16.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 130/52


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/956

ze dne 10. května 2023,

kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ve svém sdělení ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ Komise vytyčila novou strategii růstu. Cílem této strategie je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která nejpozději v roce 2050 nebude produkovat žádné čisté emise (emise po odečtení pohlcených emisí) skleníkových plynů (dále jen „emise skleníkových plynů“) a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Cílem Zelené dohody pro Evropu je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace musí současně být spravedlivá a podporující začlenění, aby nikdo nezůstal opomenut. Komise ve svém sdělení ze dne 12. května 2021 nazvaném „Cesta ke zdravé planetě pro všechny – Akční plán EU: vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“ rovněž oznámila, že bude prosazovat příslušné nástroje a pobídky k lepšímu provádění zásady „znečišťovatel platí“ vymezené v čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a k postupnému ukončení činností probíhajících ve smyslu „znečišťování zdarma“ s cílem maximalizovat synergie mezi snižováním emisí uhlíku a cílem nulového znečištění.

(2)

Pařížská dohoda (4) přijatá dne 12. prosince 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) (dále jen „Pařížská dohoda“) vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016. Smluvní strany Pařížské dohody se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. V rámci Klimatického paktu z Glasgow přijatého dne 13. listopadu 2021 bylo na konferenci stran UNFCCC, což bylo setkání stran Pařížské dohody, rovněž uznáno, že omezení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí by významně snížilo rizika a dopady změny klimatu, a byl přijat závazek, že do konce roku 2022 dojde ke zpřísnění cílů na rok 2030, aby se odstranily rozdíly ve vytyčených ambicích.

(3)

Jádrem Zelené dohody pro Evropu je řešení klimatických problémů a dalších problémů souvisejících se životním prostředím a dosažení cílů Pařížské dohody. S ohledem na závažné dopady pandemie COVID-19 na zdraví a hospodářský blahobyt občanů Unie hodnota Zelené dohody pro Evropu jenom vzrostla.

(4)

Unie se zavázala snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů v celém svém hospodářství nejméně o 55 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990, jak je uvedeno ve zprávě o aktualizaci vnitrostátně stanoveného příspěvku Evropské unie a jejích členských států předložené sekretariátu UNFCCC jménem Evropské unie a jejích členských států.

(5)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (5) zakotvilo v právním řádu cíl dosažení klimatické neutrality v celém hospodářství nejpozději do roku 2050. Uvedeným nařízením se rovněž stanoví závazný cíl Unie dosáhnout do roku 2030 alespoň 55% domácího snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcení) ve srovnání s úrovněmi v roce 1990.

(6)

Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2018 o dopadech globálního oteplení o 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a o souvisejících plánech pro snižování celosvětových emisí skleníkových plynů poskytuje pevný vědecký základ pro boj proti změně klimatu a dokládá potřebu posílit opatření v této oblasti. Tato zpráva potvrzuje, že má-li se snížit pravděpodobnost výskytu extrémních povětrnostních jevů, je třeba bezodkladně snížit emise skleníkových plynů, a že nárůst celosvětové teploty v rámci změny klimatu nesmí přesáhnout hranici 1,5 °C. Pokud navíc nedojde k rychlé aktivaci zmírňujících opatření, která by byla v souladu s omezením globálního oteplování na 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, bude nutné přijmout mnohem nákladnější a složitější adaptační opatření, aby se zabránilo dopadům vyšší úrovně globálního oteplování. Příspěvek pracovní skupiny I k šesté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu nazvaný „Změna klimatu 2021: Fyzikální základy“ připomíná, že změna klimatu již ovlivňuje všechny regiony na Zemi, a předpokládá, že v nadcházejících desetiletích se klimatické změny ve všech regionech zvýší. Tato zpráva zdůrazňuje, že pokud nedojde k okamžitému, rychlému a rozsáhlému snížení emisí skleníkových plynů, omezit oteplování na téměř 1,5 °C nebo dokonce ani na 2 °C nebude možné.

(7)

Unie provádí ambiciózní politiku v oblasti klimatu a zavedla regulační rámec pro dosažení svého cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Právní předpisy provádějící tento cíl zahrnují mimo jiné směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (6), kterou se vytváří systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii (dále jen „EU ETS“ nebo „systém EU ETS“) a jednotná cenová politika u emisí skleníkových plynů na úrovni Unie pro energeticky náročná odvětví a pododvětví, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 (7), které zavádí vnitrostátní cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 (8), které členským státům ukládá, aby vyvážily emise skleníkových plynů vznikající při využívání půdy pohlcováním emisí skleníkových plynů z atmosféry.

(8)

Ačkoli Unie podstatně snížila své domácí emise skleníkových plynů, emise těchto plynů obsažené v dovozech do Unie neustále rostou, což podrývá úsilí Unie o snížení její globální stopy emisí skleníkových plynů. Unie má za úkol i nadále hrát vůdčí úlohu při přijímání celosvětových opatření v oblasti ochrany klimatu.

(9)

Pokud významný počet mezinárodních partnerů Unie zastává politický přístup, v jehož důsledku není dosahováno stejné úrovně cílů v oblasti klimatu jako v Unii, existuje riziko úniku uhlíku. K úniku uhlíku dojde, pokud podniky v některých průmyslových odvětvích nebo pododvětvích kvůli nákladům souvisejícím s politickými opatřeními v oblasti klimatu přesunou výrobu do jiných zemí nebo pokud dovozy z těchto zemí nahradí podobné výrobky, jejichž výroba je však spojena s nižšími emisemi skleníkových plynů. Tyto situace by mohly vést k celosvětovému nárůstu celkových emisí, což by ohrozilo snížení emisí skleníkových plynů, kterého je třeba nutně dosáhnout, má-li svět udržet zvýšení průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. S tím, jak Unie zvyšuje své klimatické ambice, by toto riziko úniku uhlíku mohlo ohrozit účinnost politik Unie v oblasti snižování emisí.

(10)

Iniciativa pro zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (dále jen „CBAM“) je součástí legislativního balíku „Fit for 55“. CBAM má sloužit jako základní prvek souboru nástrojů Unie pro splnění cíle dosažení klimatické neutrality Unie nejpozději do roku 2050 v souladu s Pařížskou dohodou, a to tak, že bude řešit rizika úniku uhlíku vyplývající z navýšení cílů Unie v oblasti klimatu. Očekává se, že CBAM přispěje také k podpoře dekarbonizace ve třetích zemích.

(11)

Stávajícími mechanismy, které mají řešit riziko úniku uhlíku v odvětvích nebo pododvětvích, v nichž únik uhlíku hrozí, jsou přechodné přidělování bezplatných povolenek v rámci systému EU ETS a finanční opatření, kterými jsou kompenzovány nepřímé náklady vynaložené na náklady spojené s emisemi skleníkových plynů promítnuté do cen elektřiny. Tyto mechanismy jsou stanoveny v čl. 10a odst. 6 a. článku 10b směrnice 2003/87/ES. Bezplatné přidělování povolenek v rámci systému EU ETS na úrovni nejlepších výsledků bylo pro některá průmyslová odvětví politickým nástrojem k řešení rizika úniku uhlíku. Takové přidělování bezplatných povolenek však oproti plnému obchodování s povolenkami formou dražby oslabuje cenový signál, který systém vysílá, a ovlivňuje tak motivaci k investicím do dalšího snižování emisí skleníkových plynů.

(12)

Cílem CBAM je nahradit tyto stávající mechanismy jiným přístupem k řešení rizika úniku uhlíku, který by zajišťoval, že se na dovozy i na domácí výrobky bude vztahovat stejný systém pro stanovení ceny uhlíku. Aby byl zajištěn plynulý přechod ze stávajícího systému bezplatných povolenek na CBAM, měl by být CBAM zaváděn postupně při současném postupném ukončování přidělování bezplatných povolenek v odvětvích, na něž se CBAM vztahuje. Přechodné používání bezplatně přidělovaných povolenek EU ETS v kombinaci se CBAM by v žádném případě nemělo vést k tomu, že se zbožím Unie bude zacházeno příznivěji než se zbožím dovezeným na celní území Unie.

(13)

Cena uhlíku roste a společnosti potřebují dlouhodobý přehled, předvídatelnost a právní jistotu, aby mohly činit rozhodnutí o dekarbonizaci v průmyslových procesech. V zájmu posílení právního rámce pro boj proti úniku uhlíku by proto měl být stanoven jasný postup pro postupné další rozšiřování působnosti CBAM na produkty, odvětví a pododvětví ohrožené únikem uhlíku.

(14)

I když cílem CBAM je zabránit riziku úniku uhlíku, toto nařízení by rovněž stimulovalo výrobce ze třetích zemí, aby používali technologie, které jsou účinnější z hlediska snižování emisí skleníkových plynů, a produkovali tak méně emisí. Z tohoto důvodu se očekává, že CBAM účinně podpoří snižování emisí skleníkových plynů ve třetích zemích.

(15)

CBAM by měl jakožto nástroj sloužící k zamezení úniku uhlíku a snížení emisí skleníkových plynů zajistit, aby dovážené produkty podléhaly regulačnímu systému, který uplatňuje stejné uhlíkové náklady jako náklady, které by byly hrazeny v rámci systému EU ETS, což by vedlo ke stejné ceně uhlíku pro dovážené a domácí výrobky. CBAM je klimatické opatření, které by mělo snižovat celosvětové emise skleníkových plynů a bránit riziku úniku uhlíku, při zajištění souladu s pravidly Světové obchodní organizace.

(16)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na zboží dovezené na celní území Unie ze třetích zemí, kromě případů, kdy se na výrobu takového zboží již vztahuje systém EU ETS, vztažený na třetí země nebo území, nebo systém pro stanovení ceny uhlíku, který je plně provázán se systémem EU ETS.

(17)

S cílem zajistit, aby byl přechod na uhlíkově neutrální hospodářství trvale doprovázen hospodářskou a sociální soudržností, by měly být při budoucím přezkumu tohoto nařízení zohledněny zvláštní charakteristiky a omezení nejvzdálenějších regionů uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU, jakož i ostrovních států, které jsou součástí celního území Unie, aniž by byla narušena integrita a soudržnost právního řádu Unie, včetně vnitřního trhu a společných politik.

(18)

Aby se zabránilo riziku úniku uhlíku v zařízeních na moři, mělo by se toto nařízení vztahovat na zboží nebo zušlechtěné výrobky z tohoto zboží, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku a jsou dopraveny na umělý ostrov, pevnou nebo plovoucí konstrukci, nebo na jakoukoli jinou konstrukci na kontinentálním šelfu nebo ve výlučné ekonomické zóně členského státu, pokud tato konstrukce nebo výlučná ekonomická zóna sousedí s celním územím Unie. Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení podrobných podmínek pro uplatňování CBAM na takové zboží.

(19)

Emise skleníkových plynů, které by měly podléhat CBAM, by měly odpovídat emisím skleníkových plynů, na něž se vztahuje příloha I směrnice 2003/87/ES, a to emisím oxidu uhličitého (CO2), případně oxidu dusného a perfluorovaných uhlovodíků. CBAM by se měl nejprve vztahovat na přímé emise těchto skleníkových plynů vyprodukované od okamžiku výroby zboží až do doby jeho dovozu na celní území Unie, aby odrážel oblast působnosti systému EU ETS pro zajištění soudržnosti. CBAM by se měl vztahovat i na nepřímé emise. Tyto nepřímé emise jsou emise vznikající při výrobě elektřiny používané k výrobě zboží, na které se vztahuje toto nařízení. Zahrnutí nepřímých emisí by dále zvýšilo environmentální účinnost CBAM a jeho ambice přispět k boji proti změně klimatu. Nepřímé emise by však neměly být na počátku zohledněny u zboží, na které se v Unii vztahují finanční opatření, jež kompenzují náklady na nepřímé emise vzniklé v důsledku nákladů na emise skleníkových plynů promítnutých do cen elektřiny. Tyto druhy zboží jsou stanoveny v příloze II tohoto nařízení. Budoucí přezkumy systému EU ETS ve směrnici 2003/87/ES, a zejména přezkumy kompenzačních opatření nepřímých nákladů, by měly být náležitě zohledněny, pokud jde o působnost CBAM. Během přechodného období by měly být shromažďovány údaje pro účely dalšího upřesnění metodiky výpočtu nepřímých emisí. Tato metodika by měla zohledňovat množství elektřiny spotřebované na výrobu zboží uvedeného v příloze I tohoto nařízení, jakož i zemi původu, zdroj výroby a emisní faktory v souvislosti s touto elektřinou. Konkrétní metodika by měla být dále upřesněna, aby se dosáhlo nejvhodnějšího způsobu, jak zabránit úniku uhlíku a zajistit environmentální integritu CBAM.

(20)

Společným cílem systému EU ETS a CBAM je stanovit cenu emisí skleníkových plynů obsažených ve stejných odvětvích a v souvislosti se stejným zbožím pomocí zvláštních povolenek nebo certifikátů. Oba systémy mají regulační povahu a jsou odůvodněny potřebou omezit emise skleníkových plynů v souladu se závazným environmentálním cílem podle unijního práva, stanoveným v nařízení (EU) 2021/1119, snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů v Unii alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990, a s cílem nejpozději do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality v celém hospodářství.

(21)

Avšak zatímco systém EU ETS stanoví celkový počet povolenek (dále jen „strop“) vydaných pro emise skleníkových plynů z činností, na něž se tento systém vztahuje, a umožňuje s povolenkami obchodovat (dále jen „obchodní systém stanovující stropy emisí“), v rámci CBAM by neměla být stanovena množstevní omezení pro dovoz, aby nebyly omezovány obchodní toky. Systém EU ETS se kromě toho vztahuje na zařízení v Unii, kdežto CBAM by se měl vztahovat na některé zboží dovážené na celní území Unie.

(22)

Systém CBAM má v porovnání se systémem EU ETS určité specifické rysy, včetně výpočtu ceny certifikátů CBAM, možností s uvedenými certifikáty obchodovat a jejich doby platnosti. Důvodem je potřeba zachovat účinnost CBAM jakožto dlouhodobého opatření zamezujícího úniku uhlíku. Rovněž to zajišťuje, aby správa systému CBAM nebyla nepřiměřeně zatěžující, pokud jde o povinnosti uložené hospodářským subjektům a zdroje vynakládané na tuto správu, a zároveň byla zachována stejná míra flexibility, která je k dispozici hospodářským subjektům v rámci systému EU ETS. Zajištění této rovnováhy má zvláštní význam pro malé a střední podniky.

(23)

Aby byla zachována účinnost jakožto opatření zamezujícího úniku uhlíku, musí CBAM co nejvěrněji odrážet cenu v rámci systému EU ETS. Zatímco na trhu systému EU ETS se cena povolenek uvolněných na trh stanoví prostřednictvím dražeb, cena certifikátů CBAM by měla přiměřeně odrážet cenu dosaženou v dražbách na základě průměrných hodnot počítaných jednou týdně. Tyto průměrné týdenní ceny věrně odrážejí cenové výkyvy v rámci systému EU ETS a poskytují dovozcům přiměřenou možnost využít změn cen v systému EU ETS, zároveň však zajistí, že správní orgány budou stále schopny systém spravovat.

(24)

V rámci systému EU ETS určuje strop nabídku emisí a poskytuje jistotu ohledně maximálních emisí skleníkových plynů. Cena uhlíku se určí na základě rovnováhy mezi touto nabídkou a poptávkou na trhu. Aby existoval cenový stimul, musí být povolenek na trhu omezené množství. Záměrem tohoto nařízení není stanovit strop pro počet certifikátů CBAM, které jsou k dispozici dovozcům, protože by se v případě, že by dovozci měli možnost převést uvedené certifikáty do následujícího období a obchodovat s nimi, mohlo stát, že by cena těchto certifikátů již neodrážela vývoj ceny v rámci systému EU ETS. To by oslabilo motivaci ke snižování emisí uhlíku, podpořilo únik uhlíku a narušilo celkový klimatický cíl CBAM. Mohlo by to rovněž vést k tomu, že by hospodářské subjekty z různých zemí platily různé ceny. Omezení možnosti obchodovat s certifikáty CBAM a převést je do následujícího období je tudíž odůvodněno potřebou zabránit narušení účinnosti CBAM a ohrožení jeho klimatického cíle a zajistit rovné zacházení s hospodářskými subjekty z různých zemí. Aby však dovozci měli i nadále možnost optimalizovat své náklady, mělo by toto nařízení stanovit systém, v jehož rámci mohou správní orgány odkoupit od dovozců určité množství nadbytečných certifikátů. Toto množství by mělo být stanoveno tak, aby dovozci měli přiměřenou možnost optimálně ovlivnit své náklady po dobu platnosti certifikátů a zároveň byl zachován celkový účinek přenosu cen, čímž bude zajištěno dodržení environmentálního cíle CBAM.

(25)

Jelikož by se CBAM vztahoval na zboží dovážené na celní území Unie, a nikoli na zařízení, bylo by nezbytné provést v CBAM i určité úpravy a zjednodušení. Jedním z těchto zjednodušení by mělo být zavedení jednoduchého a dostupného deklarativního systému, v jehož rámci by byli dovozci povinni vykázat celkové ověřené emise skleníkových plynů obsažené ve zboží dovezeném v daném kalendářním roce. Měl by být rovněž použit jiný harmonogram než u cyklu dodržování požadavků systému EU ETS, aby se zabránilo případným nesnázím vyplývajícím ze souběhu povinností uložených akreditovaným ověřovatelům na základě tohoto nařízení a směrnice 2003/87/ES.

(26)

Členské státy by měly ukládat sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich vymáhání. Konkrétněji by výše pokuty za nevyřazení certifikátů CBAM schváleným deklarantem pro CBAM měla být stejná jako částka podle čl. 16 odst. 3 a 4 směrnice 2003/87/ES. Pokud je však zboží uvedeno do Unie jinou osobou než schváleným deklarantem pro CBAM, aniž by byly splněny povinnosti podle tohoto nařízení, měla by být tato pokuta vyšší, aby byla účinná, přiměřená a odrazující, a rovněž by se mělo zohledňovat, že taková osoba nemá povinnost vyřadit certifikáty CBAM. Uložením pokuty podle tohoto nařízení není dotčeno ukládání sankcí podle unijního nebo vnitrostátního práva za porušení jiných příslušných povinností, zejména sankcí týkajících se celních pravidel.

(27)

Systém EU ETS se vztahuje na některé výrobní procesy a činnosti, kdežto předmětem CBAM by měl být dovoz odpovídajícího zboží. To vyžaduje jednoznačnou identifikaci dováženého zboží na základě jeho zařazení v kombinované nomenklatuře (KN) stanovené v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (9) a určení obsažených emisí.

(28)

Okruh zboží a zušlechtěných výrobků pokrytý CBAM by měl odrážet činnosti, na něž se vztahuje systém EU ETS, neboť tento systém je založen na kvantitativních a kvalitativních kritériích souvisejících s environmentálním cílem směrnice 2003/87/ES a představuje nejkomplexnější systém pro regulaci emisí skleníkových plynů v Unii.

(29)

Stanovení oblasti působnosti CBAM tak, aby odrážel činnosti, na něž se vztahuje systém EU ETS, by rovněž napomohlo k zajištění toho, že s dováženými výrobky nebude zacházeno méně příznivě než s obdobnými výrobky domácího původu.

(30)

Ačkoli konečným cílem CBAM je pokrytí širokého okruhu výrobků, bylo by rozumné začít s vybraným počtem odvětví s poměrně stejnorodým zbožím, u něhož hrozí únik uhlíku. Unijní odvětví, která se považují za ohrožená únikem uhlíku, jsou uvedena v rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/708 (10).

