1.   Toto nařízení zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (dále jen „CBAM“), kterým mají být řešeny emise skleníkových plynů obsažené ve zboží uvedeném v příloze I při jeho dovozu na celní území Unie, aby se zabránilo riziku úniku uhlíku, a tím se snížily celosvětové emise uhlíku a podpořily cíle Pařížské dohody, a to i vytvořením pobídek ke snížení emisí ze strany provozovatelů ve třetích zemích.

2.   CBAM doplňuje systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů vytvořený v Unii směrnicí 2003/87/ES (dále jen „systém EU ETS“ nebo „EU ETS“) uplatňováním stejného souboru pravidel na dovoz zboží uvedeného v článku 2 tohoto nařízení na celní území Unie.

3.   CBAM má nahradit mechanismy zavedené na základě směrnice 2003/87/ES k zamezení rizika úniku uhlíku tím, že odráží míru, v níž jsou povolenky EU ETS bezplatně přidělovány podle článku 10a uvedené směrnice.

1.   Toto nařízení se vztahuje na zboží uvedené v příloze I, které pochází ze třetí země, pokud se toto zboží nebo zušlechtěné výrobky z tohoto zboží, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku podle článku 256 nařízení (EU) č. 952/2013, dováží na celní území Unie.

2.   Toto nařízení se rovněž vztahuje na zboží uvedené v příloze I tohoto nařízení, které pochází ze třetí země, pokud se toto zboží nebo zušlechtěné výrobky z tohoto zboží, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku podle článku 256 nařízení (EU) č. 952/2013, dopravují na umělý ostrov, pevnou nebo plovoucí konstrukci nebo jakoukoli jinou konstrukci na kontinentálním šelfu nebo ve výlučné ekonomické zóně členského státu, které sousedí s celním územím Unie.

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobné podmínky pro uplatňování CBAM na toto zboží, zejména pokud jde o pojmy rovnocenné pojmům souvisejícím s dovozem na celní území Unie a propuštěním do volného oběhu, postupy týkající se podávání prohlášení CBAM v souvislosti s tímto zbožím a kontroly, které mají provádět celní orgány. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2 tohoto nařízení.

3.   Odchylně od odstavce 1 se toto nařízení nevztahuje na:

4.   Odchylně od odstavců 1 a 2 se toto nařízení nevztahuje na zboží pocházející ze třetích zemí a území uvedených v příloze III bodu 1.

5.   Dovážené zboží se považuje za zboží pocházející ze třetích zemí v souladu s pravidly nepreferenčního původu podle článku 59 nařízení (EU) č. 952/2013.

6.   V příloze III bodu 1 jsou uvedeny třetí země a území, pokud současně splňují všechny následující podmínky:

7.   Pokud je trh s elektřinou třetí země nebo území začleněn do vnitřního trhu Unie s elektřinou prostřednictvím propojení trhů a neexistuje technické řešení umožňující uplatnění CBAM na dovoz elektřiny z této třetí země nebo území na celní území Unie, CBAM se na tento dovoz elektřiny z této země nebo území neuplatní, usoudí-li Komise, že jsou v souladu s odstavcem 8 splněny všechny následující podmínky:

8.   Třetí země nebo území splňující podmínky stanovené v odstavci 7 jsou uvedeny v příloze III bodu 2 a předloží dvě zprávy o splnění uvedených podmínek, první z nich do 1. července 2025 a druhou do 31. prosince 2027. Do 31. prosince 2025 a do 1. července 2028 Komise posoudí, a to zejména na základě plánu podle odst. 7 písm. c) a zpráv, které od dané třetí země nebo území obdrží, zda tato třetí země nebo území nadále splňuje podmínky stanovené v odstavci 7.

9.   Třetí země nebo území uvedené v příloze III bodu 2 jsou odstraněny z uvedeného seznamu, je-li splněna alespoň jedna z následujících podmínek:

10.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 28 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením požadavků a postupů ve vztahu k třetím zemím nebo územím, které byly odstraněny ze seznamu uvedeného v příloze III bodu 2, aby bylo zajištěno, že se toto nařízení vztahuje na tyto země a území, pokud jde o elektřinu. Pokud v takových případech zůstane propojení trhů neslučitelné s uplatňováním tohoto nařízení, může Komise rozhodnout o vyloučení těchto třetích zemí nebo území z propojení trhů na úrovni Unie a požadovat explicitní přidělení kapacity na hranicích mezi Unií a těmito třetími zeměmi nebo územími, aby se mohl uplatnit CBAM.

11.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 28 akty v přenesené pravomoci za účelem změny seznamů třetích zemí nebo území uvedených v příloze III bodu 1 nebo 2 doplněním třetí země nebo území na tyto seznamy, nebo jejich odstraněním z těchto seznamů, v závislosti na tom, zda jsou ve vztahu k dané třetí zemi nebo území splněny podmínky uvedené v odstavcích 6, 7 nebo 9 tohoto článku.

12.   Unie může uzavírat dohody se třetími zeměmi nebo územími za účelem zohlednění mechanismů pro stanovení ceny uhlíku zavedených v těchto zemích nebo na těchto územích pro účely uplatňování článku 9.

1.   Každý dovozce usazený v členském státě požádá před dovozem zboží na celní území Unie o status schváleného deklaranta pro CBAM (dále jen „žádost o povolení“). Je-li tento dovozce zastupován nepřímým celním zástupcem v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 952/2013 a souhlasí-li nepřímý celní zástupce, že bude vykonávat činnost schváleného deklaranta pro CBAM, žádost o povolení podá tento nepřímý celní zástupce.

2.   Není-li dovozce usazen v členském státě, podá žádost o povolení nepřímý celní zástupce.

3.   Žádost o povolení se podává prostřednictvím rejstříku CBAM zřízeného v souladu s článkem 14.

4.   Odchylně od odstavce 1, je-li přenosová kapacita pro dovoz elektřiny přidělena prostřednictvím explicitního přidělení kapacity, považuje se osoba, které byla kapacita pro dovoz přidělena a která tuto kapacitu nominuje pro dovoz, pro účely tohoto nařízení za schváleného deklaranta pro CBAM v členském státě, v němž tato osoba deklaruje dovoz elektřiny v celním prohlášení. Objem dovozů se stanoví ve vztahu k jednotlivým hranicím za dobu nepřesahující jednu hodinu a v téže hodině nelze odečíst vývoz nebo přenos.

