DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Návrh Komise týkající se víceletého finančního rámce na roky 2014–2020[1] stanoví rozpočtový rámec a hlavní orientaci společné zemědělské politiky (SZP). Na tomto základě Komise předkládá soubor nařízení, jimiž se stanoví legislativní rámec pro SZP v období let 2014–2020, spolu s posouzením dopadů alternativních scénářů pro rozvoj této politiky.

Stávající reformní návrhy vycházejí ze sdělení o budoucnosti SZP do roku 2020[2], které vymezilo široké politické možnosti s cílem reagovat na budoucí úkoly zemědělství a venkovských oblastí a splnit cíle stanovené pro SZP, kterými jsou zejména 1) životaschopná produkce potravin; 2) udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu a 3) vyvážený územní rozvoj. Reformním orientacím ve sdělení se již dostalo široké podpory během interinstitucionální debaty[3] a konzultace zúčastněných stran, které proběhly v rámci posouzení dopadů.

Společným tématem, které z tohoto procesu vyplynulo, je potřeba podpořit účinnost zdrojů k dosažení inteligentního a udržitelného růstu zemědělství a venkovských oblastí EU podporujícího začlenění v souladu se strategií Evropa 2020 a zachovat strukturu SZP ve dvou pilířích, které k dosažení stejných cílů využívají vzájemně se doplňující nástroje. Pilíř I se vztahuje na přímé platby a tržní opatření k poskytování podpory základního ročního příjmu zemědělců EU a podpory v případě konkrétního narušení trhu, zatímco pilíř II se zaměřuje na rozvoj venkova, kdy členské státy vypracovávají a spolufinancují víceleté plány podle společného rámce[4].

Následné reformy SZP vedly ke zvýšení tržní orientace zemědělství při poskytování podpory příjmu producentů, lépe začlenily požadavky v oblasti životního prostředí a posílily podporu rozvoje venkova jako integrované politiky určené pro rozvoj venkovských oblastí v celé EU. Tento reformní proces však také přinesl požadavky na lepší rozdělování podpory mezi členské státy a v členských státech a rovněž požadavky na lepší zaměření opatření, jejichž účelem je řešení úkolů v oblasti životního prostředí, a na účinnější odstraňování zvýšené nestability trhů.

V minulosti reformy především reagovaly na vnitřní problémy, od obrovských přebytků po krize bezpečnosti potravin. Sloužily EU dobře jak na domácí, tak na mezinárodní scéně. Většina dnešních úkolů však vyplývá z faktorů, které se nacházejí vně zemědělství, a proto si vyžadují politickou reakci širšího záběru.

Očekává se, že tlak na příjmy zemědělství bude trvat i nadále, neboť zemědělci čelí většímu počtu rizik, zpomalování produktivity a snižování marží z důvodu zvyšujících se cen vstupů. Proto je nezbytné zachovat podporu příjmů a posílit nástroje, aby bylo možné lépe řešit rizika a reagovat na krizové situace. Silné zemědělství má zásadní význam pro potravinářský průmysl EU a celosvětové zabezpečení potravin.

Po zemědělství a venkovských oblastech se zároveň požaduje, aby zvýšily úsilí o dosažení ambiciózních cílů v oblasti klimatu, energie a strategie biologické rozmanitosti, jež jsou součástí strategie Evropa 2020. Zemědělcům, kteří jsou spolu s lesníky hlavními hospodáři s půdou, bude muset být poskytnuta podpora při příjímání a udržování zemědělských systémů a postupů, jež co nejvíce přispívají ke splnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu, neboť tržní ceny neodrážejí poskytování těchto veřejných statků. Zásadní význam pro růst podporující začlenění a soudržnost bude mít také co nejlepší využití rozmanitých možností venkovských oblastí.

Budoucí SZP tedy nebude jen politikou, která se zabývá pouze malou, i když zásadní částí ekonomiky EU, ale také politikou strategického významu pro zabezpečení potravin, pro životní prostředí a územní rovnováhu. V tom spočívá přidaná hodnota skutečně společné politiky EU, která co nejúčinněji využívá omezených rozpočtových zdrojů a v celé EU zachovává udržitelné zemědělství, řeší důležité přeshraniční otázky, jako jsou klimatické změny, posiluje solidaritu mezi členskými státy a zároveň umožňuje pružnost v uspokojování místních potřeb.

Rámec stanovený v návrhu víceletého finančního rámce předpokládá, že SZP by si měla uchovat svou strukturu dvou pilířů s rozpočtem pro každý pilíř v nominální hodnotě na úrovni roku 2013 a jasné zaměření na dosahování výsledků v oblasti hlavních priorit EU. Přímé platby by měly podporovat udržitelnou produkci díky tomu, že se 30 % jejich rozpočtového finančního krytí přidělí závazným opatřením, která jsou příznivá pro klima a životní prostředí. Úrovně plateb by se měly postupně sbližovat a pro platby velkým příjemcům by se měly postupně stanovit stropy. Rozvoj venkova by měl být s ostatními sdíleně řízenými fondy EU s posíleným postupem zaměřeným na výstupy začleněn do společného strategického rámce a měl by podléhat jasnější a vylepšené podmíněnosti ex-ante. Pokud jde o tržní opatření, mělo by financování SZP rovněž být posíleno dvěma nástroji vně víceletého finančního rámce: 1) nouzovou rezervou pro reakci na krizové situace a 2) rozšířením oblasti působnosti Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.

Na tomto základě jsou hlavní prvky legislativního rámce pro SZP během období 2014–2020 stanoveny v těchto nařízeních:

– v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky (dále jen „nařízení o přímých platbách“),

– v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty (nařízení o jednotné společné organizaci trhů) (dále jen „nařízení o jednotné společné organizaci trhů“),

– v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (dále jen „nařízení o rozvoji venkova“),

– v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky (dále jen „horizontální nařízení“),

– v návrhu nařízení Rady, kterým se určují opatření na stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty,

– v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o poskytování přímých plateb zemědělcům v roce 2013,

– v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o režim jednotné platby a podporu pěstitelům révy.

Nařízení o rozvoji venkova vychází z návrhu předloženého Komisí dne 6. října 2011, který stanoví společná pravidla pro všechny fondy fungující podle společného strategického rámce[5]. Bude následovat nařízení o režimu pro nejchudší osoby, pro který jsou finanční prostředky v současné době zařazeny v rámci jiné linie víceletého finančního rámce.

Vzhledem k námitkám vysloveným Soudním dvorem Evropské unie se kromě toho rovněž připravují nová pravidla o zveřejňování informací o příjemcích, jejichž záměrem je najít nejvhodnější způsob, jak sloučit právo příjemců na ochranu osobních údajů se zásadou transparentnosti.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Posouzení dopadů na základě zhodnocení stávajícího politického rámce a analýzy budoucích úkolů a potřeb posuzuje a srovnává dopad tří alternativních scénářů. Jedná se o výsledek dlouhého procesu zahájeného v dubnu 2010 a řízeného meziútvarovou skupinou, která shromáždila rozsáhlou kvantitativní a kvalitativní analýzu, stanovila výchozí hodnotu v podobě střednědobých projekcí pro zemědělské trhy a příjem do roku 2020 a vymodelovala dopad různých politických scénářů na ekonomiku odvětví.

Tři scénáře vypracované v posouzení dopadů jsou: 1) scénář přizpůsobení, který pokračuje ve stávajícím politickém rámci a řeší jeho největší nedostatky, jako je rozdělování přímých plateb; 2) scénář integrace, který přináší zásadní změny politiky ve formě silnějšího zaměření a ekologizace přímých plateb a posíleného strategického zaměření politiky rozvoje venkova v lepší koordinaci s ostatními politikami EU a rozšiřuje právní základ pro širší oblast působnosti spolupráce producentů, a 3) scénář nového zaměření, který přesměrovává politiku výlučně na životní prostředí a navrhuje postupné ukončení přímých plateb za předpokladu, že produkční kapacitu lze udržet bez podpory a že sociálně ekonomické potřeby venkovských oblastí vyřeší ostatní politiky.

Na pozadí hospodářské krize a tlaku na veřejné finance, na něž EU reagovala strategií Evropa 2020 a návrhem víceletého finančního rámce, přikládají všechny tři scénáře jinou váhu každému ze tří politických cílů budoucí SZP, jež se zaměřuje na konkurenceschopnější a udržitelnější zemědělství v dynamických venkovských oblastech. S cílem dosáhnout lepšího souladu se strategií Evropa 2020, zejména pokud jde o účinnost zdrojů, bude mít zvýšení zemědělské produktivity za podpory výzkumu, předávání znalostí a podpory spolupráce a inovací (včetně evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti) stále zásadnější význam. Vzhledem k tomu, že zemědělská politika EU již nepůsobí v politickém prostředí narušujícím obchod, očekává se další tlak na odvětví v důsledku pokračující liberalizace, zejména v rámci rozvojového programu z Dohá nebo dohody o volném obchodu s organizací Mercosur.

Tyto tři politické scénáře byly vypracovány s ohledem na preference vyjádřené v konzultaci, která proběhla v souvislosti s posouzením dopadů. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby mezi 23. listopadem 2010 a 25. lednem 2011 předložily příspěvky, a 12. ledna 2011 byl zorganizován poradní výbor. Hlavní body jsou shrnuty níže[6]:

– Mezi zúčastněnými stranami panuje široká shoda, že pro řešení úkolů v oblasti zabezpečení potravin, udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a územního rozvoje je zapotřebí silná SZP založená na dvoupilířové struktuře.

– Většina respondentů se domnívá, že SZP by měla hrát roli při stabilizaci trhů a cen.

– Zúčastněné strany mají rozdílné názory na zaměření podpory (zejména přerozdělování přímé podpory a omezení plateb).

– Panuje shoda, že oba pilíře mohou hrát důležitou roli při zvýšení úsilí v oblasti ochrany klimatu a posílení environmentálního profilu ve prospěch společnosti EU. Širší veřejnost argumentuje, že platby v rámci pilíře I mohou být účinněji využity, ačkoli mnoho zemědělců věří, že tomu tak je již dnes.

– Respondenti si přejí, aby součástí budoucího růstu a rozvoje byly všechny oblasti EU, včetně znevýhodněných oblastí.

– Mnoho respondentů zdůraznilo potřebu integrace SZP s ostatními politikami, jako jsou politika životního prostředí, zdravotní politika, politika obchodu a rozvoje.

– Inovace, rozvoj konkurenceschopných podniků a poskytování veřejných statků občanům EU jsou vnímány jako způsoby, jak sladit SZP se strategií Evropa 2020.

Posouzení dopadů tedy porovnalo tři alternativní politické scénáře:

Scénář nového zaměření by urychlil strukturální přizpůsobení v odvětví zemědělství a posunul produkci do nákladově nejúčinnějších oblastí a nejziskovějších odvětví. Přestože by výrazně zvýšil finanční prostředky pro životní prostředí, kvůli omezenému rozsahu tržní intervence by odvětví rovněž vystavil větším rizikům. Kromě toho by představoval výrazné náklady pro společnost i životní prostředí, neboť méně konkurenceschopné oblasti by musely čelit podstatné ztrátě příjmů a zhoršení životního prostředí, jelikož politika by přišla o výhodu přímých plateb spojených s podmíněností.

Na druhé straně spektra by scénář přizpůsobení svým omezeným, nicméně hmatatelným zlepšením konkurenceschopnosti zemědělství a environmentálního profilu nejlépe umožňoval politickou kontinuitu. Lze však vážně pochybovat o tom, zda by tento scénář mohl odpovídajícím způsobem řešit důležité budoucí úkoly v oblasti klimatu a životního prostředí, na kterých také stojí dlouhodobá udržitelnost zemědělství.

Scénář integrace přináší zásadní změnu ve formě většího zaměření a ekologizace přímých plateb. Analýza ukazuje, že ekologizace je možná za rozumných nákladů pro zemědělce, ačkoli jisté administrativní zátěži se vyhnout nelze. Rovněž je možné dát rozvoji venkova nový podnět za předpokladu, že členské státy a regiony účinně využijí nových možností a že společný strategický rámec spolu s ostatními fondy EU neodstraní synergie s pilířem I nebo neoslabí hlavní silné stránky rozvoje venkova. Dojde-li k dosažení správné rovnováhy, tento scénář nejlépe vyřeší dlouhodobou udržitelnost zemědělství a venkovských oblastí.

Posouzení dopadů proto dospělo k závěru, že scénář integrace je nejvyrovnanější, neboť postupně uvádí SZP v soulad se strategickými cíli EU, a tuto rovnováhu lze rovněž nalézt při provádění různých prvků legislativních návrhů. Bude také nezbytné vypracovat hodnotící rámec pro měření výkonnosti SZP pomocí společného souboru ukazatelů napojených na politické cíle.

V průběhu celého procesu bylo významným hlediskem zjednodušení, jehož by mělo být dosaženo různými způsoby, například zefektivněním podmíněnosti a tržních nástrojů nebo struktury režimu pro malé zemědělce. Ekologizace přímých plateb by kromě toho měla být strukturována tak, aby minimalizovala administrativní zátěž, včetně nákladů na kontroly.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Navrhuje se zachování stávající struktury SZP ve dvou pilířích s tím, že se každoroční závazná opatření s obecným použitím v pilíři I doplní o dobrovolná opatření, jež jsou lépe přizpůsobena vnitrostátním a regionálním zvláštnostem v rámci víceletého programového pojetí v pilíři II. Účelem nové struktury přímých plateb je však lepší využití synergií s pilířem II, který je pak umístěn do společného strategického rámce, aby bylo možné zajistit lepší koordinaci s ostatními sdíleně řízenými fondy EU.

Proto je rovněž zachována stávající struktura čtyř základních právních nástrojů, ačkoli je oblast působnosti nařízení o financování rozšířena, aby spojila společná ustanovení do nástroje nyní zvaného horizontální nařízení.

Návrhy jsou v souladu se zásadou subsidiarity. SZP je vskutku společná politika: jedná se o oblast sdílených pravomocí mezi EU a členskými státy, která je spravována na úrovni EU s cílem zachovat udržitelné a rozmanité zemědělství v celé EU, řešit důležité přeshraniční otázky, jako je změna klimatu, a posílit solidaritu mezi členskými státy. S ohledem na význam budoucích úkolů v oblasti zabezpečení potravin, životního prostředí a územní rovnováhy zůstává SZP strategicky důležitou politikou, která je nejúčinnější reakcí na politické úkoly a zajišťuje nejefektivnější využití rozpočtových zdrojů. Dále se navrhuje zachování stávající struktury nástrojů ve dvou pilířích, kdy členské státy mají více prostoru přizpůsobit řešení místním zvláštnostem a spolufinancovat pilíř II. Do pilíře II jsou rovněž umístěny nové evropské inovační partnerství a soubor nástrojů pro řízení rizik. Politika zároveň bude v lepším souladu se strategií Evropa 2020 (včetně společného rámce s ostatními fondy EU) a byla by zavedena řada zlepšení a zjednodušujících prvků. Analýza provedená v rámci posouzení dopadů dále jasně ukazuje cenu, kterou by bylo nutno zaplatit, kdyby nebylo přijato žádné opatření, v podobě negativních důsledků pro hospodářství, životní prostředí a společnost.

Kromě ustanovení o financování spojuje horizontální nařízení příslušná pravidla pro všechny nástroje, jako jsou ustanovení o podmíněnosti, kontrolách a sankcích. Proto nařízení nyní stanoví pravidla pro financování, zemědělský poradenský systém, řídící a kontrolní systémy, podmíněnost a schvalování účetní závěrky.

Cílem je přizpůsobit pravidla pro financování na základě dosavadních zkušeností, zefektivnit a rozšířit podmíněnost a posílit zemědělský poradenský systém.

Zejména v souvislosti s podmíněností byla stávající pravidla přezkoumána s cílem zjednodušení, posílení rozměru změny klimatu v rámci dobrého zemědělského a environmentálního stavu a zajištění soudržnosti s ustanoveními o ekologizaci a soudržnosti příslušných opatření v oblasti životního prostředí, která nabízí rozvoj venkova.

Nařízení rovněž poskytuje základ pro společný rámec pro sledování a hodnocení s cílem měřit výkonnost SZP během příštího období.

Nařízení obsahuje různé prvky zjednodušení. Nejprve přeskupuje všechna pravidla týkající se podmíněnosti do jednoho legislativního aktu, a tím zlepšuje jejich srozumitelnost.

Dále předpokládá snížení počtu platebních agentur a posílení role koordinačního subjektu. To přispěje k větší transparentnosti systému a nižší zátěži jak pro vnitrostátní správní orgány, tak pro útvary Komise. Na úrovni členských států bude vyžadováno méně akreditací a prohlášení o věrohodnosti a může být snížen počet auditů prováděných Komisí.

Pravidla týkající se řízení a kontroly budou co nejvíce uvedena v soulad se dvěma pilíři SZP, aby bylo dosaženo právní srozumitelnosti a harmonizovaných postupů. Mimo to nařízení předpokládá zmocnění Komise s cílem snížit počet kontrol na místě v případě členských států s řádně fungujícími kontrolními systémy a nízkou mírou chybovosti. To by mohlo snížit administrativní zátěž jak pro zemědělce, tak pro vnitrostátní správní orgány.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Víceletý finanční rámec stanoví, že by velká část rozpočtu EU měla i nadále být určena pro zemědělství, které je společnou politikou strategického významu. Proto se navrhuje, že SZP by měla být během období 2014–2020 zaměřena na své hlavní činnosti a pilíři I by mělo být přiděleno 317,2 miliardy EUR a pilíři II 101,2 miliardy EUR v dnešních cenách.

Financování pilíře I a II je doplněno o dodatečné finanční prostředky ve výši 17,1 miliardy EUR, které sestávají z 5,1 miliardy EUR na výzkum a inovace, 2,5 miliardy EUR na bezpečnost potravin a 2,8 miliardy EUR na potravinovou podporu pro nejchudší osoby v ostatních okruzích víceletého finančního rámce a rovněž 3,9 miliardy EUR na novou rezervu pro případ krizí v odvětví zemědělství a až 2,8 miliardy EUR na Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci mimo víceletý finanční rámec, čímž celkový rozpočet na období 2014–2020 dosáhne výše 435,6 miliardy EUR.

Pokud jde o rozdělení podpory mezi členské státy, navrhuje se, aby všechny členské státy s přímými platbami pod hranicí 90 % průměru EU dosáhly snížení této mezery o jednu třetinu. Na tomto základě jsou vypočítány vnitrostátní stropy v nařízení o přímých platbách.

Rozdělení podpory rozvoje venkova je založeno na objektivních kritériích spojených s politickými cíli s ohledem na stávající rozdělení. Stejně jako dnes by méně rozvinuté regiony měly i nadále využívat vyšších sazeb spolufinancování, které se rovněž uplatní na některá opatření, jako je předávání znalostí, seskupení producentů, spolupráce a iniciativa Společenství pro rozvoj venkova („Leader“).

Zavádí se určitá pružnost u přesunů mezi pilíři (až do výše 5 % přímých plateb), a to z pilíře I do pilíře II, což členským státům umožní posílit politiku rozvoje venkova, a z pilíře II do pilíře I pro ty členské státy, u kterých úroveň přímých plateb zůstává pod hranicí 90 % průměru EU.

Podrobnosti finančního dopadu návrhů na reformu SZP jsou uvedeny ve finančním výkazu, který je k návrhům přiložen.

2011/0288 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise[7],

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[8],

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů[9],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Budoucnost SZP do roku 2020: Řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky“[10] stanovilo možné úkoly, cíle a orientace společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013. S ohledem na diskusi o tomto sdělení by SZP měla být s účinkem od 1. ledna 2014 reformována. Reforma by se měla týkat všech hlavních nástrojů SZP, včetně nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky[11] ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady [KOM(2010) (uvedení v soulad s Lisabonskou smlouvou)][12]. Ze zkušeností s prováděním uvedeného nařízení je zřejmé, že některé prvky mechanismu financování a sledování je třeba přizpůsobit. S ohledem na oblast působnosti reformy je vhodné zrušit nařízení (ES) č. 1290/2005 a nahradit je novým zněním. Reforma by také měla co nejvíce harmonizovat, zefektivnit a zjednodušit ustanovení.

(2) Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být vzhledem k provázanosti tohoto nařízení s dalšími nástroji SZP a k omezeným finančním zdrojům členských států v rozšířené Unii uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie prostřednictvím víceleté záruky financování ze strany Unie a soustředěním se na jeho priority, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v čl. 5 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Podle zásady proporcionality stanovené v čl. 5 odst. 4 uvedené smlouvy toto nařízení nepřekračuje to, co je nezbytné k dosažení uvedeného cíle.

(3) S cílem doplnit nebo pozměnit některé nepodstatné prvky tohoto nařízení by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o akreditaci platebních agentur a koordinačních subjektů, obsah zemědělského poradenského systému, opatření, jež mají být financována z rozpočtu Unie v rámci veřejné intervence a ocenění operací v souvislosti s veřejnou intervencí, snížení a pozastavení náhrad členským státům, vyrovnání mezi výdaji a příjmy v rámci fondů, vymáhání dluhů, sankce uplatňované proti příjemcům v případě nedodržení podmínek způsobilosti, pravidla týkající se jistot, fungování integrovaného administrativního a kontrolního systému, opatření vyňatá z kontroly operací, sankce uplatňované v rámci podmíněnosti, pravidla pro zachování trvalých travních porostů, pravidla týkající se rozhodné skutečnosti a směnného kurzu používaných členskými státy, jež nepoužívají euro, a obsah společného rámce pro hodnocení opatření přijatých v rámci SZP. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(4) SZP obsahuje řadu opatření, včetně opatření pro rozvoj venkova. Je nutné zajistit jejich financování s cílem přispět k dosažení cílů SZP. Vzhledem k tomu, že tato opatření mají sice některé prvky společné, avšak v několika ohledech se přesto liší, měl by se na jejich financování vztahovat stejný soubor ustanovení umožňující případně různé postupy. Nařízení (ES) č. 1290/2005 zřídilo dva evropské zemědělské fondy, a to Evropský zemědělský záruční fond (dále jen „EZZF“) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (dále jen „EZFRV“). Tyto dva fondy by měly být zachovány.

(5) Nařízení (EU) Evropského parlamentu a Rady č. [finanční nařízení]/xxx ze dne […] o finančních pravidlech použitelných na roční rozpočet Unie[13] a podle něj přijatá ustanovení by se měly vztahovat na opatření stanovená tímto nařízením. Nařízení zejména stanoví předpisy týkající se sdíleného řízení s členskými státy podle zásad řádného finančního řízení, transparentnosti a nediskriminace, jakož i předpisy o fungování akreditovaných subjektů, rozpočtové zásady, předpisy, jež by měly být v rámci tohoto nařízení dodržovány.

(6) Rozpočet Unie by měl financovat výdaje SZP, včetně výdajů na rozvoj venkova, prostřednictvím obou fondů buď přímo, nebo v rámci sdíleného řízení s členskými státy. Měl by být upřesněn druh opatření, která je možno z těchto fondů financovat.

(7) Měla by být upravena akreditace platebních agentur členskými státy, zavádění postupů pro získávání požadovaných prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti a ověřování systémů řízení a sledování, jakož i ověřování ročních účetních závěrek nezávislými subjekty. Aby byla zajištěna transparentnost vnitrostátních kontrol, zejména pokud jde o postupy schvalování, potvrzování a plateb, snížena administrativní a auditní zátěž útvarů Komise a členských států v případech, kdy je vyžadována akreditace každé jednotlivé platební agentury, měl by být omezen počet orgánů a subjektů, které jsou výkonem těchto funkcí pověřeny, s přihlédnutím k ústavním předpisům každého členského státu.

(8) Pokud některý z členských států akredituje více platebních agentur, je nezbytné, aby určil jediný koordinační subjekt pověřený zajištěním soudržnosti řízení fondů, navázáním styků mezi Komisí a jednotlivými akreditovanými platebními agenturami a neprodleným poskytováním informací o činnosti jednotlivých platebních agentur požadovaných Komisí. Koordinační subjekt by také měl zajistit přijetí nápravných opatření a informování Komise o následných opatřeních a měl by rovněž zajistit stejnoměrné používání společných pravidel a norem.

(9) Pouze platební agentury akreditované členskými státy poskytují dostatečnou záruku, že jsou před poskytnutím podpory Unie příjemcům provedeny nezbytné kontroly. Proto by mělo být výslovně stanoveno, že z rozpočtu Unie mohou být hrazeny pouze výdaje uskutečněné akreditovanými platebními agenturami.

(10) S cílem pomoci příjemcům získat větší povědomí o vztahu mezi zemědělskými postupy a řízením zemědělských podniků na jedné straně a normami v oblasti životního prostředí, změny klimatu, dobrého zemědělského stavu půdy, bezpečnosti potravin, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat na straně druhé je nezbytné, aby členské státy zřídily komplexní zemědělský poradenský systém poskytující poradenství příjemcům. Zemědělským poradenským systémem by neměla nijak být dotčena povinnost a odpovědnost příjemců dodržovat uvedené normy. Členské státy by rovněž měly zajistit jasné oddělení poradenství od kontrol.

(11) Zemědělský poradenský systém by se měl vztahovat alespoň na požadavky a normy, které tvoří oblast působnosti podmíněnosti. Tento systém by se také měl vztahovat na požadavky, které je třeba dodržovat v souvislosti se zemědělskými postupy, jež jsou příznivé pro klima a životní prostředí, pokud jde o přímé platby, jakož i udržování zemědělských ploch podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. přímé platby/xxx, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky[14].        Tento systém by se měl rovněž vztahovat na některé prvky související s přizpůsobením se změně klimatu a jejím zmírňováním, biologickou rozmanitostí, ochranou vod, oznamováním chorob zvířat a rostlin a inovacemi, jakož i na udržitelný rozvoj hospodářské činnosti malých zemědělských podniků.

(12) Účast na zemědělském poradenském systému by měla být pro příjemce dobrovolná. Všem příjemcům by měla být umožněna účast v tomto systému, i když nedostávají podporu v rámci SZP. Členské státy však mohou stanovit prioritní kritéria. Vzhledem k povaze systému je vhodné, aby s informacemi získanými v rámci výkonu poradenské činnosti bylo zacházeno jako s důvěrnými informacemi, s výjimkou případů vážného porušení právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů. Aby byla zajištěna účinnost systému, měli by být poradci řádně kvalifikováni a pravidelně školeni.

(13) Rozpočtové prostředky na úhradu výdajů uskutečněných akreditovanými platebními agenturami, pokud jde o EZZF, by měla Komise členským státům poskytovat formou následné úhrady na základě vyúčtování výdajů uskutečněných těmito agenturami. Než dojde k následné úhradě formou měsíčních plateb, měly by členské státy mobilizovat nezbytné prostředky na základě potřeb svých akreditovaných platebních agentur. Náklady na zaměstnance a správní náklady, které vzniknou členským státům a příjemcům zapojeným do provádění SZP, by měly nést tyto státy a příjemci sami.

(14) Využívání agrometeorologického systému a získávání a vylepšování družicových snímků by Komisi mělo poskytnout prostředek k řízení zemědělských trhů a usnadnit sledování zemědělských výdajů.

(15) V souvislosti s rozpočtovou kázní je nezbytné vymezit roční strop výdajů financovaných z EZZF, přičemž je třeba vzít v úvahu maximální částky stanovené pro tento fond podle víceletého finančního rámce stanoveného nařízením Rady (EU) č. xxx/xxx ze dne […], kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020[15] [víceletý finanční rámec].

(16) Rozpočtová kázeň rovněž vyžaduje, aby byl roční strop výdajů financovaných z EZZF dodržován za všech okolností a ve všech etapách rozpočtového procesu a plnění rozpočtu. Proto je nezbytné, aby byl vnitrostátní strop přímých plateb pro jednotlivé členské státy stanovený v nařízení (EU) č. xxx/xxx [přímé platby] pokládán za finanční strop těchto přímých plateb pro dotyčný členský stát a aby následná úhrada těchto plateb tento strop nepřekročila. Rozpočtová kázeň rovněž vyžaduje, aby veškeré akty navrhované Komisí nebo přijaté normotvůrcem nebo Komisí v rámci SZP a financované z EZZF dodržely roční strop výdajů financovaných z tohoto fondu.

(17) S cílem zajistit, aby částky určené k financování SZP byly v souladu s ročními stropy, by měl být zachován finanční mechanismus podle nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003[16], kterým je upravena výše přímé podpory. V téže souvislosti je nezbytné oprávnit Komisi ke stanovení těchto úprav, pokud je Rada nestanoví před 30. červnem kalendářního roku, pro který platí.

(18) Opatřeními přijatými ke stanovení finančního příspěvku z EZZF a EZFRV, která se týkají výpočtu finančních stropů, nejsou dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu určeného Smlouvou. Tato opatření by proto měla být založena na referenčních částkách stanovených v souladu s interinstitucionální dohodou mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne […] o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení[17] a nařízením (EU) č. xxx/xxx [víceletý finanční rámec].

(19) Rozpočtová kázeň vyžaduje rovněž průběžné posuzování rozpočtové situace ve střednědobém výhledu. Proto by Komise při předkládání návrhu rozpočtu na daný rok měla předložit své prognózy a analýzy Evropskému parlamentu a Radě a případně normotvůrci navrhnout vhodná opatření. Dále by Komise měla v plném rozsahu a neustále využívat svých řídicích pravomocí s cílem zajistit dodržování ročního stropu a měla by případně Evropskému parlamentu a Radě nebo Radě navrhnout vhodná opatření pro vyrovnání rozpočtové situace. Neumožní-li na konci některého z rozpočtových roků žádosti o následnou úhradu předkládané členskými státy dodržet roční strop, měla by mít Komise možnost přijmout opatření zajišťující prozatímní rozdělení dostupných rozpočtových prostředků mezi členské státy úměrně k jejich dosud neuhrazeným žádostem o následnou úhradu a rovněž dodržení stropu stanoveného pro daný rok. Platby pro daný rok by měly být zaúčtovány v následujícím rozpočtovém roce a s konečnou platností by měla být stanovena celková výše financování Unií pro jednotlivé členské státy, jakož i vyrovnání mezi členskými státy, aby byla dodržena stanovená částka.

(20) Komise by měla v průběhu plnění rozpočtu zavést měsíční systém včasného varování a sledování zemědělských výdajů, aby mohla v případě rizika překročení ročního stropu co nejdříve přijmout vhodná opatření v rámci řídicích pravomocí, které jí jsou svěřeny, a aby mohla, pokud by se ukázalo, že tato opatření jsou nedostatečná, navrhnout jiná opatření. Pravidelná zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě by měla srovnávat vývoj výdajů uskutečněných ke dni předložení zprávy s profily výdajů a poskytnout hodnocení předpokládaného plnění ve zbytku rozpočtového roku.

