(1)

Evropská komise (dále jen „Komise“) uložila prováděcím nařízením (EU) 2017/763 (2) antidumpingové clo na dovoz určitého typu lehkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“. Opatření měla podobu pevných celních sazeb ve výši 104,46 EUR na tunu čisté hmotnosti uplatňovaných ve vztahu k jediné spolupracující vyvážející skupině i všem ostatním společnostem.

(2)

Rozsudky ve věcech T-383/17 (3) a C-260/20 P (4) vedly ke zrušení opatření pro jedinou spolupracující vyvážející skupinu. Prováděcím nařízením (EU) 2023/593 (5) Evropská komise znovu uložila antidumpingové clo na dovoz určitého typu lehkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky v revidované výši 103,16 EUR na tunu čisté hmotnosti, a to jak pro jedinou spolupracující vyvážející skupinu, tak pro všechny ostatní společnosti.

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (6) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(4)

Žádost o přezkum podala dne 1. února 2022 Evropská asociace výrobců termografického papíru (dále jen „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího určitý typ lehkého termografického papíru ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum vycházela ze skutečnosti, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a přetrvání nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(5)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 3. května 2022 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu určitého typu lehkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky (dále jen „dotčená země“) na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (7) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(6)

Šetření ohledně přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které jsou důležité pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2018 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(7)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Navíc Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, známého výrobce v Korejské republice, a příslušné orgány Korejské republiky, známé dovozce, uživatele a obchodníky a vyzvala je k účasti.

(8)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(9)

Komise obdržela připomínky k zahájení přezkumu od společnosti Hansol Paper Co. Ltd. (dále jen „Hansol Paper“). Tato strana tvrdila, že údaje v žádosti neprokazují, že by výrobnímu odvětví Unie byla působena podstatná újma.

(10)

Komise připomněla, že společnost Hansol Paper provedla posouzení žádosti v souladu s čl. 11 odst. 2 a dalšími příslušnými odstavci článku 11 základního nařízení a dospěla k závěru, že požadavky na zahájení šetření byly splněny, tj. že přiměřenost a přesnost důkazů předložených žadateli jsou dostatečnými důkazy prokazujícími pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení dumpingu působícího újmu.

(11)

V této souvislosti rovněž připomněla, že ve fázi žádosti není nutné, aby Komise měla k dispozici takové důkazy o pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy, které by množstvím a kvalitou odpovídaly důkazům nezbytným pro rozšíření opatření. Antidumpingové šetření je proces, v jehož průběhu se jistota ohledně toho, zda existují prvky nezbytné k přijetí nebo prodloužení opatření nebo k ukončení řízení, získává postupně. Kromě toho není vyloučeno, že se v žádosti vyskytnou určité chyby nebo nepřesnosti. Jejich existence však nemusí mít nutně vliv na celkový závěr, že žádost obsahuje dostatečné důkazy o pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu působícího újmu a že spis vyžaduje šetření.

(12)

Kromě toho z právně potvrzených důkazů požadovaných pro žádost (dostatečných důkazů) jasně vyplývá, že množství a kvalita informací obsažených v žádosti nejsou stejné jako množství a kvalita informací dostupných na konci šetření. Není vyloučeno, že mezi fázemi, kdy je podána žádost a kdy je šetření ukončeno, dojde ke změnám. Tyto změny však nemusí mít nutně dopad na celkový závěr, že spis vyžaduje šetření, neboť existují dostatečné důkazy o pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu působícího újmu.

(13)

Pokud jde o tvrzení, že údaje v žádosti neprokazují, že by výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma, společnost Hansol Paper uvedla, že hospodářské ukazatele uvedené v žádosti prokazují, že by dovoz z Koreje měl být na úrovni, která nepůsobí újmu, podíl Koreje na trhu by měl být zanedbatelný a výrobní odvětví Unie by měla dosahovat dobrých výsledků, pokud jde o objem prodeje, podíl na trhu, investice a provozní efektivitu. Podle společnosti Hansol Paper se v žádosti uznává, že prodejní ceny výrobců v Unii v posuzovaném období klesly, ale to je podle ní způsobeno jinými faktory na celém trhu, které nemají nic společného s dovozem z Koreje.

(14)

Komise objasnila, že žadatel v žádosti uvádí pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení újmy ze strany dotčené země. Komise měla skutečně za to, že žadatel v žádosti poskytl dostatečné důkazy prokazující, že po počátečním období zotavení byla výrobnímu odvětví Unie způsobena újma, když se dovoz z dotčené země v období od 1. října 2020 do 30. září 2021 zvýšil. V této souvislosti připomněla, že zjištění podstatné újmy vyžaduje, aby byly mimo jiné posouzeny příslušné činitele popsané v čl. 5 odst. 2 písm. d) základního nařízení. Znění čl. 5 odst. 2 základního nařízení ve skutečnosti uvádí, že podnět musí obsahovat informace o vývoji objemu dovozu označeného za dumpingový, účinku tohoto dovozu na ceny obdobného výrobku na trhu Unie a následném dopadu dovozu na výrobní odvětví Unie, doloženém příslušnými činiteli a ukazateli, jako jsou činitele a ukazatele (nikoli nutně všechny) uvedené v čl. 3 odst. 3 a 5, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie. To platí obdobně pro analýzu pravděpodobnosti v přezkumu před pozbytím platnosti. Stejně tak nemusí všechny činitele vykazovat zhoršení, aby bylo možné prokázat podstatnou újmu (a tedy pravděpodobnost jejího přetrvání nebo obnovení). Kromě toho existence jiných činitelů, které mohou mít vliv na situaci výrobního odvětví Unie, nemusí nutně znamenat, že účinek dumpingového dovozu na toto výrobní odvětví není podstatný (to platí obdobně i pro analýzu pravděpodobnosti). To platí tím spíše v případě přezkumu před pozbytím platnosti, kdy se pozornost soustřeďuje na to, co by se stalo, kdyby byla opatření zrušena. V případě přezkumů před pozbytím platnosti mohou mít antidumpingová opatření navíc určitý pozitivní účinek, i když újma celkově přetrvává. V každém případě Komise dále uvedla, že žádost obsahovala dostatečné důkazy o pravděpodobnosti obnovení újmy. Zejména prokázala, že korejský trh se vyznačuje značnou nadbytečnou výrobní kapacitou. Korejský domácí trh není schopen tuto přebytečnou produkci absorbovat. Proto je trh Unie, který je celosvětově největším trhem s termografickým papírem, pro korejské vývozce z hlediska velikosti atraktivní. Kromě toho je z několika důvodů obtížné získat přístup na další vývozní trhy (8). Na tomto základě byla Komise oprávněna zahájit šetření.