Příslušný orgán členského státu, v němž bylo celní prohlášení podáno, zaznamená osobu v rejstříku CBAM.

5.   V žádosti o povolení se uvedou následující informace o žadateli:

6.   Žadatel může vzít svou žádost kdykoli zpět.

7.   Schválený deklarant pro CBAM neprodleně informuje příslušný orgán prostřednictvím rejstříku CBAM o veškerých změnách informací poskytnutých podle odstavce 5 tohoto článku, k nimž došlo po přijetí rozhodnutí o udělení statusu schváleného deklaranta pro CBAM podle článku 17 a které mohou mít vliv na dané rozhodnutí nebo obsah povolení, jež bylo na jeho základě uděleno.

8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, pokud jde o komunikaci mezi žadatelem, příslušným orgánem a Komisí, standardní formát žádosti o povolení a postupy pro podání takové žádosti prostřednictvím rejstříku CBAM, postup a lhůty, které má příslušný orgán dodržovat při vyřizování žádostí o povolení podle odstavce 1 tohoto článku, a pravidla pro identifikaci schválených deklarantů pro CBAM příslušným orgánem pro účely dovozu elektřiny. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

1.   Do 31. května každého roku podá každý schválený deklarant pro CBAM prohlášení CBAM za předcházející kalendářní rok prostřednictvím rejstříku uvedeného v článku 14, přičemž poprvé tak učiní v roce 2027 s prohlášením za rok 2026.

2.   Prohlášení CBAM obsahuje tyto informace:

3.   V případě dovozu zušlechtěných výrobků, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku podle článku 256 nařízení (EU) č. 952/2013, uvede schválený deklarant pro CBAM v prohlášení CBAM emise obsažené ve zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku a jehož výsledkem byly dovezené zušlechtěné výrobky, a to i pokud dané zušlechtěné výrobky nejsou zbožím uvedeným v příloze I tohoto nařízení. Tento odstavec se použije rovněž v případě, že zušlechtěné výrobky, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku, jsou vráceným zbožím podle článku 205 nařízení (EU) č. 952/2013.

4.   Pokud dovezené zboží uvedené v příloze I tohoto nařízení představuje zušlechtěné výrobky, které jsou výsledkem pasivního zušlechťovacího styku podle článku 259 nařízení (EU) č. 952/2013, uvede schválený deklarant pro CBAM v prohlášení CBAM pouze emise vzniklé během zušlechťovací operace provedené mimo celní území Unie.

5.   Pokud dovezené zboží představuje vrácené zboží podle článku 203 nařízení (EU) č. 952/2013, uvede schválený deklarant pro CBAM v prohlášení CBAM zvlášť „nulu“ u celkových obsažených emisí odpovídajících tomuto zboží.

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty týkající se standardního formátu prohlášení CBAM, včetně podrobných informací podle jednotlivých zařízení a zemí původu a druhů zboží, jež mají být vykázány na podporu celkových údajů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, a to zejména pokud jde o obsažené emise a zaplacenou cenu uhlíku, a postupu pro podávání prohlášení CBAM prostřednictvím rejstříku CBAM a podmínek pro vyřazování certifikátů CBAM podle odst. 2 písm. c) tohoto článku, v souladu s čl. 22 odst. 1, a to zejména pokud jde o postup a výběr certifikátů, jež mají být vyřazeny, schváleným deklarantem pro CBAM. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

1.   Emise obsažené ve zboží se vypočítají pomocí metod stanovených v příloze IV. U zboží uvedeného v příloze II se vypočítávají a zohledňují pouze přímé emise.

2.   Emise obsažené v jiném zboží než elektřině se stanoví na základě skutečných emisí v souladu s metodami stanovenými v příloze IV bodech 2 a 3. Nelze-li skutečné emise odpovídajícím způsobem stanovit, jako je tomu v případě nepřímých emisí, stanoví se obsažené emise odkazem na standardní hodnoty v souladu s metodami stanovenými v příloze IV bodu 4.1.

3.   Emise obsažené v dovážené elektřině se stanoví odkazem na standardní hodnoty v souladu s metodou stanovenou v příloze IV bodě 4.2, ledaže schválený deklarant pro CBAM prokáže, že jsou splněna kritéria pro stanovení obsažených emisí na základě skutečných emisí uvedená v příloze IV bodu 5.

4.   Obsažené nepřímé emise se vypočítají podle metody stanovené v příloze IV bodu 4.3 a dále upřesněné v prováděcích aktech přijatých podle odstavce 7 tohoto článku, ledaže schválený deklarant pro CBAM prokáže, že jsou splněna kritéria pro stanovení obsažených emisí na základě skutečných emisí, která jsou uvedena v příloze IV bodu 6.

5.   Schválený deklarant pro CBAM vede záznamy o údajích potřebných k výpočtu obsažených emisí v souladu s požadavky stanovenými v příloze V. Tyto záznamy musí být dostatečně podrobné, aby ověřovatelé akreditovaní podle článku 18 mohli ověřit obsažené emise v souladu s článkem 8 a přílohou VI a aby Komise a příslušný orgán mohly přezkoumat prohlášení CBAM v souladu s čl. 19 odst. 2.

6.   Schválený deklarant pro CBAM uchovává tyto záznamy o údajích podle odstavce 5, včetně zprávy ověřovatele, do konce čtvrtého roku následujícího po roce, v němž bylo nebo mělo být prohlášení CBAM podáno.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty týkající se:

Je-li to objektivně odůvodněné, prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci stanoví, že standardní hodnoty lze upravit s ohledem na jednotlivé oblasti, regiony nebo země tak, aby zohledňovaly specifické objektivní faktory ovlivňující emise, jako jsou převládající zdroje energie nebo průmyslové procesy. Tyto prováděcí akty vycházejí ze stávajících právních předpisů týkajících se monitorování a ověřování emisí a údajů o činnostech u zařízení, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES, zejména z prováděcích nařízení Komise (EU) 2018/2066 (24), (EU) 2018/2067 a (EU) 2019/331 (25). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2 tohoto nařízení.

1.   Schválený deklarant pro CBAM zajistí, aby celkové obsažené emise uvedené v prohlášení CBAM podaném v souladu s článkem 6 ověřil ověřovatel akreditovaný podle článku 18 na základě zásad ověřování stanovených v příloze VI.