(21) Směnný kurz, který Komise používá při vypracovávání rozpočtových dokumentů, by měl vycházet z nejnovějších dostupných informací s ohledem na dobu, která uplyne od vypracování dokumentů do jejich předložení Komisí.

(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. zastřešující nařízení/xxx ze dne […] o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006[18] stanoví pravidla, která se použijí na finanční podporu z fondů, na něž se vztahuje uvedené nařízení, včetně EZFRV. Tato ustanovení rovněž zahrnují některá pravidla týkající se způsobilosti výdajů, finančního řízení a řídicích a kontrolních systémů. Pokud jde o finanční řízení EZFRV, měl by být z důvodu právní jistoty a soudržnosti mezi zemědělskými fondy učiněn odkaz na příslušná ustanovení týkající se rozpočtových závazků, platebních lhůt a zrušení závazků nařízení (EU) č. zastřešující nařízení/xxx.

(23) Programy rozvoje venkova jsou financovány z rozpočtu Unie na základě závazků v ročních splátkách. Členské státy by měly být schopny disponovat vyčleněnými prostředky Unie již od počátku provádění programů. Je tedy nezbytné zavést vhodným způsobem omezený systém předběžného financování s cílem zajistit pravidelný tok prostředků umožňující provádět v příslušném období platby příjemcům.

(24) Bez ohledu na předběžné financování by měly být jasně odlišeny platby akreditovaným platebním agenturám prováděné Komisí. Měly by být stanoveny průběžné platby a platby zůstatku i pravidla pro jejich provádění. Pravidlo automatického zrušení závazků by mělo přispívat ke zrychlení provádění programů a k řádnému finančnímu řízení.

(25) Podpora Unie by měla být příjemcům vyplácena včas, aby ji mohli účinně využít. Nedodržování platebních lhůt stanovených v právních předpisech Unie členskými státy by mohlo příjemcům způsobit vážné problémy a ohrozit roční rámec rozpočtu Unie. Proto by měly být z financování Unií vyloučeny výdaje, při jejichž uskutečnění nebyly dodrženy platební lhůty. Aby byla dodržena zásada proporcionality, měla by mít Komise možnost stanovit výjimky z tohoto obecného pravidla. Tato zásada stanovená v nařízení (ES) č. 1290/2005 by měla být zachována a měla by se vztahovat na EZZF i na EZFRV. Platí-li členské státy pozdě, měly by jako odškodnění příjemců k základní částce připočítat úroky na vlastní náklady. Takové ustanovení by mohlo být pro členské státy pobídkou k lepšímu dodržování platebních lhůt a mohlo by příjemcům poskytnout větší jistotu, že platby budou provedeny včas, nebo alespoň že budou v případě opožděných plateb odškodněni.

(26) Nařízení (ES) č. 1290/2005 stanoví snížení a pozastavení měsíčních nebo průběžných plateb pro EZZF a EZFRV. I přes poměrně širokou formulaci těchto ustanovení bylo zjištěno, že v praxi se tato ustanovení používají v podstatě ke snižování plateb za nedodržení platebních lhůt, stropů a podobných „účetních problémů“, které lze jednoduše zjistit z výkazů výdajů. Tato ustanovení rovněž umožňují snížení a pozastavení v případě vážných a přetrvávajících nedostatků ve vnitrostátních kontrolních systémech, avšak zahrnují spíše omezující věcné podmínky pro tento případ a stanoví zvláštní dvoufázový postup. Rozpočtový orgán opakovaně žádal Komisi, aby pozastavila platby členským státům, které nedodržují pravidla. V této souvislosti je nezbytné ujasnit systém stanovený v nařízení (ES) č. 1290/2005 a sloučit pravidla pro snížení a pozastavení pro EZZF i EZFRV do jediného článku. Systém snížení pro „účetní problémy“ by měl být zachován s jasnější formulací v souladu se stávající správní praxí. Možnost snížení nebo pozastavení plateb v případě vážných a přetrvávajících nedostatků ve vnitrostátních kontrolních systémech by měla být rozšířena tím, že se při zpětném získání neoprávněných plateb zahrne nedbalost, a zároveň se pro tato snížení nebo pozastavení zachová dvoufázový postup.

(27) Podle právních předpisů v odvětví zemědělství mají členské státy v konkrétních lhůtách zasílat informace o počtu prováděných kontrol a jejich výsledcích. Tyto kontrolní statistiky se používají k určování míry chybovosti na úrovni členských států a obecněji pro účely kontroly řízení EZZF a EZFRV. Jsou pro Komisi důležitým zdrojem ujištění o správném řízení fondů a jsou zásadním prvkem ročních prohlášení o věrohodnosti. Vzhledem k zásadní povaze těchto statistických informací a s cílem zajistit, aby členské státy dodržely povinnost zasílat je včas, je nezbytné stanovit odrazující prostředek proti pozdnímu poskytování požadovaných údajů, a to způsobem přiměřeným rozsahu neposkytnutí údajů. Proto by mělo být stanoveno, že Komise může pozastavit část měsíčních nebo průběžných plateb, pro které nebyly včas zaslány příslušné statistické informace.

(28) Aby bylo možné opětovně použít prostředky v rámci EZZF a EZFRV, jsou zapotřebí pravidla pro přidělování konkrétních částek. Seznam uvedený v nařízení (ES) č. 1290/2005 by měl být doplněn o částky týkající se pozdních plateb a účetních závěrek, pokud jde o výdaje v rámci EZZF. Nařízení Rady (EHS) č. 352/78 ze dne 20. února 1978 o připisování jistot, kaucí nebo záruk, které byly poskytnuty v rámci společné zemědělské politiky a následně propadly[19], rovněž stanovilo pravidla o určení částek plynoucích z propadlých jistot. Tato ustanovení by měla být harmonizována a sloučena se stávajícími ustanoveními o účelově vázaných příjmech. Nařízení (EHS) č. 352/78 by proto mělo být zrušeno.

(29) Nařízení Rady (ES) č. 814/2000 ze dne 17. dubna 2000 o informačních opatřeních v oblasti společné zemědělské politiky[20] a jeho prováděcí pravidla vymezují informační opatření týkající se SZP, která lze financovat podle čl. 5 písm. c) nařízení (ES) č. 1290/2005. Nařízení (ES) č. 814/2000 uvádí seznam těchto opatření a jejich cíle a stanoví pravidla jejich financování a provádění odpovídajících projektů. Od přijetí uvedeného nařízení byla nařízením (EU) č. xxx/xxx[finanční nařízení] přijata pravidla, pokud jde o granty a veřejné zakázky. Tato pravidla by se měla rovněž vztahovat na informační opatření v rámci SZP. Z důvodu zjednodušení a soudržnosti by nařízení (ES) č. 814/2000 mělo být zrušeno a měla by být zachována zvláštní ustanovení týkající se cílů a druhů financovaných opatření. Tato opatření by také měla zohlednit potřebu zajištění větší účinnosti při komunikaci s veřejností a silnějších synergií mezi komunikačními činnostmi prováděnými na podnět Komise a zajištění efektivního informování o politických prioritách Unie. Proto by se také měla vztahovat na informační opatření týkající se SZP v rámci komunikační činnosti uvedené ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Rozpočet – Evropa 2020 – část II: Politické informační listy[21].

(30) Financování opatření a akcí v rámci SZP bude částečně probíhat v rámci sdíleného řízení. Aby bylo zajištěno řádné řízení finančních prostředků Unie, měla by Komise provádět kontrolu řízení fondů orgány členských států, které jsou pověřeny prováděním plateb. Je třeba vymezit povahu kontrol, které má provádět Komise, upřesnit podmínky umožňující Komisi nést odpovědnost za plnění rozpočtu a objasnit povinnost spolupracovat, kterou mají členské státy.

(31) Aby mohla Komise plnit svou povinnost ověřovat existenci a řádné fungování systémů pro řízení a kontrolu výdajů Unie v členských státech a aniž jsou dotčeny kontroly prováděné členskými státy, měly by být zavedeny kontroly osobami pověřenými Komisí, které by měly mít možnost požádat členské státy o pomoc při výkonu své práce.

(32) Při vypracovávání informací, které mají být předány Komisi, je třeba používat v co nejširším rozsahu výpočetní techniku. Komise by při provádění kontrol měla mít neomezený a bezprostřední přístup k údajům týkajícím se výdajů, a to jak v papírové, tak v elektronické podobě.

(33) Pro navázání finančního vztahu mezi akreditovanými platebními agenturami a rozpočtem Unie by Komise měla každoročně schvalovat účetní závěrky těchto platebních agentur. Rozhodnutí o schválení účetní závěrky by se mělo týkat úplnosti, přesnosti a věcné správnosti předkládaných účtů, nikoliv však souladu výdajů s právními předpisy Unie.

(34) Komise, jež má v souladu s článkem 17 Smlouvy o Evropské unii dbát na řádné uplatňování práva Unie, by měla rozhodovat, zda jsou výdaje vzniklé členským státům v souladu s právními předpisy Unie. Členské státy by měly mít právo odůvodnit svá rozhodnutí o platbách a v případě neshody mezi nimi a Komisí využít dohodovací řízení. Aby byly členským státům poskytnuty právní a finanční záruky, pokud jde o výdaje uskutečněné v minulosti, měla by být stanovena maximální lhůta, ve které může Komise rozhodnout, které finanční důsledky plynou z nedodržení předpisů. Postup pro schvalování souladu by s ohledem na EZFRV měl být v souladu s ustanoveními o finančních opravách prováděných Komisí, jak je stanoveno v části 2 nařízení (EU) č. zastřešující nařízení/xxx.

(35) Pokud jde o EZZF, měly by být částky získané zpět vráceny do fondu, jedná-li se o výdaje, jež nejsou v souladu s právními předpisy Unie a na něž neexistuje žádné právo. Měl by být stanoven systém finanční odpovědnosti, pokud dojde k nesrovnalostem v případě, že celá částka není získána zpět. K tomuto účelu je vhodné upravit postup umožňující Komisi chránit zájmy rozpočtu Unie přijetím rozhodnutí o tom, že dotyčnému členskému státu budou připsány k tíži částky, k jejichž ztrátě došlo z důvodu nesrovnalostí a jež nebyly získány zpět v přiměřené lhůtě. Pravidla by se měla vztahovat na částky, které do vstupu tohoto nařízení v platnost ještě nebyly získány zpět. V některých případech nedbalosti ze strany členského státu je rovněž odůvodněné přičíst dotyčnému členskému státu k tíži celou částku. Stejná pravidla by měla platit pro EZFRV, avšak se zvláštním ustanovením, že částky inkasované při zpětném získávání nebo zrušené v důsledku nesrovnalostí by měly zůstat k dispozici pro schválené programy rozvoje venkova v daném členském státě vzhledem k tomu, že byly tomuto státu přiděleny. Měla by rovněž být stanovena pravidla týkající se oznamovací povinnosti členských států.

(36) Řízení o zpětném získání částek zahájená členskými státy mohou mít za následek zpoždění zpětného získání částek o několik let, a to bez jakékoli jistoty jejich úspěšného dokončení. Náklady na tato řízení mohou být také neúměrné vzhledem k částkám, které již byly nebo ještě mohou být inkasovány. Členským státům by proto mělo být v určitých případech umožněno řízení o zpětném získání částek zastavit.

(37) Aby byly chráněny finanční zájmy rozpočtu Unie, měly by členské státy přijmout opatření s cílem ověřit, že operace financované z EZZF a EZFRV opravdu probíhají a že jsou řádně prováděny. Členské státy by rovněž měly zamezovat, zjišťovat a účinně odstraňovat veškeré nesrovnalosti nebo nedodržení povinností způsobené příjemci. Za tímto účelem by se mělo použít nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství[22].

(38) Ustanovení týkající se obecných zásad pro kontroly, odnětí, snížení nebo vyloučení z plateb a uložení sankcí jsou obsažena v různých nařízeních pro odvětví zemědělství. Tato pravidla by měla být spojena do stejného právního rámce na horizontální úrovni. Měla by se týkat povinností členských států, pokud jde o správní kontroly a kontroly na místě, pravidla pro zpětné získání, snížení a vyloučení z podpory. Rovněž by měla být stanovena pravidla pro kontrolu povinností, které nezbytně nezávisejí na platbě podpory.

(39) Různá ustanovení právních předpisů v odvětví zemědělství vyžadují složení jistoty, která zaručí vyplacení splatné částky v případě nesplnění povinnosti. Na všechna tato ustanovení by se mělo vztahovat jedno horizontální pravidlo, aby byl posílen rámec jistot.

(40) Členské státy by měly spravovat integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé platby stanovené v nařízení (EU) č. xxx/xxx [přímé platby] a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. rozvoj venkova/xxx ze dne Xxx o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)[23]. S cílem zlepšit účinnost a sledování podpory Unie by členské státy měly být oprávněny využívat tento integrovaný systém rovněž pro ostatní režimy podpory Unie.

(41) Měly by být zachovány hlavní prvky tohoto integrovaného systému, a zejména ustanovení týkající se počítačové databáze, systému identifikace zemědělských pozemků, žádostí o podporu nebo požadovaných plateb a systému identifikace a evidence platebních nároků.

(42) Příslušné vnitrostátní orgány by měly příjemcům poskytovat platby v rámci režimů podpor Unie, na které se vztahuje integrovaný systém, v plné výši, s výhradou snížení stanovených v tomto nařízení, a ve stanovených lhůtách. V zájmu zvýšení pružnosti řízení přímých plateb by členské státy měly mít možnost vyplácet přímé platby, na které se vztahuje integrovaný systém, až ve dvou splátkách za rok.

(43) Kontrola obchodní dokumentace podniků, které přijímají nebo provádějí platby, může být velmi účinným prostředkem dohledu nad operacemi tvořícími součást financování z EZZF. Ustanovení o kontrole obchodní dokumentace jsou uvedena v nařízení Rady (ES) č. 485/2008 ze dne 26. května 2008 o kontrole opatření tvořících součást systému financování Evropského zemědělského záručního fondu, prováděné členskými státy[24]. Tato kontrola doplňuje ostatní kontroly již prováděné členskými státy. Uvedeným nařízením navíc nejsou dotčeny vnitrostátní předpisy týkající se kontroly, které jsou širší než ustanovení tohoto nařízení.

(44) Podle nařízení (ES) č. 485/2008 mají členské státy přijímat opatření nezbytná k zajištění účinné ochrany finančních zájmů rozpočtu Unie, a zejména ke kontrole skutečného a řádného provádění operací financovaných z EZZF. V zájmu srozumitelnosti a přehlednosti by příslušná ustanovení měla být integrována do stejného aktu. Nařízení (ES) č. 485/2008 by tedy mělo být zrušeno.

(45) Dokumenty, na jejichž základě se uskutečňuje dotyčná kontrola, by měly být určeny tak, aby byla umožněna úplná kontrola. Podniky, které mají být kontrolovány, by měly být vybrány zejména s ohledem na povahu operací prováděných v jejich odpovědnosti a rozložení podle odvětví podniků přijímajících anebo provádějících platby podle jejich finančního významu v systému financování z EZZF.

(46) Je třeba vymezit pravomoci úředníků pověřených prováděním kontrol, jakož i povinnost podniků zpřístupnit jim po určitou dobu obchodní dokumentaci a podávat jim informace, které si vyžádají. Mělo by být stanoveno, že obchodní dokumentace může být v některých případech zabavena.

(47) S ohledem na mezinárodní strukturu obchodu se zemědělskými produkty a v zájmu fungování vnitřního trhu je nezbytné organizovat spolupráci mezi členskými státy. Je rovněž nutné vytvořit na úrovni Unie centralizovaný dokumentační systém podchycující podniky přijímající anebo provádějící platby a usazené ve třetích zemích.

(48) Zatímco přijímání programů kontroly náleží členským státům, je nutné sdělovat tyto programy Komisi, aby mohla převzít dohlížecí a koordinační úlohu a zajistit, že tyto programy jsou přijímány na základě vhodných kriterií, a rovněž zaručit, že kontrola se zaměří na odvětví nebo podniky, u nichž je riziko podvodu vysoké.

(49) Je nezbytné, aby v každém členském státě byl zvláštní orgán pověřen sledováním kontroly obchodní dokumentace stanovené v tomto nařízení nebo koordinací této kontroly. Tyto zvláštní orgány by měly být organizovány nezávisle na orgánech provádějících kontroly před vyplacením. Na informace získané v průběhu těchto kontrol by se mělo vztahovat služební tajemství.

(50) Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001[25], které bylo nahrazeno nařízením (ES) č. 73/2009, zavedlo zásadu, že platba příjemcům některých podpor v rámci SZP v plné výši by měla být spojena s dodržováním pravidel týkajících se hospodaření s půdou, zemědělské produkce a zemědělské činnosti. Tato zásada byla následně zohledněna v nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)[26] a v nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů)[27]. V rámci tzv. systému „podmíněnosti“ mají členské státy uložit sankce ve formě částečného nebo úplného snížení nebo vyloučení z podpory obdržené v rámci SZP.

(51) Systém podmíněnosti začleňuje do SZP základní normy pro životní prostředí, změnu klimatu, dobrý zemědělský a environmentální stav půdy, veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin a dobré životní podmínky zvířat. Cílem této spojnice je přispět k rozvoji udržitelného zemědělství zvyšováním informovanosti příjemců o potřebě dodržovat tyto základní normy. Jejím cílem je rovněž přispět k tomu, aby SZP byla lépe slučitelná s očekáváním společnosti tím, že tato politika bude soudržnější s politikami životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat, zdraví rostlin a dobrých životních podmínek zvířat.

(52) Systém podmíněnosti tvoří nedílnou součást SZP, a měl by proto být zachován. Jeho oblast působnosti, kterou prozatím tvoří samostatný seznam povinných požadavků na hospodaření a normy dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, by měla být zefektivněna, aby byla zajištěna její soudržnost a větší viditelnost. Za tímto účelem by tyto požadavky a normy měly být zorganizovány do jednoho seznamu a roztříděny podle oblastí a otázek. Zkušenosti také ukazují, že řada požadavků z oblasti působnosti podmíněnosti není dostatečně relevantní pro zemědělskou činnost nebo plochu zemědělského podniku nebo se týká spíše vnitrostátních orgánů než příjemců. Proto je v tomto ohledu třeba oblast působnosti upravit. Dále by mělo být upraveno zachování trvalých travních porostů v letech 2014 a 2015.

(53) Členské státy musí povinné požadavky na hospodaření plně provést, aby byly funkční na úrovni zemědělského podniku a zajistily mezi zemědělci nezbytné rovné zacházení.

(54) Pokud jde o směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky[28], budou ustanovení v rámci podmíněnosti funkční, pouze pokud je všechny členské státy plně provedou, zejména co se týče jasných povinností pro zemědělce. Podle směrnice se požadavky na úrovni zemědělských podniků uplatní nejpozději ode dne 1. ledna 2013.

(55) Pokud jde o směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů[29], budou ustanovení v rámci podmíněnosti funkční, pouze pokud je všechny členské státy plně provedou, zejména co se týče jasných povinností pro zemědělce. Podle směrnice budou požadavky na úrovni zemědělského podniku uplatňovány postupně na základě harmonogramu, a zejména obecné zásady integrované ochrany rostlin budou uplatňovány nejpozději ode dne 1. ledna 2014.

(56) Podle článku 22 směrnice 2000/60/ES se dne 23. prosince 2013 zrušuje směrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečišťováním některými nebezpečnými látkami[30]. S cílem zachovat pravidla v rámci podmíněnosti týkající se ochrany podzemních vod je vhodné před začleněním směrnice 2000/60/ES do podmíněnosti upravit oblast působnosti podmíněnosti a vymezit normu dobrého zemědělského a environmentálního stavu zahrnující požadavky článků 4 a 5 směrnice 80/68/EHS.

(57) Systém podmíněnosti znamená určité správní překážky pro příjemce i vnitrostátní správy, neboť je třeba zajistit vedení záznamů, provádět kontroly a případně ukládat sankce. Tyto sankce by měly být přiměřené, účinné a odrazující. Sankce by se neměly dotýkat jiných sankcí stanovených ostatními ustanoveními právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů. Z důvodu soudržnosti je vhodné sloučit příslušné předpisy Unie do jednoho právního nástroje. V případě zemědělců, kteří se účastní režimu pro malé zemědělce uvedeného v hlavě V nařízení (EU) č. xxx/xxx [přímé platby], lze mít za to, že úsilí vyvinuté v rámci systému podmíněnosti překračuje výhody, které přináší účast těchto zemědělců na tomto systému. Z důvodu zjednodušení by se proto na tyto zemědělce neměla vztahovat podmíněnost, a zejména její kontrolní systém a riziko sankcí v rámci podmíněnosti. Touto výjimkou by však neměla být dotčena povinnost dodržovat platná ustanovení odvětvových právních předpisů a možnost kontroly a uložení sankcí podle těchto právních předpisů.

(58) Nařízení (ES) č. 1782/2003 zavedlo rámec norem dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, podle něhož mají členské státy přijmout vnitrostátní normy s ohledem na zvláštní charakteristiky dotyčných oblastí, včetně půdních a klimatických podmínek a stávajících způsobů hospodaření (využití půdy, střídání plodin, zemědělské postupy) a struktury zemědělských podniků. Cílem těchto norem dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy je přispět k zamezení erozi půdy, zachovat úroveň organických složek půdy a struktury půdy, zajistit minimální úroveň udržování, zabránit zhoršení stanovišť a chránit vodu a hospodařit s ní. Širší oblast působnosti systému podmíněnosti stanoveného v tomto nařízení by proto měla zahrnovat rámec, podle něhož by členské státy měly přijmout vnitrostátní normy dobrého zemědělského a environmentálního stavu. Rámec Unie by také měl zahrnovat pravidla k lepšímu řešení otázek týkajících se vod, půdy, zásoby uhlíku, biologické rozmanitosti a krajiny, a rovněž minimální úrovně udržování půdy.

(59) Příjemci by měli jasně vědět, která pravidla musí dodržovat, pokud jde o podmíněnost. Za tímto účelem by veškeré požadavky a normy, které tvoří součást těchto pravidel, měly být členskými státy sdělovány vyčerpávajícím, srozumitelným a jasným způsobem, a to případně i elektronickou cestou.

(60) Účinné provádění podmíněnosti vyžaduje ověření, zda příjemci dodržují povinnosti. Pokud se členský stát rozhodne pro možnost neuplatnit snížení plateb či vyloučení z plateb v případě, že příslušná částka činí méně než 100 EUR, měl by příslušný kontrolní orgán v následujícím roce ověřit, že vzorek zemědělců zjištěné nedostatky v dodržování požadavků odstranil.

(61) Aby byla zajištěna harmonická spolupráce mezi Komisí a členskými státy v oblasti financování výdajů SZP, a zejména aby bylo Komisi umožněno sledovat finanční řízení členských států a schvalovat účetní závěrky akreditovaných platebních agentur, je nezbytné, aby členské státy některé informace sdělovaly Komisi nebo aby je pro její potřebu uchovávaly.

(62) Pro vypracování informací, které mají být předány Komisi, a k umožnění úplného a okamžitého přístupu Komise k údajům o výdajích jak v papírové, tak v elektronické podobě, musí být stanovena vhodná pravidla pro sdělování a předávání údajů, jakož i odpovídající lhůty.

(63) Vzhledem k tomu, že v rámci uplatňování vnitrostátních kontrolních systémů a systémů schvalování souladu může dojít ke sdělení osobních údajů nebo obchodních tajemství, měly by členské státy a Komise zajistit důvěrnost informací obdržených v této souvislosti.

(64) Aby bylo zajištěno řádné finanční řízení rozpočtu Unie a spravedlivé zacházení s členskými státy a příjemci, měla by být stanovena pravidla týkající se používání eura.

(65) Směnný kurz eura vůči národní měně se v průběhu období, v němž se operace provádí, může měnit. Proto by se směnný kurz platný pro dotyčné částky měl určit s přihlédnutím ke skutečnosti, jejímž prostřednictvím je dosahováno hospodářského účelu operace. Měl by se použít směnný kurz platný v den, kdy tato skutečnost nastala. Je nezbytné upřesnit tuto rozhodnou skutečnost nebo se odchýlit od jejího použití při zachování některých kritérií a zejména rychlosti dopadů měnových pohybů. Tato pravidla jsou stanovena v nařízení Rady (ES) č. 2799/98 ze dne 15. prosince 1998 o agromonetární úpravě pro euro[31] a doplňují podobná ustanovení nařízení (ES) č. 1290/2005. V zájmu srozumitelnosti a přehlednosti by příslušná ustanovení měla být integrována do stejného aktu. Nařízení (ES) č. 2799/98 by tedy mělo být zrušeno.

(66) Měla by být stanovena zvláštní pravidla pro řešení mimořádných měnových situací, které vzniknou v Unii nebo na světovém trhu a vyžadují okamžitou reakci, aby se zajistilo, že úprava přijatá v rámci SZP bude účinně fungovat.

(67) Členské státy, které nepřijaly euro, by měly mít možnost provádět platby na výdaje vzniklé na základě právních předpisů v oblasti SZP v eurech, a nikoli v národní měně. Je potřeba stanovit zvláštní pravidla, aby se zajistilo, že tato možnost nepovede k žádné neoprávněné výhodě pro osoby, které provádějí nebo přijímají platby.

(68) Každé opatření v rámci SZP by mělo podléhat sledování a hodnocení s cílem zlepšit jeho kvalitu a prokázat jeho výsledky. V této souvislosti by Komise měla určit seznam ukazatelů a posoudit dopad SZP ve vztahu cílům politiky. Komise by měla zavést rámec pro společné sledování a hodnocení, který mimo jiné zajistí, že příslušné údaje, včetně informací z členských států, budou k dispozici včas. Přitom by Komise měla zohlednit potřeby týkající se údajů a synergie mezi možnými zdroji údajů. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Rozpočet – Evropa 2020 – část II mimo jiné uvádí, že výdaje související s oblastí klimatu by v celkovém rozpočtu Unie měly být zvýšeny alespoň na 20 % za přispění různých politik. Komise by proto měla být schopna posoudit dopad podpory Unie v rámci SZP na cíle v oblasti klimatu.

(69) Použijí se právní předpisy Unie týkající se ochrany osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[32] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[33].

(70) V rozsudku ve spojených věcech C-92/09 a 93/09[34] prohlásil Soudní dvůr Evropské unie příslušná ustanovení nařízení (ES) č. 1290/2005 týkající se povinnosti členských států zveřejňovat informace o fyzických osobách, které požívají výhod z evropských zemědělských fondů, za neplatná. Jelikož je v zájmu fyzických osob, aby jejich osobní údaje byly chráněny, a s ohledem na sloučení různých cílů, na nichž je založena povinnost zveřejňovat informace o příjemcích finančních prostředků, jak je stanoveno v nařízení Komise (ES) č. 259/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)[35], bylo uvedené nařízení změněno s cílem výslovně stanovit, že tato povinnost se nevztahuje na fyzické osoby. Přijetí nových pravidel zohledňujících námitky, které vyslovil Soudní dvůr, Evropským parlamentem a Radou by měla předcházet hloubková analýza a posouzení s cílem nalézt nejvhodnější způsob, jak sloučit právo příjemců na ochranu osobních údajů se zásadou transparentnosti. Dokud neproběhne uvedená analýza a posouzení, měla by být stávající ustanovení o zveřejňování informací o příjemcích z evropských zemědělských fondů zachována.

(71) Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci, aby se zajistily jednotné podmínky provádění tohoto nařízení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[36].

(72) Pro přijetí některých prováděcích aktů by se měl použít poradní postup. Pokud jde o prováděcí akty, které se týkají výpočtu částek Komisí, umožňuje poradní postup Komisi plně převzít odpovědnost za hospodaření s rozpočtem a s ohledem na lhůty a rozpočtové postupy se zaměřuje na zvýšení účinnosti, předvídatelnosti a rychlosti. Pokud jde o prováděcí akty v rámci plateb vyplacených členským státům a fungování postupu pro schvalování účetních závěrek, umožňuje poradní postup Komisi plně převzít odpovědnost za hospodaření s rozpočtem a ověřování ročních závěrek vnitrostátních platebních agentur s cílem tyto závěrky přijmout, nebo v případě výdajů neuskutečněných v souladu s pravidly Unie tyto výdaje vyloučit z financování Unií. V ostatních případech by se pro přijetí prováděcích aktů měl použít přezkumný postup.

(73) Komise by dále měla být zmocněna k provádění některých administrativních a řídících úkolů, zejména pokud jde o stanovení čistého zůstatku, který je k dispozici pro výdaje z EZZF. Na tato zmocnění by se nemělo použít nařízení (EU) č. 182/2011.

(74) Přechod od ustanovení nařízení zrušených tímto nařízením k ustanovením tohoto nařízení by mohl způsobit praktické a konkrétní obtíže. Aby bylo možné tyto obtíže řešit, mělo by být Komisi umožněno přijímat nezbytná a řádně odůvodněná opatření.

(75) Vzhledem k tomu, že programové období pro programy rozvoje venkova financované na základě tohoto nařízení začíná dne 1. ledna 2014, mělo by toto nařízení být použitelné od uvedeného data. Některá ustanovení týkající se zejména finančního řízení fondů by se však měla použít od dřívějšího data odpovídajícího začátku rozpočtového roku,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

OBSAH

DŮVODOVÁ ZPRÁVA.............................................................................................................. 2

1........... SOUVISLOSTI NÁVRHU........................................................................................... 2

2........... VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ    4

3........... PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU................................................................................... 6

4........... ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY...................................................................................... 7

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky.................................................................................................................................................... 9

HLAVA I OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE................................................................... 25

HLAVA II OBECNÁ USTANOVENÍ O ZEMĚDĚLSKÝCH FONDECH.............................. 26

Kapitola I Zemědělské fondy...................................................................................................... 26

Kapitola II Platební agentury a další subjekty............................................................................... 28

HLAVA III ZEMĚDĚLSKÝ PORADENSKÝ SYSTÉM.......................................................... 31

HLAVA IV FINANČNÍ ŘÍZENÍ FONDŮ................................................................................ 33

Kapitola I EZZF......................................................................................................................... 33

Oddíl 1 Financování výdajů......................................................................................................... 33

Oddíl 2 Rozpočtová kázeň.......................................................................................................... 35

Kapitola II EZFRV..................................................................................................................... 38

Oddíl 1 Obecná ustanovení pro EZFRV...................................................................................... 38

Oddíl 2 financování programů rozvoje venkova............................................................................ 38

Oddíl 3 Finanční příspěvek na programy rozvoje venkova............................................................ 39

Oddíl 4 Financování ceny za inovativní, místní spolupráci.............................................................. 42

Kapitola III Společná ustanovení................................................................................................. 43

Kapitola IV Schvalování účetní závěrky....................................................................................... 48

Oddíl I Obecná ustanovení.......................................................................................................... 48

Oddíl II Schvalování................................................................................................................... 50

Oddíl III Nesrovnalosti............................................................................................................... 51

HLAVA V KONTROLNÍ SYSTÉMY A SANKCE................................................................. 54

Kapitola I Obecná pravidla......................................................................................................... 54

Kapitola II Integrovaný administrativní a kontrolní systém............................................................. 59

Kapitola III Kontrola operací...................................................................................................... 64

Kapitola IV Jiná ustanovení o kontrolách..................................................................................... 69

HLAVA VI PODMÍNĚNOST................................................................................................... 72

Kapitola I Oblast působnosti....................................................................................................... 72

Kapitola II Systém kontrol a sankcí ve vztahu k podmíněnosti...................................................... 74

HLAVA VII SPOLEČNÁ USTANOVENÍ............................................................................... 78

Kapitola I Komunikace............................................................................................................... 78

KAPITOLA II Použití eura......................................................................................................... 80

KAPITOLA III Zprávy a hodnocení........................................................................................... 82

HLAVA VIII ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ........................................................................... 84

PŘÍLOHA I............................................................................................................................... 86

PŘÍLOHA II.............................................................................................................................. 89

PŘÍLOHA III............................................................................................................................. 92

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ..................................................................................... 97

HLAVA I OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1 Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví pravidla pro:

a)           financování výdajů v rámci společné zemědělské politiky, včetně výdajů na rozvoj venkova;

b)           zemědělský poradenský systém;

c)           řídicí a kontrolní systémy, které mají zavést členské státy;

d)           systém podmíněnosti;

e)           schvalování účetní závěrky.

