52013PC0441

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Dne 1. července 2014 přistoupí Chorvatsko k Evropské unii. Stejně jako tomu bylo v případě předchozích dvou rozšíření v roce 2004 a 2007, uplatňuje se u Chorvatska v záležitostech souvisejících se schengenským acquis (článek 4 Aktu o podmínkách přistoupení Chorvatské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (dále jen „akt o přistoupení z roku 2012“)) tzv. „schengenský dvoufázový prováděcí postup“. To znamená, že Chorvatsko, stejně jako předchozí přistupující státy, musí ode dne přistoupení uplatňovat ustanovení nařízení (ES) č. 539/2001[1] a musí tedy státním příslušníkům třetích zemí uvedeným v příloze I uložit vízovou povinnost.

Stejně jako státy, které přistoupily k Evropské unii v letech 2004 a 2007, má Chorvatsko tuto povinnost i v případě, že dotčené osoby jsou držiteli jednotného víza, dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu vydaného členským státem schengenského prostoru, neboť ode dne přistoupení se nebudou na Chorvatsko vztahovat jiná schengenská ustanovení, jako jsou:

– schengenská pravidla o vzájemném uznávání stanovená v článcích 18 a 21 Úmluvy k provedení Schengenské dohody[2] a v čl. 5 odst. 4 písm. a) nařízení (ES) č. 562/2006 (Schengenský hraniční kodex)[3], podle nichž se cizinci, kteří jsou držiteli platného povolení k pobytu nebo platného dlouhodobého víza vydaného některým z členských států schengenského prostoru, smějí po krátkou dobu volně pohybovat na území ostatních členských států,

– ustanovení o jednotných vízech stanovená v čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 810/2009 (vízový kodex)[4], podle něhož jsou jednotná víza platná pro celé území členských států schengenského prostoru.

Pro území Chorvatska navíc rovněž neplatí národní víza vydaná jinými členskými státy EU, které zatím nejsou členskými státy schengenského prostoru (Kypr).

Pro zamezení zbytečné administrativní zátěže zemí přistoupivších k Evropské unii v letech 2004 a 2007 bylo odchylně od nařízení č. 539/2001 rozhodnutími č. 895/2006/ES[5] a č. 582/2008/ES[6] novým členským státům dosud plně neprovádějícím schengenské acquis povoleno na dobrovolném základě jednostranně uznávat jednotná víza, dlouhodobá víza a povolení k pobytu vydaná členskými státy schengenského prostoru, jakož i národní krátkodobá víza, dlouhodobá víza a povolení k pobytu vydaná jinými členskými státy dosud plně neprovádějícími schengenské acquis za účelem průjezdu, jehož doba trvání nepřekročí pět dní. Rozhodnutím č. 896/2006/ES[7] bylo navíc novým členským státům povoleno uznávat povolení k pobytu vydaná Švýcarskem a Lichtenštejnskem, které ještě nebyly součástí schengenského prostoru bez vnitřních hranic, za účelem průjezdu, jehož doba trvání nepřekročí pět dní.

Držitelé těchto dokladů totiž již prošli přísnou kontrolou vydávajícího členského státu a nejsou tudíž tímto státem považováni za ohrožení veřejného pořádku nebo za riziko ve smyslu nedovoleného přistěhovalectví. Tímto režimem jednostranného uznávání není dotčena povinnost přistupujícího státu odepřít vstup osobě, o které je veden záznam v jeho vnitrostátní databázi pro účely odepření vstupu v souladu s čl. 5. odst. 1 Schengenského hraničního kodexu.

