52010PC0550

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 8.10.2010

KOM(2010) 550 v konečném znění

2010/0282 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o podmínkách přístupu k veřejné regulované službě nabízené celosvětovým družicovým navigačním systémem vytvořeným na základě programu Galileo

(předložený Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 ze dne 9. července 2008[1] stanoví podmínky pro další provádění dvou evropských programů družicové navigace, GALILEO a EGNOS. Ustanovení v příloze nařízení definují zvláštní cíle programů. Stanoví, že systém vytvořený na základě programu GALILEO bude nabízet pět služeb, mezi kterými je „veřejná regulovaná služba“ zvaná „Public Regulated Service“ nebo dále „PRS“, určená pouze vládou schváleným uživatelům pro citlivé aplikace, které vyžadují maximální nepřetržitost služby. Upřesňují, že PRS používá silné a šifrované signály.

PRS je služba, ke které nemá veřejnost přístup a která je vyhrazena pouze pro Radu, Komisi, členské státy a případně pro řádně zmocněné agentury Evropské unie, třetí země a mezinárodní organizace. Její používání musí být kontrolováno z důvodů bezpečnosti a zabezpečení, na rozdíl od nezabezpečených služeb, které nabízejí dva evropské systémy GNSS. Je tedy nezbytné dohlížet na uživatele za pomoci takových prostředků jako je zavedení postupu schvalování, využívání šifrovacích klíčů, akreditace přijímačů atd. Navíc se jedná o službu, jejíž některé aplikace mohou být v politické a strategické rovině velice citlivé. Všechny tyto charakteristiky PRS vyžadují přesnou definici podmínek přístupu k PRS na základě právních předpisů.

Již před přijetím nařízení (ES) č. 683/2008 požádala Rada ve složení pro dopravu ve svých závěrech, které přijala na svém zasedání dne 12. října 2006, Komisi, aby aktivně pokračovala v práci na vypracování politiky přístupu k PRS, zejména aby bylo možné definovat podmínky, za kterých budou členské státy organizovat a řídit své skupiny uživatelů, a to na základě již dokončených přípravných prací, a aby předložila ve vhodnou dobu své návrhy, aby je Rada mohla projednat a schválit. V těchto závěrech Rada ve složení pro dopravu připomněla, že používání PRS členskými státy by bylo volitelné a že veškeré provozní náklady této služby by hradili uživatelé na nekomerční bázi.

Vzhledem ke lhůtám na realizaci různých kontrolních mechanismů a zatímco harmonogram stanovující poskytnutí prvních služeb je již znám, je nejen vhodné, ale přímo naléhavé definovat podmínky přístupu k PRS právními předpisy.

2. KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů

I když návrh textu není formálně předmětem studie dopadů, je přesto výsledkem velice důkladné přípravné práce, do které byly ve značné míře zapojeny různé subjekty mající zájem o PRS, zejména členské státy, které budou hlavními odběrateli této služby.

A. VYMEZENÍ PROBLÉMU

Aby se předešlo jakýmkoli nejasnostem, je třeba nejprve provést sémantické rozlišení jednak mezi odběrateli PRS, kterými jsou členské státy, Rada a Komise, případně agentury Evropské unie, třetí země a mezinárodní organizace, a jednak uživateli PRS, kterými jsou fyzické nebo právnické osoby řádně oprávněné odběrateli PRS k vlastnictví nebo užívání přijímače PRS.

Zúčastněnými subjekty pro podmínky přístupu k PRS jsou tyto:

- Komise, která řídí všechny aspekty týkající se bezpečnosti systémů podle ustanovení článku 13 nařízení (ES) č. 683/2008;

- Rada, která je zejména odpovědná za provádění společné akce 2004/552/SZBP[2];

- členské státy, které mají být hlavními odběrateli PRS a které jsou příjemci rozhodnutí, jež je předmětem tohoto návrhu;

- evropská agentura GNSS zřízená nařízením (ES) č. xxx/2010, která na základě článku 16 nařízení (ES) č. 683/2008 a v souladu s obecnými zásadami formulovanými Komisí zajišťuje jednak bezpečnostní akreditaci evropských družicových navigačních systémů, jednak provoz bezpečnostního střediska systému Galileo. Toto bezpečnostní středisko je zejména jedinou kontaktní osobou Rady vůči všem odběratelům a uživatelům PRS pro realizaci pokynů vydávaných v souladu se společnou akcí 2004/552/SZBP;

- podniky, které navrhují nebo vyrábějí přijímače PRS a musí se podrobit schvalovacím normám definovaným akreditačním úřadem pro bezpečnost, zřízeným v rámci evropské agentury GNSS.

Bezpečnostní požadavky spojené s používáním PRS se přímo týkají bezpečnosti Unie a jejích členských států. Proto se podílejí na strategickém úkolu a rovněž se dotýkají zahraniční politiky Unie. Vyžadují zavedení rámce kontrolního dohledu nad uživateli, který je hlavním cílem tohoto návrhu.

Tento rámec zahrnuje jak technické prostředky, jako například oprávnění pomocí šifrovacích klíčů, a institucionální prostředky, jakými jsou například postupy bezpečnostní akreditace nebo postupy vyplývající ze společné akce 2004/552/SZBP v případě krize. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že uživatelů PRS je potenciálně mnoho a že podle požadovaného použití mohou mít různé potřeby nebo mohou podléhat různým požadavkům na jejich spolehlivost.

