28.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 188/9

—

s ohledem na horizontální sociální doložku obsaženou v článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. července 2010„Zelená kniha – na cestě k přiměřeným, udržitelným a spolehlivým důchodovým systémům v Evropě“ (KOM(2010)0365),

—

s ohledem na své usnesení o demografických výzvách a mezigenerační solidaritě ze dne 11. listopadu 2010 (1),

—

s ohledem na zprávu Evropského hospodářského a sociálního výboru o sdělení Komise ze dne 7. července 2010„Zelená kniha – na cestě k přiměřeným, udržitelným a spolehlivým důchodovým systémům v Evropě“ (2),

—

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o hlavních zásadách politiky zaměstnanosti členských států: část II integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020, který předložila Komise (KOM(2010)0193), a na svůj postoj k tomuto tématu ze dne 8. září 2010 (3),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2009 nazvané „Řešení dopadu stárnutí populace v EU (Zpráva o stárnutí populace za rok 2009)“ (KOM(2009)0180) a na své usnesení ze dne 7. září 2010 (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2009 o aktivním začleňování lidí vyloučených z trhu práce (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2009 o obnovené sociální agendě (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2008 o budoucnosti systémů sociálního zabezpečení a důchodů: jejich financování a tendenci k individualizaci (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. října 2008 o podpoře sociálního začlenění a boji proti chudobě v EU, včetně dětské chudoby (8),

—

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0507) a na svůj postoj ze dne 20. června 2007 (9),

—

s ohledem na stockholmskou strategii Evropské rady z roku 2001 spočívající v reformě důchodových systémů v Evropě,

—

s ohledem na to, že v roce 2001 přijala Evropská rada v Laekenu rozhodnutí o společných cílech, pokud jde o důchody, v němž zdůraznila nutnost zajistit, aby důchody byly přiměřené, udržitelné a adaptabilní,

—

s ohledem na Listinu základních práv, a zejména na článek 23 této listiny,

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0025/2011),

A.

vzhledem k tomu, že lidé dnes vstupují na trh práce v pozdějším věku z důvodu vysoké míry nezaměstnanosti, jež má dopad zejména na mladé lidi s nízkým vzděláním, či z důvodu delšího studia a v některých případech z důvodu vyššího vzdělání a že lidé opouštějí v průměru trh práce dříve, než je zákonný věk pro odchod do důchodu, že jejich aktivní život je přerušován obdobími nečinnosti a že se prodlužuje délka života,

B.

vzhledem k tomu, že finanční a hospodářská krize výrazně zhoršila zásadní demografické problémy, kterým EU čelí,

C.

vzhledem k tomu, že podle aktuálních údajů počet osob vstupujících na trh práce klesá (populace EU v produktivním věku se od roku 2012 začne zmenšovat) a počet důchodců stoupá (zatímco v roce 2008 připadali čtyři občané EU v produktivním věku na jednoho důchodce ve věku 65 let a více, v roce 2020 bude tento poměr pět ku jedné a v roce 2060 dva ku jedné); vzhledem k tomu, že tento vývoj se v závislosti na nejrůznějších demografických tendencích v jednotlivých členských státech různí,

D.

vzhledem k tomu, že poskytování přiměřených, udržitelných a bezpečných důchodů nedílně souvisí s vyšší mírou zaměstnanosti, větší produktivitou a s hospodářským růstem,

E.

vzhledem k tomu, že správa ekonomických záležitostí Evropské unie by měla zohlednit holistický přístup obsažený v zelené knize,

F.

vzhledem k tomu, že finanční krize vedla k růstu nezaměstnanosti, chudoby a sociálního vyloučení, ke zvýšení schodků rozpočtu v mnoha členských státech a k problémům s financováním důchodů (z daní či jinak) a že poukázala na křehkost některých systémů penzijních fondů,

G.

vzhledem k tomu, že cíl 75 % míry zaměstnanosti stanovený ve strategii EU 2020 by měl přispět k udržitelnosti důchodových systémů,

H.

vzhledem k tomu, že rostoucí výskyt dočasných či nejistých pracovních míst snižuje příspěvky do důchodových systémů a ohrožuje stabilitu těchto systémů a dostatečnou výši budoucích důchodů,

I.

vzhledem k tomu, že při vytváření důchodových fondů je třeba zohlednit způsoby snižování rizik a zvládání otřesů,

J.