Článek 2 Termíny používané v tomto nařízení

1.           Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, použijí se pro účely tohoto nařízení definice „zemědělce“, „zemědělské činnosti“, „zemědělské plochy“ a „zemědělského podniku“ stanovené v článku 4 nařízení (EU) č. xxx/xxx [přímé platby].

Pro účely tohoto nařízení se použije termín „přímé platby“ uvedený v článku 1 nařízení (EU) č. xxx/xxx [přímé platby].

2.           Vyšší moc a mimořádné okolnosti používané v tomto nařízení ve vztahu k nařízení (EU) č. xxx/xxx [přímé platby], nařízení (EU) xxx/xxx [jednotná společná organizace trhů] a nařízení (EU) č. xxx/xxx [rozvoj venkova] lze zejména uznat v těchto případech:

a)      úmrtí příjemce;

b)      déletrvající pracovní neschopnost příjemce;

c)      vážná přírodní katastrofa, která významně zasáhne zemědělský podnik;

d)      náhodné zničení budov zemědělského podniku určených k chovu zvířat;

e)      epizootie postihující část nebo všechna hospodářská zvířata příjemce;

f)       vyvlastnění velké části zemědělského podniku, nemohlo-li být předjímáno v den podání žádosti.

HLAVA II OBECNÁ USTANOVENÍ O ZEMĚDĚLSKÝCH FONDECH

Kapitola I Zemědělské fondy

Článek 3 Fondy pro financování zemědělských výdajů

1.           Pro dosažení cílů společné zemědělské politiky definovaných Smlouvou provádějí financování různých opatření této politiky, včetně opatření pro rozvoj venkova:

a)      Evropský zemědělský záruční fond (dále jen „EZZF“);

b)      Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (dále jen „EZFRV“).

2.           EZZF a EZFRV jsou součástmi souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Článek 4 Výdaje z EZZF

1.           EZZF se provádí v rámci řízení sdíleného mezi členskými státy a Unií a financuje následující výdaje uskutečňované v souladu s právními předpisy Unie:

a)      opatření upravující nebo podporující zemědělské trhy;

b)      přímé platby zemědělcům v rámci společné zemědělské politiky;

c)     finanční příspěvek Unie na informační a propagační opatření ve prospěch zemědělských produktů na vnitřním trhu Unie a ve třetích zemích, prováděná členskými státy na základě programů vybraných Komisí jiných než těch, které jsou uvedeny v článku 5;

d)      finanční příspěvek Unie na projekt Unie „Ovoce do škol“ a na opatření týkající se chorob zvířat a ztráty důvěry spotřebitelů uvedená v článcích 21, respektive 155 nařízení (EU) č. xxx/xxx [jednotná společná organizace trhů].

2.           Z EZZF se financují přímo a v souladu s právními předpisy Unie následující výdaje:

a)      propagace zemědělských produktů prováděná přímo Komisí nebo prostřednictvím mezinárodních organizací;

b)      opatření přijatá v souladu s právními předpisy Unie, jejichž cílem je zajištění zachování, popisu, sběru a využití genetických zdrojů v zemědělství;

c)      zavedení a údržba účetních informačních systémů v zemědělství;

d)      systémy zemědělských studií, včetně studií o struktuře zemědělských podniků.

Článek 5 Výdaje z EZFRV

EZFRV se provádí v rámci řízení sdíleného mezi členskými státy a Unií a financuje finanční příspěvek Unie pro programy rozvoje venkova prováděné v souladu s právními předpisy Unie týkajícími se podpory pro rozvoj venkova, jakož i výdaje týkající se ceny za inovativní místní spolupráci uvedenou v hlavě III kapitole IV nařízení (EU) č. rozvoj venkova/xxx.

Článek 6 Jiné výdaje včetně technické pomoci

Z EZZF a EZFRV mohou být financovány přímo z podnětu Komise a/nebo jejím jménem opatření zaměřená na přípravu, sledování, správní a technickou pomoc, jakož i hodnocení, audit a kontrolu, která jsou nezbytná pro provádění společné zemědělské politiky. Tato opatření zahrnují zejména:

(a) opatření nezbytná pro analýzu, řízení, sledování a provádění společné zemědělské politiky a výměnu informací o této politice a opatření zaměřená na zavádění kontrolních systémů a technickou a správní pomoc;

(b) získání družicových snímků Komisí, které jsou nezbytné pro kontroly podle článku 21;

(c) opatření přijatá Komisí prostřednictvím aplikací dálkového průzkumu Země používaných ke sledování zemědělských zdrojů v souladu s článkem 22;

(d) opatření nezbytná pro zachování a rozvoj metod a technických prostředků pro informace, vzájemné propojení, sledování a kontrolu finančního řízení prostředků použitých na financování společné zemědělské politiky;

(e) poskytování informací o společné zemědělské politice v souladu s článkem 47;

(f) studie o společné zemědělské politice a hodnocení opatření financovaných z EZZF a EZFRV, včetně zdokonalování metod hodnocení a výměny informací o praktických postupech;

(g) v případě potřeby výkonné agentury zřízené v souladu s nařízením Rady (ES) č. 58/2003[37] a působící v rámci společné zemědělské politiky;

(h) opatření pro šíření informací, zvyšování informovanosti, podporu spolupráce a výměnu zkušeností na úrovni Unie prováděná v rámci rozvoje venkova, včetně vytváření sítí zúčastněných stran;

(i) opatření nezbytná pro vytváření, registraci a ochranu log v rámci politiky jakosti Unie a pro ochranu práv duševního vlastnictví s ní spojených, jakož i nezbytný vývoj informačních technologií.

Kapitola II Platební agentury a další subjekty

Článek 7 Akreditace platebních agentur a koordinačních subjektů a odnímání akreditace

1.           Platební agentury jsou specializované úřady nebo subjekty členských států pověřené řízením a kontrolou výdajů uvedených v čl. 4 odst. 1 a článku 5.

S výjimkou plateb může být výkon těchto úkolů přenesen na jiné subjekty.

2.           Členské státy jako platební agentury akreditují orgány nebo subjekty, jež splňují akreditační kritéria, která stanoví Komise podle čl. 8 písm. a).

Každý členský stát omezí s ohledem na své ústavní předpisy počet svých akreditovaných platebních agentur na jednu v členském státě, případně na jednu v regionu. Jsou-li platební agentury zřízeny na regionální úrovni, členské státy navíc akreditují platební agenturu na vnitrostátní úrovni pro režimy podpory, které vzhledem ke své povaze musí být řízeny na vnitrostátní úrovni.

3.           Do [1. února] roku následujícího po dotčeném rozpočtovém roce odpovědný pracovník akreditované platební agentury vypracuje:

a)      roční účetní závěrku výdajů uskutečněných při výkonu úkolů svěřených jeho akreditované platební agentuře doprovázenou požadovanými informacemi pro její schválení v souladu s článkem 53;

b)      prohlášení řídicího subjektu o věrohodnosti ohledně úplnosti, přesnosti a pravdivosti účetní závěrky, řádného fungování systémů vnitřní kontroly, zákonnosti a správnosti uskutečněných operací a dodržování zásady řádného finančního řízení;

c)      souhrn výsledků všech dostupných provedených auditů a kontrol, včetně analýzy systematických nebo opakujících se nedostatků a přijatých či plánovaných nápravných opatření.

4.           Je-li akreditováno více platebních agentur, určí členský stát subjekt, dále jen „koordinační subjekt“, který pověří těmito úkoly:

a)      shromažďovat informace, které je třeba poskytnout Komisi, a předávat jí je;

b)      vypracovat souhrnnou zprávu obsahující vnitrostátní přehled všech prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti podle odst. 3 písm. b) a auditních stanovisek k nim podle článku 9;

c)      zajistit, aby byla provedena nápravná opatření, pokud jde o nedostatky obecné povahy, a aby Komise byla informována o následných opatřeních;

d)      podporovat a zajišťovat harmonizované uplatňování právních předpisů Unie.

Koordinační subjekt podléhá zvláštní akreditaci udělené členskými státy, pokud jde o zpracování finančních informací uvedených v prvním pododstavci písm. a).

5.           Pokud akreditovaná platební agentura neplní nebo přestala plnit jedno nebo více akreditačních kritérií stanovených v odstavci 2, členský stát jí akreditaci odejme, nezjedná-li platební agentura nápravu ve lhůtě stanovené s ohledem na závažnost nedostatku.

6.           Platební agentury řídí a zajišťují kontrolu operací spojených s veřejnou intervencí, za kterou jsou odpovědny, a ponechají si celkovou odpovědnost v této oblasti.

Článek 8 Pravomoci Komise

1.           K zajištění řádného fungování systému stanoveného v článku 7 se Komise zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111, pokud jde o:

a)      minimální podmínky akreditace platebních agentur týkající se vnitřního prostředí, kontrolních činností, informací a komunikace, sledování, jakož i pravidel týkajících se procesu udělení a odnětí akreditace;

b)      pravidla týkající se dohledu nad platebními agenturami a postupu pro přezkum jejich akreditace;

c)      minimální podmínky akreditace koordinačních subjektů a pravidla týkající se postupu pro udělení a odnětí akreditace.

2            Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví pravidla týkající se:

a)      povinností platebních agentur, pokud jde o veřejnou intervenci, a obsahu jejich řídících a kontrolních povinností.

b)      fungování koordinačního subjektu a oznamování informací Komisi, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 4.

Prováděcí akty stanovené v prvním pododstavci se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 112 odst. 3.

Článek 9 Certifikační subjekty

1.           Certifikační subjekt je veřejnoprávní nebo soukromoprávní auditní subjekt určený členským státem, který poskytuje stanovisko ohledně prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti týkajícího se úplnosti, přesnosti a pravdivosti roční účetní závěrky platební agentury, řádného fungování jejího systému vnitřní kontroly, zákonnosti a správnosti uskutečněných operací a dodržování zásady řádného finančního řízení.

Je provozně nezávislý na dotčené platební agentuře a orgánu, jenž tuto agenturu akreditoval.

2.           Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví pravidla, pokud jde o status certifikačních subjektů, konkrétní úkoly, včetně kontrol, které musí vykonávat, a osvědčení, zprávy a průvodní dokumenty, které tyto subjekty mají vypracovávat. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 112 odst. 3.

Článek 10 Přípustnost plateb prováděných platebními agenturami

Výdaje uvedené v čl. 4 odst. 1 a v článku 5 mohou být financovány Unií, pouze pokud je uskutečnily akreditované platební agentury.

Článek 11 Platba příjemcům v plné výši

Nestanoví-li právní předpisy Unie výslovně jinak, provádějí se platby týkající se financování podle tohoto nařízení příjemcům v plné výši.

HLAVA III ZEMĚDĚLSKÝ PORADENSKÝ SYSTÉM

Článek 12 Zásada a oblast působnosti

1.           Členské státy zavedou poradenský systém pro příjemce v oblasti obhospodařování půdy a řízení zemědělských podniků (dále jen „zemědělský poradenský systém“) provozovaný jedním či několika určenými subjekty. Určené subjekty mohou být veřejné nebo soukromé.

2.           Zemědělský poradenský systém se týká alespoň:

a)      požadavků podle předpisů v oblasti řízení a norem dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, jak je stanoveno v hlavě VI kapitole I;

b)      zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí, jak je stanoveno v hlavě III kapitole 2 nařízení (EU) č. xxx/xxx [přímé platby] a udržování zemědělských ploch podle čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. xxx/xxx [přímé platby];

c)      požadavků nebo opatření v souvislosti s přizpůsobením se změně klimatu a jejím zmírňováním, biologickou rozmanitostí, ochranou vod, oznamováním chorob zvířat a rostlin a inovacemi, a to přinejmenším tak, jak je stanoveno v příloze I tohoto nařízení;

d)      udržitelného rozvoje hospodářské činnosti malých zemědělských podniků vymezených členskými státy a přinejmenším zemědělských podniků účastnících se režimu pro malé zemědělce podle hlavy V nařízení (EU) č. xxx/xxx [přímé platby].

3.           Zemědělský poradenský systém se také může týkat zejména:

a)      udržitelného rozvoje hospodářské činnosti jiných zemědělských podniků, než podniků uvedených v odst. 2 písm. d);

b)      minimálních požadavků stanovených vnitrostátními právními předpisy podle čl. 29 odst. 3 a čl. 30 odst. 2 nařízení (EU) č. xxx/xxx [rozvoj venkova].

Článek 13 Zvláštní požadavky týkající se zemědělského poradenského systému

1.           Členské státy zajistí, aby poradci v rámci zemědělského poradenského systému byli řádně kvalifikováni a pravidelně školeni.

2.           Členské státy zajistí oddělení poradenství od kontroly. V tomto ohledu a aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům, členské státy zajistí, aby určené subjekty uvedené v článku 12 nesdělovaly žádné osobní nebo jednotlivé informace či údaje, které získají v rámci své poradenské činnosti, jiným osobám, než je příjemce, který spravuje daný zemědělský podnik, s výjimkou případů nesrovnalosti či porušení zjištěných v rámci této poradenské činnosti, pro které právní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní předpisy stanoví povinnost informovat veřejný orgán, zvláště v případě trestného činu.

3.           Příslušný vnitrostátní orgán poskytne příjemci daný seznam určených subjektů, a to případně elektronickou cestou.

Článek 14 Přístup k zemědělskému poradenskému systému

Příjemci mohou dobrovolně využívat zemědělského poradenského systému bez ohledu na to, zda dostávají podporu v rámci společné zemědělské politiky, včetně podpory pro rozvoj venkova.

Členské státy však mohou podle objektivních kritérií určit kategorie příjemců, kteří mají prioritní přístup k zemědělskému poradenskému systému. Členské státy nicméně zajistí, aby byli upřednostněni zemědělci, jejichž přístup k jinému poradenskému systému, než je zemědělský poradenský systém, je nejvíce omezen.

Zemědělský poradenský systém zajistí, aby příjemci měli přístup k poradenství odpovídajícímu konkrétní situaci jejich zemědělského podniku.

Článek 15 Pravomoci Komise

1.           Aby bylo zaručeno řádné fungování zemědělského poradenského systému, zmocňuje se Komise k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111, pokud jde o ustanovení, jež mají za cíl uvedený systém plně zprovoznit. Tato ustanovení se mohou mimo jiné týkat kritérií dostupnosti pro zemědělce.

2.           Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout pravidla pro jednotné provádění zemědělského poradenského systému. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 112 odst. 3.

HLAVA IV FINANČNÍ ŘÍZENÍ FONDŮ

Kapitola I EZZF

Oddíl 1 Financování výdajů

Článek 16 Rozpočtový strop

1.           Roční strop výdajů EZZF tvoří maximální částky stanovené pro tento fond v nařízení (EU) č. xxx/xxx [víceletý finanční rámec].

2.           V případě, že právní předpisy Unie stanoví snížení částky uvedené v odstavci 1, určí Komise prostřednictvím prováděcích aktů čistý zůstatek pro výdaje EZZF na základě údajů uvedených v těchto právních předpisech.

Článek 17 Měsíční platby

1.           Komise poskytuje členským státům rozpočtové prostředky na financování výdajů podle čl. 4 odst. 1 v podobě měsíčních plateb na základě výdajů uskutečněných akreditovanými platebními agenturami v referenčním období.

2.           Do provedení měsíčních plateb Komisí poskytují prostředky nezbytné pro úhradu výdajů podle potřeb svých akreditovaných platebních agentur členské státy.

Článek 18 Způsob provádění měsíčních plateb

1.           Komise provádí měsíční platby za výdaje uskutečněné akreditovanými platebními agenturami v referenčním měsíci, aniž jsou dotčeny prováděcí akty uvedené v článcích 53 a 54.

2.           Měsíční platby ve prospěch členských států se provedou nejpozději třetí pracovní den druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byly výdaje uskutečněny.

Výdaje členských států uskutečněné mezi 1. a 15. říjnem se přičítají k měsíci říjnu. Výdaje uskutečněné mezi 16. a 31. říjnem se přičítají k měsíci listopadu.

3.           Komise prostřednictvím prováděcích aktů určí měsíční platby, které provádí, na základě výkazu výdajů členských států a informací poskytnutých v souladu s čl. 102 odst. 1, přičemž zohlední snížení nebo pozastavení měsíčních plateb uplatněná v souladu s článkem 43 nebo veškeré jiné opravy. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s poradním postupem podle čl. 112 odst. 2.

4.           Komise může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout o doplňkových platbách nebo srážkách. V takových případech je výbor uvedený v čl. 112 odst. 1 informován na svém příštím zasedání.

Článek 19 Správní a osobní náklady

EZZF nepřebírá výdaje související se správními a osobními náklady členských států a příjemců podpory z EZZF.

Článek 20 Výdaje na veřejnou intervenci

1.           Není-li v rámci společné organizace trhů s ohledem na veřejnou intervenci stanovena částka za jednotku, financuje se dané opatření z EZZF na základě paušálních částek jednotných pro Unii, zejména pokud jde o finanční prostředky, které pocházejí z členských států a jsou používány na nákup produktů, hmotné operace v souvislosti se skladováním a případně na zpracování intervenčních produktů.

2.           K zajištění financování výdajů na veřejnou intervenci z EZZF se Komise zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111, pokud jde o:

a)      druh opatření způsobilých pro financování Unií a podmínky jejich úhrady;

b)      podmínky způsobilosti a metody výpočtu na základě údajů skutečně zjištěných platebními agenturami, nebo na základě paušálních částek stanovených Komisí, nebo na základě paušálních nebo nepaušálních částek stanovených právními předpisy v odvětví zemědělství.

3.           Částky uvedené v odstavci 1 stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s poradním postupem podle čl. 112 odst. 2.

Článek 21 Získávání družicových snímků

Seznam družicových snímků nezbytných pro kontroly schválí Komise a členské státy v souladu se specifikacemi vypracovanými každým členským státem.

Komise tyto družicové snímky poskytne zdarma kontrolním subjektům nebo dodavatelům služeb, které tyto subjekty zmocnily k zastupování.

Komise zůstává majitelem těchto snímků a po dokončení práce si je vyžádá zpět. Může rovněž stanovit, že v souvislosti s kontrolou zemědělských ploch pomocí dálkového průzkumu Země mají být vylepšeny postupy a pracovní metody.

Článek 22 Sledování zemědělských zdrojů

Cílem opatření financovaných podle čl. 6 písm. c) je poskytnout Komisi způsob, jak řídit zemědělské trhy Unie v globálním kontextu, zajistit agroekonomické sledování zemědělské půdy a stavu plodin, které umožní vytváření odhadů, zejména pokud jde o výnosy a zemědělskou produkci, sdílet přístup k těmto odhadům v mezinárodním měřítku, jako jsou iniciativy koordinované OSN nebo jinými mezinárodními agenturami, přispívat k transparentnosti světových trhů a zajistit technologické monitorování agrometeorologického systému.

Opatření financovaná podle čl. 6 písm. c) se týkají shromažďování nebo nákupu údajů nezbytných pro provádění a sledování společné zemědělské politiky, včetně údajů získaných ze satelitů a meteorologických údajů, vytváření infrastruktury prostorových údajů a tvorby internetových stránek, provádění specifických studií o klimatických podmínkách a aktualizace agrometeorologických a ekonometrických modelů. Je-li potřeba, tato opatření se provádějí ve spolupráci s laboratořemi a subjekty členských států.

Článek 23 Prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout pravidla týkající se financování podle čl. 6 písm. b) a c), postupu, podle kterého se provedou opatření uvedená v článcích 21 a 22 s cílem splnit zadané cíle, rámce upravujícího získávání, zlepšování a využívání družicových snímků a meteorologických údajů, jakož i platných lhůt. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 112 odst. 3.

Oddíl 2 Rozpočtová kázeň

Článek 24 Dodržování stropu

1.           Rozpočtové prostředky na výdaje EZZF nesmějí během celého rozpočtového procesu a plnění rozpočtu překročit částku uvedenou v článku 16.

U všech právních nástrojů, které navrhne Komise a přijme Evropský parlament a Rada, Rada nebo Komise a které mají vliv na rozpočet EZZF, je dodržována částka uvedená v článku 16.

2.           Stanoví-li právní předpisy Unie pro některý členský stát finanční strop zemědělských výdajů v eurech, jsou mu tyto výdaje následně uhrazeny do výše tohoto stropu stanoveného v eurech s nezbytnými úpravami v důsledku případného použití článku 43.

3.           Vnitrostátní stropy pro přímé platby uvedené v článku 7 nařízení (EU) č. xxx/xxx [přímé platby], opravené s ohledem na úpravy podle článku 25 tohoto nařízení, se pokládají za finanční stropy v eurech.

Článek 25 Finanční kázeň

1.           S cílem zajistit, aby byly dodržovány roční stropy stanovené v nařízení (EU) č. xxx/xxx [víceletý finanční rámec] a určené k financování výdajů souvisejících s trhem a přímých plateb, stanoví se míra úpravy přímých plateb, pokud odhady financování opatření financovaných v rámci uvedeného dílčího stropu pro daný rozpočtový rok naznačují, že platné roční stropy budou překročeny.

2.           Rada jednající na základě návrhu předloženého Komisí nejpozději do 31. března kalendářního roku, pro který se použije úprava uvedená v odstavci 1, stanoví tuto úpravu nejpozději 30. června téhož kalendářního roku.

3.           Není-li míra úpravy stanovena do 30. června daného roku, stanoví ji Komise prostřednictvím prováděcího aktu a bezodkladně informuje Radu. Tento prováděcí akt se přijímá v souladu s poradním postupem podle čl. 112 odst. 2.

4.           Do 1. prosince může Rada na návrh Komise na základě nových informací, které má k dispozici, přizpůsobit míru úpravy přímých plateb stanovenou podle odstavců 2 a 3.

5.           Komise může prostřednictvím prováděcího aktu přijmout podmínky pro prostředky převedené v souladu s čl. [149 odst. 3] nařízení (EU) č. finanční nařízení/xxx za účelem financování výdajů uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s poradním postupem podle čl. 112 odst. 2.

6.           Před použitím tohoto článku se nejprve zváží částka schválená rozpočtovým orgánem pro rezervu pro případ krizí v odvětví zemědělství uvedenou v bodu 14 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení.

Článek 26 Postup pro rozpočtovou kázeň

1.           Spolu s návrhem rozpočtu na rozpočtový rok N předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě svou předpověď na rozpočtové roky N–1, N a N+1.

2.           Ukáže-li se při sestavování návrhu rozpočtu na rozpočtový rok N, že existuje riziko překročení částky uvedené v článku 16 pro rozpočtový rok N, navrhne Komise Evropskému parlamentu a Radě nebo Radě opatření nezbytná k zajištění dodržení uvedené částky.

3.           Kdykoli se Komise domnívá, že existuje riziko překročení částky uvedené v článku 16 a že nemůže v rámci svých pravomocí přijmout dostatečná nápravná opatření, navrhne jiná opatření, aby se zajistilo, že tato částka bude dodržena. Tato opatření přijme Rada na základě čl. 43 odst. 3 Smlouvy nebo Evropský parlament a Rada na základě čl. 43 odst. 2 Smlouvy.

4.           Jestliže žádosti o následnou úhradu ze strany členských států na konci rozpočtového roku N překračují nebo by mohly překročit částku uvedenou v článku 16, Komise:

a)      přihlíží k těmto žádostem v poměru k žádostem podaným členskými státy a v rámci dostupných rozpočtových prostředků a prostřednictvím prováděcích aktů prozatímně stanoví výši plateb na daný měsíc;

b)      nejpozději do 28. února následujícího roku určí situaci všech členských států, pokud jde o financování Unií za předchozí rozpočtový rok;

c)      prostřednictvím prováděcího aktu stanoví celkovou výši financování Unií rozděleného podle členských států na základě jednotné sazby financování Unií a v rámci rozpočtových prostředků dostupných pro měsíční platby;

d)      nejpozději při měsíčních platbách na měsíc březen roku N+1 provede případná vyrovnání mezi členskými státy.

Prováděcí akty stanovené v prvním pododstavci písm. a) a c) se přijímají v souladu s poradním postupem podle čl. 112 odst. 2.

Článek 27 Systém včasného varování

Aby se zajistilo, že rozpočtový strop uvedený v článku 16 nebude překročen, zavede Komise systém měsíčního včasného varování a sledování výdajů EZZF.

Před začátkem každého rozpočtového roku vymezí Komise k tomuto účelu profily měsíčních výdajů případně založené na průměrných měsíčních výdajích za předchozí tři roky.

Komise pravidelně předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vývoji uskutečněných výdajů podle profilů, jež obsahuje také hodnocení očekávaného plnění v daném rozpočtovém roce.

Článek 28 Referenční směnný kurz

1.           Při přijímání návrhu rozpočtu nebo změny návrhu rozpočtu, která se týká zemědělských výdajů, použije Komise k vytvoření odhadů rozpočtových prostředků EZZF průměrný tržní kurz eura vůči dolaru Spojených států amerických za poslední čtvrtletí končící nejméně 20 dnů před přijetím rozpočtového dokumentu Komisí.

2.           Při přijímání návrhu dodatkového a opravného rozpočtu nebo návrhu na změnu tohoto návrhu použije Komise, pokud se tyto dokumenty týkají rozpočtových prostředků na opatření uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. a):

a)      průměrný tržní kurz eura vůči dolaru Spojených států amerických skutečně zaznamenaný na trhu od 1. srpna předchozího rozpočtového roku do konce posledního čtvrtletí končícího nejméně 20 dnů před přijetím rozpočtového dokumentu Komisí, nejpozději však 31. července běžného rozpočtového roku, a

b)      jako předpověď pro zbytek rozpočtového roku průměrný směnný kurz skutečně zaznamenaný za poslední čtvrtletí končící nejméně 20 dnů před přijetím rozpočtového dokumentu Komisí.

Kapitola II EZFRV

Oddíl 1 Obecná ustanovení pro EZFRV

Článek 29 Zamezení dvojímu financování

Aniž je dotčena způsobilost pro podporu podle čl. 30 odst. 2 nařízení (EU) č. rozvoj venkova/xxx, nesmí být výdaje financované v rámci EZFRV financovány z jiných prostředků v rámci rozpočtu EU.

Článek 30 Ustanovení pro všechny platby

1.           V souladu s čl. 67 odst. 1 nařízení (EU) č. zastřešující nařízení/xxx nepřekročí platby příspěvku EZFRV prováděné Komisí podle článku 5 rozpočtové závazky.

Přidělují se nejnovějšímu otevřenému rozpočtovému závazku.

2.           Použije se článek [81] nařízení (EU) č. finanční nařízení/xxx.

Oddíl 2 financování programů rozvoje venkova

Článek 31 Finanční příspěvek z EZFRV

Finanční příspěvek z EZFRV na výdaje programů rozvoje venkova se určí pro každý program v mezích stropů stanovených právními předpisy Unie týkajícími se podpory rozvoje venkova z EZFRV.

Článek 32 Rozpočtové závazky

Pokud jde o rozpočtové závazky Unie týkající se programů rozvoje venkova, použije se článek 66 nařízení (EU) č. zastřešující nařízení/xxx.

Oddíl 3 Finanční příspěvek na programy rozvoje venkova

Článek 33 Ustanovení týkající se plateb pro programy rozvoje venkova

1.           Prostředky nezbytné k financování výdajů uvedených v článku 5 se poskytují členským státům formou předběžného financování, průběžných plateb a platby zůstatku, jak je popsáno v tomto oddíle.

2.           Souhrnná částka platby předběžného financování a průběžných plateb nepřekročí 95 % příspěvku z EZFRV na každý program rozvoje venkova.

Při dosažení stropu 95 % členské státy v souladu s čl. 70 odst. 2 nařízení (EU) č. zastřešující nařízení/xxx i nadále předávají žádosti o platby Komisi.

Článek 34 Předběžné financování

1.           Poté, co Komise přijme rozhodnutí o schválení programu, vyplatí počáteční částku předběžného financování na celé programové období. Tato částka předběžného financování představuje 4 % příspěvku z EZFRV na daný program. V závislosti na dostupnosti rozpočtových prostředků může být rozdělena nejvýše na tři splátky. První splátka představuje 2 % příspěvku z EZFRV na daný program.

2.           Nevzniknou-li žádné výdaje a není-li Komisi do dvaceti čtyř měsíců od vyplacení první splátky předběžného financování zaslán výkaz výdajů pro program rozvoje venkova, vrátí se celková částka vyplacená v rámci předběžného financování Komisi.

3.           Úroky z předběžného financování se přidělují na daný program rozvoje venkova a odečítají se z částky veřejných výdajů uváděné v závěrečném výkazu výdajů.

4.           Částka vyplacená v rámci předběžného financování se vyúčtuje v souladu s postupem uvedeným v článku 53 před uzavřením programu rozvoje venkova.

Článek 35 Průběžné platby

1.           Průběžné platby se provádějí pro jednotlivé programy rozvoje venkova. Vypočítávají se tak, že se sazba spolufinancování jednotlivých opatření použije na potvrzené veřejné výdaje na dané opatření.

2.           Komise provádí průběžné platby podle dostupnosti rozpočtových prostředků za účelem následného uhrazení výdajů vzniklých akreditovaným platebním agenturám při provádění programů.