(15)

Pokud jde o tvrzení společnosti Hansol Paper týkající se pozitivního vývoje některých ukazatelů újmy uvedených v žádosti, např. podílu na trhu a objemu prodeje, Komise uvedla, že antidumpingová opatření mají často příznivý vliv na stav výrobního odvětví Unie – tento faktor byl samozřejmě v analýze Komise zohledněn.

(16)

Pokud jde o připomínku týkající se zájmu Unie, Komise nemá právní povinnost zkoumat zájem Unie ve fázi zahájení přezkumu.

(17)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení by mohlo být nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(18)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek tří výrobců v Unii. Kritériem použitým pro výběr vzorku byl největší reprezentativní objem prodeje a výroby obdobného výrobku v EU v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 86 % odhadovaného celkového objemu výroby a prodeje v Unii. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Byla obdržena jedna připomínka od asociace v Unii, která předběžný vzorek podpořila. Vzorek byl potvrzen 12. května 2022. Vzorek je reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(19)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení, požadované informace neposkytli. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(20)

Komise vyzvala tři výrobce v Unii zařazené do vzorku a hlavního známého vyvážejícího výrobce v Koreji, aby vyplnili příslušné dotazníky, které byly v den zahájení šetření k dispozici na internetu (9).

(21)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, hlavního známého vyvážejícího výrobce, společnosti Hansol Paper, a jeho dovozců ve spojení, společností Hansol Europe B.V. a Hansol America Inc. Kromě toho žadatel poskytl odpovědi na dotazník s makrodaty.

(22)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Výrobci v Unii

Vyvážející výrobce v Korejské republice

Dovozci ve spojení

(23)

Dne 27. dubna 2023 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Dne 10. května 2023 zaslala Komise aktualizovaný výpočet cenového podbízení pouze společnosti Hansol Paper. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit. Připomínky byly obdrženy od žadatelů a společnosti Hansol Paper.

(24)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Žádná ze stran nepožádala o slyšení.

(25)

Vzhledem k omezenému počtu stran, které předložily údaje, musela mít některá čísla uvedená níže formu rozpětí, aby se zabránilo porušení důvěrnosti. Údaje od jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce jsou rovněž uvedeny v rozpětích, neboť se jedná o jedinou spolupracující společnost.

(26)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření, konkrétně se jedná o určitý typ lehkého termografického papíru o hmotnosti 65 g/m2 nebo nižší; v rolích o šířce 20 cm nebo více, o hmotnosti role (včetně papíru) 50 kg nebo více a průměru role (včetně papíru) 40 cm nebo více (dále jen „role jumbo“); také s podkladovým nátěrem na jedné nebo na obou stranách; potaženého termosenzitivní látkou na jedné nebo na obou stranách; také s povrchovým nátěrem (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“), v současnosti kódů KN ex 4809 90 00, ex 4811 90 00, ex 4816 90 00 a ex 4823 90 85 (kódy TARIC: 4809900010, 4811900010, 4816900010, 4823908520).

(27)

Lehký termografický papír je speciální papír. Má termoaktivní nátěr, který reaguje a působením tepla tiskárnami s termálními tiskovými hlavami vytváří obraz. Lehký termografický papír se používá v místech prodeje pro účely, jako jsou stvrzenky vydávané v maloobchodě, ale také pro samolepicí štítky pro obaly e-shopů, vstupenky a jiné štítky.

(28)

Lehký termografický papír lze vyrábět s několika druhy chemických vývojek. Do tohoto šetření byly zahrnuty všechny druhy.

(29)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Korejské republiky.

(30)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejná základní použití:

(31)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(32)

V podání ze dne 1. července 2022 požádal vyvážející výrobce o objasnění, zda budou nové typy výrobku vyráběné výrobním odvětvím Unie zahrnuty do rozsahu přezkumu před pozbytím platnosti, nebo z něj budou vyloučeny. Tyto nové typy produktů nepoužívají žádné chemické vývojky a obraz se objevuje na základě fyzikálního, a nikoliv chemického procesu. V poznámce ke spisu ze dne 19. září 2022 byl vyjasněn rozsah šetření v tom smyslu, že řízení se týká pouze lehkého termografického papíru s chemickou vývojkou.

(33)

Během období přezkumného šetření pokračoval dovoz lehkého termografického papíru z Korejské republiky, ačkoli na nižší úrovni než v období šetření v rámci původního šetření (tj. od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015). Podle níže uvedené tabulky 2 představoval dovoz lehkého termografického papíru z Korejské republiky v období přezkumného šetření 2,7 % podílu na trhu Unie oproti podílu na trhu ve výši 13,6 % během původního šetření.

(34)

Společnost Hansol Paper při šetření spolupracovala. Tvořila (téměř) veškerý dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Korejské republiky. Žádný další vyvážející výrobce se nepřihlásil. Zjištění týkající se přetrvávání dumpingu vycházejí z ověřených údajů společnosti Hansol Paper.