vzhledem k tomu, že lidé, kteří věnují svůj čas a úsilí výchově dětí nebo péči o starší osoby, by měli získat uznání společnosti, a vzhledem k tomu, že toho je možné dosáhnout tím, že těmto osobám budou přiznána individuální práva, zejména práva týkající se důchodů,

K.

vzhledem k tomu, že rovnost mezi ženami a muži v Unii představuje hodnotu, cíl a základní právo a orgány EU mají povinnost začleňovat rovnost mezi ženami a muži do veškerých svých opatření,

L.

vzhledem k tomu, že ženy se v Evropské unii potýkají v různých aspektech souvisejících s důchody s přímou i nepřímou diskriminací,

M.

vzhledem k tomu, že odhadovaný dopad důchodové reformy je většinou založen na profilu muže pracujícího na plný úvazek, s nepřetržitou kariérou a průměrnými příjmy a že pojistně matematické tabulky zabývající se dožitím podle jednotlivých pohlaví mají negativní dopad na výpočty důchodů žen a stanoví u žen nižší náhradový poměr,

N.

vzhledem k tomu, že starší ženy se nacházejí v obzvláště choulostivé situaci, pokud jsou jejich nároky na důchodový příspěvek odvozovány od jejich manželského stavu (vdovský nebo pozůstalostní důchod) a pokud nemají odpovídající vlastní nárok na důchod z důvodu přerušení kariéry,

1.

vítá holistický přístup, který byl uplatněn v zelené knize a který má vést k novým impulzům na úrovni jednotlivých států i EU s cílem zajistit spolehlivé, dlouhodobě přiměřené, udržitelné a bezpečné důchodové systémy zaručující zásadu subsidiarity; poukazuje na to, že tradice, hospodářská a demografická situace a zvláštnosti trhu práce se v jednotlivých členských státech liší a že musí být dodržována zásada subsidiarity a solidarity, podle nichž si členské státy zachovávají plnou odpovědnost za organizaci svých důchodových systémů;

2.

zdůrazňuje, že všechny členské státy se potýkají s obrovskými problémy při zajišťování toho, aby důchody splnily očekávání občanů a byly přiměřené a udržitelné, a to v době, kdy sociální a hospodářská situace je obecně složitá a dokonce se liší v jednotlivých členských státech a právních systémech;

3.

zdůrazňuje, že malé a střední podniky jako jeden z nejvýznamnějších zaměstnavatelů a zdrojů růstu v EU bude i nadále výrazně přispívat k udržitelnosti a přiměřenosti důchodových systémů v členských státech; přeje si proto, aby byly vytvořeny odvětvové, meziodvětvové či teritoriální fondy, jež zvýší zapojení pracovníků malých a středních podniků do důchodových systémů, což by posloužilo jako příklad osvědčených postupů;

4.

poukazuje na to, že za účelem dokončení vnitřního trhu zdravá hospodářská a sociální politika zohledňující výzvy mezigenerační solidarity podstatně přispívá k udržitelným politikám zaměstnanosti, růstu a stabilitě, zejména zachováním sociální soudržnosti; připomíná, že sociální partneři při tom hrají důležitou úlohu;

5.

domnívá se, že dlouhodobé investice a úspory jsou pro udržitelnost důchodových systémů v budoucnosti velmi důležité a měly by být zohledněny v rámci makroekonomického dohledu;

6.

konstatuje, že se jak hlavní směry hospodářských politik, tak Pakt o stabilitě a růstu zmiňují o veřejných výdajích souvisejících se stárnutím obyvatelstva; je přesvědčen, že přesné promítnutí přímých veřejných důchodových závazků do kalkulace veřejného schodku veřejných financí je jednou z mnoha podmínek pro dosažení udržitelného stavu; požaduje náležité zohlednění tohoto aspektu v reformě správy ekonomických záležitostí, aby se zajistilo odpovídající zacházení v rámci různých pilířů důchodového systému a kladl se důraz na udržitelnost důchodových systémů;

7.

vzhledem k tomu, že udržitelný a dobře fungující důchodový systém je nesmírně důležitý pro občany a stabilitu veřejných financí, vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, že náklady spojené s reformou důchodového systému budou i nadále zohledňovány při posuzování toho, zda budou u členského státu zahájeny postupy při nadměrném schodku, a doporučuje, aby se neupřednostňovaly pouze některé typy důchodových reforem, nýbrž aby se prosazovala udržitelnost systémů financování;

8.

