52006IP0381

P6_TA(2006)0381

Pokrok Turecka na cestě k přistoupení

Usnesení Evropského parlamentu o pokroku Turecka na cestě k přistoupení (2006/2118(INI))

Evropský parlament,

- s ohledem na zprávu o pokroku Turecka v přípravách na přistoupení za rok 2005, kterou předložila Komise (KOM(2005)0561),

- s ohledem na své usnesení ze dne 28. září 2005 o zahájení jednání s Tureckem [1],

- s ohledem na své usnesení ze dne 16. března 2006 o strategickém dokumentu o rozšíření za rok 2005, který předložila Komise [2],

- s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2004 o pravidelné zprávě za rok 2004 a o doporučeních, která o pokroku Turecka v přípravách na přistoupení předložila Evropská komise [3],

- s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2005 o úloze žen ve společenském, hospodářském a politickém životě v Turecku [4],

- s ohledem na rámec pro jednání s Tureckem ze dne 3. října 2005,

- s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/35/ES ze dne 23. ledna 2006 o zásadách, prioritách a podmínkách přístupového partnerství s Tureckem [5], které stanoví krátkodobé a střednědobé priority,

- s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 389/2006 ze dne 27. února 2006, kterým se vytváří nástroj finanční podpory na posílení hospodářského rozvoje tureckého společenství na Kypru [6],

- s ohledem na prohlášení Turecka týkající se Kypru ze dne 29. července 2005, prohlášení Rady ze dne 21. září 2005 a akční plán pro Turecko ze dne 24. ledna 2006,

- s ohledem na poziční dokument Evropské unie předložený u příležitosti 45. zasedání Rady přidružení ES-Turecko ze dne 12. června 2006,

- s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 15.- 16. června 2006,

- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

- s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0269/2006),

A. vzhledem k tomu, že Rada schválila dne 3. října 2005 rámec pro jednání s Tureckem o jeho přistoupení k EU, čímž umožnila zahájit jednání okamžitě po tomto zasedání, a že Komise v současné době provádí formální přezkoumání acquis, jež v některých oblastech politiky postupuje dále, a že jedna kapitola, "věda a výzkum", byla otevřena a prozatímně uzavřena během přístupové konference dne 12. června 2006,

B. vzhledem k tomu, že postup jednání bude záviset na plnění priorit stanovených v přístupovém partnerství, požadavků obsažených v negociačním rámci pro jednání a plném provedení ustanovení vyplývajících z dohody o přidružení (Ankarská dohoda) a z dodatkového protokolu k této dohodě, včetně úplného dořešení sporů o hranice a úplného vyřešení otázky Kypru, které podpoří obě části ostrova,

C. vzhledem k tomu, že splnění všech kodaňských kritérií bylo vždy základní podmínkou pro přistoupení k EU a mělo by jí zůstat i pro budoucí přistoupení,

D. vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svých výše uvedených usneseních ze dne 15. prosince 2004 a ze dne 28. září 2005 zdůraznil, že zahájení jednání o přistoupení je možno doporučit, pokud bude dosaženo dohody o tom, že v první fázi jednání bude dána priorita úplnému splnění politických kritérií, že každému kolu jednání na úrovni ministrů bude předcházet posouzení politických kritérií - a to nejen v teoretické, ale i v praktické rovině - čímž bude vyvíjen na turecké orgány účinný a neustálý tlak, aby udržely tempo nutných reforem, a vzhledem k tomu, že by měl být stanoven kompletní program s jasně určenými cíli, časovými rámci a lhůtami pro splnění politických kritérií,

E. vzhledem k tomu, že pro úspěch reforem musí iniciativa vycházet ze strany turecké vlády a společnosti, což zaručí udržitelnost a nezvratnost reformního procesu EU by měla i nadále sledovat rozsah reforem a jejich provádění,

F. vzhledem k tomu, že Komise dospěla ve své zprávě o pokroku na cestě k přistoupení k závěru, že tempo změn se v minulém roce zpomalilo, že provádění reforem není rovnoměrné a že je zapotřebí značně zvýšit úsilí, pokud jde o základní svobody a lidská práva, zejména o svobodu projevu, práva žen, náboženské svobody, práva odborových organizací, politické svobody, práva menšin, jazyková a kulturní práva, a vystupňovat boj proti mučení a špatnému zacházení a dále značně zvýšit úsilí, pokud jde o rychlé a správné vykonávání soudních rozhodnutí státními službami,

G. vzhledem k tomu, že pokrok v oblasti svobody projevu je stále neuspokojivý a poskytuje rozporuplný obraz s některými pozitivními momenty, jako např. nedávné vydání osvobozujícího rozsudku v případech profesorů İbrahima Kaboğlu a Baskina Orana, kteří byli trestně stíháni podle článků 216 a 301 tureckého trestního zákoníku, novináře Murata Belgeho, spisovatelek Elif Shafakové a Perihan Mağdenové a také spisovatele Orhana Pamuka, avšak řada zastánců lidských práv je nadále trestně stíhána a novináři a vydavatelé jsou nadále stavěni před soud, a novinář Hrant Dink, jehož případ byl postoupen kasačnímu soudu, přestože byl soudním rozhodnutím zproštěn obvinění, a hrozí mu nyní až tři roky vězení ve spojitosti s jiným procesem, a jiné osoby, například bojovnice za lidská práva Eren Keskin, byly odsouzeny,

H. vzhledem k tomu, že 12. července 2006 kasační soud rozhodl potvrdit odložený trest odnětí svobody na šest měsíců pro Hranta Dinka, uložený na základě článku 301 tureckého trestního zákoníku z důvodu urážky tureckého národa,

I. vzhledem k tomu, že Turecko dosud neuznalo genocidu spáchanou na Arménech, a to i přes četné výzvy ze strany Evropského parlamentu a několika členských států,

J. vzhledem k tomu, že by se při navrhování nové protiteroristické legislativy měly pečlivě zohlednit mezinárodní dohody o eliminaci terorismu,

K. vzhledem k tomu, že by se měla definice teroristických trestných činů upravit podle mezinárodních norem a standardů, zejména podle zásady legality, jak ji v článku 15 vyžaduje Mezinárodní pakt o občanských a politických právech - ustanovení, které počítá s tím, že se od něj nedá odchýlit ani v případě stavu ohrožení,

L. vzhledem k tomu, že nedávno schválený turecký zákon o boji proti terorismu je výslovně v rozporu s pokyny zvláštního zpravodaje Rady pro lidská práva OSN pro otázky terorismu a podkopává předchozí reformy v oblasti základních svobod a lidských práv tím, že znovu zavádí prvky, jež byly odstraněny během předchozích reforem, a vzhledem k tomu, že předkládaný návrh může dále omezit využívání těchto práv a svobod tím, že zavádí pojmy jako "teroristický útok" a "pachatelé teroristických útoků" se širokým definičním záběrem a že rozšiřuje rozsah trestných činů spadajících do působnosti tohoto zákona; vzhledem k tomu, že by Turecko, a stejně tak i EU, měly usilovat o to, aby otázky bezpečnosti neomezovaly svobody občanů, což je celoevropský společný zájem, jak je zřejmé již od zasedání Evropské rady v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 a projevilo se i prostřednictvím Haagského programu,