3.           Jednotlivé průběžné platby provádí Komise s výhradou dodržení těchto povinností:

a)      předání výkazu výdajů podepsaného akreditovanou platební agenturou v souladu s čl. 102 odst. 1 písm. c) Komisi;

b)      nepřekročení celkové částky příspěvku z EZFRV poskytnuté na jednotlivá opatření na celou dobu trvání dotyčného programu;

c)      předání poslední výroční zprávy o pokroku týkající se provádění programu rozvoje venkova Komisi.

4.           Není-li některý z požadavků stanovených v odstavci 3 splněn, informuje Komise co nejrychleji akreditovanou platební agenturu nebo koordinační subjekt, byl-li určen. Jestliže některý z požadavků stanovených v odstavci 3 písm. a) nebo c) nebyl splněn, je výkaz výdajů nepřípustný.

5.           Aniž je dotčen článek 39 a prováděcí akty uvedené v článcích 53 a 54, provede Komise průběžnou platbu do 45 dnů od registrace výkazu výdajů, který splňuje podmínky uvedené v odstavci 3 tohoto článku.

6.           Akreditované platební agentury vyhotoví a předávají Komisi přímo nebo prostřednictvím koordinačního subjektu, pokud byl určen, výkazy průběžných výdajů na programy rozvoje venkova v obdobích stanovených Komisí prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s přezkumným postupem podle čl. 112 odst. 3.

Tyto výkazy výdajů zahrnují výdaje, jež akreditovaným platebním agenturám vznikly během každého dotyčného období. Avšak v případech, kdy výdaje uvedené v čl. 55 odst. 7 nařízení (EU) č. zastřešující nařízení/xxx nemohou být vykázány Komisi v daném období, neboť Komise dosud neschválila změnu programu, je lze vykázat v následných obdobích.

Výkazy průběžných výdajů týkající se výdajů vzniklých od 16. října jsou financovány z rozpočtu na následující rok.

7.           Použije se článek 74 nařízení (EU) č. zastřešující nařízení/xxx.

Článek 36 Platba konečného zůstatku a uzavření programu

1.           Platbu konečného zůstatku provádí Komise podle dostupnosti rozpočtových prostředků po doručení poslední výroční zprávy o pokroku týkající se provádění programu rozvoje venkova na základě platného finančního plánu, roční účetní závěrky za poslední rozpočtový rok provádění daného programu rozvoje venkova a odpovídajícího rozhodnutí o schválení účetní závěrky. Tato účetní závěrka se předkládá Komisi nejpozději šest měsíců po konečném datu způsobilosti výdajů uvedeném v čl. 55 odst. 2 nařízení (EU) č. xxx/xxx [zastřešující nařízení] a týká se výdajů vzniklých platební agentuře do posledního data způsobilosti výdajů.

2.           Konečný zůstatek se převede nejpozději šest měsíců poté, co Komise považuje informace a doklady uvedené v odstavci 1 tohoto článku za přijatelné, a poté, co byla schválena poslední roční účetní závěrka. Částky, které zůstanou přiděleny po platbě konečného zůstatku, Komise zruší nejpozději ve lhůtě šesti měsíců, aniž je dotčen čl. 37 odst. 5.

3.           Není-li ve lhůtě stanovené v odstavci 1 Komisi předána poslední výroční zpráva o pokroku a doklady nezbytné ke schválení účetní závěrky za poslední rok provádění programu, dojde k automatickému zrušení zůstatku v souladu s článkem 37.

Článek 37 Automatické zrušení závazků u programů rozvoje venkova

1.           Komise automaticky zruší každou část rozpočtového závazku na program rozvoje venkova, která nebyla použita na předběžné financování nebo na průběžné platby nebo u níž nebyl Komisi předložen výkaz výdajů splňující požadavky stanovené v čl. 35 odst. 3, pokud jde o výdaje vzniklé do 31. prosince druhého roku následujícího po roce, kdy byl učiněn rozpočtový závazek.

2.           Každá část rozpočtových závazků stále otevřených k poslednímu datu způsobilosti výdajů podle čl. 55 odst. 2 nařízení (EU) č. xxx/xxx [zastřešující nařízení], která nebyla uvedena ve výkazu výdajů nejpozději šest měsíců po tomto datu, se automaticky zruší.

3.           V případě soudního řízení nebo řízení o správním opravném prostředku s odkladným účinkem se přeruší lhůta pro automatické zrušení závazku uvedená v odstavci 1 nebo 2 po dobu uvedeného řízení pro částku odpovídající dotyčným operacím za předpokladu, že Komise obdrží od členského státu nejpozději dne 31. prosince roku N + 2 odůvodněné informace.

4.           Do výpočtu automaticky rušených závazků se nezahrnuje:

a)      ta část rozpočtových závazků, která byla uvedena ve výkazu výdajů, ale jejíž úhrada byla ke dni 31. prosince roku N + 2 Komisí snížena nebo pozastavena;

b)      ta část rozpočtových závazků, která nemohla být vyplacena platební agenturou z důvodu vyšší moci, což vážně ovlivnilo provádění programu rozvoje venkova. Vnitrostátní orgány, které se odvolávají na vyšší moc, musí prokázat její přímé následky na provádění celého programu nebo jeho části.

V případě částky vykazované do konce předcházejícího roku zašlou členské státy do 31. ledna Komisi informace o výjimkách uvedených v prvním pododstavci.

5.           Komise včas uvědomí členský stát, jestliže hrozí automatické zrušení závazku. Komise uvědomí členský stát o částce automaticky zrušeného závazku na základě informací, jež má k dispozici. Členský stát má ode dne obdržení této informace dva měsíce na vyjádření souhlasu s dotyčnou částkou nebo na předložení připomínek. Komise provede automatické zrušení závazku nejpozději devět měsíců po uplynutí poslední lhůty vyplývající z použití odstavců 1 až 3.

6.           V případě automatického zrušení závazku se příspěvek EZFRV na dotyčný program rozvoje venkova pro daný rok snižuje o částku automaticky zrušeného závazku. Členský stát vypracuje revidovaný finanční plán s rozložením částky snížení podpory mezi opatření a předloží jej Komisi ke schválení. Pokud tak neučiní, sníží Komise poměrně částky přidělené na každé opatření.

Oddíl 4 Financování ceny za inovativní, místní spolupráci

Článek 38 Rozpočtové závazky

Rozhodnutí Komise o přijetí seznamu projektů, jimž se uděluje cena za inovativní místní spolupráci, uvedených v čl. 58 odst. 4 nařízení (EU) č. rozvoj venkova/xxx představuje finanční rozhodnutí ve smyslu čl. [75 odst. 2] nařízení (EU) č. finanční nařízení/xxx.

Po přijetí rozhodnutí uvedeného v prvním pododstavci přidělí Komise rozpočtový závazek podle členského státu na celkovou částku cen vyčleněných na projekty v dotyčném členském státě v rámci limitu uvedeného v čl. 51 odst. 2 nařízení (EU) č. rozvoj venkova/xxx.

Článek 39 Platby členským státům

1.           V rámci průběžných plateb podle článku 35 provádí Komise platby s cílem uhradit výdaje vzniklé akreditovaným platebním agenturám při udělování cen uvedených v tomto oddíle v rámci limitů dostupných rozpočtových závazků pro dotyčný členský stát.

2.           Každá platba podléhá předání výkazu výdajů podepsaného akreditovanou platební agenturou v souladu s čl. 102 odst. 1 písm. c) Komisi.

3.           Akreditované platební agentury vyhotoví a předávají Komisi přímo nebo prostřednictvím koordinačního subjektu, pokud byl určen, výkazy výdajů na cenu za inovativní místní spolupráci v obdobích stanovených Komisí prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s přezkumným postupem podle čl. 112 odst. 3.

Tyto výkazy výdajů zahrnují výdaje vzniklé akreditovaným platebním agenturám během každého dotyčného období.

Článek 40 Automatické zrušení závazků u ceny za inovativní, místní spolupráci

Komise automaticky zruší částky uvedené v čl. 38 druhém pododstavci, které nebyly použity na úhradu členským státům, jak je stanoveno v článku 39, nebo u nichž nebyl v souvislosti s výdaji vzniklými do 31. prosince druhého roku následujícího po roce, kdy byl učiněn rozpočtový závazek, Komisi předložen výkaz výdajů splňující podmínky stanovené v uvedeném článku.

Obdobně se použije čl. 37 odst. 3, 4 a 5.

Kapitola III Společná ustanovení

Článek 41 Zemědělský rozpočtový rok

Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení týkající se výkazů výdajů a příjmů v souvislosti s veřejnou intervencí stanovená Komisí podle čl. 48 odst. 7 písm. a), vztahuje se zemědělský rozpočtový rok na výdaje vyplacené a příjmy obdržené a zaúčtované do účetnictví rozpočtu EZZF a EZFRV platebními agenturami, pokud jde o rozpočtový rok „N“ počínající 16. října roku „N–1“ a končící 15. října roku „N“.

Článek 42 Dodržování platebních lhůt

1.           Pokud právní předpisy Unie stanoví platební lhůty, má platba provedená platebními agenturami příjemcům před nejbližším možným termínem pro platby a po nejzazším možném termínu pro platby za následek nepřípustnost plateb pro financování Unií, s výjimkou případů, podmínek a omezení stanovených s ohledem na zásadu proporcionality.

Aby byl finanční dopad přiměřený zpoždění, které je při platbě zjištěno, zmocňuje se Komise k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111, pokud jde o pravidla pro snížení plateb v případě nedodržení platební lhůty.

2.           Nedodrží-li členské státy nejzazší možný termín pro platby, zaplatí příjemcům úrok z prodlení, a to za podpory vnitrostátního rozpočtu.

Článek 43 Snížení a pozastavení měsíčních a průběžných plateb

1.           Dojde-li Komise na základě výkazů výdajů nebo informací uvedených v článku 102 k závěru, že výdaje byly uskutečněny subjekty, jež nejsou akreditovanými platebními agenturami, že platební lhůty nebo finanční stropy stanovené právními předpisy Unie nebyly dodrženy nebo že výdaje jinak nebyly uskutečněny v souladu s pravidly Unie, může poté, co členskému státu umožnila předložit připomínky, na základě rozhodnutí o měsíčních platbách uvedeného v čl. 18 odst. 3 nebo v rámci průběžných plateb uvedených v článku 35 dotyčnému členskému státu snížit nebo pozastavit měsíční nebo průběžné platby.

Pokud výkazy výdajů nebo informace uvedené v článku 102 neumožní Komisi zjistit, že výdaje byly uskutečněny v souladu s pravidly Unie, požádá dotyčný členský stát o poskytnutí doplňujících informací a předložení připomínek ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů. Neodpoví-li členský stát na žádost Komise ve stanovené lhůtě nebo není-li odpověď považována za dostačující nebo prokazuje, že výdaje nebyly uskutečněny v souladu s pravidly Unie, může Komise na základě rozhodnutí o měsíčních platbách uvedeného v čl. 18 odst. 3 nebo v rámci průběžných plateb uvedených v článku 35 dotyčnému členskému státu snížit nebo pozastavit měsíční nebo průběžné platby.

2.           Komise může prostřednictvím prováděcích aktů členskému státu snížit nebo pozastavit měsíční nebo průběžné platby, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)      jedna nebo více základních součástí daného vnitrostátního kontrolního systému neexistuje nebo není účinná z důvodu závažnosti nebo přetrvávání zjištěných nedostatků nebo neoprávněné platby nejsou získávány zpět s nezbytnou pečlivostí;

b)      nedostatky uvedené v písmeně a) jsou trvalé povahy a byly důvodem pro nejméně dva prováděcí akty podle článku 54 o vyloučení výdajů daného členského státu z financování Unií, a

c)      Komise došla k závěru, že daný členský stát není schopen provést nezbytná opatření k bezodkladné nápravě situace.

Prováděcí akty stanovené v prvním pododstavci se přijímají v souladu s poradním postupem podle čl. 112 odst. 2.

Snížení nebo pozastavení se uplatňují na příslušné výdaje uskutečněné platební agenturou, pokud nedostatky trvají po dobu určenou prováděcími akty uvedenými v prvním pododstavci, jež nepřekročí dvanáct měsíců, jež však může být prodloužena na další období nepřekračující dvanáct měsíců, pokud jsou plněny podmínky pro snížení nebo pozastavení. Nejsou-li podmínky plněny, toto období skončí.

Před přijetím prováděcích aktů uvedených v prvním pododstavci Komise o tomto záměru informuje dotyčný členský stát a požádá jej, aby reagoval ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů.

Rozhodnutí o měsíčních platbách uvedených v čl. 18 odst. 3 nebo o průběžných platbách uvedených v článku 35 zohlední prováděcí akty přijaté podle tohoto odstavce.

3.           Snížení a pozastavení podle tohoto článku se použijí v souladu se zásadou proporcionality a nedotýkají se prováděcích aktů uvedených v článcích 53 a 54.

4.           Snížením a pozastavením plateb podle tohoto článku nejsou dotčeny články 17, 20 a 21 nařízení (EU) č. zastřešující nařízení/xxx.

Pozastavení plateb uvedená v článcích 17 a 20 nařízení (EU) č. zastřešující nařízení/xxx se použijí podle postupu stanoveného v odstavci 2 tohoto článku.

Článek 44 Pozastavení plateb v případě pozdního oznámení

Pokud právní předpisy v odvětví zemědělství vyžadují, aby členské státy v konkrétním období předložily informace o počtu provedených kontrol a o jejich výsledku, a členské státy toto období překročí, může Komise pozastavit měsíční platby uvedené v článku 18 nebo průběžné platby uvedené v článku 35, pro které nebyly příslušné statistické informace zaslány včas.

Článek 45 Přidělování účelově vázaných příjmů

1.           Ve smyslu článku [18] nařízení (EU) č. finanční nařízení/xxx se považují za účelově vázané příjmy:

a)      částky, které musí být podle článku 42, článku 53, pokud jde o výdaje v rámci EZZF, článku 54 a 56 včetně souvisejících úroků převedeny do rozpočtu Unie;

b)      částky vybrané nebo získané zpět podle části II hlavy I kapitoly III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. jednotná společná organizace trhů/xxx[38];

c)      částky vybrané v důsledku sankcí v souladu se zvláštními pravidly stanovenými v právních předpisech v odvětví zemědělství, pokud tyto právní předpisy výslovně nestanoví, že členské státy si mohou tyto částky ponechat;

d)      částky odpovídající sankcím uplatněným v souladu s pravidly o podmíněnosti stanovenými v hlavě VI kapitole II, pokud jde o výdaje v rámci EZZF;

e)      jakékoli jistoty, kauce nebo záruky poskytnuté na základě právních předpisů Unie přijatých v rámci společné zemědělské politiky s výjimkou rozvoje venkova, které propadly. Propadlé jistoty složené při vydávání vývozních nebo dovozních licencí nebo v rámci nabídkového řízení, jehož jediným účelem je zajistit, aby uchazeči předkládali vážné nabídky, si však ponechají členské státy.

2.         Částky uvedené v odstavci 1 se převádějí do rozpočtu Unie a v případě opětovného použití se použijí výhradně na financování výdajů z EZZF nebo EZFRV.

3.           Toto nařízení se použije obdobně na účelově vázané příjmy uvedené v odstavci 1.

4.           Pokud jde o EZZF, použijí se články [150 a 151] nařízení (EU) č. finanční nařízení/xxx obdobně na zaúčtování účelově vázaných příjmů uvedených v tomto nařízení.

Článek 46 Vedení oddělených účtů

Každá platební agentura vede oddělené účty pro prostředky zanesené do rozpočtu Unie pro EZZF a EZFRV.

Článek 47 Financování informačních opatření

1.           Cílem poskytování informací financovaného podle čl. 6 písm. e) je zejména pomoci vysvětlovat, provádět a rozvíjet společnou zemědělskou politiku a zvyšovat informovanost veřejnosti o obsahu a cílech této politiky, prostřednictvím informačních kampaní obnovovat důvěru spotřebitelů po krizích, informovat zemědělce a ostatní subjekty činné ve venkovských oblastech, podporovat evropský model zemědělství a objasňovat ho občanům.

Účelem je podávat vnitřně soudržné, objektivní a úplné informace v rámci Unie i mimo ni, aby byl poskytnut celkový obraz této politiky.

2.           Opatření uvedená v odstavci 1 mohou být:

a)      roční pracovní programy nebo jiná konkrétní opatření předložená třetími stranami;

b)      činnosti prováděné z podnětu Komise.

Jsou vyloučena opatření, která vyžadují právní předpisy, nebo opatření, která již jsou financována v rámci jiného opatření Unie.

Komisi mohou při provádění činností uvedených v písmeně b) napomáhat externí odborníci.

Vztahují-li se opatření uvedená v prvním pododstavci na obecné cíle tohoto nařízení, přispějí rovněž ke komunikační činnosti ohledně politických priorit Unie.

3.           Komise každý rok do 31. října zveřejní výzvu k předkládání návrhů, které splňují podmínky stanovené v nařízení (EU) č. finanční nařízení/xxx.

4.           Výboru uvedenému v čl. 112 odst. 1 se oznamují opatření stanovená a přijatá podle tohoto článku.

5.           Komise předloží každé dva roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto článku.

Článek 48 Pravomoci Komise

1.           S cílem zohlednit příjmy, které platební agentury vybírají pro rozpočet Unie při platbách prováděných na základě výkazů výdajů předkládaných členskými státy, se Komise zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111, pokud jde o podmínky, za nichž mají být vyrovnány některé druhy výdajů a příjmů v rámci EZZF a EZFRV.

2.           Aby byla zajištěna řádná správa rozpočtových prostředků zanesených do rozpočtu Unie pro EZZF a EZFRV, zmocňuje se Komise k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111, které stanoví pravidla týkající se oceňování operací v souvislosti s veřejnou intervencí a opatření přijímaná v případě ztráty nebo zkažení produktů v rámci veřejné intervence a určí financované částky.

3.           Aby bylo umožněno spravedlivé rozdělování dostupných rozpočtových prostředků mezi členské státy, nebyl-li do začátku rozpočtového roku přijat rozpočet Unie nebo překročí-li celková částka předběžných závazků hranici stanovenou v čl. [150 odst. 3] nařízení (EU) č. finanční nařízení/xxx, zmocňuje se Komise k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111 tohoto nařízení, pokud jde ustanovení týkající se metody pro závazky a výplatu částek.

4.           Pro ověření soudržnosti údajů sdělených členskými státy a týkajících se výdajů nebo jiných informací stanovených tímto nařízením a pro zajištění dodržování oznamovací povinnosti, jak ji stanoví článek 102, se Komise zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111, pokud jde o podmínky pro snížení nebo pozastavení plateb členským státům s ohledem na výdaje v rámci EZZF a EZFRV.

5.           Aby se zajistilo dodržování zásady proporcionality při použití článku 44, zmocňuje se Komise k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111 týkajících se pravidel pro:

a)      seznam opatření, která spadají pod článek 44;

b)      sazby a období pozastavení plateb podle uvedeného článku;

c)      podmínky pro ukončení pozastavení.

6.           Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit další pravidla týkající se povinnosti stanovené v článku 46 a rovněž zvláštní podmínky vztahující se na informace, které se zanášejí do účtů vedených platebními agenturami. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 112 odst. 3.

7.           Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout pravidla týkající se:

a)      pravidel pro financování a účetnictví intervenčních opatření ve formě veřejného skladování, jakož i pro další výdaje financované z EZZF a EZFRV;

b)      podmínek upravujících provádění automatického rušení závazků;

c)      pravidel pro vyplácení úroků z prodlení příjemcům členskými státy, jak je uvedeno v čl. 42 odst. 2.

Prováděcí akty stanovené v prvním pododstavci se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 112 odst. 3.

Kapitola IV Schvalování účetní závěrky

Oddíl I Obecná ustanovení

Článek 49 Kontroly na místě prováděné Komisí

1.           Aniž jsou dotčeny kontroly prováděné členskými státy na základě vnitrostátních právních a správních předpisů, článku 287 Smlouvy anebo jakákoli kontrola zorganizovaná na základě článku 322 Smlouvy nebo založená na nařízení Rady (ES) č. 2185/96[39], může Komise v členských státech organizovat kontroly na místě s cílem ověřovat zejména:

a)      zda je správní praxe v souladu s pravidly Unie;

b)      zda jsou k dispozici požadované podklady a zda jsou v souladu s operacemi financovanými z EZZF nebo EZFRV;

c)      podmínky, za kterých jsou operace financované z EZZF nebo EZFRV prováděny a kontrolovány.

Osoby pověřené Komisí prováděním kontrol na místě nebo zástupci Komise působící v rámci pravomocí, které jim jsou svěřeny, mají přístup k účetnictví a všem dalším dokladům, jež souvisejí s výdaji financovanými z EZZF nebo EZFRV, včetně dokladů a jejich popisných informací vytvořených nebo obdržených a uchovávaných v elektronické podobě.

Pravomocemi provádět kontroly na místě není dotčeno uplatňování vnitrostátních právních předpisů, jež vyhrazují některé úkony činitelům vnitrostátními předpisy zvlášť určeným. Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení nařízení (ES) č. 1073/1999[40] a (ES) č. 2185/96, neúčastní se osoby pověřené Komisí mimo jiné domovních prohlídek ani úředních výslechů osob podle právních předpisů dotyčného členského státu. Mají však přístup k takto získaným informacím.

2.           Komise s dostatečným předstihem ohlásí kontrolu na místě členskému státu, u něhož nebo na jehož území má být provedena. Zástupci dotyčného členského státu se mohou této kontroly zúčastnit.

Na žádost Komise a se souhlasem členského státu provádějí příslušné orgány tohoto členského státu dodatečné kontroly nebo šetření týkající se operací uvedených v tomto nařízení. Zástupci Komise nebo osoby pověřené Komisí se jich mohou zúčastnit.

K účinnějšímu provádění kontrol může Komise se souhlasem dotyčných členských států požádat o účast orgánů těchto členských států na určitých kontrolách nebo šetřeních.

Článek 50 Přístup k informacím

1.           Členské státy poskytují Komisi veškeré informace nezbytné k řádnému fungování EZZF a EZFRV a přijímají veškerá vhodná opatření usnadňující kontroly, které Komise považuje za užitečné v rámci řízení financování Unií, včetně kontrol na místě.

2.           Členské státy sdělí Komisi na její žádost právní a správní předpisy, které přijaly k provedení aktů Unie týkajících se společné zemědělské politiky, pokud tyto akty mají finanční důsledky pro EZZF nebo EZFRV.

3.           Členské státy poskytují Komisi veškeré informace o zjištěných nesrovnalostech a případech podezření na podvod a o krocích podniknutých za účelem zpětného získání neoprávněných plateb v souvislosti s těmito nesrovnalostmi a podvody podle oddílu III této kapitoly.

Článek 51 Přístup k dokumentům

Akreditované platební agentury shromažďují podklady k provedeným platbám a doklady týkající se provádění správních a fyzických kontrol předepsaných právními předpisy Unie a poskytují tyto doklady a údaje Komisi.

Uchovává-li tyto doklady orgán, který jedná v přenesené pravomoci akreditované platební agentury a který je pověřen schvalováním výdajů, předává tento orgán akreditované platební agentuře zprávy o počtu provedených kontrol, jejich obsahu a opatřeních přijatých na základě jejich výsledků.

Článek 52 Prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla týkající se:

a)           zvláštních povinností, které musí členské státy dodržet v souvislosti s kontrolami stanovenými v této kapitole;

b)           povinnosti spolupracovat, kterou musí členské státy dodržet při provádění článků 49 a 50;

c)           podrobností ohledně oznamovací povinnosti uvedené v čl. 50 odst. 3.

Prováděcí akty stanovené v prvním pododstavci se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 112 odst. 3.

Oddíl II Schvalování

Článek 53 Schvalování účetní závěrky

1.           Před 30. dubnem roku následujícího po daném rozpočtovém roce a na základě informací předaných v souladu s čl. 102 odst. 1 písm. c) Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodne o schválení účetních závěrek akreditovaných platebních agentur. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s poradním postupem podle čl. 112 odst. 2.

2.           Rozhodnutí o schválení účetní závěrky uvedené v odstavci 1 se týká úplnosti, přesnosti a věcné správnosti předložených ročních účetních závěrek. Přijetím tohoto rozhodnutí není dotčeno přijetí dalších rozhodnutí podle článku 54.

Článek 54 Schvalování souladu

1.           Pokud Komise zjistí, že výdaje uvedené v čl. 4 odst. 1 a v článku 5 nebyly uskutečněny v souladu s právními předpisy Unie, a v případě EZFRV v souladu s platnými právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy podle článku 77 nařízení (EU) č. zastřešující nařízení/xxx, rozhodne prostřednictvím prováděcích aktů, které částky mají být vyloučeny z financování Unií. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s poradním postupem podle čl. 112 odst. 2.

2.           Komise posuzuje částky, které mají být vyloučeny z financování, s ohledem na závažnost zjištěného nesouladu. Komise bere v úvahu povahu a závažnost porušení pravidel a finanční újmu, kterou Unie utrpěla.

3.           Před schválením rozhodnutí o zamítnutí financování oznámí Komise písemně výsledky kontrol a dotyčný členský stát písemně oznámí svou odpověď; poté se obě strany pokusí dosáhnout dohody o opatřeních, která mají být přijata.

Není-li dosaženo dohody, může členský stát ve lhůtě čtyř měsíců požádat o zahájení řízení, jehož účelem je smíření stanovisek obou stran. Výsledky řízení budou předmětem zprávy zaslané Komisi, která ji před vydáním rozhodnutí o zamítnutí financování posoudí.

4.           Financování nelze zamítnout ve vztahu:

a)      k výdajům uvedeným v čl. 4 odst. 1 vzniklým více než 24 měsíců předtím, než Komise dotyčnému členskému státu písemně oznámí výsledky kontrol;

b)      k výdajům na víceletá opatření, jež spadají do oblasti působnosti čl. 4 odst. 1 nebo programů uvedených v článku 5, u kterých poslední povinnost pro příjemce vznikla více než 24 měsíců předtím, než Komise dotyčnému členskému státu písemně oznámí výsledky kontrol;

c)      k výdajům na opatření obsažená v programech uvedených v článku 5 jiných než uvedených v písmenu b) tohoto odstavce, pro které platební agentura provedla platbu nebo případně poslední platbu více než 24 měsíců předtím, než Komise dotyčnému členskému státu písemně oznámí výsledky kontrol.

5.           Ustanovení odstavce 4 se nepoužije v případě:

a)      nesrovnalostí uvedených v oddíle III této kapitoly;

b)      vnitrostátních podpor nebo porušení pravidel, v jejichž důsledku bylo zahájeno řízení stanovené v článku 108 nebo 258 Smlouvy;

c)      porušení povinností členských států podle hlavy V kapitoly III tohoto nařízení, pokud Komise písemně oznámí členskému státu výsledky kontrol do 12 měsíců po obdržení zprávy členského státu o výsledcích kontrol dotčených výdajů.

Článek 55 Prováděcí pravomoci

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví prováděcí pravidla týkající se:

a)           schvalování účetní závěrky podle článku 53, pokud jde o opatření přijímaná v souvislosti s přijetím rozhodnutí a jeho provádění, včetně výměny informací mezi Komisí a členskými státy a platných lhůt;

b)           schvalování souladu podle článku 54, pokud jde o opatření přijímaná v souvislosti s přijetím rozhodnutí a jeho provádění, včetně výměny informací mezi Komisí a členskými státy a platných lhůt, jakož i smírčího řízení stanoveného v uvedeném článku, včetně zřízení, povinností, složení a pracovního režimu smírčího subjektu.

Prováděcí akty stanovené v prvním pododstavci se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 112 odst. 3.

Oddíl III Nesrovnalosti

Článek 56 Společná ustanovení

1.           V případě neoprávněných plateb v důsledku nesrovnalosti nebo nedbalosti požádají členské státy příjemce o zpětné získání těchto plateb do jednoho roku od prvního zjištění této nesrovnalosti a odpovídající částky zaznamenají do knihy dlužníků platební agentury.

2.           Nedojde-li ke zpětnému získání plateb do čtyř let od data žádosti o zpětné získání plateb, nebo do osmi let v případě, že zpětné získání je vymáháno u vnitrostátních soudů, nese finanční důsledky toho, že platby nebyly získány zpět, dotyčný členský stát, aniž je dotčen požadavek, že tento členský stát musí pokračovat ve zpětném získávání v souladu s článkem 60.

Je-li v rámci řízení o zpětném získání plateb pravomocným správním nebo soudním aktem stanoveno, že nedošlo k nesrovnalosti, vykáže dotyčný členský stát vůči EZZF a EZFRV jako výdaj finanční zátěž, kterou nesl podle prvního pododstavce.

3.           V řádně odůvodněných případech se členské státy mohou rozhodnout ve zpětném získávání plateb nepokračovat. Toto rozhodnutí může být přijato pouze v těchto případech:

a)      pokud je souhrn vynaložených a odhadovaných nákladů na zpětné získání vyšší než částka, která má být získána zpět, nebo

b)      pokud se ukáže, že zpětné získání není možné z důvodu platební neschopnosti dlužníka nebo osob právně odpovědných za nesrovnalost zjištěné a uznané v souladu s vnitrostátním právem dotyčného členského státu.

Je-li rozhodnutí podle prvního pododstavce tohoto odstavce přijato předtím, než se na dlužnou částku začala vztahovat pravidla uvedená v odstavci 2, nese finanční důsledky toho, že částky nebyly získány zpět, rozpočet Unie.

4.           Členský stát zanese do roční účetní závěrky, která má být předána Komisi v souladu s čl. 102 odst. 1 písm. c) bodem iv), částky, jež ponese podle odstavce 2 tohoto článku. Komise ověří, že k tomu došlo, a provede nezbytné úpravy při přijetí prováděcího aktu podle čl. 53 odst. 1.

5.           Komise může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout, že vyloučí z financování Unií částky připsané k tíži rozpočtu Unie v těchto případech:

a)         pokud členský stát nedodržel lhůty uvedené v odstavci 1;

b)      pokud má ta to, že rozhodnutí nepokračovat ve zpětném získání částek přijaté členským státem podle odstavce 3 není odůvodněné;

c)         pokud má za to, že nesrovnalost nebo neexistence zpětně získaných částek jsou důsledkem nesrovnalosti nebo nedbalosti, které lze přičíst správním orgánům nebo jinému subjektu nebo úřadu členského státu.

Prováděcí akty stanovené v prvním pododstavci se přijímají v souladu s poradním postupem podle čl. 112 odst. 2. Před přijetím těchto prováděcích aktů se použije postup stanovený v čl. 54 odst. 3.

Článek 57 Zvláštní ustanovení pro EZZF

Částky získané zpět v důsledku nesrovnalosti nebo nedbalosti a související úroky se převádějí na platební agentury, jež je zaúčtují jako účelově vázaný příjem EZZF v měsíci, kdy byly skutečně inkasovány.