(35)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje spolupracujícího vyvážejícího výrobce reprezentativní. Objem domácího prodeje je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období přezkumného šetření představoval u každého vyvážejícího výrobce alespoň 5 % jeho celkového objemu prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, na vývoz do Unie. Podle tohoto kritéria byl celkový objem prodeje obdobného výrobku vyvážejícím výrobcem na domácím trhu reprezentativní.

(36)

Komise následně určila u vyvážejícího výrobce s reprezentativním domácím prodejem typy výrobku prodávané na domácím trhu, jež byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie.

(37)

Poté Komise u každého typu výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem na domácím trhu, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, prověřovala, zda je objem jeho prodeje reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období přezkumného šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie. Komise zjistila, že u některých typů výrobku, které byly v období přezkumného šetření vyváženy do Unie, nedošlo k žádnému domácímu prodeji, a proto nejsou reprezentativní.

(38)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období přezkumného šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(39)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda je jejich prodej ziskový, či nikoli, pokud:

(40)

V takovém případě odpovídá běžná hodnota váženému průměru cen veškerého domácího prodeje tohoto typu výrobku během období přezkumného šetření.

(41)

Běžná hodnota je skutečná domácí cena jednotlivých typů výrobku pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období přezkumného šetření, pokud:

(42)

Analýza domácího prodeje ukázala, že v závislosti na typu výrobku 32 % až 100 % veškerého objemu domácího prodeje bylo ziskových a že vážená průměrná prodejní cena každého typu výrobku byla vyšší než výrobní náklady. V závislosti na typu výrobku proto byla běžná hodnota vypočtena jako vážený průměr ceny veškerého domácího prodeje během období přezkumného šetření nebo jako vážený průměr pouze ziskového prodeje.

(43)

Pokud se typ výrobku na domácím trhu neprodával a pokud žádný další vyvážející výrobce neuváděl cenu domácího prodeje takového typu výrobku, Komise početně zjistila běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(44)

Běžná hodnota byla vypočítána tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci v období přezkumného šetření, byly připočteny tyto položky:

(45)

Společnost Hansol Paper vyvážela výrobek, který je předmětem přezkumu, do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím své společnosti ve spojení Hansol Europe.

(46)

U prodeje uskutečněného vyvážejícím výrobcem přímo nezávislým odběratelům v Unii byla vývozní cenou cena skutečně zaplacená nebo splatná za výrobek, který je předmětem přezkumu, při prodeji na vývoz do Unie v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(47)

Pokud jde o prodej uskutečněný vyvážejícím výrobcem do Unie prostřednictvím společnosti Hansol Europe, která působila jako dovozce, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů, a o dosažený zisk.

(48)

Pokud jde o použité ziskové rozpětí, Komise v souladu s ustálenou judikaturou soudů Unie (10) nepoužila ziskové rozpětí společnosti ve spojení, protože je považováno za nespolehlivé. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné další informace, uplatnila jako náhradní řešení ziskové rozpětí ve výši 4,5 %, které bylo použito i v původním šetření (11).

(49)

Komise srovnala pro každý typ výrobku běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku na základě ceny ze závodu.

(50)

Tam, kde to bylo opodstatněné v zájmu spravedlivého srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Od domácích a/nebo vývozních prodejních cen byly odečteny úpravy s ohledem na náklady na dopravu, manipulaci a nakládku, bankovní poplatky, cla EU, slevy na konci roku, provize a vrácení cla, pokud byly vykázány a shledány oprávněnými. Komise shledala nároky na úpravy týkající se nákladů na balení a úvěrových nákladů neoprávněnými.

(51)

Balení pro vývoz a pro domácí prodej bylo v podstatě totožné, a proto nebyl důvod nárokům na úpravu vyhovět.

(52)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 písm. g) základního nařízení stanoví, že pokud je úvěr činitelem zohledněným při určování účtovaných cen, může být úprava odůvodněná. Komise zamítla úpravu týkající se úvěrových nákladů na základě odůvodnění, které bylo vzhledem k citlivé povaze sděleno pouze vyvážejícímu výrobci. Komise dospěla k závěru, že náklady na poskytnutý úvěr nebyly činitelem, který by účastník řízení zohlednil při stanovení účtovaných cen.

(53)

Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu výrobku, který je předmětem přezkumu, podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(54)

Na tomto základě vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF na hranici Unie před proclením činilo pro společnost Hansol Paper 29 %. Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(55)

Po poskytnutí konečných informací společnost Hansol Paper konstatovala, že většina dumpingu pocházela z termografického papíru pro výrobu štítků, a poukázala na rozdíl z hlediska sortimentu výrobků mezi jejím prodejem do Unie v původním šetření a v přezkumném šetření. Komise připomíná, že běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány pro každý typ výrobku, jak je popsáno v oddílech výše, a že nakonec muselo být stanoveno pouze jedno dumpingové rozpětí pro prodej všech výrobků, na které se vztahují platná opatření. Rozdíl v sortimentu výrobků mezi původním šetřením a přezkumem byl tedy při stanovování dumpingového rozpětí zohledněn.

(56)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. Byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Korejské republice a atraktivita trhu Unie ve srovnání s jinými trhy.