M. vzhledem k tomu, že od poslední zprávy Parlamentu, která se zabývala problémy náboženských menšin, nebylo dosaženo pokroku, a vzhledem k tomu, že připravovaný zákon o nadacích, který stále projednává turecký parlament, pravděpodobně neodstraní všechny nedostatky, jež byly zjištěny v předchozím návrhu, jako např. konfiskace majetku patřícího náboženským nadacím, právní subjektivita, právo na vzdělávání duchovních a vnitřní správu, a nedosahuje tudíž standardů EU a nesplňuje očekávání jak náboženských obcí, tak i nevládních organizací obecně, které jsou nezbytné pro různorodou a nezávislou občanskou společnost,

N. vzhledem k tomu, že protokol Emasya, který v roce 1997 podepsaly generální štáb armády a ministerstvo vnitra, za jistých podmínek umožňuje provádět vojenské operace v situaci, kdy je ohrožena vnitřní bezpečnost státu,

O. vzhledem k tomu, že obnovení násilí v jihovýchodní části země a obnovení teroristických aktivit Kurdské strany pracujících (PKK), jimž následoval obrovský nárůst vojenských operací, představuje vážnou hrozbu pro mír, stabilitu a demokracii v Turecku; vzhledem k tomu, že musí být zdůrazněno, že akce proti terorismu musí odpovídat hrozbě a vždy respektovat mezinárodní právo v oblasti lidských práv,

P. vzhledem k tomu, že po odvážném a slibném signálu, který loni vyslal ministerský předseda Erdoğan a v němž se zabýval kurdskou otázkou, doposud nenásledovaly žádné významnější činy,

Q. vzhledem k tomu, že ze strany turecké vlády chybí komplexní strategie pro jihovýchodní část země, která by byla zaměřena na politický, hospodářský a sociální rozvoj, a vzhledem k tomu, že projekt zaměřený na rozvoj jihovýchodní Anatolie měl doposud velmi omezený dopad na oblast Diyarbakir a další provincie,

R. vzhledem k tomu, že je pozitivním gestem vůči menšinám v Turecku, že bylo povoleno vysílání v kurdském jazyce třem vysílacím společnostem, i když nadále podléhá časovým a programovým omezením,

S. vzhledem k tomu, že Turecko stále ještě neprovedlo některá rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), včetně těch, které se týkají Kypru, a vzhledem k tomu, že v roce 2005 ESLP vynesl rozsudky v 290 případech týkajících se Turecka, přičemž 270 z nich obsahovalo nález o alespoň jednom porušení zákona,

T. vzhledem k tomu, že turecká vláda je smluvní stranou Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, kterou se zřizuje ESLP, a vzhledem k tomu, že kritické připomínky turecké vlády ohledně rozhodnutí ESLP v některých specifických případech mohou mít negativní vliv na respektování právního státu tureckou veřejností,

U. vzhledem k tomu, že v členských státech EU bylo přijato v roce 2005 více než 2000 žádostí o azyl od tureckých občanů,

V. vzhledem k tomu, že Komise došla ve své zprávě o pokroku na cestě k přistoupení k závěru, že korupce zůstává v Turecku závažným problémem, a vzhledem k tomu, že v indexu vnímání korupce za rok 2005, který zveřejňuje organizace Transparency International, dostalo Turecko hodnocení 3,5 (na stupnici od 0 - "vysoká míra korupce" do 10 - "nejnižší míra korupce"),

W. vzhledem k tomu, že turecké hospodářství je uznáno jako fungující tržní hospodářství a že vykázalo v roce 2005 silný růst (kolem 7,6%) a rostoucí objem přímých zahraničních investic; že však přetrvávají obavy, pokud jde o deficit platební bilance, jenž nadále roste, a o vysokou míru nezaměstnanosti (kolem 10,9 % v březnu 2006),

X. vzhledem k tomu, že strategická pozice Turecka v regionu mu spolu s řadou nadnárodních otázek (např. energetika, vodní zdroje, doprava, ochrana hranic, boj proti terorismu), s dynamikou hospodářského vývoje a lidských zdrojů umožňuje hrát významnou roli při řešení různých výzev, jimž tento region čelí, a v budoucím rozvoji společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU,

Y. vzhledem k tomu, že díky svému kulturnímu a historickému pozadí může země jednat jako prostředník mezi Evropou a islámským světem,

Z. vzhledem k tomu, že zeměpisně-strategická pozice Turecka, jeho členství v NATO a vztahy s islámským světem mohou pro Evropu představovat výhodu v oblasti bezpečnostní politiky,

AA. vzhledem k tomu, že Turecko podepsalo, ale neratifikovalo ani neprovedlo dodatkový protokol rozšiřující Ankarskou dohodu o nové členské státy, a vzhledem k tomu, že důsledkem tohoto stavu je mimo jiné stálé embargo uplatňované vůči plavidlům plujícím pod kyperskou vlajkou a také vůči plavidlům připlouvajícím z přístavů v Kyperské republice a skutečnost, že jim je odpírán vstup do tureckých přístavů, že embargo je uplatňováno také vůči kyperským letadlům, kterým je odpíráno právo přelétat nad tureckým územím a přistávat na tureckých letištích,

AB. vzhledem k tomu, že podle výše uvedeného prohlášení Evropského společenství a jeho členských států ze dne 21. září 2005 a podle závěrů předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu konané ve dnech 15.- 16. června 2006 bude EU v roce 2006 pozorně sledovat a vyhodnocovat, zda Turecko uplatňuje ankarskou dohodu a její dodatkový protokol v plné šíři a bez jakékoli diskriminace vzhledem k tomu, že Evropské společenství a jeho členské státy prohlásily, že pokud Turecko nesplní své smluvní závazky v plném rozsahu, bude mít tato skutečnost vliv na celkový pokrok v jednáních,

AC. vzhledem k tomu, že Turecko pokračuje v uplatňování neospravedlnitelné blokády vůči Arménii; vzhledem k tomu, že tato blokáda ohrožuje stabilitu v regionu, brání rozvoji dobrých sousedských vztahů a porušuje priority stanovené revidovaným přístupovým partnerstvím a požadavky rámce jednání,

Demokracie a právní stát

1. zdůrazňuje, že posílení svazků mezi Tureckem a Evropskou unií má zásadní význam pro EU, pro Turecko a pro širší oblast;