Při převádění do rozpočtu Unie podle prvního pododstavce si může členský stát ponechat 10 % odpovídajících částek jako paušální úhradu nákladů na zpětné získávání, s výjimkou částek vztahujících se k nesrovnalostem nebo nedbalostem, které lze přičíst správním orgánům nebo jinému subjektu dotyčného členského státu.

Článek 58 Zvláštní ustanovení pro EZFRV

Členské státy provádějí finanční opravy nesrovnalostí a nedbalostí zjištěných v operacích nebo programech rozvoje venkova tak, že úplně nebo částečně zruší dotyčné financování Unií. Členské státy vezmou v úvahu povahu a závažnost zjištěných nesrovnalostí, jakož i úroveň finanční ztráty pro EZFRV.

Zrušené částky financování Unií v rámci EZFRV a částky získané zpět, jakož i související úroky se opětovně přidělí na dotyčný program. Zrušené nebo zpětně získané finanční prostředky Unie však může členský stát opětovně použít pouze na operaci stanovenou v témže programu rozvoje venkova a za předpokladu, že tyto prostředky nejsou opětovně přiděleny na operace, jež byly předmětem finanční opravy. Po uzavření programu rozvoje venkova vrátí členský stát částky získané zpět do rozpočtu Unie.

Článek 59 Přenesené pravomoci

Pro zajištění správného a účinného použití ustanovení o zpětném získávání částek uvedeném v tomto oddíle se Komise zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111, pokud jde o zvláštní povinnosti, které musí členské státy dodržovat.

HLAVA V KONTROLNÍ SYSTÉMY A SANKCE

Kapitola I Obecná pravidla

Článek 60 Ochrana finančních zájmů Unie

1.           Členské státy v rámci společné zemědělské politiky přijmou veškeré právní a správní předpisy a veškerá další opatření nezbytná k zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie, a zejména:

a)      ke kontrole zákonnosti a správnosti operací financovaných z EZZF a EZFRV;

b)      k zajištění účinné ochrany před podvody, především pokud jde o oblasti s vyšší úrovní rizika, přičemž tato ochrana musí mít odrazující účinek, a to s ohledem na náklady a přínos i přiměřenost opatření;

c)      k předcházení nesrovnalostem a podvodům, jejich zjišťování a nápravě;

d)      k ukládání sankcí, jež jsou účinné, odrazující a přiměřené v souladu s právními předpisy Unie nebo případně vnitrostátními právními předpisy, a dle potřeby zahájení soudního řízení za tímto účelem;

e)      ke zpětnému získání neoprávněných plateb a úroku a dle potřeby zahájení soudního řízení za tímto účelem.

2.           Členské státy zavedou účinné řídící a kontrolní systémy, aby zajistily soulad s právními předpisy, jež upravují režimy podpory Unie.

3.           Členské státy informují Komisi o ustanoveních a opatřeních přijatých podle odstavců 1 a 2.

Veškeré podmínky, které členské státy stanoví navíc k podmínkám stanoveným pravidly Unie pro získávání podpory financované z EZZF nebo EZFRV, musí být ověřitelné.

4.           Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout pravidla zaměřená na dosažení jednotného používání odstavců 1 a 2 tohoto článku.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 112 odst. 3.

Článek 61 Obecné zásady kontrol

1.           Pokud není stanoveno jinak, zahrnuje systém stanovený členskými státy v souladu s čl. 60 odst. 2 systematické správní kontroly všech žádostí o podporu a je doplněn o kontroly na místě.

2.           Pokud jde o kontroly na místě, vybere odpovědný orgán z celkového souboru žadatelů kontrolní vzorek, který se případně skládá z namátkové části a z rizikové části, s cílem získat reprezentativní míru chybovosti rovněž se zaměřením na největší chyby.

3.           Odpovědný orgán vypracuje z každé kontroly na místě zprávu.

4.           Je-li to vhodné, provádějí se všechny kontroly na místě stanovené v rámci pravidel Unie pro zemědělské dotace a podporu pro rozvoj venkova zároveň.

Článek 62 Doložka o obcházení

Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení, neposkytuje se žádná výhoda podle právních předpisů v odvětví zemědělství fyzické nebo právnické osobě, o níž je zjištěno, že podmínky nezbytné pro získání těchto výhod byly vytvořeny uměle v rozporu s cíli uvedených právních předpisů.

Článek 63 Slučitelnost režimů podpory pro účely kontrol

Pro účely uplatňování režimů podpory v odvětví vína podle nařízení (EU) č. xxx/xxx [jednotná společná organizace trhů] členské státy zajistí, aby správní a kontrolní postupy uplatňované na tyto režimy byly slučitelné s integrovaným systémem uvedeným v kapitole II této hlavy, pokud jde o tyto prvky:

a)           počítačovou databázi;

b)           systémy identifikace zemědělských pozemků;

c)           správní kontroly.

Postupy umožňují společné fungování nebo výměnu údajů s integrovaným systémem.

Článek 64 Pravomoci Komise týkající se kontrol

1.           Aby se zajistilo správné a účinné uplatňování kontrol a ověřování podmínek způsobilosti účinným, soudržným a nediskriminačním způsobem, který chrání finanční zájmy Unie, zmocňuje se Komise k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111, pokud jde o situace, kdy příjemci nebo jejich zástupci brání provádění kontrol.

2.           Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme nezbytná pravidla s cílem dosáhnout jednotného používání této kapitoly v Unii. Tato pravidla se mohou zejména týkat:

a)      pravidel pro správní kontroly a kontroly na místě, které provádějí členské státy, pokud jde o dodržování povinností, závazků a kritérií způsobilosti plynoucích z použití právních předpisů Unie;

b)      pravidel pro minimální úroveň kontrol na místě nezbytných pro účinné řízení rizik, a rovněž podmínek, za kterých členské musí počet těchto kontrol zvýšit nebo snížit, pokud řídící a kontrolní systémy fungují správně a míra chybovosti se nachází na přijatelné úrovni;

c)      pravidel a způsobů podávání zpráv o provedených kontrolách a ověřování a jejich výsledcích;

d)      orgánů příslušných k provádění kontrol souladu, jakož i obsahu, četnosti a fází uvádění na trh, na něž se tyto kontroly použijí;

e)      pravidel zavádějících další požadavky, pokud jde o celní režimy, zejména jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008[41], jestliže to z důvodu řádné správy systému vyžadují konkrétní potřeby;

f)       pravidel pro zvláštní kontrolní opatření a metody umožňující stanovit obsah tetrahydrokannabinolu, pokud jde o konopí podle článku 38 nařízení (EU) č. xxx/xxx [přímé platby];

g)      systému kontrol schválených mezioborových organizací, pokud jde o bavlnu podle článku 42 nařízení (EU) č. xxx/xxx [přímé platby];

h)      pravidel o měření ploch a pravidel týkajících se kontrol a pravidel upravujících zvláštní finanční postupy pro zlepšení kontrol, pokud jde o víno podle nařízení (EU) č. jednotná společná organizace trhů/xxx;

i)       testů a metod používaných pro stanovení způsobilosti produktů určených pro veřejnou intervenci a soukromé skladování, jakož i používání nabídkových řízení pro veřejnou intervenci a soukromé skladování.

Prováděcí akty stanovené v prvním pododstavci se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 112 odst. 3 nebo podle odpovídajícího článku nařízení (EU) č. xxx/xxx [přímé platby], respektive nařízení (EU) č. xxx/xxx [rozvoj venkova] nebo nařízení (EU) č. xxx/xxx [jednotná společná organizace trhů].

Článek 65 Odnětí, snížení a vyloučení z podpory

1.           Zjistí-li se, že příjemce nedodržuje kritéria způsobilosti nebo závazky týkající se podmínek pro poskytování podpory, jak je stanoveno v právních předpisech v odvětví zemědělství, odejme se podpora zcela nebo zčásti.

2.           Stanoví-li to právo Unie, uvalí členské státy rovněž sankce snížením nebo vyloučením z platby nebo části platby, která byla nebo má být poskytnuta a u níž byla splněna kritéria způsobilosti nebo závazky.

Částka snížení podpory se odstupňuje podle závažnosti, rozsahu, trvání a opakování zjištěného nesouladu a může vést až k úplnému vyloučení z jednoho nebo více režimů podpory nebo podpůrných opatření během jednoho nebo více kalendářních roků.

3.           Částky, na které se vztahuje odnětí uvedené v odstavci 1 a sankce uvedené v odstavci 2, se získají zpět v celkové výši.

Článek 66 Pravomoci Komise týkající se sankcí

1.           K dosažení rovnováhy mezi odrazujícím účinkem poplatků a sankcí ukládaných za nedodržení povinností vyplývajících z použití právních předpisů v odvětví zemědělství na jedné straně a pružným používáním systému na straně druhé se Komise zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111, pokud jde o pravidla a podmínky týkající se:

a)      pozastavení práva účastnit se režimu podpory, vyloučení a pozastavení platby nebo snížení míry podpor, plateb nebo náhrad nebo jakýchkoli jiných sankcí, zejména v případě nedodržení lhůt, nebo pokud produkt, velikost nebo množství není v souladu se žádostí, pokud nedošlo k hodnocení režimu nebo oznámení informací či pokud je nesprávné nebo nebylo oznámeno včas;

b)      snížení platby členským státům, pokud jde o jejich zemědělské výdaje v případě, že nebyly dodrženy lhůty stanovené pro navrácení příspěvku na platbu dávky z přebytku, nebo pozastavení měsíčních plateb v případě, že členské státy nezašlou informace Komisi nebo je nezašlou včas, či pokud jsou informace nesprávné;

c)      další částky, dodatečných poplatků nebo úrokové sazby, která se použije v případě podvodu, nesrovnalosti, nepředložení důkazu o splnění povinnosti, nebo pozdních prohlášení;

d)      podmínek pro skládání, uvolňování a propadnutí jistot, jakož i sazby snížení použité na uvolnění jistot pro náhrady, licence, nabídky, nabídky do nabídkového řízení nebo konkrétní žádosti v případě, že povinnost, na kterou se tato jistota vztahuje, nebyla částečně či zcela splněna;

e)      částek zpětně získaných jako sankce, které si členské státy ponechají;

f)       vyloučení hospodářského subjektu nebo žadatele z veřejné intervence a soukromého skladování, z režimu žádostí o licence nebo z režimu celních kvót v případě podvodu nebo předložení nesprávných informací;

g)      odnětí nebo pozastavení schválení nebo uznání, zejména pokud hospodářský subjekt, organizace producentů, sdružení organizací producentů, seskupení producentů nebo mezioborová organizace nedodržuje či již nesplňuje požadované podmínky, včetně oznamovací povinnosti;

h)      použití vhodných vnitrostátních sankcí vůči hospodářským subjektům zapojeným do výroby nad rámec kvót;

i)       zjevných chyb, vyšší moci nebo mimořádných okolností.

2.           Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme:

a)      postupy a technická kritéria týkající se opatření a sankcí uvedených v odstavci 1, je-li zjištěno nedodržení povinností vyplývajících z použití příslušných právních předpisů;

b)      pravidla a postupy pro zpětné získávání neoprávněných plateb v důsledku použití příslušných právních předpisů.

Prováděcí akty stanovené v prvním pododstavci se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 112 odst. 3 nebo podle odpovídajícího článku nařízení (EU) č. xxx/xxx [přímé platby], respektive nařízení (EU) č. xxx/xxx [rozvoj venkova] nebo nařízení (EU) č. xxx/xxx [jednotná společná organizace trhů].

Článek 67 Jistoty

1.           Pokud to stanoví právní předpisy v odvětví zemědělství, požádají členské státy o složení jistoty, která zaručí splnění povinnosti vyplývající z právních předpisů v odvětví zemědělství.

2.           S výjimkou případů vyšší moci jistota zcela nebo částečně propadá, pokud se konkrétní povinnost nesplní nebo pokud se splní pouze částečně.

3.           Aby se při složení jistoty zajistilo nediskriminační zacházení, rovnost a dodržování proporcionality, zmocňuje se Komise k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111, pokud jde o pravidla pro:

a)      výklad podmínek pro použití odstavců 1 a 2;

b)      odpovědnou stranu v případě nesplnění povinnosti;

c)      zvláštní situace, kdy příslušný orgán může upustit od požadavku na jistotu;

d)      podmínky týkající se skládané jistoty a ručitele;

e)      zvláštní podmínky týkající se jistoty složené v rámci záloh;

f)       základní, vedlejší nebo podřízené požadavky ve vztahu k jistotám, jakož i důsledky porušení těchto požadavků.

4.           Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout pravidla týkající se:

a)      formy jistoty, která má být složena, a postupu pro skládání jistoty, pro její přijetí a nahrazení původní jistoty;

b)      postupů pro uvolnění jistoty;

c)      oznámení, která mají provést členské státy a Komise.

Prováděcí akty stanovené v prvním pododstavci se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 112 odst. 3 nebo podle odpovídajícího článku nařízení (EU) č. xxx/xxx [přímé platby], respektive nařízení (EU) č. xxx/xxx [rozvoj venkova] nebo nařízení (EU) č. xxx/xxx [jednotná společná organizace trhů].

Kapitola II Integrovaný administrativní a kontrolní systém

Článek 68 Oblast působnosti

1.           Každý členský stát zavede a provozuje integrovaný administrativní a kontrolní systém (dále jen „integrovaný systém“).

2.           Integrovaný systém se použije na režimy podpory uvedené v příloze I nařízení (EU) č. xxx/xxx [přímé platby] a na podporu poskytovanou v souladu s čl. 22 odst. 1 písm. a) a b), články 29 až 32, 34 a 35 nařízení xxx/xxx [rozvoj venkova] a případně čl. 28 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) zastřešující nařízení/xxx.

Tato kapitola se však nepoužije na opatření uvedená v čl. 29 odst. 9 nařízení (EU) č. xxx/xxx [rozvoj venkova] ani na opatření podle čl. 22 odst. 1 písm. a) a b) uvedeného nařízení, pokud jde o náklady na zavedení.

3.           Integrovaný systém se také v nezbytném rozsahu použije na kontrolu podmíněnosti, jak je stanoveno v hlavě VI.

Článek 69 Prvky integrovaného systému

1.           Integrovaný systém zahrnuje tyto prvky:

a)      počítačovou databázi;

b)      systém identifikace zemědělských pozemků;

c)      systém identifikace a evidence platebních nároků;

d)      žádosti o podporu;

e)      integrovaný kontrolní systém;

f)       jednotný systém pro zaznamenávání identity každého příjemce podpory uvedené v čl. 68 odst. 2, který předloží žádost o podporu nebo žádost o platbu.

2.           Integrovaný systém zahrnuje případně systém pro identifikaci a evidenci zvířat zavedený v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000[42] a nařízením Rady (ES) č. 21/2004[43].

3.           Aniž je dotčena odpovědnost členských států za zavedení a používání integrovaného systému, může Komise využít služeb specializovaných subjektů nebo osob, aby usnadnila zavedení, sledování a využívání integrovaného systému, zejména s cílem poskytnout na požádání technické rady příslušným orgánům členských států.

Článek 70 Počítačová databáze

1.           Do počítačové databáze se pro každého příjemce podpory uvedené v čl. 68 odst. 2 zaznamenávají údaje získané ze žádostí o podporu a ze žádostí o platbu.

Tato databáze zejména umožní přístup prostřednictvím příslušného orgánu členského státu k údajům za kalendářní nebo hospodářské roky od roku 2000. Rovněž umožní přímý a bezprostřední přístup k údajům za alespoň pět předchozích po sobě následujících kalendářních roků.

2.           Členské státy mohou vytvářet decentralizované databáze pod podmínkou, že tyto databáze, jakož i administrativní postupy pro evidenci a zpřístupňování údajů budou upraveny stejně pro celé území členského státu a budou vzájemně slučitelné, aby bylo možné provádět křížové kontroly.

Článek 71 Systém identifikace zemědělských pozemků

Systém identifikace zemědělských pozemků je vytvořen na základě map a dokumentů evidence pozemků nebo dalších kartografických údajů. Využívá se postupů počítačového zeměpisného informačního systému zahrnujících letecké nebo družicové snímky se stejnými standardy, které zaručují přesnost rovnající se alespoň přesnosti kartografie v měřítku 1:5 000.

Článek 72 Systém identifikace a evidence platebních nároků

1.           Systém identifikace a evidence platebních nároků umožňuje ověřování nároků a křížové kontroly s žádostmi o podporu a systémem identifikace zemědělských pozemků.

2.           Systém uvedený v odstavci 1 musí prostřednictvím příslušného orgánu členského státu umožnit přímý a bezprostřední přístup k údajům přinejmenším za poslední čtyři po sobě následující kalendářní roky.

Článek 73 Žádosti o podporu a žádosti o platbu

1.           Příjemce podpory uvedené v čl. 68 odst. 2 předkládá každý rok žádost o přímé platby pro příslušnou plochu, resp. žádost o platbu pro příslušná opatření pro rozvoj venkova týkající se zvířat, ve které případně uvede:

a)      všechny zemědělské pozemky zemědělského podniku a nezemědělské plochy, pro které je požadována podpora podle čl. 68 odst. 2;

b)      platební nároky ohlášené k aktivaci;

c)      veškeré další informace stanovené v tomto nařízení nebo vyžadované pro účely provádění příslušných právních předpisů v odvětví zemědělství nebo vyžadované dotyčným členským státem.

Pokud jde o platby na plochu, určí každý členský stát minimální rozlohu zemědělských pozemků, které mohou být předmětem žádosti. Minimální rozloha však nesmí překročit 0,3 ha.

Odchylně od prvního pododstavce písm. a) mohou členské státy rozhodnout, že zemědělec, který nepožádá o přímou platbu na plochu, nemusí ohlásit své zemědělské pozemky v případě, kdy celková rozloha nepřekročí jeden hektar. Zemědělec však ve své žádosti uvede, že disponuje zemědělskými pozemky, a na žádost příslušných orgánů uvede jejich polohu.

2.           Členské státy poskytnou, mimo jiné elektronickou cestou, předem stanovené tiskopisy na základě ploch určených v předcházejícím roce, jakož i grafické dokumenty uvádějící polohu těchto ploch. Členský stát může rozhodnout, že žádost o podporu má obsahovat pouze změny ve vztahu k žádosti o podporu podané v předcházejícím roce. Pokud však jde o režim pro malé zemědělce uvedený v hlavě V nařízení (EU) č. přímé platby/xxx, poskytuje se tato možnost všem dotyčným zemědělcům.

3.           Členský stát může rozhodnout, že jednotná žádost o podporu zahrnuje několik režimů podpor nebo všechny režimy podpor a opatření uvedené v článku 68, nebo jiné režimy podpor a opatření.

Článek 74 Systém identifikace příjemců

Jednotný systém pro záznam totožnosti každého příjemce podpory uvedené v čl. 68 odst. 2 zaručí, aby všechny žádosti o podporu a žádosti o platbu podané jedním příjemcem mohly být jako takové identifikovány.

Článek 75 Ověřování podmínek způsobilosti a snížení

1.           V souladu s článkem 61 členské státy prostřednictvím platebních agentur nebo jimi pověřených subjektů provádějí správní kontroly žádostí o podporu s cílem ověřit podmínky způsobilosti pro podporu. Tyto kontroly doplňují kontroly na místě.

2.           Pro účely kontrol na místě vypracují členské státy plán výběru zemědělských podniků a/nebo příjemců.

3.           Členské státy mohou pro provádění kontroly zemědělských pozemků na místě využívat techniky dálkového průzkumu Země a globální družicový navigační systém (GNSS).

4.           V případě nedodržení podmínek způsobilosti se použije článek 65.

Článek 76 Platby příjemcům

1.           Platby v rámci režimů podpory a opatření uvedených v čl. 68 odst. 2 se provádějí v období od 1. prosince do 30. června následujícího kalendářního roku.

Platby se v tomto období provádějí až ve dvou splátkách.

Členské státy však mohou do 1. prosince, avšak ne před 16. říjnem, vyplácet zálohy až do výše 50 %, pokud jde o přímé platby, a 75 % na podporu poskytnutou v rámci rozvoje venkova podle čl. 68 odst. 2.

2.           Platby uvedené v odstavci 1 se neprovedou, dokud nebude dokončeno ověření podmínek způsobilosti, které podle článku 75 provádějí členské státy.

Článek 77 Přenesené pravomoci

1.           Aby se zajistilo provádění integrovaného systému stanoveného v této kapitole účinným, soudržným a nediskriminačním způsobem, který chrání finanční zájmy Unie, zmocňuje se Komise k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111, pokud jde o:

a)      konkrétní definice potřebné pro harmonizované provádění integrovaného systému;

b)      pravidla týkající se dalších opatření přijímaných členskými státy v zájmu řádného uplatňování této kapitoly a zároveň úpravu týkající se vzájemné pomoci potřebné mezi členskými státy.

2.           Aby se zajistilo správné rozdělování finančních prostředků vyplývajících ze žádostí o podporu stanovených v článku 73 oprávněným příjemcům a umožnilo ověření splnění souvisejících povinností příjemci, stanoví Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111:

a)      pravidla pro minimální velikost zemědělských vykazovaných pozemků za účelem snížení administrativní zátěže příjemců a orgánů;

b)      ustanovení nezbytná pro harmonizovanou definici základu pro výpočet podpory, včetně pravidel týkajících se některých případů, kdy plochy, na které lze poskytnout podporu, zahrnují krajinné prvky nebo stromy;

c)      odchylku od nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 [ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny][44] s cílem chránit práva příjemců na platby v případě, že konečné datum pro podání žádostí nebo změn připadne na státní svátek, sobotu nebo neděli;

d)      maximální prodlení a snížení při tomto prodlení v případě opožděné žádosti o platbu nebo o přiznání nároků.

3.           Pro zajištění toho, aby výpočet a uplatnění zamítnutí, snížení, vyloučení a zpětného získání byly prováděny podle zásady stanovené v článku 65 a zároveň účinným, soudržným a nediskriminačním způsobem chránícím finanční zájmy Unie, se Komise zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111, pokud jde o:

(a) ustanovení týkající se zamítnutí, snížení, vyloučení v souvislosti se správností a úplností údajů uvedených v žádosti, jako je ohlášení větších ploch nebo většího počtu zvířat či neohlášení ploch, a týkající se rovněž nedodržení kritérií způsobilosti nebo závazků souvisejících s podmínkami pro poskytování podpory;

(b) ustanovení k zajištění harmonizovaného a přiměřeného nakládání s úmyslnými nesrovnalostmi, méně závažnými chybami, kumulací snížení a souběžným uplatňováním různých snížení;

(c) pravidla o neuplatňování zamítnutí, snížení a vyloučení v určitých případech, která zajistí proporcionalitu při uplatňování snížení;

(d) pravidla pro zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek podpory a neoprávněně přiznaných platebních nároků.

Článek 78 Prováděcí pravomoci

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví:

a)           základní rysy, definice a požadavky na kvalitu počítačové databáze podle článku 70;

b)           základní rysy, definice a požadavky na kvalitu systému identifikace zemědělských pozemků stanoveného v článku 71 a systému identifikace příjemců stanoveného v článku 74;

c)           základní rysy, definice a požadavky na kvalitu systému identifikace a evidence platebních nároků podle článku 72;

d)           pravidla týkající se žádosti o podporu a žádostí o platby podle článku 73 a žádosti o platební nároky, včetně konečného data pro podávání žádostí, požadavků na minimální údaje, které mají být v žádosti uvedeny, ustanovení o změnách nebo zpětvzetí žádostí o podporu, výjimky z požadavku předkládat žádost o podporu a ustanovení, která členskými státům umožní použít zjednodušené postupy nebo napravit zjevné chyby;

e)           pravidla pro provádění kontrol za účelem ověření, zda jsou dodržovány povinnosti a zda jsou údaje uvedené v žádosti o podporu nebo v žádosti o platbu správné a úplné;

f)            technické definice pro účely jednotného provádění této kapitoly;

g)           pravidla pro převádění zemědělských podniků provázené převodem povinností týkajících se způsobilosti pro dotyčnou podporu, které je třeba splnit;

h)           pravidla pro výplatu záloh podle článku 76.

Prováděcí akty stanovené v prvním pododstavci se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 112 odst. 3 nebo podle odpovídajícího článku nařízení (EU) č. xxx/xxx [přímé platby], respektive nařízení (EU) č. xxx/xxx [rozvoj venkova].

Kapitola III Kontrola operací

Článek 79 Oblast působnosti a definice

1.           Tato kapitola stanoví zvláštní pravidla pro kontrolu obchodní dokumentace subjektů nebo jejich zástupců (dále jen „podniky“), které přijímají nebo provádějí platby, jež se přímo nebo nepřímo vztahují k systému financování z EZZF, za účelem zjištění, zda byly operace tvořící součást systému financování z EZZF skutečně a řádně provedeny.

2.           Tato kapitola se nepoužije na opatření, na něž se vztahuje integrovaný systém uvedený v kapitole II této hlavy.

3.           Pro účely této kapitoly se použijí tyto definice:

a)      „obchodní dokumentací“ se rozumí všechny účetní knihy, evidence, záznamy a související podpůrné dokumenty, účetnictví, záznamy o produkci a jakosti a korespondence související s obchodní činností podniku, jakož i obchodní údaje v jakékoli podobě včetně elektronické, pokud tyto dokumenty a údaje souvisejí přímo anebo nepřímo s operacemi uvedenými v odstavci 1;

b)      „třetí osobou“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má přímý nebo nepřímý vztah k operacím prováděným v rámci systému financování z EZZF.

Článek 80 Kontrola ze strany členských států

1.           Členské státy provádějí systematické kontroly obchodní dokumentace podniků s přihlédnutím k povaze operací, jichž se kontrola týká. Členské státy zajistí, aby výběr podniků ke kontrole poskytoval nejlepší záruku účinnosti opatření pro předcházení nesrovnalostem a jejich zjišťování. Výběr přihlíží mimo jiné k finančnímu významu podniků v daném systému a k ostatním rizikovým faktorům.

2.           Ve vhodných případech se kontrola uvedená v odstavci 1 rozšíří i na fyzické a právnické osoby, s nimiž jsou podniky ve spojení, a na všechny další fyzické a právnické osoby, které mohou mít zájem na sledování cílů stanovených v článku 81.

3.           Kontrolou prováděnou podle této kapitoly nejsou dotčeny kontroly uskutečňované podle článků 49 a 50.

Článek 81 Předmět kontroly

1.           Přesnost základních údajů podrobených kontrole je ověřována křížovými kontrolami, případně včetně porovnání s obchodní dokumentací třetích osob, jejichž počet je dostatečný s ohledem na úroveň rizika a které zahrnují:

a)      porovnávání s obchodní dokumentací dodavatelů, zákazníků, dopravců a jiných třetích osob;

b)      případně fyzické kontroly množství a povahy zásob;

c)      porovnání s účetnictvím finančních toků předcházejících příslušným operacím prováděným v rámci systému financování z EZZF nebo po nich následujících a

d)      prověrky vedení účetnictví nebo záznamů o finančních pohybech, ze kterých v době provádění kontroly vyplývá, že dokumentace, kterou má platební agentura k dispozici jako doklad výplaty podpor ve prospěch příjemce, je správná.

2.           Mají-li podniky zejména povinnost vést zvláštní účetnictví týkající se zásob v souladu s předpisy Unie nebo vnitrostátními předpisy, zahrne kontrola tohoto účetnictví, je-li to vhodné, porovnání s obchodní dokumentací a případně se skutečným stavem zásob.

3.           Při výběru operací ke kontrole se plně přihlíží k existující úrovni rizika.

Článek 82 Přístup k obchodní dokumentaci

1.           Osoby odpovědné za chod podniků nebo třetí osoba zajistí, aby byla úředníkům pověřeným prováděním kontroly anebo osobám k tomu zmocněným předána veškerá obchodní dokumentace a doplňující informace. Elektronicky uchovávané údaje se poskytují na vhodném nosiči.

2.           Úředníci pověření prováděním kontroly anebo osoby k tomu zmocněné si mohou vyžádat předání výtahů nebo kopií dokumentace uvedené v odstavci 1.

3.           Pokud je v průběhu kontroly prováděné podle této kapitoly obchodní dokumentace uchovávaná podnikem shledána nepřiměřenou pro účely kontroly, je podnik požádán, aby v budoucnu vedl dokumentaci podle pokynů členského státu příslušného ke kontrole, aniž jsou dotčeny povinnosti vymezené v ostatních nařízeních týkajících se této oblasti.

Členské státy určí den, od nějž musí být záznamy vedeny.

Pokud se veškerá obchodní dokumentace, která má být předmětem kontroly prováděné na základě této kapitoly, nebo její část nachází v podniku téže obchodní skupiny, téhož partnerství nebo téhož sdružení podniků řízených na jednotném základě s kontrolovaným podnikem bez ohledu na to, zda se nachází na území Unie nebo mimo ně, je kontrolovaný podnik povinen danou dokumentaci poskytnout úředníkům pověřeným provedením kontroly, a to na místě a v den, které určí členský stát příslušný k provedení kontroly.

4.           Členské státy zajistí, aby úředníci pověření prováděním kontroly byli oprávněni zabavit nebo dát zabavit obchodní dokumentaci. Toto právo je třeba vykonávat v řádném souladu s odpovídajícími vnitrostátními předpisy a není jím dotčeno použití předpisů trestního řízení o zajištění dokumentů.

Článek 83 Vzájemná pomoc

1.           Členské státy si navzájem poskytují pomoc při provádění kontroly uvedené v této kapitole v těchto případech:

a)      jsou-li podnik nebo třetí osoba usazeny v jiném členském státě, než ve kterém byla anebo měla být vyplacena nebo obdržena dotyčná částka;

b)      jsou-li podnik nebo třetí osoba usazeny v jiném členském státě, než ve kterém se nachází daná dokumentace a informace nezbytné k provedení kontroly.

Komise může koordinovat společné činnosti zahrnující vzájemnou pomoc mezi dvěma nebo více členskými státy.

2.           V průběhu prvních tří měsíců následujících po rozpočtovém roce EZZF, v němž byla provedena platba, zašlou členské státy Komisi seznam podniků usazených ve třetí zemi, pro něž byla nebo měla být vyplacena nebo obdržena částka v tomto členském státě.

4.           Požadují-li se v jiném členském státě doplňující informace jako součást kontroly podniku v souladu s článkem 80, a zejména křížových kontrol prováděných v souladu s článkem 81, je možné podat zvláštní žádosti o kontrolu s uvedením důvodů. Přehled těchto zvláštních žádostí se čtvrtletně zasílá Komisi, a to do jednoho měsíce po uplynutí každého čtvrtletí. Komise může požadovat předložení kopií jednotlivých žádostí.