(57)

Podle informací o trhu byla společnost Hansol Paper zdaleka největším výrobcem výrobku, který je předmětem přezkumu, v Korejské republice. Její výrobní kapacita se lišila v závislosti na zdroji. Podle zprávy 2019 Hansol Paper Sustainability Report (Zpráva o udržitelnosti společnosti Hansol Paper za rok 2019) byla pro divizi zahrnující lehký termografický papír stanovena ve výši 355 000 tun ročně (12). V průběhu šetření společnost Hansol Paper sice připustila, že tento údaj je projektovanou kapacitou tepelného potahování, ale předložila údaje o výrobní kapacitě v rozmezí 250 000 až 300 000 tun ročně. Během ověřování na místě společnost tvrdila, že údaj uvedený ve zprávě za rok 2019 je nepřesný. Společnost se domnívala, že údaje o kapacitě uvedené ve studii Thermal Paper 2019-2024 World Market Study (Studie světového trhu s termografickým papírem v období 2019–2024) společnosti Laves Chemie Consulting jsou přesnější. Tato studie odhaduje kapacitu výroby termografického papíru společnosti Hansol Paper na 260 000 tun ročně (13).

(58)

Podle výše uvedené studie společnosti Laves Chemie Consulting měli donedávna v Korejské republice působit tři další výrobci termografického papíru s celkovou výrobní kapacitou 45 000 tun (14). Zůstává však nejasné, do jaké míry by tato kapacita mohla být aktivována pro lehký termografický papír, pokud by k tomu vedly okolnosti na trhu. Podle výrobců v Unii je jediným dalším korejským výrobcem, který ještě vyrábí termografický papír, společnost Donghwa Ind co. Ltd s výrobní kapacitou 15 000 tun ročně (15).

(59)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise sice nebyla schopna vyčíslit celkovou volnou kapacitu v Koreji, mohla však konstatovat, že výrobní kapacita je významná, neboť je přibližně desetkrát větší než domácí spotřeba v Koreji a představuje téměř dvojnásobek spotřeby v Unii. Kromě toho společnost Hansol Paper opakovaně oznámila svůj záměr rozšířit své podnikání v oblasti termografického papíru, jak vyplývá z její finanční zprávy za první pololetí roku 2021 (16) a následných finančních zpráv (rovněž v roce 2022 (17)). Takové rozšíření by v období přezkumného šetření představovalo navýšení korejské výrobní kapacity termografického papíru, která již byla výrazně vyšší než spotřeba lehkého termografického papíru v Unii (viz tabulka 1).

(60)

Po poskytnutí konečných informací společnost Hansol Paper uvedla, že zjištění Komise týkající se kapacity v Koreji byla nepodložená a nesprávná, zejména proto, že: i) společnost Hansol Paper je jediným výrobcem výrobku, který je předmětem přezkumu, v Koreji, ii) Komise si nesprávně vyložila oznámení společnosti Hansol Paper o rozšíření a iii) tvrzení Komise, že výrobní kapacita společnosti Hansol Paper je výrazně pružná, je zveličené.

(61)

Komise s tím nesouhlasila. K tvrzení, že společnost Hansol Paper je jediným výrobcem výrobku, který je předmětem přezkumu, v Koreji, Komise uvedla, že toto tvrzení je v rozporu s ostatními informacemi uvedenými ve spisu a je mimo jiné v rozporu i s prohlášeními učiněnými samotnou společností Hansol Paper v průběhu přezkumu před pozbytím platnosti (18). Ačkoli je Komise přesvědčena, že společnost Hansol Paper je jediným spolupracujícím vyvážejícím výrobcem v tomto přezkumném šetření, nedospěla k závěru, že by společnost Hansol Paper byla jediným výrobcem lehkého termografického papíru v Korejské republice. Naopak, jak je vysvětleno v 58. bodě odůvodnění, z důkazů obsažených ve spisu vyplývá, že by alespoň jeden další výrobce lehkého termografického papíru v Korejské republice, a to společnost Donghwa Ind co. Ltd, mohl vyrábět výrobek, který je předmětem přezkumu. Komise konstatovala, že internetové stránky společnosti Donghwa Ind (19) obecně zmiňují výrobu termografického papíru a obsahují fotografie výrobků, jako jsou účtenky používané v místech prodeje, které jsou obvykle vyrobeny z lehkého termografického papíru. Komise dále uvedla, že z hlediska důkazů prokazujících opak společnost Hansol Paper své tvrzení, že je jediným výrobcem lehkého termografického papíru v Korejské republice, neprokázala. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(62)

Komise nesouhlasila s tvrzením společnosti Hansol, že je volná kapacita v Koreji nulová. Společnost Hansol Paper poskytla údaje o tak nízké kapacitě, že by její vykázané využití kapacity v některých letech posuzovaného období přesáhlo 100 %.

(63)

Komise dále nesouhlasila s tvrzeními o nesprávné interpretaci oznámení společnosti Hansol Paper o rozšíření a otázky pružné výrobní kapacity. Sama společnost Hansol Paper ve svých finančních zprávách opakovaně veřejně oznámila svůj záměr rozšířit své podnikání v oblasti termografického papíru (20). Skutečnost, že investiční plány dostupné v době inspekce na místě nezahrnovaly investice zaměřené na zvýšení kapacity, nebrání společnosti Hansol Paper v tom, aby v pozdější fázi postupovala dle svých oznámení. Společnost Hansol Paper má každopádně k rozšíření svého podnikání v oblasti termografického papíru různorodé prostředky, včetně schopnosti přeorientovat výrobu. Ve své zprávě 2022 Hansol Paper Sustainability Report (Zpráva o udržitelnosti společnosti Hansol Paper za rok 2022) (21) společnost sama uvedla, že má nesporně pružná výrobní zařízení. I když tato pružnost není jasně vyčíslena, skutečnost, že byla ve zprávě zmíněna, naznačuje, že není zanedbatelná, a stojí tedy za uveřejnění. Sortiment výrobků ve výrobním plánu společnosti Hansol Paper na rok 2023 nebrání účastníkovi řízení, aby v případě potřeby přeorientoval nezanedbatelné množství kapacit na výrobek, který je předmětem přezkumu.