Je třeba, aby byl kontrolní rámec zaveden před začátkem počáteční fáze využití, který je plánován na rok 2014. Má vydržet po celou tuto fázi, tj. po několik desetiletí, a musí především umožňovat:

- předvídat krizové situace; to zahrnuje trvalé a institucionalizované vztahy, zahrnující vhodný rozhodovací postup, mezi různými veřejnými a soukromými subjekty;

- přísně vymezit podmínky používání přijímačů PRS, zejména prostřednictvím účinného řízení uživatelů;

- úzce sledovat činnost podniků pověřených výrobou přijímačů PRS, zejména prostřednictvím stanovení závazných pravidel výroby.

Pro splnění těchto cílů je zejména třeba upřesnit a formálně stanovit příslušnou odpovědnost Rady, Komise, členských států a všech ostatních subjektů z veřejného či soukromého sektoru. Rovněž je třeba definovat podmínky případného používání PRS mezinárodními organizacemi nebo třetími zeměmi, a podmínky pro vývoz zařízení PRS. Správa různých skupin uživatelů se rovněž jeví jako zásadní prvek zaváděného rámce, především aby se maximálně omezily negativní účinky případného selhání některé z těchto skupin. A konečně je zásadní definovat normy pro schvalování a výrobu, které budou stanoveny výrobcům přijímačů PRS, a zajistit jejich kontrolu ze strany Evropské unie. Výrobci musí být nejen schopni vyrábět vysoce zabezpečené přijímače, ale také vytvořit mechanismy bránící jejich kopírování v případě krádeže nebo ztráty.

B. ZVOLENÝ PŘÍSTUP A ALTERNATIVNÍ ŘEŠENÍ

Různé otázky spojené s podmínkami přístupu k PRS byly předmětem rozsáhlých jednání v radě pro bezpečnost zvané „GSB“, založené článkem 7 nařízení Rady (ES) č. 876/2002[3] a zrušené článkem 23 nařízení (ES) č. 683/2008. GSB byla založena pro řešení bezpečnostních otázek spojených se systémem GALILEO a skládala se z jednoho zástupce z každého členského státu Evropské unie a jednoho zástupce Komise. Bylo v ní také několik odborníků, kteří v rámci Evropské unie disponovali nezbytnými schopnostmi pro zajištění bezpečnosti a zabezpečení tak komplexních systémů, jakým je GALILEO. Radu nahradila skupina odborníků Komise[4].

V rámci GSB se v roce 2006 a 2007 konaly čtyři „semináře PRS“, každého z nich se zúčastnilo na šedesát odborníků z členských států. Velice podrobné diskuse se týkaly všech bezpečnostních problémů spojených s používáním PRS, především technických otázek a charakteristik, institucionálních mechanismů, které je třeba zavést, harmonogram tohoto zavádění, okruhu používání PRS atd.

Tato řada seminářů umožnila dosáhnout konsensu mezi účastníky pokud jde o nutnost rychlého zavedení vhodného právního rámce, ohledně obecných zásad pro podmínky přístupu k PRS, bezpečnostních norem, které musí být splněny na technické úrovni, a různých etap jejich realizace. Návrh textu zahrnuje výsledky těchto prací. Převádí je do právní podoby a přizpůsobují je novému schématu správy evropských družicových navigačních programů, zavedenému nařízením (ES) č. 683/2008.

Hlavní body návrhu jsou uvedeny dále v bodě 3. Vycházejí z přesvědčení, které sdílejí všechny členské státy, že podmínky přístupu k PRS musí dodržovat minimální bezpečnostní normy a postupy schvalování společné pro všechny členské státy, aby byl zaručen vysoký stupeň bezpečnosti. Text se nevěnuje otázce povahy užívání PRS, která je ponechána na suverénním posouzení každého členského státu, ale definuje společná kritéria umožňující odběratelům PRS zvolit si zabezpečeným způsobem své uživatele.

U zvoleného řešení jsou technické funkce přímo spojené s infrastrukturou centralizovány na evropské úrovni prostřednictvím činnosti bezpečnostního střediska, provozovaného evropskou agenturou GNSS, zatímco na vnitrostátní úrovni jsou decentralizované funkce kontroly odběratelů a uživatelů, aby bylo možné zohlednit místní omezení. Stanovené právní mechanismy zajišťují soudržnost mezi dvěma úrovněmi funkcí a harmonizaci přijímání rozhodnutí, především díky minimálním společným normám, kterým se musí všechny subjekty podřídit.

Je třeba zdůraznit, že během přípravných prací prováděných GSB a v rámci „seminářů PRS“ byla pečlivě zvážena všechna možná řešení. Nakonec bylo zvoleno to, které nejlépe splňovalo jak zájmy Evropské unie a členských států, tak požadavky v oblasti bezpečnosti a zabezpečení. Bylo tak zamítnuto několik alternativních řešení, například:

- Žádné opatření. Kromě toho, že toto řešení neodpovídá závěrům přijatým Radou dne 12. října 2006, v praxi by znamenalo upustit od jakéhokoli používání PRS, což by rovněž bylo v rozporu s ustanoveními přílohy nařízení (ES) č. 683/2008. Ani Komise, která je odpovědná za bezpečnost systému, ani Rada, odpovědná za provádění společné akce 2004/552/SZBP, a především ani členské státy nemohly vážně uvažovat o využívání PRS bez toho, že by byl předem definován rámec zaručující vysoký stupeň bezpečnosti jeho používání.