2. vítá skutečnost, že aktivní fáze přístupových jednání mezi Tureckem a Evropskou unií byla zahájena otevřením a prozatímním uzavřením kapitoly "věda a výzkum"; vyjadřuje však politování nad zpomalením procesu reforem během posledního roku, jež se projevuje tím, že přetrvávají nedostatky a že nedochází k dostatečnému pokroku, a to zejména v oblasti svobody projevu, náboženských práv a práv menšin, vztahů mezi civilním a vojenským sektorem, vymáhání práva na místní úrovni, práv žen, práv odborů, kulturních práv a nezávislosti soudnictví;

3. vítá skutečnost, že se turecká vláda snaží znovu oživit proces legislativních změn tím, že předložila tureckému parlamentu devátý balíček legislativních reforem, zahrnující mj. zákon o ombudsmanovi, zákon o účetním dvoru, umožňující provádění auditu vojenských výdajů, zákon o nadacích, a také opatření zaměřená na posílení činnosti soudnictví, jako např. zákon o správních řízeních, opatření k potírání korupce, opatření usnadňující činnost menšinových škol a opatření ke zvýšení průhlednosti financování politických stran;

4. zdůrazňuje, že v demokratickém zřízení by mělo být veřejně a průhledně diskutováno o legislativních návrzích, které se týkají otázek základních práv a svobod, a do těchto diskusí by měla být na všech úrovních plně zapojena občanská společnost;

5. očekává, že turecký parlament - s cílem umožnit, aby devátý balíček legislativních reforem skutečně dal procesu reforem nový impuls - pozmění a posléze přijme tento reformní soubor a bude mít na paměti zejména to, aby:

- bylo posíleno fungování a nezávislost soudnictví prostřednictvím vhodných opatření, která by měla být zahrnuta do zákona o soudním urovnávání sporů, zákona o správních řízeních a zákona o správněprávních řízeních;

- zákon o nadacích odstranil veškerá stávající omezení, kterým čelí náboženské menšiny z hlediska právní subjektivity, vzdělávání duchovních, udělování pracovních povolení, školství a vnitřní správy, a náležitým způsobem bude řešit otázky týkající se zabaveného majetku a zahájení řízení na náhradu škody proti státu za neuplatnění soudních rozhodnutí a zároveň umožní úplnou svobodu shromažďování, která podporuje zásadu pluralitní, nezávislé a sebevědomé občanské společnosti;

- zákon o financování politických stran skutečně zaručil větší průhlednost a umožnil skoncovat s korupcí;

- byla fakticky zrušena pravomoc vojenských soudů ve věci soudních řízení vedených proti civilním osobám;

- byly podepsány a ratifikovány mezinárodní dohody, jako např. Rámcová úmluva Rady Evropy o ochraně národnostních menšin, Evropská charta regionálních či menšinových jazyků, Římský statut Mezinárodního trestního soudu (ICC) a Úmluva OSN o mořském právu;

- byly konstantně a strukturálně zapojeny nevládní organizace, což nejlépe prospěje legislativnímu procesu obecně a především provádění devátého balíčku;

6. bere na vědomí přijetí nového zákona o boji proti terorismu dne 30. června 2006, který byl schválen v souvislosti s obnoveným a pokračujícím zastrašováním, násilím a terorismem ze strany PKK; vyzývá turecké orgány, aby zajistily, že jeho uplatňování již nebude omezovat uplatňování základních práv a svobod a že nastolí správnou rovnováhu mezi nutností zajišťovat bezpečnost a zárukami lidských práv; zdůrazňuje zejména význam striktní a úzce vymezené definice teroristického činu, úplných záruk svobody projevu a svobody médií, včetně svobody vyjadřovat demokratickými prostředky svůj názor v jakékoli věci, přiměřených trestů za teroristické trestné činy, plných práv na obhajobu v souladu s evropskými standardy, plné odpovědnosti za zločiny spáchané bezpečnostními složkami nebo funkcionáři zpravodajských služeb a nejvyšší opatrnosti ve vymezování případů, kdy jsou příslušníci bezpečnostních složek oprávněni použít střelné zbraně;

7. konstatuje, že pokud bude existovat nepřetržitá potřeba označit některé organizace spojené s teroristickými činy za teroristické organizace, což bude mít nepříznivé právní důsledky, měl by být takový postup průhledný a objektivní a dotyčné organizace by měly mít možnost odvolat se k nezávislému soudnímu orgánu;

8. uznává význam zákona o odškodnění obětí terorismu, který se vztahuje jak na oběti teroristických činů, tak na oběti protiteroristických operací prováděných státem; lituje, že tento zákon nesplňuje všechna očekávání, protože komise vyhodnocující ztráty jsou podle zákona nedostatečně vybaveny k tomu, aby mohly náležitě plnit své úkoly;

9. vyzývá Turecko, aby zabezpečilo rovné zacházení před zákonem všem tureckým občanům po celou dobu právního řízení, včetně vyšetřování, soudu, vynesení rozsudku a vazby, bez výjimek pro vládní úředníky, příslušníky armády nebo příslušníky bezpečnostních sil; zdůrazňuje, že v boji proti beztrestnosti a v souladu s budováním veřejné důvěry v prosazování právních předpisů je důležité, aby úředníci, kteří jsou obviněni z trestných činů, byli zadrženi a uvězněni na základě stejných kritérií jako ostatní osoby podezřelé ze spáchání trestných činů;

10. vyzývá Turecko, aby zrušilo nebo pozměnilo v co nejkratší lhůtě ta ustanovení trestního zákoníku (např. články 216, 277, 285, 288, 301, 305 a 318), která umožňují svévolný výklad ze strany soudců a státních zástupců a vedou k vydávání rozsudků, jež jsou v rozporu se svobodou projevu a svobodou tisku, a představují tudíž ohrožení lidských práv a svobod a mají negativní vliv na pokrok v oblasti demokracie;

11. vyjadřuje politování nad odsouzením Hranta Dinka dne 12. července 2006 kasačním soudem na základě článku 301 tureckého trestního zákoníku; konstatuje, že soudy nevytvořily pozitivní precedens při výkladu ustanovení trestního zákoníku v souladu s příslušnými standardy EU;

12. bere na vědomí, že došlo ke zdokonalení právních předpisů, což je výsledkem úsilí, které turecká vláda vyvíjí od roku 2002 ve věci nulové tolerance vůči mučení, čímž plní doporučení Evropského parlamentu; uznává také klesající míru špatného zacházení ze strany úředníků donucovacích orgánů konstatovanou ve zprávě Evropského výboru pro prevenci mučení a nelidského nebo ponižujícího zacházení; zdůrazňuje, že jsou potřeba účinnější prováděcí opatření, jak ukazují přetrvávající hlášené případy mučení a špatného zacházení, a to zvláště na jihovýchodě země, ze strany úředníků donucovacích orgánů, kteří často požívají beztrestnosti což zachycuje mimo jiné zpráva organizace Amnesty International za rok 2006; vyzývá Turecko, aby ratifikovalo Opční protokol k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestání; vyjadřuje obavy o kvalitu prosazování práva na místní úrovni, jež nedosahuje standardů běžných v EU;