Podobně je cílem tohoto návrhu odchylně od nařízení č. 539/2001 zavést dobrovolný režim založený na společných pravidlech, kterými se Chorvatsku přechodně do doby, než plně uplatní schengenské acquis, povoluje jednostranně uznávat za rovnocenné svým národním vízům jednotná víza, dlouhodobá víza a povolení k pobytu vydaná členskými státy schengenského prostoru, jakož i podobné doklady vydané členskými státy dosud plně neprovádějícími schengenské acquis (Kypr). Toto povolení se však nevztahuje jen k účelu průjezdu, jehož doba trvání nepřekročí pět dní, jako je tomu v rozhodnutích č. 895/2006 a č. 582/2008, nýbrž platí jak pro průjezd přes jeho území, tak pro zamýšlené pobyty na něm, jejichž doba trvání během jakéhokoli období 180 dnů nepřekročí 90 dnů. V době přijetí výše uvedených rozhodnutí totiž tehdy platná Společná konzulární instrukce k vízům pro diplomatické mise a konzulární úřady ještě rozlišovala mezi „průjezdními“ a „krátkodobými“ vízy. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) tento rozdíl zrušil, a výše uvedené omezení tak již není na místě.

Výše uvedená dřívější rozhodnutí o průjezdech přijatá u příležitosti posledních dvou rozšíření EU se týkala pouze jednotných schengenských víz, tj. víz umožňujících pohyb v rámci schengenského prostoru. Víza s omezenou územní platností byla vyloučena z oblasti působnosti těchto dřívějších rozhodnutí. V současnosti je ovšem zapotřebí vyřešit otázku Kosova* (dle definice rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244 ze dne 10.6.1999), které není uznáno všemi státy schengenského prostoru.

Je podstatný rozdíl mezi vízy s omezenou územní platností, která v zásadě platí jen pro území vydávajícího členského státu, a takovými vízy vydávanými občanům Kosova (v souladu s čl. 25 odst. 3 první větou vízového kodexu), která umožňují pohyb ve všech členských státech schengenského prostoru kromě těch několika členských států, které Kosovo neuznávají. Tento specifický rys opravňuje přesunout tato víza s omezenou územní platností do režimu jednostranného uznávání, a to i proto, že v tomto případě zde nejde o žádné skutečné riziko nelegální migrace ani o bezpečnostní riziko pro schengenský prostor.

Rozšířením režimu jednostranného uznávání prostřednictvím nástroje Unie by Chorvatsku nevznikly nové povinnosti nad rámec těch, které jsou uvedeny v aktu o přistoupení z roku 2012. Nepředstavovalo by tedy odchylku od uvedené smlouvy o přistoupení. Navrhovaný režim by byl prováděn dobrovolně: Chorvatsko by tak mohlo buď provádět navrhovaný režim, nebo nadále vydávat národní víza, jak požaduje smlouva o přistoupení. Pokud by se Chorvatsko rozhodlo provést společný režim, muselo by přijímat doklady vydané jakýmkoli členským státem schengenského prostoru a nečinit rozdíly mezi vydávajícími členskými státy.

V této souvislosti by mělo být připomenuto, že do dne svého přistoupení Chorvatsko na základě vnitrostátních právních předpisů přijímá platná schengenská víza, dlouhodobá víza a povolení k pobytu vydaná členskými státy schengenského prostoru za účelem vstupu na jeho území, pobytu na něm nebo průjezdu přes ně.

Tímto návrhem se zrušují rozhodnutí č. 895/2006/ES a č. 582/2008/ES. Pro ty členské státy, jimž byla tato rozhodnutí určena a jež se mezitím staly členskými státy schengenského prostoru, tato rozhodnutí již neplatí (všechny kromě Kypru)[8]. Pokud jde o Kypr, který plně provádí společný režim zavedený rozhodnutím č. 895/2006/ES od 10. července 2006 a režim zavedený rozhodnutím č. 582/2008/ES od 18. července 2008, tento návrh předpokládá, že tento režim bude nahrazen režimem, kterým se Kypru, stejně jako Chorvatsku, povoluje jednostranně uznávat krátkodobá víza, dlouhodobá víza a povolení k pobytu vydávaná členskými státy schengenského prostoru, jakož i národní krátkodobá víza, dlouhodobá víza a povolení k pobytu vydaná členskými státy dosud plně neprovádějícími schengenské acquis (Chorvatsko) pro průjezd přes jejich území nebo zamýšlené pobyty na jejich území, jejichž doba trvání během jakéhokoli období 180 dnů nepřekročí 90 dnů[9]. Tento návrh předpokládá, že Kypru, stejně jako Chorvatsku, je povoleno uznávat víza a povolení k pobytu vydaná zeměmi přidruženými k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis.

