dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků;

d)           odpovídajících metod, postupů a systematických opatření, které budou použity při výrobě, kontrole a zabezpečování jakosti;

e)           kontrol a zkoušek, které budou provedeny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti;

f)            záznamů o jakosti, např. protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek, záznamů z provedených kalibrací a zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků;

g)           prostředků umožňujících dozor nad dosahováním požadované kvality návrhu a výrobku a nad efektivním fungováním systému jakosti.

3.3 Oznámený subjekt posoudí systém jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2. U prvků systému jakosti, které odpovídají příslušným specifikacím vnitrostátních norem provádějících příslušnou harmonizovanou normu a/nebo technickou specifikaci, shodu s těmito požadavky předpokládá.

Audit zahrnuje návštěvu v provozních prostorách, kde jsou dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky navrhovány, vyráběny, podrobovány inspekci a zkoušeny.

Auditorský tým musí mít zkušenosti se systémy řízení jakosti a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením v oblasti lanových drah a technologií daných dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků a znalosti příslušných požadavků tohoto nařízení.

Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.1, aby ověřil, že je výrobce schopen určit příslušné požadavky tohoto nařízení a provést všechna nezbytná přezkoušení, aby zaručil shodu dílčích systémů nebo bezpečnostních prvků s těmito požadavky.

Oznámený subjekt oznámí své rozhodnutí výrobci nebo jeho zplnomocněnému zástupci. Oznámení musí obsahovat závěry auditu a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.

3.4 Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.

3.5       Výrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém jakosti, o každé zamýšlené změně systému jakosti.

Oznámený subjekt všechny navrhované změny posoudí a rozhodne, zda změněný systém jakosti nadále splňuje požadavky podle bodu 3.2 nebo zda je třeba nové posouzení.

Informuje výrobce o výsledku hodnocení. V případě nového posouzení oznámí své rozhodnutí výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry posouzení a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.

4. Dozor, za který odpovídá oznámený subjekt

4.1 Účelem dozoru je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti.

4.2 Za účelem posouzení umožní výrobce oznámenému subjektu přístup do prostor určených pro navrhování, výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména:

a)           dokumentaci systému jakosti;

b)           záznamy o jakosti uvedené v části systému jakosti týkající se návrhu, např. výsledky analýz, výpočtů, zkoušek atd;

c)           záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se výroby, např. protokoly o kontrolách, údaje o zkouškách, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.

4.3 Oznámený subjekt pravidelně provádí audity, aby se ujistil, že výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předkládá výrobci zprávu o auditu. Četnost pravidelných auditů musí být taková, aby každé tři roky bylo provedeno celkové nové posouzení.

4.4 Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neohlášené kontrolní prohlídky.

Při těchto kontrolních prohlídkách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky, aby ověřil, zda systém jakosti řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobci zprávu o návštěvě a při provedení zkoušek rovněž protokol o zkoušce.

5.         Označení CE a EU prohlášení o shodě

5.1       Výrobce připojí označení CE na každý jednotlivý dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, který je ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje použitelné požadavky tohoto nařízení, a na odpovědnost oznámeného subjektu uvedeného v bodě 3.1 připojí rovněž identifikační číslo tohoto subjektu.

Pokud s tím oznámený subjekt souhlasí, může výrobce na odpovědnost oznámeného subjektu během výrobního procesu opatřit dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky identifikačním číslem tohoto subjektu.

5.2       Výrobce vypracuje pro každý dílčí systém nebo bezpečnostní prvek písemné EU prohlášení o shodě a po dobu třiceti let od uvedení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh, uchovává jeho kopii, aby byla k dispozici vnitrostátním orgánům. V EU prohlášení o shodě je uveden dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, pro nějž bylo vypracováno.

Kopie EU prohlášení o shodě se na požádání předloží příslušným orgánům.

6. Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu třiceti let po uvedení posledního dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh:

a)           technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.1 písm. c);

b)           dokumentaci týkající se sytému kvality uvedenou v bodě 3.1;

c)           dokumentaci týkající se změny uvedenou v bodě 3.5, jak byla schválena;

d)           rozhodnutí a zprávy oznámeného subjektu podle bodů 3.3, 3.5 a 4.3 a 4.4.

7. Každý oznámený subjekt informuje své oznamující orgány o vydaných nebo stažených schváleních systému jakosti a pravidelně či na požádání zpřístupní svým oznamujícím orgánům seznam schválení systému jakosti, která byla zamítnuta, pozastavena či jinak omezena.

Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o schváleních systému jakosti, která zamítl, pozastavil či odejmul, a na požádání informuje o schváleních systému jakosti, která vydal.

8.         Zplnomocněný zástupce

Povinnosti výrobce uvedené v bodech 3.1, 3.5, 5 a 6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou stanoveny v plné moci.

PŘÍLOHA IX

TECHNICKÁ DOKUMENTACE PRO DÍLČÍ SYSTÉMY A BEZPEČNOSTNÍ PRVKY:

1)           Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody dílčího systému nebo bezpečnostního prvku s příslušnými požadavky tohoto nařízení a obsahuje odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace upřesňuje platné požadavky a v míře nutné pro posouzení shody se vztahuje na návrh, výrobu a fungování dílčího systému nebo bezpečnostního prvku.