13. v souladu s bojem proti všem pozůstatkům beztrestnosti a v souladu s posilováním mezinárodní ochrany lidských práv zdůrazňuje, že je důležité, aby Turecko ratifikovalo Římský statut ICC;

14. bere na vědomí, že došlo ke zdokonalení právních předpisů, což je výsledkem úsilí, které turecká vláda vyvíjí od roku 2002 ve věci boje proti korupci; vyzývá turecké orgány, aby se vší rozhodností pokračovaly v boji proti korupci na místní úrovni; připomíná doporučení vydaná Skupinou států proti korupci v březnu 2006 a vyzývá Turecko, aby je uplatňovalo;

15. lituje, že v zemi ve věznicích dodnes neexistuje žádný fungující monitorovací systém organizací na ochranu lidských práv;

16. konstatuje, že bylo dosaženo určitého pokroku ve věci práv žen poté, co vstoupil v platnost nový trestní zákoník; zdůrazňuje však, že nerespektování práv žen v Turecku je i nadále předmětem vážného znepokojení, a zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí, aby byly vymýceny diskriminační praktiky a násilí páchané na ženách a aby bylo zřízeno větší množství krizových center pro ženy v těžké životní situaci a to ve spolupráci se subjekty občanské společnosti zaměřenými na práva žen a za dostatečné finanční podpory vyzývá Turecko, aby vystupňovalo své úsilí o zajištění toho, aby ženy mohly plně uplatnit své právo na vzdělání a zaměstnání; bere na vědomí určitý pokrok v boji proti zločinům z důvodu cti od doby, co byl trest zvýšen na doživotní odnětí svobody, ale vyjadřuje své obavy ohledně rychlého nárůstu údajných sebevražd žen v jihovýchodním Turecku; v této souvislosti vítá informační kampaně, které v Turecku organizují nevládní organizace a tisk;

17. vyzývá turecké orgány, aby vstoupily do stálého dialogu s Evropským parlamentem o právech žen v Turecku a aby v tomto ohledu vzaly na vědomí jeho druhé usnesení o úloze žen v Turecku v sociálním, hospodářském a politickém životě, o němž se má v roce 2006 jednat v Evropském parlamentu;

18. konstatuje, že ženy v Turecku tvoří 50% všech absolventů vysokých škol a 40 % vysoce kvalifikovaných pracovníků včetně právníků a lékařů;

19. vítá iniciativu pro sociální začlenění, kterou nedávno zahájila turecká vláda, zaměřenou na podporu nárůstu počtu pracovních míst systémem finančních pobídek v 49 hospodářsky zaostalých oblastech;

20. vyjadřuje vážné znepokojení ohledně nepokojů, které propukly v městečku Şemdinli a při nichž došlo i k pumovému útoku na knihkupectví, údajně zosnovanému tureckými bezpečnostními silami, v jejichž důsledku byl zbaven funkce státní zástupce Ferhat Sarikaya, jenž byl vyšetřován tureckým parlamentem; zdůrazňuje, že má vážné obavy ohledně stále trvající - nemáme-li říci znovu se zvyšující - role armády v turecké společnosti; zdůrazňuje, že objektivní a nepředpojaté vyšetřování jsou nezbytnými předpoklady k obnovení důvěry veřejnosti a k zajištění důvěryhodnosti soudního systému; vyzývá proto ke zveřejnění vyšetřovací zprávy tureckého Velkého národního shromáždění;

21. zastává názor, že čisté, ústavní oddělení civilních a vojenských, politických a institucionálních rolí v Turecku je podmínkou, která musí být splněna, pokud se má vážně mluvit o tureckém přistoupení k EU;

22. znovu vyzývá k reformě volebního systému tím, že by se snížila desetiprocentní hranice a zajistilo se tak širší zastoupení politických sil a menšin ve Velkém národním shromáždění; v této souvislosti vítá současnou diskusi o reformně volebního systému;

23. připomíná, že považuje přípravu nové ústavy za další a pravděpodobně nezbytné vyjádření velmi zásadní povahy změn požadovaných v souvislosti s členstvím v EU, a konstatuje, že moderní ústava může být základem pro modernizaci tureckého státu;

24. ostře odsuzuje vraždu soudce tureckého nejvyššího soudu; vyjadřuje obavy ohledně nedostatečné úrovně ochrany, kterou policie těmto soudcům poskytuje, a to přes jasně a veřejně vyslovené hrozby; vyzývá tureckou vládu, aby tuto situaci napravila;

25. odsuzuje nedávné pumové útoky, ke kterým došlo v několika tureckých městech; vyjadřuje soustrast obětem těchto i předešlých útoků;

26. vyzývá tureckou vládu, aby použila environmentální standardy EU na projekty, u nichž se očekává, že způsobí možné škody na životním prostředí, např. navrhovaný zlatý důl v Bergamě a další srovnatelné těžební projekty, přehrada Yortanli, která se již buduje, přehrada Ilisu, jejichž důsledkem může být zničení historicky významných oblastí, např. Hasankeyf (která by byla zatopena přehradou Ilisu) a Allionoi (která by byla zatopena přehradou Allini) a další projekty přehrad plánované v údolí Munzur a u Yusufeli v provincii Artvin;

Lidská práva a ochrana menšin

27. vyjadřuje politování nad tím, že za poslední rok došlo pouze k omezenému pokroku v oblasti základních práv a svobod; odsuzuje porušování lidských práv a svobod a překážky kladené uplatňování těchto práv a svobod;

28. zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Turecko dodržovalo Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod včetně úplného a včasného výkonu všech rozsudků ESLP;

29. je znepokojen počtem žadatelů o azyl, kteří odešli z Turecka do průmyslových zemí v roce 2005; vnímá tuto skutečnost jako ukazatel nedostatečné činnosti Turecka buď v oblasti správy vlastních hranic, nebo v oblasti spravedlnosti, tolerance a ochrany lidských práv; současně bere na vědomí pokrok dosažený v období let 2001-2005, kdy se snížil o 65 % počet žadatelů o azyl pocházejících z Turecka na něco přes 10000 v roce 2005;

30. připomíná Turecku svá doporučení nabádající je k reformě inspekčních orgánů, které v současné době dohlížejí na dodržování lidských práv, a možnost převedení jejich úkolů na nezávislé inspekční orgány, jimž by měly být poskytnuty dostatečné prostředky k tomu, aby mohly účinně vyvíjet svou činnost ve všech oblastech Turecka; měly by být rovněž oprávněny kdykoli provádět kontroly v policejních vazebních zařízeních a úzce při tom spolupracovat s nezávislými tureckými nevládními organizacemi působícími v oblasti lidských práv; zdůrazňuje, že je naléhavě potřeba upevnit a posílit akceschopnost orgánů, které podporují a prosazují lidská práva; vítá spolupráci Turecka se zvláštním zpravodajem pro mučení Rady pro lidská práva OSN a vyzývá Turecko, aby vůči všem zvláštním podmínkám Rady OSN pro lidská práva zachovalo současný vstřícný postoj;