zdůrazňuje, že má-li být veřejné financování udržitelné, je při kalkulaci nutné počítat také s celkovou zadlužeností veřejného a soukromého sektoru; upozorňuje na skutečnost, že důchodová spoření představují něco víc, než pouhé spoření vyčleněné na důchod; požaduje, aby se zajistila naprostá transparentnost nekrytých přímých důchodových závazků z veřejného sektoru a jejich úplné zveřejnění, a to v zájmu dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí;

9.

zdůrazňuje, že odpovědnost za důchody a důchodové systémy nesou členské státy; uznává, že ekonomiky členských států jsou na sobě navzájem závislé, a vyzývá proto EU a členské státy, aby řádně koordinovaly své odlišné důchodové politiky a použitím otevřené metody koordinace zaručily přiměřenost, spolehlivost a udržitelnost důchodových systémů;

10.

konstatuje, že důchodové systémy prvního, druhého a třetího pilíře se v členských státech navzájem velmi liší, že EU postrádá soubor společných kritérií, definice a hloubkovou analýzu, které by důkladně objasnily různé důchodové systémy a jejich schopnost uspokojit potřeby občanů, a že proto neexistuje ani transparentní dohled, který by se vztahoval na všechny systémy; zdůrazňuje, že EU by měla v první řadě posílit srovnatelnost důchodových systémů a podporovat výměnu osvědčených postupů; domnívá se, že Komise musí vyvinout nezbytné úsilí a předložit typologii důchodových systémů v členských státech a společný soubor definic, díky čemuž bude možno systémy srovnávat;

11.

vyjadřuje politování nad tím, že zelená kniha nevěnuje dostatek pozornosti genderové problematice; domnívá se, že stávající rozdíly v přiměřenosti důchodů mezi muži a ženami jsou výsledkem přetrvávajících nerovností na trhu práce, jako jsou období nezaměstnanosti, nemoci nebo péče o další osoby, rozdíly v platech mužů a žen, převaha žen v nejistých zaměstnáních či zaměstnáních na částečný úvazek a překážky při slaďování pracovního a soukromého života; vyzývá tedy Komisi a členské státy, aby i nadále vyvíjely úsilí o odstranění těchto nerovností a zaručily v dlouhodobém horizontu rovné zacházení s ženami a muži, pokud se týká důchodů, například započítáváním mateřské dovolené a péče o starší členy rodiny jako skutečné práce, která zakládá nárok na důchodové dávky mužů i žen;

12.

zdůrazňuje význam individualizace důchodových nároků a žádá, aby při výpočtu důchodů žen byla používána kritéria takovým způsobem, aby byla zaručena ekonomická nezávislost mužů i žen; naléhavě žádá členské státy, aby zvážily přístup k penzím, který zohlední celý život, a reagovaly tak na problémy, které s sebou nese pracovní život v moderní době;

13.

konstatuje, že mezigenerační spravedlnost a zájmy mladší generace musí být hlavními aspekty posílené metody koordinace pro další rozvoj vnitrostátních důchodových politik na základě spolupráce mezi členskými státy;

14.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby poskytovatelům zaměstnaneckého a jiného doplňkového důchodového pojištění uložily povinnost používat při výpočtech důchodových nároků tabulky úmrtnosti, které jsou neutrální z hlediska pohlaví, aby se zabránilo tomu, že ženy budou trestány za to, že mají delší střední délku života;

15.

zastává názor, že EU nemůže stanovit přiměřenou výši důchodu, protože tato částka výrazně závisí na konkrétních okolnostech v jednotlivých členských státech; vyzývá nicméně Komisi, aby vypracovala obecné pokyny, které členským státům umožní stanovit kritéria minimální výše důchodů; domnívá se, že členské státy by měly definovat pojem přiměřenost jako nezbytný předpoklad, který starším osobám umožní důstojný život ve stáří;

16.

je toho názoru, že členské státy nesou samy odpovědnost za stanovení přiměřeného důchodového zabezpečení pro své občany v rámci svých sociálních a hospodářských politik; vybízí je, aby zavedly systém, který bude nejvhodnější pro zaručení důstojné životní úrovně pro všechny a bude věnovat zvláštní pozornost nejzranitelnějším skupinám společnosti;

17.

zdůrazňuje, že v rámci rozmanitých důchodových systémů může diverzifikace důchodového příjmu kombinací prostředků z veřejných systémů (první pilíř) a systémů souvisejících s prací (ve většině případů druhý pilíř) poskytnout záruku přiměřeného důchodového zabezpečení;

18.