- Absence kontroly uživatelů PRS ze strany členských států. Toto řešení by rovněž bylo neslučitelné s vysokou úrovní bezpečnosti, která je pro PRS požadována. Nelze o něm uvažovat kvůli citlivosti oblasti, která má dopady na bezpečnostní politiku členských států a Evropské unie.

- Plně centralizované řízení, na úrovni Evropské unie, všech norem a postupů schvalování, akreditace a kontroly týkajících se podmínek přístupu k PRS, především pro výrobu přijímačů a distribuci přístupových klíčů. Toto řešení se ukázalo jako škodlivé pro rozvoj trhů spojených s používáním PRS a odporující principu subsidiarity. Unie v současnosti nemá potřebné technické kapacity k tomu, aby sama zajišťovala takové centralizované řízení, i když v dohledné době si pořídí know-how v oblasti akreditace, díky pracím evropské agentury GNSS. Tyto kapacity, především co se týká šifrovacích součástí, jsou dnes soustředěny v malém počtu členských států. Unie rovněž nedisponuje nástroji, které by umožňovaly centralizované řízení a kontrolu výroby přijímačů PRS, což je částečně průmyslová činnost, kterou mohou vykonávat pouze členské státy co se týče bezpečnostních hledisek;

- Naopak plně decentralizované řízení stejných součástí na úrovni členských států. Rovněž toto řešení bylo zamítnuto, protože neumožňuje snadno definovat minimální normy společné pro všechny členské státy a navíc zajistit dodržování těchto norem se stejným stupněm náročnosti ve všech členských státech. V důsledku toho je třeba, aby orgány Unie definovaly společné normy a dohlížely na jejich dodržování.

Zvolené řešení definitivně zavádí systém, který nejlépe spojuje centralizované řízení některých součástí na úrovni Unie, pokud je taková centralizace jak možná, tak žádoucí, a decentralizované řízení ostatních součástí v případě, kdy se členské státy jeví jako nejlepší subjekty pro jejich realizaci, i když infrastruktura patří Unii.

C. DOPAD NA ČLENSKÉ STÁTY A OSTATNÍ ZÚČASTNĚNÉ SUBJEKTY

Rozhodnutí, které je předmětem tohoto návrhu, může mít dopad na členské státy, subjekty Evropské unie, mezinárodní organizace a třetí země, průmyslové podniky.

Nejprve co se týče členských států, které jsou v principu jako první dotčené a zainteresované na používání PRS, je třeba zdůraznit, že rozhodnutí bude mít dopad pouze na ty státy, které chtějí využívat PRS a nebude mít žádný dopad, ani finanční, na ty státy, které si PRS využívat nepřejí. Členský stát, který bude chtít využívat PRS, musí především určit „odpovědný úřad PRS“, správce jeho uživatelů, případně zajistit výrobu přijímačů PRS a případně dohlížet na soulad se společnými normami pro výrobu přijímačů PRS na svém území. Je třeba poznamenat, že již existující útvar v členském státě může hrát roli „odpovědného úřadu PRS“.

Aby mohla Komise posoudit potřeby členských států ohledně používání PRS, zaslala jim v roce 2008 dotazník. Odpovědi z tohoto dotazníku, které pro členské státy nejsou v žádném případě formálně závazné, jsou shrnuty ve dvou níže uvedených tabulkách. Neuvedené členské státy na dotazník neodpověděly:

[pic]

[pic]

Je třeba trvat na tom, že pokud různá potenciální použití PRS budou ponechána na rozhodnutí členských států, budou jejich požadavky v této oblasti splněny pouze tehdy, pokud budou slučitelné s dodržováním stanovených minimálních norem bezpečnosti. Potřeby členských států neslučitelné nebo málo slučitelné s dodržováním těchto norem nebudou pokryty PRS, nýbrž otevřenou službou, která nabízí ekvivalentní výkonnost, pokud jde o přesnost.

Pro subjekty Evropské unie stanoví text stejná omezení pro používání jako pro členské státy. Jestliže obecné principy sjednané s členskými státy v rámci jednání předcházejících vypracování návrhu povolují plně „evropské“ používání PRS, toto se projevuje také stejnými podmínkami přístupu pro všechny odběratele. Dotčeným orgánům Unie, tedy Radě, Komisi a případně agenturám Unie přísluší rozhodnutí, zda chtějí využívat PRS a pro jaké účely. Rada a evropská agentura GNSS jsou určeny, aby hrály zvláštní roli v rámci společné akce 2004/552/SZBP.

Co se týká mezinárodních organizací a třetích zemí, omezení pro používání PRS vyplývají z mezinárodních dohod, které musí předem uzavřít s Evropskou unií, pokud chtějí mít přístup k této službě. Jsou minimálně stejně omezující jako ty, které platí pro členské státy.