Tento režim bude uplatněn až do konce přechodného období a do plné účasti dotčených členských států v prostoru bez vnitřních hranic, od kteréhož dne se vzájemné uznávání takových dokladů stává povinným v souladu s články 18 a 21 Úmluvy k provedení Schengenské dohody, čl. 5 odst. 2 Schengenského hraničního kodexu a s vízovým kodexem.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Shrnutí

Hlavní rysy návrhu lze shrnout takto:

–          společná pravidla, kterými se Chorvatsku a Kypru dočasně povoluje jednostranně uznávat jednotná víza, dlouhodobá víza, víza s omezenou územní platností vydaná občanům Kosova v souladu s čl. 25 odst 3 první větou vízového kodexu a povolení k pobytu vydaná členskými státy schengenského prostoru, jakož i podobné doklady vydané navzájem jako rovnocenné jeho národním vízům pro průjezd přes jeho území nebo plánované pobyty na něm, jejichž doba trvání během jakéhokoli období 180 dnů nepřekročí 90 dnů,

–          režim jednostranného uznávání zavedený tímto návrhem musí platit jen pro doklady, jejichž platnost by pokryla celou dobu krátkého pobytu v Chorvatsku a na Kypru. V této souvislosti a vzhledem k problémům, kterým v minulosti (rozhodnutí č. 895/2006 a č. 582/2008) čelili státní příslušníci třetích zemí, kteří byli držiteli jednotného víza pro jeden vstup, při cestě zpět z jejich pobytu do schengenského prostoru s vízem, které již nebylo platné, tento návrh by měl omezit režim jednostranného uznávání na jednotná víza, jež povolují dva nebo více vstupů do schengenského prostoru,

–          členské státy, kterým je toto rozhodnutí určeno, musí Komisi sdělit své rozhodnutí o použití povolení. Komise tyto informace zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie, a tak zajistí transparentnost celého systému,

–          zrušení rozhodnutí č. 895/2006/ES a rozhodnutí č. 582/2008/ES.

* Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

Právní základ

Navrhované rozhodnutí vychází z čl. 77 odst. 2 písm a) a b) Smlouvy o fungování Evropské unie, neboť představuje opatření týkající se společné politiky v oblasti víz a jiných krátkodobých povolení k pobytu a kontrol, jimž podléhají osoby překračující vnější hranice. Tento nástroj bude přijat řádným legislativním postupem.

Poněvadž by navrhované rozhodnutí mělo být určeno Chorvatsku, podléhá tento návrh vstupu v platnost Smlouvy mezi členskými státy Evropské unie a Chorvatskou republikou o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii[10].

Zásada subsidiarity

Čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že Unie jedná v oblastech, které nespadají do její výlučné pravomoci, pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejího rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie. Poněvadž cíl, který sleduje tento návrh, vyžaduje odchylku od stávajícího práva Unie, lze jej dosáhnout pouze činností na úrovni Unie.