konstatuje, že ve většině členských států je první pilíř nejdůležitější a je založen na principu solidarity a že financování prvního pilíře bude pod menším tlakem, pokud bude více lidí pracovat a pokud budou přijata opatření proti ilegální a nehlášené práci, zatímco členské státy by mohly v rámci otevřené metody koordinace diskutovat o dalších alternativních formách financování prvního pilíře; zdůrazňuje, že statutární průběžné důchodové systémy se osvědčily v průběhu finanční a hospodářské krize jako stabilní a spolehlivé; vyzývá členské státy, aby zajistily výši důchodů v rámci prvního pilíře nad hranicí chudoby;

19.

zdůrazňuje, že na udržitelnost a přiměřenost důchodových systémů v některých členských státech má vliv spoření v rámci třetího pilíře; zdůrazňuje však, že tato alternativa je dostupná pouze pro osoby s dostatečnými příjmy, které by jim umožnily do takových systémů přispívat, a proto může při poskytování důstojného příjmu hrát pouze omezenou roli;

20.

domnívá se, že by bylo velmi užitečné zlepšit mezi členskými státy sdílení informací týkajících se nákladů a efektivnosti různých daňových úlev vztahujících se na soukromé důchody;

21.

domnívá se, že vzhledem k rozpočtovému tlaku má efektivita sociálních výdajů klíčový význam; domnívá se, že vzhledem k současnému rozpočtovému tlaku hrály sociální výdaje po hospodářské a sociální stránce významnou úlohu tím, že zmírňovaly dopady krize; domnívá se, že průběžně financované systémy se významně osvědčily při vytváření mezigenerační solidarity; dále se domnívá, že druhý a třetí pilíř hrají při snižování tlaku doplňující úlohu; vyzývá členské státy, aby do budoucna zajistily co nejoptimálnější kombinaci forem důchodového zabezpečení; vyzývá členské státy, aby zlepšily přístup občanů k systémům soukromého spoření; poukazuje na to, že kvůli finanční krizi se několik členských států chystá změnit své důchodové systémy; naléhavě je však vyzývá, aby zajistily, že zůstane zachována stabilita, spolehlivost a udržitelnost všech důchodových systémů, a aby veškeré změny byly provedeny v návaznosti na odpovídající sociální dialog a na základě dostatečné informovanosti; zastává názor, že pokud si mohou zaměstnanci vybrat sami, mělo by jim být poskytnuto dost času na to, aby se mohli rozhodnout na základě znalosti věci a po zralém uvážení;

22.

zdůrazňuje, že hospodářský růst a vysoká míra zaměstnanosti zvyšují udržitelnost a přiměřenost důchodových systémů, zatímco vysoká inflace je ohrožuje;

23.

domnívá se, že z daňových úniků se stal znepokojivý jev, proti kterému je nutné co nejúčinněji bojovat, neboť ohrožuje budoucí přiměřenost a stabilitu důchodových systémů;

24.

domnívá se, že vzhledem k demografickému vývoji a nutnosti zaručit financování důchodů je nutné, aby na trhu práce bylo více aktivních osob a aby tyto osoby pracovaly déle, poznamenává však, že se prodlužuje střední délka života a předpokladem delší profesní dráhy je lepší ochrana zdraví při práci; vyzývá členské státy, aby lidé, kteří chtějí nadále pracovat, měli možnost tak učinit; vyzývá členské státy, které zvýšily nebo budou zvyšovat zákonem stanovený věk pro odchod do důchodu, aby podpořily práci seniorů prostřednictvím opatření, která by je zprostila daňových povinností a povinností v oblasti sociálního zabezpečení; vyzývá rovněž členské státy, aby pro seniory vytvořily vhodné a pružné pracovní smlouvy a systémy důchodového zabezpečení a aby podporovaly a usnadňovaly kombinování práce a důchodu; dále je vyzývá, aby zavedly odrazující opatření, na jejichž základě by pro podniky bylo obtížnější seniory propouštět; vyzývá Komisi, aby zajistila vypracování studie, která by analyzovala, jakým způsobem ovlivňuje střední délku života v členských státech rozložení bohatství;

25.