31. respektuje citlivost, která existuje v zemi, v níž tvoří výraznou většinu sunnitští muslimové, ale připomíná Turecku, aby ochraňovalo významné kulturní a historické dědictví, které mu odkázala multikulturní, mnohonárodnostní a mnohonáboženská otomanská říše; vyjadřuje politování nad tím, že od zveřejnění výše uvedeného usnesení Parlamentu ze dne 28. září 2005 nebylo dosaženo žádného pokroku v oblasti náboženských svobod; zdůrazňuje, že právo občanů na svobodné vyznávání jakéhokoli náboženství nebo na příslušnost k jakékoli zvolené konfesi musí zahrnovat i skutečnost, že budou mít i podobné právní a správní podmínky pro praktikování svého náboženství, vytvoření svých obcí, vlastnění a správu majetku těchto obcí a výchovu duchovních;

32. ostře odsuzuje vraždu Andrey Santora, italského duchovního a misionáře;

33. opakovaně a v návaznosti na předchozí usnesení vyzývá turecké orgány, aby splnily své závazky ohledně svobody náboženství a aby učinily konkrétní kroky k odstranění překážek, s nimiž se potýkají náboženské menšiny, zejména pokud jde o jejich právní postavení, výchovu duchovních a jejich vlastnická práva (např. ekumenickému patriarchátu bylo v nedávných dobách vyvlastněno 30 nemovitostí); vyzývá k tomu, aby turecké orgány okamžitě zastavily veškeré konfiskace a prodeje nemovitostí, které patří náboženským obcím; vyzývá k okamžitému znovuotevření řecko-pravoslavného semináře v Chalki a k užívání církevního titulu ekumenický patriarcha na veřejnosti; vyzývá k ochraně a uznání Alevitů, včetně uznání domů Cem jako náboženských center; vyzývá k ochraně a uznání jezidiů a ke zřízení jezidských modliteben, a k tomu, aby byla veškerá výuka náboženství dobrovolná a nebyla vyhrazena pouze sunnitskému náboženství a k tomu, aby byly zavedeny alternativní předměty pro ty, kteří si nepřejí účastnit se náboženské výuky, při níž se probírají hodnoty, standardy a etické otázky; vyzývá k ochraně základních práv všech křesťanských menšin a společenství v Turecku (např. Řeků v Istanbulu a na Imbru a Tenedu);

34. doufá, že nadcházející návštěva papeže Benedikta XVI v Turecku přispěje k posílení mezináboženského a mezikulturního dialogu křesťanského a muslimského světa;

35. vyzývá turecké orgány, aby plně respektovaly a prováděly všechna rozhodnutí a aby postupovaly v souladu s jeho judikaturou Mezinárodního soudního dvora (MSD);

36. trvá na tom, že povinností Turecka je zajistit, aby byla plně zaručena ochrana základních práv všech náboženských obcí; požaduje, aby revidovaný návrh zákona o nadacích, určitě zohlednil doporučení Evropského parlamentu a Komise, byl v souladu se standardy EU a také vyhověl očekáváním nábožensky pluralitní turecké společnosti;

37. konstatuje, že v turecké společnosti dále pokračuje významná diskuse o nošení šátků na hlavu; zdůrazňuje, že v této oblasti neexistují žádná evropská pravidla, ale vyjadřuje svou naději, že v Turecku bude nalezen kompromis týkající se nošení šátků studentkami na vysokých školách;

38. opětně vyzývá turecké orgány, aby uplatňovaly standardy Mezinárodní organizace práce (MOP), pokud jde o práva odborových organizací, vyhnuly se politickým interferencím v rámci fungování odborů, zohledňovaly je při zákonodárných postupech a věnovaly zvláštní pozornost účasti žen na trhu práce, oceňuje nedávné úspěchy, jako je projekt v provincii Adana zaměřený na boj proti dětské práci, a současně vyzývá k zavedení dalších právních předpisů zakazujících zaměstnávání dětí; vítá poslední hodnocení MOP, ve kterém je Turecko uvedeno jako příklad úspěšného boje proti dětské práci, a vítá proto dlouhodobý cíl turecké vlády, kterým je odstranit nejhorší formy dětské práce do roku 2012;

39. vítá skutečnost, že bylo zahájeno vysílání v kurdském jazyce, což lze považovat za důležitý krok, pokud po něm bude následovat zrušení časových a jiných omezení a pokud bude tureckým občanům kurdského původu umožněno svobodně uplatňovat svá kulturní práva a právo na vzdělání;

40. připomíná, že ESLP doporučil Turecku, aby připravilo nový právní rámec pro osoby, které odmítají vojenskou službu z důvodu svědomí, a upozorňuje Turecko, že právo odmítnout vojenskou službu z důvodu svědomí je uznáno v Listině základních práv EU; proto vítá iniciativu ministerstva spravedlnosti s cílem legalizace práva odmítnout vojenskou službu z důvodu svědomí a za účelem návrhu zavedení náhradní vojenské služby v Turecku; je znepokojen, že podle nejnovějšího rozsudku tureckého vojenského soudu byla odsouzena osoba, která odmítala vojenskou službu z důvodu svědomí, k trestu odnětí svobody a že vojenský soud otevřeně odmítl následovat příslušné rozhodnutí ESLP; odsuzuje pokračující pronásledování novinářů a spisovatelů, kteří vyjádřili svoji podporu práva odmítnout vojenskou službu z důvodu svědomí;

41. výrazně podporuje činnosti demokratické turecké občanské společnosti, především "Turecké asociace pro lidská práva" a "Turecké nadace pro lidská práva"; uznává, že demokratické organizace tohoto druhu vykonávají neocenitelnou práci, především v oblasti sledování stavu lidských práv, což je vystavuje zastrašování, hrozbám a soudnímu řízení ze strany orgánů ankarské vlády;

42. vyzývá Komisi, aby činnostem výše zmíněných demokratických organizací, které zastupují tureckou občanskou společnost, poskytla úplnou a rozhodnou podporu, především z finančního hlediska;

43. důrazně odsuzuje xenofobní a rasistický Výbor Talata Paši, který řídí extremistické pravicové organizace, za hrubé porušování evropských zásad a také demonstrace popíračů v Lyonu a Berlíně, které uspořádaly stejné organizace; vyzývá Turecko, aby tento výbor zrušilo a zastavilo veškeré jeho činnosti;