Co se týká průmyslových podniků, je třeba nejprve uvést, že omezením spojeným s dodržováním závazných norem podléhají pouze ty, které se svobodně rozhodly zúčastnit se výběrového řízení na návrh a výrobu přijímačů PRS. Navíc, protože PRS je nová služba, která nemá v minulosti ekvivalent, ekonomický dopad jejího zavedení může být jen pozitivní, i přes omezení spojená s bezpečností.

Navíc byly podniky opakovaně konzultovány ohledně podmínek používání PRS, především se studií PACIFIC zahájenou v rámci 6. rámcového programu pro výzkum a rozvoj. Z toho vyplývá, že podniky:

- uznávají zvláštní bezpečnostní potřeby PRS;

- jsou pro široké používání PRS v oblastech dotýkajících se bezpečnosti, zejména v oblasti obrany a činností policie;

- v oblasti obrany stavějí do popředí potřebu interoperability s vojenským signálem GPS;

- u policejních činností zdůrazňují kombinaci používání přijímačů PRS s jinými zabezpečenými telekomunikačními prostředky;

- pokládají za nezbytné moci vyvážet přijímače PRS do třetích zemí, které budou oprávněny stát se odběrateli PRS.

Návrh textu neobsahuje prvky, které by byly v rozporu s přáním podniků, ačkoli předpokládá přesně vymezený rámec zaručující vysoký stupeň bezpečnosti u podmínek pro výrobu a používání přijímačů PRS subjekty ze soukromého sektoru.

D. EXISTENCE OPRAVDOVÉHO KONSENSU

Jak již bylo uvedeno výše, návrh textu je výsledkem velice důkladné přípravné práce, do které byly v letech 2006 a 2007 zapojeny různé subjekty mající zájem o PRS, především členské státy, které budou hlavními odběrateli PRS.

Od roku 2007 probíhaly v různých subjektech četné diskuse o bezpečnosti programů a systémů, které pouze potvrdily konsensus dosažený ohledně různých řešení uvedených v tomto návrhu. Těmito orgány tvořenými zástupci členských států jsou především skupina odborníků na bezpečnost evropských systémů GNSS a pracovní podskupina speciálně určená pro PRS, kterou vytvořila uvedená skupina odborníků.

Je třeba připomenout, že kvůli své citlivosti se otázky spojené s používáním PRS týkají kromě bezpečnosti těchto systémů také bezpečnosti samotných členských států. Není tedy ani politicky ani prakticky možné, aby zvolená řešení nebyla předmětem konsensu mezi členskými státy. Využití společné akce 2004/552/SZBP, která vychází z pravidla jednomyslnosti, je výslovně stanoveno článkem 11 návrhu všude tam, kde by mohla být ohrožena bezpečnost Evropské unie a jejích členských států.

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Právním základem návrhu Komise je článek 172 Smlouvy o fungování Evropské unie, bývalý článek 156 Smlouvy o založení Evropského společenství. Má formu návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, protože příjemci textu jsou pouze členské státy.

Obsahuje tato hlavní opatření:

- obecné zásady podmínek přístupu k PRS, především skutečnost, že Rada, Komise a členské státy mají neomezený a nepřetržitý přístup k PRS ve všech částech světa a že přístup agentur Evropské unie, třetích zemí a mezinárodních organizací k PRS vyžaduje uzavření dohody;

- povinnost odběratelů PRS určit „odpovědný úřad PRS“ k řízení a kontrole výroby, držení a používání přijímačů PRS a stanovení minimálních společných norem, kterým se odpovědné úřady PRS podřídí;

- vymezení podmínek pro výrobu a zabezpečení přijímačů PRS;

- ustanovení o kontrole vývozu, kontrolních stanicích rozmístěných po světě a uplatnění společných akcí v rámci „druhého pilíře“.

A konečně, i když text může mít dopady na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, musí být přesto přijat v rámci postupů stanovených Smlouvou o fungování Evropské unie na základě judikatury Soudního dvora vyplývající z rozsudku ze dne 20. května 2008 ve věci C-91/5 (Komise Evropských společenství proti Radě Evropské unie) zvanému „Lehké zbraně“.

4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh Komise nemá přímý dopad na rozpočet Evropské unie; zejména nezavazuje Unii k nové politice a různé kontrolní útvary Unie, na které se odvolává, již byly založeny jinými texty.

5. DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE

PRS je služba, jejíž některé aplikace mohou být v politické a strategické rovině velice citlivé. Návrh Komise ovšem nemá upravovat vlastní potenciální použití PRS, ale podmínky přístupu k této službě. Má tak spíše technický než politický charakter.

2010/0282 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o podmínkách přístupu k veřejné regulované službě nabízené celosvětovým družicovým navigačním systémem vytvořeným na základě programu Galileo

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie a zejména na článek 172 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

poté, co postoupila návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru [5],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[6],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 ze dne 9. července 2008 o dalším provádění evropských programů družicové navigace (EGNOS a Galileo)[7] stanoví ve své příloze, že zvláštní cíle programu Galileo mají umožnit, aby signály vysílané systémem mohly být využívány zejména k nabízení veřejné regulované služby (dále „PRS“) určené pouze vládou schváleným uživatelům pro citlivé aplikace, které vyžadují maximální nepřetržitost služby.