Žádosti o kontrolu se vyhoví do šesti měsíců od jejího obdržení; výsledky kontroly jsou neprodleně sděleny dožadujícímu členskému státu a Komisi. Sdělení se zasílá Komisi čtvrtletně, a to do jednoho měsíce po uplynutí každého čtvrtletí.

Článek 84 Tvorba programu

1.           Členské státy vypracují programy kontrol, které budou prováděny v souladu s článkem 80 v průběhu následujícího kontrolního období.

2.           Do 15. dubna každého roku sdělí členské státy Komisi svůj program uvedený v odstavci 1 a blíže určí:

a)      počet podniků, v nichž bude provedena kontrola, a jejich rozčlenění podle odvětví s ohledem na související částky;

b)      kritéria sledovaná při vypracování programu.

3.           Programy vypracované členskými státy a sdělené Komisi provádějí členské státy, pokud k nim Komise ve lhůtě osmi týdnů nepodá připomínky.

4.           Odstavec 3 se použije obdobně na změny programu provedené členskými státy.

5.           Komise si může v kterékoli fázi vyžádat zařazení určité kategorie podniků do programu kontrol členského státu.

6.           Podniky, které obdržely nebo vyplatily méně než 40 000 EUR, jsou kontrolovány podle této kapitoly pouze na základě kritérií, které uvedou členské státy ve svém ročním programu uvedeném v odstavci 1 anebo Komise v jakémkoliv návrhu na změnu tohoto programu.

Článek 85 Zvláštní úřady

1.           V každém členském státě je zvláštní úřad pověřen sledováním uplatňování této kapitoly. Tyto úřady jsou zejména pověřeny:

a)      prováděním kontrol stanovených v této kapitole úředníky přímo zaměstnanými tímto zvláštním úřadem nebo

b)      koordinací a obecným dohledem nad kontrolami prováděnými úředníky zaměstnanými jinými úřady.

Členské státy mohou rovněž stanovit, aby kontroly prováděné podle této kapitoly byly rozděleny mezi zvláštní úřady a jiné vnitrostátní úřady, pokud zvláštní úřad zajišťuje jejich koordinaci.

2.           Úřad nebo úřady pověřené uplatňováním této kapitoly musí být organizovány tak, aby byly nezávislé na úřadech anebo odděleních úřadů pověřených platbami a předběžnou kontrolou.

3.           Pro zajištění řádného uplatňování této kapitoly přijme zvláštní úřad uvedený v odstavci 1 veškerá nezbytná opatření a dotyčný členský stát mu svěří veškeré pravomoci nezbytné k výkonu úkolů uvedených v této kapitole.

4.           Členské státy přijmou přiměřená opatření umožňující potrestání fyzických anebo právnických osob, které neplní své povinnosti vyplývající z této kapitoly.

Článek 86 Podávání zpráv

1.           Před 1. lednem roku následujícího po kontrolním období zašlou členské státy Komisi podrobnou zprávu o uplatňování této kapitoly.

2.           Členské státy a Komise si pravidelně vyměňují názory na uplatňování této kapitoly.

Článek 87 Přístup Komise k informacím a kontrolám na místě

1.           V souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy mají zástupci Komise přístup ke všem dokumentům vypracovaným v souvislosti s kontrolami prováděnými podle této kapitoly nebo v jejich důsledku, jakož i ke shromážděným údajům, včetně údajů uložených v informačních systémech. Tyto údaje jsou na požádání poskytnuty na vhodném nosiči.

2.           Kontroly uvedené v článku 80 provádějí úředníci členských států. Úředníci Komise se mohou těchto kontrol účastnit. Nemohou však vykonávat kontrolní pravomoci vnitrostátních úředníků. Mají však přístup do týchž prostor a k téže dokumentaci jako úředníci členských států.

3.           Probíhají-li kontroly podle v článku 83, mohou být úředníci členského státu, který o kontrolu požádal, přítomni se souhlasem dožádaného členského státu při kontrolách prováděných v dožádaném členském státě a mohou mít přístup do týchž prostor a k téže dokumentaci jako úředníci tohoto členského státu.

Úředníci žádajícího členského státu přítomní při provádění kontrol v dožádaném členském státě jsou vždy schopni prokázat svou úřední způsobilost. Kontrolu však vždy provádějí úředníci dožádaného členského státu.

4.           Aniž jsou dotčena ustanovení nařízení (ES) č. 1073/99 a (ES) č. 2185/96, pokud vnitrostátní předpisy o trestním řízení vyhrazují některé úkony úředníkům zvlášť určeným vnitrostátními právními předpisy, úředníci Komise ani úředníci členského státu uvedení v odstavci 3 se těchto úkonů neúčastní. V žádném případě se neúčastní domovních prohlídek a formálních výslechů osob, které jsou prováděny na základě trestního práva daného členského státu. Mají však přístup k takto získaným informacím.

Článek 88 Pravomoci Komise

1.           S cílem vyloučit z použití této kapitoly opatření, jež jsou svou povahou nevhodná pro následné kontroly prostřednictvím kontroly obchodní dokumentace, se Komise zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111, které stanoví seznam ostatních opatření, na něž se tato kapitola nevztahuje, a upraví mez 40 000 EUR uvedenou v čl. 84 odst. 6.

2.           Komise případně prostřednictvím prováděcích aktů přijme ustanovení zajišťující jednotné používání tohoto nařízení v Unii, zejména pokud jde o:

a)      provádění kontrol uvedených v článku 80, pokud jde o výběr podniků, počet a termíny kontrol;

b)      uchovávání obchodní dokumentace a druhy uchovávaných dokumentů nebo zaznamenávaných údajů;

c)      vykonávání a koordinaci společných činností uvedených v čl. 83 odst. 1;

d)      podrobnosti a specifikace týkající se obsahu, formy a způsobu podávání žádostí, obsahu, formy a způsobu oznamování, podávání a výměny informací požadovaných v rámci této kapitoly;

e)      podmínky a způsoby zveřejnění nebo konkrétní pravidla a podmínky rozšíření nebo zpřístupnění informací potřebných v rámci tohoto nařízení Komisí příslušným orgánům členských států;

f)       odpovědnost zvláštních úřadů uvedených v článku 85;

g)      obsah zpráv uvedených v článku 86.

Prováděcí akty stanovené v prvním pododstavci se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 112 odst. 3.

Kapitola IV Jiná ustanovení o kontrolách

Článek 89 Jiné kontroly týkající se tržních opatření

1.           Členské státy přijmou opatření k zajištění toho, aby produkty uvedené v příloze I nařízení (EU) č. xxx/xxx [jednotná společná organizace trhů], které nejsou označeny v souladu s ustanoveními uvedeného nařízení, nebyly uvedeny na trh či aby z něj byly staženy.

2.           Aniž jsou dotčeny jakékoli zvláštní předpisy, které může Komise přijmout, podléhá dovoz produktů uvedených v čl. 129 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) č. xxx/xxx [jednotná společná organizace trhů] do Unie kontrolám, které určí, zda jsou plněny podmínky podle odstavce 1 uvedeného článku.

3.           Členské státy provádějí na základě analýzy rizik kontroly s cílem ověřit, zda jsou produkty uvedené v příloze I nařízení (EU) xxx/xxx [jednotná společná organizace trhů] v souladu s pravidly stanovenými v části II hlavě II kapitole I oddíle I nařízení (EU) č. xxx/xxx [jednotná společná organizace trhů] a případně uplatní správní sankce.

4.           S cílem chránit finanční prostředky Unie a identitu, původ a jakost vína Unie se Komise zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111, pokud jde o:

a)      zřízení databanky analytických údajů o izotopech, která napomůže zjišťování podvodů a která bude vytvořena na základě vzorků shromážděných členskými státy, a pravidla pro vlastní databanky členských států;

b)      pravidla o kontrolních subjektech a vzájemné pomoci mezi nimi;

c)      pravidla o společném využití zjištění členských států;

d)       pravidla pro uplatňování sankcí v případě mimořádných okolností.

Článek 90 Kontroly týkající se označení původu a zeměpisných označení

1.           Členské státy podniknou všechny potřebné kroky k tomu, aby zabránily neoprávněnému používání chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, jak je uvedeno v nařízení (EU) č. xxx/xxx [jednotná společná organizace trhů].

2.           Členské státy určí příslušný orgán odpovědný za kontroly povinností stanovených v části 2 hlavě II kapitole I oddíle II nařízení (EU) č. xxx/xxx [jednotná společná organizace trhů] v souladu s kritérii stanovenými v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004[45] a zajistí, aby hospodářské subjekty, jež tyto povinnosti dodržují, měly nárok na účast v systému kontrol.

3.           Roční ověření souladu se specifikací produktu během výroby a během úpravy vína nebo po něm v rámci Unie zajistí příslušný orgán uvedený v odstavci 2 nebo jeden či více kontrolních subjektů ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 5 nařízení (ES) č. 882/2004, které fungují jako subjekt pro certifikaci produktu v souladu s kritérii stanovenými v článku 5 uvedeného nařízení.

4.           Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme:

a)      sdělení, která mají členské státy předkládat Komisi;

b)      pravidla pro orgán odpovědný za ověřování souladu se specifikací produktu, včetně případů, kdy se zeměpisná oblast nachází ve třetí zemi;

c)      opatření, jež mají členské státy provést s cílem zabránit neoprávněnému používání chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení;

d)      kontroly a ověření prováděné členskými státy, včetně testování.

Prováděcí akty stanovené v prvním pododstavci se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 112 odst. 3 nebo podle odpovídajícího článku nařízení (EU) č. xxx/xxx [jednotná společná organizace trhů].

HLAVA VI PODMÍNĚNOST

Kapitola I Oblast působnosti

Článek 91 Obecná zásada

1.           Pokud příjemce uvedený v článku 92 u zemědělského podniku nedodržuje podmínky podmíněnosti stanovené v článku 93, uvalí se na tohoto příjemce sankce.

2.           Sankce uvedená v odstavci 1 se použije, pouze pokud:

a)      nesoulad vyplývá z jednání nebo opominutí, které lze přímo připsat dotyčnému příjemci;

b)      nesoulad souvisí se zemědělskou činností příjemce a

c)      jedná se o plochu zemědělského podniku příjemce.

Tato sankce se však neuplatní na lesní oblasti, pokud není požadována podpora pro dotyčnou oblast v souladu s čl. 22 odst. 1 písm. a) a články 31 a 35 nařízení (EU) č. xxx/xxx [rozvoj venkova].

3.           Pro účely této hlavy se „zemědělským podnikem“ rozumí všechny produkční jednotky a plochy spravované příjemcem uvedeným v článku 92, které se nacházejí na území stejného členského státu.

Článek 92 Dotčení příjemci

Článek 91 se vztahuje na příjemce, kteří získávají přímé platby podle nařízení (EU) č. xxx/xxx [přímé platby], platby podle článků 44 a 45 nařízení (EU) č. xxx/xxx [jednotná společná organizace trhů] a roční prémie podle čl. 22 odst. 1 písm. a) a b), článků 29 až 32, 34 a 35 nařízení (EU) č. xxx/xxx [rozvoj venkova].

Článek 91 se však nevztahuje na příjemce, kteří se účastní režimu pro malé zemědělce podle hlavy V nařízení (EU) č. xxx/xxx [přímé platby], a na příjemce, kteří získávají podporu podle čl. 29 odst. 9 nařízení (EU) č. rozvoj venkova/xxx.

Článek 93 Pravidla podmíněnosti

Pravidla podmíněnosti tvoří povinné požadavky na hospodaření podle právních předpisů Unie a normy pro dobrý zemědělský a environmentální stav půdy stanovené na vnitrostátní úrovni a uvedené v příloze II, jež se týkají těchto oblastí:

a)           životního prostředí, změny klimatu a dobrého zemědělského stavu půdy;

b)           veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin;

c)           dobrých životních podmínek zvířat.

Právní předpisy uvedené v příloze II týkající se povinných požadavků na hospodaření se použijí v platném znění a v případě směrnic ve znění provedeném členskými státy.

Směrnice 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, bude považována za část přílohy II, jakmile tuto směrnici provedou všechny členské státy a jakmile budou vymezeny povinnosti přímo se vztahující na zemědělce. Aby se zohlednily tyto prvky, Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111 pro účely změny přílohy II v období 12 měsíců počínajících dnem, kdy poslední členský stát oznámí Komisi provedení směrnice.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů, bude považována za část přílohy II, jakmile tuto směrnici provedou všechny členské státy a jakmile budou vymezeny povinnosti přímo se vztahující na zemědělce. Aby se zohlednily tyto prvky, Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111 pro účely změny přílohy II v období dvanácti měsíců počínajících dnem, kdy poslední členský stát oznámí Komisi provedení směrnice, včetně povinností týkajících se integrované ochrany rostlin.

Pokud jde o roky 2014 a 2015, musí pravidla podmíněnosti kromě toho rovněž obsahovat zachování trvalých travních porostů. Členské státy, které byly členy Unie dne 1. ledna 2004, zajistí, aby půda, která byla ke dni stanovenému pro žádosti o podporu na plochu pro rok 2003 pokryta trvalými travními porosty, zůstala zachována s trvalými travními porosty v rámci vymezených limitů. Členské státy, které se staly členy Unie v roce 2004, zajistí, aby půda, která byla dne 1. května 2004 pokryta trvalými travními porosty, zůstala zachována s trvalými travními porosty v rámci vymezených limitů. Bulharsko a Rumunsko zajistí, aby půda, která byla dne 1. ledna 2007 pokryta trvalými travními porosty, zůstala pokryta trvalými travními porosty v rámci vymezených limitů.

Předchozí pododstavec se nepoužije na půdu pokrytou trvalými travními porosty určenou k zalesnění, pokud je takové zalesnění slučitelné s životním prostředím, s výjimkou pěstování vánočních stromků a rychle rostoucích dřevin pěstovaných krátkodobě.

Aby se zohlednily prvky dvou předchozích pododstavců, zmocňuje se Komise k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111, pokud jde o pravidla pro zachování trvalých travních porostů, a zejména o přijetí opatření k zachování půdy s trvalými travními porosty zemědělci, včetně jednotlivých povinností, jež musí být dodrženy, jako je povinnost opětovné přeměny ploch na trvalé travní porosty, pokud se zjistí, že podíl půdy pokryté trvalými travními porosty se snižuje.

Komise dále prostřednictvím prováděcích aktů přijme metody určení podílu trvalých travních porostů a zemědělské půdy, jejž je třeba zachovat. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 112 odst. 3.

Článek 94 Povinnosti členských států v souvislosti s dobrým zemědělským a environmentálním stavem

Členské státy dbají na to, aby veškerá zemědělská plocha, včetně půdy, která se již nevyužívá pro účely produkce, byla udržována v dobrém zemědělském a environmentálním stavu. Na základě přílohy II stanoví členské státy na vnitrostátní nebo regionální úrovni pro příjemce minimální normy týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, které zohledňují zvláštní charakteristiky dotyčných oblastí, včetně půdních a klimatických podmínek, stávajících způsobů hospodaření, využití půdy, střídání plodin, zemědělských postupů a struktury zemědělských podniků. Členské státy nesmí vymezit minimální požadavky, které nejsou stanoveny v příloze II.

Článek 95 Informace pro příjemce

Členské státy poskytnou dotčeným příjemcům, případně elektronickou cestou, seznam pravidel podmíněnosti, jež je třeba dodržovat, a informace o nich.

Kapitola II Systém kontrol a sankcí ve vztahu k podmíněnosti

Článek 96 Kontroly podmíněnosti

1.           Členské státy v případě potřeby využijí integrovaného systému stanoveného v hlavě V kapitole II, a zejména prvků uvedených v čl. 69 odst. 1 písm. a), b), d), e) a f).

Členské státy mohou využít svých stávajících administrativních a kontrolních systémů, aby zajistily dodržování pravidel podmíněnosti.

Tyto systémy, a zejména systém identifikace a evidence zvířat zavedený v souladu se směrnicí Rady 2008/71/ES ze dne 15. července 2008 o identifikaci a evidování prasat[46] a nařízeními (ES) č. 1760/2000 a (ES) č. 21/2004, musí být slučitelné s integrovaným systémem uvedeným v hlavě V kapitole II tohoto nařízení.

2.           V závislosti na daných požadavcích, normách, aktech nebo oblastech podmíněnosti mohou členské státy rozhodnout o provádění správních kontrol, zejména těch, které jsou již stanoveny v rámci kontrolních režimů použitelných na příslušný požadavek, normu, akt nebo oblast podmíněnosti.

3.           Členské státy provádějí kontroly na místě, aby ověřily, zda příjemce dodržuje povinnosti stanovené v této hlavě.

4.           Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů pravidla pro provádění kontrol za účelem ověření dodržování povinností uvedených v této hlavě.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 112 odst. 3.

Článek 97 Uplatnění sankce

1.           Sankce stanovená v článku 91 se uplatní v případě, že kdykoli v daném kalendářním roce (dále jen „daný kalendářní rok“) nejsou dodržována pravidla podmíněnosti a daný nesoulad lze přičíst příjemci, který v daném kalendářním roce podal žádost o podporu nebo žádost o platbu.

První pododstavec se použije obdobně na příjemce, u kterých se zjistí, že nedodrželi pravidla podmíněnosti kdykoli během tří let od 1. ledna roku následujícího po kalendářním roce, v němž byla poskytnuta první platba v rámci programů na podporu restrukturalizace a přeměny, nebo kdykoli během jednoho roku od 1. ledna roku následujícího po kalendářním roce, v němž byla poskytnuta platba v rámci programů na podporu zelené sklizně podle nařízení (EU) č. [jednotná společná organizace trhů] (dále jen „dané roky“).

2.           V případě, kdy je půda během daného kalendářního roku nebo daných let převedena, se odstavec 1 použije také tehdy, kdy je dotyčné nedodržení pravidel důsledkem jednání nebo opomenutí, jež lze přímo přičíst osobě, na kterou byla zemědělská půda převedena nebo která zemědělskou půdu převedla. Odchylně se v případě, že osoba, které lze toto jednání nebo opomenutí přímo přičíst, podala žádost o podporu nebo žádost o platbu v daném kalendářním roce nebo v daných letech, sankce použije na základě celkových částek plateb uvedených v článku 92, jež byly nebo mají být této osobě poskytnuty.

Pro účely tohoto odstavce se „převodem“ rozumí jakýkoli druh transakce, při níž převodce přestává disponovat zemědělskou půdou.

3.           Bez ohledu na odstavec 1 se mohou členské státy rozhodnout neuplatnit sankci na příjemce a kalendářní rok, pokud je sankce podle pravidel přijímaných podle článku 101 ve výši 100 EUR nebo méně.

Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti podle prvního pododstavce, přijme příslušný orgán u vzorku příjemců v následujícím roce opatření nezbytná pro ověření toho, že příjemce odstranil zjištěné nedostatky v dodržování pravidel. Zjištěné nedostatky a povinnost přijmout nápravná opatření se oznámí příjemci.

4.           Sankcí není dotčena zákonnost a správnost plateb, na něž se vztahuje snížení nebo vyloučení.

Článek 98 Uplatnění sankce v Bulharsku a Rumunsku

Pokud jde o povinné požadavky na hospodaření v oblasti dobrých životních podmínek zvířat uvedené v příloze II, uplatní se sankce uvedené v článku 91 v případě Bulharska a Rumunska nejpozději od 1. ledna 2016.

Článek 99 Výpočet sankce

1.           Sankce stanovená v článku 91 se uplatní snížením nebo vyloučením z celkové částky plateb uvedených v článku 92, které byly nebo mají být poskytnuty příjemci a týkají se daného kalendářního roku nebo daných let.

Při výpočtu těchto snížení a vyloučení je třeba vzít v úvahu závažnost, rozsah, trvalost a opakování zjištěného nedodržení, jakož i kritéria stanovená v odstavcích 2, 3 a 4.

2.           V případě nedodržení z důvodu nedbalosti nepřesáhne procento snížení 5 % a v případě opakovaného nedodržení 15 %.

V řádně odůvodněných případech mohou členské státy rozhodnout o tom, že se snížení nepoužije, pokud je případ nedodržení požadavků s ohledem na svou závažnost, rozsah a trvání považován za méně závažný. Za méně závažné však nelze pokládat případy nedodržení požadavků, jež představují přímé nebezpečí pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat. Zjištěné nedostatky a povinnost přijmout nápravná opatření se oznámí příjemci.

3.           V případě úmyslného nedodržení nesmí být míra snížení v zásadě nižší než 20 % a může sahat až k úplnému vyloučení z jednoho či více režimů podpory a lze ji uplatnit na jeden kalendářní rok či na více kalendářních let.

4.           V každém případě není celková výše snížení a vyloučení za jeden kalendářní rok vyšší než celková částka podle odst. 1 prvního pododstavce.

Článek 100 Částky vyplývající z podmíněnosti

Členské státy si mohou ponechat 10 % částek vyplývajících z uplatnění snížení a vyloučení podle článku 99.

Článek 101 Přenesené pravomoci

1.           Aby se zajistilo správné rozdělení finančních prostředků oprávněným příjemcům, zmocňuje se Komise k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111, které stanoví harmonizovaný základ pro výpočet sankcí v důsledku podmíněnosti s ohledem na snížení v důsledku finanční disciplíny.

2.           S cílem zajistit provádění podmíněnosti účinným, soudržným a nediskriminačním způsobem se Komise zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111, pokud jde o výpočet a uplatňování sankcí.

HLAVA VII SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Kapitola I Komunikace

Článek 102 Sdělování informací

1.           Vedle ustanovení odvětvových nařízení předávají členské státy Komisi tyto údaje, výkazy a doklady:

a)      u akreditovaných platebních agentur a akreditovaných koordinačních subjektů:

i)        jejich akreditační listinu,

ii)       jejich funkci (akreditovaná platební agentura nebo akreditovaný koordinační subjekt),

iii)      případně odnětí jejich akreditace;

b)      u certifikačních subjektů:

i)        jejich název,

ii)       jejich adresu;

c)      u opatření souvisejících s operacemi financovanými z EZZF a EZFRV:

i)        výkazy výdajů, které slouží zároveň jako žádost o platby, potvrzené akreditovanou platební agenturou nebo akreditovaným koordinačním subjektem, k nimž jsou přiloženy požadované informace,

ii)       pokud jde o EZZF, odhad jejich finančních potřeb, a pokud jde o EZFRV, aktualizaci odhadu výkazů výdajů, které budou předloženy v průběhu roku, a odhad výkazů výdajů na příští rozpočtový rok,

iii)      do 15. února roku následujícího po daném rozpočtovém roce souhrnnou zprávu s vnitrostátním přehledem všech prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti a auditních stanovisek certifikačních subjektů k nim, pokud členský stát akreditoval více než jednu platební agenturu,

iv)      prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti a roční účetní závěrky akreditovaných platebních agentur,

v)       shrnutí výsledků všech dostupných auditů a kontrol prováděných v souladu s harmonogramem a prováděcími ustanoveními uvedenými ve zvláštních odvětvových pravidlech.

Roční účetní závěrka akreditovaných platebních agentur týkající se výdajů EZFRV se sděluje za každý jednotlivý program.

2.           Členské státy podrobně informují Komisi o opatřeních přijatých k provádění dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle článku 94 a prvky zemědělského poradenského systému podle hlavy III.

3.           Členské státy pravidelně informují Komisi o uplatňování integrovaného systému podle hlavy V kapitoly II. Komise o této otázce organizuje výměny názorů s členskými státy.

Článek 103 Zachování důvěrnosti

1.           Členské státy a Komise přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily důvěrnost informací sdělených nebo získaných v rámci kontrol a schvalování účetní závěrky prováděných podle tohoto nařízení.

Na tyto informace se vztahují pravidla stanovená v článku 8 nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96[47].

2.           Aniž jsou dotčeny vnitrostátní předpisy o soudním řízení, vztahuje se na informace získané v průběhu kontrol podle hlavy V kapitoly III služební tajemství. Nesmějí být sděleny jiným osobám kromě těch, které je musí znát pro výkon povinností vyplývajících z jejich postavení v členských státech anebo v orgánech Unie.

Článek 104 Pravomoci Komise

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout pravidla týkající se:

a)           formy, obsahu, pravidelnosti, lhůt a pravidel, jak jsou Komisi předávány nebo poskytovány:

i)       výkazy výdajů a odhady výdajů, jakož i jejich aktualizace, včetně účelově vázaných příjmů,

ii)       prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti a roční účetní závěrky platebních agentur, jakož i výsledky všech dostupných provedených auditů a kontrol,

iii)      zprávy o potvrzení účetní závěrky,

iv)      identifikační údaje akreditovaných platebních agentur, akreditovaných koordinačních subjektů a certifikačních subjektů,

v)      pravidla zaúčtování a plateb výdajů financovaných z EZZF a EZFRV,

vi)      oznámení o finančních opravách provedených členskými státy v rámci operací nebo programů rozvoje venkova a souhrnné zprávy o řízeních ke zpětnému získávání částek zahájených členskými státy v důsledku nesrovnalostí,

vii)     informace o opatřeních přijatých podle článku 60;

b)           podmínek pro výměnu informací a dokumentů mezi Komisí a členskými státy a zavedení informačních systémů, včetně typu, formy a obsahu údajů zpracovávaných těmito systémy a pravidel jejich uchovávání;

c)           doručování informací, dokumentů, statistik a zpráv členských států Komisi, jakož i lhůty a způsoby jejich doručování.

Prováděcí akty stanovené v prvním pododstavci se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 112 odst. 3.

KAPITOLA II Použití eura

Článek 105 Obecné zásady

1.           Částky uváděné v rozhodnutích Komise, jimiž se schvalují programy rozvoje venkova, částky závazků a plateb Komise a ověřené nebo potvrzené částky výdajů a výkazů výdajů členských států se vyjadřují a vyplácejí v eurech.

2.           Ceny a částky stanovené v právních předpisech v oblasti zemědělství se vyjadřují v eurech.

Poskytují nebo vybírají se v eurech v členských státech, které přijaly euro, a v národní měně v členských státech, které euro nepřijaly.

Článek 106 Směnný kurz a rozhodná skutečnost

1.           Ceny a částky podle čl. 105 odst. 2 se v členských státech, které nepřijaly euro, přepočtou na národní měnu za použití směnného kurzu.

2.           Rozhodnou skutečností pro směnný kurz je:

a)      splnění celních formalit při dovozu nebo vývozu v případě částek vybraných nebo poskytnutých v obchodu s třetími zeměmi;

b)      skutečnost, jejímž prostřednictvím je dosaženo hospodářského účelu operace ve všech ostatních případech.

3.           Je-li přímá platba stanovená nařízením (EU) č. přímé platby/xxx provedena příjemci v jiné měně než v euru, přepočtou členské státy na národní měnu částku podpory vyjádřenou v eurech na základě posledního směnného kursu stanoveného Evropskou centrální bankou před 1. říjnem kalendářního roku, pro který je podpora udělena.

4.           Pokud jde o EZZF, uplatní členské státy, jež nepřijaly euro, při vypracovávání svých výkazů výdajů v souladu s ustanoveními této kapitoly stejný směnný kurz, který použily pro provádění plateb příjemcům nebo obdržení příjmů.

5.           S cílem blíže určit rozhodnou skutečnost uvedenou v odstavci 2 nebo ji stanovit ze zvláštních důvodů souvisejících s organizací trhů nebo danou částkou se Komise zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111, které stanoví pravidla pro tyto rozhodné skutečnosti a použitý směnný kurz. Zvláštní rozhodná skutečnost se určí s ohledem na tato kritéria:

a)      skutečnou a co nejrychlejší použitelnost změn směnného kurzu;

b)      podobnost rozhodných skutečností pro obdobné operace prováděné v rámci organizace trhů;

c)      souvztažnost mezi rozhodnými skutečnostmi pro různé ceny a částky, které se vztahují k organizaci trhů;

d)      použitelnost a účinnost kontrol používání vhodných směnných kurzů.

6.           Aby členské státy, které nepřijaly euro, nepoužívaly jiný směnný kurz při zaúčtování zinkasovaných příjmů nebo podpor vyplacených příjemcům v jiné měně než v eurech na straně jedné a při sestavování výkazu výdajů platební agenturou na straně druhé, zmocňuje se Komise k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111, které stanoví pravidla pro směnný kurz platný při vypracování výkazů výdajů a záznamu operací veřejného skladování v účetnictví platební agentury.

Článek 107 Ochranná opatření a odchylky

1.           Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout opatření k ochraně používání právních předpisů Unie, pokud jsou mimořádné měnové postupy týkající se národní měny schopny ho ohrozit. Tato opatření se případně mohou odchýlit od stávajících pravidel.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 112 odst. 3.

Opatření podle prvního pododstavce se neprodleně sdělí Evropskému parlamentu a Radě a členským státům.

2.           Jsou-li mimořádné měnové postupy týkající se národní měny schopny ohrozit používání právních předpisů Unie, zmocňuje se Komise k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111, které se odchýlí od tohoto oddílu zejména v těchto případech:

a)      pokud země používá neobvyklé kurzovní techniky, například diferencované směnné kurzy, nebo provozuje výměnné dohody;

b)      pokud země má měnu, která není kotována na oficiálních devizových trzích, nebo pokud tendence takových měn hrozí vyvolat narušení obchodu.

Článek 108 Používání eura členskými státy, které nejsou členy eurozóny

1.           Rozhodne-li se členský stát, který nepřijal euro, vyplácet výdaje vyplývající z právních předpisů v oblasti zemědělství v eurech namísto své národní měny, přijme opatření, která zajistí, že používání eura neposkytne žádnou soustavnou výhodu ve srovnání s použitím národní měny.

2.           Členský stát oznámí Komisi zamýšlená opatření dříve, než nabudou účinku. Opatření nesmějí nabýt účinku dříve, než k nim Komise oznámí svůj souhlas.

KAPITOLA III Zprávy a hodnocení

Článek 109 Výroční finanční zpráva

Do konce září každého roku následujícího po rozpočtovém roce vypracuje Komise finanční zprávu o řízení EZZF a EZFRV za předchozí rozpočtový rok a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 110 Sledování a hodnocení společné zemědělské politiky

1.           Aby bylo možné měřit výkonnost společné zemědělské politiky, zřídí se společný rámec pro sledování a hodnocení. Tento rámec spojí všechny nástroje týkající se sledování a hodnocení opatření společné zemědělské politiky, a zejména přímých plateb podle nařízení (EU) č. přímé platby/xxx, tržních opatření podle nařízení (EU) č. společná organizace trhů/xxx, opatření pro rozvoj venkova podle nařízení (EU) č. rozvoj venkova/xxx a uplatňování podmíněnosti podle tohoto nařízení.

K zajištění účinného měření výkonnosti se Komise zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111, pokud jde o obsah a tvorbu uvedeného rámce.