(64)

Domácí trh Korejské republiky je malý, roční spotřeba se pohybuje mezi 20 000 a 37 200 tunami (22). Samotná roční výroba společnosti Hansol Paper je 4 až 9krát vyšší než spotřeba výrobku, který je předmětem přezkumu, na domácím trhu. Šetřením bylo zjištěno, že z hlediska objemu se domácí spotřeba snižuje, neboť domácí prodej lehkého termografického papíru společnosti Hansol Paper, dominantního výrobce v zemi, klesl v posuzovaném období o 29 % (23). Korejský průmysl lehkého termografického papíru je proto orientován na vývoz. Ziskovost prodeje společnosti Hansol Paper na domácím trhu viz oddíl 3.2.1 výše.

(65)

Na základě ověřených údajů společnosti Hansol Paper Komise zjistila, že objem korejského vývozu do jiných míst určení, než je Unie, v posuzovaném období vzrostl (24). Zjistila také, že korejský vývoz, zejména do USA, byl významný (25). Prodejní ceny korejského vývozu do jiných míst určení, než je Unie, však v posuzovaném období klesly. To je jasně patrné na americkém trhu (26). Dne 27. září 2021 navíc americké orgány uložily antidumpingová opatření na dovoz termografického papíru pocházejícího mimo jiné z Korejské republiky (27). Z těchto důvodů se americký trh stal z hlediska cen pro korejský vývoz méně atraktivní.

(66)

Trh Unie je největším trhem s lehkým termografickým papírem na světě, který představuje přibližně 25 % celosvětové spotřeby a má vysoký potenciál růstu v absolutním vyjádření (28). Šetřením bylo zjištěno, že trh Unie je ve srovnání s ostatními trhy cenově atraktivní. Po uložení antidumpingových opatření v roce 2017 dovoz z Korejské republiky výrazně poklesl a v roce 2020 činil pouze 1 000 až 2 500 tun. Od té doby však navzdory platným antidumpingovým clům korejský prodej do Unie opět vzrostl (29) a v období přezkumného šetření činil 4 500 až 6 000 tun, což představuje podíl na trhu ve výši 2,7 %.

(67)

Po poskytnutí konečných informací požádala společnost Hansol Paper Komisi, aby vypočítala dumpingové rozpětí pro prodej společnosti Hansol Paper na trhy třetích zemí z toho důvodu, že tento výpočet byl ustálenou praxí při přezkumech před pozbytím platnosti prováděných Komisí a že Komise neposoudila, zda vývozní ceny společnosti Hansol Paper na trhy mimo EU naznačovaly dumping. Komise uvedla, že účelem přezkumu před pozbytím platnosti je zjistit, zda by pozbytí platnosti opatření pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy. Vzhledem k tomu, že během období přezkumného šetření byl u prodeje do Unie zjištěn významný dumping, a následně byl učiněn závěr, že dumping pravděpodobně přetrvá, nebyla Komise v tomto šetření povinna žádným dalším způsobem zjišťovat existenci dumpingu. Pokud jde o vývozní ceny společnosti Hansol Paper na trhy mimo EU, tyto ceny byly analyzovány v 65. bodě odůvodnění výše. Podrobněji jsou analyzovány v níže uvedených bodech odůvodnění.

(68)

Po poskytnutí konečných informací společnost Hansol Paper tvrdila, že Komise měla zjistit, že trh Unie s lehkým termografickým papírem již není atraktivní, a to s ohledem na informace, které již společnost Hansol Paper poskytla (a kterými se Komise údajně dostatečně nezabývala), a zejména na tvrzení, že se společnost Hansol Paper již nebude soustřeďovat na trh Unie, na význam trhu USA pro společnost Hansol Paper, na úroveň antidumpingových opatření uložených USA na termografický papír a na skutečnost, že Komise v tomto nařízení nepopsala činnosti společnosti Hansol Paper na trzích jiných třetích zemí.

(69)

Komise s tvrzením, že je trh Unie pro korejský vývoz neatraktivní, nesouhlasila. Skutečnost, že během období přezkumného šetření nebyl trh Unie hlavním trhem společnosti Hansol Paper z hlediska objemu a že společnost Hansol Paper vykázala významný prodej do USA, nesnižuje atraktivitu trhu Unie. Komise dále tvrdila, že samotná existence antidumpingových opatření v USA činí trh USA méně atraktivním než před uložením jakýchkoli opatření, i když úroveň těchto opatření není prohibitivní. Pokud jde o prodej společnosti Hansol Paper na jiných trzích, Komise v tomto nařízení nemohla zveřejnit objem prodeje a ceny na jiných trzích v jednotlivých zemích, jestliže účastník řízení tyto informace (tj. jediný zdroj dotyčných údajů) považoval za citlivé. Komise však prověřila prodejní a cenovou strategii společnosti Hansol Paper na jiných trzích a tyto informace účastníkovi řízení poskytla prostřednictvím zpráv o ověření. V tomto ohledu Komise zjistila, že celosvětově se termografický papír vyrábí v několika zemích, což potvrzuje studie celosvětového trhu s termografickým papírem za období 2019–2024 (Thermal Paper 2019–2024 World Market Study) společnosti Laves Chemie. Výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, tedy čelí konkurenci místních výrobců pouze v několika oblastech světa. Čistými dovozci termografického papíru (30), především z Koreje, tedy byla Jižní a Střední Amerika, Afrika, Austrálie a většina asijských zemí. I když by se trhy bez (významné) domácí výroby mohly zdát zprvu v zásadě atraktivnější, Komise zjistila, že prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, společnosti Hansol Paper na vývozní trhy mimo EU, včetně USA, během posuzovaného období obecně klesly v podobné míře jako prodejní ceny do Unie. Srovnání prodejních cen společnosti Hansol Paper na všechny vývozní trhy mimo EU s prodejními cenami společnosti Hansol Paper do Unie odhalilo, že během posuzovaného období byly ceny v EU obecně trvale vyšší než prodejní ceny společnosti Hansol Paper do zbytku světa. Komise proto dospěla k závěru, že trh Unie, největší trh s lehkým termografickým papírem na světě a trh s vysokým potenciálem růstu v absolutních číslech, je z hlediska objemu a ceny pro korejský vývoz atraktivním trhem, a to bez ohledu na změny prodejní sítě společnosti Hansol Paper, k nimž došlo od původního šetření.

