25.4.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 107/4

(1)

Prováděcím nařízením Rady (EU) č. 248/2011 (2) bylo uloženo konečné antidumpingové clo na dovoz některých výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Toto clo vycházelo z úrovně pro odstranění újmy a pohybovalo se mezi 7,3 % a 13,8 %.

(2)

Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1379/2014 (3) Komise v důsledku antisubvenčního šetření a částečného prozatímního přezkumu antidumpingových opatření změnila původní antidumpingové clo v rozmezí 0 % až 19,9 % a uložila dodatečné vyrovnávací clo pohybující se mezi 4,9 % a 10,3 %.

(3)

Výsledná kombinovaná vyrovnávací a antidumpingová opatření v podobě valorického cla (ad valorem) se tudíž pohybovala mezi 4,9 % a 30,2 %.

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných antidumpingových opatření obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost podalo dne 14. prosince 2015 Evropské sdružení výrobců skleněných vláken (APFE) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby některých výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii.

(6)

Žádost je odůvodněna tím, že pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(7)

Komise poté, co zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu, zahájila v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení dne 15. března 2016 přezkum před pozbytím platnosti (4).

(8)

V oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se šetření zúčastnily. Kromě toho Komise výslovně informovala APFE, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a orgány v ČLR, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky a sdružení, o nichž bylo známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je, aby se šetření zúčastnili.

(9)

V oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise uvedla, že uvažuje o Turecku jako o třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“) ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Komise rovněž uvedla, že podle informací, které má k dispozici, se mohou další výrobci, kteří působí v podmínkách tržního hospodářství, nacházet mimo jiné v Egyptě, Malajsii a na Tchaj-wanu.

(10)

Komise zaslala oznámení orgánům Egypta, Japonska, Malajsie, Tchaj-wanu, Turecka a USA, přičemž je informovala o zahájení šetření a požádala je o informace o výrobě a prodeji některých výrobků z nekonečných skleněných vláken v těchto zemích. Všem známým výrobcům byl následně zaslán dopis s žádostí o spolupráci na přezkumu a byl přiložen i dotazník.

(11)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(12)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(13)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce a sdružení v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Kromě toho Komise požádala orgány ČLR, aby určily nebo kontaktovaly případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(14)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo pět vyvážejících výrobců v ČLR. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise původně navrhla vzorek tří vyvážejících výrobců na základě největšího objemu vývozu, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán.

(15)

Podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení byli všichni známí dotčení vyvážející výrobci a orgány ČLR konzultováni ohledně výběru vzorku. Žádné připomínky nebyly vzneseny.

(16)

Krátce po obdržení dotazníku ukončila největší ze tří společností, které byly zařazeny do vzorku, spolupráci. Komise ji nahradila dalším největším vyvážejícím výrobcem v pořadí podle objemu vývozu.

(17)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek na základě největšího objemu prodeje obdobného výrobku na trhu Unie.

(18)

Tento vzorek sestával ze tří skupin společností, jejichž výrobní závody se nacházejí v Belgii, Francii, Itálii a na Slovensku a představují kolem 74 % celkového prodeje na trhu Unie. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Žádné připomínky vzneseny nebyly. Komise tedy dospěla k názoru, že tento vzorek je pro toto výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(19)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(20)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo osm dovozců. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala na základě největšího objemu dovozu do Unie jako vzorek tři dovozce. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými dovozci. Žádné připomínky nebyly vzneseny.

(21)

Komise rozeslala dotazníky třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, třem dovozcům zařazeným do vzorku, třem vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku a známým vyvážejícím výrobcům v Egyptě, Japonsku, Malajsii, na Tchaj-wanu, v Turecku a v USA.

(22)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od tří výrobců v Unii, dvou dovozců a tří výrobců v Japonsku, Malajsii a Turecku. Žádný z čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku odpověď na dotazník nepředložil.

(23)

Komise dotazníky rozeslala 64 známým uživatelům a obdržela 19 odpovědí.

(24)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala pro účely tohoto šetření za nezbytné. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(25)

Šetření, které se týkalo pravděpodobnosti přetrvání dumpingu, zahrnovalo období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“).

(26)

Přezkum tendencí, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti obnovení újmy, se týkal období od 1. ledna 2012 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(27)

Dotčeným výrobkem je střiž ze skleněných vláken o délce nejvýše 50 mm; pramence skleněných vláken, s výjimkou pramenců skleněných vláken, které jsou impregnovány a povrstveny a mají ztrátu žíháním více než 3 % (jak je stanoveno v normě ISO 1887); a rohože vyrobené z nekonečných skleněných vláken, s výjimkou rohoží ze skleněné vlny, v současnosti kódů KN 7019 11 00, ex 7019 12 00 (kódy TARIC 7019120021, 7019120022, 7019120023, 7019120025, 7019120039) a 7019 31 00 pocházející z ČLR.