(2) Ve svých závěrech, které přijala na svém zasedání dne 12. října 2006, požádala Rada ve složení pro dopravu Komisi, aby aktivně pokračovala v práci na vypracování politiky přístupu k PRS, aby bylo především možné definovat podmínky, za kterých budou členské státy organizovat a řídit své skupiny uživatelů, a to na základě již dokončených přípravných prací, a aby předložila ve vhodnou dobu své návrhy, aby je Rada mohla projednat a schválit. V těchto závěrech Rada ve složení pro dopravu připomněla, že používání PRS členskými státy by bylo volitelné a že veškeré provozní náklady této služby by hradili uživatelé na nekomerční bázi.

(3) Rada opakovaně uvedla, že systém vytvořený na základě programu Galileo je systém civilní pod civilní kontrolou, tj. prováděný podle civilních standardů na základě civilních požadavků a pod kontrolou institucí Unie.

(4) PRS je z různých služeb nabízených evropskými systémy družicové navigace službou, která je zároveň nejvíce zabezpečená a nejvíce citlivá. Musí odběratelům zajišťovat nepřetržitost služby i v nejvážnějších krizových situacích. Důsledky porušení bezpečnostních pravidel při používání této služby nejsou omezeny na příslušného uživatele, ale potenciálně se vztahují i na jiné uživatele. Používání a řízení PRS tak spadají do společné odpovědnosti členských států za bezpečnost Evropské unie i za jejich vlastní bezpečnost. V tomto kontextu musí být přístup k PRS jasně omezený na určité kategorie uživatelů, kteří jsou pod stálou kontrolou.

(5) Dále je třeba definovat podmínky přístupu k PRS a pravidla jejího řízení, zejména s upřesněním obecných zásad pro tento přístup, funkce různých řídicích a kontrolních útvarů, podmínky spojené s výrobou a zabezpečením přijímačů, režim kontroly vývozu.

(6) Co se týče obecných zásad přístupu k PRS, cíl této služby a její charakteristiky stanoví, že její použití je přísně vyhrazeno Radě, Komisi, státům, agenturám Unie a řádně oprávněným mezinárodním organizacím, Rada, Komise a členské státy k ní mohou mít volný, neomezený a nepřetržitý přístup ve všech částech světa. Navíc musí být každý členský stát schopen samostatně rozhodovat, kdo jsou oprávnění uživatelé PRS a jaká použití z toho vyplývají, včetně použití spojených s bezpečností, v souladu s minimálními bezpečnostními normami.

(7) Dále, aby se ve světovém měřítku podpořilo používání evropské technologie pro zabezpečené vládní aplikace v oblasti družicové navigace, je třeba stanovit podmínky, za kterých mohou některé třetí státy a mezinárodní organizace používat PRS, přičemž prvořadou otázkou je dodržování bezpečnostních požadavků.

(8) Obecně musí Unie a členské státy udělat vše pro to, aby zajistily bezpečnost a zabezpečení systému vytvořeného na základě programu Galileo a technologií a vybavení PRS, aby se předešlo používání signálů vysílaných pro PRS neoprávněnými fyzickými nebo právnickými osobami a aby se zabránilo nepřátelskému použití PRS proti nim.

(9) V tomto ohledu je třeba, aby členské státy stanovily režim sankcí uplatněných v případě nedodržení povinností vyplývajících z tohoto rozhodnutí a aby dbaly na dodržování těchto sankcí. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

(10) Co se týká řídicích a kontrolních orgánů, ukazuje se, že řešení spočívající v tom, že každý odběratel jmenuje „odpovědný úřad PRS“ k řízení a kontrole svých uživatelů, je nejlepší i pro zajištění účinného řízení užívání PRS a usnadňuje vztahy mezi různými subjekty pověřenými bezpečností a zaručuje trvalou kontrolu uživatelů, především uživatelů vnitrostátních, při dodržení minimálních společných norem. Je třeba poznamenat, že odpovědný úřad PRS nemusí být nezbytně spojen s určitým členským státem a že několik různých odběratelů může jmenovat stejný odpovědný úřad PRS.

(11) Navíc jeden z úkolů bezpečnostního střediska uvedeného v čl. 16 písm. a) bodě ii) nařízení (ES) č. 683/2008 má spočívat v zajištění technického rozhraní mezi různými subjekty pověřenými bezpečností PRS.

(12) Rada by rovněž mohla hrát určitou úlohu v řízení PRS prostřednictvím jednak uplatnění společné akce Rady 2004/552/SZBP ze dne 12. července 2004 o aspektech provozu Evropského družicového navigačního systému majících dopad na bezpečnost Evropské unie[8], jednak schválením mezinárodních dohod opravňujících třetí země nebo mezinárodní organizace k přístupu k PRS.

(13) Co se týče výroby a zabezpečení přijímačů, bezpečnostní požadavky vyžadují, aby byl tento úkol svěřen pouze členskému státu, který využívá PRS nebo podnikům sídlícím na území členského státu, který využívá PRS. Subjekt vyrábějící přijímače musí být předem řádně schválen evropskou agenturou GNSS, stanovenou nařízením (ES) č. xxx/2010[9] a musí se podrobit pravidlům definovaným akreditačním orgánem založeným v rámci této agentury. Odpovědné úřady PRS mají za úkol trvale kontrolovat jak dodržování akreditačních norem vydaných tímto akreditačním orgánem, tak zvláštních technických požadavků vyplývajících z minimálních společných norem.