konstatuje, že existují velké rozdíly mezi zákonem stanoveným věkem pro odchod do důchodu a věkem, v němž starší lidé skutečně opouštějí trh práce, a doporučuje, aby bylo upřednostněno zajištění toho, že zaměstnanci budou moci pracovat až do doby, kdy zákonem stanovený věk pro odchod do důchodu dovrší; konstatuje, že tyto rozdíly jsou obzvláště patrné u zaměstnanců v těch nejnáročnějších kategoriích povolání; žádá proto členské státy a sociální partnery, aby si vyměňovali informace o osvědčených postupech; dále je vyzývá, aby uzavřeli dohody, které budou mít kladný dopad na udržitelnost důchodů a flexibilním způsobem povedou k prodloužení profesní dráhy až do doby zákonem stanoveného věku pro odchod do důchodu, a to např. tak, že budou vypracovány komplexní strategie řízení zohledňující věkovou strukturu na úrovni členských států a podniků, vytvořeny nové formy opatření pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem přizpůsobené specifickým potřebám starších pracovníků a odměňovány osoby, které pracují déle;

26.

zdůrazňuje, že pracovní síla ve vyšším věku a delší profesní dráha obyvatel může pozitivně přispět k oživení a budoucímu růstu; domnívá se, že (starším) zaměstnancům, kteří vykonávající fyzicky nebo duševně namáhavou práci, musí dynamický trh práce nabízet kreativní řešení, jako je větší flexibilita, pokud jde o zákonem stanovený věk pro odchod do důchodu, pobírání částečných důchodů, přizpůsobení pracovních podmínek, podpora celoživotního vzdělávání a zlepšení služeb zaměřených na vyhledávání zaměstnání či pracovní mobility s cílem dosáhnout trvalé rovnováhy mezi požadavky trhu práce a možnostmi zaměstnanců; domnívá se, že je třeba provádět aktivní politiku potírající diskriminaci na základě věku sledováním řádného provádění směrnic 2000/78/ES a 2006/54/ES a podporovat evropskou kulturu aktivního stárnutí, která starším lidem zajistí vitální a důstojný život; vyzývá členské státy, aby sankce za diskriminaci na trhu práce doplnily také pobídkami pro zaměstnavatele motivujícími k vytváření inkluzivního trhu práce; vyzývá členské státy aby v souvislosti s reformami a prodlužováním pracovního života a s pomocí Komise účinněji prováděly směrnice týkající se zdraví a bezpečnosti při práci;

27.

vítá, že se strategie 2020 zmiňuje o začlenění starších pracovníků na trh práce; vyjadřuje politování nad tím, že strategie 2020 nevěnuje výslovnou pozornost důstojným, udržitelným a přiměřeným důchodovým systémům, ačkoli dosažení některých cílů, které jsou v této strategii stanoveny, na takovýchto systémech závisí; navrhuje proto, aby byly do strategie 2020 zahrnuty cíle zelené knihy;

28.

domnívá se, že pokud bude strategie 2020 úspěšná, povede k vytvoření většího počtu zabezpečených a kvalitních pracovních míst a k zaměstnání více osob za odpovídajících platových a pracovních podmínek, což mimo jiné přinese větší platby povinných příspěvků na sociální zabezpečení; tato situace přispěje ke zlepšení hospodářského růstu a povede k posílení jak udržitelnosti, tak adekvátnosti důchodových systémů;

29.

v souladu se strategií 2020 podporuje cílenou a aktivní politiku trhu práce, která zajistí zvýšení úrovně zaměstnanosti osob, které jsou nyní na trhu práce nedostatečně zastoupeny, zejména těch nejzranitelnějších; domnívá se, že EU by měla vypracovat nové ukazatele pro sledování dopadu důchodových reforem na zranitelné skupiny; zdůrazňuje, že v Evropské unii je stále velmi rozšířena nelegální práce, což oslabuje možnosti sociální politiky; vyzývá příslušné orgány členských států, aby podporovaly sociální začlenění a bojovaly proti nehlášené práci s cílem zlepšit rovnováhu důchodových systémů;

30.

poznamenává, že obecně dochází k prodlevě v provádění směrnice o institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) v jednotlivých členských státech; vyzývá Komisi, aby v případě nutnosti zahájila řízení proti členským státům s cílem zajistit správné a včasné provádění směrnice o IZPP;

31.

souhlasí s tím, že by cílem měla být vysoká míra zabezpečení pro budoucí důchodce, a to s rozumnými náklady pro financující podniky a v prostředí udržitelných důchodových systémů;

32.

poznamenává, že v čl. 15 odst. 6 směrnice o IZPP se v souvislosti s výpočtem technických rezerv uvádí, že „Komise navrhne veškerá nezbytná opatření k zabránění možným narušením způsobeným různými úrovněmi úrokových sazeb a k ochraně příjemců a účastníků každého penzijního plánu“; vyzývá Komisi, aby před revizí směrnice o IZPP provedla posouzení dopadu a přihlédla k vývojovému trendu spočívajícímu v posunu k více příspěvkově definovaným systémům a méně dávkově definovaným systémům;