2.   Pokud jde o emise obsažené ve zboží vyrobeném v registrovaných zařízeních ve třetí zemi podle článku 10, může se schválený deklarant pro CBAM rozhodnout, že ke splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku použije ověřené informace, které mu byly zpřístupněny v souladu s čl. 10 odst. 7.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty týkající se uplatňování zásad ověřování stanovených v příloze VI, pokud jde o:

Přijímá-li Komise prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci, usiluje o rovnocennost a soudržnost s postupy stanovenými v prováděcím nařízení (EU) 2018/2067. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2 tohoto nařízení.

1.   Schválený deklarant pro CBAM se může v prohlášení CBAM domáhat snížení počtu certifikátů CBAM, které mají být vyřazeny, aby byla zohledněna cena uhlíku, která byla za deklarované obsažené emise zaplacena v zemi původu. Snížení lze uplatnit pouze v případě, že cena uhlíku byla skutečně zaplacena v zemi původu. V takovém případě se zohlední jakákoli sleva nebo jiná forma náhrady dostupná v dané zemi, která by vedla ke snížení ceny uhlíku.

2.   Schválený deklarant pro CBAM vede záznamy o dokumentaci potřebné k prokázání toho, že se na deklarované obsažené emise vztahovala cena uhlíku v zemi původu zboží, která byla skutečně zaplacena, jak je uvedeno v odstavci 1. Schválený deklarant pro CBAM uchovává především doklady o jakékoli slevě nebo jiné formě dostupné náhrady, zejména odkazy na příslušné právní předpisy dané země. Informace obsažené v této dokumentaci ověří osoba nezávislá na schváleném deklarantovi pro CBAM a na orgánech země původu. V dokumentaci musí být uvedeno jméno a kontaktní údaje této nezávislé osoby. Schválený deklarant pro CBAM rovněž uchovává doklady o skutečném zaplacení ceny uhlíku.

3.   Schválený deklarant pro CBAM uchovává záznamy podle odstavce 2 do konce čtvrtého roku následujícího po roce, v němž bylo nebo mělo být prohlášení CBAM podáno.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, pokud jde o převod průměrné roční ceny uhlíku skutečně zaplacené v souladu s odstavcem 1 na odpovídající snížení počtu certifikátů CBAM, které mají být vyřazeny, včetně převodu ceny uhlíku skutečně zaplacené v cizí měně na eura na základě ročního průměrného směnného kurzu, požadovaných dokladů o skutečném zaplacení ceny uhlíku, příkladů jakékoli příslušné slevy či jiné formy náhrady uvedené v odstavci 1 tohoto článku, kvalifikace nezávislé osoby podle odstavce 2 tohoto článku a podmínek pro zajištění její nezávislosti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

1.   Na žádost provozovatele zařízení, které se nachází ve třetí zemi, zaznamená Komise informace o tomto provozovateli a jeho zařízení v rejstříku CBAM uvedeném v článku 14.

2.   Žádost o registraci podle odstavce 1 obsahuje následující informace, které je při registraci třeba zadat do rejstříku CBAM:

3.   Komise oznámí provozovateli, že byl zaregistrován v rejstříku CBAM. Registrace zůstane v platnosti po dobu pěti let ode dne, kdy byla oznámena provozovateli zařízení.

4.   Provozovatel Komisi neprodleně oznámí veškeré změny informací uvedených v odstavci 2, které nastanou po registraci, a Komise provede aktualizaci příslušných informací v rejstříku CBAM.

5.   Provozovatel:

6.   Záznamy podle odst. 5 písm. c) tohoto článku jsou dostatečně podrobné, aby bylo možné ověřit obsažené emise v souladu s článkem 8 a přílohou VI a aby bylo možné přezkoumat v souladu s článkem 19 prohlášení CBAM vypracované schváleným deklarantem pro CBAM, jemuž byly relevantní informace zpřístupněny v souladu s odstavcem 7 tohoto článku.

7.   Provozovatel může schválenému deklarantovi pro CBAM zpřístupnit informace o ověření obsažených emisí podle odstavce 5 tohoto článku. Schválený deklarant pro CBAM je oprávněn tyto zpřístupněné informace využít ke splnění povinnosti podle článku 8.

8.   Provozovatel může kdykoli požádat o zrušení registrace v rejstříku CBAM. Komise na základě této žádosti a po oznámení příslušným orgánům zruší registraci provozovatele a vymaže informace o tomto provozovateli a o jeho zařízení z rejstříku CBAM, pokud tyto informace nejsou nezbytné pro přezkum podaných prohlášení CBAM. Komise může poté, co umožnila slyšení dotčeného hospodářského subjektu, a po konzultaci s příslušnými orgány rovněž zrušit registraci informací, pokud Komise zjistí, že informace o tomto subjektu již nejsou přesné. Komise o zrušení registrací informuje příslušné orgány.

1.   Každý členský stát určí příslušný orgán, který bude plnit úkoly a povinnosti podle tohoto nařízení, a uvědomí o tom Komisi.

Komise zpřístupní členským státům seznam všech příslušných orgánů a zveřejní tyto informace v Úředním věstníku Evropské unie a zpřístupní tyto informace v rejstříku CBAM.

2.   Příslušné orgány si vyměňují veškeré informace, které jsou nezbytné nebo relevantní pro výkon jejich úkolů a povinností podle tohoto nařízení.

1.   Na veškeré informace, které jsou důvěrné povahy nebo jsou poskytovány jako důvěrné a které příslušný orgán nebo Komise získaly při plnění svých povinností, se vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství. Tyto informace smí příslušný orgán nebo Komise zveřejnit pouze s výslovným předchozím souhlasem osoby nebo orgánu, které je poskytly, nebo v případech stanovených právem Unie nebo vnitrostátním právem.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány a Komise tyto informace sdílet mezi sebou, s celními orgány, orgány odpovědnými za správní nebo trestní sankce a Úřadem evropského veřejného žalobce s cílem zajistit, aby osoby plnily své povinnosti podle tohoto nařízení a aby byly uplatňovány celní předpisy. Na takto sdílené informace se vztahuje profesní tajemství a nesmějí být sděleny žádné jiné osobě nebo orgánu, s výjimkou případů stanovených právem Unie nebo vnitrostátním právem.

1.   Komise zřídí rejstřík CBAM schválených deklarantů pro CBAM v podobě standardizované elektronické databáze obsahující údaje týkající se certifikátů CBAM těchto schválených deklarantů pro CBAM. Komise informace v rejstříku CBAM automaticky a v reálném čase zpřístupní celním orgánům a příslušným orgánům.