Zásada proporcionality

Čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že obsah ani forma činnosti Unie nesmí překročit rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv. Forma zvolená pro tuto činnost musí umožnit, aby návrh dosáhl svého cíle a byl proveden co nejúčinněji. Pokud jde o obsah, touto iniciativou je dotčeným členským státům dočasně povoleno odchýlit se od jejich povinností podle nařízení Rady (ES) č. 539/2001 jednostranným uznáváním víz a povolení k pobytu vydaných státy plně provádějícími schengenské acquis během jejich platnosti pro průjezd přes jeho území nebo pro zamýšlené pobyty na něm, jejichž doba trvání během jakéhokoli období 180 dnů nepřekročí 90 dnů. Vstup a pobyt osob, které jsou držiteli víz nebo povolení k pobytu vydaných státy plně provádějícími schengenské acquis nebo Chorvatskem nebo Kyprem, na území dotčených členských států nepředstavuje riziko, neboť tyto osoby podstoupily příslušné kontroly státu, který vydal vízum nebo povolení k pobytu. Navrhovaná jednostranná odchylka od nařízení (ES) č. 539/2001 je tedy oprávněná za účelem zamezení zbytečné administrativní zátěže dotčených členských států. Použije se jen po přechodnou dobu, a to do dne, kdy se dotyčné členské státy plně začlení do společného prostoru bez vnitřních hranic a kdy se režim vzájemného uznávání stane povinným. Odchylka je navíc dobrovolná, a neukládá tak dotčeným členským státům žádné povinnosti nad rámec těch, které jsou uvedeny v příslušných aktech o přistoupení. Návrh je tedy v souladu se zásadou proporcionality. Má podobu rozhodnutí, stejně jako podobné nástroje, které byly přijaty pro členské státy přistupující k EU v letech 2004 a 2007.

5.           DŮSLEDKY RŮZNÝCH PROTOKOLŮ PŘIPOJENÝCH KE SMLOUVÁM A DOHOD O PŘIDRUŽENÍ UZAVŘENÝCH SE TŘETÍMI ZEMĚMI

Právní základ pro tento návrh se nachází v hlavě V třetí části Smlouvy o fungování Evropské unie s tím výsledkem, že se použije systém „proměnné geometrie“, jenž je stanoven v Protokolu o postavení Dánska, v Protokolu o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva a v Protokolu o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojených ke Smlouvě o fungování Evropské unie. Z toho plyne, že Dánsko, Spojené království a Irsko se nepodílí na jeho přijímání a proto pro ně není závazné ani použitelné. Výše uvedené plyne také ze skutečnosti, že navrhované rozhodnutí je určeno výhradně členským státům, pro které je schengenské acquis závazné, aniž je zatím uplatňují.

Protože je toto rozhodnutí určeno výhradně členským státům, pro které je schengenské acquis závazné, aniž je zatím uplatňují, nerozvíjí tento návrh ustanovení schengenského acquis ve smyslu příslušných dohod o přidružení s Norskem, Islandem, Švýcarskem a Lichtenštejnskem. Výše uvedené země tedy nezavazuje. V zájmu soudržnosti a řádného fungování schengenského systému se však toto rozhodnutí týká také víz a povolení k pobytu vydaných zeměmi přidruženými k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis.

2013/0210 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí zjednodušený režim kontrol osob na vnějších hranicích vycházející z jednostranného uznávání některých dokladů Chrovatskem a Kyprem za rovnocenné jejich národním vízům za účelem průjezdu přes jejich území nebo zamýšlených pobytů na jejich území, jejichž doba trvání během jakéhokoli období 180 dnů nepřekročí 90 dnů, a kterým se zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 895/2006/ES a č. 582/2008/ES

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na její čl. 77 odst. 2 písm. a) a b),

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Podle čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2012 se požaduje, aby Chorvatsko, jež k Unii přistoupilo dne 1. července 2013, od tohoto data zavedlo vízovou povinnost pro státní příslušníky třetích zemí uvedených v příloze I nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni[11].

(2)       Podle čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2012 se ustanovení schengenského acquis o podmínkách a kritériích pro vydávání jednotných víz, jakož i ustanovení o vzájemném uznávání víz a o rovnocennosti mezi povoleními k pobytu/dlouhodobými vízy a krátkodobými vízy použijí v Chorvatsku pouze na základě rozhodnutí Rady vydaného za tímto účelem. Pro tento členský stát jsou však závazná ode dne přistoupení.