33.

připomíná, že ve směrnici o IZPP se uvádí, že „skutečný vnitřní trh s finančními službami je rozhodující pro posílení hospodářského růstu a tvorbu pracovních příležitostí ve Společenství“ a „tato směrnice tak představuje první krok na cestě ke vnitřnímu trhu s poskytováním zaměstnaneckého penzijního pojištění organizovaného v celoevropském měřítku“;

34.

zdůrazňuje, že nově ustanovený evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) musí plně využívat své pravomoci a významně se podílet na přípravě revize směrnice o IZPP a na vytváření právních předpisů, jako jsou návrhy technických norem, pokyny a doporučení pro solventnostní režim; připomíná, že směrnice o IZPP by se neměla uplatňovat na žádné veřejné důchodové závazky či důchodové systémy související s výkonem pracovní činnosti zařazené do prvního pilíře;

35.

domnívá se, že kvalitativní prvky Solventnosti II jsou cennými východisky pro posilování dohledu nad IZPP; poznamenává, že to platí zejména pro požadavky spojené s dobrým řízením rizik;

36.

zdůrazňuje, že mobilita na trhu práce v EU bude v příštích letech klíčová pro vytváření pracovních míst a hospodářský růst; domnívá se proto, že důvěra občanů se zlepší, jakmile budou odstraněny překážky pro vnitřní a přeshraniční mobilitu; konstatuje, že otázky jako nemožnost převodu důchodových práv, dlouhé lhůty pro nabývání nároků, zachování hotových nároků na důchod, zachování úrovně ochrany a rozdíly v daňovém zacházení a pojistně matematických zásadách musí být řešeny s ohledem na jejich důsledky pro důchodové systémy; zdůrazňuje kladný dopad, který by mohl mít dynamičtější trh práce na důchodový systém;

37.

konstatuje, že důchodové nároky v rámci prvního pilíře jsou upraveny příslušným koordinujícím nařízením, ale pro ostatní pilíře je zapotřebí přijmout zjednodušená opatření;

38.

konstatuje, že trend směřuje spíše k příspěvkově definovaným systémům než k dávkově definovaným systémům; konstatuje, že vzhledem k této skutečnosti přenášejí poskytovatelé důchodového pojištění riziko spojené s investováním na důchodové pojištěnce; je toho názoru, že vzhledem k rozdílům a složitosti jednotlivých zaměstnaneckých důchodových systémů založených na kapitálu je nutné stanovit podmínky přenositelnosti získaných důchodových nároků, a to v tom smyslu, že přenositelnost začíná v okamžiku uzavření nových smluv, přičemž žádost o převod může být schválena pouze v případě, že převáděná částka má být převedena do fondu, jehož účelem je důchodové zabezpečení; požaduje hloubkovou studii daňových otázek souvisejících se zaměstnaneckými důchodovými systémy založenými na kapitálu a kapitálovými systémy životního pojištění; domnívá se, že pokud jde o přeshraniční otázky, činnost EU by se měla jasně zaměřit na vypracování minimálních norem pro získání a zachování důchodových práv a na usnadnění zavedení vnitrostátních databázových systémů těchto práv;

39.

vítá vytvoření vnitrostátních databázových systémů, které lidem poskytují přehled o jejich důchodových nárocích z různých zdrojů ve všech členských státech, a vyzývá Komisi k předložení návrhů na evropskou databázi důchodových nároků;

40.

konstatuje, že mnoho členských států EU již uznalo význam zaměstnaneckých důchodových systémů a že EU může být prospěšná v tom, že zajistí koordinaci mezi různými systémy a bude členské státy vybízet k zavedení rámce opodstatnitelného ze sociálního, právního a ekonomického hlediska, který poskytne účastníkům penzijních plánů přiměřenou ochranu a zaručí přístup ke srozumitelným informacím o důchodech; zdůrazňuje, že v případech, kdy členské státy mají povinné důchodové fondy, které spravují soukromé instituce, by tyto systémy měly být rovněž hodnoceny z hlediska jejich souladu s evropskými podmínkami a kritérii, pokud jde o bezpečnost, investice a klasifikaci aktiv; zdůrazňuje jako zásadu, že všechny návrhy zaměstnaneckých důchodových systémů musí být plně vyhodnoceny, co se týče jejich dopadů, zejména s cílem kvantifikovat dodatečné náklady a administrativní zátěž;

41.