2.   Rejstřík CBAM podle odstavce 1 obsahuje účty s informacemi o každém schváleném deklarantovi pro CBAM, zejména pak:

3.   Rejstřík CBAM obsahuje v samostatné části rejstříku informace o provozovatelích a zařízeních ve třetích zemích zaregistrovaných v souladu s čl. 10 odst. 2.

4.   Informace v rejstříku CBAM uvedené v odstavcích 2 a 3 jsou důvěrné, s výjimkou jmen či názvů, adres a kontaktních údajů provozovatelů a umístění zařízení ve třetích zemích. Provozovatel se může rozhodnout, že jeho jméno či název, adresa a kontaktní údaje nebudou zpřístupněny veřejnosti. Veřejné informace v rejstříku CBAM Komise zpřístupní v interoperabilním formátu.

5.   Pro každé zboží uvedené v příloze I Komise každoročně zveřejní úhrnné emise obsažené v dováženém zboží.

6.   Komise přijme prováděcí akty týkající se infrastruktury a konkrétních procesů a postupů rejstříku CBAM, včetně analýzy rizik uvedené v článku 15, elektronických databází obsahujících informace uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, údajů z účtů v rejstříku CBAM uvedených v článku 16, předávání informací o prodeji, zpětném odkupu a zrušení platnosti certifikátů CBAM do rejstříku CBAM podle článku 20 a křížovém ověřování informací podle čl. 25 odst. 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

1.   Komise provádí kontroly na základě rizik u údajů a transakcí zaznamenaných v rejstříku CBAM uvedeném v článku 14, aby se zajistilo, že při koupi certifikátů CBAM, jejich vlastnictví, vyřazení, zpětném odkupu a zrušení jejich platnosti nedochází k žádným nesrovnalostem.

2.   Pokud Komise v důsledku kontrol provedených podle odstavce 1 zjistí nesrovnalosti, oznámí to dotčeným příslušným orgánům za účelem provedení dalšího šetření, aby byly zjištěné nesrovnalosti napraveny.

1.   Komise přidělí každému schválenému deklarantovi pro CBAM jedinečné číslo účtu CBAM.

2.   Každý schválený deklarant pro CBAM má přístup ke svému účtu v rejstříku CBAM.

3.   Komise účet zřídí, jakmile je uděleno povolení podle čl. 17 odst. 1, a schváleného deklaranta pro CBAM o tom uvědomí.

4.   Pokud schválený deklarant pro CBAM ukončí svou hospodářskou činnost nebo je zrušena platnost jeho povolení, Komise účet tohoto schváleného deklaranta pro CBAM zruší, jestliže schválený deklarant pro CBAM splnil všechny své povinnosti podle tohoto nařízení.

1.   Je-li žádost o povolení podána v souladu s článkem 5, příslušný orgán členského státu, v němž je žadatel usazen, udělí status schváleného deklaranta pro CBAM, pokud jsou splněna kritéria stanovená v odstavci 2 tohoto článku. Status schváleného deklaranta pro CBAM se uznává ve všech členských státech.

Před udělením statusu schváleného deklaranta pro CBAM vede příslušný orgán ohledně žádosti o povolení konzultační postup prostřednictvím rejstříku CBAM. Konzultační postup zahrnuje příslušné orgány ostatních členských států a Komisi a nepřesáhne 15 pracovních dnů.

2.   Kritéria pro udělení statusu schváleného deklaranta pro CBAM jsou následující:

3.   Pokud příslušný orgán zjistí, že kritéria stanovená v odstavci 2 tohoto článku nejsou splněna, nebo pokud žadatel neposkytl informace uvedené v čl. 5 odst. 5, udělení statusu schváleného deklaranta pro CBAM se zamítne. V tomto rozhodnutí o zamítnutí statusu schváleného deklaranta pro CBAM se uvedou důvody zamítnutí a informace o možnosti odvolání.

4.   Rozhodnutí příslušného orgánu, kterým se uděluje status schváleného deklaranta pro CBAM, se zaznamená v rejstříku CBAM a obsahuje tyto informace:

5.   Za účelem splnění kritérií stanovených v odst. 2 písm. b) tohoto článku požádá příslušný orgán o poskytnutí jistoty, pokud mezi okamžikem usazení žadatele a rokem, kdy byla podána žádost podle čl. 5 odst. 1, neuplynula dvě celá účetní období.

Příslušný orgán stanoví výši této jistoty na základě výpočtu tak, aby odpovídala výši úhrnné hodnoty počtu certifikátů CBAM, které by schválený deklarant pro CBAM musel vyřadit v souladu s článkem 22, pokud jde o dovozy zboží uvedené v souladu s čl. 5 odst. 5 písm. g). Poskytnutá jistota má formu bankovní záruky finanční instituce působící v Unii, splatné na první výzvu, nebo jinou formu, která poskytuje rovnocennou záruku.

6.   Pokud příslušný orgán zjistí, že poskytnutá jistota nezajišťuje finanční a provozní způsobilost schváleného deklaranta pro CBAM plnit povinnosti podle tohoto nařízení nebo ji již dostatečně nezajišťuje, požádá schváleného deklaranta pro CBAM, aby podle své volby buď poskytl dodatečnou jistotu, nebo nahradil původní jistotu jistotou novou v souladu s odstavcem 5.

7.   Příslušný orgán uvolní jistotu ihned po 31. květnu druhého roku, v němž schválený deklarant pro CBAM v souladu s článkem 22 vyřadil certifikáty CBAM.

8.   Příslušný orgán zruší status schváleného deklaranta pro CBAM, pokud:

Před zrušením statusu schváleného deklaranta pro CBAM příslušný orgán schválenému deklarantovi pro CBAM umožní, aby se mohl vyjádřit, a vede konzultační postup ohledně možného zrušení tohoto statusu. Konzultační postup zahrnuje příslušné orgány ostatních členských států a Komisi a nepřesáhne 15 pracovních dnů.

Každé rozhodnutí o zrušení statusu musí obsahovat důvody rozhodnutí a informace o právu na odvolání.