Jihovýchodní část země

44. ostře odsuzuje nové propuknutí násilí vyvolané PKK; zdůrazňuje, že pro násilí páchané na tureckých občanech v různých částech země kteroukoli stranou konfliktu nelze nikdy nalézt slova omluvy; vyjadřuje Turecku solidaritu v jeho boji proti terorismu a vyzývá PKK k vyhlášení a dodržování okamžitého příměří;

45. vítá, že Strana pro demokratickou společnost nedávno vyzvala k uzavření příměří a k zahájení politických jednání týkajících se konfliktu na jihovýchodě Turecka, a žádá PKK, aby na tuto výzvu reagovala kladně;

46. konstatuje, že v současné době je velmi mnoho představitelů občanské společnosti souzeno a je každodenně zastrašováno, přičemž jednou z obětí je Mehdi Zana, manžel nositelky Sacharovovy ceny Evropského parlamentu Leyly Zany; vyzývá tureckou vládu, aby zrušila omezení, jež jsou stále uvalena na tyto představitele turecké demokratické občanské společnosti;

47. je hluboce znepokojen napětím, které v důsledku tohoto násilí vzniklo v jihovýchodní části země, a které představuje vážnou hrozbu pro mír a stabilitu v tomto regionu; zdůrazňuje význam dalšího pokroku ve snižování napětí ve východním a jihovýchodním Turecku, jehož musí být dosaženo, aby se zajistilo, že reformy budou udržitelné a důvěryhodné; vyzývá všechny strany, které jsou účastníky tohoto konfliktu, aby se zřekly užití násilí nebo řešení sporů násilnou cestou; domnívá se, že je důležité nerozšiřovat právní pojem terorismu tak, že by do působnosti tureckého zákona o boji proti terorismu spadaly neteroristické trestné činy, neboť zákon vágně a velmi široce definuje terorismus podle účelu nebo cílů místo toho, aby odkazoval na specifické trestné činy, což by mohlo ohrozit základní svobody;

48. vyjadřuje své přesvědčení, že výzva Strany pro demokratickou společnost určená zakázané PKK vyhlásit jednostranné příměří dává naději na zastavení začarovaného kruhu násilí v jihovýchodním Turecku i ve zbytku země;

49. vyzývá turecké orgány, aby uplatňovaly evropské standardy při zatýkání podezřelých osob a při jejich pobytu ve vazbě; vyzývá turecké orgány, aby v případech úmrtí ve vazbě nebo v důsledku domnělého násilí bezpečnostních sil umožnily přístup nezávislým patologům; vyslovuje obavu ohledně násilí na dětech, jehož důsledkem byli ranění při nepokojích v Diyarbakiru v březnu 2006; konstatuje, že nový zákon o ochraně dětí, jenž byl přijat v červenci 2005, není plně v souladu s mezinárodními standardy, pokud jde o ustanovení týkající se mladistvých delikventů;

50. vyzývá tureckou vládu, aby hledala demokratické řešení kurdské otázky poté, co ministerský předseda Erdoğan vystoupil v loňském roce s povzbudivým prohlášením; považuje za věc zásadního významu nalézt správnou míru rovnováhy mezi potřebou mít pod kontrolou bezpečnostní situaci, vyhnout se napětí mezi civilisty a armádou a účinným prosazováním politického dialogu a hospodářského a sociálního rozvoje v jihovýchodní oblasti a vypracovat komplexní strategii, pro niž budou vyčleněny odpovídající finanční prostředky; vyzývá tureckou vládu, aby investovala do sociálně-ekonomického rozvoje jihovýchodní části země, řešila existují velké rozdíly mezi průměrem země a východní a jihovýchodní částí, včetně otázek nezaměstnanosti, přístupu ke vzdělání a bydlení a zdravotní péče, a aby zahájila konstruktivní dialog s mírumilovnými partnery; vyzývá představitele kurdského společenství, aby kladně reagovali na každý dialog s tureckou vládou, který se bude plně držet zásady nenásilí; v této souvislosti připomíná, že je důležité, aby bylo kurdským představitelům umožněno plně se účastnit demokratického procesu, a to snížením hranice volitelnosti, zdůrazňuje nutnost vytvoření účinné decentralizované správy;

51. vyjadřuje své přesvědčení, že finanční prostředky nezbytné pro program rozvoje a investic v jihozápadní oblasti nemůže poskytnout Turecko samo, a za tím účelem by se měl vytvořit širší mezinárodní rámec; vyzývá tureckou vládu a Evropskou komisi, aby prověřily, jak dalece by se v této souvislosti mohlo využít předvstupní pomoci EU;

52. vítá přijetí zákona o vnitřně vysídlených osobách jenž, pokud bude uplatňován účinným způsobem, by mohl posloužit jako důležitý nástroj k nápravě situace; konstatuje však, že trvalá přítomnost obecních hlídek a nové propuknutí násilí ztěžuje uplatňování práva na návrat; v důsledku toho naléhavě žádá turecké orgány, aby odzbrojily obecní hlídky a celý systém obecních hlídek zrušily;

53. vyzývá tureckou vládu, aby dala najevo své odhodlání nalézt politické řešení kurdské otázky tím, že se setká a zahájí jednání se Stranou pro demokratickou společnost, legitimní prokurdskou politickou stranou, která vyzývá k uzavření příměří a k politickému dialogu;

Regionální problematika a vnější vztahy

54. vítá jmenování Istanbulu Evropským hlavním městem kultury na rok 2010;

55. znovu potvrzuje své přesvědčení, že moderní, demokratické a sekulární Turecko, pokud se postupně přizpůsobí politikám členských států EU, by mohlo hrát konstruktivní a stabilizující úlohu při prosazování porozumění mezi civilizacemi a mezi Evropskou unií a zeměmi tohoto regionu, především Blízkého východu; vítá v tomto ohledu rozhodnutí turecké vlády a parlamentu zúčastnit se vyslání mírových jednotek OSN do Libanonu;

56. bere na vědomí návrh Turecka na ustavení výboru odborníků, který by měl být pod záštitou OSN s cílem přenést se přes tragické zkušenosti z minulosti, a rovněž stanovisko Arménie k tomuto návrhu; vyzývá tureckou i arménskou vládu, aby pokračovaly v procesu usmiřování, jenž by měl vést k oboustranně přijatelnému návrhu; vítá skutečnost, že nedávné diskuse v Turecku představují alespoň začátek debaty o citlivé historii v souvislosti s Arménií; zdůrazňuje, že ačkoli uznání arménské genocidy není formálně jedním z Kodaňských kritérií, je pro Turecko na cestě k přistoupení nutné vyrovnat se se svou minulostí; proto vyzývá turecké orgány, aby usnadnily práci badatelů, intelektuálů a akademických pracovníků, kteří se zabývají otázkou arménské genocidy tím, že jim zajistí přístup do historických archivů a poskytne jim všechny příslušné dokumenty; vyzývá Turecko, aby učinilo potřebné kroky, a to bez jakýchkoli předběžných podmínek, k navázání diplomatických a dobrých sousedských vztahů s Arménií, aby zrušilo hospodářské embargo a aby co nejdříve otevřelo společné hranice v souladu s usneseními, která Evropský parlament přijal v období 1987-2005, v souladu s naplněním krátkodobých priorit přístupového partnerství a požadavky rámce jednání o "mírovém urovnání hraničních sporů", což je obojí povinné pro vstup do EU; věří, že podobný postoj by mělo Turecko zaujmout i v případě ostatních menšin (např. řeckých obyvatel Pontu a Asyřanů);