(14) Co se týče kontroly vývozů, je třeba omezit vývoz vybavení nebo technologií souvisejících s používáním PRS mimo Evropskou unii pouze na třetí země, které jsou řádně oprávněny k přístupu k PRS na základě mezinárodní dohody uzavřené s Unií.

(15) Komise by měla být zmocněna k přijetí aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby na jedné straně definovala pravidla pro ochranu utajovaných informací týkajících se PRS a mohla, na straně druhé, měnit minimální společné normy.

(16) Jelikož cílů tohoto rozhodnutí, tedy definování podmínek, za kterých mohou mít státy, Rada, Komise, agentury Unie a mezinárodní organizace přístup k PRS, není možné uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států a může jich být z důvodu rozsahu akce lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět

Toto rozhodnutí definuje podmínky, za kterých mohou mít státy, Rada, Komise, agentury Unie a mezinárodní organizace přístup k veřejné regulované službě (dále „PRS“) nabízené globálním družicovým navigačním systémem (GNSS) vytvořeným na základě programu Galileo.

Článek 2

Obecné zásady v oblasti přístupu k PRS

1. Odběrateli PRS jsou Rada, Komise a členské státy a také řádně oprávněné agentury Unie, třetí země a mezinárodní organizace.

2. Rada, Komise a členské státy mají k PRS neomezený a nepřetržitý přístup ve všech částech světa.

3. Je na rozhodnutí Rady, Komise a každého členského státu, zda PRS použijí.

4. Uživatelé PRS jsou fyzické nebo právnické osoby, řádně oprávněné odběrateli PRS k tomu, aby vlastnily nebo používaly přijímač PRS.

5. Rada a Komise rozhodnou o kategoriích svých pracovníků oprávněných držet nebo používat přijímač PRS, v souladu s minimálními společnými normami uvedenými v čl. 6 odst. 6. Členský stát, který využívá PRS, samostatně rozhodne o kategoriích fyzických osob pobývajících na jeho území a právnických osob sídlících na jeho území, které jsou oprávněné držet nebo používat přijímač PRS a o použitích, která jsou s ním prováděna, v souladu s minimálními normami uvedenými v čl. 6 odst. 6. Používání může zahrnovat použití spojené s bezpečností.

6. Agentura Unie může použít PRS pouze v rámci a za podmínek stanovených správní dohodou uzavřenou mezi Komisí a touto agenturou.

7. Třetí země nebo mezinárodní organizace mohou PRS použít pouze tehdy, pokud současně:

- existuje bezpečnostní dohoda mezi Unií na jedné straně a touto třetí zemí nebo touto mezinárodní organizací na straně druhé;

- a existuje dohoda mezi Unií na jedné straně a touto třetí zemí nebo touto mezinárodní organizací na straně druhé, která byla uzavřena podle postupu stanoveného v článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie a stanovuje podmínky používání PRS touto třetí zemí nebo touto mezinárodní organizací.

Článek 3

Oprávnění k přístupu spojené s fungováním systému

Aniž by byl dotčen článek 2 a za účelem zajištění správného fungování systému, následující subjekty mají oprávnění mít přístup k technologii PRS a držet nebo používat přijímače PRS, při dodržení zvláštních bezpečnostních pravidel definovaných Komisí a za přísného dodržování pokynů vydaných Komisí:

- Komise, pokud působí jako správce programu Galileo;

- provozovatelé systému vytvořeného na základě programu Galileo, pouze pro účely dodržení specifikace, které se musí podřídit;

- evropská agentura GNSS, aby mohla plnit jí svěřené úkoly;

- Evropská kosmická agentura, výhradně pro účely výzkumu, rozvoje a rozmístění infrastruktury.

Článek 4

Ochrana utajovaných informací

1. Členské státy ručí za ochranu utajovaných informací týkajících se PRS.

2. Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článků 12, 13 a 14 definuje pravidla pro ochranu utajovaných informací o PRS, především pravidla spojená s nutností pro fyzickou nebo právnickou osobu získat přístup k utajovaným informacím, aby mohla vykonávat určitou funkci nebo úkol. Každý členský stát oznámí Komisi zvláštní ustanovení, která přijme pro provedení tohoto odstavce.

3. Pokud se ukáže, že údaje týkající se PRS byly vyzrazeny třetím osobám, které nejsou oprávněny je znát, Komise provede šetření, informuje Radu a Parlament o výsledcích svých šetření a přijme příslušná opatření k nápravě důsledků tohoto neoprávněného šíření.

Článek 5

Sankce

Členské státy stanoví režim sankcí za porušení vnitrostátních ustanovení přijatých na základě tohoto rozhodnutí. Sankce jsou účinné, přiměřené a odstrašující.

Článek 6

Odpovědný úřad PRS

4. Každý odběratel PRS, který využívá PRS, určí úřad, jenž je nazýván odpovědným úřadem PRS. Několik odběratelů PRS může určit společný odpovědný úřad PRS.

5. Úkolem odpovědného úřadu PRS, jmenovaného určitým státem, je řídit a kontrolovat výrobu, držení a používání přijímačů PRS fyzickými osobami žijícími na území tohoto státu a právnickými osobami sídlícími na území tohoto státu.