(31)

Zboží, na něž by se mělo vztahovat toto nařízení, by mělo být vybráno po pečlivém vyhodnocení jeho významu z hlediska kumulovaných emisí skleníkových plynů a rizika úniku uhlíku v příslušných odvětvích, na něž se vztahuje systém EU ETS, při současném omezení složitosti a administrativní zátěže pro dotčené hospodářské subjekty. Při výběru by měly být vzaty v potaz zejména základní materiály a základní produkty, na něž se vztahuje systém EU ETS, s cílem zajistit, aby emise obsažené ve výrobcích náročných na emise dovážených do Unie podléhaly z hlediska stanovení ceny uhlíku stejným podmínkám jako produkty vyrobené v Unii, a zmírnit riziko úniku uhlíku. Relevantními kritérii pro zúžení výběru by měly být: za prvé, význam odvětví z hlediska emisí, zejména zda je dané odvětví jedním z největších celkových producentů emisí skleníkových plynů; za druhé, skutečnost, že danému odvětví hrozí značné riziko úniku uhlíku, jak je definováno ve směrnici 2003/87/ES; za třetí, potřeba najít rovnováhu mezi širokým vymezením okruhu produktů, pokud jde o emise skleníkových plynů, a snahou o omezení složitosti a administrativní zátěže.

(32)

Použití prvního kritéria by umožnilo z hlediska kumulovaných emisí zahrnout následující odvětví: výrobu železa a oceli, rafinerie, výrobu cementu, hliníku, základních organických chemických látek, vodíku a hnojiv.

(33)

Na některá odvětví uvedená v rozhodnutí v přenesené pravomoci (EU) 2019/708 by se však toto nařízení nemělo v této fázi vzhledem k jejich zvláštním charakteristikám vztahovat.

(34)

Do oblasti působnosti tohoto nařízení by neměly být zahrnuty zejména organické chemické látky, a to z důvodu technických omezení, která v době přijetí tohoto nařízení neumožňují jednoznačně stanovit emise obsažené v takovém dováženém zboží. U tohoto zboží je příslušná referenční úroveň v rámci systému EU ETS základním parametrem, který neumožňuje jednoznačné přiřazení emisí obsažených v jednotlivých druzích dováženého zboží. Cílenější přiřazení emisí k organickým chemickým látkám vyžaduje více údajů a analýz.

(35)

Podobná technická omezení se týkají rafinérských produktů, u nichž není možné jednoznačně přiřadit emise skleníkových plynů k jednotlivým výstupním produktům. Příslušná referenční úroveň v systému EU ETS se přitom nevztahuje přímo ke konkrétním produktům, jako je benzin, motorová nafta nebo petrolej, ale k veškerému rafinérskému výstupu.

(36)

CBAM by se měl vztahovat na výrobky z hliníku, neboť u nich existuje vysoké riziko úniku uhlíku. Navíc v případě některých způsobů průmyslového využití přímo konkurují výrobkům z oceli kvůli svým velmi podobným vlastnostem.

(37)

V době přijetí tohoto nařízení je dovoz vodíku do Unie poměrně nízký. Očekává se však, že se tato situace v nadcházejících letech výrazně změní, protože balík Unie „Fit for 55“ podporuje využívání obnovitelného vodíku. Pro dekarbonizaci průmyslu jako celku se poptávka po obnovitelném vodíku zvýší, což povede k neintegrovaným výrobním procesům v navazujících produktech, kde je vodík prekurzorem. Zahrnutí vodíku do oblasti působnosti CBAM je vhodným prostředkem k další podpoře dekarbonizace vodíku.

(38)

Podobně by oblast působnosti CBAM měla zahrnovat některé výrobky i přes jejich nízkou úroveň obsažených emisí, které vznikají při jejich výrobě, neboť vzhledem k zahrnutí výrobků z oceli do CBAM by jejich vyloučení zvýšilo pravděpodobnost obcházení pravidel pozměněním struktury obchodu směrem k navazujícím výrobkům.

(39)

Toto nařízení by se naopak zpočátku nemělo vztahovat na některé výrobky, jejichž výroba není spojena s produkcí významného objemu emisí, jako jsou šrot ze železa nebo oceli, některé feroslitiny a některá hnojiva.

(40)

Do oblasti působnosti tohoto nařízení by měl být zahrnut dovoz elektřiny, neboť toto odvětví je odpovědné za 30 % celkových emisí skleníkových plynů v Unii. Zvýšení cílů Unie v oblasti klimatu by prohloubilo rozdíly mezi výrobou elektřiny v Unii a ve třetích zemích z hlediska uhlíkových nákladů. Tyto rozdíly spolu s postupným propojováním elektrické rozvodné sítě Unie s elektrickou rozvodnou sítí sousedních zemí by zvýšilo riziko úniku uhlíku v důsledku zvýšeného dovozu elektřiny, jejíž významnou část vyrábějí uhelné elektrárny.

(41)

Aby se zabránilo nadměrné administrativní zátěži příslušných vnitrostátních správ a dovozců, je vhodné stanovit mezní případy, v nichž by se povinnosti podle tohoto nařízení neměly uplatňovat. Tímto ustanovením de minimis však není dotčeno další uplatňování ustanovení unijního nebo vnitrostátního práva, která jsou nezbytná pro zajištění souladu s povinnostmi podle tohoto nařízení, a zejména s celními právními předpisy, včetně předcházení podvodům.

(42)

Jelikož by dovozci zboží, na něž se toto nařízení vztahuje, neměli být povinni plnit své povinnosti podle tohoto nařízení v okamžiku dovozu zboží, měla by být uplatněna zvláštní správní opatření, která zajistí, že takové povinnosti budou splněny později. Dovozci by proto měli být oprávněni dovézt zboží podléhající tomuto nařízení teprve poté, co jim příslušný orgán udělí příslušné povolení.

(43)

Celní orgány by neměly povolit dovoz zboží jinou osobou než schváleným deklarantem pro CBAM. V souladu s články 46 a 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (11) jsou celní orgány oprávněny provádět kontroly zboží, a to i pokud jde o identifikaci schváleného deklaranta pro CBAM, osmimístný kód KN, množství a zemi původu dováženého zboží, datum prohlášení a celní režim. Komise by měla zahrnout rizika vztahující se k CBAM do zavedení společných kritérií rizik a norem podle článku 50 nařízení (EU) č. 952/2013.

(44)

Během přechodného období by celní orgány měly celní deklaranty informovat o povinnosti oznamovat informace, aby tak přispěly ke shromažďování informací a případně k informovanosti o potřebě požádat o status schváleného deklaranta pro CBAM. Tyto informace by měly celní orgány sdělovat vhodným způsobem, aby se zajistilo, že celní deklaranti budou o této povinnosti informováni.

(45)

CBAM by měl být založen na deklarativním systému, kdy schválený deklarant pro CBAM, který by mohl zastupovat více než jednoho dovozce, by každoročně podal prohlášení o emisích obsažených ve zboží dovezeném na celní území Unie a vyřadil určitý počet certifikátů CBAM odpovídající těmto deklarovaným emisím. První prohlášení CBAM, týkající se kalendářního roku 2026, by mělo být podáno do 31. května 2027.

(46)

Schválený deklarant pro CBAM by měl mít možnost požadovat, aby byl počet certifikátů CBAM, které je povinen vyřadit, snížen tak, aby to odpovídalo ceně uhlíku, která byla za obsažené emise již skutečně zaplacena v zemi původu.

(47)

Deklarované obsažené emise by měla ověřit osoba akreditovaná vnitrostátním akreditačním orgánem jmenovaným v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (12) nebo podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/2067 (13).

(48)

CBAM by měl provozovatelům výrobních zařízení ve třetích zemích umožnit, aby se zaregistrovali do rejstříku CBAM a zpřístupnili své ověřené obsažené emise produkované při výrobě zboží schváleným deklarantům pro CBAM. Provozovatel by měl mít možnost si zvolit, že jeho jméno či název, adresa a kontaktní údaje uvedené v rejstříku CBAM nebudou veřejně přístupné.

(49)

Certifikáty CBAM by se lišily od povolenek přidělovaných v rámci systému EU ETS, jejichž podstatným rysem je to, že je s nimi denně obchodováno formou dražby. Každodenní zveřejňování ceny certifikátů CBAM by bylo s ohledem na potřebu jejího jednoznačného stanovení pro hospodářské subjekty nepřiměřeně zatěžující a matoucí, neboť hrozí, že ceny stanovené pro daný den nebudou při svém zveřejnění již aktuální. Pokud by tedy byly ceny v rámci CBAM zveřejňovány jednou týdně, odráželo by to přesněji cenový trend u povolenek uvolněných na trh v rámci systému EU ETS a byl by tím sledován stejný klimatický cíl. Výpočet ceny certifikátů CBAM by proto měl být prováděn v delším časovém rozpětí, a to jednou týdně, oproti časovému rozpětí stanovenému systémem EU ETS, totiž každý den. Výpočtem a zveřejňováním této průměrné ceny by měla být pověřena Komise.

(50)

Aby měli schválení deklaranti pro CBAM určitou flexibilitu při plnění povinností podle tohoto nařízení a mohli využít ve svůj prospěch kolísání ceny povolenek v rámci systému EU ETS, měly by být certifikáty CBAM platné po omezenou dobu ode dne jejich zakoupení. Schválený deklarant pro CBAM by měl mít možnost prodat část zakoupených certifikátů, které nevyužil. Za účelem vyřazení certifikátů CBAM by měl schválený deklarant pro CBAM v průběhu roku shromáždit požadované množství certifikátů, které odpovídá prahovým hodnotám stanoveným na konci každého čtvrtletí.

(51)

Fyzikální vlastnosti elektřiny jakožto produktu odůvodňují mírně odlišné nastavení v rámci CBAM v porovnání s jiným zbožím. Standardní hodnoty by se měly používat za jasně vymezených podmínek a schválení deklaranti pro CBAM by měli mít možnost požadovat, aby byla výše závazků podle tohoto nařízení vypočtena na základě skutečných emisí. Obchodování s elektřinou se liší od obchodování s jiným zbožím zejména proto, že se s ní obchoduje prostřednictvím vzájemně propojených elektrických rozvodných sítí za použití energetických burz a zvláštních forem obchodování. Propojení trhů je silně regulovanou formou obchodování s elektřinou, která umožňuje seskupení nabídek ke koupi a prodeji v celé Unii.

(52)

Aby se zabránilo riziku obcházení a zlepšila se sledovatelnost skutečných emisí CO2 produkovaných v souvislosti s dovozem elektřiny a jejím využitím ve zboží, měl by být výpočet skutečných emisí povolen pouze za určitých přísných podmínek. Zejména by mělo být nezbytné prokázat trvalou nominaci přidělené propojovací kapacity a existenci přímého smluvního vztahu mezi kupujícím a výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo mezi kupujícím a výrobcem elektřiny, při jejíž výrobě jsou produkovány nižší emise, než odpovídá příslušné standardní hodnotě.

(53)

Aby se snížilo riziko úniku uhlíku, měla by Komise přijmout opatření, kterými by řešila praktiky obcházení. Komise by měla posoudit riziko tohoto obcházení ve všech odvětvích, na něž se vztahuje toto nařízení.

(54)

Smluvní strany Smlouvy o Energetickém společenství uzavřené rozhodnutím Rady 2006/500/ES (14) a smluvní strany dohod o přidružení, které zahrnují prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, se zavázaly zavést postupy ke snížení emisí uhlíku, které by měly nakonec vyústit v přijetí obdobných či stejných mechanismů pro stanovení ceny uhlíku, jakým je systém EU ETS, nebo v jejich zapojení do tohoto systému.

(55)

Začlenění třetích zemí do unijního trhu s elektřinou je pro tyto země důležitým podnětem k urychlení jejich přechodu na energetické systémy s vysokým podílem energie z obnovitelných zdrojů. Propojení trhů s elektřinou, jak je vymezeno v nařízení Komise (EU) 2015/1222 (15), pomáhá třetím zemím začlenit elektřinu z obnovitelných zdrojů energie do trhu s elektřinou, účinně ji směňovat na větším území při vyrovnání nabídky a poptávky na větším unijním trhu a snížit náročnost emisí CO2 při výrobě elektřiny, kterou produkují. Začlenění třetích zemí do unijního trhu s elektřinou rovněž přispívá k bezpečnosti dodávek elektřiny v těchto zemích a sousedních členských státech.

(56)

Jakmile dojde k těsnému začlenění trhů s elektřinou ve třetích zemích do unijního trhu s elektřinou prostřednictvím propojení trhů, měla by být nalezena technická řešení, která zajistí, že se CBAM bude vztahovat na elektřinu vyváženou z těchto zemí na celní území Unie. Nebude-li možné technická řešení nalézt, měly by třetí země, jejichž trh je propojen s unijním, při splnění určitých podmínek využívat časově omezeného vynětí ze CBAM do roku 2030, pokud jde výhradně o vývoz elektřiny. Tyto třetí země by však měly vypracovat plán a zavázat se k zavedení mechanismu pro stanovení ceny uhlíku, který by uplatňoval stejnou cenu jako systém EU ETS, a k dosažení uhlíkové neutrality nejpozději do roku 2050 a ke sladění právních předpisů v oblasti životního prostředí, klimatu, hospodářské soutěže a energetiky s unijními předpisy. Toto vynětí by mělo být kdykoli zrušeno, pokud se lze důvodně domnívat, že dotyčná země neplní své závazky, nebo jestliže do roku 2030 nepřijala systém pro obchodování s emisemi rovnocenný systému EU ETS.

(57)

Po omezenou dobu by měla platit přechodná ustanovení. Pro tento účel by se měl uplatňovat CBAM bez finančního vyrovnání s cílem usnadnit jeho hladké zavedení, a snížit tak riziko narušení obchodu. Dovozci by měli mít povinnost čtvrtletně vykazovat emise obsažené ve zboží dovezeném během předchozího čtvrtletí kalendářního roku, včetně podrobností o přímých a nepřímých emisích, jakož i o ceně uhlíku skutečně zaplacené v zahraničí. Poslední zpráva CBAM, předkládaná za poslední čtvrtletí roku 2025, by měla být předložena do 31. ledna 2026.

(58)

V zájmu usnadnění a zajištění řádného fungování CBAM by Komise měla napomáhat příslušným orgánům při plnění jejich úkolů a povinností podle tohoto nařízení. Komise by měla koordinovat, vydávat pokyny a podporovat výměnu osvědčených postupů.

(59)

V zájmu nákladově efektivního uplatňování tohoto nařízení by měla rejstřík CBAM obsahující údaje o schválených deklarantech pro CBAM, provozovatelích a zařízeních ve třetích zemích spravovat Komise.

(60)

Měla by být zřízena společná centrální platforma pro prodej a zpětný odkup certifikátů CBAM. V zájmu dohledu nad transakcemi na společné centrální platformě by měla Komise usnadňovat výměnu informací a spolupráci mezi příslušnými orgány jakožto i mezi těmito orgány a Komisí. Dále by měl být zaveden rychlý tok informací mezi společnou centrální platformou a rejstříkem CBAM.

(61)

S cílem přispět k účinnému uplatňování tohoto nařízení by Komise měla provádět kontroly založené na posouzení rizik a odpovídajícím způsobem prověřovat obsah prohlášení CBAM.

(62)

S cílem dále umožnit jednotné uplatňování tohoto nařízení by měla Komise jako předběžný vstupní podnět příslušným orgánům zpřístupnit své vlastní výpočty týkající se certifikátů CBAM, které mají být vyřazeny, a to na základě svého přezkumu prohlášení CBAM. Tento předběžný vstupní podnět by měla poskytnout pouze pro orientační účely, aniž je tím dotčen konečný výpočet, který provede příslušný orgán. Proti takovému předběžnému vstupnímu podnětu Komise by zejména nemělo být možné podat žádné odvolání nebo jiný opravný prostředek.

(63)

Členské státy by rovněž měly mít možnost provádět přezkum jednotlivých prohlášení CBAM pro účely vymáhání. Závěry přezkumu jednotlivých prohlášení CBAM by měly být sděleny Komisi. Tyto závěry by měly být také poskytnuty dalším příslušným orgánům prostřednictvím rejstříku CBAM.

(64)

Členské státy by měly být odpovědné za správné stanovení a výběr příjmů plynoucích z uplatňování tohoto nařízení.

(65)

Komise by měla pravidelně vyhodnocovat uplatňování tohoto nařízení a podávat zprávy Evropskému parlamentu a Radě. Tyto zprávy by se měly zaměřit zejména na možnosti posílení opatření v oblasti klimatu s cílem dosáhnout klimatické neutrality v Unii nejpozději do roku 2050. Komise by v rámci těchto zpráv měla sbírat informace potřebné k dalšímu rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na obsažené nepřímé emise u zboží uvedeného v příloze II, a to co nejdříve, jakož i na další zboží a služby, u nichž by mohl hrozit únik uhlíku, například navazujících výrobků, a k vypracování metod výpočtu obsažených emisí na základě metod pro stanovení environmentální stopy, jak je stanoveno v doporučení Komise 2013/179/EU (16).Tyto zprávy by měly rovněž obsahovat posouzení dopadu CBAM na únik uhlíku, a to i v souvislosti s vývozem, a jeho ekonomický, sociální a územní dopad v celé Unii, přičemž by měly být zohledněny i zvláštní charakteristiky a omezení nejvzdálenějších regionů uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU a ostrovních států, které jsou součástí celního území Unie.

(66)

Komise by měla monitorovat a řešit praktiky obcházení tohoto nařízení, a to i v případech, kdy by provozovatelé mohli mírně pozměnit své zboží, aniž by změnili jeho základní vlastnosti, nebo uměle rozdělit zásilky, aby se vyhnuli povinnostem podle tohoto nařízení. Rovněž by měly být monitorovány situace, kdy je zboží odesláno do třetí země nebo regionu předtím, než je dovezeno na trh Unie, s cílem vyhnout se povinnostem podle tohoto nařízení, nebo kdy provozovatelé ve třetích zemích vyvážejí své výrobky s nižšími emisemi skleníkových plynů do Unie a ponechávají si výrobky s vyššími emisemi skleníkových plynů pro jiné trhy, nebo kdy vývozci či výrobci reorganizují své vzorce a kanály prodeje a výroby, nebo jiné praktiky dvojí výroby a dvojího prodeje s cílem vyhnout se povinnostem podle tohoto nařízení.

(67)

Při plném dodržování zásad stanovených v tomto nařízení by cílem práce na rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení mělo být zahrnout do roku 2030 všechna odvětví, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES. Při přezkumu a hodnocení uplatňování tohoto nařízení by proto Komise měla zachovat odkaz na tento harmonogram a upřednostnit zahrnutí emisí skleníkových plynů obsažených ve zboží, které je nejvíce vystaveno úniku uhlíku a je uhlíkově nejnáročnější, do oblasti působnosti tohoto nařízení, a to i v navazujících výrobcích, které obsahují významný podíl alespoň jednoho zboží spadajícího do oblasti působnosti tohoto nařízení. Pokud Komise nepředloží legislativní návrh na takové rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení do roku 2030, měla by informovat Evropský parlament a Radu o důvodech a podniknout nezbytné kroky k dosažení cíle co nejdříve zahrnout všechna odvětví, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES.

(68)

Komise by také měla předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení dva roky po skončení přechodného období a následně každé dva roky. Harmonogram předkládání těchto zpráv by měl odpovídat harmonogramu pro fungování trhu s uhlíkem podle čl. 10 odst. 5 směrnice 2003/87/ES. Zprávy by měly obsahovat posouzení dopadů CBAM.