2.           Dopad opatření společné zemědělské politiky podle odstavce 1 se měří ve vztahu k těmto cílům:

a)      životaschopná produkce potravin zaměřená na příjmy zemědělství, zemědělskou produktivitu a cenovou stabilitu;

b)      udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu zaměřené na emise skleníkových plynů, biologickou rozmanitost, půdu a vodu;

c)      vyvážený územní rozvoj zaměřený na zaměstnanost, růst a chudobu ve venkovských oblastech.

Komise prostřednictvím prováděcích aktů vymezí soubor zvláštních ukazatelů pro cíle uvedené v prvním pododstavci. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 112 odst. 3.

3.           Členské státy poskytnou Komisi veškeré nezbytné informace, které umožní sledování a hodnocení dotyčných opatření.

Komise zohlední potřeby týkající se údajů a synergie mezi možnými zdroji údajů, a zejména jejich případné použití pro statistické účely.

Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů pravidla pro informace zasílané členskými státy, jakož i potřeby týkající se údajů a synergie mezi možnými zdroji údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 112 odst. 3.

4.           Komise předloží každé čtyři roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto článku. První zpráva musí být předložena nejpozději do 31. prosince 2017.

HLAVA VIII ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 111 Výkon přenesené pravomoci

1.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.           Přenesení pravomoci uvedené v tomto nařízení je svěřeno Komisi na dobu neurčitou od vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.           Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v tomto nařízení kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Nabývá účinku dnem následujícím po zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.           Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.           Akt v přenesené pravomoci přijatý podle tohoto nařízení vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament a Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě žádné námitky nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 112 Postup projednávání ve výborech

1.           Komisi je nápomocen výbor zvaný „Výbor zemědělských fondů“. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 113 Zrušení

1.           Nařízení (EHS) č. 352/78, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 se zrušují.

Článek 44a nařízení (ES) č. 1290/2005 však zůstává použitelný.

2.           Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.

Článek 114 Přechodná ustanovení

Pro zajištění hladkého přechodu od ustanovení zrušených nařízení uvedených v článku 113 na ustanovení tohoto nařízení se Komise zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 111.

Článek 115 Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2014.

Ode dne 16. října 2013 se však použijí tato ustanovení:

a)           články 7, 8 a 9;

b)           články 18, 42, 43 a 45 na výdaje vzniklé od 16. října 2013.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne .

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA I

Minimální oblast působnosti zemědělského poradenského systému v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování, biologické rozmanitosti, ochrany vod, oznamování chorob zvířat a rostlin a inovací, jak je stanoveno v čl. 12 odst. 2 písm. c)

Požadavky nebo opatření a poradenství na úrovni příjemců, jak případně vymezí členské státy v rámci těchto oblastí:

Přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování:

– Informace o možném dopadu změny klimatu v příslušných regionech, emisí skleníkových plynů způsobených určitými zemědělskými postupy a o příspěvku odvětví zemědělství ke zmírňování změny klimatu prostřednictvím zlepšených zemědělských a zemědělsko-lesnických postupů a rozvojem projektů zaměřených na obnovitelné zdroje energie v zemědělských podnicích a snížení energetické náročnosti zemědělských podniků.

– Investice do hmotného majetku podle čl. 18 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. xx/xxx [rozvoj venkova].

– Obnovení potenciálu zemědělské produkce a zavedení vhodných preventivních opatření podle článku 19 nařízení (EU) č. xx/xxx [rozvoj venkova].

– Zalesňování a zakládání lesů podle čl. 22 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. xx/xxx [rozvoj venkova].

– Zavádění zemědělsko-lesnických systémů podle čl. 22 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. xx/xxx [rozvoj venkova].

– Předcházení poškozování lesů lesními požáry a přírodními katastrofami a obnova poškozených lesů podle čl. 22 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. xx/xxx [rozvoj venkova].

– Investice k zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů podle čl. 22 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. xx/xxx [rozvoj venkova].

– Investice do nových lesnických technologií a do zpracování lesnických produktů a jejich uvádění na trh podle článku 22 nařízení (EU) č. xx/xxx [rozvoj venkova].

– Agroenvironmentální operace k řešení přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování podle článku 29 nařízení (EU) č. xx/xxx [rozvoj venkova].

– Ekologické zemědělství zaměřené na přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování podle článku 30 nařízení (EU) č. xx/xxx [rozvoj venkova].

– Lesnicko-environmentální služby a ochrana lesů zaměřené na přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování podle článku 35 nařízení (EU) č. xx/xxx [rozvoj venkova].

Biologická rozmanitost:

– Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků.

– Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

– Investice do hmotného majetku podle čl. 18 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. xx/xxx [rozvoj venkova].

– Zavádění zemědělsko-lesnických systémů podle čl. 22 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. xx/xxx [rozvoj venkova].

– Investice k zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů podle čl. 22 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. xx/xxx [rozvoj venkova].

– Agroenvironmentální operace zaměřené na biologickou rozmanitost podle článku 29 nařízení (EU) č. xx/xxx [rozvoj venkova].

– Ekologické zemědělství zaměřené na biologickou rozmanitost podle článku 30 nařízení (EU) č. xx/xxx [rozvoj venkova].

– Lesnicko-environmentální služby a ochrana lesů zaměřené na biologickou rozmanitost podle článku 35 nařízení (EU) č. xx/xxx [rozvoj venkova].

Ochrana vod:

– Ustanovení čl. 11 odst. 3 směrnice 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

– Náležité použití přípravků na ochranu rostlin podle článku 55 nařízení (ES) č. 1107/2009, zejména dodržení obecných zásad integrované ochrany rostlin podle článku 14 směrnice 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů.

– Investice do hmotného majetku pro hospodaření s vodou podle čl. 18 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. xx/xxx [rozvoj venkova].

– Agroenvironmentální operace zaměřené na hospodaření s vodou podle článku 29 nařízení (EU) č. xx/xxx [rozvoj venkova].

– Ekologické zemědělství zaměřené na hospodaření s vodou podle článku 30 nařízení (EU) č. xx/xxx [rozvoj venkova].

Oznamování chorob zvířat a rostlin:

– Směrnice Rady 2003/85/ES ze dne 29. září 2003, kterou se stanoví opatření Společenství pro tlumení slintavky a kulhavky.

– Směrnice Rady 92/119/EHS ze dne 17. prosince 1992, kterou se zavádějí obecná opatření Společenství pro tlumení některých nákaz zvířat a zvláštní opatření týkající se vezikulární choroby prasat.

– Směrnice Rady 2000/75/ES ze dne 20. listopadu 2000, kterou se stanoví zvláštní ustanovení týkající se tlumení a eradikace katarální horečky ovcí.

– Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství.

Inovace:

– Informace o opatřeních zaměřených na inovace.

– Šíření informací o činnostech v rámci sítě [evropského inovačního partnerství] podle článku 53 nařízení (EU) č. xx/xxx [rozvoj venkova].

– Spolupráce podle článku 36 nařízení (EU) č. xx/xxx [rozvoj venkova].

PŘÍLOHA II

Pravidla podmíněnosti podle článku 93

PPH:       povinné požadavky na hospodaření

DZES:     normy pro dobrý zemědělský a environmentální stav půdy

Oblast || Hlavní téma || Požadavky a normy

Životní prostředí, změna klimatu, dobrý zemědělský stav půdy || Voda || PPH 1 || Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1) || Články 4 a 5

DZES 1 || Zřízení ochranných pásem podél vodních toků[48] ||

DZES 2 || V případech, kdy využití vody k zavlažování podléhá schválení, dodržování schvalovacích postupů ||

DZES 3 || Ochrana podzemních vod proti znečištění: zákaz přímého vypouštění do podzemních vod a opatření na předcházení nepřímému znečištění podzemních vod vypouštěním nebezpečných látek uvedených v příloze směrnice 80/68/EHS na povrchu a jejich průsakem půdou ||

Půda a zásoby uhlíku || DZES 4 || Minimální pokryv půdy ||

DZES 5 || Minimální úroveň obhospodařování půdy odrážející specifické místní podmínky k omezování eroze ||

DZES 6 || Zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu pálení orné půdy se strništěm ||

DZES 7 || Ochrana mokřin a půd bohatých na uhlík, včetně zákazu první orby[49] ||

Biologická rozmanitost || PPH 2 || Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7) || Čl. 3 odst. 1, čl. 3 odst. 2 písm. b), čl. 4 odst. 1, 2 a 4

PPH 3 || Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7) || Čl. 6 odst. 1 a 2

Krajina, minimální úroveň péče || DZES 8 || Zachování krajinných prvků, včetně případných mezí, rybníků, příkopů, stromů ve stromořadí, ve skupině nebo zvlášť, hranic polí a teras, včetně zákazu stříhání mezí a kácení stromů v období hnízdění a odchovu mláďat, a možná opatření k zamezení nepůvodním invazním druhům a škůdcům ||

Veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin || Bezpečnost potravin || PPH 4 || Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1) || Články 14 a 15, čl. 17 odst. 1[50] a články 18, 19 a 20

PPH 5 || Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat (Úř. věst. L 125, 23.5.1995, s. 3) || Čl. 3 písm. a), b), d) a e) a články 4, 5 a 7

Identifikace a evidence zvířat || PPH 6 || Směrnice Rady 2008/71/ES ze dne 15. července 2008 o identifikaci a evidování prasat (Úř. věst. L 213, 8.8.2005, s. 31) || Články 3, 4 a 5

PPH 7 || Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa (Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1) || Články 4 a 7

PPH 8 || Nařízení Rady (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8) || Články 3, 4 a 5

Choroby zvířat || PPH 9 || Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1) || Články 7, 11, 12, 13 a 15

Přípravky na ochranu rostlin || PPH 10 || Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1) || Čl. 55 první a druhá věta

Dobré životní podmínky zvířat || Dobré životní podmínky zvířat || PPH 11 || Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat (Úř. věst. L 10, 15.1.2009, s. 7) || Články 3 a 4

PPH 12 || Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat (Úř. věst. L 47, 18.2.2009, s. 5) || Článek 3 a článek 4

PPH 13 || Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23) || Článek 4

PŘÍLOHA III

SROVNÁVACÍ TABULKA

1. Nařízení (EHS) č. 352/78

Nařízení (EHS) č. 352/78 || Toto nařízení

Článek 1 || Čl. 45 odst. 1 písm. e)

Článek 2 || Čl. 45 odst. 2

Článek 3 || Čl. 48 odst. 1

Článek 4 || -

Článek 5 || -

Článek 6 || -

2. Nařízení (ES) č. 2799/98

Nařízení (ES) č. 2799/98 || Toto nařízení

Článek 1 || -

Článek 2 || Čl. 105 odst. 2 a článek 106

Článek 3 || Článek 106

Článek 4 || -

Článek 5 || -

Článek 6 || -

Článek 7 || Článek 107

Článek 8 || Článek 108

Článek 9 || -

Článek 10 || -

Článek 11 || -

3. Nařízení (ES) č. 814/2000

Nařízení (ES) č. 814/2000 || Toto nařízení

Článek 1 || Čl. 47 odst. 1

Článek 2 || Čl. 47 odst. 2

Článek 3 || -

Článek 4 || -

Článek 5 || -

Článek 6 || -

Článek 7 || -

Článek 8 || Čl. 47 odst. 5

Článek 9 || -

Článek 10 || Čl. 47 odst. 4 a článek 112

Článek 11 || -

4. Nařízení (ES) č. 1290/2005

Nařízení (ES) č. 1290/2005 || Toto nařízení

Článek 1 || Článek 1

Článek 2 || Článek 3

Článek 3 || Článek 4

Článek 4 || Článek 5

Článek 5 || Článek 6

Článek 6 || Článek 7

Článek 7 || Článek 9

Článek 8 || Článek 102

Článek 9 || Článek 60

Článek 10 || Článek 10

Článek 11 || Článek 11

Článek 12 || Článek 16

Článek 13 || Článek 19

Článek 14 || Článek 17

Článek 15 || Článek 18

Článek 16 || Článek 42

Článek 17 || Čl. 43 odst. 1

Článek 17a || Čl. 43 odst. 2

Článek 18 || Článek 24

Článek 19 || Článek 26

Článek 20 || Článek 27

Článek 21 || Článek 28

Článek 22 || Článek 31

Článek 23 || Článek 32

Článek 24 || Článek 33

Článek 25 || Článek 34

Článek 26 || Článek 35

Článek 27 || Čl. 43 odst. 1

Článek 27a || Čl. 43 odst. 2

Článek 28 || Článek 36

Článek 29 || Článek 37

Článek 30 || Článek 53

Článek 31 || Článek 54

Článek 32 || Články 56 a 57

Článek 33 || Články 56 a 58

Článek 34 || Článek 45

Článek 35 || -

Článek 36 || Článek 50

Článek 37 || Článek 49

Článek 38 || -

Článek 39 || -

Článek 40 || -

Článek 41 || Článek 112

Článek 42 || -

Článek 43 || Článek 109

Článek 44 || Článek 103

Článek 44a || Čl. 113 odst. 1

Článek 45 || Čl. 105 odst. 1 a čl. 106 odst. 3 a 4

Článek 46 || -

Článek 47 || Článek 113

Článek 48 || Článek 114

Článek 49 || Článek 115

5. Nařízení (ES) č. 485/2008

Nařízení (ES) č. 485/2008 || Toto nařízení

Článek 1 || Článek 79

Článek 2 || Článek 80

Článek 3 || Článek 81

Článek 4 || -

Článek 5 || Čl. 82 odst. 1, 2 a 3

Článek 6 || Čl. 82 odst. 4

Článek 7 || Článek 83

Článek 8 || Čl. 103 odst. 2

Článek 9 || Článek 86

Článek 10 || Článek 84

Článek 11 || Článek 85

Článek 12 || Čl. 106 odst. 3

Článek 13 || -

Článek 14 || -

Článek 15 || Článek 87

Článek 16 || -

Článek 17 || -

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu

-        návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky,

-        návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty (nařízení o jednotné společné organizaci trhů),

-        návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV),

-        návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky,

-        v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o poskytování přímých plateb zemědělcům v roce 2013,

-        návrh nařízení Rady, kterým se určují opatření na stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty,

-        v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o režim jednotné platby a podporu pěstitelům révy.

1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[51]

Oblast politiky hlavy 05 z okruhu 2

1.3. Povaha návrhu/podnětu (legislativní rámec pro SZP po roce 2013)

x Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[52]

x Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

x Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4. Cíle 1.4.1. Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

V zájmu podpory účinnosti zdrojů s ohledem na inteligentní a udržitelný růst zemědělství EU podporující začlenění a rozvoj venkova v souladu se strategií Evropa 2020 jsou cíli SZP:

– životaschopná produkce potravin,

– udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu,

– vyvážený územní rozvoj.

1.4.2. Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifické cíle pro oblast politiky 05:

Specifický cíl č. 1:

Poskytovat environmentální veřejné statky

Specifický cíl č. 2:

Kompenzace za obtíže při produkci v oblastech se zvláštními přírodními omezeními

Specifický cíl č. 3:

Provádět opatření zaměřená na přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování

Specifický cíl č. 4:

Spravovat rozpočet EU (SZP) v souladu s vysokými standardy finančního řízení

Specifický cíl pro ABB 05 02 – Intervence na zemědělských trzích:

Specifický cíl č. 5:

Zlepšit konkurenceschopnost odvětví zemědělství a zvýšit podíl jeho hodnoty v potravinovém řetězci

Specifický cíl pro ABB 05 03 – Přímé podpory:

Specifický cíl č. 6:

Přispět k příjmům zemědělských podniků a omezit kolísavost příjmu zemědělských podniků

Specifický cíl pro ABB 05 04 – Rozvoj venkova:

Specifický cíl č. 7:

Podporovat ekologický růst inovacemi

Specifický cíl č. 8:

Podpořit zaměstnanost na venkově a zachovat sociální strukturu ve venkovských oblastech

Specifický cíl č. 9:

Zlepšit venkovské hospodářství a podporovat diverzifikaci

Specifický cíl č. 10:

Umožnit strukturální rozmanitost v zemědělských systémech

1.4.3. Očekávané výsledky a dopady

V této fázi není možné stanovit kvantitativní cíle pro ukazatele dopadu. Ačkoli může politika jít určitým směrem, závisely by široké ekonomické, environmentální a sociální výsledky měřené těmito ukazateli v konečném důsledku také na dopadu řady externích faktorů, které jsou podle nedávných zkušeností výrazné a nepředvídatelné. Probíhá další analýza, která bude k dispozici pro období po roce 2013.

Pokud jde o přímé platby, budou členské státy mít možnost v omezeném rozsahu rozhodnout o provádění některých součástí režimů přímých plateb.

U rozvoje venkova budou očekávané výsledky a dopad záviset na programech rozvoje venkova, které členské státy předloží Komisi. Členské státy budou požádány, aby ve svých programech stanovily cíle.

1.4.4. Ukazatele výsledků a dopadů

Návrhy stanoví zřízení společného rámce pro sledování a hodnocení s cílem měřit výkonnost společné zemědělské politiky. Tento rámec zahrnuje všechny nástroje týkající se sledování a hodnocení opatření SZP, a zejména přímých plateb, tržních opatření, opatření pro rozvoj venkova a uplatňování podmíněnosti.

Dopad těchto opatření SZP se měří ve vztahu k těmto cílům:

a)       životaschopná produkce potravin zaměřená na příjmy zemědělství, zemědělskou produktivitu a cenovou stabilitu;

b)       udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu zaměřené na emise skleníkových plynů, biologickou rozmanitost, půdu a vodu;

c)       vyvážený územní rozvoj zaměřený na zaměstnanost, růst a chudobu ve venkovských oblastech.

Komise prostřednictvím prováděcích aktů vymezí soubor zvláštních ukazatelů pro tyto cíle a oblasti.

Pokud jde o rozvoj venkova, navrhuje se mimo jiné posílený systém společného sledování a hodnocení. Cílem tohoto systému je a) prokázat pokrok a dosažené výsledky politiky rozvoje venkova a posoudit dopad, účinnost, účelnost a význam intervencí politiky rozvoje venkova, b)        přispět k lépe zaměřené podpoře rozvoje venkova a c) podpořit společný proces získávání poznatků týkající se sledování a hodnocení. Komise prostřednictvím prováděcích aktů sestaví seznam společných ukazatelů, které souvisejí s politickými prioritami.

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Cílem návrhů je stanovit legislativní rámec společné zemědělské politiky pro období po roce 2013, aby bylo možné dosáhnout víceletých strategických cílů SZP, jež přímo vyplývají ze strategie Evropa 2020 pro evropské venkovské oblasti, a splnit příslušné požadavky Smlouvy.

1.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení EU

Budoucí SZP nebude jen politikou, která se zabývá malou, i když zásadní částí ekonomiky EU, ale také politikou strategického významu pro zabezpečení potravin, pro životní prostředí a územní rovnováhu. SZP tedy jako skutečně společná politika co nejúčinněji využívá omezených rozpočtových zdrojů a zároveň v celé EU zachovává udržitelné zemědělství, řeší důležité přeshraniční otázky, jako jsou klimatické změny, a posiluje solidaritu mezi členskými státy.

Jak uvádí sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020“[53], je SZP skutečně evropskou politikou. Místo 27 samostatných zemědělských politik a rozpočtů spojily členské státy své prostředky na provádění jednotné evropské politiky s jednotným evropským rozpočtem. To přirozeně znamená, že na SZP připadá významná část rozpočtu EU. Tento přístup je však daleko účinnější a hospodárnější než nekoordinovaný vnitrostátní přístup.

1.5.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Na základě zhodnocení stávajícího politického rámce, široké konzultace se zúčastněnými stranami a analýzy budoucích úkolů a potřeb bylo provedeno komplexní posouzení dopadů. Další podrobnosti jsou uvedeny v posouzení dopadů a v důvodové zprávě, jež jsou připojeny k návrhům právních předpisů.

1.5.4. Provázanost a možná synergie s dalšími finančními nástroji

Návrhy právních předpisů, na něž se vztahuje tento finanční výkaz, by měly být chápány v širších souvislostech návrhu nařízení o jednotném rámci se společnými pravidly pro fondy společného strategického rámce (EZFRV, EFRR, ESF, Fond soudržnosti a Evropský námořní a rybářský fond). Toto rámcové nařízení významně přispěje ke snížení administrativní zátěže, k vynakládání finančních prostředků EU účinným způsobem a k zavedení zjednodušení do praxe. Rovněž je základem nových koncepcí společného strategického rámce pro všechny tyto fondy a budoucí smlouvy o partnerství, které se na tyto fondy rovněž budou vztahovat.

Společný strategický rámec, který bude stanoven, převede cíle a priority strategie Evropa 2020 na priority EZFRV a rovněž EFRR, ESF, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, které zajistí integrované využívání fondů v zájmu splnění společných cílů.

Společný strategický rámec rovněž stanoví koordinační mechanismy s ostatními příslušnými politikami a nástroji Unie.

Pokud jde o SZP, bude harmonizací a sblížením pravidel řízení a kontroly u prvního (EZZF) a druhého (EZFRV) pilíře SZP navíc dosaženo významných synergií a zjednodušení. Měla by být zachována silná vazba mezi EZZF a EZFRV a rovněž by měly být udrženy stávající struktury v členských státech.

1.6. Doba trvání akce a finanční dopad

x Časově omezený návrh/podnět (u návrhů nařízení o režimech přímých plateb, nařízení o rozvoji venkova a přechodných opatřeních)

– x   Návrh/podnět s platností 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020

– x   Finanční dopad pro období příštího víceletého finančního rámce. U rozvoje venkova dopad na platby do roku 2023.

x Časově neomezený návrh/podnět (u návrhu nařízení o jednotné společné organizaci trhů a horizontálního nařízení)

– Provádění od roku 2014.

1.7. Předpokládaný způsob řízení[54]

x Přímé centralizované řízení Komisí

¨ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– ¨  výkonným agenturám

– ¨  subjektům zřízeným Společenstvími[55]

– ¨  vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

x Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Poznámky

Žádná podstatná změna ve srovnání se současným stavem, tj. většina výdajů, kterých se dotýkají legislativní návrhy reformy SZP, bude řízena sdíleným řízením s členskými státy. Velmi malá část však bude i nadále spadat pod přímé centralizované řízení Komisí.

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Pokud jde o sledování a hodnocení SZP, předloží Komise každé čtyři roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu, přičemž první zpráva má být předložena nejpozději na konci roku 2017.

Ta je doplněna o zvláštní ustanovení ve všech oblastech SZP; různé požadavky na komplexní zprávy a oznámení budou vymezeny v prováděcích pravidlech.

Pokud jde o rozvoj venkova, jsou rovněž stanovena pravidla pro sledování programů, jež budou sblížena s ostatními fondy a jež budou spojena s hodnoceními ex-ante, průběžnými hodnoceními a hodnoceními ex-post.

2.2. Systém řízení a kontroly 2.2.1. Zjištěná rizika

Existuje více než sedm milionů příjemců SZP, kteří dostávají podporu v rámci řady různých režimů podpory, z nichž každý má podrobná a někdy komplexní kritéria způsobilosti.

Snižování míry chybovosti v oblasti společné zemědělské politiky již lze považovat za trend. Nejnovější míra chybovosti, jež se blíží 2 %, potvrzuje celkové pozitivní hodnocení minulých let. Záměrem je pokračovat v započatém úsilí a dosáhnout míry chybovosti nižší než 2 %.

2.2.2. Předpokládané metody kontroly

Legislativní balíček, zejména návrh nařízení o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, předpokládá zachování a posílení stávajícího systému zřízeného nařízením (ES) č. 1290/2005. Stanoví povinnou správní strukturu na úrovni členských států, jež je soustředěna kolem akreditovaných platebních agentur, které jsou odpovědné za provádění kontrol u příjemců v souladu se zásadami stanovenými v bodě 2.3. Řídící subjekt každé platební agentury musí každý rok předložit prohlášení o důvěryhodnosti, které se týká úplnosti, přesnosti a věcné správnosti účetních závěrek, řádného fungování systémů vnitřní kontroly a zákonnosti a správnosti uskutečněných operací. Ke všem třem prvkům musí poskytnout stanovisko nezávislý auditní subjekt.

Komise bude i nadále provádět audit zemědělských výdajů za použití přístupu založeného na hodnocení rizik, aby zajistila, že se její audity zaměří na nejvíce rizikové oblasti. Prokáží-li tyto audity, že výdaje vznikly v rozporu s pravidly Unie, vyloučí v souladu se systémem schvalování souladu dotčené částky z financování Unií.

Pokud jde o náklady na kontroly, je podrobná analýza obsažena v příloze 8 k posouzení dopadu, jež je připojeno k legislativním návrhům.

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Legislativní balíček, zejména návrh nařízení o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, předpokládá zachování a posílení stávajícího podrobného systému kontrol a sankcí uplatňovaných platebními agenturami a základní rysy a zvláštní pravidla přizpůsobená zvláštnostem každého režimu podpory. Systémy obecně stanoví podrobné správní kontroly 100 % žádostí o podporu, případné křížové kontroly s ostatními databázemi a kontroly minimálního počtu operací na místě před provedením plateb, a to v závislosti na riziku, které daný režim představuje. Pokud tyto kontroly na místě odhalí vysoký počet nesrovnalostí, musí být provedeny dodatečné kontroly. V této souvislosti je vůbec nejdůležitějším systémem integrovaný administrativní a kontrolní systém, který v rozpočtovém roce 2010 pokrýval přibližně 80 % celkových výdajů v rámci EZZF a EZFRV. V případě členských států s řádně fungujícími kontrolními systémy a nízkou mírou chybovosti bude Komise zmocněna povolit snížení počtu kontrol na místě.

Balíček dále stanoví, že členské státy musí předcházet nesrovnalostem a podvodům, zjišťovat a napravovat je, ukládat účinné, odrazující a přiměřené sankce stanovené v právních předpisech Unie nebo členských států, a zpětně získávat neoprávněné platby i s úroky. Sem patří automatický mechanismus účetní závěrky u případů nesrovnalostí, který stanoví, že nedojde-li ke zpětnému získání plateb do čtyř let od data žádosti o zpětné získání plateb, nebo do osmi let v případě, že dojde k soudnímu řízení, nese finanční důsledky toho, že platby nebyly získány zpět, dotyčný členský stát. Tento mechanismus bude silným motivačním faktorem, který přiměje členské státy k co nejrychlejšímu zpětnému získávání neoprávněných plateb.

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

Částky uvedené v tomto finančním výkaze jsou vyjádřeny v běžných cenách a v závazcích.

Kromě změn vyplývajících z legislativních návrhů uvedených v tabulkách níže přináší legislativní návrhy další změny, které nemají žádný finanční dopad.

Pro kterýkoli z roků v období 2014–2020 nelze v této fázi vyloučit uplatnění finanční kázně. To však nebude záviset na reformních návrzích jako takových, ale na jiných faktorech, jako je čerpání přímých podpor nebo budoucí vývoj na zemědělských trzích.

Pokud jde o přímé podpory, jsou rozšířené čisté stropy pro rok 2014 (kalendářní rok 2013) zařazené do návrhu týkajícího se přechodných opatření vyšší než částky přidělené přímým podporám uvedeným v přiložených tabulkách. Aniž je dotčena možná potřeba uplatnění mechanismu finanční kázně, je účelem tohoto rozšíření zajistit pokračování stávajících právních předpisů ve scénáři, v němž by všechny ostatní prvky zůstaly nezměněné.

Reformní návrhy obsahují ustanovení, jež poskytují členským státům jistou míru flexibility v souvislosti s přidělováním přímých podpor, respektive rozvojem venkova. Rozhodnou-li se členské státy této flexibility využít, bude to mít finanční následky v rámci daných částek, které nelze v této fázi kvantifikovat.

Tento finanční výkaz nezohledňuje možné využití rezervy pro případ krizí. Je třeba zdůraznit, že částky zohledněné u výdajů souvisejících s trhem nejsou založeny na nákupu v rámci veřejné intervence a ostatních opatřeních týkajících se krizových situací v jakémkoli odvětví.

3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

Tabulka 1: Prostředky pro SZP včetně doplňujících prostředků stanovené v návrzích víceletého finančního rámce a v návrzích reformy SZP

V milionech EUR (běžné ceny)

Rozpočtový rok || 2013 || 2013 upravený (1) || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM 2014–2020

|| || || || || || || || || ||

V rámci víceletého finančního rámce || || || || || || || || || ||

Okruh 2 || || || || || || || || || ||

Přímé podpory a výdaje související s trhem (2) (3) (4) || 44 939 || 45 304 || 44 830 || 45 054 || 45 299 || 45 519 || 45 508 || 45 497 || 45 485 || 317 193

Odhadované účelově vázané příjmy || 672 || 672 || 672 || 672 || 672 || 672 || 672 || 672 || 672 || 4 704

P1 Přímé podpory a výdaje související s trhem (s účelově vázanými příjmy) || 45 611 || 45 976 || 45 502 || 45 726 || 45 971 || 46 191 || 46 180 || 46 169 || 46 157 || 321 897

P2 Rozvoj venkova (4) || 14 817 || 14 451 || 14 451 || 14 451 || 14 451 || 14 451 || 14 451 || 14 451 || 14 451 || 101 157

Celkem || 60 428 || 60 428 || 59 953 || 60 177 || 60 423 || 60 642 || 60 631 || 60 620 || 60 608 || 423 054

Okruh 1 || || || || || || || || || ||

Společný strategický rámec Zemědělský výzkum a inovace || nepoužije se || nepoužije se || 682 || 696 || 710 || 724 || 738 || 753 || 768 || 5 072

Nejchudší osoby || nepoužije se || nepoužije se || 379 || 387 || 394 || 402 || 410 || 418 || 427 || 2 818

Celkem || nepoužije se || nepoužije se || 1 061 || 1 082 || 1 104 || 1 126 || 1 149 || 1 172 || 1 195 || 7 889

Okruh 3 || || || || || || || || || ||

Bezpečnost potravin || nepoužije se || nepoužije se || 350 || 350 || 350 || 350 || 350 || 350 || 350 || 2 450

|| || || || || || || || || ||

Mimo víceletý finanční rámec || || || || || || || || || ||

Rezerva na zemědělské krize || nepoužije se || nepoužije se || 531 || 541 || 552 || 563 || 574 || 586 || 598 || 3 945

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) || || || || || || || || || ||

Z toho maximálně dostupné pro zemědělství: (5) || nepoužije se || nepoužije se || 379 || 387 || 394 || 402 || 410 || 418 || 427 || 2 818

|| || || || || || || || || ||

CELKEM || || || || || || || || || ||

Návrhy Komise (víceletý finanční rámec + mimo víceletý finanční rámec) + účelově vázané příjmy CELKEM || 60 428 || 60 428 || 62 274 || 62 537 || 62 823 || 63 084 || 63 114 || 63 146 || 63 177 || 440 156

Návrhy víceletého finančního rámce (tj. kromě rezervy a EFG) + účelově vázané příjmy CELKEM || 60 428 || 60 428 || 61 364 || 61 609 || 61 877 || 62 119 || 62 130 || 62 141 || 62 153 || 433 393

Poznámky:

(1)           S ohledem na již schválené legislativní změny, tj. dobrovolné odlišení pro Spojené království a článek 136 „nevyužité prostředky“ přestanou platit do konce roku 2013.