6. Úkolem odpovědného úřadu PRS určeného Radou, Komisí, agenturou Unie nebo mezinárodní organizací je řídit a kontrolovat držení a používání přijímačů PRS příslušnými pracovníky těchto institucí, agentur a organizací.

7. Jakožto provozovatel bezpečnostního střediska uvedeného v čl. 16 písm. a) bod ii nařízení (ES) č. 683/2008 (dále „bezpečnostní středisko“) může být evropská agentura GNSS odběratelem PRS jmenována jako odpovědný úřad PRS.

8. Držitelé a uživatelé přijímačů PRS jsou sdruženi do kategorií uživatelů odpovědným úřadem PRS, pod který spadají. Odpovědný úřad PRS určuje přístupová práva k PRS pro každou kategorii uživatelů.

9. Odpovědné úřady PRS se podřídí minimálním společným normám pro řízení a kontrolu držitelů, uživatelů a výrobců přijímačů PRS. Tyto minimální společné normy jsou uvedeny v příloze. Komise může prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, v souladu s články 12, 13 a 14, měnit zcela nebo částečně tuto přílohu, aby vzala v úvahu vývoj programu, zejména po technické stránce, a vývoj potřeb v oblasti bezpečnosti.

10. Komise za pomoci členských států a evropské agentury GNSS zajistí dodržování minimálních společných norem odpovědnými úřady PRS, zejména prováděním auditů či inspekcí.

11. Pokud se odpovědný úřad PRS nepodřídí minimálním společným normám, může Komise požadovat, aby tento úřad použil technické prostředky evropské agentury GNSS.

Článek 7

Úloha bezpečnostního střediska

Bezpečnostní středisko zajišťuje technické rozhraní mezi odpovědnými úřady PRS, Radou jednající v souladu se společnou akcí 2004/552/SZBP a kontrolními středisky. Informuje Komisi o všech událostech, které by mohly narušit správné fungování PRS.

Článek 8

Výroba a zabezpečení přijímačů a bezpečnostních modulů

12. Každý členský stát, který využívá PRS, může buď sám zajistit, nebo pověřit podniky sídlící na území některého členského státu, který využívá PRS, výrobou přijímačů PRS a přidružených bezpečnostních modulů. Rada nebo Komise mohou pověřit členský stát, který využívá PRS nebo podniky sídlící na území členského státu, který využívá PRS, výrobou přijímačů PRS a přidružených bezpečnostních modulů.

13. Subjekty uvedené v prvním odstavci, pověřené výrobou přijímačů PRS a přidružených bezpečnostních modulů, mohou vyrábět tato vybavení až poté, co tím byly řádně pověřeny akreditačním orgánem pro bezpečnost evropských systémů družicové navigace, zřízeným v rámci evropské agentury GNSS. Oprávnění k výrobě vybavení mají omezenou platnost a lze je obnovit.

14. Subjekty uvedené v prvním odstavci, pověřené výrobou přijímačů PRS a přidružených bezpečnostních modulů, se podřídí jak pravidlům definovaným akreditačním úřadem pro bezpečnost evropských systémů družicové navigace, vytvořeným v rámci evropské agentury GNSS, která zahrnují především zásadu dvojího hodnocení bezpečnostních modulů, tak minimálním společným normám uvedeným v čl. 6 odst. 6, pokud se týkají jejich činnosti.

15. V oblasti svých pravomocí zajistí odpovědné úřady PRS dodržování pravidel a norem uvedených v odstavci 3.

16. Akreditační úřad pro bezpečnost evropských systémů družicové navigace může kdykoli subjektu uvedenému v odstavci 1 odebrat povolení, které mu udělil k výrobě přijímačů PRS a přidružených bezpečnostní modulů, pokud se ukáže, že opatření uvedená v odstavci 3 nebyla dodržena.

Článek 9

Kontrola vývozu

Vývoz vybavení nebo technologií spojených s používáním PRS mimo Unii, ať jsou či nejsou tato vybavení nebo technologie uvedeny na seznamu v příloze I nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití[10], je povoleno pouze v rámci dohod uvedených v čl. 2 odst. 7 nebo za podmínek umístění a fungování referenčních stanic uvedených v článku 10.

Článek 10

Referenční stanice obsahující vybavení PRS

Třetí země, na jejímž území je instalována referenční stanice obsahující vybavení PRS a patřící do systému vytvořeného na základě programu Galileo, není pouze na základě této skutečnosti pokládána za odběratele PRS. Komise s těmito třetími zeměmi stanoví podmínky umístění a fungování referenční stanice obsahující vybavení PRS.

Článek 11

Použitelnost společné akce 2004/552/SZBP

Ve všech případech, kdy by použití tohoto rozhodnutí mohlo ohrozit bezpečnost Unie nebo jejích členských států, se použijí postupy stanovené společnou akcí 2004/552/SZBP.

Článek 12

Výkon přenesení pravomoci

17. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 4 a 6 je Komisi svěřena na dobu neurčitou.

18. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise bezodkladně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

19. Pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci jsou Komisi svěřeny podle podmínek stanovených v článcích 13 a 14.

Článek 13

Zrušení přenesení pravomoci

1. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesenou pravomoc uvedenou v článku 12 kdykoli zrušit.