9.   Příslušný orgán zaznamená v rejstříku CBAM informace o:

10.   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů podmínky pro:

Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

1.   Každá osoba akreditovaná v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2018/2067 pro příslušnou skupinu činností se považuje za akreditovaného ověřovatele pro účely tohoto nařízení. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty za účelem určení příslušných skupin činností tím, že zajistí sladění kvalifikací akreditovaného ověřovatele, které jsou nezbytné k provádění ověření pro účely tohoto nařízení, s příslušnou skupinou činností uvedenou v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2018/2067 a v osvědčení o akreditaci. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2 tohoto nařízení.

2.   Vnitrostátní akreditační orgán může na žádost akreditovat osobu jako ověřovatele pro účely tohoto nařízení, pokud se na základě dokumentace předložené spolu s žádostí domnívá, že je tato osoba způsobilá uplatňovat zásady ověřování uvedené v příloze VI při plnění úkolů souvisejících s ověřením obsažených emisí podle článků 8 a 10.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28 za účelem doplnění tohoto nařízení upřesněním podmínek pro udělení akreditace podle odstavce 2 tohoto článku, pro kontrolu a dohled nad akreditovanými ověřovateli, pro odnětí akreditace a pro vzájemné uznávání a vzájemné hodnocení akreditačních orgánů.

1.   Při přezkumu prohlášení CBAM plní Komise úlohu dohledu.

2.   Komise může prohlášení CBAM přezkoumat, a to v souladu se strategií přezkumu, včetně rizikových faktorů, ve lhůtě, která končí uplynutím čtyř let následujících po roce, v němž měla být prohlášení CBAM podána.

Přezkum může spočívat v ověření informací uvedených v prohlášení CBAM a v ověřovacích zprávách na základě informací sdělených celními orgány v souladu s článkem 25 a jakýchkoli dalších relevantních důkazů a na základě jakéhokoli auditu, který je považován za nezbytný, a to i v prostorách schváleného deklaranta pro CBAM.

Komise informuje o zahájení přezkumu a jeho výsledcích příslušný orgán členského státu, v němž je deklarant pro CBAM usazen, prostřednictvím rejstříku CBAM.

Ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce může rovněž prohlášení CBAM přezkoumat příslušný orgán členského státu, v němž je schválený deklarant pro CBAM usazen. Příslušný orgán informuje o zahájení přezkumu a jeho výsledcích Komisi prostřednictvím rejstříku CBAM.

3.   Komise pravidelně stanoví konkrétní rizikové faktory a body, jimž je třeba věnovat pozornost, a to na základě analýzy rizik v souvislosti s prováděním CBAM na úrovni Unie, přičemž zohlední informace obsažené v rejstříku CBAM, údaje sdělené celními orgány a další relevantní zdroje informací, včetně kontrol a ověřování prováděných podle čl. 15 odst. 2 a článku 25.

Komise rovněž usnadní výměnu informací s příslušnými orgány o podvodných činnostech a sankcích uložených v souladu s článkem 26.

4.   Pokud schválený deklarant pro CBAM prohlášení CBAM podle článku 6 nepodá nebo pokud se Komise na základě svého přezkumu podle odstavce 2 tohoto článku domnívá, že deklarovaný počet certifikátů CBAM není správný, Komise posoudí závazky podle tohoto nařízení uvedeného schváleného deklaranta pro CBAM na základě informací, které má k dispozici. Komise stanoví předběžný výpočet celkového počtu certifikátů CBAM, které měly být vyřazeny, a to nejpozději do 31. prosince roku následujícího po roce, kdy mělo být prohlášení CBAM podáno, nebo nejpozději do 31. prosince čtvrtého roku následujícího po roce, v němž bylo podáno nesprávné prohlášení CBAM. Komise poskytne příslušným orgánům tento předběžný výpočet pro orientační účely, aniž je dotčen konečný výpočet stanovený příslušným orgánem členského státu, v němž je schválený deklarant pro CBAM usazen.

5.   Pokud příslušný orgán dojde k závěru, že deklarovaný počet certifikátů CBAM, které mají být vyřazeny, není správný nebo že prohlášení CBAM nebylo podáno v souladu s odstavcem 6, stanoví počet certifikátů CBAM, které měl schválený deklarant pro CBAM vyřadit, a zohlední přitom informace předložené Komisí.

Příslušný orgán oznámí schválenému deklarantovi pro CBAM své rozhodnutí ohledně počtu stanovených certifikátů CBAM a požádá ho, aby do jednoho měsíce vyřadil dodatečné certifikáty CBAM.

Rozhodnutí příslušného orgánu musí obsahovat důvody tohoto rozhodnutí a informace o právu na odvolání. Rozhodnutí se rovněž oznamuje prostřednictvím rejstříku CBAM.

Pokud se příslušný orgán po obdržení předběžného výpočtu od Komise v souladu s odstavci 2 a 4 tohoto článku rozhodne, že žádné opatření nepřijme, informuje o tom Komisi prostřednictvím rejstříku CBAM.

6.   Pokud příslušný orgán dospěje k závěru, že byl vyřazen větší počet certifikátů CBAM, než měl být vyřazen, neprodleně o tom informuje Komisi. Certifikáty CBAM, jež byly vyřazeny navíc, se zpětně odkoupí v souladu s článkem 23.

1.   Členský stát prodává certifikáty CBAM na společné centrální platformě schváleným deklarantům pro CBAM usazeným v tomto členském státě.

2.   Komise zřídí a spravuje společnou centrální platformu na základě společného zadávacího řízení mezi Komisí a členskými státy.

Komise a příslušné orgány mají přístup k informacím na společné ústřední platformě.

3.   Informace o prodeji, zpětném odkupu a zrušení platnosti certifikátů CBAM v rámci společné centrální platformy se na konci každého pracovního dne převedou do rejstříku CBAM.

4.   Certifikáty CBAM se prodávají schváleným deklarantům pro CBAM za cenu vypočtenou v souladu s článkem 21.

5.   Komise zajistí, aby bylo každému certifikátu CBAM při jeho vytvoření přiděleno jedinečné identifikační číslo. Komise jedinečné identifikační číslo, cenu a datum prodeje certifikátu CBAM zaznamená v rejstříku CBAM na účtu schváleného deklaranta pro CBAM, který tento certifikát kupuje.

6.   Komise přijme v souladu s článkem 28 akty v přenesené pravomoci, kterými doplní toto nařízení tím, že dále vymezí harmonogram, správu a další aspekty související s řízením prodeje a zpětného odkupu certifikátů CBAM, přičemž usiluje o soulad s postupy nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 (26).