(3)       Chorvatsko je tudíž povinno vydávat národní víza ke vstupu na své území a průjezdu přes ně státním příslušníkům třetích zemí, kteří jsou držiteli jednotného víza nebo dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu vydaného členským státem plně provádějícím schengenské acquis, jakož i obdobných dokladů vydaných Kyprem.

(4)       Držitelé dokladů vydaných uvedenými státy i dokladů vydaných Kyprem nepředstavují pro Chorvatsko žádné riziko, neboť podstoupili veškeré nezbytné kontroly těchto států. Aby nebyla na Chorvatsko kladena další neopodstatněná administrativní zátěž, měla by být přijata společná pravidla, kterými se Chorvatsku povoluje jednostranně uznávat některé doklady vydávané uvedenými členskými státy za rovnocenné jeho národním vízům a zavést zjednodušený režim kontrol osob na vnějších hranicích vycházející z tohoto jednostranného uznávání rovnocennosti.

(5)       Společná pravidla, která byla zavedena rozhodnutími č. 895/2006/ES a č. 582/2008/ES by měla být zrušena. Pokud jde o Kypr, který provádí společný režim zavedený rozhodnutím č. 895/2006/ES od 10. července 2006 a režim zavedený rozhodnutím č. 582/2008/ES od 18. července 2008, měla by být přijata společná pravidla, kterými se Kypru, stejně jako Chorvatsku, povoluje jednostranně uznávat některé doklady vydávané členskými státy plně provádějícími schengenské acquis, jakož i obdobné doklady vydávané Chorvatskem za rovnocenné jeho národním vízům a zavést zjednodušený režim kontrol osob na vnějších hranicích vycházející z tohoto jednostranného uznávání rovnocennosti.

(6)       Zjednodušený režim stanovený tímto rozhodnutím by se měl použít po přechodnou dobu do dne, který bude určen v rozhodnutí Rady uvedeném v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci aktu o přistoupení z roku 2003, pokud jde o Kypr, a v čl. 4 odst. 2 prvním pododstavci aktu o přistoupení z roku 2012, pokud jde o Chorvatsko.

(7)       Účast na zjednodušeném režimu by měla být dobrovolná, a neukládá tak členským státům povinnosti nad rámec těch, které jsou uvedeny v aktu o přistoupení z roku 2003 a aktu o přistoupení z roku 2012.

(8)       Společná pravidla by měla platit pro krátkodobá jednotná víza, dlouhodobá víza a povolení k pobytu vydávaná členskými státy plně provádějícími schengenské acquis, pro víza s omezenou územní platností vydávaná podle čl. 25. odst. 3 první věty vízového kodexu a zeměmi přidruženými k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, jakož i pro krátkodobá víza, dlouhodobá víza a povolení k pobytu vydávaná Chorvatskem a Kyprem. Uznání dokladu by mělo být omezeno dobou platnosti dokladu.

(9)       Musí být splněny podmínky vstupu stanovené v čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex)[12], s výjimkou podmínky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení, pokud se tímto rozhodnutím zřizuje režim jednostranného uznávání ze strany Chorvatska a Kypru některých dokladů vydaných členskými státy plně provádějícími schengenské acquis a obdobných dokladů vydaných Chorvatskem a Kyprem pro průjezd přes jejich území nebo pro zamýšlené pobyty na jejich území, jejichž doba trvání během jakéhokoli období 180 dnů nepřekročí 90 dnů.

(10)     Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž zavedení režimu jednostranného uznávání některých dokladů vydávaných jinými státy ze strany Chorvatska a Kypru, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a lépe jej tedy může být dosaženo na úrovni Unie, smí Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou rovněž v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(11)     Pokud jde o Island a Norsko, toto rozhodnutí nerozvíjí ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[13], nýbrž je určeno pouze Chorvatsku a Kypru, jež dosud plně neprovádějí schengenské acquis.