domnívá se, že v těch členských státech, v nichž jsou zřizovány povinné zaměstnanecké důchodové systémy, které převážně nejsou zařazovány do prvního pilíře, by tato ustanovení z druhého pilíře měla být k dispozici všem pracovníkům jako jejich právo, aniž bude docházet k diskriminaci na základě věku, pohlaví, odvětví nebo pracovní smlouvy;

42.

vyzývá Komisi, aby pobídla členské státy k prověření toho, jakým způsobem by bylo možné zaměstnancům usnadnit jejich právo na účast na druhém pilíři prostřednictvím posíleného sociálního dialogu, a aby předložila návrhy na prosazení takového pilíře tam, kde ještě nebyl zaveden; vyzývá je rovněž, aby vypracovaly způsob řízení, jenž by zaručil, že tento fond bude spravován společně, zejména co se týče jeho strategie pro investici úspor;

43.

vyzývá členské státy, aby podpořily rozvoj sociálního a občanského dialogu v oblasti důchodového zabezpečení a aby výsledky tohoto dialogu plně zohlednily;

44.

domnívá se, že s ohledem na řádné fungování vnitřního trhu, zejména v souvislosti s finančními produkty, je nutné přezkoumat pravidla EU týkající se třetího pilíře a jeho bezproblémového fungování v přeshraničním kontextu, a že je zapotřebí vytvořit pro všechny rovné podmínky; zdůrazňuje, že při přezkumu předpisů je nutné zohlednit zájmy účastníků těchto systémů;

45.

domnívá se, že aby byly sladěny obezřetnostní režimy jednotlivých poskytovatelů finančních služeb, musí se uplatňovat pravidlo „stejná rizika – stejná pravidla – stejný kapitál“, přičemž je třeba přihlížet k vlastnostem jednotlivých penzijních produktů nebo systémů;

46.

bere na vědomí přetrvávající překážky spojené s individuálními systémy penzijního pojištění (třetí pilíř), jako je např. životní pojištění, nabízenými přeshraničně; vyzývá Komisi k předložení návrhů na jejich odstranění a vytvoření obecného rámce, který by umožnil tyto činnosti regulovat;

47.

poznamenává, že tam, kde jsou pravomoci týkající se důchodů svěřeny Evropské unii, je evropské právo velmi roztříštěné; vyzývá Komisi, aby prozkoumala, zda by bylo vhodné tento předpisový rámec racionalizovat v rámci snah o zdokonalení tvorby právních předpisů;

48.

upozorňuje, že již bylo přijato rozhodnutí o zřízení Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA); zdůrazňuje, že je zapotřebí vybavit tento orgán tak, aby mohl účinně plnit úkoly, které mu byly svěřeny, a aby zejména mohl brát odpovídajícím způsobem v úvahu zvláštnosti a charakteristické vlastnosti zaměstnaneckého důchodového zabezpečení;

49.

poznamenává, že penzijní fondy, včetně IZPP, jsou stále regulovány a kontrolovány jako samostatné finanční subjekty, ačkoli ve skutečnosti aktivity s nimi spojené vykonávají konglomeráty;

50.

domnívá se, že návrhy solventnostního režimu pro IZPP musí respektovat specifika důchodů, avšak nelze zapomínat na skutečnost, že rizika v oblasti pojišťovnictví se liší od rizik, kterým čelí IZPP, zejména pokud jde o podmíněnost důchodových práv, délku trvání důchodového portfolia a skutečnost, že IZPP jsou nástroje zvláštního určení spravující homogenní portfolio produktů; zdůrazňuje, že tento režim by měl zejména současným a budoucím důchodcům poskytovat větší ochranu; je přesvědčen, že je třeba v plném rozsahu posoudit dopad těchto návrhů, aby byly zejména vyčísleny dodatečné náklady a administrativní zatížení; je přesvědčen, že jakákoli revize pravidel solventnosti pro IZPP by měla být provedena v rámci současné směrnice o IZPP; zdůrazňuje, že řešení otázek týkajících se režimu kapitálových požadavků pro penzijní fondy úzce souvisí s adekvátním řešením problematiky týkající se článku 8 směrnice o platební neschopnosti;

51.

v souladu s prohlášením Komise v její zelené knize zdůrazňuje, že směrnice o IZPP vychází z minimální harmonizace, na níž je založen model Solventnost I, přičemž v blízké budoucnosti budou pojišťovny uplatňovat režim vycházející z rizik podle Solventnosti II, a to i pro svou činnost v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění;

52.