(70)

S ohledem na zjištění o přetrvání dumpingu během období přezkumného šetření, jak je uvedeno v 54. bodě odůvodnění, existenci nezanedbatelné pružné výrobní kapacity v Korejské republice, opětovně rostoucí zájem Koreje o velký trh Unie s atraktivními cenami a nedávno uložená antidumpingová opatření na jejím v současnosti hlavním vývozním trhu (31) lze v případě zrušení opatření očekávat další nárůst dumpingového dovozu dotčeného výrobku. Komise proto dospěla k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření na dovoz dotčeného výrobku by vedlo k přetrvání dumpingu.

(71)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období pět výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(72)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 360 727 tun. Komise tento údaj stanovila na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, jako jsou odpovědi na dotazník poskytnuté žadatelem, které byly porovnány s jednotlivými odpověďmi na dotazník, které poskytli výrobci v Unii zařazení do vzorku. Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii představující 86 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(73)

Komise stanovila spotřebu Unie na základě: a) údajů žadatele týkajících se prodeje obdobného výrobku výrobního odvětví Unie, které byly částečně porovnány s údaji o objemu prodeje od výrobců v Unii zařazených do vzorku (32), a b) dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, ze všech třetích zemí podle údajů Eurostatu a analýzy údajů o vývozu spolupracujícího vyvážejícího výrobce.

(74)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

(75)

Spotřeba v Unii se od roku 2018 do roku 2020 snížila o 8 %. Spotřeba v Unii byla v roce 2020 ovlivněna celosvětovou koronavirovou pandemií, avšak během období přezkumného šetření se spotřeba v Unii opět zvýšila a v posuzovaném období došlo k celkovému poklesu o 2 %.

(76)

Objem dovozu stanovila Komise na základě odpovědí na dotazník poskytnutých spolupracujícím vyvážejícím výrobcem a statistik Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě spotřeby v Unii.

(77)

Dovoz z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(78)

Objem dovozu z dotčené země se od roku 2018 do roku 2020 snížil. Během období přezkumného šetření však objem výrazně vzrostl a oproti roku 2018 se zvýšil o 65 %. Podíl na trhu se během posuzovaného období zvýšil z 1,6 % v roce 2018 na 2,7 % v období přezkumného šetření.

(79)

Aby mohla Komise stanovit objem a hodnotu dovozu v posuzovaném období, provedla analýzu údajů o vývozu vykázaných společností Hansol Paper, spolupracujícím vyvážejícím výrobcem v dotčené zemi, s ohledem na dovozní statistiky zaznamenané Eurostatem. Komise zjistila nesrovnalosti mezi údaji, které o vývozu do Dánska, Estonska, Finska a Litvy vykázala společnost Hansol Paper, a údaji o dovozu do těchto členských států zaznamenanými Eurostatem. Na základě informací předložených společností dospěla Komise k závěru, že výrobek, který je předmětem přezkumu, vyvážený společností Hansol Paper do Dánska, Estonska, Finska a částečně také do Litvy nevstoupil na celní území Unie. Tyto objemy prodeje pravděpodobně zůstaly v tranzitu a/nebo byly určeny pro země mimo Unii. Pokud jde o dovoz do čtyř výše uvedených členských států, vycházela Komise ze statistik Eurostatu.

(80)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě odpovědí na dotazník poskytnutých vyvážejícím výrobcem a statistik Eurostatu.

(81)

Průměrná cena dovozu z dotčené země se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(82)

Průměrná cena dovozu z dotčené země se v posuzovaném období snížila o 19 %.

(83)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

(84)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procento teoretického obratu (vyvážené množství vyvážejícího výrobce oceněné prodejní cenou výrobního odvětví Unie) podle modelu každého vyvážejícího výrobce, u kterého bylo zjištěno stejné kontrolní číslo výrobku jako u výrobního odvětví Unie.

(85)

Ze srovnání vyplynulo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení dovozu z dotčené země na trhu Unie ve výši 13,7 %. U přibližně 83 % objemu dovozu bylo zjištěno cenové podbízení.

(86)

Po poskytnutí konečných informací společnost Hansol Paper tvrdila, že převážná část cenového podbízení se týkala termografického papíru pro výrobu štítků, který nesouvisí s výrobky, na které se vztahovalo původní šetření. Komise vypočítala rozpětí cenového podbízení na základě srovnání jednotlivých typů výrobku jako v původním šetření. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(87)

Dovoz určitého typu lehkého termografického papíru z třetích zemí s výjimkou Korejské republiky pocházel především z Číny a USA.

(88)

Objem dovozu, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu určitého typu lehkého termografického papíru z jiných třetích zemí se vyvíjely následovně:

Tabulka 4

Dovoz ze třetích zemí

(89)

Dovoz z Číny se během posuzovaného období snížil o více než 50 %, zatímco dovoz z USA se zvýšil o 5 %. Podíl ostatních třetích zemí na trhu se postupně snižoval z 5,8 % v roce 2018 na 5,3 % v období přezkumného šetření.