(12)     Pokud jde o Švýcarsko, toto rozhodnutí nerozvíjí ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[14], nýbrž je určeno pouze Chorvatsku a Kypru, jež dosud plně neprovádějí schengenské acquis.

(13)     Pokud jde o Lichtenštejnsko, toto rozhodnutí nerozvíjí ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[15], nýbrž je určeno pouze Chorvatsku a Kypru, jež dosud plně neprovádějí schengenské acquis.

(14)     V zájmu soudržnosti a řádného fungování schengenského systému se však toto rozhodnutí týká také víz a povolení k pobytu vydaných třetími zeměmi přidruženými k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a plně provádějícími schengenské acquis, jako jsou Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.

(15)     V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí.

(16)     Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis[16]; Spojené království se tudíž nepodílí na přijímání tohoto rozhodnutí.

(17)     Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis[17]; Irsko se tudíž nepodílí na přijímání tohoto rozhodnutí,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Tímto rozhodnutím se zavádí zjednodušený režim kontrol osob na vnějších hranicích umožňující Chorvatsku a Kypru jednostranně uznávat za rovnocenné jejich národním vízům za účelem průjezdu přes jejich území nebo zamýšlených pobytů na jejich území, jejichž doba trvání během jakéhokoli období 180 dnů nepřekročí 90 dnů, doklady uvedené v čl. 2 odst. 1 a doklady uvedené v článku 3 vydané členskými státy a zeměmi přidruženými k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a plně provádějícími schengenské acquis a Kyprem a Chorvatskem státním příslušníkům třetích států, kteří podléhají vízové povinnosti podle nařízení (ES) č. 539/2001.

Prováděním tohoto rozhodnutí nejsou dotčeny kontroly osob prováděné na vnějších hranicích v souladu s články 5 až 13 a články 18 a 19 nařízení (ES) č. 562/2006.

Článek 2

1. Chorvatsko a Kypr smějí považovat za rovnocenné svým národním vízům za účelem průjezdu přes jejich území nebo zamýšlených pobytů na něm, jejichž doba trvání během jakéhokoli období 180 dnů nepřekročí 90 dnů, tyto doklady vydané členskými státy a přidruženými zeměmi plně provádějícími schengenské acquis bez ohledu na státní příslušnost jejich držitelů:

i) „jednotné vízum“ podle definice čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 810/2009 platné pro 2 nebo více vstupů;

ii) „dlouhodobé vízum“ podle článku 18 Úmluvy k provedení Schengenské dohody;

iii) „povolení k pobytu“ podle definice čl. 2 odst. 15 nařízení (ES) č. 562/2006.

2. Chorvatsko a Kypr smějí považovat za rovnocenné svým národním vízům za účelem průjezdu přes jejich území nebo zamýšlených pobytů na něm, jejichž doba trvání během jakéhokoli období 180 dnů nepřekročí 90 dnů, víza s omezenou územní platností vydaná v souladu s čl. 25 odst. 3 vízového kodexu.

3. Rozhodne-li se Chorvatsko nebo Kypr uplatňovat toto rozhodnutí, uzná všechny doklady uvedené v odstavcích 1 a 2 bez ohledu na stát, který doklad vydal.

Článek 3

1.         Rozhodne-li se Chorvatsko nebo Kypr uplatňovat článek 2, smí kromě toho uznávat za rovnocenná svým národním vízům pro průjezd přes území nebo zamýšlené pobyty na něm, jejichž doba trvání během jakéhokoli období 180 dnů nepřekročí 90 dnů:

i) národní krátkodobá víza a národní dlouhodobá víza vydaná Kyprem nebo Chorvatskem v jednotném vzoru stanoveném nařízením Rady (ES) č. 1683/95[18];

ii) povolení k pobytu vydaná Kyprem nebo Chorvatskem podle jednotného vzoru stanoveného nařízením Rady (ES) č. 1030/2002[19];

2.         Doklady vydávané Chorvatskem, které smějí být uznávány, jsou uvedeny v příloze I.

Doklady vydávané Kyprem, které smějí být uznávány, jsou uvedeny v příloze II.

Článek 4

Doba platnosti dokladů uvedených v článcích 2 a 3 musí zahrnovat dobu trvání průjezdu nebo pobytu.

Článek 5

Chorvatsko a Kypr oznámí Komisi, zda se rozhodly toto rozhodnutí uplatňovat, a to do 10 pracovních dní od jeho vstupu v platnost. Komise zveřejní informace sdělené těmito členskými státy v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 895/2006/ES a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 582/2008/ES se zrušují.

Článek 7

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se do dne určeného rozhodnutím Rady přijatým podle čl. 3 odst. 2 prvního pododstavce aktu o přistoupení z roku 2003, pokud jde o Kypr, a podle čl. 4 odst. 2 prvního pododstavce aktu o přistoupení z roku 2012, pokud jde o Chorvatsko, od kterého se v dotčeném členském státě uplatňují všechna ustanovení schengenského acquis v oblasti společné vízové politiky a pohybu státních příslušníků třetích zemí, kteří legálně pobývají na území členských států.

Článek 8

Toto rozhodnutí je určeno Chorvatsku a Kypru.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

PŘÍLOHA I Seznam dokladů vydávaných CHORVATSKEM

V í z a

– Kratkotrajna viza (C) – krátkodobé vízum (C)

P o v o l e n í k p o b y t u

– Odobrenje boravka – schválení pobytu

– Osobna iskaznica za stranca – průkaz totožnosti cizince

PŘÍLOHA II Seznam dokladů vydávaných KYPREM

Θ ε ω ρ ή σ ε ι ς (V í z a)

— Θεώρηση διέλευσης — Κατηγορία Β (průjezdní vízum – typ B)

— Θεώρηση για παραμονή βραχείας διάρκειας — Κατηγορία Γ – Kατηγορία Γ (krátkodobé vízum – typ C)

— Ομαδική θεώρηση — Κατηγορίες Β και Γ (skupinové vízum – typ B a C)

Ά δ ε ι ε ς π α ρ α μ ο ν ή ς (P o v o l e n í k p o b y t u)

— Προσωρινή άδεια παραμονής (απασχόληση, επισκέπτης, φοιτητής) povolení k přechodnému pobytu (zaměstnání, návštěva, studium)

— Άδεια εισόδου (απασχόληση, φοιτητής) povolení ke vstupu (zaměstnání, studium)

— Άδεια μετανάστευσης (μόνιμη άδεια) imigrační povolení (povolení k trvalému pobytu)

[1]               Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1.

[2]               Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19.

[3]               Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1.

[4]               Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1.

[5]               Úř. věst. L 167, 20.6.2006, s. 1.

[6]               Úř. věst. L 161, 20.6.2008, s. 30.

[7]               Úř. věst. L 167, 20.6.2006, s. 8.

[8]               Při předkládání tohoto návrhu vychází Komise z toho, že Bulharsko a Rumunsko plně uplatní schengenské acquis k 1. červenci 2013.

[9]               Podle článku 5 rozhodnutí č. 896/2006/ES končí použitelnost uvedeného rozhodnutí ke dni přistoupení Švýcarska a Lichtenštejnska ke schengenskému prostoru.

[10]             Úř. věst. L 112, 24.4.2012, s. 10.

[11]             Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1.

[12]             Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1.

[13]             Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

[14]             Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1.

[15]             Úř. věst. L 83, 26.3.2008, s. 5.

[16]             Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.

[17]             Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.

[18]             Úř. věst. L 164, 14.7.1995, s. 1.

[19]             Úř. věst. L 157, 15.6.2002, s. 1.