(69)

Aby bylo možné rychle a účinně reagovat na nepředvídatelné, výjimečné a nevyprovokované okolnosti, jež mají ničivý dopad na hospodářskou a průmyslovou infrastrukturu jedné nebo více třetích zemí, na které se vztahuje CBAM, měla by Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě případně legislativní návrh na změnu tohoto nařízení. Tento legislativní návrh by měl stanovit opatření, která jsou nejvhodnější vzhledem k okolnostem, jimž daná třetí země nebo více třetích zemí čelí, a současně zachovat cíle tohoto nařízení. Tato opatření by měla být časově omezená.

(70)

Měl by pokračovat dialog se třetími zeměmi a měl by existovat prostor pro spolupráci a řešení, které by mohly být základem pro konkrétní rozhodnutí, která budou učiněna ohledně podrobností CBAM během jeho provádění, zejména pak během přechodného období.

(71)

Komise by se měla snažit jednat nestranným způsobem a v souladu s mezinárodními závazky Unie se třetími zeměmi, jejichž obchod s Unií je tímto nařízením dotčen, aby posoudila možnost dialogu a spolupráce ohledně provádění konkrétních prvků CBAM. Komise by měla rovněž posoudit možnost uzavřít dohody, které by zohledňovaly mechanismus třetích zemí pro stanovení ceny uhlíku. Unie by pro tyto účely měla poskytnout technickou pomoc rozvojovým zemím a nejméně rozvinutým zemím určeným Organizací spojených národů.

(72)

Zavedení CBAM vyžaduje rozvoj dvoustranné, mnohostranné a mezinárodní spolupráce se třetími zeměmi. Pro tento účel by mělo být vytvořeno fórum zemí s nástroji pro stanovení ceny uhlíku nebo jinými srovnatelnými nástroji (dále jen „klimatický klub“) s cílem podporovat provádění ambiciózních politik v oblasti klimatu ve všech zemích a připravit půdu pro celosvětový rámec pro stanovování cen uhlíku. Členství v klimatickém klubu by mělo být otevřené, dobrovolné, neexkluzivní a zaměřené zejména na dosažení ambiciózních cílů v oblasti klimatu v souladu s Pařížskou dohodou. Klimatický klub by mohl fungovat pod záštitou mnohostranné mezinárodní organizace a měl by usnadňovat porovnání a případně koordinaci příslušných opatření s dopadem na snižování emisí. Klimatický klub by měl rovněž podporovat srovnatelnost příslušných klimatických opatření tím, že u svých členů zajistí v oblasti klimatu kvalitní monitorování, podávání zpráv a ověřování příslušných údajů a poskytne prostředky pro spolupráci mezi Unií a jejími obchodními partnery i pro vzájemnou transparentnost.

(73)

V zájmu další podpory dosažení cílů Pařížské dohody ve třetích zemích je žádoucí, aby Unie i nadále poskytovala finanční podporu prostřednictvím rozpočtu Unie na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně v nejméně rozvinutých zemích, včetně jejich úsilí o dekarbonizaci a transformaci jejich výrobních odvětví. Tato podpora Unie by také měla přispívat k přizpůsobení se dotčených průmyslových odvětví novým regulačním požadavkům vyplývajícím z tohoto nařízení.

(74)

Jelikož cílem CBAM je podpora čistší výroby, je Unie odhodlána spolupracovat se třetími zeměmi s nízkými a středními příjmy na snižování emisí uhlíku v jejich zpracovatelském průmyslu v rámci vnějšího rozměru Zelené dohody pro Evropu a v souladu s Pařížskou dohodou a podporovat je. Unie by měla tyto země i nadále podporovat prostřednictvím rozpočtu Unie, a to především nejméně rozvinuté země, aby přispěla k zajištění jejich přizpůsobení se novým povinnostem podle tohoto nařízení. Unie by měla rovněž nadále podporovat zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně v těchto zemích, včetně jejich úsilí o dekarbonizaci a transformaci jejich výrobních odvětví, a to v rámci stropu víceletého finančního rámce a finanční podpory poskytované Unií na mezinárodní financování opatření v oblasti klimatu. Unie pracuje na zavedení nového vlastního zdroje založeného na příjmech plynoucích z prodeje certifikátů CBAM.

(75)

Tímto nařízením nejsou dotčena nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (17) a (EU) 2018/1725 (18).

(76)

V zájmu účinnosti by se mělo na toto nařízení obdobně použít nařízení Rady (ES) č. 515/97 (19).

(77)

Za účelem doplnění a změny některých prvků tohoto nařízení, které nejsou podstatné, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o:

doplnění tohoto nařízení stanovením požadavků a postupů ve vztahu ke třetím zemím nebo územím, které byly odstraněny ze seznamu uvedeného v příloze III bodu 2, aby bylo zajištěno, že se toto nařízení vztahuje na tyto země nebo území, pokud jde o elektřinu;

změnu seznamu třetích zemí a území uvedeného v příloze III bodech 1 nebo 2, a to buď doplněním těchto zemí nebo území na tento seznam, s cílem vyloučit ze CBAM v případě budoucích dohod ty třetí země nebo území, které jsou plně začleněny do systému EU ETS nebo s ním spojené, nebo odstraněním třetích zemí nebo území z tohoto seznamu, čímž se na ně bude vztahovat CBAM, pokud skutečně neúčtují cenu EU ETS za zboží vyvážené do Unie;

doplnění tohoto nařízení upřesněním podmínek pro udělení akreditace ověřovatelů, kontrolu a dohled nad akreditovanými ověřovateli, odnětí akreditace a vzájemné uznávání a vzájemné hodnocení akreditačních orgánů;

doplnění tohoto nařízení dalším vymezením harmonogramu, správy a dalších aspektů prodeje a zpětného odkupu certifikátů CBAM a

změnu seznamu zboží v příloze I tím, že za určitých okolností bude doplněno zboží, které bylo mírně pozměněno, aby se zpřísnila opatření, která řeší praktiky obcházení pravidel.

Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (20). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(78)

Tyto konzultace by měly být vedeny transparentním způsobem a mohou zahrnovat předběžné konzultace se zúčastněnými stranami, jako jsou příslušné orgány, průmysl (včetně malých a středních podniků), sociální partneři, jako jsou odbory, organizace občanské společnosti a environmentální organizace.

(79)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (21).

(80)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí. CBAM by se proto měl opírat o vhodné a účinné mechanismy, které by ztrátě příjmů bránily.

(81)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž předcházení riziku úniku uhlíku, a tím snížení celosvětových emisí uhlíku, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(82)

S cílem umožnit včasné přijetí aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů stanovených tímto nařízením by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

1.   Toto nařízení zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (dále jen „CBAM“), kterým mají být řešeny emise skleníkových plynů obsažené ve zboží uvedeném v příloze I při jeho dovozu na celní území Unie, aby se zabránilo riziku úniku uhlíku, a tím se snížily celosvětové emise uhlíku a podpořily cíle Pařížské dohody, a to i vytvořením pobídek ke snížení emisí ze strany provozovatelů ve třetích zemích.

2.   CBAM doplňuje systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů vytvořený v Unii směrnicí 2003/87/ES (dále jen „systém EU ETS“ nebo „EU ETS“) uplatňováním stejného souboru pravidel na dovoz zboží uvedeného v článku 2 tohoto nařízení na celní území Unie.

3.   CBAM má nahradit mechanismy zavedené na základě směrnice 2003/87/ES k zamezení rizika úniku uhlíku tím, že odráží míru, v níž jsou povolenky EU ETS bezplatně přidělovány podle článku 10a uvedené směrnice.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se vztahuje na zboží uvedené v příloze I, které pochází ze třetí země, pokud se toto zboží nebo zušlechtěné výrobky z tohoto zboží, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku podle článku 256 nařízení (EU) č. 952/2013, dováží na celní území Unie.

2.   Toto nařízení se rovněž vztahuje na zboží uvedené v příloze I tohoto nařízení, které pochází ze třetí země, pokud se toto zboží nebo zušlechtěné výrobky z tohoto zboží, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku podle článku 256 nařízení (EU) č. 952/2013, dopravují na umělý ostrov, pevnou nebo plovoucí konstrukci nebo jakoukoli jinou konstrukci na kontinentálním šelfu nebo ve výlučné ekonomické zóně členského státu, které sousedí s celním územím Unie.

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobné podmínky pro uplatňování CBAM na toto zboží, zejména pokud jde o pojmy rovnocenné pojmům souvisejícím s dovozem na celní území Unie a propuštěním do volného oběhu, postupy týkající se podávání prohlášení CBAM v souvislosti s tímto zbožím a kontroly, které mají provádět celní orgány. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2 tohoto nařízení.

3.   Odchylně od odstavce 1 se toto nařízení nevztahuje na:

a)

zboží uvedené v příloze I tohoto nařízení, které je dováženo na celní území Unie za předpokladu, že vlastní hodnota tohoto zboží nepřevyšuje na zásilku hodnotu stanovenou pro zboží nepatrné hodnoty podle článku 23 nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 (22);

b)

zboží v osobních zavazadlech cestujících ze třetí země, pokud vlastní hodnota tohoto zboží nepřevyšuje hodnotu stanovenou pro zboží nepatrné hodnoty podle článku 23 nařízení (ES) č. 1186/2009;

c)

zboží, které má být přepraveno nebo použito v souvislosti s vojenskými činnostmi podle čl. 1 bodu 49 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (23).

4.   Odchylně od odstavců 1 a 2 se toto nařízení nevztahuje na zboží pocházející ze třetích zemí a území uvedených v příloze III bodu 1.

5.   Dovážené zboží se považuje za zboží pocházející ze třetích zemí v souladu s pravidly nepreferenčního původu podle článku 59 nařízení (EU) č. 952/2013.

6.   V příloze III bodu 1 jsou uvedeny třetí země a území, pokud současně splňují všechny následující podmínky:

a)

na tuto třetí zemi nebo území se vztahuje systém EU ETS nebo byla mezi touto třetí zemí nebo územím a Unií uzavřena dohoda, která plně propojuje systém EU ETS se systémem pro obchodování s emisemi této třetí země nebo území;

b)

cena uhlíku zaplacená v zemi, z níž toto zboží pochází, se fakticky účtuje za emise skleníkových plynů obsažené v tomto zboží, přičemž se na ni nevztahují žádné slevy nad rámec slev, které jsou uplatňovány v souladu se systémem EU ETS.

7.   Pokud je trh s elektřinou třetí země nebo území začleněn do vnitřního trhu Unie s elektřinou prostřednictvím propojení trhů a neexistuje technické řešení umožňující uplatnění CBAM na dovoz elektřiny z této třetí země nebo území na celní území Unie, CBAM se na tento dovoz elektřiny z této země nebo území neuplatní, usoudí-li Komise, že jsou v souladu s odstavcem 8 splněny všechny následující podmínky:

a)

třetí země nebo území uzavřely s Unií dohodu, která stanoví povinnost uplatňovat právo Unie v oblasti elektřiny, včetně právních předpisů o rozvoji obnovitelných zdrojů energie, jakož i další pravidla v oblasti energetiky, životního prostředí a hospodářské soutěže;

b)

vnitrostátní právní předpisy této třetí země nebo území provádějí hlavní ustanovení právních předpisů Unie o trhu s elektřinou, včetně ustanovení o rozvoji obnovitelných zdrojů energie a propojení trhů s elektřinou;

c)

třetí země nebo území předložily Komisi plán obsahující harmonogram pro přijetí opatření k provedení podmínek stanovených v písmenech d) a e);

d)

třetí země nebo území se zavázaly k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a případně v souladu s tím oficiálně formulovaly a oznámily sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) dlouhodobou strategii rozvoje pro snížení emisí skleníkových plynů do poloviny století, která je v souladu s tímto cílem, a tento závazek provedly ve svých vnitrostátních právních předpisech;

e)

třetí země nebo území při provádění plánu uvedeného v písmenu c) prokázaly plnění stanovených lhůt a značný pokrok ve sbližování vnitrostátních právních předpisů s právem Unie v oblasti klimatických opatření na základě uvedeného plánu, včetně stanovení ceny uhlíku na stejné úrovni jako v Unii, zejména pokud jde o výrobu elektřiny; zavedení systému pro obchodování s emisemi ve vztahu k elektřině s cenou odpovídající systému EU ETS má být dokončeno do 1. ledna 2030;

f)

třetí země nebo území zavedly účinný systém, který má zabránit nepřímému dovozu elektřiny do Unie z jiných třetích zemí nebo území, které nesplňují podmínky stanovené v písmenech a) až e).

8.   Třetí země nebo území splňující podmínky stanovené v odstavci 7 jsou uvedeny v příloze III bodu 2 a předloží dvě zprávy o splnění uvedených podmínek, první z nich do 1. července 2025 a druhou do 31. prosince 2027. Do 31. prosince 2025 a do 1. července 2028 Komise posoudí, a to zejména na základě plánu podle odst. 7 písm. c) a zpráv, které od dané třetí země nebo území obdrží, zda tato třetí země nebo území nadále splňuje podmínky stanovené v odstavci 7.

9.   Třetí země nebo území uvedené v příloze III bodu 2 jsou odstraněny z uvedeného seznamu, je-li splněna alespoň jedna z následujících podmínek:

a)

Komise se důvodně domnívá, že daná třetí země nebo území neprokázaly dostatečný pokrok při plnění některé z podmínek uvedených v odstavci 7, nebo pokud daná třetí země nebo území přijaly opatření neslučitelná s cíli stanovenými v právních předpisech Unie v oblasti klimatu a životního prostředí;

b)

daná třetí země nebo území podnikly kroky, které jsou v rozporu s cíli snižování emisí uhlíku, jako je poskytnutí veřejné podpory na vybudování nové výrobní kapacity, která vypouští více než 550 gramů emisí oxidu uhličitého (CO2) pocházejících z fosilních paliv na kilowatthodinu elektřiny;

c)

Komise má důkazy, že v důsledku zvýšeného vývozu elektřiny do Unie se emise na kilowatthodinu elektřiny vyrobené v dané třetí zemi nebo území zvýšily alespoň o 5 % ve srovnání s 1. lednem 2026.

10.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 28 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením požadavků a postupů ve vztahu k třetím zemím nebo územím, které byly odstraněny ze seznamu uvedeného v příloze III bodu 2, aby bylo zajištěno, že se toto nařízení vztahuje na tyto země a území, pokud jde o elektřinu. Pokud v takových případech zůstane propojení trhů neslučitelné s uplatňováním tohoto nařízení, může Komise rozhodnout o vyloučení těchto třetích zemí nebo území z propojení trhů na úrovni Unie a požadovat explicitní přidělení kapacity na hranicích mezi Unií a těmito třetími zeměmi nebo územími, aby se mohl uplatnit CBAM.

11.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 28 akty v přenesené pravomoci za účelem změny seznamů třetích zemí nebo území uvedených v příloze III bodu 1 nebo 2 doplněním třetí země nebo území na tyto seznamy, nebo jejich odstraněním z těchto seznamů, v závislosti na tom, zda jsou ve vztahu k dané třetí zemi nebo území splněny podmínky uvedené v odstavcích 6, 7 nebo 9 tohoto článku.

12.   Unie může uzavírat dohody se třetími zeměmi nebo územími za účelem zohlednění mechanismů pro stanovení ceny uhlíku zavedených v těchto zemích nebo na těchto územích pro účely uplatňování článku 9.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„zbožím“ zboží uvedené v příloze I;

2)

„skleníkovými plyny“ skleníkové plyny uvedené v příloze I ve vztahu ke každému jednotlivému zboží uvedenému v uvedené příloze;

3)

„emisemi“ uvolňování skleníkových plynů do atmosféry při výrobě zboží;

4)

„dovozem“ propuštění do volného oběhu podle článku 201 nařízení (EU) č. 952/2013;

5)

„systémem EU pro obchodování s emisemi“ (EU ETS) systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii ve vztahu k činnostem uvedeným v příloze I směrnice 2003/87/ES kromě činností v oblasti letectví;

6)

„celním územím Unie“ území vymezené v článku 4 nařízení (EU) č. 952/2013;

7)

„třetí zemí“ země nebo území mimo celní území Unie;

8)

„kontinentálním šelfem“ kontinentální šelf ve smyslu článku 76 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu;

9)

„výlučnou ekonomickou zónou“ výlučná ekonomická zóna ve smyslu článku 55 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, kterou členský stát prohlásil za výlučnou ekonomickou zónu podle uvedené úmluvy;

10)

„vlastní hodnotou“ vlastní hodnota obchodního zboží ve smyslu čl. 1 bodu 48 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446;

11)

„propojením trhů“ přidělování přenosové kapacity prostřednictvím systému Unie, který současně páruje pokyny k prodeji a koupi a přiděluje kapacity mezi zónami, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2015/1222;

12)

„explicitním přidělováním kapacity“ přidělování přeshraniční přenosové kapacity mimo rámec obchodování s elektřinou;

13)

„příslušným orgánem“ orgán, který každý členský stát určí v souladu s článkem 11;

14)

„celními orgány“ celní správy členských států ve smyslu čl. 5 bodu 1 nařízení (EU) č. 952/2013;

15)

„dovozcem“ osoba podávající celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu vlastním jménem a na vlastní účet, nebo podává-li celní prohlášení nepřímý celní zástupce v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 952/2013, osoba, jejímž jménem je toto prohlášení podáno;

16)

„celním deklarantem“ deklarant ve smyslu čl. 5 bodu 15 nařízení (EU) č. 952/2013, který podává celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu vlastním jménem, nebo osoba, jejímž jménem je toto prohlášení podáno;

17)

„schváleným deklarantem pro CBAM“ osoba schválená příslušným orgánem v souladu s článkem 17;

18)

„osobou“ fyzická osoba, právnická osoba nebo jakékoli sdružení osob, které není právnickou osobou, ale je podle práva Unie nebo vnitrostátního práva způsobilé k právním úkonům;

19)

„usazením v členském státě“:

a)

v případě fyzické osoby skutečnost, že má tato osoba bydliště v členském státě;

b)

v případě právnické osoby nebo sdružení osob skutečnost, že má tato osoba nebo toto sdružení sídlo, správní ústředí nebo stálou provozovnu v členském státě;

20)

„registračním a identifikačním číslem hospodářských subjektů“ (číslo EORI) číslo přidělené celním orgánem během registrace pro celní účely v souladu s článkem 9 nařízení (EU) č. 952/2013;

21)

„přímými emisemi“ emise z procesů výroby zboží, včetně emisí z vytápění a chlazení spotřebovaného během výrobních procesů, bez ohledu na místo výroby tepla nebo chlazení,

22)

obsaženými emisemi“ přímé emise uvolněné během výroby zboží a nepřímé emise uvolněné během výroby elektřiny spotřebované během výrobních procesů, vypočtené podle metod stanovených v příloze IV a blíže určené prostřednictvím prováděcích aktů přijatých podle čl. 7 odst. 7;

23)

„tunou CO2 ekv.“ jedna metrická tuna CO2 nebo množství jakéhokoli jiného skleníkového plynu uvedeného v příloze I s rovnocenným potenciálem globálního oteplování;

24)

„certifikátem CBAM“ certifikát v elektronické podobě odpovídající jedné tuně emisí CO2 ekv. obsažených ve zboží;

25)

„vyřazením“ započtení certifikátů CBAM vůči deklarovaným emisím obsaženým v dovezeném zboží nebo proti emisím obsaženým v dovezeném zboží, jež měly být deklarovány;

26)

„výrobními procesy“ chemické a fyzikální procesy, pomocí nichž se v určitém zařízení vyrábí zboží;

27)

„standardní hodnotou“ hodnota vyjadřující emise obsažené ve zboží, která se vypočítá nebo vyvodí na základě sekundárních údajů;

28)

„skutečnými emisemi“ emise vypočítané na základě primárních údajů vztahujících se k výrobním procesům zboží a k výrobě elektřiny spotřebované během těchto procesů, jak jsou stanoveny v souladu s metodami uvedenými v příloze IV;

29)

„cenou uhlíku“ peněžní částka zaplacená ve třetí zemi v rámci systému pro snižování emisí uhlíku formou daně, odvodu nebo poplatku nebo ve formě emisních povolenek v rámci systému pro obchodování s emisemi skleníkových plynů, vypočtená na základě skleníkových plynů, na které se takové opatření vztahuje a které byly uvolněny při výrobě zboží;

30)

„zařízením“ stacionární technická jednotka, v níž probíhá výrobní proces;

31)

„provozovatelem“ jakákoli osoba, která provozuje nebo řídí zařízení ve třetí zemi;

32)

„vnitrostátním akreditačním orgánem“ vnitrostátní akreditační orgán, který stanoví každý členský stát podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2008;

33)

„povolenkou EU ETS“ povolenka ve smyslu čl. 3 písm. a) směrnice 2003/87/ES vztahující se k činnostem uvedeným v příloze I uvedené směrnice kromě činností v oblasti letectví;

34)

„nepřímými emisemi“ emise vznikající při výrobě elektřiny spotřebované během procesu výroby zboží, bez ohledu na místo výroby spotřebované elektřiny.