(90)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzeny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(91)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích žadatele na dotazník a podrobila je řádné křížové kontrole porovnáním s informacemi uvedenými v žádosti a se statistikami Eurostatu. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník předložených výrobci v Unii zařazenými do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(92)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(93)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(94)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(95)

Během posuzovaného období poklesl objem výroby výrobního odvětví Unie o 10 %. V roce 2020 došlo v důsledku dopadu pandemie onemocnění COVID-19 k poklesu objemu výroby oproti roku 2018 o 13 %.

(96)

Výrobní kapacita se během posuzovaného období zvýšila a v roce 2020 a v období přezkumného šetření zůstala relativně stabilní.

(97)

Míra využití kapacity se v letech 2018 až 2020 snížila o 23 %. Mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření došlo k mírnému nárůstu míry využití o 3 procentní body.

(98)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(99)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie se během posuzovaného období snížil o 2 %. V roce 2020 opět došlo k výraznému poklesu prodeje v souvislosti s krizí COVID-19. V období přezkumného šetření došlo k nárůstu prodeje, který je podobný trendu spotřeby uvedenému v tabulce 1.

(100)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu zůstal v posuzovaném období poměrně stabilní a v období přezkumného šetření činil 92 %.

(101)

V průběhu posuzovaného období poklesla spotřeba v Unii o 2 %. Současně došlo k podobnému poklesu prodeje výrobního odvětví na trhu EU. Tržní podíl výrobního odvětví Unie se snížil jen mírně, z 92,6 % na 92 %.

(102)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(103)

Během posuzovaného období došlo k výraznému poklesu počtu zaměstnanců zaměstnaných ve výrobním odvětví Unie, a to celkově o 19 procentních bodů.

(104)

Produktivita pracovní síly ve výrobním odvětví Unie byla v období 2018–2020 stabilní a od roku 2020 se zvýšila o 13 %.

(105)

Během období přezkumného šetření bylo individuální dumpingové rozpětí zjištěné u spolupracujícího vyvážejícího výrobce stále značné (viz 54. bod odůvodnění výše).

(106)

Ovšem navzdory skutečnosti, že dumping určený pro dotčenou zemi přetrvával, z analýzy ukazatelů újmy vyplývá, že zavedená opatření měla na výrobní odvětví Unie pozitivní dopad.

(107)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

(108)

V průběhu posuzovaného období se průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie snížila o 12 %. Výrobní náklady se mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření snížily o 7 %. Nejprve se v období mezi lety 2018 a 2020 o 12 % snížily, ale poté se mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření o 5,5 % zvýšily. To bylo způsobeno nárůstem nákladů na suroviny, zejména nákladů na dřevnou buničinu a nákladů na energii.

(109)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(110)

Během posuzovaného období se náklady práce zvýšily o 22 %. Současně došlo ke snížení počtu zaměstnanců. Tento nárůst nákladů práce byl v důsledku inflace mnohem vyšší než celkový nárůst nákladů výrobního odvětví Unie.

(111)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(112)

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby vykazuje v celém posuzovaném období stabilní základ. Výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, se obvykle provádí na zakázku, a proto konečný stav zásob bývá stabilní. Úroveň konečného stavu zásob se však během posuzovaného období snížila o 10 %, což se shoduje s poklesem výroby ve stejném období.

(113)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(114)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(115)

V posuzovaném období byla ziskovost kladná. V důsledku zvýšení výrobních nákladů však ziskovost během období přezkumného šetření klesla na 6,6 %, což je výrazně pod cílovým ziskem ve výši 11,5 % stanoveným v původním šetření. Tento pokles ziskovosti je částečně způsoben nárůstem nákladů mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření, který je zdokumentován ve 108. bodě odůvodnění, a shoduje se s výrazným nárůstem dovozu z dotčené země ve stejném období.

(116)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku byl během posuzovaného období klesající, přičemž došlo k poklesu o 53 %. To je podobná situace jako v původním šetření.

(117)

Výrobní odvětví Unie pokračovalo v období 2018 až 2020 v investicích. Během období přezkumného šetření se však tyto investice dramaticky snížily.

(118)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Během posuzovaného období se vyvíjela sestupně a klesla o 76 %. Tento pokles návratnosti investic odpovídá poklesu ziskovosti.

(119)

Schopnost výrobního odvětví Unie získat kapitál byla ovlivněna klesající ziskovostí, jak je patrné z výrazného poklesu investic během období přezkumného šetření.

(120)

Během posuzovaného období zůstal podíl výrobního odvětví Unie na trhu vysoký a stabilní a činil 92 % nebo více. Objem prodeje na trhu Unie se mírně snížil, což odpovídá podobnému poklesu spotřeby.

(121)

Pokud jde o finanční ukazatele, ziskovost výrobního odvětví Unie byla po celé posuzované období kladná a po většinu posuzovaného období byla vyšší nebo se pohybovala kolem cílového zisku ve výši 11,5 % stanoveného v původním šetření. V letech 2018, 2019 a 2020 dosáhlo výrobní odvětví Unie zisku 11,3 %, 14,8 % a 12,2 %. Náklady se však od roku 2020 do období přezkumného šetření zvýšily o 5,5 %, zatímco ceny zůstaly stabilní, což snížilo ziskovost na 6,6 %. To se rovněž shodovalo s nárůstem dumpingového dovozu, a to z 0,9 % podílu na trhu v roce 2020 na 2,7 % podílu na trhu v období přezkumného šetření.

(122)

Zkoumané ukazatele svědčí o tom, že antidumpingová opatření splnila zamýšlený cíl, tedy odstranit újmu způsobenou výrobcům v Unii. Uložení původních opatření v roce 2017 skutečně umožnilo výrobnímu odvětví Unie obnovit a udržet si vysoké podíly na trhu Unie a dosahovat zisku po celé posuzované období. Ziskovost výrobního odvětví Unie však v období přezkumného šetření klesla pod cílový zisk v důsledku cenového tlaku dumpingového dovozu, který výrobnímu odvětví Unie bránil zvýšit ceny v souladu se zvýšením výrobních nákladů.