57. vyzývá Turecko, aby se zavázalo k dobrým sousedským vztahům; v této souvislosti by Turecko mělo upustit od všech hrozeb vůči sousedním zemím (např. hrozba "casus belli" vůči Řecku týkající se práva určovat rozsah svých teritoriálních vod) a také od vojenských aktivit vyvolávajících napětí (např. přetrvávajícího porušování pravidel letové informační oblasti Athén a řeckého vzdušného prostoru), které ohrožují i bezpečnost letecké navigace, dobré sousedské vztahy a jež by mohly negativně ovlivnit přístupový proces; žádá Turecko, aby v souladu s Chartou OSN a dalšími příslušnými mezinárodními úmluvami zintenzívnilo své úsilí o řešení nevyřešených sporů se všemi svými sousedy; věří, že jak je stanoveno v závěrech předsednictví z jednání Evropské rady v Helsinkách z 10.- 11. prosince 1999 a v krátkodobých prioritách přístupového partnerství, v případě, že nedojde k urovnání, by sporné otázky týkající se hranic (např. určení hranic v oblasti kontinentálního šelfu Egejského moře) měly být předány MSD ke konečnému a povinnému urovnání;

58. vyjadřuje zklamání nad tím, že přes své smluvní závazky Turecko i nadále ponechává v platnosti omezující opatření vůči plavidlům plujícím pod kyperskou vlajkou a plavidlům připlouvajícím z přístavů v Kyperské republice a odpírá jim vstup do tureckých přístavů; že uplatňuje tato opatření také vůči kyperským letadlům, kterým je odpíráno právo přeletu nad Tureckem a přistávat na tureckých letištích; připomíná Turecku, že takový postup představuje ze strany Turecka porušení Ankarské dohody, dohody o celní unii a dodatkového protokolu, neboť restriktivní opatření porušují zásadu volného pohybu zboží; usiluje o spolupráci s tureckými orgány, aby jim v tomto ohledu umožnily beze zbytku splnit jejich povinnosti bez snahy o zhoršení domácího politického napětí v protikladu k zájmu o dlouhodobé usmíření na Kypru; vyjadřuje politování nad tím, že Turecko trvá na svých vetech proti účasti Kypru v mezinárodních organizacích a na mnohostranných dohodách;

59. vyzývá Turecko, aby co nejdříve přijalo konkrétní kroky pro normalizaci dvoustranných vztahů mezi Tureckem a všemi členskými státy EU včetně Kyperské republiky, v tomto ohledu připomíná výše uvedené prohlášení Rady ze dne 21. září 2005;

60. bere na vědomí současné potíže ve spolupráci mezi EU a NATO a vyzývá Turecko, aby přehodnotilo svůj postoj k začlenění všech členských států EU;

61. připomíná Turecku, že uznání všech členských států, včetně Kyperské republiky, je nezbytnou součástí procesu přistoupení; vyzývá Turecko, aby co nejdříve přijalo konkrétní kroky pro normalizaci dvoustranných vztahů s Kyperskou republikou; vyzývá Turecko, aby v plném rozsahu provedlo ustanovení vyplývající z dohody o přidružení a z dodatkového protokolu a také z priorit vyplývajících z přístupového partnerství; vyzývá turecké orgány, aby si zachovaly konstruktivní postoj při hledání celkového urovnání kyperské otázky v rámci OSN, jež bude přijatelné pro kyperské Řeky i kyperské Turky a bude navazovat na předchozí práci OSN a jež by vedlo ke spravedlivému řešení založenému na zásadách, na nichž spočívá EU, a rovněž na acquis, a aby v souladu s příslušnými rezolucemi OSN co nejdříve stáhly podle konkrétního časového plánu své jednotky; vítá schůzku panů Papadopoulose a Talata, která se uskutečnila dne 3. července 2006 a vedla k dohodě ze dne 8. července 2006; podporuje další kontakty v zájmu pokračování dialogu, který by měl vést k úplnému urovná;

62. vyzývá obě strany, aby zaujaly konstruktivní postoj při hledání celkového urovnání kyperské otázky v rámci OSN, jež bude založeno na zásadách, na nichž spočívá EU;

63. zdůrazňuje, že by stažení tureckých vojáků mohlo usnadnit obnovení podstatných jednání, a v souladu s příslušnými rezolucemi OSN vyzývá tureckou vládu, aby se turecké jednotky co nejdříve stáhly podle konkrétního časového plánu;

64. vítá vytvoření nástroje finanční podpory na posílení hospodářského rozvoje tureckého společenství na Kypru v souladu se závěry Rady pro obecné záležitosti ze dne 27. února 2006; podporuje Komisi v úsilí zaměřeném na využívání těchto prostředků; vyzývá Radu, aby se znovu bez zbytečných odkladů pokusila o dosažení dohody o opatřeních k usnadnění obchodu se severní částí Kypru, která se dále zaměří i na možnou kontrolu přístavu Famagusta pod záštitou EU a OSN; v souladu s jednomyslným rozhodnutím Rady pro všeobecné záležitosti ze dne 27. února 2006, na základě závěrů Rady ze dne 26. dubna 2004, s ohledem na jednání vedená za lucemburského předsednictví a na základě protokolu č. 10 aktu o přistoupení Kyperské republiky a dalších devíti zemí a vyzývá kyperskou i tureckou vládu, aby přijaly nové iniciativy s cílem posílit vazby mezi těmito dvěma společenstvími na jejich cestě ke vzájemné důvěře;

65. vítá pozitivní vývoj v tureckém hospodářství, které je vnímáno jako plně funkční tržní hospodářství a které zaznamenalo vysokou úroveň růstu (zhruba 7, 6% v roce 2005), a významný a rostoucí objem přímých zahraničních investic; avšak zůstává znepokojen současnou výší schodku, která nadále roste, a vysokou mírou nezaměstnanosti (zhruba 10, 9% v březnu 2006); vyzývá tureckou vládu, aby rozvíjela úsilí o přeměnu pozitivní dynamiky v udržitelný růst a makroekonomickou stabilitu za současné snahy o zmenšení výrazných regionálních rozdílů v oblasti socioekonomického rozvoje, co se týče příjmů, zdraví, přístupu ke vzdělání, trhu práce a ostatních životních podmínek (v istanbulském regionu je příjem na obyvatele o 43 % vyšší než národní průměr a zhruba čtyřikrát vyšší než příjem na obyvatele v nejchudším regionu);