1.   Komise vypočítá cenu certifikátů CBAM jako průměr uzavíracích cen povolenek EU ETS na dražební platformě v souladu s postupy stanovenými v nařízení (EU) č. 1031/2010 za každý kalendářní týden.

Ve vztahu k těm kalendářním týdnům, v nichž se na dražební platformě neplánují žádné dražby, se cenou certifikátů CBAM rozumí průměr uzavíracích cen povolenek EU ETS za poslední týden, v němž se dražby na dražební platformě konaly.

2.   Komise zveřejní průměrnou cenu uvedenou v odst. 1 druhém pododstavci na svých internetových stránkách nebo jiným vhodným způsobem první pracovní den následujícího kalendářního týdne. Tato cena se použije od prvního pracovního dne následujícího po dni zveřejnění do prvního pracovního dne následujícího kalendářního týdne.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, pokud jde o uplatňování metodiky výpočtu průměrné ceny certifikátů CBAM podle odstavce 1 tohoto článku a praktická opatření pro zveřejnění této ceny. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

1.   Do 31. května každého roku vyřadí schválený deklarant pro CBAM prostřednictvím rejstříku CBAM za kalendářní rok předcházející roku daného vyřazení takový počet certifikátů CBAM, který odpovídá obsaženým emisím deklarovaným v souladu s čl. 6 odst. 2 písm. c) a ověřeným v souladu s článkem 8, přičemž poprvé tak učiní v roce 2027 za rok 2026. Vyřazené certifikáty CBAM Komise odstraní z rejstříku CBAM. Schválený deklarant pro CBAM zajistí, aby byl na jeho účtu v rejstříku CBAM k dispozici požadovaný počet certifikátů CBAM.

2.   Schválený deklarant pro CBAM zajistí, aby počet certifikátů CBAM na jeho účtu v rejstříku CBAM na konci každého čtvrtletí odpovídal nejméně 80 % emisí obsažených ve veškerém zboží dovezeném deklarantem od počátku kalendářního roku, které se stanoví na základě standardních hodnot v souladu s metodami stanovenými v příloze IV.

3.   Pokud Komise zjistí, že počet certifikátů CBAM na účtu schváleného deklaranta pro CBAM neodpovídá povinnostem stanoveným v odstavci 2, oznámí to prostřednictvím rejstříku CBAM příslušnému orgánu členského státu, ve kterém je tento schválený deklarant pro CBAM usazen.

Příslušný orgán oznámí schválenému deklarantovi pro CBAM, že je třeba, aby do jednoho měsíce od tohoto oznámení zajistil na svém účtu dostatečný počet certifikátů CBAM.

Příslušný orgán zaznamená oznámení schválenému deklarantovi pro CBAM i odpověď od něj v rejstříku CBAM.

1.   Pokud o to schválený deklarant pro CBAM požádá, členský stát, ve kterém je tento schválený deklarant pro CBAM usazen, zpětně odkoupí přebytečné certifikáty CBAM, které zůstanou na účtu deklaranta v rejstříku CBAM po vyřazení certifikátů v souladu s článkem 22.

Komise zpětně odkoupí přebytečné certifikáty prostřednictvím společné centrální platformy uvedené v článku 20 jménem členského státu, v němž je schválený deklarant pro CBAM usazen. Schválený deklarant pro CBAM předloží žádost o zpětný odkup do 30. června každého roku, během nějž byly certifikáty CBAM vyřazeny.

2.   Počet certifikátů, na nějž se vztahuje zpětný odkup podle odstavce 1, je omezen na jednu třetinu celkového počtu certifikátů CBAM zakoupených schváleným deklarantem pro CBAM během předchozího kalendářního roku.

3.   Každý certifikát CBAM je zpětně odkoupen za cenu, kterou schválený deklarant pro CBAM za tento certifikát zaplatil v okamžiku jeho koupě.

1.   Celní orgány nepovolí dovoz zboží jinou osobou než schváleným deklarantem pro CBAM.

2.   Celní orgány předávají Komisi pravidelně a automaticky, zejména prostřednictvím mechanismu dohledu zavedeného podle čl. 56 odst. 5 nařízení (EU) č. 952/2013, specifické informace o zboží navrženém v celním prohlášení k dovozu. Tyto informace zahrnují číslo EORI a číslo účtu CBAM schváleného deklaranta pro CBAM, osmimístný kód KN zboží, jeho množství a země původu, datum celního prohlášení a celní režim.

3.   Komise sdělí informace uvedené v odstavci 2 tohoto článku příslušnému orgánu členského státu, v němž je schválený deklarant pro CBAM usazen, a u každého deklaranta pro CBAM tyto informace křížově ověří srovnáním s údaji v rejstříku CBAM podle článku 14.

4.   Celní orgány mohou v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013 sdělit Komisi a příslušnému orgánu členského státu, který udělil status schváleného deklaranta pro CBAM, důvěrné informace, které celní orgány získaly při plnění svých povinností nebo které jim byly poskytnuty jako důvěrné.

5.   Na toto nařízení se použije obdobně nařízení (ES) č. 515/97.

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, které vymezí rozsah informací a periodicitu, časový rozvrh a způsoby jejich předávání podle odstavce 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

1.   Schválený deklarant pro CBAM, který do 31. května každého roku nevyřadí takový počet certifikátů CBAM, který odpovídá emisím obsaženým ve zboží dovezeném během předchozího kalendářního roku, je povinen zaplatit pokutu. Tato pokuta je totožná s pokutou za překročení emisí stanovenou v čl. 16 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, zvýšenou podle čl. 16 odst. 4 uvedené směrnice, a to podle roku dovozu zboží. Tato pokuta se použije na každý certifikát CBAM, který schválený deklarant pro CBAM nevyřadil.

2.   Pokud jiná osoba než schválený deklarant pro CBAM uvede zboží na celní území Unie, aniž by splnila povinnosti podle tohoto nařízení, je povinna zaplatit pokutu. Tato pokuta musí být účinná, přiměřená a odrazující a činí – v závislosti zejména na době trvání, závažnosti, rozsahu, úmyslné povaze a opakování tohoto porušení povinnosti a na úrovni spolupráce dané osoby s příslušným orgánem trojnásobek až pětinásobek pokuty uvedené v odstavci 1, a to podle roku uvedení zboží na celní území Unie, za každý certifikát CBAM, který daná osoba nevyřadila.