2. Orgán, který zahájil interní postup rozhodování, zda zrušit přenesení pravomoci, se před přijetím konečného rozhodnutí snaží informovat v přiměřené lhůtě druhý orgán a Komisi o přenesených pravomocích, jež by mohly být zrušeny, včetně důvodů takového zrušení.

3. Rozhodnutí o zrušení ukončuje přenesení pravomocí vyjmenovaných v daném rozhodnutí. Nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu datu, které v něm bude upřesněno. Neovlivní platnost již platných aktů v přenesené pravomoci. Bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 14

Námitky proti aktům v přenesené pravomoci

1. Evropský parlament a Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlužuje o jeden měsíc.

2. Pokud po uplynutí této lhůty Evropský parlament ani Rada proti aktu v přenesené pravomoci námitky nevyslovily, bude akt zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost dnem stanoveným v tomto věstníku. Akt přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty, pokud Evropský parlament i Rada Komisi informovaly o svém záměru námitky nevyslovit.

3. Akt v přenesené pravomoci nevstoupí v platnost v případě, že proti němu Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky. Orgán vyslovující námitky proti aktu v přenesené pravomoci vysvětlí důvody takového jednání.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Článek 16

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

Příloha

Minimální společné normy, kterým se podřídí úřady PRS odpovědné za řízení a kontrolu držitelů, uživatelů a výrobců přijímačů PRS.

20. Každý odpovědný úřad PRS má operační strukturu zvanou kontaktní bod platformy (POCP), trvale spojenou s bezpečnostním střediskem.

21. Každý odpovědný úřad PRS provádí v oblasti své pravomoci následující úkoly:

a) řízení uživatelů PRS pokrývající všechny technické a provozní aspekty, zejména kompatibilitu bezpečnostních modulů přijímačů PRS;

b) řízení šifrovacích klíčů, zejména jejich objednávání a dodávku;

c) sledování a řízení elektromagnetických interferencí zasahujících službu PRS;

d) řízení všech událostí ovlivňujících bezpečnost PRS;

e) hlasové výměny a výměny šifrovaných údajů, především s uživateli a bezpečnostním střediskem;

f) řízení rozhraní s uživateli PRS.

22. Každý odpovědný úřad PRS vypracuje podrobné provozní předpisy umožňující správné uplatnění tohoto rozhodnutí, především vzhledem k různým kategoriím uživatelů.

23. Každý odpovědný úřad PRS má k dispozici prostředky umožňující zjistit, lokalizovat, zmírnit nebo neutralizovat jakoukoli elektromagnetickou interferenci (zejména rušení nebo překrývání), která může být pokládána za hrozbu pro systém nebo jeho služby.

24. Každý odpovědný úřad PRS trvale informuje bezpečnostní středisko o kategoriích uživatelů, které spadají do jeho pravomoci a o bezpečnostních modulech přiřazených ke každé kategorii.

25. Pokud se odpovědný úřad PRS dozví o neúmyslném incidentu narušujícím bezpečnost PRS, jako je krádež nebo ztráta základního přijímače, použije prostředky umožňující zjistit a napravit takový incident a oznámit ho bezpečnostnímu středisku.

26. Odpovědné úřady PRS provedou vyhodnocení rizik spojených s prováděním jejich úkolu a přijmou příslušná nápravná a preventivní opatření.

27. Pokud jde o výrobu přijímačů PRS nebo bezpečnostních modulů, odpovědné úřady PRS se opírají o technické prováděcí podmínky a postupy, které jsou podrobně uvedeny v následujících dokumentech:

a) požadavky na bezpečnost přijímače PRS (SSRS-PRS);

b) požadavky na bezpečnost propojení přijímačů PRS (SSIRS-PRS);

c) koncepce provozu přijímačů PRS (Conops-PRS);

d) provozní postupy pro využívání zabezpečených přijímačů PRS (Secops-PRS);

e) profil ochrany bezpečnostního modulu PRS (PP-PRS-SM).

28. Odpovědný úřad PRS nemůže měnit software nebo elektronické okruhy bezpečnostního modulu bez předchozího souhlasu bezpečnostního střediska.

[1] Úř. věst. L 196, 24.7.2008, s. 1. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 ze dne 9. července 2008 o dalším provádění evropských programů družicové navigace (EGNOS a Galileo).

[2] Úř. věst. L 246, 20.7.2004, s. 30. Společná akce Rady 2004/552/SZBP ze dne 12. července 2004 o aspektech provozu Evropského družicového navigačního systému majících dopad na bezpečnost Evropské unie.

[3] Úř. věst. L 138, 21.5.2002, s. 1. Nařízení Rady (ES) č. 876/2002 ze dne 21. května 2002 o zřízení společného podniku Galileo.

[4] Úř. věst. L 101, 21.4.2009, s. 22. Rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2009, kterým se zřizuje skupina odborníků pro bezpečnost evropských systémů GNSS.

[5] Úř. věst. C, , s. .

[6] Úř. věst. C, , s. .

[7] Úř. věst. L 196, 24.7.2008, s. 1.

[8] Úř. věst. L 246, 20.7.2004, s. 30.

[9] Úř. věst. L xxx, aa.bb.2010, s. tt.

[10] Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1.