KAPITOLA II

POVINNOSTI A PRÁVA SCHVÁLENÝCH DEKLARANTŮ PRO CBAM

Článek 4

Dovoz zboží

Zboží smí na celní území Unie dovážet pouze schválený deklarant pro CBAM.

Článek 5

Žádost o povolení

1.   Každý dovozce usazený v členském státě požádá před dovozem zboží na celní území Unie o status schváleného deklaranta pro CBAM (dále jen „žádost o povolení“). Je-li tento dovozce zastupován nepřímým celním zástupcem v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 952/2013 a souhlasí-li nepřímý celní zástupce, že bude vykonávat činnost schváleného deklaranta pro CBAM, žádost o povolení podá tento nepřímý celní zástupce.

2.   Není-li dovozce usazen v členském státě, podá žádost o povolení nepřímý celní zástupce.

3.   Žádost o povolení se podává prostřednictvím rejstříku CBAM zřízeného v souladu s článkem 14.

4.   Odchylně od odstavce 1, je-li přenosová kapacita pro dovoz elektřiny přidělena prostřednictvím explicitního přidělení kapacity, považuje se osoba, které byla kapacita pro dovoz přidělena a která tuto kapacitu nominuje pro dovoz, pro účely tohoto nařízení za schváleného deklaranta pro CBAM v členském státě, v němž tato osoba deklaruje dovoz elektřiny v celním prohlášení. Objem dovozů se stanoví ve vztahu k jednotlivým hranicím za dobu nepřesahující jednu hodinu a v téže hodině nelze odečíst vývoz nebo přenos.

Příslušný orgán členského státu, v němž bylo celní prohlášení podáno, zaznamená osobu v rejstříku CBAM.

5.   V žádosti o povolení se uvedou následující informace o žadateli:

a)

jméno či název, adresa a kontaktní údaje;

b)

číslo EORI;

c)

hlavní hospodářská činnost vykonávaná v Unii;

d)

potvrzení správce daně v členském státě, v němž je žadatel usazen, že vůči žadateli nebyl vydán splatný inkasní příkaz týkající se dlužných daní v tomto státě;

e)

čestné prohlášení, že se žadatel v průběhu pěti let předcházejících roku podání žádosti nedopustil žádného závažného nebo opakovaného porušení celních předpisů, daňových předpisů nebo pravidel proti zneužívání trhu a nemá ani záznam o spáchání žádného závažného trestného činu souvisejícího s jeho hospodářskou činností;

f)

informace potřebné k prokázání žadatelovy finanční a provozní způsobilosti plnit povinnosti podle tohoto nařízení a, rozhodne-li tak příslušný orgán na základě posouzení rizik, podklady, které tyto informace potvrzují, jako je výkaz zisků a ztrát a účetní rozvaha, a to až za poslední tři již uzavřená účetní období;

g)

odhadovaná peněžní hodnota a objem dovozů zboží na celní území Unie podle druhu zboží za kalendářní rok, během něhož se žádost podává, a ve vztahu k následujícímu kalendářnímu roku;

h)

popřípadě jména či názvy a kontaktní údaje osob, jejichž jménem žadatel jedná.

6.   Žadatel může vzít svou žádost kdykoli zpět.

7.   Schválený deklarant pro CBAM neprodleně informuje příslušný orgán prostřednictvím rejstříku CBAM o veškerých změnách informací poskytnutých podle odstavce 5 tohoto článku, k nimž došlo po přijetí rozhodnutí o udělení statusu schváleného deklaranta pro CBAM podle článku 17 a které mohou mít vliv na dané rozhodnutí nebo obsah povolení, jež bylo na jeho základě uděleno.

8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, pokud jde o komunikaci mezi žadatelem, příslušným orgánem a Komisí, standardní formát žádosti o povolení a postupy pro podání takové žádosti prostřednictvím rejstříku CBAM, postup a lhůty, které má příslušný orgán dodržovat při vyřizování žádostí o povolení podle odstavce 1 tohoto článku, a pravidla pro identifikaci schválených deklarantů pro CBAM příslušným orgánem pro účely dovozu elektřiny. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

Článek 6

Prohlášení CBAM

1.   Do 31. května každého roku podá každý schválený deklarant pro CBAM prohlášení CBAM za předcházející kalendářní rok prostřednictvím rejstříku uvedeného v článku 14, přičemž poprvé tak učiní v roce 2027 s prohlášením za rok 2026.

2.   Prohlášení CBAM obsahuje tyto informace:

a)

celkové množství každého jednotlivého druhu zboží dovezeného během předcházejícího kalendářního roku vyjádřené v případě elektřiny v megawatthodinách a v případě ostatního zboží v tunách;

b)

celkové emise obsažené ve zboží uvedeném v písmenu a) tohoto odstavce vyjádřené v případě elektřiny v tunách emisí CO2 ekv. na megawatthodinu nebo v případě ostatního zboží v tunách emisí CO2 ekv. na tunu každého jednotlivého druhu zboží, vypočtené v souladu s článkem 7 a ověřené v souladu s článkem 8;

c)

celkový počet certifikátů CBAM, jež mají být vyřazeny, odpovídající celkovým obsaženým emisím podle písmene b) tohoto odstavce, po uplatnění snížení na základě ceny uhlíku zaplacené v zemi původu v souladu s článkem 9 a úpravě nezbytné k zohlednění toho, v jakém rozsahu jsou přidělovány bezplatné povolenky v rámci systému EU ETS v souladu s článkem 31;

d)

kopie ověřovacích zpráv vydaných akreditovanými ověřovateli podle článku 8 a přílohy VI.

3.   V případě dovozu zušlechtěných výrobků, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku podle článku 256 nařízení (EU) č. 952/2013, uvede schválený deklarant pro CBAM v prohlášení CBAM emise obsažené ve zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku a jehož výsledkem byly dovezené zušlechtěné výrobky, a to i pokud dané zušlechtěné výrobky nejsou zbožím uvedeným v příloze I tohoto nařízení. Tento odstavec se použije rovněž v případě, že zušlechtěné výrobky, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku, jsou vráceným zbožím podle článku 205 nařízení (EU) č. 952/2013.

4.   Pokud dovezené zboží uvedené v příloze I tohoto nařízení představuje zušlechtěné výrobky, které jsou výsledkem pasivního zušlechťovacího styku podle článku 259 nařízení (EU) č. 952/2013, uvede schválený deklarant pro CBAM v prohlášení CBAM pouze emise vzniklé během zušlechťovací operace provedené mimo celní území Unie.

5.   Pokud dovezené zboží představuje vrácené zboží podle článku 203 nařízení (EU) č. 952/2013, uvede schválený deklarant pro CBAM v prohlášení CBAM zvlášť „nulu“ u celkových obsažených emisí odpovídajících tomuto zboží.

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty týkající se standardního formátu prohlášení CBAM, včetně podrobných informací podle jednotlivých zařízení a zemí původu a druhů zboží, jež mají být vykázány na podporu celkových údajů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, a to zejména pokud jde o obsažené emise a zaplacenou cenu uhlíku, a postupu pro podávání prohlášení CBAM prostřednictvím rejstříku CBAM a podmínek pro vyřazování certifikátů CBAM podle odst. 2 písm. c) tohoto článku, v souladu s čl. 22 odst. 1, a to zejména pokud jde o postup a výběr certifikátů, jež mají být vyřazeny, schváleným deklarantem pro CBAM. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

Článek 7

Výpočet obsažených emisí

1.   Emise obsažené ve zboží se vypočítají pomocí metod stanovených v příloze IV. U zboží uvedeného v příloze II se vypočítávají a zohledňují pouze přímé emise.

2.   Emise obsažené v jiném zboží než elektřině se stanoví na základě skutečných emisí v souladu s metodami stanovenými v příloze IV bodech 2 a 3. Nelze-li skutečné emise odpovídajícím způsobem stanovit, jako je tomu v případě nepřímých emisí, stanoví se obsažené emise odkazem na standardní hodnoty v souladu s metodami stanovenými v příloze IV bodu 4.1.

3.   Emise obsažené v dovážené elektřině se stanoví odkazem na standardní hodnoty v souladu s metodou stanovenou v příloze IV bodě 4.2, ledaže schválený deklarant pro CBAM prokáže, že jsou splněna kritéria pro stanovení obsažených emisí na základě skutečných emisí uvedená v příloze IV bodu 5.

4.   Obsažené nepřímé emise se vypočítají podle metody stanovené v příloze IV bodu 4.3 a dále upřesněné v prováděcích aktech přijatých podle odstavce 7 tohoto článku, ledaže schválený deklarant pro CBAM prokáže, že jsou splněna kritéria pro stanovení obsažených emisí na základě skutečných emisí, která jsou uvedena v příloze IV bodu 6.

5.   Schválený deklarant pro CBAM vede záznamy o údajích potřebných k výpočtu obsažených emisí v souladu s požadavky stanovenými v příloze V. Tyto záznamy musí být dostatečně podrobné, aby ověřovatelé akreditovaní podle článku 18 mohli ověřit obsažené emise v souladu s článkem 8 a přílohou VI a aby Komise a příslušný orgán mohly přezkoumat prohlášení CBAM v souladu s čl. 19 odst. 2.

6.   Schválený deklarant pro CBAM uchovává tyto záznamy o údajích podle odstavce 5, včetně zprávy ověřovatele, do konce čtvrtého roku následujícího po roce, v němž bylo nebo mělo být prohlášení CBAM podáno.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty týkající se:

a)

použití prvků metod výpočtu stanovených v příloze IV, včetně stanovení systémových hranic výrobních procesů a příslušných vstupních materiálů (prekurzorů), emisních faktorů, hodnot skutečných emisí specifických pro dané zařízení a standardních hodnot a jejich příslušného uplatnění na jednotlivé zboží, jakož i stanovení metod pro zajištění spolehlivosti údajů, na jejichž základě se stanoví standardní hodnoty, včetně úrovně podrobnosti a ověření údajů a včetně další specifikace zboží, které má být pro účely přílohy IV bodu 1 považováno za „jednoduché zboží“ a „složené zboží“; tyto prováděcí akty rovněž upřesní podmínky, za nichž se má za to, že skutečné emise nelze odpovídajícím způsobem určit, jakož i prvky důkazů prokazujících, že jsou splněna kritéria požadovaná pro odůvodnění použití skutečných emisí pro elektřinu spotřebovanou ve výrobních procesech zboží pro účely odstavce 2, která jsou uvedena v příloze IV bodech 5 a 6; a

b)

uplatnění prvků metod výpočtu podle odstavce 4 v souladu s přílohou IV bodem 4.3.

Je-li to objektivně odůvodněné, prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci stanoví, že standardní hodnoty lze upravit s ohledem na jednotlivé oblasti, regiony nebo země tak, aby zohledňovaly specifické objektivní faktory ovlivňující emise, jako jsou převládající zdroje energie nebo průmyslové procesy. Tyto prováděcí akty vycházejí ze stávajících právních předpisů týkajících se monitorování a ověřování emisí a údajů o činnostech u zařízení, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES, zejména z prováděcích nařízení Komise (EU) 2018/2066 (24), (EU) 2018/2067 a (EU) 2019/331 (25). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2 tohoto nařízení.

Článek 8

Ověření obsažených emisí

1.   Schválený deklarant pro CBAM zajistí, aby celkové obsažené emise uvedené v prohlášení CBAM podaném v souladu s článkem 6 ověřil ověřovatel akreditovaný podle článku 18 na základě zásad ověřování stanovených v příloze VI.

2.   Pokud jde o emise obsažené ve zboží vyrobeném v registrovaných zařízeních ve třetí zemi podle článku 10, může se schválený deklarant pro CBAM rozhodnout, že ke splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku použije ověřené informace, které mu byly zpřístupněny v souladu s čl. 10 odst. 7.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty týkající se uplatňování zásad ověřování stanovených v příloze VI, pokud jde o:

a)

možnost upuštění od povinnosti ověřovatele navštívit zařízení, kde se příslušné zboží vyrábí, a to za řádně odůvodněných okolností a aniž by byl ohrožen spolehlivý odhad obsažených emisí;

b)

vymezení prahových hodnot, na jejichž základě se určí, zda jsou dané nesprávné údaje nebo porušení pravidel závažné a

c)

podklady nezbytné k vypracování ověřovací zprávy, včetně jejího formátu.

Přijímá-li Komise prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci, usiluje o rovnocennost a soudržnost s postupy stanovenými v prováděcím nařízení (EU) 2018/2067. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2 tohoto nařízení.

Článek 9

Cena uhlíku zaplacená ve třetí zemi

1.   Schválený deklarant pro CBAM se může v prohlášení CBAM domáhat snížení počtu certifikátů CBAM, které mají být vyřazeny, aby byla zohledněna cena uhlíku, která byla za deklarované obsažené emise zaplacena v zemi původu. Snížení lze uplatnit pouze v případě, že cena uhlíku byla skutečně zaplacena v zemi původu. V takovém případě se zohlední jakákoli sleva nebo jiná forma náhrady dostupná v dané zemi, která by vedla ke snížení ceny uhlíku.

2.   Schválený deklarant pro CBAM vede záznamy o dokumentaci potřebné k prokázání toho, že se na deklarované obsažené emise vztahovala cena uhlíku v zemi původu zboží, která byla skutečně zaplacena, jak je uvedeno v odstavci 1. Schválený deklarant pro CBAM uchovává především doklady o jakékoli slevě nebo jiné formě dostupné náhrady, zejména odkazy na příslušné právní předpisy dané země. Informace obsažené v této dokumentaci ověří osoba nezávislá na schváleném deklarantovi pro CBAM a na orgánech země původu. V dokumentaci musí být uvedeno jméno a kontaktní údaje této nezávislé osoby. Schválený deklarant pro CBAM rovněž uchovává doklady o skutečném zaplacení ceny uhlíku.

3.   Schválený deklarant pro CBAM uchovává záznamy podle odstavce 2 do konce čtvrtého roku následujícího po roce, v němž bylo nebo mělo být prohlášení CBAM podáno.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, pokud jde o převod průměrné roční ceny uhlíku skutečně zaplacené v souladu s odstavcem 1 na odpovídající snížení počtu certifikátů CBAM, které mají být vyřazeny, včetně převodu ceny uhlíku skutečně zaplacené v cizí měně na eura na základě ročního průměrného směnného kurzu, požadovaných dokladů o skutečném zaplacení ceny uhlíku, příkladů jakékoli příslušné slevy či jiné formy náhrady uvedené v odstavci 1 tohoto článku, kvalifikace nezávislé osoby podle odstavce 2 tohoto článku a podmínek pro zajištění její nezávislosti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

Článek 10

Registrace provozovatelů a zařízení ve třetích zemích

1.   Na žádost provozovatele zařízení, které se nachází ve třetí zemi, zaznamená Komise informace o tomto provozovateli a jeho zařízení v rejstříku CBAM uvedeném v článku 14.

2.   Žádost o registraci podle odstavce 1 obsahuje následující informace, které je při registraci třeba zadat do rejstříku CBAM:

a)

jméno či název, adresu a kontaktní údaje provozovatele;

b)

umístění každého jednotlivého zařízení včetně jeho úplné adresy a zeměpisných souřadnic vyjádřených šestimístnými údaji o zeměpisné délce a šířce;

c)

hlavní hospodářskou činnost zařízení.

3.   Komise oznámí provozovateli, že byl zaregistrován v rejstříku CBAM. Registrace zůstane v platnosti po dobu pěti let ode dne, kdy byla oznámena provozovateli zařízení.

4.   Provozovatel Komisi neprodleně oznámí veškeré změny informací uvedených v odstavci 2, které nastanou po registraci, a Komise provede aktualizaci příslušných informací v rejstříku CBAM.

5.   Provozovatel:

a)

stanoví obsažené emise vypočítané v souladu s metodami stanovenými v příloze IV podle druhu zboží vyrobeného v zařízení podle odstavce 1 tohoto článku;

b)

zajistí, aby obsažené emise podle písmene a) tohoto odstavce byly ověřeny ověřovatelem akreditovaným podle článku 18 v souladu se zásadami ověřování stanovenými v příloze VI;

c)

uchovává po dobu čtyř let po provedení ověření kopii ověřovací zprávy, jakož i záznamy o informacích potřebných k výpočtu emisí obsažených ve zboží v souladu s požadavky stanovenými v příloze V.

6.   Záznamy podle odst. 5 písm. c) tohoto článku jsou dostatečně podrobné, aby bylo možné ověřit obsažené emise v souladu s článkem 8 a přílohou VI a aby bylo možné přezkoumat v souladu s článkem 19 prohlášení CBAM vypracované schváleným deklarantem pro CBAM, jemuž byly relevantní informace zpřístupněny v souladu s odstavcem 7 tohoto článku.

7.   Provozovatel může schválenému deklarantovi pro CBAM zpřístupnit informace o ověření obsažených emisí podle odstavce 5 tohoto článku. Schválený deklarant pro CBAM je oprávněn tyto zpřístupněné informace využít ke splnění povinnosti podle článku 8.

8.   Provozovatel může kdykoli požádat o zrušení registrace v rejstříku CBAM. Komise na základě této žádosti a po oznámení příslušným orgánům zruší registraci provozovatele a vymaže informace o tomto provozovateli a o jeho zařízení z rejstříku CBAM, pokud tyto informace nejsou nezbytné pro přezkum podaných prohlášení CBAM. Komise může poté, co umožnila slyšení dotčeného hospodářského subjektu, a po konzultaci s příslušnými orgány rovněž zrušit registraci informací, pokud Komise zjistí, že informace o tomto subjektu již nejsou přesné. Komise o zrušení registrací informuje příslušné orgány.

KAPITOLA III

PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY

Článek 11

Příslušné orgány

1.   Každý členský stát určí příslušný orgán, který bude plnit úkoly a povinnosti podle tohoto nařízení, a uvědomí o tom Komisi.

Komise zpřístupní členským státům seznam všech příslušných orgánů a zveřejní tyto informace v Úředním věstníku Evropské unie a zpřístupní tyto informace v rejstříku CBAM.

2.   Příslušné orgány si vyměňují veškeré informace, které jsou nezbytné nebo relevantní pro výkon jejich úkolů a povinností podle tohoto nařízení.

Článek 12

Komise

Kromě dalších úkolů, které vykonává podle tohoto nařízení, napomáhá Komise také příslušným orgánům při plnění úkolů a povinností podle tohoto nařízení a koordinuje jejich činnosti tím, že podporuje výměnu osvědčených postupů v oblasti působnosti tohoto nařízení a vydávání pokynů týkajících se těchto postupů a prosazuje odpovídající výměnu informací a spolupráci mezi příslušnými orgány vzájemně, jakož i mezi příslušnými orgány a Komisí.

Článek 13

Profesní tajemství a zveřejňování informací

1.   Na veškeré informace, které jsou důvěrné povahy nebo jsou poskytovány jako důvěrné a které příslušný orgán nebo Komise získaly při plnění svých povinností, se vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství. Tyto informace smí příslušný orgán nebo Komise zveřejnit pouze s výslovným předchozím souhlasem osoby nebo orgánu, které je poskytly, nebo v případech stanovených právem Unie nebo vnitrostátním právem.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány a Komise tyto informace sdílet mezi sebou, s celními orgány, orgány odpovědnými za správní nebo trestní sankce a Úřadem evropského veřejného žalobce s cílem zajistit, aby osoby plnily své povinnosti podle tohoto nařízení a aby byly uplatňovány celní předpisy. Na takto sdílené informace se vztahuje profesní tajemství a nesmějí být sděleny žádné jiné osobě nebo orgánu, s výjimkou případů stanovených právem Unie nebo vnitrostátním právem.

Článek 14

Rejstřík CBAM

1.   Komise zřídí rejstřík CBAM schválených deklarantů pro CBAM v podobě standardizované elektronické databáze obsahující údaje týkající se certifikátů CBAM těchto schválených deklarantů pro CBAM. Komise informace v rejstříku CBAM automaticky a v reálném čase zpřístupní celním orgánům a příslušným orgánům.

2.   Rejstřík CBAM podle odstavce 1 obsahuje účty s informacemi o každém schváleném deklarantovi pro CBAM, zejména pak:

a)

jméno či název, adresu a kontaktní údaje schváleného deklaranta pro CBAM;

b)

číslo EORI schváleného deklaranta pro CBAM;

c)

číslo účtu CBAM;

d)

identifikační čísla, prodejní ceny, datum prodeje a datum vyřazení, zpětného odkupu nebo zrušení platnosti certifikátů CBAM ve vztahu ke každému jednotlivému schválenému deklarantovi pro CBAM.

3.   Rejstřík CBAM obsahuje v samostatné části rejstříku informace o provozovatelích a zařízeních ve třetích zemích zaregistrovaných v souladu s čl. 10 odst. 2.

4.   Informace v rejstříku CBAM uvedené v odstavcích 2 a 3 jsou důvěrné, s výjimkou jmen či názvů, adres a kontaktních údajů provozovatelů a umístění zařízení ve třetích zemích. Provozovatel se může rozhodnout, že jeho jméno či název, adresa a kontaktní údaje nebudou zpřístupněny veřejnosti. Veřejné informace v rejstříku CBAM Komise zpřístupní v interoperabilním formátu.

5.   Pro každé zboží uvedené v příloze I Komise každoročně zveřejní úhrnné emise obsažené v dováženém zboží.

6.   Komise přijme prováděcí akty týkající se infrastruktury a konkrétních procesů a postupů rejstříku CBAM, včetně analýzy rizik uvedené v článku 15, elektronických databází obsahujících informace uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, údajů z účtů v rejstříku CBAM uvedených v článku 16, předávání informací o prodeji, zpětném odkupu a zrušení platnosti certifikátů CBAM do rejstříku CBAM podle článku 20 a křížovém ověřování informací podle čl. 25 odst. 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

Článek 15

Analýza rizik

1.   Komise provádí kontroly na základě rizik u údajů a transakcí zaznamenaných v rejstříku CBAM uvedeném v článku 14, aby se zajistilo, že při koupi certifikátů CBAM, jejich vlastnictví, vyřazení, zpětném odkupu a zrušení jejich platnosti nedochází k žádným nesrovnalostem.

2.   Pokud Komise v důsledku kontrol provedených podle odstavce 1 zjistí nesrovnalosti, oznámí to dotčeným příslušným orgánům za účelem provedení dalšího šetření, aby byly zjištěné nesrovnalosti napraveny.

Článek 16

Účty v rejstříku CBAM

1.   Komise přidělí každému schválenému deklarantovi pro CBAM jedinečné číslo účtu CBAM.

2.   Každý schválený deklarant pro CBAM má přístup ke svému účtu v rejstříku CBAM.

3.   Komise účet zřídí, jakmile je uděleno povolení podle čl. 17 odst. 1, a schváleného deklaranta pro CBAM o tom uvědomí.

4.   Pokud schválený deklarant pro CBAM ukončí svou hospodářskou činnost nebo je zrušena platnost jeho povolení, Komise účet tohoto schváleného deklaranta pro CBAM zruší, jestliže schválený deklarant pro CBAM splnil všechny své povinnosti podle tohoto nařízení.

Článek 17

Povolení

1.   Je-li žádost o povolení podána v souladu s článkem 5, příslušný orgán členského státu, v němž je žadatel usazen, udělí status schváleného deklaranta pro CBAM, pokud jsou splněna kritéria stanovená v odstavci 2 tohoto článku. Status schváleného deklaranta pro CBAM se uznává ve všech členských státech.

Před udělením statusu schváleného deklaranta pro CBAM vede příslušný orgán ohledně žádosti o povolení konzultační postup prostřednictvím rejstříku CBAM. Konzultační postup zahrnuje příslušné orgány ostatních členských států a Komisi a nepřesáhne 15 pracovních dnů.

2.   Kritéria pro udělení statusu schváleného deklaranta pro CBAM jsou následující:

a)

v průběhu pěti let předcházejících podání žádosti se žadatel nedopustil závažného nebo opakovaného porušení celních předpisů, daňových předpisů, pravidel proti zneužívání trhu nebo tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých podle tohoto nařízení a zejména nemá žadatel záznam o spáchání závažného trestného činu souvisejícího s jeho hospodářskou činností;

b)

žadatel prokáže svou finanční a provozní způsobilost plnit povinnosti podle tohoto nařízení;

c)

žadatel je usazen v členském státě, v němž je žádost podávána, a

d)

žadateli bylo přiděleno číslo EORI v souladu s článkem 9 nařízení (EU) č. 952/2013.

3.   Pokud příslušný orgán zjistí, že kritéria stanovená v odstavci 2 tohoto článku nejsou splněna, nebo pokud žadatel neposkytl informace uvedené v čl. 5 odst. 5, udělení statusu schváleného deklaranta pro CBAM se zamítne. V tomto rozhodnutí o zamítnutí statusu schváleného deklaranta pro CBAM se uvedou důvody zamítnutí a informace o možnosti odvolání.

4.   Rozhodnutí příslušného orgánu, kterým se uděluje status schváleného deklaranta pro CBAM, se zaznamená v rejstříku CBAM a obsahuje tyto informace:

a)

jméno či název, adresu a kontaktní údaje schváleného deklaranta pro CBAM;

b)

číslo EORI schváleného deklaranta pro CBAM;

c)

číslo účtu CBAM přidělené schválenému deklarantovi pro CBAM v souladu s čl. 16 odst. 1;

d)

jistotu požadovanou v souladu s odstavcem 5 tohoto článku.

5.   Za účelem splnění kritérií stanovených v odst. 2 písm. b) tohoto článku požádá příslušný orgán o poskytnutí jistoty, pokud mezi okamžikem usazení žadatele a rokem, kdy byla podána žádost podle čl. 5 odst. 1, neuplynula dvě celá účetní období.

Příslušný orgán stanoví výši této jistoty na základě výpočtu tak, aby odpovídala výši úhrnné hodnoty počtu certifikátů CBAM, které by schválený deklarant pro CBAM musel vyřadit v souladu s článkem 22, pokud jde o dovozy zboží uvedené v souladu s čl. 5 odst. 5 písm. g). Poskytnutá jistota má formu bankovní záruky finanční instituce působící v Unii, splatné na první výzvu, nebo jinou formu, která poskytuje rovnocennou záruku.

6.   Pokud příslušný orgán zjistí, že poskytnutá jistota nezajišťuje finanční a provozní způsobilost schváleného deklaranta pro CBAM plnit povinnosti podle tohoto nařízení nebo ji již dostatečně nezajišťuje, požádá schváleného deklaranta pro CBAM, aby podle své volby buď poskytl dodatečnou jistotu, nebo nahradil původní jistotu jistotou novou v souladu s odstavcem 5.

7.   Příslušný orgán uvolní jistotu ihned po 31. květnu druhého roku, v němž schválený deklarant pro CBAM v souladu s článkem 22 vyřadil certifikáty CBAM.

8.   Příslušný orgán zruší status schváleného deklaranta pro CBAM, pokud:

a)

schválený deklarant pro CBAM požádá o jeho zrušení nebo

b)

schválený deklarant pro CBAM již nesplňuje kritéria stanovená v odstavcích 2 nebo 6 tohoto článku nebo se dopustil závažného nebo opakovaného porušení povinnosti vyřadit certifikáty CBAM uvedené v čl. 22 odst. 1 nebo povinnosti zajistit dostatečný počet certifikátů CBAM na svém účtu v rejstříku CBAM na konci každého čtvrtletí uvedených v čl. 22 odst. 2.

Před zrušením statusu schváleného deklaranta pro CBAM příslušný orgán schválenému deklarantovi pro CBAM umožní, aby se mohl vyjádřit, a vede konzultační postup ohledně možného zrušení tohoto statusu. Konzultační postup zahrnuje příslušné orgány ostatních členských států a Komisi a nepřesáhne 15 pracovních dnů.

Každé rozhodnutí o zrušení statusu musí obsahovat důvody rozhodnutí a informace o právu na odvolání.

9.   Příslušný orgán zaznamená v rejstříku CBAM informace o:

a)

žadatelích, jejichž žádost o povolení byla zamítnuta podle odstavce 3 a

b)

osobách, jejichž status schváleného deklaranta pro CBAM byl zrušen podle odstavce 8.

10.   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů podmínky pro:

a)

uplatňování kritérií uvedených v odstavci 2 tohoto článku, včetně kritéria nedopuštění se závažného nebo opakovaného porušení předpisů podle odst. 2 písm. a) tohoto článku;

b)

uplatňování jistoty podle odstavců 5, 6 a 7 tohoto článku;

c)

uplatňování kritérií závažného nebo opakovaného porušení povinnosti podle odstavce 8 tohoto článku;

d)

důsledky zrušení statusu schváleného deklaranta pro CBAM podle odstavce 8 tohoto článku a

e)

konkrétní lhůty a formát konzultačního postupu uvedeného v odstavcích 1 a 8 tohoto článku.

Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

Článek 18

Akreditace ověřovatelů

1.   Každá osoba akreditovaná v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2018/2067 pro příslušnou skupinu činností se považuje za akreditovaného ověřovatele pro účely tohoto nařízení. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty za účelem určení příslušných skupin činností tím, že zajistí sladění kvalifikací akreditovaného ověřovatele, které jsou nezbytné k provádění ověření pro účely tohoto nařízení, s příslušnou skupinou činností uvedenou v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2018/2067 a v osvědčení o akreditaci. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2 tohoto nařízení.

2.   Vnitrostátní akreditační orgán může na žádost akreditovat osobu jako ověřovatele pro účely tohoto nařízení, pokud se na základě dokumentace předložené spolu s žádostí domnívá, že je tato osoba způsobilá uplatňovat zásady ověřování uvedené v příloze VI při plnění úkolů souvisejících s ověřením obsažených emisí podle článků 8 a 10.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28 za účelem doplnění tohoto nařízení upřesněním podmínek pro udělení akreditace podle odstavce 2 tohoto článku, pro kontrolu a dohled nad akreditovanými ověřovateli, pro odnětí akreditace a pro vzájemné uznávání a vzájemné hodnocení akreditačních orgánů.

Článek 19

Přezkum prohlášení CBAM

1.   Při přezkumu prohlášení CBAM plní Komise úlohu dohledu.

2.   Komise může prohlášení CBAM přezkoumat, a to v souladu se strategií přezkumu, včetně rizikových faktorů, ve lhůtě, která končí uplynutím čtyř let následujících po roce, v němž měla být prohlášení CBAM podána.

Přezkum může spočívat v ověření informací uvedených v prohlášení CBAM a v ověřovacích zprávách na základě informací sdělených celními orgány v souladu s článkem 25 a jakýchkoli dalších relevantních důkazů a na základě jakéhokoli auditu, který je považován za nezbytný, a to i v prostorách schváleného deklaranta pro CBAM.

Komise informuje o zahájení přezkumu a jeho výsledcích příslušný orgán členského státu, v němž je deklarant pro CBAM usazen, prostřednictvím rejstříku CBAM.

Ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce může rovněž prohlášení CBAM přezkoumat příslušný orgán členského státu, v němž je schválený deklarant pro CBAM usazen. Příslušný orgán informuje o zahájení přezkumu a jeho výsledcích Komisi prostřednictvím rejstříku CBAM.

3.   Komise pravidelně stanoví konkrétní rizikové faktory a body, jimž je třeba věnovat pozornost, a to na základě analýzy rizik v souvislosti s prováděním CBAM na úrovni Unie, přičemž zohlední informace obsažené v rejstříku CBAM, údaje sdělené celními orgány a další relevantní zdroje informací, včetně kontrol a ověřování prováděných podle čl. 15 odst. 2 a článku 25.

Komise rovněž usnadní výměnu informací s příslušnými orgány o podvodných činnostech a sankcích uložených v souladu s článkem 26.

4.   Pokud schválený deklarant pro CBAM prohlášení CBAM podle článku 6 nepodá nebo pokud se Komise na základě svého přezkumu podle odstavce 2 tohoto článku domnívá, že deklarovaný počet certifikátů CBAM není správný, Komise posoudí závazky podle tohoto nařízení uvedeného schváleného deklaranta pro CBAM na základě informací, které má k dispozici. Komise stanoví předběžný výpočet celkového počtu certifikátů CBAM, které měly být vyřazeny, a to nejpozději do 31. prosince roku následujícího po roce, kdy mělo být prohlášení CBAM podáno, nebo nejpozději do 31. prosince čtvrtého roku následujícího po roce, v němž bylo podáno nesprávné prohlášení CBAM. Komise poskytne příslušným orgánům tento předběžný výpočet pro orientační účely, aniž je dotčen konečný výpočet stanovený příslušným orgánem členského státu, v němž je schválený deklarant pro CBAM usazen.

5.   Pokud příslušný orgán dojde k závěru, že deklarovaný počet certifikátů CBAM, které mají být vyřazeny, není správný nebo že prohlášení CBAM nebylo podáno v souladu s odstavcem 6, stanoví počet certifikátů CBAM, které měl schválený deklarant pro CBAM vyřadit, a zohlední přitom informace předložené Komisí.

Příslušný orgán oznámí schválenému deklarantovi pro CBAM své rozhodnutí ohledně počtu stanovených certifikátů CBAM a požádá ho, aby do jednoho měsíce vyřadil dodatečné certifikáty CBAM.

Rozhodnutí příslušného orgánu musí obsahovat důvody tohoto rozhodnutí a informace o právu na odvolání. Rozhodnutí se rovněž oznamuje prostřednictvím rejstříku CBAM.

Pokud se příslušný orgán po obdržení předběžného výpočtu od Komise v souladu s odstavci 2 a 4 tohoto článku rozhodne, že žádné opatření nepřijme, informuje o tom Komisi prostřednictvím rejstříku CBAM.

6.   Pokud příslušný orgán dospěje k závěru, že byl vyřazen větší počet certifikátů CBAM, než měl být vyřazen, neprodleně o tom informuje Komisi. Certifikáty CBAM, jež byly vyřazeny navíc, se zpětně odkoupí v souladu s článkem 23.

KAPITOLA IV

CERTIFIKÁTY CBAM

Článek 20

Prodej certifikátů CBAM

1.   Členský stát prodává certifikáty CBAM na společné centrální platformě schváleným deklarantům pro CBAM usazeným v tomto členském státě.

2.   Komise zřídí a spravuje společnou centrální platformu na základě společného zadávacího řízení mezi Komisí a členskými státy.

Komise a příslušné orgány mají přístup k informacím na společné ústřední platformě.

3.   Informace o prodeji, zpětném odkupu a zrušení platnosti certifikátů CBAM v rámci společné centrální platformy se na konci každého pracovního dne převedou do rejstříku CBAM.

4.   Certifikáty CBAM se prodávají schváleným deklarantům pro CBAM za cenu vypočtenou v souladu s článkem 21.

5.   Komise zajistí, aby bylo každému certifikátu CBAM při jeho vytvoření přiděleno jedinečné identifikační číslo. Komise jedinečné identifikační číslo, cenu a datum prodeje certifikátu CBAM zaznamená v rejstříku CBAM na účtu schváleného deklaranta pro CBAM, který tento certifikát kupuje.

6.   Komise přijme v souladu s článkem 28 akty v přenesené pravomoci, kterými doplní toto nařízení tím, že dále vymezí harmonogram, správu a další aspekty související s řízením prodeje a zpětného odkupu certifikátů CBAM, přičemž usiluje o soulad s postupy nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 (26).

Článek 21

Cena certifikátů CBAM

1.   Komise vypočítá cenu certifikátů CBAM jako průměr uzavíracích cen povolenek EU ETS na dražební platformě v souladu s postupy stanovenými v nařízení (EU) č. 1031/2010 za každý kalendářní týden.

Ve vztahu k těm kalendářním týdnům, v nichž se na dražební platformě neplánují žádné dražby, se cenou certifikátů CBAM rozumí průměr uzavíracích cen povolenek EU ETS za poslední týden, v němž se dražby na dražební platformě konaly.

2.   Komise zveřejní průměrnou cenu uvedenou v odst. 1 druhém pododstavci na svých internetových stránkách nebo jiným vhodným způsobem první pracovní den následujícího kalendářního týdne. Tato cena se použije od prvního pracovního dne následujícího po dni zveřejnění do prvního pracovního dne následujícího kalendářního týdne.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, pokud jde o uplatňování metodiky výpočtu průměrné ceny certifikátů CBAM podle odstavce 1 tohoto článku a praktická opatření pro zveřejnění této ceny. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

Článek 22

Vyřazení certifikátů CBAM

1.   Do 31. května každého roku vyřadí schválený deklarant pro CBAM prostřednictvím rejstříku CBAM za kalendářní rok předcházející roku daného vyřazení takový počet certifikátů CBAM, který odpovídá obsaženým emisím deklarovaným v souladu s čl. 6 odst. 2 písm. c) a ověřeným v souladu s článkem 8, přičemž poprvé tak učiní v roce 2027 za rok 2026. Vyřazené certifikáty CBAM Komise odstraní z rejstříku CBAM. Schválený deklarant pro CBAM zajistí, aby byl na jeho účtu v rejstříku CBAM k dispozici požadovaný počet certifikátů CBAM.

2.   Schválený deklarant pro CBAM zajistí, aby počet certifikátů CBAM na jeho účtu v rejstříku CBAM na konci každého čtvrtletí odpovídal nejméně 80 % emisí obsažených ve veškerém zboží dovezeném deklarantem od počátku kalendářního roku, které se stanoví na základě standardních hodnot v souladu s metodami stanovenými v příloze IV.

3.   Pokud Komise zjistí, že počet certifikátů CBAM na účtu schváleného deklaranta pro CBAM neodpovídá povinnostem stanoveným v odstavci 2, oznámí to prostřednictvím rejstříku CBAM příslušnému orgánu členského státu, ve kterém je tento schválený deklarant pro CBAM usazen.

Příslušný orgán oznámí schválenému deklarantovi pro CBAM, že je třeba, aby do jednoho měsíce od tohoto oznámení zajistil na svém účtu dostatečný počet certifikátů CBAM.

Příslušný orgán zaznamená oznámení schválenému deklarantovi pro CBAM i odpověď od něj v rejstříku CBAM.

Článek 23

Zpětný odkup certifikátů CBAM

1.   Pokud o to schválený deklarant pro CBAM požádá, členský stát, ve kterém je tento schválený deklarant pro CBAM usazen, zpětně odkoupí přebytečné certifikáty CBAM, které zůstanou na účtu deklaranta v rejstříku CBAM po vyřazení certifikátů v souladu s článkem 22.

Komise zpětně odkoupí přebytečné certifikáty prostřednictvím společné centrální platformy uvedené v článku 20 jménem členského státu, v němž je schválený deklarant pro CBAM usazen. Schválený deklarant pro CBAM předloží žádost o zpětný odkup do 30. června každého roku, během nějž byly certifikáty CBAM vyřazeny.

2.   Počet certifikátů, na nějž se vztahuje zpětný odkup podle odstavce 1, je omezen na jednu třetinu celkového počtu certifikátů CBAM zakoupených schváleným deklarantem pro CBAM během předchozího kalendářního roku.

3.   Každý certifikát CBAM je zpětně odkoupen za cenu, kterou schválený deklarant pro CBAM za tento certifikát zaplatil v okamžiku jeho koupě.

Článek 24

Zrušení platnosti certifikátů CBAM

Dne 1. července každého roku zruší Komise platnost veškerých certifikátů CBAM, které byly zakoupeny během roku před předchozím kalendářním rokem a které zůstaly na účtu schváleného deklaranta pro CBAM v rejstříku CBAM. Platnost těchto certifikátů CBAM se zruší bez jakékoli náhrady.

Pokud je počet certifikátů CBAM, které mají být vyřazeny, zpochybněn v probíhajícím sporu v členském státě, pozastaví Komise zrušení platnosti certifikátů CBAM v rozsahu odpovídajícím jejich spornému počtu. Příslušný orgán členského státu, v němž je schválený deklarant pro CBAM usazen, neprodleně sdělí Komisi veškeré relevantní informace.

KAPITOLA V

PRAVIDLA VZTAHUJÍCÍ SE NA DOVOZ ZBOŽÍ

Článek 25

Pravidla vztahující se na dovoz zboží

1.   Celní orgány nepovolí dovoz zboží jinou osobou než schváleným deklarantem pro CBAM.

2.   Celní orgány předávají Komisi pravidelně a automaticky, zejména prostřednictvím mechanismu dohledu zavedeného podle čl. 56 odst. 5 nařízení (EU) č. 952/2013, specifické informace o zboží navrženém v celním prohlášení k dovozu. Tyto informace zahrnují číslo EORI a číslo účtu CBAM schváleného deklaranta pro CBAM, osmimístný kód KN zboží, jeho množství a země původu, datum celního prohlášení a celní režim.

3.   Komise sdělí informace uvedené v odstavci 2 tohoto článku příslušnému orgánu členského státu, v němž je schválený deklarant pro CBAM usazen, a u každého deklaranta pro CBAM tyto informace křížově ověří srovnáním s údaji v rejstříku CBAM podle článku 14.

4.   Celní orgány mohou v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013 sdělit Komisi a příslušnému orgánu členského státu, který udělil status schváleného deklaranta pro CBAM, důvěrné informace, které celní orgány získaly při plnění svých povinností nebo které jim byly poskytnuty jako důvěrné.

5.   Na toto nařízení se použije obdobně nařízení (ES) č. 515/97.

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, které vymezí rozsah informací a periodicitu, časový rozvrh a způsoby jejich předávání podle odstavce 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

KAPITOLA VI

VYMÁHÁNÍ

Článek 26

Sankce

1.   Schválený deklarant pro CBAM, který do 31. května každého roku nevyřadí takový počet certifikátů CBAM, který odpovídá emisím obsaženým ve zboží dovezeném během předchozího kalendářního roku, je povinen zaplatit pokutu. Tato pokuta je totožná s pokutou za překročení emisí stanovenou v čl. 16 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, zvýšenou podle čl. 16 odst. 4 uvedené směrnice, a to podle roku dovozu zboží. Tato pokuta se použije na každý certifikát CBAM, který schválený deklarant pro CBAM nevyřadil.

2.   Pokud jiná osoba než schválený deklarant pro CBAM uvede zboží na celní území Unie, aniž by splnila povinnosti podle tohoto nařízení, je povinna zaplatit pokutu. Tato pokuta musí být účinná, přiměřená a odrazující a činí – v závislosti zejména na době trvání, závažnosti, rozsahu, úmyslné povaze a opakování tohoto porušení povinnosti a na úrovni spolupráce dané osoby s příslušným orgánem trojnásobek až pětinásobek pokuty uvedené v odstavci 1, a to podle roku uvedení zboží na celní území Unie, za každý certifikát CBAM, který daná osoba nevyřadila.

3.   Zaplacení pokuty nezbavuje schváleného deklaranta pro CBAM povinnosti vyřadit zbývající počet certifikátů CBAM, který měl v příslušném roce vyřadit.

4.   Pokud příslušný orgán mimo jiné na základě předběžných výpočtů provedených Komisí v souladu s článkem 19 zjistí, že schválený deklarant pro CBAM nesplnil povinnost vyřadit certifikáty CBAM, jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku, nebo že určitá osoba uvedla zboží na celní území Unie, aniž by splnila povinnosti podle tohoto nařízení, jak je uvedeno v odstavci 2 tohoto článku, uloží příslušný orgán pokutu podle odstavce 1 nebo 2 tohoto článku. Za tímto účelem příslušný orgán informuje schváleného deklaranta pro CBAM nebo v případě použití odstavce 2 tohoto článku dotyčnou osobu:

a)

o tom, že příslušný orgán dospěl k závěru, že schválený deklarant pro CBAM nebo osoba uvedená v odstavci 2 tohoto článku nesplnili povinnosti podle tohoto nařízení;

b)

o důvodech, na jejichž základě k tomuto závěru dospěl;

c)

o výši pokuty uložené schválenému deklarantovi pro CBAM nebo osobě uvedené v odstavci 2 tohoto článku;

d)

o datu splatnosti pokuty;

e)

o opatřeních, která má schválený deklarant pro CBAM nebo osoba uvedená v odstavci 2 tohoto článku přijmout k zaplacení pokuty a

f)

o právu schváleného deklaranta pro CBAM nebo osoby uvedené v odstavci 2 tohoto článku podat odvolání.

5.   Není-li pokuta do data splatnosti uvedeného v odst. 4 písm. d) zaplacena, zajistí příslušný orgán zaplacení této pokuty všemi prostředky, které má podle vnitrostátního práva dotyčného členského státu k dispozici.

6.   Členské státy sdělí Komisi rozhodnutí o pokutách podle odstavců 1 a 2 a zaznamenají konečnou platbu uvedenou v odstavci 5 do rejstříku CBAM.

Článek 27

Obcházení pravidel

1.   Komise přijme na základě relevantních a objektivních údajů v souladu s tímto článkem opatření, která řeší praktiky, pomocí nichž je toto nařízení obcházeno.

2.   Praktikami obcházení se rozumí změna struktury obchodu se zbožím způsobená praktikami, postupy nebo pracemi, pro něž neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod kromě úplného nebo částečného vyhýbání se některé z povinností stanovených v tomto nařízení. Tyto praktiky, postupy nebo práce mohou mimo jiné spočívat v:

a)

mírné úpravě daného zboží tak, aby spadalo pod kódy KN neuvedené v příloze I, kromě případů, kdy tato změna mění jeho základní vlastnosti;

b)

umělém rozdělení zásilek tak, aby vlastní hodnota na zásilku nepřesahovala prahovou hodnotu uvedenou v čl. 2 odst. 3.

3.   Komise provádí soustavné monitorování situace na úrovni Unie s cílem odhalit praktiky obcházení, a to i prostřednictvím dozoru nad trhem nebo na základě jakéhokoli relevantního zdroje informací, jako je předkládání a podávání zpráv organizacemi občanské společnosti.

4.   Členský stát nebo kterákoli strana, která je dotčena některou ze situací uvedených v odstavci 2, nebo z nich má prospěch, mohou učinit oznámení Komisi, že čelí praktikám obcházení. Oznámení Komisi mohou učinit rovněž jiné zúčastněné strany než strany přímo dotčené nebo přímo mající prospěch, jako jsou organizace na ochranu životního prostředí a nevládní organizace, které naleznou konkrétní důkazy o praktikách obcházení.

5.   Oznámení podle odstavce 4 obsahuje důvody, na nichž se zakládá, a příslušné údaje a statistiky na podporu tvrzení o obcházení tohoto nařízení. Komise zahájí šetření tvrzení o obcházení na základě oznámení členského státu nebo dotčené strany, strany mající prospěch nebo jiné zúčastněné strany, pokud oznámení splňuje požadavky podle tohoto odstavce nebo pokud Komise sama rozhodne, že je takové šetření nezbytné. Při provádění šetření mohou být Komisi nápomocny příslušné orgány a celní orgány. Komise ukončí šetření do devíti měsíců ode dne oznámení. Je-li zahájeno šetření, Komise o tom uvědomí všechny příslušné orgány.

6.   Pokud má Komise s přihlédnutím k příslušným údajům, zprávám a statistikám, včetně těch dodaných celními orgány, dostatečné důvody se domnívat, že v jednom či více členských státech dochází k situacím uvedeným v odst. 2 písm. a) tohoto článku ustáleným způsobem, je jí svěřena pravomoc v souladu s článkem 28 přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny seznamu zboží v příloze I doplněním příslušných mírně upravených produktů uvedených v odst. 2 písm. a) tohoto článku v zájmu zamezení takovému obcházení.

KAPITOLA VII

VÝKON PŘENESENÉ PRAVOMOCI A POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU

Článek 28

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 10 a 11, čl. 18 odst. 3, čl. 20 odst. 6 a čl. 27 odst. 6 je Komisi svěřena na dobu pěti let od 17. května 2023. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 10 a 11, čl. 18 odst. 3, čl. 20 odst. 6 a čl. 27 odst. 6 kdykoli zrušit.

4.   Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

5.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

6.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

7.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 10 a 11, čl. 18 odst. 3, čl. 20 odst. 6 nebo čl. 27 odst. 6 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 29

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor pro CBAM. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA VIII

PODÁVÁNÍ ZPRÁV A PŘEZKUM

Článek 30

Přezkum a podávání zpráv ze strany Komise

1.   Komise v rámci konzultací s příslušnými zúčastněnými stranami shromáždí informace potřebné k rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení podle odst. 2 písm. a) a za účelem vypracování metod výpočtu obsažených emisí na základě metod pro stanovení environmentální stopy.

2.   Před koncem přechodného období uvedeného v článku 32 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

Tato zpráva obsahuje posouzení:

a)

možnosti rozšíření oblasti působnosti na:

i)

obsažené nepřímé emise ze zboží uvedeného v příloze II;

ii)

emise obsažené v přepravě zboží uvedeného v příloze I a v dopravních službách;

iii)

jiné zboží, u něhož hrozí únik uhlíku, než zboží uvedené v příloze I, a zejména organické chemické látky a polymery;

iv)

jiné vstupní materiály (prekurzory) pro zboží uvedené v příloze I;

b)

kritérií, která se použijí k určení zboží, které má být zařazeno na seznam v příloze I tohoto nařízení, na základě odvětví s rizikem úniku uhlíku určených podle článku 10b směrnice 2003/87/ES; k tomuto posouzení se připojí harmonogram do roku 2030 pro postupné začleňování zboží do oblasti působnosti tohoto nařízení, zejména s ohledem na úroveň rizika úniku uhlíku jednotlivého zboží;

c)

technických požadavků na výpočet obsažených emisí u jiného zboží, které má být zařazeno na seznam v příloze I;

d)

pokroku dosaženého v mezinárodních diskusích o opatřeních v oblasti klimatu;

e)

systému správy, včetně administrativních nákladů;

f)

dopadu tohoto nařízení na zboží uvedené v příloze I dovážené z rozvojových zemí se zvláštním zřetelem k nejméně rozvinutým zemím určeným Organizací spojených národů a na účinky poskytované technické pomoci;

g)

metodiky výpočtu nepřímých emisí podle čl. 7 odst. 7 a přílohy IV bodu 4.3.

3.   Nejméně jeden rok před koncem přechodného období předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž určí výrobky nacházející se dále v hodnotovém řetězci zboží uvedeného v příloze I, u nichž se doporučuje zvážit zahrnutí do oblasti působnosti tohoto nařízení. Za tímto účelem Komise včas vypracuje metodiku, která by měla být založena na významu z hlediska kumulovaných emisí skleníkových plynů a rizika úniku uhlíku.

4.   Ke zprávám uvedeným v odstavcích 2 a 3 se do konce přechodného období případně připojí legislativní návrh, včetně podrobného posouzení dopadů, zejména za účelem rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na základě závěrů vyvozených v těchto zprávách.

5.   Každé dva roky od konce přechodného období Komise v rámci své výroční zprávy Evropskému parlamentu a Radě podle čl. 10 odst. 5 směrnice 2003/87/ES posoudí účinnost CBAM při řešení rizika úniku uhlíku u zboží vyrobeného v Unii na vývoz do třetích zemí, které neuplatňují systém EU ETS nebo podobný mechanismus pro stanovení ceny uhlíku. Zpráva zejména posoudí vývoj vývozu Unie v odvětvích, na něž se vztahuje CBAM, a vývoj, pokud jde o obchodní toky a emise obsažené v tomto zboží na světovém trhu. Pokud zpráva dospěje k závěru, že u zboží vyrobeného v Unii na vývoz do třetích zemí, které neuplatňují systém EU ETS nebo podobný mechanismus pro stanovení ceny uhlíku, existuje riziko úniku uhlíku, Komise případně předloží legislativní návrh na řešení tohoto rizika způsobem, který je v souladu s pravidly Světové obchodní organizace a zohledňuje dekarbonizaci zařízení v Unii.

6.   Komise monitoruje fungování CBAM s cílem vyhodnotit dopady a případné úpravy jeho uplatňování.

Před 1. lednem 2028 a poté každé dva roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení a fungování CBAM. Tato zpráva obsahuje alespoň:

a)

posouzení dopadu CBAM na:

i)

únik uhlíku, a to i v souvislosti s vývozem;

ii)

zahrnutá odvětví;

iii)

vnitřní trh, hospodářský a územní dopad v celé Unii;

iv)

inflaci a cenu komodit;

v)

dopad na odvětví používající zboží uvedené v příloze I;

vi)

mezinárodní obchod, včetně přesouvání zdrojů a

vii)

nejméně rozvinuté země;

b)

posouzení:

i)

systému správy, včetně posouzení provádění a správy schvalování deklarantů pro CBAM členskými státy;

ii)

oblasti působnosti tohoto nařízení;

iii)

praktik obcházení;

iv)

uplatňování pokut v členských státech;

c)

výsledky vyšetřování a uložené pokuty;

d)

souhrnné informace o intenzitě emisí jednotlivých zemí původu u různého zboží uvedeného v příloze I.

7.   Dojde-li k nepředvídatelné, výjimečné a nevyvolané události, kterou jedna nebo více třetích zemí podléhajících CBAM nemůže nikterak ovlivnit a která má ničivý dopad na hospodářskou a průmyslovou infrastrukturu dotčené země nebo zemí, Komise posoudí situaci a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ke které případně připojí legislativní návrh na změnu tohoto nařízení stanovením nezbytných prozatímních opatření k řešení těchto výjimečných okolností.

8.   Od konce přechodného období uvedeného v článku 32 tohoto nařízení Komise v rámci podávání výročních zpráv podle článku 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (27) vyhodnotí, jak financování podle uvedeného nařízení přispělo k dekarbonizaci výrobního průmyslu v nejméně rozvinutých zemích, a podá o tom zprávu.

KAPITOLA IX

KOORDINACE S PŘIDĚLOVÁNÍM BEZPLATNÝCH POVOLENEK V RÁMCI SYSTÉMU EU ETS

Článek 31

Přidělování bezplatných povolenek v rámci systému EU ETS a povinnost vyřadit certifikáty CBAM

1.   Počet certifikátů CBAM, které je třeba vyřadit v souladu s článkem 22 tohoto nařízení, se upraví tak, aby odrážel rozsah, v jakém jsou zařízením, která v Unii vyrábějí zboží uvedené v příloze I tohoto nařízení, přidělovány bezplatné povolenky EU ETS v souladu s článkem 10a směrnice 2003/87/ES.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla pro výpočet úpravy podle odstavce 1 tohoto článku. Tato podrobná pravidla se vypracují s odkazem na zásady uplatňované v systému EU ETS pro přidělování bezplatných povolenek zařízením vyrábějícím v rámci Unie zboží uvedené v příloze I, přičemž se zohlední různé referenční hodnoty používané v systému EU ETS pro přidělování bezplatných povolenek s cílem sloučit tyto referenční hodnoty do odpovídajících hodnot pro dotčené zboží a zohlednit příslušné vstupní materiály (prekurzory). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

KAPITOLA X

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 32

Rozsah přechodného období

Během přechodného období od 1. října 2023 do 31. prosince 2025 jsou povinnosti dovozce podle tohoto nařízení omezeny na oznamovací povinnosti stanovené v článcích 33, 34 a 35 tohoto nařízení. Je-li dovozce usazen v členském státě a jmenuje nepřímého celního zástupce v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 952/2013 a tento nepřímý celní zástupce s tím souhlasí, vztahují se na tohoto nepřímého celního zástupce oznamovací povinnosti. Není-li dovozce usazen v členském státě, vztahují se oznamovací povinnosti na nepřímého celního zástupce.

Článek 33

Dovoz zboží

1.   Celní orgány informují dovozce nebo v situacích, na něž se vztahuje článek 32, nepřímého celního zástupce o oznamovací povinnosti uvedené v článku 35 nejpozději v okamžiku propuštění zboží do volného oběhu.

2.   Celní orgány předají pravidelně a automaticky, zejména prostřednictvím mechanismu dohledu zavedeného na základě čl. 56 odst. 5 nařízení (EU) č. 952/2013 nebo elektronickými prostředky předávání údajů, Komisi informace o dováženém zboží, včetně zušlechtěných výrobků, které jsou výsledkem pasivního zušlechťovacího styku. Tyto informace zahrnují číslo EORI celního deklaranta a dovozce, osmimístný kód KN, množství, zemi původu, datum celního prohlášení a celní režim.

3.   Komise sdělí informace uvedené v odstavci 2 příslušným orgánům členských států, kde je usazen celní deklarant a v příslušných případech dovozce.

Článek 34

Oznamovací povinnost u některých celních režimů

1.   V případě dovozu zušlechtěných výrobků, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku podle článku 256 nařízení (EU) č. 952/2013, se oznamovací povinnost podle článku 35 tohoto nařízení vztahuje i na informace o zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku a jehož výsledkem byly dovezené zušlechtěné výrobky, a to i pokud dané zušlechtěné výrobky nejsou uvedeny v příloze I tohoto nařízení. Tento odstavec se použije rovněž v případě, že zušlechtěné výrobky, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku, jsou vráceným zbožím podle článku 205 nařízení (EU) č. 952/2013.

2.   Oznamovací povinnost podle článku 35 tohoto nařízení se nevztahuje na dovoz:

a)

zušlechtěných výrobků, které jsou výsledkem pasivního zušlechťovacího styku podle článku 259 nařízení (EU) č. 952/2013;

b)

zboží, které se považuje za vrácené zboží podle článku 203 nařízení (EU) č. 952/2013.

Článek 35

Oznamovací povinnost

1.   Nejpozději jeden měsíc po skončení každého čtvrtletí podá každý dovozce nebo v situacích, na něž se vztahuje článek 32, nepřímý celní zástupce, který v průběhu daného čtvrtletí kalendářního roku dovezl zboží, Komisi za dané čtvrtletí zprávu (dále jen „zpráva CBAM“) obsahující informace o zboží dovezeném během tohoto čtvrtletí.

2.   Zpráva CBAM obsahuje tyto informace:

a)

celkové množství každého jednotlivého druhu zboží vyjádřené v případě elektřiny v megawatthodinách a v případě ostatního zboží v tunách, uvedené ve vztahu ke každému jednotlivému zařízení vyrábějícímu zboží v zemi původu;

b)

celkové skutečné obsažené emise vyjádřené v tunách emisí CO2 ekv. na megawatthodinu elektřiny nebo v případě ostatního zboží v tunách emisí CO2 ekv. na tunu každého jednotlivého druhu zboží, vypočtené v souladu s metodou stanovenou v příloze IV;

c)

celkové nepřímé emise vypočtené v souladu s prováděcím aktem podle odstavce 7;

d)

cenu uhlíku splatnou v zemi původu za emise obsažené v dovezeném zboží s ohledem na veškeré slevy či jiné dostupné formy náhrady.

3.   Komise pravidelně předává příslušným orgánům seznam dovozců nebo nepřímých celních zástupců, usazených v členském státě, u nichž má důvody se domnívat, že nesplnili povinnost předložit zprávu CBAM v souladu s odstavcem 1, a to včetně odpovídajících odůvodnění.

4.   Pokud se Komise domnívá, že zpráva CBAM je neúplná nebo nesprávná, sdělí příslušnému orgánu členského státu, v němž je usazen dovozce nebo v situacích, na něž se vztahuje článek 32, nepřímý celní zástupce dodatečné informace, které považuje za nezbytné k doplnění nebo opravě této zprávy. Tyto informace se poskytují pro orientační účely, aniž je dotčeno konečné hodnocení tohoto příslušného orgánu. Daný příslušný orgán zahájí postup opravy a oznámí dovozci nebo v situacích, na něž se vztahuje článek 32, nepřímému celnímu zástupci dodatečné informace nezbytné k opravě této zprávy. Příslušný dovozce nebo nepřímý celní zástupce předloží opravenou zprávu dotčenému příslušnému orgánu a Komisi.

5.   Pokud příslušný orgán členského státu uvedeného v odstavci 4 tohoto článku zahájí postup opravy, a to i s ohledem na informace obdržené v souladu s odstavcem 4 tohoto článku, a rozhodne, že dovozce nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímý celní zástupce nepřijali kroky nezbytné k opravě zprávy CBAM, nebo pokud dotčený příslušný orgán rozhodne, a to i s ohledem na informace obdržené v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, že dovozce nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímý celní zástupce nesplnili povinnost předložit zprávu CBAM v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, uloží tento příslušný orgán dovozci nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímému celnímu zástupci účinnou, přiměřenou a odrazující pokutu. Za tímto účelem příslušný orgán informuje dovozce nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímého celního zástupce a Komisi o:

a)

závěru, že dovozce nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímý celní zástupce nesplnili povinnost podat zprávu za dané čtvrtletí nebo přijmout kroky nezbytné k opravě zprávy, a o důvodech pro tento závěr;

b)

výši pokuty uložené dovozci nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímému celnímu zástupci;

c)

datu splatnosti pokuty;

d)

opatřeních, která má dovozce nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímý celní zástupce přijmout k zaplacení pokuty a

e)

právu dovozce nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímého celního zástupce podat odvolání.

6.   Pokud se příslušný orgán po obdržení informací od Komise podle tohoto článku rozhodne nepřijmout žádné opatření, informuje o tom Komisi.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty týkající se

a)

informací, které podléhají oznamovací povinnosti, prostředků a formátu jejich oznamování, včetně podrobných informací podle země původu a druhu zboží na podporu součtů uvedených v odst. 2 písm. a), b) a c), a příkladů jakékoli příslušné slevy nebo jiné dostupné formy náhrady, jak je uvedeno v odst. 2 písm. d);

b)

orientačního rozsahu pokut, které mají být uloženy podle odstavce 5, a kritérií, která je třeba zohlednit při stanovení skutečné částky, včetně závažnosti a délky trvání nesplnění oznamovací povinnosti;

c)

podrobných pravidel přepočtu roční průměrné ceny uhlíku podle odst. 2 písm. d) vyjádřené v cizí měně na eura na základě průměrného ročního směnného kurzu;

d)

podrobných pravidel ohledně prvků metody výpočtu stanovené v příloze IV, včetně stanovení hranic systému výrobních procesů, emisních faktorů, hodnot skutečných emisí specifických pro dané zařízení a jejich příslušného uplatnění na jednotlivé zboží, jakož i stanovení metod pro zajištění spolehlivosti údajů, včetně úrovně podrobnosti a

e)

prostředků a formátu pro požadavky na podávání zpráv v případě nepřímých emisí v dováženém zboží; Tento formát zahrnuje množství elektřiny spotřebované na výrobu zboží uvedeného v příloze I, jakož i zemi původu, zdroj výroby a emisní faktory v souvislosti s touto elektřinou.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2 tohoto nařízení. Použijí se na zboží dovážené během přechodného období uvedeného v článku 32 tohoto nařízení a vycházejí ze stávajících právních předpisů pro zařízení, která spadají do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES.

KAPITOLA XI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 36

Vstup v platnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Použije se ode dne 1. října 2023. Avšak:

a)

články 5, 10, 14, 16 a 17 se použijí ode dne 31. prosince 2024;

b)

ustanovení čl. 2 odst. 2 a články 4, 6 až 9, 15 a 19, čl. 20 odst. 1, 3, 4 a 5 a články 21 až 27 a 31 se použijí ode dne 1. ledna 2026.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 10. května 2023.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předsedkyně

J. ROSWALL


(1)  Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 181.

(2)  Úř. věst. C 301, 5.8.2022, s. 116.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2023 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 25. dubna 2023.

(4)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).

(9)  Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).

(10)  Rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/708 ze dne 15. února 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o stanovení odvětví a pododvětví, která se považují za ohrožená únikem uhlíku, na období 2021 až 2030 (Úř. věst. L 120, 8.5.2019, s. 20).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(13)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2067 ze dne 19. prosince 2018 o ověřování údajů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 334, 31.12.2018, s. 94).

(14)  Rozhodnutí Rady 2006/500/ES ze dne 29. května 2006 o uzavření Smlouvy o Energetickém společenství Evropským společenstvím (Úř. věst. L 198, 20.7.2006, s. 15).

(15)  Nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení (Úř. věst. L 197, 25.7.2015, s. 24).

(16)  Doporučení Komise 2013/179/EU ze dne 9. dubna 2013 o používání společných metod pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 124, 4.5.2013, s. 1).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(19)  Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1).

(20)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(22)  Nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla (Úř. věst. L 324, 10.12.2009, s. 23).

(23)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).

(24)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012 (Úř. věst. L 334, 31.12.2018, s. 1).

(25)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 59, 27.2.2019, s. 8).

(26)  Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Úř. věst. L 302, 18.11.2010, s. 1).

(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1).


PŘÍLOHA I

Seznam zboží a skleníkových plynů

1.   

Pro účely identifikace zboží se toto nařízení vztahuje na zboží zahrnuté pod kódy kombinované nomenklatury (KN) uvedené v následující tabulce. Tyto kódy KN odpovídají kódům uvedeným v nařízení (EHS) č. 2658/87.

2.   

Pro účely tohoto nařízení se skleníkovými plyny vztahujícími se ke zboží uvedenému v bodě 1 rozumějí skleníkové plyny uvedené v následující tabulce u dotčeného zboží.

Cement

Kód KN

Skleníkový plyn

2507 00 80 – Jiné kaolinitické jíly

Oxid uhličitý

2523 10 00 – Cementové slínky

Oxid uhličitý

2523 21 00 – Bílý portlandský cement, též uměle barvený

Oxid uhličitý

2523 29 00 – Ostatní portlandský cement

Oxid uhličitý

2523 30 00 – Hlinitanový cement

Oxid uhličitý

2523 90 00 – Ostatní hydraulické cementy

Oxid uhličitý

Elektřina

Kód KN

Skleníkový plyn

2716 00 00 – Elektrická energie

Oxid uhličitý

Hnojiva

Kód KN

Skleníkový plyn

2808 00 00 – Kyselina dusičná; směs kyseliny sírové a dusičné (nitrační směs)

Oxid uhličitý a oxid dusný

2814 – Amoniak (čpavek) bezvodý nebo ve vodném roztoku

Oxid uhličitý

2834 21 00 – Dusičnany draslíku

Oxid uhličitý a oxid dusný

3102 – Minerální nebo chemická hnojiva dusíkatá

Oxid uhličitý a oxid dusný

3105 – Minerální nebo chemická hnojiva obsahující dva nebo tři z hnojivých prvků: dusík, fosfor a draslík; ostatní hnojiva; výrobky této kapitoly ve formě tablet nebo v podobných formách nebo v balení o celkové hmotnosti nepřesahující 10 kg

Až na: 3105 60 00 – Minerální nebo chemická hnojiva obsahující dva hnojivé prvky: fosfor a draslík

Oxid uhličitý a oxid dusný

Železo a ocel

Kód KN

Skleníkový plyn

72

– Železo a ocel

Až na:

 

7202 2 – Ferosilicium

 

7202 30 00 – Ferosilikomangan

 

7202 50 00 – Ferosilikochrom

 

7202 70 00 – Feromolybden

 

7202 80 00 – Ferowolfram a ferosilikowolfram

 

7202 91 00 – Ferotitan a ferosilikotitan

 

7202 92 00 – Ferovanad

 

7202 93 00 – Feroniob

 

7202 99 – Ostatní:

 

7202 99 10 – Ferofosfor

 

7202 99 30 – Ferosilikomagnezium

 

7202 99 80 – Ostatní

 

7204 – Odpad a šrot ze železa nebo oceli; přetavený odpad ze železa nebo oceli v ingotech

Oxid uhličitý

2601 12 00 – Aglomerované železné rudy a koncentráty, jiné než kyzové výpražky (výpalky)

Oxid uhličitý

7301 – Štětovnice ze železa nebo oceli, též vrtané, ražené nebo vyrobené ze sestavených prvků; svařované úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7302 – Konstrukční materiál pro stavbu železničních nebo tramvajových tratí ze železa nebo oceli: kolejnice, přídržné kolejnice a ozubnice, hrotovnice, srdcovky, přestavné tyče výměny a ostatní přejezdová zařízení, pražce (příčné pražce), kolejnicové spojky, kolejnicové stoličky, klíny kolejnicových stoliček, podkladnice (kořenové desky), kolejnicové přídržky, úložné desky výhybky, kleštiny (táhla) a jiný materiál speciálně přizpůsobený pro spojování nebo upevňování kolejnic

Oxid uhličitý

7303 00 – Trouby, trubky a duté profily z litiny

Oxid uhličitý

7304 – Trouby, trubky a duté profily, bezešvé, ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli

Oxid uhličitý

7305 – Ostatní trouby a trubky (například svařované, nýtované nebo podobně uzavírané), s kruhovým příčným průřezem, s vnějším průměrem převyšujícím 406,4 mm, ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7306 – Ostatní trouby, trubky a duté profily (například s netěsným švem nebo svařované, nýtované nebo podobně uzavírané), ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7307 – Příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (například spojky, kolena, nátrubky), ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7308 – Konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406 ) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, vrata plavebních komor a propustí, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, okenice, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky), ze železa nebo oceli; desky, tyče, úhelníky, tvarovky, profily, trubky a podobné výrobky ze železa nebo oceli, připravené pro použití v konstrukcích

Oxid uhličitý

7309 00 – Nádrže, cisterny, kádě a podobné nádoby pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), ze železa nebo oceli, o objemu převyšujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

Oxid uhličitý

7310 – Cisterny, sudy, barely, plechovky, krabice a podobné nádoby, pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), ze železa nebo oceli, o objemu nepřesahujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

Oxid uhličitý

7311 00 – Nádoby na stlačený nebo zkapalněný plyn, ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7318 – Šrouby a vruty, svorníky (maticové šrouby), matice, vrtule (do pražců), háky se závitem, nýty, závlačky, příčné klíny, podložky (včetně pružných podložek) a podobné výrobky, ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7326 – Ostatní výrobky ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

Hliník

Kód KN

Skleníkový plyn

7601 – Netvářený (surový) hliník

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7603 – Hliníkový prášek a šupiny (vločky)

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7604 – Hliníkové tyče, pruty a profily

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7605 – Hliníkové dráty

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7606 – Hliníkové desky, plechy a pásy, o tloušťce převyšující 0,2 mm

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7607 – Hliníkové fólie (též potištěné nebo na podložce z papíru, kartónu, lepenky, plastů nebo na podobném podkladovém materiálu), o tloušťce (s výjimkou jakékoliv podložky) nepřesahující 0,2 mm

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7608 – Hliníkové trouby a trubky

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7609 00 00 – Hliníkové příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (například spojky, kolena a nátrubky)

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7610 – Hliníkové konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406 ) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky); hliníkové desky, tyče, profily, trubky a podobné výrobky, připravené pro použití v konstrukcích

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7611 00 00 – Hliníkové nádrže, cisterny, kádě a podobné nádoby pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), o objemu převyšujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7612 – Hliníkové sudy, barely, plechovky, krabice nebo podobné nádoby (včetně pevných nebo stlačitelných válcovitých (trubkovitých) zásobníků), pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), o objemu nepřesahujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7613 00 00 – Hliníkové nádoby na stlačený nebo zkapalněný plyn

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7614 – Splétaná lanka, kabely, splétané pásy a podobné výrobky, z hliníku, elektricky neizolované

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7616 – Ostatní výrobky z hliníku

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

Chemické látky

Kód KN

Skleníkový plyn

2804 10 00 – Vodík

Oxid uhličitý


PŘÍLOHA II

Seznam zboží, u něhož mají být zohledněny pouze přímé emise podle čl. 7 odst. 1

Železo a ocel

Kód KN

Skleníkový plyn

72

– Železo a ocel

Až na:

 

7202 2 – Ferosilicium

 

7202 30 00 – Ferosilikomangan

 

7202 50 00 – Ferosilikochrom

 

7202 70 00 – Feromolybden

 

7202 80 00 – Ferowolfram a ferosilikowolfram

 

7202 91 00 – Ferotitan a ferosilikotitan

 

7202 92 00 – Ferovanad

 

7202 93 00 – Feroniob

 

7202 99 – Ostatní:

 

7202 99 10 – Ferofosfor

 

7202 99 30 – Ferosilikomagnezium

 

7202 99 80 – Ostatní

 

7204 – Odpad a šrot ze železa nebo oceli; přetavený odpad ze železa nebo oceli v ingotech

Oxid uhličitý

7301 – Štětovnice ze železa nebo oceli, též vrtané, ražené nebo vyrobené ze sestavených prvků; svařované úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7302 – Konstrukční materiál pro stavbu železničních nebo tramvajových tratí ze železa nebo oceli: kolejnice, přídržné kolejnice a ozubnice, hrotovnice, srdcovky, přestavné tyče výměny a ostatní přejezdová zařízení, pražce (příčné pražce), kolejnicové spojky, kolejnicové stoličky, klíny kolejnicových stoliček, podkladnice (kořenové desky), kolejnicové přídržky, úložné desky výhybky, kleštiny (táhla) a jiný materiál speciálně přizpůsobený pro spojování nebo upevňování kolejnic

Oxid uhličitý

7303 00 – Trouby, trubky a duté profily z litiny

Oxid uhličitý

7304 – Trouby, trubky a duté profily, bezešvé, ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli

Oxid uhličitý

7305 – Ostatní trouby a trubky (například svařované, nýtované nebo podobně uzavírané), s kruhovým příčným průřezem, s vnějším průměrem převyšujícím 406,4 mm, ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7306 – Ostatní trouby, trubky a duté profily (například s netěsným švem nebo svařované, nýtované nebo podobně uzavírané), ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7307 – Příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (například spojky, kolena, nátrubky), ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7308 – Konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406 ) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, vrata plavebních komor a propustí, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, okenice, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky), ze železa nebo oceli; desky, tyče, úhelníky, tvarovky, profily, trubky a podobné výrobky ze železa nebo oceli, připravené pro použití v konstrukcích

Oxid uhličitý

7309 00 – Nádrže, cisterny, kádě a podobné nádoby pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), ze železa nebo oceli, o objemu převyšujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

Oxid uhličitý

7310 – Cisterny, sudy, barely, plechovky, krabice a podobné nádoby, pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), ze železa nebo oceli, o objemu nepřesahujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

Oxid uhličitý

7311 00 – Nádoby na stlačený nebo zkapalněný plyn, ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7318 – Šrouby a vruty, svorníky (maticové šrouby), matice, vrtule (do pražců), háky se závitem, nýty, závlačky, příčné klíny, podložky (včetně pružných podložek) a podobné výrobky, ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7326 – Ostatní výrobky ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

Hliník

Kód KN

Skleníkový plyn

7601 – Netvářený (surový) hliník

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7603 – Hliníkový prášek a šupiny (vločky)

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7604 – Hliníkové tyče, pruty a profily

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7605 – Hliníkové dráty

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7606 – Hliníkové desky, plechy a pásy, o tloušťce převyšující 0,2 mm

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7607 – Hliníkové fólie (též potištěné nebo na podložce z papíru, kartónu, lepenky, plastů nebo na podobném podkladovém materiálu), o tloušťce (s výjimkou jakékoliv podložky) nepřesahující 0,2 mm

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7608 – Hliníkové trouby a trubky

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7609 00 00 – Hliníkové příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (například spojky, kolena a nátrubky)

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7610 – Hliníkové konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406 ) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky); hliníkové desky, tyče, profily, trubky a podobné výrobky, připravené pro použití v konstrukcích

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7611 00 00 – Hliníkové nádrže, cisterny, kádě a podobné nádoby pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), o objemu převyšujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7612 – Hliníkové sudy, barely, plechovky, krabice nebo podobné nádoby (včetně pevných nebo stlačitelných válcovitých (trubkovitých) zásobníků), pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), o objemu nepřesahujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7613 00 00 – Hliníkové nádoby na stlačený nebo zkapalněný plyn

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7614 – Splétaná lanka, kabely, splétané pásy a podobné výrobky, z hliníku, elektricky neizolované

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7616 – Ostatní výrobky z hliníku

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

Chemické látky

Kód KN

Skleníkový plyn

2804 10 00 – Vodík

Oxid uhličitý


PŘÍLOHA III

Třetí země a území mimo oblast působnosti tohoto nařízení pro účely článku 2

1.   TŘETÍ ZEMĚ A ÚZEMÍ MIMO OBLAST PŮSOBNOSTI TOHOTO NAŘÍZENÍ

Toto nařízení se nevztahuje na zboží pocházející z těchto zemí:

Island

Lichtenštejnsko

Norsko

Švýcarsko

Toto nařízení se nevztahuje na zboží pocházející z těchto území:

Büsingen

Helgoland

Livigno

Ceuta

Melilla

2.   TŘETÍ ZEMĚ A ÚZEMÍ MIMO OBLAST PŮSOBNOSTI TOHOTO NAŘÍZENÍ, POKUD JDE O DOVOZ ELEKTŘINY NA CELNÍ ÚZEMÍ UNIE

[Třetí země nebo území budou doplněny nebo odstraněny Komisí podle čl. 2 odst. 11.]