3.   Zaplacení pokuty nezbavuje schváleného deklaranta pro CBAM povinnosti vyřadit zbývající počet certifikátů CBAM, který měl v příslušném roce vyřadit.

4.   Pokud příslušný orgán mimo jiné na základě předběžných výpočtů provedených Komisí v souladu s článkem 19 zjistí, že schválený deklarant pro CBAM nesplnil povinnost vyřadit certifikáty CBAM, jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku, nebo že určitá osoba uvedla zboží na celní území Unie, aniž by splnila povinnosti podle tohoto nařízení, jak je uvedeno v odstavci 2 tohoto článku, uloží příslušný orgán pokutu podle odstavce 1 nebo 2 tohoto článku. Za tímto účelem příslušný orgán informuje schváleného deklaranta pro CBAM nebo v případě použití odstavce 2 tohoto článku dotyčnou osobu:

5.   Není-li pokuta do data splatnosti uvedeného v odst. 4 písm. d) zaplacena, zajistí příslušný orgán zaplacení této pokuty všemi prostředky, které má podle vnitrostátního práva dotyčného členského státu k dispozici.

6.   Členské státy sdělí Komisi rozhodnutí o pokutách podle odstavců 1 a 2 a zaznamenají konečnou platbu uvedenou v odstavci 5 do rejstříku CBAM.

1.   Komise přijme na základě relevantních a objektivních údajů v souladu s tímto článkem opatření, která řeší praktiky, pomocí nichž je toto nařízení obcházeno.

2.   Praktikami obcházení se rozumí změna struktury obchodu se zbožím způsobená praktikami, postupy nebo pracemi, pro něž neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod kromě úplného nebo částečného vyhýbání se některé z povinností stanovených v tomto nařízení. Tyto praktiky, postupy nebo práce mohou mimo jiné spočívat v:

3.   Komise provádí soustavné monitorování situace na úrovni Unie s cílem odhalit praktiky obcházení, a to i prostřednictvím dozoru nad trhem nebo na základě jakéhokoli relevantního zdroje informací, jako je předkládání a podávání zpráv organizacemi občanské společnosti.

4.   Členský stát nebo kterákoli strana, která je dotčena některou ze situací uvedených v odstavci 2, nebo z nich má prospěch, mohou učinit oznámení Komisi, že čelí praktikám obcházení. Oznámení Komisi mohou učinit rovněž jiné zúčastněné strany než strany přímo dotčené nebo přímo mající prospěch, jako jsou organizace na ochranu životního prostředí a nevládní organizace, které naleznou konkrétní důkazy o praktikách obcházení.

5.   Oznámení podle odstavce 4 obsahuje důvody, na nichž se zakládá, a příslušné údaje a statistiky na podporu tvrzení o obcházení tohoto nařízení. Komise zahájí šetření tvrzení o obcházení na základě oznámení členského státu nebo dotčené strany, strany mající prospěch nebo jiné zúčastněné strany, pokud oznámení splňuje požadavky podle tohoto odstavce nebo pokud Komise sama rozhodne, že je takové šetření nezbytné. Při provádění šetření mohou být Komisi nápomocny příslušné orgány a celní orgány. Komise ukončí šetření do devíti měsíců ode dne oznámení. Je-li zahájeno šetření, Komise o tom uvědomí všechny příslušné orgány.

6.   Pokud má Komise s přihlédnutím k příslušným údajům, zprávám a statistikám, včetně těch dodaných celními orgány, dostatečné důvody se domnívat, že v jednom či více členských státech dochází k situacím uvedeným v odst. 2 písm. a) tohoto článku ustáleným způsobem, je jí svěřena pravomoc v souladu s článkem 28 přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny seznamu zboží v příloze I doplněním příslušných mírně upravených produktů uvedených v odst. 2 písm. a) tohoto článku v zájmu zamezení takovému obcházení.

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 10 a 11, čl. 18 odst. 3, čl. 20 odst. 6 a čl. 27 odst. 6 je Komisi svěřena na dobu pěti let od 17. května 2023. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 10 a 11, čl. 18 odst. 3, čl. 20 odst. 6 a čl. 27 odst. 6 kdykoli zrušit.

4.   Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

5.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

6.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

7.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 10 a 11, čl. 18 odst. 3, čl. 20 odst. 6 nebo čl. 27 odst. 6 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

1.   Komisi je nápomocen výbor pro CBAM. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

1.   Komise v rámci konzultací s příslušnými zúčastněnými stranami shromáždí informace potřebné k rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení podle odst. 2 písm. a) a za účelem vypracování metod výpočtu obsažených emisí na základě metod pro stanovení environmentální stopy.

2.   Před koncem přechodného období uvedeného v článku 32 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

Tato zpráva obsahuje posouzení:

3.   Nejméně jeden rok před koncem přechodného období předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž určí výrobky nacházející se dále v hodnotovém řetězci zboží uvedeného v příloze I, u nichž se doporučuje zvážit zahrnutí do oblasti působnosti tohoto nařízení. Za tímto účelem Komise včas vypracuje metodiku, která by měla být založena na významu z hlediska kumulovaných emisí skleníkových plynů a rizika úniku uhlíku.

4.   Ke zprávám uvedeným v odstavcích 2 a 3 se do konce přechodného období případně připojí legislativní návrh, včetně podrobného posouzení dopadů, zejména za účelem rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na základě závěrů vyvozených v těchto zprávách.

5.   Každé dva roky od konce přechodného období Komise v rámci své výroční zprávy Evropskému parlamentu a Radě podle čl. 10 odst. 5 směrnice 2003/87/ES posoudí účinnost CBAM při řešení rizika úniku uhlíku u zboží vyrobeného v Unii na vývoz do třetích zemí, které neuplatňují systém EU ETS nebo podobný mechanismus pro stanovení ceny uhlíku. Zpráva zejména posoudí vývoj vývozu Unie v odvětvích, na něž se vztahuje CBAM, a vývoj, pokud jde o obchodní toky a emise obsažené v tomto zboží na světovém trhu. Pokud zpráva dospěje k závěru, že u zboží vyrobeného v Unii na vývoz do třetích zemí, které neuplatňují systém EU ETS nebo podobný mechanismus pro stanovení ceny uhlíku, existuje riziko úniku uhlíku, Komise případně předloží legislativní návrh na řešení tohoto rizika způsobem, který je v souladu s pravidly Světové obchodní organizace a zohledňuje dekarbonizaci zařízení v Unii.