zdůrazňuje, že finanční trhy mohou fungovat efektivně pouze tehdy, pokud panuje důvěra a existují záruky, což podle jeho názoru vyžaduje zavedení přísných obezřetnostních pravidel pro finanční instituce, a domnívá se, že by IZPP neměly v tomto směru představovat výjimku;

53.

vyzývá Komisi, aby vypracovala návrhy týkající se rozhodování o solventnostním režimu IZPP, a zejména, jak je uvedeno v zelené knize, aby co nejrychleji zahájila práci na studii dopadu týkající se uplatňování Solventnosti II jako solventnostního režimu;

54.

je si vědom velkých rozdílů v provádění a uplatňování směrnice o platební neschopnosti; konstatuje, že i přes značnou přiměřenost příslušných právních předpisů mohou být výsledky nedostatečné, a tedy v rozporu s cíli této směrnice; odkazuje na závěry Komise, v nichž se uvádí, že pokud jde o plnění povinností stanovených v článku 8 směrnice, mohou v určitých případech vzniknout nejasnosti ohledně míry, do jaké jsou některá z těchto opatření s to ochránit zájmy zaměstnanců a osob v důchodu v případě platební neschopnosti zaměstnavatele, a že je třeba dořešit řadu dalších záležitostí;

55.

vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala provádění této směrnice, v odůvodněných případech zahájila kroky vůči členským státům a aby při jakékoli revizi této směrnice brala v úvahu specifickou situaci, pokud jde o finanční povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci nebo jeho penzijními fondu;

56.

domnívá se, že je třeba zpřísnit právní předpisy EU týkající se platební neschopnosti zaměstnavatele s cílem poskytnout všem pracovníkům stejnou ochranu úspor, bez ohledu na povahu systému důchodového zabezpečení jejich zaměstnavatele;

57.

žádá, aby se zkoumalo, zda je možné penzijní zajišťovací sdružení, jaká existují v Lucembursku a v Německu, určená na ochranu systémů účetní rezervy druhého pilíře doporučit i dalším členským státům za účelem ochrany bezpečnostního mechanismu;

58.

je znepokojen tím, že orgány státní správy a instituce spravující důchody neposkytují veřejnosti v souvislosti s důchodovým zabezpečením dostatek informací o jeho požadavcích, vzniklých nárocích, očekávaných výsledcích a skutečné situaci; zdůrazňuje, že občanům musí být při uzavírání smluv o doplňkovém důchodovém zabezpečení poskytnuty informace o skutečných nákladech a poplatcích, stejně jako optimální informace o statusu jejich důchodů; zdůrazňuje rovněž, že je důležité, aby se lidem dostávalo řádného finančního vzdělání již od raného věku;

59.

poznamenává, že je třeba větší transparentnosti a zveřejnění poplatků, které si za správu majetku a zejména za veškeré segmenty investic účtují soukromí poskytovatelé penzijních připojištění; domnívá se, že informace poskytované občanům členskými státy a fondy, jež se týkají vzniklých nároků, by měly být začleněny do provozuschopného, transparentního a přístupného systému na evropské úrovni;

60.

domnívá se, že v případě jakýchkoli reforem důchodového zabezpečení musí být občané vždy včas a plně informováni o dlouhodobých důsledcích takovýchto změn, zejména o výši svých důchodů a celkovém počtu ročních splátek, které budou muset odvést; konstatuje, že reformy musí zajistit efektivní a bezproblémový přechodný režim; vyzývá členské státy, aby zahájily kampaně, které občanům umožní a podnítí je k tomu, aby se informovali o dopadech svých rozhodnutí týkajících se důchodů a starali se o své vlastní přiměřené důchodové zabezpečení;

61.

domnívá se, že z hlediska dalších diskusí o přiměřeném, bezpečném a udržitelném důchodovém systému by bylo užitečné založit evropskou důchodovou platformu, v níž by byly zastoupeny orgány a instituce EU, sociální partneři a příslušné zúčastněné strany a v rámci níž by si tyto subjekty vyměňovaly informace o osvědčených postupech a podílely se na přípravě politických iniciativ, vše v souladu se zásadou subsidiarity; domnívá se, že aby se v této souvislosti předešlo překrývání činnosti, měl by se brát v úvahu současný poradní výbor pro doplňkové důchodové zabezpečení (tzv. penzijní fórum);

62.

vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření zvláštní pracovní skupiny pro otázky důchodů, do níž by byla zapojena všechna příslušná GŘ, do jejichž pravomocí spadají otázky důchodového systému;

63.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.