(28)

Dotčený výrobek je surovinou nejčastěji využívanou k vyztužení termoplastických a termosetových pryskyřic v průmyslu kompozitních materiálů. Výsledné kompozitní materiály (materiály vyztužené nekonečnými skleněnými vlákny) jsou využívány v celé řadě odvětví: doprava (automobilová, námořní, letecká, vojenská), elektrický a elektronický průmysl, větrná energie, stavebnictví, při výrobě nádrží a trubek, při výrobě spotřebního zboží atd.

(29)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(30)

Komise proto rozhodla, že tyto výrobky jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(31)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda v současné době dochází k dumpingu a zda je pravděpodobné, že dumping přetrvá nebo se obnoví, pokud by platná opatření vůči dovozu z ČLR případně pozbyla platnosti.

(32)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím. Pro tento účel musela Komise vybrat srovnatelnou zemi.

(33)

Komise požádala známé vyvážející výrobce obdobného výrobku v Egyptě, Japonsku, Malajsii, na Tchaj-wanu, v Turecku a v USA o poskytnutí informací zodpovězením dotazníku týkajícího se srovnatelné země a obdržela odpovědi od tří výrobců v Japonsku, Malajsii a Turecku (5).

(34)

Poté, co bylo oznámení o zahájení zveřejněno, poskytlo sdružení APFE připomínky na podporu zařazení Turecka jako srovnatelné země.

(35)

V původním šetření v roce 2011, použila Komise Turecko jako srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty v souvislosti s ČLR. V původním šetření Komise z Turecka obdržela pouze jednu odpověď.

(36)

Za účelem výběru srovnatelné země Komise řádně zohlednila všechny spolehlivé informace, které jí byly poskytnuty v době výběru, a přihlédla k takovým prvkům jako například domácí prodej, velikost trhu a konkurenční prostředí na domácím trhu.

(37)

Domácí prodej japonského výrobce takřka zcela odpovídal typům výrobků vyvážených ČLR na úrovni kódů KN. V případě Turecka představovala úroveň odpovídajícího prodeje méně než 50 %. Pokud jde o úroveň odpovídajícího prodeje vyvážejícího výrobce na domácím trhu v Malajsii, byla tak nízká, že Komise musela Malajsii ze seznamu srovnatelných zemí vyjmout.

(38)

Japonský trh s obdobným výrobkem Komise odhadla jako přibližně třikrát větší než turecký trh. Komise shledala, že na japonském trhu s šesti známými místními výrobci panuje větší konkurence oproti pouze jednomu známému výrobci v Turecku. V Japonsku také neexistovala na obdobný výrobek žádná cla, zatímco v Turecku byla na dovoz z ČLR uložena cla ve výši 7 %, jakož i antidumpingová a vyrovnávací cla, přičemž uvedená cla dohromady představovala 24,5 až 35,75 %.

(39)

Na základě výše uvedeného Komise dospěla k závěru, že Japonsko je nejvhodnější srovnatelnou zemí podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(40)

Po výběru Japonska Komise neobdržela žádné další připomínky týkající se srovnatelné země.

(41)

Informace obdržené od spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi byly použity jako základ pro stanovení běžné hodnoty pro ČLR podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(42)

Běžná hodnota byla stanovena na základě cen na domácím trhu v běžném obchodním styku spolupracujícího japonského výrobce.

(43)

Komise neobdržela odpověď na dotazník od žádného z vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku. V důsledku nedostatečné spolupráce a na základě čl. 18 odst. 1 základního nařízení Komise informovala vyvážející výrobce v ČLR a orgány ČLR, že pokud s ní vyvážející výrobci nebudou dostatečně spolupracovat, může Komise založit svá zjištění na skutečnostech jí dostupných. Také zdůraznila, že zjištění založená na dostupných skutečnostech může být pro dotčené strany méně příznivé. Komise poté neobdržela žádnou odpověď. Stanovila proto vývozní ceny na základě dovozních statistik Eurostatu (databáze Comext), a to na úrovni relevantních kódů KN.

(44)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, a to v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Úpravy v rozmezí od 0 % do 7 % byly provedeny u nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, úvěrové náklady a balení.

(45)

V průběhu šetření Komise stanovila, že kontrolní čísla výrobků, požadovaná v dotazníku Komise, nemohla být dána do souvislosti s kódy TARIC. Komise proto provedla srovnání vývozní ceny a běžné hodnoty na základě kódů KN (7019 11 00 pro střiž (chopped strands), 7019 12 00 pro pramence (rovings) a 7019 31 00 pro rohože).

(46)

Na základě toho Komise zjistila dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, na úrovni přes 70 %.

(47)

V důsledku nedostatečné spolupráce a podle čl. 18 odst. 5 základního nařízení Komise použila pro své závěry informace dodané v žádosti o přezkum a informace z jiných nezávislých dostupných zdrojů – jako například zveřejněných ceníků, úředních dovozních statistik – nebo informace získané od zúčastněných stran během šetření a také informací zjištěných během předchozích šetření.