2)           Technická dokumentace musí obsahovat alespoň tyto prvky:

a)      obecný popis dílčího systému nebo bezpečnostního prvku;

b)      návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů atd. a popisy a vysvětlení nezbytné pro pochopení těchto výkresů, schémat a fungování dílčího systému nebo bezpečnostního prvku;

c)      seznam harmonizovaných norem a/nebo jiných technických specifikací, na které byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity úplně nebo částečně, a popis řešení zvolených ke splnění základních požadavků tohoto nařízení, pokud tyto harmonizované normy použity nebyly. V případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity;

d)      podpůrné důkazy o přiměřenosti návrhu, včetně výsledků veškerých konstrukčních výpočtů, kontrol nebo zkoušek provedených výrobcem nebo pro výrobce a souvisejících zpráv;

e)      exemplář návodu k použití dílčího systému nebo bezpečnostního prvku;

f)       u dílčích systémů exemplář EU prohlášení o shodě pro bezpečnostní prvky použité u dílčího systému.

PŘÍLOHA X

EU PROHLÁŠENÍ O SHODĚ PRO DÍLČÍ SYSTÉMY A BEZPEČNOSTNÍ PRVKY

1)           K dílčímu systému nebo bezpečnostnímu prvku musí být přiloženo EU prohlášení o shodě. Musí být vypracováno v témže jazyce nebo jazycích, jako je vypracován návod k použití uvedený v bodě 7.1.1 přílohy II.

2)           EU prohlášení o shodě obsahuje následující údaje:

a)      model dílčího systému / bezpečnostního prvku (výrobek, šarže, typ nebo sériové číslo);

b)      jméno a adresu výrobce a případně jeho zplnomocněného zástupce;

c)      toto prohlášení o shodě se vydává na vlastní odpovědnost výrobce;

d)      předmět prohlášení (identifikace dílčího systému nebo bezpečnostního prvku umožňující jeho vysledování. Je-li to pro účely identifikace dílčího systému nebo bezpečnostního prvku nezbytné, může být jeho součástí obrázek):

– popis dílčího systému nebo bezpečnostního prvku (typ atd.),

– použitý postup posuzování shody,

– jméno a adresa oznámeného subjektu, který provedl posouzení shody,

– odkaz na certifikát EU přezkoušení typu s uvedením údajů včetně data a případně rovněž informace o době trvání a podmínkách jeho platnosti,

– všechna příslušná ustanovení, se kterými musí být prvek v souladu, a především podmínky používání;

e)      výše popsaný předmět prohlášení je ve shodě s příslušnými harmonizovanými právními předpisy Unie: ……………. (odkaz na další použité akty Unie):

f)       odkazy na příslušné harmonizované normy, které byly použity, nebo na specifikace, na jejichž základě se shoda prohlašuje:

g)      oznámený subjekt nebo oznámené subjekty … (název, adresa, číslo) … provedl/provedly … (popis zásahu) … a vydal/vydaly certifikát/certifikáty: …

h)      – údaje o totožnosti osoby oprávněné se podepsat za výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce;

j)       Další informace:

Podepsáno za a jménem: …………………….

(místo a datum vydání):

(jméno, funkce) (podpis):

PŘÍLOHA XI

SROVNÁVACÍ TABULKA

Směrnice 2000/9/ES || Toto nařízení

___ || Článek 1

Čl. 1 odst. 1 || Čl. 2 odst. 1

Čl. 1 odst. 2 || Čl. 3 odst. 1

Čl. 1 odst. 3 || Čl. 3 odst. 7 až čl. 3 odst. 9

Čl. 1 odst. 4 první a druhý pododstavec || ___

Čl. 1 odst. 4 třetí pododstavec || Čl. 8 odst. 3

Čl. 1 odst. 5 || Čl. 3 odst. 1, odst. 3 až odst. 6

Článek 2 || ___

Článek 3 || Článek 6

___ || Čl. 3 odst. 10 až 27

Článek 4 || Článek 8

Čl. 5 odst. 1 || Čl. 4 odst. 1 a 2

Čl. 5 odst. 2 || Článek 3

Článek 6 || Článek 7

Článek 7 || Článek ___

Článek 8 || Čl. 4 odst. 1 a 2

Článek 9 || Čl. 4 odst. 1 a 2

Článek 10 || ___

Čl. 11 odst. 1 || Čl. 9 odst. 1

Čl. 11 odst. 2 || Čl. 4 odst. 2

Čl. 11 odst. 3 || ___

Čl. 11 odst. 4 || ___

Čl. 11 odst. 5 || ___

Čl. 11 odst. 6 || ___

Čl. 11 odst. 7 || ___

___ || Článek 11

___ || Článek 12

___ || Článek 13

___ || Článek 14

___ || Článek 15

___ || Článek 16

Článek 12 || Čl. 9 odst. 4

Článek 13 || Čl. 10 odst. 1

Článek 14 || Článek ___

Článek 15 || Čl. 10 odst. 2

Článek 16 || ___

___ || Článek 17

___ || Článek 18

___ || Článek 19

___ || Článek 20

___ || Článek 21

___ || Článek 22

___ || Článek 23

___ || Článek 24

___ || Článek 25

___ || Článek 26

___ || Článek 27

___ || Článek 28

___ || Článek 29

___ || Článek 30

___ || Článek 31

___ || Článek 32

___ || Článek 33

___ || Článek 34

___ || Článek 35

___ || Článek 36

___ || Článek 37

___ || Článek 38

Článek 17 || Článek 39

Článek 18 || ___

Článek 19 || ___

Článek 20 || ___

Článek 21 || ___

Článek 22 || ___

Článek 23 || ___

___ || Článek 40

___ || Článek 41

___ || Článek 42

___ || Článek 43

Příloha I || Příloha I

Příloha II || Příloha II

Příloha III || Příloha III

Příloha IV || Příloha IX

Příloha V || Přílohy IV až VIII

Příloha VI || Příloha IX

Příloha VII || Přílohy IV až VIII

Příloha VIII || __

Příloha IX || __

__ || Příloha X