6.   Komise monitoruje fungování CBAM s cílem vyhodnotit dopady a případné úpravy jeho uplatňování.

Před 1. lednem 2028 a poté každé dva roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení a fungování CBAM. Tato zpráva obsahuje alespoň:

7.   Dojde-li k nepředvídatelné, výjimečné a nevyvolané události, kterou jedna nebo více třetích zemí podléhajících CBAM nemůže nikterak ovlivnit a která má ničivý dopad na hospodářskou a průmyslovou infrastrukturu dotčené země nebo zemí, Komise posoudí situaci a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ke které případně připojí legislativní návrh na změnu tohoto nařízení stanovením nezbytných prozatímních opatření k řešení těchto výjimečných okolností.

8.   Od konce přechodného období uvedeného v článku 32 tohoto nařízení Komise v rámci podávání výročních zpráv podle článku 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (27) vyhodnotí, jak financování podle uvedeného nařízení přispělo k dekarbonizaci výrobního průmyslu v nejméně rozvinutých zemích, a podá o tom zprávu.

1.   Počet certifikátů CBAM, které je třeba vyřadit v souladu s článkem 22 tohoto nařízení, se upraví tak, aby odrážel rozsah, v jakém jsou zařízením, která v Unii vyrábějí zboží uvedené v příloze I tohoto nařízení, přidělovány bezplatné povolenky EU ETS v souladu s článkem 10a směrnice 2003/87/ES.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla pro výpočet úpravy podle odstavce 1 tohoto článku. Tato podrobná pravidla se vypracují s odkazem na zásady uplatňované v systému EU ETS pro přidělování bezplatných povolenek zařízením vyrábějícím v rámci Unie zboží uvedené v příloze I, přičemž se zohlední různé referenční hodnoty používané v systému EU ETS pro přidělování bezplatných povolenek s cílem sloučit tyto referenční hodnoty do odpovídajících hodnot pro dotčené zboží a zohlednit příslušné vstupní materiály (prekurzory). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

1.   Celní orgány informují dovozce nebo v situacích, na něž se vztahuje článek 32, nepřímého celního zástupce o oznamovací povinnosti uvedené v článku 35 nejpozději v okamžiku propuštění zboží do volného oběhu.

2.   Celní orgány předají pravidelně a automaticky, zejména prostřednictvím mechanismu dohledu zavedeného na základě čl. 56 odst. 5 nařízení (EU) č. 952/2013 nebo elektronickými prostředky předávání údajů, Komisi informace o dováženém zboží, včetně zušlechtěných výrobků, které jsou výsledkem pasivního zušlechťovacího styku. Tyto informace zahrnují číslo EORI celního deklaranta a dovozce, osmimístný kód KN, množství, zemi původu, datum celního prohlášení a celní režim.

3.   Komise sdělí informace uvedené v odstavci 2 příslušným orgánům členských států, kde je usazen celní deklarant a v příslušných případech dovozce.

1.   V případě dovozu zušlechtěných výrobků, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku podle článku 256 nařízení (EU) č. 952/2013, se oznamovací povinnost podle článku 35 tohoto nařízení vztahuje i na informace o zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku a jehož výsledkem byly dovezené zušlechtěné výrobky, a to i pokud dané zušlechtěné výrobky nejsou uvedeny v příloze I tohoto nařízení. Tento odstavec se použije rovněž v případě, že zušlechtěné výrobky, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku, jsou vráceným zbožím podle článku 205 nařízení (EU) č. 952/2013.

2.   Oznamovací povinnost podle článku 35 tohoto nařízení se nevztahuje na dovoz:

1.   Nejpozději jeden měsíc po skončení každého čtvrtletí podá každý dovozce nebo v situacích, na něž se vztahuje článek 32, nepřímý celní zástupce, který v průběhu daného čtvrtletí kalendářního roku dovezl zboží, Komisi za dané čtvrtletí zprávu (dále jen „zpráva CBAM“) obsahující informace o zboží dovezeném během tohoto čtvrtletí.

2.   Zpráva CBAM obsahuje tyto informace:

3.   Komise pravidelně předává příslušným orgánům seznam dovozců nebo nepřímých celních zástupců, usazených v členském státě, u nichž má důvody se domnívat, že nesplnili povinnost předložit zprávu CBAM v souladu s odstavcem 1, a to včetně odpovídajících odůvodnění.

4.   Pokud se Komise domnívá, že zpráva CBAM je neúplná nebo nesprávná, sdělí příslušnému orgánu členského státu, v němž je usazen dovozce nebo v situacích, na něž se vztahuje článek 32, nepřímý celní zástupce dodatečné informace, které považuje za nezbytné k doplnění nebo opravě této zprávy. Tyto informace se poskytují pro orientační účely, aniž je dotčeno konečné hodnocení tohoto příslušného orgánu. Daný příslušný orgán zahájí postup opravy a oznámí dovozci nebo v situacích, na něž se vztahuje článek 32, nepřímému celnímu zástupci dodatečné informace nezbytné k opravě této zprávy. Příslušný dovozce nebo nepřímý celní zástupce předloží opravenou zprávu dotčenému příslušnému orgánu a Komisi.

5.   Pokud příslušný orgán členského státu uvedeného v odstavci 4 tohoto článku zahájí postup opravy, a to i s ohledem na informace obdržené v souladu s odstavcem 4 tohoto článku, a rozhodne, že dovozce nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímý celní zástupce nepřijali kroky nezbytné k opravě zprávy CBAM, nebo pokud dotčený příslušný orgán rozhodne, a to i s ohledem na informace obdržené v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, že dovozce nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímý celní zástupce nesplnili povinnost předložit zprávu CBAM v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, uloží tento příslušný orgán dovozci nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímému celnímu zástupci účinnou, přiměřenou a odrazující pokutu. Za tímto účelem příslušný orgán informuje dovozce nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímého celního zástupce a Komisi o:

6.   Pokud se příslušný orgán po obdržení informací od Komise podle tohoto článku rozhodne nepřijmout žádné opatření, informuje o tom Komisi.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty týkající se

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2 tohoto nařízení. Použijí se na zboží dovážené během přechodného období uvedeného v článku 32 tohoto nařízení a vycházejí ze stávajících právních předpisů pro zařízení, která spadají do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES.

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Použije se ode dne 1. října 2023. Avšak: