14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/1

A.

vzhledem k tomu, že podruhé v historii pořádá OSN mezinárodní konferenci o financování rozvoje, která se bude konat v Dohá ve dnech 29. listopadu až 2. prosince 2008, jejímž cílem je sdružit hlavy států a vlád, a nejen ministry pro rozvoj, ale i ministry financí a zástupce mezinárodních finančních organizací, soukromých bank a podniků a občanské společnosti, aby vyhodnotili pokrok dosažený od konference v Monterrey,

B.

vzhledem k tomu, že pro splnění rozvojových cílů tisíciletí je třeba výrazně zvýšit financování,

C.

vzhledem k tomu, že financování rozvoje by mělo být, co se týče nákladů, definováno jako nejefektivnější způsob uspokojování potřeb světového rozvoje a řešení celosvětových problémů,

D.

vzhledem k tomu, že potřeba odpovídajících, předvídatelných a udržitelných finančních zdrojů je stále naléhavější, zejména s ohledem na problémy spojené se změnou klimatu a jejími důsledky, včetně přírodních katastrof, a na velkou zranitelnost rozvojových zemí,

E.

vzhledem k tomu, že EU je největším světovým dárcem pomoci, významným podílníkem v mezinárodních finančních institucích a nejdůležitějším obchodním partnerem rozvojových zemí,

F.

vzhledem k tomu, že se EU zavázala dodržovat jasný a povinný časový harmonogram pro dosažení cíle 0,56 % HND do roku 2010 a 0,7 % HND do roku 2015,

G.

vzhledem k tomu, že pokud bude pokračovat současný trend ve výši oficiální rozvojové pomoci poskytované členskými státy, nesplní některé členské státy cíle, ke kterým se zavázaly, a to 0,51 % HND (v případě států EU 15, tj. členských států, které byly součástí EU před rozšířením v roce 2004) a 0,17 % HND (v případě států EU 12, tj. členských států, které k EU přistoupily 1. května 2004 a 1. ledna 2007) do roku 2010,

H.

vzhledem k tomu, že objem programovatelné pomoci Africe i přes obecný pokles oficiální rozvojové pomoci v roce 2007 roste,

I.

vzhledem k tomu, že se v poslední době objevily významné nové rozvojové problémy, např. změna klimatu, strukturální změny na komoditních trzích, zejména na trzích s potravinami a ropou, a důležité nové trendy ve spolupráci mezi zeměmi na jižní polokouli, např. podpora infrastruktury v Africe ze strany Číny a poskytování úvěrů brazilskou rozvojovou bankou BNDES v Latinské Americe,

J.

vzhledem k tomu, že finanční služby v mnohých rozvojových zemích nejsou dostatečně rozvinuté, což je důsledkem velkého množství faktorů, včetně omezení uplatňovaných na poskytování služeb, chybějící právní jistoty a vlastnických práv,

1.

znovu potvrzuje své odhodlání podílet se na vymýcení chudoby, na udržitelném rozvoji a na dosažení rozvojových cílů tisíciletí jakožto jediného způsobu, jak zajistit sociální spravedlnost a zlepšit kvalitu života zhruba jedné miliardy lidí na celém světě, kteří žijí v podmínkách extrémní chudoby definované jako příjem nižší než jeden americký dolar denně;

2.

vyzývá členské státy, aby jasně rozlišovaly mezi finančními prostředky určenými na rozvoj a finančními prostředky určenými k naplnění zájmů zahraniční politiky a v tomto ohledu zdůrazňuje, že by oficiální rozvojová pomoc měla být v souladu s kritérii pro oficiální rozvojovou pomoc stanovenými Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD/DAC) a doporučeními OECD/DAC pro uvolňování oficiální rozvojové pomoci;

3.

podtrhuje, že je absolutně nezbytné, aby EU měla za cíl co nejvyšší úroveň koordinace za účelem dosažení souladu s dalšími politikami Společenství (životní prostředí, migrace, lidská práva, zemědělství atd.), a vyhnula se tak zdvojování práce a nekonzistentnosti činností;

4.

připomíná, že okamžité a nezbytné kroky, které musí EU podniknout, aby vyřešila dramatické následky nárůstu cen potravin v rozvojových zemích, by neměly být chápány a prováděny jako součást finančního úsilí požadovaného Monterreyským konsensem; očekává tudíž konkrétní návrh Komise o využití nouzových finančních prostředků;

5.

zdůrazňuje, že přehnaná a nepřiměřená administrativní zátěž v některých partnerských zemích narušuje účinnost rozvojové pomoci; obává se, že tato zátěž ohrozí dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

6.

poznamenává, že EU ještě musí najít správnou rovnováhu mezi dvěma přístupy k rozvojové pomoci, jež si protiřečí: na jedné straně důvěřovat partnerským zemím v tom, že rozdělují prostředky odpovídajícím způsobem a pomáhat jejich správním orgánům vytvořit správné nástroje pro používání finančních prostředků; na straně druhé určit finanční pomoc k jednotlivým účelům s cílem vyhnout se zneužití nebo neúčinnému rozdělení pomoci;

7.

zdůrazňuje, že EU je největším světovým dárcem oficiální rozvojové pomoci, což představuje téměř 60 % oficiální rozvojové pomoci ve světě, a vítá skutečnost, že se podíl EU na celosvětové oficiální rozvojové pomoci v průběhu let zvyšuje; žádá však Komisi, aby poskytla jasné a transparentní údaje o podílu rozpočtu EU vyčleněném na rozvojovou pomoc EU s cílem posoudit plnění Monterreyského konsensu všemi evropskými dárci; vyjadřuje také politování nad tím, že výše finančních příspěvků EU pro rozvojové země není dostatečně známá, a vyzývá Komisi k vytvoření vhodných a cílených komunikačních a informačních nástrojů za účelem zvýšení viditelnosti rozvojové pomoci EU;

8.

vítá skutečnost, že EU splnila svůj závazný cíl pro průměrnou výši oficiální rozvojové pomoci v EU na úrovni 0,39 % HND do roku 2006, ale všímá si alarmujícího poklesu pomoci EU v roce 2007 ze 47,7 miliard EUR v roce 2006 (0,41 % celkového HND EU) na 46,1 miliard EUR v roce 2007 (0,38 % celkového HND EU) a vyzývá členské státy, aby zvýšily objem oficiální rozvojové pomoci, a splnily tak slíbený cíl 0,56 % HND v roce 2010;

9.

trvá na tom, že by již nemělo dojít ke snížení oficiální rozvojové pomoci ohlášené členskými státy; zdůrazňuje, že EU poskytne pro období 2005–2010 o 75 miliard EUR méně, než slíbila, pokud bude stávající trend pokračovat;

10.

vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že většina členských států (18 z 27, zejména Lotyšsko, Itálie, Portugalsko, Řecko a Česká republika) nebyla v letech 2006 a 2007 schopna zvýšit svou míru oficiální rozvojové pomoci a že v několika zemích, jako je Belgie, Francie a Spojené království, dokonce došlo k dramatickému poklesu o více než 10 %; vyzývá členské státy, aby dodržely objem oficiální rozvojové pomoci, ke kterému se zavázaly; s uspokojením konstatuje, že některé členské státy (Dánsko, Irsko, Lucembursko, Španělsko, Švédsko a Nizozemsko) nepochybně dosáhnou cílů týkajících se objemu oficiální rozvojové pomoci v roce 2010, a věří, že si tyto členské státy udrží vysokou míru poskytované oficiální rozvojové pomoci;

11.

vítá neochvějný postoj Komise, podle nějž je třeba soustředit úsilí jak na kvantitu, tak i na kvalitu rozvojové pomoci poskytované členskými státy, a důrazně podporuje varování Komise před potenciálně velmi negativními následky v případě, že se členským státům nepodaří splnit své finanční závazky; vyzývá Komisi, aby využila svých odborných znalostí a autority a přesvědčila další veřejné a soukromé dárce, aby dostáli svým finančním slibům;

12.

je velmi vážně znepokojen tím, že některé členské státy oddalují zvyšování oficiální rozvojové pomoci, což má za následek čistou ztrátu pro rozvojové země ve výši více než 17 miliard EUR;

13.

vítá přístup některých členských států, které vytvářejí víceleté časové harmonogramy pro zvyšování objemu oficiální rozvojové pomoci tak, aby splnily cíl OSN ve výši 0,7 % do roku 2015; žádá členské státy, které tak dosud neučinily, aby co nejrychleji zveřejnily své víceleté časové harmonogramy; zdůrazňuje, že členské státy by tyto harmonogramy měly přijmout před výše zmíněnou následnou mezinárodní konferencí o financování rozvoje v Dohá a své závazky splnit;

14.

konstatuje, že pokles ohlášené výše pomoci v roce 2007 byl v některých případech způsoben umělým zvýšením číselných údajů v roce 2006 díky započítání odpuštěných dluhů; vyzývá členské státy, aby zvyšovaly úroveň oficiální rozvojové pomoci udržitelným způsobem a soustředily se přitom na číselné údaje nezahrnující částky odpuštěných dluhů;

15.

považuje za naprosto nepřijatelný rozpor mezi častými sliby vyšší finanční pomoci a výrazně nižšími částkami, které jsou ve skutečnosti poskytovány, a vyjadřuje obavy nad tím, že některé členské státy dávají najevo určitou únavu z poskytování pomoci;

16.

zdůrazňuje skutečnost, že konzultace s partnerskými vládami, vnitrostátními parlamenty a organizacemi občanské společnosti je klíčová při rozhodování o objemu a místech určení oficiální rozvojové pomoci;

17.

zdůrazňuje, že pomoc je třeba poskytovat včas, a vyjadřuje nespokojenost s tím, že při poskytování pomoci dochází často ke zbytečným zpožděním;

18.

zdůrazňuje, že je nutné nalézt rovnováhu mezi pružností při poskytování finančních prostředků na spolupráci, aby bylo možno reagovat na měnící se okolnosti, jako jsou rostoucí ceny potravin, a mezi potřebou předvídatelného financování, které partnerským zemím umožní plánovat udržitelný rozvoj, přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejích dopadů;

19.

důrazně žádá jednoznačné dodržování zásad odpovědného půjčování finančních prostředků a financování, aby byly úvěrové a finanční operace udržitelné z hlediska hospodářského a environmentálního rozvoje v souladu se zásadami pro financování rozvojových projektů (tzv. equator principles); vyzývá Komisi, aby se podílela na stanovování takových zásad a vyvíjela tlak na mezinárodních fórech, aby byla vytvořena závazná opatření, kterými budou tyto zásady uplatněny v praxi tak, aby začleňovaly i nové rozvojové aktéry z veřejného a soukromého sektoru;

20.

plně podporuje úsilí rozvojových zemí o zachování dlouhodobé udržitelnosti zadlužení a uskutečnění iniciativy na podporu velmi zadlužených chudých zemí (HIPC), která je klíčová pro splnění rozvojových cílů tisíciletí; lituje však, že jsou z plánů na odpuštění dluhů vyjmuty mnohé země, pro které zadlužení zůstává překážkou pro uskutečnění rozvojových cílů tisíciletí; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba vést mezinárodní diskusi o rozšíření opatření spojených se snižováním dluhu na některé zadlužené země, které jsou v současnosti vyloučeny z iniciativy na podporu velmi zadlužených chudých zemí;

21.

vyzývá Komisi, aby se na dvoustranných a mnohostranných jednáních o odpuštění dluhů zabývala otázkou „ohavného“ a nelegitimního zadlužení, tj. zadlužení v důsledku nezodpovědného, sobeckého, nedbalého nebo nespravedlivého půjčování, a zásadami odpovědného financování; vítá výzvu Komise k přijetí opatření pro omezení nároků komerčních věřitelů a kořistnických fondů v soudních řízeních;

22.

vyzývá všechny členské státy, aby dodržovaly rámec týkající se udržitelnosti zadlužení a aby podporovaly jeho vývoj směrem ke zohlednění vnitřního dluhu států a nezbytných finančních potřeb; vyzývá všechny členské státy, aby uznaly, že odpovědnost věřitelů se neomezuje na respektování rámce udržitelnosti, ale vztahuje se také na:

23.

naléhavě žádá EU, aby podporovala mezinárodní úsilí směřující k zavedení určité podoby mezinárodního řízení v případě insolventnosti nebo spravedlivého a transparentního rozhodčího řízení pro účinné a spravedlivé řešení jakýchkoli budoucích dluhových krizí;

24.

vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise více nezdůrazňuje mobilizaci vnitřních zdrojů pro financování rozvoje, neboť právě tyto zdroje poskytují rozvojovým zemím větší autonomii; vybízí členské státy, aby se plně účastnily iniciativy pro transparentnost těžebního průmyslu (EITI) a aby požadovaly její posílení; vyzývá Komisi, aby požadovala po Mezinárodní radě pro účetní standardy (IASB), aby mezi mezinárodní účetní standardy začlenila požadavek předkládání zpráv o činnosti nadnárodních společností v jednotlivých zemích ve všech odvětvích;

25.

vyjadřuje politování nad tím, že balíček sdělení Komise o účinnosti pomoci (KOM(2008)0177) nezmiňuje únik kapitálu jako rizikový faktor pro ekonomiky rozvojových zemí; poukazuje na to, že únik kapitálu vážně poškozuje rozvoj udržitelných hospodářských systémů v rozvojových zemích, a připomíná, že daňové uniky stojí rozvojové země každoročně více, než kolik jim přináší oficiální rozvojová pomoc; vyzývá Komisi, aby do svých politik zahrnula opatření pro prevenci úniku kapitálu, jak to požaduje Monterreyský konsensus, a to včetně upřímné analýzy důvodů takového úniku, s cílem uzavřít daňové ráje, z nichž některé se nacházejí uvnitř EU nebo fungují v úzkém spojení s členskými státy;

26.

upozorňuje zejména na skutečnost, že nelegální část tohoto úniku kapitálu činí podle údajů Světové banky každoročně 1 000 až 1 600 miliard USD, z nichž polovina pochází z rozvojových zemí; podporuje mezinárodní úsilí o zmrazení a navrácení odcizeného majetku a vyzývá ty členské státy, které tak dosud neučinily, aby ratifikovaly Úmluvu OSN proti korupci; vyjadřuje politování nad skutečností, že na boj proti daňovým únikům není vynakládáno stejné úsilí, a žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly celosvětové rozšíření zásady automatické výměny informací v daňové oblasti, aby požadovaly připojení kodexu chování týkajícího se daňových úniků, který právě připravuje Hospodářská a sociální rada OSN (UN ECOSOC), k prohlášení z Dohá a aby podporovaly přeměnu Odborného výboru OSN pro mezinárodní spolupráci v daňových záležitostech ve skutečný mezivládní orgán, vybavený dodatečnými prostředky a pověřený mezinárodním bojem proti daňovým únikům společně s OECD;

27.

vítá návrhy na inovativní mechanismy financování, které předložily členské státy, a vyzývá Komisi, aby je prozkoumala s ohledem na měřítka snadného provádění v praxi, udržitelnosti, adicionality (doplňkovosti), transakčních nákladů a efektivity; vyzývá k vytvoření mechanismů a nástrojů financování, které poskytnou nové finanční prostředky a neohrozí budoucí finanční toky;

28.

vyzývá k vytvoření mechanismů a nástrojů financování, které stanoví opatření umožňující prostřednictvím pákového efektu získat soukromé prostředky, jak uvádí Monterreyský konsensus, a obdržet úvěrové záruky;

29.

vyzývá Komisi, aby podstatně navýšila financování opatření pro přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejích důsledků v rozvojových zemích, zejména Globální aliance pro změnu klimatu; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba získat finanční prostředky nad rámec stávajících toků oficiální rozvojové pomoci, neboť oficiální rozvojová pomoc by neměla být jediným motorem opatření směřujících k přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejích důsledků v rozvojových zemích; zdůrazňuje, že pro tyto účely by měly být naléhavě vytvořeny inovativní finanční mechanismy, jako jsou daně z létání a z obchodování s ropou, nebo využívání příjmů z aukcí ze systému obchodování s emisemi EU;

30.

vítá návrh Komise na vytvoření globálního mechanismu pro financování opatření v oblasti klimatu, založeného na zásadě předfinancování podpory s cílem financovat opatření pro přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejích důsledků v rozvojových zemích; vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly významné finanční závazky ve snaze urychleně provést tento návrh;

31.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vyčlenily nejméně 25 % budoucích příjmů z aukcí ze systému obchodování s emisemi EU na financování opatření na přizpůsobení se změně klimatu a na její zmírnění v rozvojových zemích;

32.

vyzývá Komisi, aby v zájmu zvýšení produkce potravin a nalezení udržitelného řešení potravinové krize zajistila možnosti, jak zpřístupnit finanční prostředky malým podnikatelům a zemědělcům;

33.

vyzývá Evropskou investiční banku (EIB), aby prošetřila možnosti neprodleného zřízení záručního fondu na podporu systémů mikroúvěrů a zajištění rizik, přizpůsobených potřebám místních výrobců potravin v chudších rozvojových zemích;

34.

vítá návrh na vytvoření fondu více dárců pro rovnost žen a mužů (Multi-donor Gender Fund) předložený v OSN; tento fond by byl řízen Rozvojovým fondem OSN pro ženy (UNIFEM) a jeho cílem by bylo podporovat a financovat politiky rovnosti žen a mužů v rozvojových zemích; vyzývá Radu a Komisi, aby tuto mezinárodní iniciativu přezkoumaly a podpořily;

35.

vyzývá ke zdvojnásobení úsilí na podporu rozvoje finančních služeb, vzhledem k tomu, že bankovní odvětví má potenciál zahájit místní financování rozvoje a že kromě toho je stabilní odvětví finančních služeb nejlepším způsobem boje proti úniku kapitálu;

36.

vyzývá všechny zúčastněné strany, aby plně ocenily obrovský potenciál příjmů z přírodních zdrojů; v tomto ohledu považuje za zásadní transparentnost surovinového průmyslu; domnívá se, že zatímco iniciativa pro transparentnost těžebního průmyslu a Kimberleyský proces postupují správným směrem, je nutné učinit mnohem více pro podporu transparentního řízení surovinového průmyslu a jeho příjmů;

37.

vyzývá Radu a Komisi, aby při hodnocení v polovině období v roce 2008/2009 zahrnuly do rozpočtu EU Evropský rozvojový fond, a posílily tak demokratickou legitimitu důležité části rozvojové politiky EU a jejího rozpočtu;

38.

bere na vědomí první krok učiněný v dubnu 2008, směřující k lepšímu zastoupení rozvojových zemí v rámci Mezinárodního měnového fondu (MMF); lituje, že rozdělení hlasovacích práv v rámci MMF se nadále řídí zejména mírou bohatství; vyzývá Komisi a členské státy, aby ukázaly svůj zájem o rozhodování dvojí většinou (podílníci/státy) v rámci této instituce odpovědné za mezinárodní finanční stabilitu;

39.

vyzývá Komisi a členské státy, aby využily výše uvedenou následnou mezinárodní konferenci o financování rozvoje v Dohá, jako příležitost k představení společného postoje EU k rozvoji, jenž bude zaměřen na dosažení rozvojových cílů tisíciletí prostřednictvím udržitelného přístupu;

40.

vyzývá členské státy, aby provedly rychlou a ambiciózní reformu Světové banky s cílem dosáhnout lepšího zastoupení těch, kteří jsou jejími programy nejvíce dotčeni;

41.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, generálnímu tajemníkovi OSN a vedoucím představitelům Světové obchodní organizace, Mezinárodního měnového fondu, Skupiny Světové banky a Ekonomické a sociální rady OSN.