66. konstatuje, že přes celkový úspěch celní unie existuje určitý počet dlouho očekávaných nesplněných závazků Turecka, týkajících se především existujících technických překážek obchodu, například zákaz dovozu hovězího masa, nedostatečnou angažovanost v oblasti státní pomoci a závažné mezery v oblasti dodržování práv duševního vlastnictví; vyzývá Turecko, aby neodkladně uskutečnilo pokrok v této oblasti, a připomíná mu nezbytnost respektovat své povinnosti stanovené dohodou o celní unii;

Jednání

67. připomíná Turecku, že Komise má na základě rozhodnutí Rady podat v roce 2006 zprávu o úplném provádění dodatkového protokolu ze strany Turecka, a že nedostatečný pokrok v této věci bude mít závažný dopad na průběh jednání a mohl by případně vést i k jejich zastavení;

68. zdůrazňuje potřebu přesného, strukturovaného a důkladného výzkumu a statistických údajů jako základu pro vytváření politik v Turecku a pro vytváření politik EU vůči Turecku;

69. lituje, že se Turecko dále staví proti členství Kypru v mezinárodních organizacích a mechanismech, jako jsou OECD, Kontrolní režim raketových technologií, Černomořská spolupráce a Wassenaarské ujednání; vyzývá Turecko, aby co nejdříve změnilo tuto politiku vůči Kyperské republice;

70. zdůrazňuje nezbytnost zintenzivnění dialogu mezi EU a Tureckem v oblasti energetické bezpečnosti, protože diverzifikace cest pro dodávky energetických surovin je v oboustranném zájmu;

71. očekává, že v souladu s předchozími usneseními a s postojem Rady a Komise budou krátkodobé priority stanovené v přístupovém partnerství splněny před koncem roku 2007 a střednědobé priority před koncem roku 2009; zdůrazňuje, že prioritou by se mělo stát úplné splnění politických kritérií v první fázi jednání a že dosažení těchto jasně stanovených cílů je podmínkou toho, aby jednání mohla pokračovat;

72. vítá návrh předsednictví EU, aby se o politických kritériích debatovalo po celou dobu jednání, počínaje kapitolou o vzdělávání a kultuře; velmi lituje toho, že ve věci tohoto návrhu nebylo dosaženo konsenzu, a že o politických kritériích se z toho důvodu bude diskutovat až při jednáních o určitých oblastech politiky; zdůrazňuje, že tato skutečnost klade ještě větší důraz na dodržování dohodnutých lhůt pro dosažení krátkodobých a střednědobých priorit stanovených v přístupovém partnerství (před koncem roku 2007, případně před koncem roku 2009), aby byly zabezpečeny potřebné politické reformy a důvěryhodnost procesu přistoupení jako takového;

73. zdůrazňuje, že ve vlastním zájmu Turecka - a s cílem zachovat důvěru v nezvratnost procesu reforem - je důležité, aby reformy dostaly impuls zevnitř země, z podnětu orgánů samých, a to jak civilních a vojenských, tak i občanské společnosti, a aby nebyly pouze výsledkem vnějšího tlaku na Turecko;

74. domnívá se, že je pro tureckou vládu rovněž důležité, aby vyvinula zvýšené úsilí při objasňování veřejnosti, že z procesu přistoupení Turecka k EU vyplývá pokračování domácích reforem, přičemž měřítkem jejich úspěchu není splnění určitých jednotlivých opatření, nýbrž dosažení evropských standardů s ohledem na demokratizaci a politickou liberalizaci s cílem změnit nejen určité postupy, ale rovněž smýšlení veřejnosti i úředníků;

75. bere na vědomí úmysl turecké vlády pokračovat v budování jaderných reaktorů s cílem vyrábět jadernou energii pro mírové účely; vyzývá tureckou vládu, aby se zavázala k plnému respektování podmínek stanovených Mezinárodní agenturou pro atomovou energii a k plné spolupráci s ní za účelem bezpečnosti reaktorů a ochrany životního prostředí; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala provádění acquis communautaire během přístupových jednání;

76. zdůrazňuje, že zahájení jednání je začátkem dlouhodobého procesu, který je již ze své podstaty procesem s otevřeným koncem, a tudíž a priori a automaticky nevede k přistoupení; avšak zdůrazňuje, že cílem jednání je členství Turecka v EU, ale realizace tohoto úsilí bude záviset na oboustranné snaze;

77. zdůrazňuje, že Komise doporučí Radě, která rozhodne kvalifikovanou většinou, přerušení jednání v případě, že by docházelo k vážnému a opakovanému porušování zásad demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu a zásad mezinárodního práva;

78. domnívá se, že bez ohledu na to, zda jednání budou či nebudou úspěšně završena, musí vztahy mezi EU a Tureckem poskytovat jistotu, že Turecko zůstává pevně ukotveno v evropských strukturách;

79. připomíná, že schopnost EU absorbovat Turecko a přitom si udržet dostatek energie k integraci je důležitou věcí, nad níž je třeba se v obecném zájmu, a to jak EU, tak i Turecka, zamyslet; vyjadřuje politování nad tím, že Komise nemohla předložit v roce 2005 hodnotící zprávu ke studii dopadu; žádá, aby mu byla v roce 2006 poskytnuta hodnotící zpráva k dopadové studii; domnívá se, že je nanejvýš důležité, aby EU v pravý čas předložila předběžné institucionální a finanční podmínky tureckého přistoupení; proto připomíná, že Smlouva z Nice není přijatelným základem pro další rozhodování o přistoupení jakéhokoliv dalšího nového členského státu, a proto požaduje, aby v rámci ústavního procesu vstoupily v platnost nezbytné reformy; připomíná, že dopad přistoupení Turecka na rozpočet může být úplně vyhodnocen v kontextu finančního rámce od roku 2014 dále; proto očekává, že Komise podá zprávu o absorpční schopnosti Unie před zasedáním Evropské rady v prosinci 2006;

80. zdůrazňuje, že na rozdíl od předchozích jednání může být v případě Turecka nezbytné průběžně a intenzivně informovat evropskou veřejnost o samotných jednáních a o souvisejícím tureckém pokroku;

*

* *

81. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, předsedovi Evropského soudu pro lidská práva a vládě a parlamentu Turecka.

[1] Úř. věst. C 227 E, 21.9.2006, s. 163.

[2] Přijaté texty, P6_TA(2006)0096.

[3] Úř. věst. C 226 E, 15.9.2005, s. 189.

[4] Úř. věst. C 157 E, 6.7.2006, s. 385.

[5] Úř. věst. L 22, 26.1.2006, s. 34.

[6] Úř. věst. L 65, 7.3.2006, s. 5.

--------------------------------------------------