PŘÍLOHA IV

Metody výpočtu obsažených emisí pro účely článku 7

1.   DEFINICE

Pro účely této přílohy a příloh V a VI se rozumí:

a)

„jednoduchým zbožím“ zboží vyrobené výrobním procesem, který vyžaduje výhradně vstupní materiály (prekurzory) a paliva s nulovými obsaženými emisemi;

b)

„složeným zbožím“ zboží jiné než jednoduché zboží;

c)

„specifickými obsaženými emisemi“ emise obsažené v jedné tuně zboží vyjádřené v tunách emisí CO2 ekv. na tunu zboží;

d)

„emisním faktorem CO2“ vážený průměr intenzity CO2 elektřiny vyrobené z fosilních paliv v rámci určité zeměpisné oblasti; emisní faktor CO2 je podílem údajů o emisích CO2 elektroenergetického odvětví a hrubé výroby elektřiny získané z fosilních paliv v příslušné zeměpisné oblasti; vyjadřuje se v tunách CO2 na megawatthodinu;

e)

„emisním faktorem pro elektřinu“ standardní hodnota vyjádřená v CO2 ekv. představující intenzitu emisí elektřiny spotřebované při výrobě zboží;

f)

„smlouvou o nákupu elektřiny“ smlouva, na jejímž základě se určitá osoba zavazuje k nákupu elektřiny přímo od jejího výrobce;

g)

„provozovatelem přenosové soustavy“ provozovatel ve smyslu čl. 2 bodu 35 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 (1).

2.   STANOVENÍ SKUTEČNÝCH SPECIFICKÝCH OBSAŽENÝCH EMISÍ U JEDNODUCHÉHO ZBOŽÍ

Při stanovení skutečných specifických obsažených emisí u jednoduchého zboží vyrobeného v daném zařízení se započítají přímé a případně i nepřímé emise. Pro tento účel se použije tato rovnice:

Formula

Kde:

SEEg

jsou specifické obsažené emise vztahující se ke zboží g vyjádřené v CO2 ekv. na tunu;

AttrEmg

jsou přiřazené emise vztahující se ke zboží g a

ALg

je úroveň činnosti vztahující se ke zboží, což je množství zboží vyrobeného ve vykazovaném období v tomto zařízení.

„Přiřazenými emisemi“ se rozumí část emisí zařízení během vykazovaného období, které jsou důsledkem výrobního procesu, jehož výsledkem je zboží g, při uplatnění hranic systému výrobního procesu vymezených prováděcími akty přijatými podle čl. 7 odst. 7. Přiřazené emise se vypočítají pomocí této rovnice:

Formula

Kde:

DirEm

jsou přímé emise vznikající při výrobním procesu, vyjádřené v tunách CO2 ekv., v rámci hranic systému uvedených v prováděcím aktu přijatém podle čl. 7 odst. 7, a

IndirEm

jsou nepřímé emise vznikající při výrobě elektřiny spotřebované při výrobních procesech zboží, vyjádřené v tunách CO2 ekv., v rámci hranic systému uvedených v prováděcím aktu přijatém podle čl. 7 odst. 7.

3.   STANOVENÍ SKUTEČNÝCH OBSAŽENÝCH EMISÍ U SLOŽENÉHO ZBOŽÍ

Při stanovení skutečných specifických obsažených emisí u složeného zboží vyrobeného v daném zařízení se použije tato rovnice:

Formula

Kde:

AttrEmg

jsou přiřazené emise vztahující se ke zboží g;

ALg

je úroveň činnosti vztahující se k tomuto zboží, což je množství zboží vyrobeného ve vykazovaném období v tomto zařízení, a

EEInpMat

jsou obsažené emise vztahující se ke vstupním materiálům (prekurzorům) spotřebovaným při výrobním procesu. Zohlednit je třeba pouze vstupní materiály (prekurzory), které jsou relevantní pro hranice systému výrobního procesu, jak je stanoveno v prováděcím aktu přijatém podle čl. 7 odst. 7. Příslušné EEInpMat se vypočítají takto:

Formula

Kde:

Mi

je hmotnost vstupního materiálu (prekurzoru) i použitého při výrobním procesu, a

SEEi

jsou specifické obsažené emise vztahující se ke vstupnímu materiálu (prekurzoru) i. Pro SEEi použije provozovatel zařízení hodnotu emisí vznikajících v zařízení, v němž byl vstupní materiál (prekurzor) vyroben, za předpokladu, že údaje týkající se tohoto zařízení lze odpovídajícím způsobem změřit.

4.   STANOVENÍ STANDARDNÍCH HODNOT PODLE ČL. 7 ODST. 2 A 3

Pro účely stanovení standardních hodnot se ke stanovení obsažených emisí použijí pouze skutečné hodnoty. Nejsou-li k dispozici skutečné údaje, lze použít hodnoty uvedené v literatuře. Předtím než Komise shromáždí údaje potřebné ke stanovení příslušných standardních hodnot pro každý jednotlivý druh zboží uvedený v příloze I, zveřejní pokyny ohledně toho, jak provést korekci s ohledem na odpadní plyny nebo skleníkové plyny použité jako vstup do procesu. Standardní hodnoty se stanoví na základě nejlepších dostupných údajů. Nejlepší dostupné údaje jsou založeny na spolehlivých a veřejně dostupných informacích. Standardní hodnoty se pravidelně revidují prostřednictvím prováděcích aktů přijatých podle čl. 7 odst. 7 na základě nejaktuálnějších a nejspolehlivějších informací, včetně informací poskytnutých třetí zemí nebo skupinou třetích zemí.

4.1.   Standardní hodnoty podle čl. 7 odst. 2

Pokud není schválený deklarant pro CBAM schopen odpovídajícím způsobem stanovit skutečné emise, použijí se standardní hodnoty. Tyto hodnoty se stanoví na základě průměrné intenzity emisí každé jednotlivé země vývozu a ve vztahu ke každému jednotlivému zboží uvedenému v příloze I kromě elektřiny, zvýšené o proporčně stanovenou přirážku. Tato přirážka se určí v prováděcích aktech přijatých podle čl. 7 odst. 7 a stanoví se na vhodné úrovni s cílem zajistit environmentální vyváženost CBAM, a to na základě nejaktuálnějších a nejspolehlivějších informací, včetně informací shromážděných v průběhu přechodného období. Nelze-li u určitého druhu zboží použít spolehlivé údaje vztahující se k zemi vývozu, budou standardní hodnoty vycházet z průměrné intenzity emisí vztahující se k X % zařízení v systému EU ETS, která u daného druhu zboží dosahují nejhorších výsledků. Hodnota X se určí v prováděcích aktech přijatých podle čl. 7 odst. 7 a stanoví se na vhodné úrovni s cílem zajistit environmentální vyváženost CBAM, a to na základě nejnovějších a nejspolehlivějších informací, včetně informací shromážděných v průběhu přechodného období.

4.2.   Standardní hodnoty pro dováženou elektřinu podle čl. 7 odst. 3

Standardní hodnoty pro dováženou elektřinu se stanoví pro třetí zemi, skupinu třetích zemí nebo region ve třetí zemi buď na základě specifických standardních hodnot v souladu s bodem 4.2.1, nebo, nejsou-li tyto hodnoty k dispozici, na základě alternativních standardních hodnot v souladu s bodem 4.2.2.

Pokud se elektřina vyrábí ve třetí zemi, skupině třetích zemí nebo v regionu ve třetí zemi a je přepravována přes třetí země, skupiny třetích zemí, regiony ve třetí zemi nebo členské státy za účelem dovozu do Unie, použijí se standardní hodnoty dané třetí země, skupiny třetích zemí nebo regionu ve třetí zemi, v níž se elektřina vyrábí.

4.2.1.   Standardní hodnoty specifické pro třetí zemi, skupinu třetích zemí nebo region ve třetí zemi

Specifické standardní hodnoty se stanoví jako emisní faktor CO2 ve třetí zemi, skupině třetích zemí nebo regionu ve třetí zemi, a to na základě nejlepších údajů, které má Komise k dispozici.

4.2.2.   Alternativní standardní hodnoty

Pokud není pro třetí zemi, skupinu třetích zemí nebo region ve třetí zemi specifická standardní hodnota k dispozici, stanoví se alternativní standardní hodnota pro elektřinu na úrovni emisního faktoru CO2 platného v Unii.

Pokud lze na základě spolehlivých údajů prokázat, že emisní faktor CO2 ve třetí zemi, skupině třetích zemí nebo v regionu ve třetí zemi je nižší než specifická standardní hodnota stanovená Komisí nebo nižší než emisní faktor CO2 v Unii, může se pro tuto třetí zemi, skupinu třetích zemí nebo region ve třetí zemi použít alternativní standardní hodnota založená na tomto emisním faktoru CO2.

4.3   Standardní hodnoty pro obsažené nepřímé emise

Standardní hodnoty pro nepřímé emise obsažené ve zboží vyrobeném ve třetí zemi se stanoví na základě standardní hodnoty vypočítané z průměru buď emisního faktoru elektrické rozvodné sítě Unie, emisního faktoru elektrické rozvodné sítě země původu, nebo emisního faktoru CO2 cenotvorných zdrojů v zemi původu elektřiny použité k výrobě daného zboží.

Pokud je třetí země nebo skupina třetích zemí schopna na základě spolehlivých údajů Komisi prokázat, že průměrný emisní faktor skladby zdrojů nebo emisní faktor CO2 cenotvorných zdrojů v této třetí zemi nebo skupině třetích zemí je nižší než standardní hodnota pro nepřímé emise, stanoví se pro tuto zemi nebo skupinu zemí alternativní standardní hodnota založená na tomto průměrném emisním faktoru CO2.

Komise do 30. června 2025 přijme prováděcí akt podle čl. 7 odst. 7 s cílem dále upřesnit, které z metod výpočtu stanovených v souladu s prvním pododstavcem se použijí k výpočtu standardních hodnot. Pro tento účel musí Komise vycházet z nejnovějších a nejspolehlivějších údajů, včetně údajů shromážděných během přechodného období, pokud jde o množství elektřiny použité k výrobě zboží uvedeného v příloze I, jakož i zemi původu, zdroj výroby a emisní faktory související s touto elektřinou. Konkrétní metoda výpočtu se stanoví na základě nejvhodnějšího způsobu, jak dosáhnout obou těchto kritérií:

prevence úniku uhlíku;

zajištění environmentální vyváženosti CBAM.

5.   PODMÍNKY PRO POUŽITÍ SKUTEČNÝCH OBSAŽENÝCH EMISÍ U DOVÁŽENÉ ELEKTŘINY

Schválený deklarant pro CBAM může pro výpočet podle čl. 7 odst. 3 místo standardních hodnot použít skutečné obsažené emise, pokud jsou splněna níže uvedená kumulativní kritéria:

a)

na množství elektřiny, pro které se požaduje použití skutečných obsažených emisí, se vztahuje smlouva o nákupu elektřiny mezi schváleným deklarantem pro CBAM a výrobcem elektřiny nacházejícím se ve třetí zemi;

b)

zařízení vyrábějící elektřinu je buď přímo připojeno k přenosové soustavě Unie, nebo lze prokázat, že v době vývozu nedošlo v žádném místě sítě mezi zařízením a přenosovou soustavou Unie k jejímu fyzickému přetížení;

c)

zařízení vyrábějící elektřinu nevypouští více než 550 gramů CO2 pocházejících z fosilních paliv na kilowatthodinu elektřiny;

d)

do přidělené propojovací kapacity bylo všemi odpovědnými provozovateli přenosových soustav v zemi původu, zemi určení a případně v každé tranzitní zemi pevně nominováno množství elektřiny, ve vztahu k němuž se žádá použití skutečných obsažených emisí, a tato nominovaná kapacita a výroba elektřiny zařízením se vztahují ke stejnému časovému období, které nesmí být delší než jedna hodina;

e)

splnění výše uvedených kritérií je ověřeno akreditovaným ověřovatelem, který obdrží alespoň jednou měsíčně průběžné zprávy dokládající, jak jsou uvedená kritéria plněna.

Akumulované množství elektřiny podle smlouvy o nákupu elektřiny a odpovídající skutečné obsažené emise se vyloučí z výpočtu emisního faktoru země nebo emisního faktoru CO2 použitého pro účely výpočtu nepřímých obsažených emisí z elektřiny ve zboží v souladu s bodem 4.3.

6.   PODMÍNKY PRO POUŽITÍ SKUTEČNÝCH OBSAŽENÝCH EMISÍ PRO NEPŘÍMÉ EMISE

Schválený deklarant pro CBAM může místo standardních hodnot pro výpočet uvedený v čl. 7 odst. 4 použít skutečné obsažené emise, pokud může prokázat přímou technickou vazbu mezi zařízením, v němž se dovážené zboží vyrábí, a zdrojem elektřiny, nebo pokud provozovatel tohoto zařízení uzavřel s výrobcem elektřiny nacházejícím se ve třetí zemi smlouvu o nákupu elektřiny na množství elektřiny, které odpovídá množství, pro které se požaduje použití konkrétní hodnoty.

7.   ÚPRAVA STANDARDNÍCH HODNOT PODLE ČL. 7 ODST. 2 S OHLEDEM NA CHARAKTERISTIKY SPECIFICKÉ PRO DANÝ REGION

Standardní hodnoty lze upravit ve vztahu k jednotlivým oblastem, regionům ve třetích zemích, které se vyznačují specifickými charakteristikami, pokud jde o objektivní emisní faktory. Pokud jsou k dispozici údaje zohledňující tyto specifické místní charakteristiky a lze stanovit přesnější standardní hodnoty, lze použít tyto hodnoty.

Pokud jsou deklaranti zboží pocházejícího ze třetí země, skupiny třetích zemí nebo regionu ve třetí zemi schopni na základě spolehlivých údajů prokázat, že alternativní úpravy standardních hodnot specifických pro daný region odpovídají hodnotám nižším, než jsou standardní hodnoty stanovené Komisí, lze použít tyto upravené hodnoty.


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125).


PŘÍLOHA V

Požadavky na evidenci informací použitých k výpočtu obsažených emisí pro účely čl. 7 odst. 5

1.   MINIMÁLNÍ ÚDAJE, KTERÉ JE SCHVÁLENÝ DEKLARANT PRO CBAM POVINEN UCHOVÁVAT OHLEDNĚ DOVÁŽENÉHO ZBOŽÍ:

1.

Údaje identifikující schváleného deklaranta pro CBAM:

a)

jméno či název;

b)

číslo účtu CBAM.

2.

Údaje o dováženém zboží:

a)

druh a množství každého jednotlivého druhu zboží;

b)

země původu;

c)

skutečné emise nebo standardní hodnoty.

2.   MINIMÁLNÍ ÚDAJE, KTERÉ JE SCHVÁLENÝ DEKLARANT PRO CBAM POVINEN UCHOVÁVAT OHLEDNĚ OBSAŽENÝCH EMISÍ U DOVÁŽENÉHO ZBOŽÍ, KTERÉ SE STANOVÍ NA ZÁKLADĚ SKUTEČNÝCH EMISÍ:

Ohledně každého jednotlivého druhu dováženého zboží, u něhož se obsažené emise stanoví na základě skutečných emisí, je třeba uchovávat další níže uvedené údaje:

a)

identifikaci zařízení, kde bylo zboží vyrobeno;

b)

kontaktní údaje provozovatele zařízení, kde bylo zboží vyrobeno;

c)

ověřovací zprávy uvedené v příloze VI;

d)

specifické obsažené emise vztahující se ke zboží.


PŘÍLOHA VI

Zásady ověřování a obsah ověřovacích zpráv pro účely článku 8

1.   ZÁSADY OVĚŘOVÁNÍ

Uplatní se tyto zásady:

a)

ověřovatelé k provádění ověřování přistupují s profesní skepsí;

b)

celkové obsažené emise, které mají být vykázány v prohlášení CBAM, se považují za ověřené pouze tehdy, pokud ověřovatel s přiměřenou jistotou shledá, že ověřovací zpráva neobsahuje žádné závažné nesprávnosti a závažná porušení pravidel výpočtu obsažených emisí podle přílohy IV;

c)

ověřovatel je povinen provádět inspekční prohlídky zařízení, ledaže jsou splněna zvláštní kritéria pro upuštění od prohlídky zařízení;

d)

při rozhodování, zda jsou nesprávnosti nebo porušení pravidel závažné, použije ověřovatel prahové hodnoty stanovené v prováděcích aktech přijatých v souladu s článkem 8 odst. 3.

U parametrů, pro které nejsou tyto prahové hodnoty stanoveny, uplatní ověřovatel odborný úsudek ohledně toho, zda je třeba nesprávnosti či porušení pravidel, ať již jednotlivě, nebo v kombinaci s jinými nesprávnostmi nebo porušeními pravidel, s ohledem na jejich rozsah a povahu považovat za závažné.

2.   OBSAH OVĚŘOVACÍ ZPRÁVY

Ověřovatel vypracuje ověřovací zprávu, v níž jsou stanoveny obsažené emise týkající se zboží a upřesněny všechny otázky relevantní pro vykonávanou práci a která obsahuje přinejmenším tyto informace:

a)

identifikaci zařízení, kde bylo zboží vyrobeno;

b)

kontaktní údaje provozovatele zařízení, kde bylo zboží vyrobeno;

c)

příslušné vykazované období;

d)

jméno a kontaktní údaje ověřovatele;

e)

akreditační číslo ověřovatele a název akreditačního orgánu;

f)

případně datum inspekčních prohlídek zařízení nebo důvody, pro které bylo od inspekční prohlídky zařízení upuštěno;

g)

množství každého jednotlivého druhu deklarovaného zboží vyrobeného ve vykazovaném období;

h)

kvantifikaci přímých emisí zařízení během vykazovaného období;

i)

popis způsobu, jakým jsou emise ze zařízení přiřazovány k různým druhům zboží;

j)

kvantitativní informace o zboží, emisích a energetických tocích, které s tímto zbožím nesouvisejí;

k)

v případě složeného zboží:

i)

množství každého použitého vstupního materiálu (prekurzoru);

ii)

specifické obsažené emise související s každým použitým vstupním materiálem (prekurzorem);

iii)

v případě použití skutečných emisí: identifikaci zařízení, kde byl vstupní materiál (prekurzor) vyroben, a skutečné emise vzniklé při výrobě tohoto materiálu;

l)

prohlášení ověřovatele potvrzující, že s přiměřenou jistotou shledal, že zpráva neobsahuje žádné závažné nesprávnosti a závažná porušení pravidel výpočtu uvedených v příloze IV;

m)

informace o zjištěných a opravených závažných nesprávnostech;

n)

informace o závažných porušeních pravidel výpočtu stanovených v příloze IV, která byla zjištěna a opravena.