(2)           Prostředky se týkají navrhovaného ročního stropu pro první pilíř. Je však třeba vzít na vědomí, že se navrhuje přesun negativních výdajů ze schválení účetních závěrek (nyní v rozpočtové položce 05 07 01 06) do účelově vázaných příjmů (položka 67 03). Podrobnosti viz tabulka s odhady příjmů na další stránce.

(3)           Údaje za rok 2013 obsahují prostředky pro veterinární a fytosanitární opatření, jakož i tržní opatření pro odvětví rybolovu.

(4)           Prostředky ve výše uvedené tabulce jsou v souladu s prostředky uvedenými ve sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020“ (KOM(2011) 500 v konečném znění, 29. června 2011). Je však třeba rozhodnout, zda víceletý finanční rámec zohlední přesun, který se navrhuje od roku 2014 pro finanční krytí jednoho členského státu, a to z národního restrukturalizačního programu v odvětví bavlny do rozvoje venkova, který znamená úpravu (4 miliony EUR ročně) prostředků pro dílčí strop EZZF, respektive pilíř 2. V následujících tabulkách níže byly prostředky přesunuty, a to bez ohledu na to, zda je zohlední víceletý finanční rámec.

(5)           V souladu se sdělením Komise „Rozpočet – Evropa 2020“ (KOM(2011) 500 v konečném znění) bude celková částka ve výši až 2,5 miliardy EUR v cenách roku 2011 k dispozici v rámci Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, a to na další podporu zemědělcům, kteří trpí následky globalizace. Ve výše uvedené tabulce je rozpis podle roků v běžných cenách pouze orientační. Předloha interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení (KOM(2011) 403 v konečném znění, 29. června 2011) stanoví pro EFG celkovou maximální roční částku ve výši 429 milionů EUR v cenách roku 2011.

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

Tabulka 2: Odhadované příjmy a výdaje pro oblast politiky 05 v rámci okruhu 2

V milionech EUR (běžné ceny)

Rozpočtový rok || 2013 || 2013 upravený || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM 2014–2020

PŘÍJMY || || || || || || || || || ||

123 – Dávka z výroby cukru (vlastní zdroje) || 123 || 123 || 123 || 123 || || || || || || 246

|| || || || || || || || || ||

67 03 – Účelově vázané příjmy || 672 || 672 || 741 || 741 || 741 || 741 || 741 || 741 || 741 || 5 187

z toho: ex 05 07 01 06 – Schválení účetních závěrek || 0 || 0 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 483

Celkem || 795 || 795 || 864 || 864 || 741 || 741 || 741 || 741 || 741 || 5 433

VÝDAJE || || || || || || || || || ||

05 02 - Trhy (1) || 3 311 || 3 311 || 2 622 || 2 641 || 2 670 || 2 699 || 2 722 || 2 710 || 2 699 || 18 764

05 03 – Přímé podpory (před omezením) (2) || 42 170 || 42 535 || 42 876 || 43 081 || 43 297 || 43 488 || 43 454 || 43 454 || 43 454 || 303 105

05 03 – Přímé podpory (po omezení) (2) || 42 170 || 42 535 || 42 876 || 42 917 || 43 125 || 43 303 || 43 269 || 43 269 || 43 269 || 302 027

|| || || || || || || || || ||

05 04 – Rozvoj venkova (před omezením) || 14 817 || 14 451 || 14 455 || 14 455 || 14 455 || 14 455 || 14 455 || 14 455 || 14 455 || 101 185

05 04 – Rozvoj venkova (po omezení) || 14 817 || 14 451 || 14 455 || 14 619 || 14 627 || 14 640 || 14 641 || 14 641 || 14 641 || 102 263

|| || || || || || || || || ||

05 07 01 06 – Schválení účetních závěrek || -69 || -69 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Celkem || 60 229 || 60 229 || 59 953 || 60 177 || 60 423 || 60 642 || 60 631 || 60 620 || 60 608 || 423 054

ČISTÝ ROZPOČET po zohlednění účelově vázaných příjmů || || || 59 212 || 59 436 || 59 682 || 59 901 || 59 890 || 59 879 || 59 867 || 417 867

Poznámky:

(1)           Pro rok 2013 předběžný odhad založený na návrhu rozpočtu na rok 2012 a zohledňující právní úpravy schválené pro rok 2013 (např. strop pro víno, zrušení prémie na bramborový škrob, sušená krmiva), jakož i předpokládaný vývoj. Pro všechny roky odhady předpokládají, že nedojde k další potřebě financování podpůrných opatření z důvodu narušení trhu nebo krizí.

(2)           Prostředky pro rok 2013 zahrnují odhad klučení vína v roce 2012.

Tabulka 3: Výpočet finančního dopadu návrhů reformy SZP, pokud jde o příjmy a výdaje SZP, podle rozpočtových kapitol

V milionech EUR (běžné ceny)

Rozpočtový rok || 2013 || 2013 upravený || || CELKEM 2014–2020

|| || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 ||

PŘÍJMY || || || || || || || || || ||

123 – Dávka z výroby cukru (vlastní zdroje) || 123 || 123 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

|| || || || || || || || || ||

67 03 – Účelově vázané příjmy || 672 || 672 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 483

z toho: ex 05 07 01 06 – Schválení účetních závěrek || 0 || 0 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 483

Celkem || 795 || 795 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 483

VÝDAJE || || || || || || || || || ||

05 02 - Trhy (1) || 3 311 || 3 311 || –689 || –670 || –641 || –612 || –589 || –601 || –612 || –4 413

05 03 – Přímé podpory (před omezením) (2) || 42 170 || 42 535 || –460 || –492 || –534 || –577 || –617 || –617 || –617 || –3 913

05 03 – Přímé podpory – Odhadovaný výsledek omezení přesunutý do rozvoje venkova || || || 0 || –164 || –172 || –185 || –186 || –186 || –186 || –1 078

05 04 – Rozvoj venkova (před omezením) || 14 817 || 14 451 || 4 || 4 || 4 || 4 || 4 || 4 || 4 || 28

05 04 – Rozvoj venkova – Odhadovaný výsledek omezení přesunutý z přímých podpor || || || 0 || 164 || 172 || 185 || 186 || 186 || 186 || 1 078

05 07 01 06 – Schválení účetních závěrek || –69 || –69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 69 || 483

Celkem || 60 229 || 60 229 || –1 076 || –1 089 || –1 102 || –1 115 || –1 133 || –1 144 || –1 156 || –7 815

ČISTÝ ROZPOČET po zohlednění účelově vázaných příjmů || || || –1 145 || –1 158 || –1 171 || –1 184 || –1 202 || –1 213 || –1 225 || –8 298

Poznámky:

(1)           Pro rok 2013 předběžný odhad založený na návrhu rozpočtu na rok 2012 a zohledňující právní úpravy schválené pro rok 2013 (např. strop pro víno, zrušení prémie na bramborový škrob, sušená krmiva), jakož i předpokládaný vývoj. Pro všechny roky odhady předpokládají, že nedojde k další potřebě financování podpůrných opatření z důvodu narušení trhu nebo krizí.

(2)           Prostředky pro rok 2013 zahrnují odhad klučení vína v roce 2012.

Tabulka 4: Výpočet finančního dopadu návrhů reformy SZP, pokud jde o výdaje SZP související s trhem

V milionech EUR (běžné ceny)

ROZPOČTOVÝ ROK || || Právní základ || Odhadované potřeby || Změny oproti roku 2013 ||

|| || || 2013 (1) || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM 2014–2020

Výjimečná opatření: efektivnější a rozšířená oblast působnosti právního základu || || Články 154, 155, 156 || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm

Zrušení intervence pro pšenici tvrdou a čirok || || bývalý článek 10 || pm || – || – || – || – || – || – || – || –

Potravinové programy pro nejchudší osoby || (2) || bývalý článek 27 nařízení 1234/2007 || 500,0 || –500,0 || –500,0 || –500,0 || –500,0 || –500,0 || –500,0 || –500,0 || –3 500,0

Soukromé skladování (lněné vlákno) || || článek 16 || nepoužije se || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm || Pm

Podpora odvětví bavlny – restrukturalizace || (3) || bývalý článek 5 nařízení 637/2008 || 10,0 || –4,0 || –4,0 || –4,0 || –4,0 || –4,0 || –4,0 || –4,0 || –28,0

Poskytování podpory pro seskupení producentů v odvětví ovoce a zeleniny || || bývalý článek 117 || 30,0 || 0,0 || 0,0 || 0,0 || –15,0 || –15,0 || –30,0 || –30,0 || –90,0

Projekt „Ovoce do škol“ || || článek 21 || 90,0 || 60,0 || 60,0 || 60,0 || 60,0 || 60,0 || 60,0 || 60,0 || 420,0

Zrušení organizací producentů chmele || || bývalý článek 111 || 2,3 || –2,3 || –2,3 || –2,3 || –2,3 || –2,3 || –2,3 || –2,3 || –15,9

Volitelné soukromé skladování sušeného odstředěného mléka || || článek 16 || nepoužije se || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm || pm

Zrušení podpory pro použití odstředěného mléka / sušeného odstředěného mléka jako krmiva/kaseinu a použití kaseinu || || bývalé články 101 a 102 || pm || – || – || – || – || – || – || – || –

Volitelné soukromé skladování másla || (4) || článek 16 || 14,0 || [–1,0] || [–14,0] || [–14,0] || [–14,0] || [–14,0] || [–14,0] || [–14,0] || [–85,0]

Zrušení propagační dávky na mléko || || bývalý článek 309 || pm || – || – || – || – || – || – || – || –

05 02 CELKEM || || || || || || || || || || ||

Čistý dopad reformních návrhů (5) || || || || –446,3 || –446,3 || –446,3 || –461,3 || –461,3 || –476,3 || –476,3 || –3 213,9

Poznámky:

(1)           Potřeby pro rok 2013 jsou odhady založené na návrhu rozpočtu Komise pro rok 2012, s výjimkou a) odvětví ovoce a zeleniny, kde jsou potřeby založeny na finančním výkaze příslušných reforem, a b) veškerých již schválených právních změn.

(2)           Prostředky pro rok 2013 odpovídají návrhu Komise KOM(2010) 486. Od roku 2014 bude opatření financováno v rámci okruhu 1.

(3)           Finanční krytí pro restrukturalizační program v odvětví bavlny pro Řecko (4 miliony EUR/rok) bude od roku 2014 převedeno na rozvoj venkova. Finanční krytí pro Španělsko (6,1 milionu EUR/rok) bude od roku 2018 převedeno na režim jednotné platby (schváleno).

(4)           Odhadovaný účinek v případě neuplatnění opatření.

(5)           Kromě výdajů v rámci kapitol 05 02 a 05 03 se očekává, že přímé výdaje v kapitolách 05 01, 05 07 a 05 08 budou financovány z příjmů, které budou účelově vázány na EZZF.

Tabulka 5: Výpočet finančního dopadu návrhů reformy SZP, pokud jde o přímé podpory

V milionech EUR (běžné ceny)

ROZPOČTOVÝ ROK || || Právní základ || Odhadované potřeby || Změny oproti roku 2013 ||

|| || 2013 (1) || 2013 upravený (2) || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM 2014–2020

|| || || || || || || || || || || ||

Přímé podpory || || || 42 169,9 || 42 535,4 || 341,0 || 381,1 || 589,6 || 768,0 || 733,2 || 733,2 || 733,2 || 4 279,3

– již schválené změny: || || || || || || || || || || || ||

začleňování EU 12 || || || || || 875,0 || 1 133,9 || 1 392,8 || 1 651,6 || 1 651,6 || 1 651,6 || 1 651,6 || 10 008,1

restrukturalizace odvětví bavlny || || || || || 0,0 || 0,0 || 0,0 || 0,0 || 6,1 || 6,1 || 6,1 || 18,4

kontrola stavu || || || || || –64,3 || –64,3 || –64,3 || –90,0 || –90,0 || –90,0 || –90,0 || –552,8

předchozí reformy || || || || || –9,9 || –32,4 || –32,4 || –32,4 || –32,4 || –32,4 || –32,4 || –204,2

|| || || || || || || || || || || ||

– změny v návaznosti na nové návrhy reformy SZP || || || –459,8 || –656,1 || –706,5 || –761,3 || –802,2 || –802,2 || –802,2 || –4 990,3

z toho: omezení || || || || || 0,0 || –164,1 || –172,1 || –184,7 || –185,6 || –185,6 || –185,6 || –1 077,7

|| || || || || || || || || || || ||

05 03 CELKEM || || || || || || || || || || || ||

Čistý dopad reformních návrhů || || || || || –459,8 || –656,1 || –706,5 || –761,3 || –802,2 || –802,2 || –802,2 || –4 990,3

CELKOVÉ VÝDAJE || || || 42 169,9 || 42 535,4 || 42 876,4 || 42 916,5 || 43 125,0 || 43 303,4 || 43 268,7 || 43 268,7 || 43 268,7 || 302 027,3

Poznámky:

(1)           Prostředky pro rok 2013 zahrnují odhad klučení vína v roce 2012.

(2)           S ohledem na již schválené legislativní změny, tj. dobrovolné odlišení pro Spojené království a článek 136 „nevyužité prostředky“ přestanou platit do konce roku 2013.

Tabulka 6: Složky přímých podpor

V milionech EUR (běžné ceny)

ROZPOČTOVÝ ROK || || || || || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM 2014–2020

Příloha II || || || || || 42 407,2 || 42 623,4 || 42 814,2 || 42 780,3 || 42 780,3 || 42 780,3 || 256 185,7

Platby pro zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (30 %) || || || || || 12 866,5 || 12 855,3 || 12 844,3 || 12 834,1 || 12 834,1 || 12 834,1 || 77 068,4

Maximální částka, která může být přidělena platbám pro mladé zemědělce (2 %) || || || || || 857,8 || 857,0 || 856,3 || 855,6 || 855,6 || 855,6 || 5 137,9

Režim základní platby, platby na oblasti s přírodními omezeními, dobrovolná podpora vázaná na produkci || || || || || 28 682,9 || 28 911,1 || 29 113,6 || 29 090,6 || 29 090,6 || 29 090,6 || 173 979,4

Maximální částka, která může být z výše uvedených linií použita na financování režimu pro malé zemědělce (10 %) || || || || || 4 288,8 || 4 285,1 || 4 281,4 || 4 278,0 || 4 278,0 || 4 278,0 || 25 689,3

Přesuny v odvětví vína uvedené v příloze II[56] || || || || || 159,9 || 159,9 || 159,9 || 159,9 || 159,9 || 159,9 || 959,1

Omezení || || || || || –164,1 || –172,1 || –184,7 || –185,6 || –185,6 || –185,6 || –1 077,7

Bavlna || || || || || 256,0 || 256,3 || 256,5 || 256,6 || 256,6 || 256,6 || 1 538,6

POSEI / menší ostrovy v Egejském moři || || || || || 417,4 || 417,4 || 417,4 || 417,4 || 417,4 || 417,4 || 2 504,4

Tabulka 7: Výpočet finančního dopadu návrhů reformy SZP, pokud jde o přechodná opatření pro poskytování přímých podpor v roce 2014

V milionech EUR (běžné ceny)

ROZPOČTOVÝ ROK || || Právní základ || Odhadované potřeby || Změny oproti roku 2013

|| || || 2013 (1) || 2013 upravený || 2014 (2)

Příloha IV nařízení Rady (ES) č. 73/2009 || || || 40 165,0 || 40 530,5 || 541,9

začleňování EU 10 || || || || || 616,1

kontrola stavu || || || || || –64,3

předchozí reformy || || || || || –9,9

05 03 CELKEM || || || || ||

CELKOVÉ VÝDAJE || || || 40 165,0 || 40 530,5 || 41 072,4

Poznámky:

(1)           Prostředky pro rok 2013 zahrnují odhad klučení vína v roce 2012.

(2)           Rozšířené čisté stropy zahrnují odhad přesunů v odvětví vína na režim jednotné platby na základě rozhodnutí přijatých členskými státy pro rok 2013.

Tabulka 8: Výpočet finančního dopadu návrhů reformy SZP, pokud jde o rozvoj venkova

V milionech EUR (běžné ceny)

ROZPOČTOVÝ ROK || || Právní základ || Prostředky na rozvoj venkova || Změny oproti roku 2013 ||

|| || || 2013 || 2013 upravený (1) || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM 2014–2020

Programy pro rozvoj venkova || || || 14 788,9 || 14 423,4 || || || || || || || ||

Podpora odvětví bavlny – restrukturalizace || (2) || || || || 4,0 || 4,0 || 4,0 || 4,0 || 4,0 || 4,0 || 4,0 || 28,0

Výsledek omezení přímých podpor || || || || || || 164,1 || 172,1 || 184,7 || 185,6 || 185,6 || 185,6 || 1 077,7

Finanční krytí pro rozvoj venkova vyjma technické pomoci || (3) || || || || –8,5 || –8,5 || –8,5 || –8,5 || –8,5 || –8,5 || –8,5 || –59,4

Technická pomoc || (3) || || 27,6 || 27,6 || 8,5 || 3,5 || 3,5 || 3,5 || 3,5 || 3,5 || 3,5 || 29,4

Cena za projekty místní inovativní spolupráce || (4) || || nepoužije se || nepoužije se || 0,0 || 5,0 || 5,0 || 5,0 || 5,0 || 5,0 || 5,0 || 30,0

05 04 CELKEM || || || || || || || || || || || ||

Čistý dopad reformních návrhů || || || || || 4,0 || 168,1 || 176,1 || 188,7 || 189,6 || 189,6 || 189,6 || 1 105,7

CELKOVÉ VÝDAJE (před omezením) || || || 14 816,6 || 14 451,1 || 14 455,1 || 14 455,1 || 14 455,1 || 14 455,1 || 14 455,1 || 14 455,1 || 14 455,1 || 101 185,5

CELKOVÉ VÝDAJE (po omezení) || || || 14 816,6 || 14 451,1 || 14 455,1 || 14 619,2 || 14 627,2 || 14 639,8 || 14 640,7 || 14 640,7 || 14 640,7 || 102 263,2

Poznámky:

(1)           Úpravy v souladu se stávajícími právními předpisy se použijí pouze do konce rozpočtového roku 2013.

(2)           Prostředky tabulce 1 (oddíl 3.1) jsou v souladu s prostředky uvedenými ve sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020“ (KOM(2011) 500 v konečném znění). Je však třeba rozhodnout, zda víceletý finanční rámec zohlední přesun, který se navrhuje od roku 2014 pro finanční krytí jednoho členského státu, a to z národního restrukturalizačního programu v odvětví bavlny do rozvoje venkova, který znamená úpravu (4 miliony EUR ročně) prostředků pro dílčí strop EZZF, respektive pilíř 2. V tabulce 8 výše byly prostředky přesunuty, a to bez ohledu na to, zda je zohlední víceletý finanční rámec.

(3)           Prostředky na technickou pomoc pro rok 2013 byly stanoveny na základě původního finančního krytí pro rozvoj venkova (přesuny z pilíře 1 nejsou zahrnuty).

Technická pomoc pro období 2014–2020 je stanovena ve výši 0,25 % celkového finančního krytí pro rozvoj venkova.

(4)           Pokryto prostředky, jež jsou k dispozici pro technickou pomoc.

Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || „Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Pozn.:    Odhaduje se, že legislativní návrhy nebudou mít dopad na prostředky správní povahy, tj. záměrem je provedení legislativního rámce se stávající úrovní lidských zdrojů a správních výdajů.

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

GŘ: AGRI ||

Ÿ Lidské zdroje || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 958,986

Ÿ Ostatní správní výdaje || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 67,928

GŘ AGRI CELKEM || Prostředky || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 1 026,914

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 1 026,914

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok N[57] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || || || || || || || ||

Platby || || || || || || || ||

3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– x   Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Celkem náklady

SPECIFICKÝ CÍL Č. 5: Zlepšit konkurenceschopnost odvětví zemědělství a zvýšit podíl jeho hodnoty v potravinovém řetězci || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Ovoce a zelenina: Uvádění na trh organizacemi producentů (OP)[58] || Podíl hodnoty produkce uváděné na trh OP na hodnotě celkové produkce || || || 830,0 || || 830,0 || || 830,0 || || 830,0 || || 830,0 || || 830,0 || || 830,0 || || 5 810,0

– Víno: Finanční krytí v členských státech – Restrukturalizace58 || Počet hektarů || || 54 326 || 475,1 || 54 326 || 475,1 || 54 326 || 475,1 || 54 326 || 475,1 || 54 326 || 475,1 || 54 326 || 475,1 || 54 326 || 475,1 || || 3 326,0

– Víno: Finanční krytí v členských státech – Investice58 || || || 1 147 || 178,9 || 1 147 || 178,9 || 1 147 || 178,9 || 1 147 || 178,9 || 1 147 || 178,9 || 1 147 || 178,9 || 1 147 || 178,9 || || 1 252,6

– Víno: Finanční krytí v členských státech – Destilace vedlejších produktů58 || Hektolitry || || 700 000 || 98,1 || 700 000 || 98,1 || 700 000 || 98,1 || 700 000 || 98,1 || 700 000 || 98,1 || 700 000 || 98,1 || 700 000 || 98,1 || || 686,4

– Víno: Finanční krytí v členských státech – Konzumní alkohol58 || Počet hektarů || || 32 754 || 14,2 || 32 754 || 14,2 || 32 754 || 14,2 || 32 754 || 14,2 || 32 754 || 14,2 || 32 754 || 14,2 || 32 754 || 14,2 || || 14,2

– Víno: Finanční krytí v členských státech – Použití zahuštěného moštu58 || Hektolitry || || 9 || 37,4 || 9 || 37,4 || 9 || 37,4 || 9 || 37,4 || 9 || 37,4 || 9 || 37,4 || 9 || 37,4 || || 261,8

– Víno: Finanční krytí v členských státech – Propagace58 || || || || 267,9 || || 267,9 || || 267,9 || || 267,9 || || 267,9 || || 267,9 || || 267,9 || || 1 875,3

– Ostatní: || || || || 720,2 || || 739,6 || || 768,7 || || 797,7 || || 820,3 || || 808,8 || || 797,1 || || 5 452,3

Mezisoučet za specifický cíl č. 5 || || 2 621,8 || || 2 641,2 || || 2 670,3 || || 2 699,3 || || 2 721,9 || || 2 710,4 || || 2 698,7 || || 18 763,5

SPECIFICKÝ CÍL Č. 6: Přispět k příjmům zemědělských podniků a omezit kolísavost příjmu zemědělských podniků || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Přímá podpora příjmů[59] || Počet placených hektarů (v milionech) || || 161,014 || 42 876,4 || 161,014 || 43 080,6 || 161,014 || 43 297,1 || 161,014 || 43 488,1 || 161,014 || 43 454,3 || 161,014 || 43 454,3 || 161,014 || 43 454,3 || 161,014 || 303 105,0

Mezisoučet za specifický cíl č. 6 || || 42 876,4 || || 43 080,6 || || 43 297,1 || || 43 488,1 || || 43 454,3 || || 43 454,3 || || 43 454,3 || || 303 105,0

NÁKLADY CELKEM || || || || || || || || || || || || || || || ||

Pozn.: Bude třeba určit výstupy pro specifické cíle 1 až 4 a 7 až 10 (viz oddíl 1.4.2 výše).

3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy 3.2.3.1. Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– x   Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje[60] || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 136,998 || 958,986

Ostatní správní výdaje || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 9,704 || 67,928

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || || || || || || || ||

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

CELKEM || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 146,702 || 1 026,914

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– x   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Pozn.: Odhaduje se, že legislativní návrhy nebudou mít dopad na prostředky správní povahy, tj. záměrem je provedení legislativního rámce se stávající úrovní lidských zdrojů a správních výdajů. Údaje za období 2014–2020 jsou založeny na stavu pro rok 2011.

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 1 034 || 1 034 || 1 034 || 1 034 || 1 034 || 1 034 || 1 034

XX 01 01 02 (při delegacích) || 3 || 3 || 3 || 3 || 3 || 3 || 3

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[61] ||

XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 78 || 78 || 78 || 78 || 78 || 78 || 78

XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || ||

XX 01 04 yy || - v ústředí || || || || || || ||

- při delegacích || || || || || || ||

XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || ||

CELKEM[62] || 1 115 || 1 115 || 1 115 || 1 115 || 1 115 || 1 115 || 1 115

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci ||

Externí zaměstnanci ||

3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– x   Návrh/podnět je v souladu s NÁVRHY víceletého finančního rámce NA OBDOBÍ 2014–2020.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje flexibility nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.5. Příspěvky třetích stran

– Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– X  Návrh/podnět týkající se rozvoje venkova (EZFRV) počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát

Spolufinancované prostředky CELKEM[63] || bude upřesněno || bude upřesněno || bude upřesněno || bude upřesněno || bude upřesněno || bude upřesněno || bude upřesněno || bude upřesněno

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

– x   Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– x   dopad na vlastní zdroje

– x   dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[64]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

|| || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

Viz tabulky 2 a 3 v oddíle 3.2.1.

[1]               Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Rozpočet – Evropa 2020, KOM(2011) 500 v konečném znění, 29.6.2011.

[2]               Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Budoucnost SZP do roku 2020: Řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky, KOM(2010) 672 v konečném znění, 18.11.2010.

[3]               Viz zejména usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2011, 2011/2015(INI), a závěry předsednictví ze dne 18. března 2011.

[4]               Stávající legislativní rámec tvoří nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (přímé platby), nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (tržní nástroje), nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (rozvoj venkova) a nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 (financování).

[5]               Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006, KOM(2011) 615 ze dne 6. října 2011.

[6]               Přehled 517 obdržených příspěvků viz příloha 9 posouzení dopadů.

[7]               Úř. věst. C , , s. .

[8]               Úř. věst. C , , s. .

[9]               Úř. věst. C , , s. .

[10]             KOM(2010) 672 v konečném znění, 18.11.2010.

[11]             Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1.

[12]             Úř. věst. L , , s. .

[13]             Úř. věst. L , , s. .

[14]             Úř. věst. L , , s. .

[15]             Úř. věst. L , , s. .

[16]             Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16.

[17]             Úř. věst. L , , s. .

[18]             Úř. věst. L , , s. .

[19]             Úř. věst. L 50, 22.2.1978, s. 1.

[20]             Úř. věst. L 100, 20.4.2000, s. 7.

[21]             KOM(2011) 500 v konečném znění, s. 7.

[22]             Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

[23]             Úř. věst. L , , s. .

[24]             Úř. věst. L 143, 3.6.2008, s. 1.

[25]             Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.

[26]             Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

[27]             Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

[28]             Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

[29]             Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71.

[30]             Úř. věst. L 20, 26.1.1980, s. 43.

[31]             Úř. věst. L 349, 24.12.1998, s. 1.

[32]             Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[33]             Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[34]             Rozsudek Soudu ve spojených věcech Volker und Markus Schecke GbR a Hartmut Eifert/Land Hessen, C-92/09 a C-93/09, Sb. rozh. 2010, s. I-0000.

[35]             Úř. věst. L 76, 19.3.2008, s. 28.

[36]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[37]             Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.

[38]             Úř. věst. L […], […], s. […].

[39]             Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[40]             Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

[41]             Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 1.

[42]             Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1.

[43]             Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8.

[44]             Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1.

[45]             Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

[46]             Úř. věst. L 213, 8.8.2008, s. 31.

[47]             Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[48]             Ochranná pásma dobrého zemědělského a environmentálního stavu musí jak uvnitř, tak vně ohrožených oblastí vymezených v souladu s čl. 3 odst. 2 směrnice 91/676/EHS, splňovat alespoň požadavky týkající se podmínek pro používání hnojiv v blízkosti vodních toků podle bodu A4 přílohy II směrnice 91/676/EHS, které se použijí v souladu s akčními programy členských států stanovenými podle čl. 5 odst. 4 směrnice 91/676/EHS.

[49]             Orba mokřin a půd bohatých na uhlík, které byly nejpozději v roce 2011 definovány jako orná půda v souladu s čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1120/2009 a které jsou v souladu s definicí orné půdy stanovené v čl. 4 písm. f) nařízení (EU) č. přímé platby/xxx, se nepovažuje za první orbu.

[50]             Provedené zejména prostřednictvím:

– nařízení (EHS) č. 2377/90: články 2, 4 a 5,

– nařízení (ES) č. 852/2004: čl. 4 odst. 1 a příloha I část A oddíl II bod 4 písm. g), h), j), bod 5 písm. f), h), bod 6, oddíl III bod 8 písm. a), b), d), e), bod 9 písm. a), c),

– nařízení (ES) č. 853/2004: čl. 3 odst. 1 a příloha III oddíl IX kapitola I (část I bod 1 písm. b), c), d), e), část I bod 2 písm. a) odrážka i), ii), iii), písm. b) odrážka i), ii), písm. c), část I bod 3, část I bod 4, část I bod 5, část II A body 1, 2, 3, 4, část II B bod 1 písm. a), d), bod 2, bod 4 písm. a), b), příloha III oddíl X kapitola I bod 1,

– nařízení (ES) č. 183/2005: čl. 5 odst. 1 a příloha I, část A I bod 4 písm. e), g), část A II bod 2 písm. a), b), e), čl. 5 odst. 5 a příloha III body 1, 2, čl. 5 odst. 6 a

– nařízení (ES) č. 396/2005: článek 18.

[51]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[52]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[53]             KOM(2011) 500 v konečném znění, 29. června 2011.

[54]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[55]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[56]             Přímé podpory pro období 2014–2020 zahrnují odhad přesunů v odvětví vína na režim jednotné platby na základě rozhodnutí přijatých členskými státy pro rok 2013.

[57]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[58]             Založeno na předchozím čerpání a odhadech v návrhu rozpočtu na rok 2012. U organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny jsou prostředky v souladu s reformou tohoto odvětví a podle výkazů o činnosti návrhu rozpočtu na rok 2012 budou výstupy známy až koncem roku 2011.

[59]             Založeno na možných způsobilých oblastech pro rok 2009.

[60]             Založeno na průměrných nákladech ve výši 127 000 EUR na pracovní místa podle plánu pracovních míst úředníků a dočasných zaměstnanců.

[61]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[62]             Nezahrnuje dílčí strop rozpočtové linie 05.010404.

[63]             Bude stanoveno v programech rozvoje venkova předkládaných členskými státy.

[64]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.