(123)

Na základě výše uvedených skutečností bylo výrobní odvětví Unie, jak bylo ověřeno během období přezkumného šetření, v situaci působící újmu. Bez ohledu na to, zda by tato újma již byla považována za podstatnou ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení, se Komise rozhodla analyzovat pravděpodobnost obnovení újmy.

(124)

Po poskytnutí informací společnost Hansol Paper tvrdila, že během období přezkumného šetření nebylo výrobní odvětví Unie v situaci působící újmu.

(125)

Jak je uvedeno v 83. bodě odůvodnění, Komise stanovila rozpětí cenového podbízení ve výši 13,7 %. Komise rovněž ve 114. bodě odůvodnění uvedla, že během posuzovaného období došlo k dramatickému poklesu investic výrobního odvětví Unie, a to o 80 %. Během období přezkumného šetření byla ziskovost výrobního odvětví Unie výrazně nižší než cílový zisk ve výši 11,5 % stanovený v původním šetření. Všechny tyto skutečnosti svědčí o tom, že během období přezkumného šetření bylo výrobní odvětví Unie v situaci působící újmu. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(126)

Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení dále posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem Korejské republiky, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(127)

V této souvislosti analyzovala Komise tyto prvky: výrobní kapacitu a volnou kapacitu v dotčené zemi, atraktivitu trhu Unie a dopad potenciálního objemu dovozu a dovozních cen na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(128)

Jak je popsáno v 57. až 59. bodě odůvodnění, vyvážející výrobce v dotčené zemi je schopen navýšit svou výrobní kapacitu ve prospěch výroby lehkého termografického papíru. Ve zprávě o udržitelnosti společnosti Hansol Paper se uvádí, že je možné využít schopnost přeorientovat výrobu, která umožňuje výrobu různých druhů papíru v závislosti na situaci na trhu. Kromě toho, jak je uvedeno v 59. bodě odůvodnění, výrobní kapacita v Koreji je značná a je přibližně desetkrát větší než domácí spotřeba v zemi a téměř dvakrát větší než spotřeba v Unii.

(129)

Zadruhé, jak je popsáno v 66. bodě odůvodnění, trh Unie je největším trhem s lehkým termografickým papírem na světě a představuje přibližně 25 % celosvětové spotřeby. Kromě toho, jak je popsáno v 65. bodě odůvodnění, americké orgány nedávno uložily antidumpingová opatření na dotčený výrobek, čímž se tento významný trh stal pro korejský vývoz méně atraktivním. Kromě toho byl tento vývoz v některých obdobích posuzovaného období prodáván na trhu Unie za vyšší ceny než na trhu USA. To činí trh Unie atraktivním z hlediska ceny i dostupnosti a je velmi pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření by vedlo k výraznému nárůstu dumpingového dovozu.

(130)

Zatřetí, jak ukazují tabulky 2 a 3, během posuzovaného období se objem dovozu z dotčené země zvýšil, zatímco dovozní ceny se snížily. Tyto dovozní ceny jsou nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Jak je popsáno v 83. až 85. bodě odůvodnění, analýza cenového podbízení provedená Komisí ukázala, že rozpětí cenového podbízení bez cla činilo v období přezkumného šetření 13,7 %. To ukazuje, že pokud by opatření pozbyla platnosti, korejští vývozci by byli motivováni vyvážet do Unie za ceny působící újmu. To by způsobilo cenový tlak na výrobní odvětví Unie, které by pak ztratilo objem prodeje a/nebo by bylo nuceno snížit své ceny, což by mělo následný dopad na ziskovost.

(131)

Na tomto základě se dospělo k závěru, že neexistence opatření by pravděpodobně vedla ke značnému navýšení dumpingového dovozu z Korejské republiky za ceny působící újmu a k obnovení podstatné újmy.

(132)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(133)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(134)

Na základě toho Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a pravděpodobnosti obnovení újmy existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat.

(135)

Výrobní odvětví Unie se skládá z pěti výrobců se sídlem ve třech členských státech (Německo, Španělsko a Finsko). Všech pět výrobců se vyslovilo pro přezkum před pozbytím platnosti.

(136)

Na základě závěrů učiněných v 123. bodě odůvodnění bylo výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření v situaci působící újmu. Jak je navíc uvedeno v 130. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie by se nedokázalo vyrovnat se zrušením opatření, které by pravděpodobně vedlo k výraznému nárůstu dumpingového dovozu. Pozbytí platnosti opatření by proto ohrozilo dlouhodobou finanční životaschopnost odvětví.

(137)

Komise dospěla k závěru, že je v zájmu výrobního odvětví Unie, aby opatření zůstala nadále v platnosti.

(138)

Všichni známí dovozci a uživatelé, kteří nejsou ve spojení, byli informováni o zahájení přezkumu. Dovozci a uživatelé, kteří nejsou ve spojení, však s Komisí nespolupracovali.

(139)

Proto nic nenasvědčovalo tomu, že by zachování opatření mělo negativní dopad na uživatele a/nebo dovozce, který by převážil nad pozitivním dopadem opatření.

(140)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, pokud jde o zájem Unie, nezachovat stávající opatření na dovoz určitého typu lehkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky.

(141)

Na základě závěrů Komise o pravděpodobnosti přetrvání dumpingu, pravděpodobnosti obnovení újmy a zájmu Unie by antidumpingová opatření týkající se určitého typu lehkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky měla být zachována.

(142)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Všem stranám byla rovněž poskytnuta lhůta, během níž se mohly vyjádřit ke zveřejněným informacím a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Podání a připomínky byly náležitě vzaty v úvahu.

(143)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (33), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(144)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,