(48)

Aby stanovila možný vývoj dovozu v případě zrušení opatření, Komise analyzovala dostupné informace týkající se kapacity, výroby a spotřeby výrobků ze skleněných vláken jak na domácím trhu v ČLR, tak v případě vývozu z ČLR. Zdroje informací byly v tomto případě omezeny zejména na údaje zprostředkované APFE (6). Tyto údaje byly založeny na obchodních statistikách (vývoz/dovoz) a informacích typu business intelligence získaných od členů sdružení. Komise je ověřila porovnáním s údaji z jiných nezávislých zdrojů a nezjistila žádné další důkazy. Údaje poskytnuté sdružením APFE ohledně kapacity nebyly zúčastněnými stranami zpochybněny.

(49)

Celková výroba skleněných vláken v ČLR během období přezkumného šetření přesahovala domácí spotřebu o více než 700 tisíc tun, z nichž bylo přibližně 90 % bylo vyvezeno do jiných třetích zemí a přibližně 10 % do Unie. Přebytečná kapacita v ČLR se během období přezkumného šetření odhadovala na zhruba 150 tisíc tun, což odpovídá více než 15 % celkové spotřeby Unie (viz 68. bod odůvodnění níže). Podle odhadů se přebytečná kapacita v ČLR v roce 2016 více než zdvojnásobila na zhruba 300 tisíc tun, neboli 30 % celkové spotřeby Unie.

(50)

Navzdory této nadměrné kapacitě a předpovězenému zpomalení růstu domácí poptávky v roce 2016 čínští výrobci skleněných vláken pokračovali v budování kapacit jak v ČLR, tak v jiných třetích zemích zaměřujících se na trh Unie.

(51)

Z nadměrné kapacity zaznamenané v ČLR a ze srovnání se spotřebou Unie vyplývá zvýšená pravděpodobnost zásadního nárůstu dovozu v případě zrušení antidumpingových opatření.

(52)

Za účelem zjistit stanovení možného vývoje dovozu v případě, že budou opatření zrušena, Komise analyzovala atraktivitu unijního trhu, pokud jde o ceny.

(53)

Během období přezkumného šetření Komise posoudila údaje o vývozu z ČLR na úrovni kódů KN (7). Pramence jsou skleněná vlákna, u nichž byl objem vývozu z ČLR největší. Pro vývoz pramenců byl trh Unie druhým nejdůležitějším hned po USA. Ačkoli jsou ceny v celosvětovém měřítku obdobné, v Unii byly nejvyšší, a to na úrovni 1 USD za kilogram. Ceny pro USA byly pro srovnání na úrovni 0,99 USD a pro Malajsii a Indii sotva 0,85 USD za kilogram (8). Ceny pro Unii byly mezi 10 nejdůležitějšími vývozními trhy nejvyšší (9).

(54)

Pokud jde o střiž, trh Unie byl pátým nejdůležitějším pro vývoz z ČLR. Ceny v Unii byly výrazně vyšší v porovnání s hlavními vývozními trhy, jimiž byly v pořadí podle důležitosti USA, Korea, Japonsko a Indie.

(55)

Pokud jde o rohože ze skleněného vlákna, byl trh Unie nejdůležitějším a ceny pro Unii byly mezi hlavními vývozními trhy ČLR nejatraktivnější. Druhým nejvýznamnějším trhem pro rohože ze skleněného vlákna byly USA, kde byla průměrná cena o něco málo vyšší. Pro další trhy, tedy Vietnam, Indonésii, Spojené arabské emiráty (vyjmenovány v pořadí důležitosti) byla tato cena nižší nebo výrazně nižší než v Unii.

(56)

Komise vycházela ve výše zmíněné analýze z údajů na úrovni celního kodexu (úroveň kódu KN). Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců Komise nedisponovala údaji na úrovni kontrolních čísel výrobku. Údaje o cenách na úrovni kontrolních čísel výrobku by byly přesnější a nebyly by vystaveny možným nepřesnostem zapříčiněným velkými rozdíly v cenách výrobků ze stejné kategorie (např. střiže o různých průměrech).

(57)

Dostupné skutečnosti dokazují, že ceny pro většinu jiných trhů byly během období přezkumného šetření nižší než ceny pro trh Unie. Vzhledem k atraktivitě cen na trhu Unie je pravděpodobné, že pokud by byla antidumpingová opatření zrušena, bylo by značné množství zboží, jež se v současnosti prodává jiným trhům, přesměrováno na trh Unie. Jak je uvedeno ve 49. bodě odůvodnění výše, více než 600 tisíc tun bylo vyvezeno na jiné trhy, a mohlo by tedy být alespoň částečně přesměrováno na trh Unie.

(58)

Atraktivitu trhu Unie potvrzují i investice čínských vývozců ve třetích zemích, především v Egyptě. Odhadovaná kapacita pecí instalovaných v Egyptě byla v období přezkumného šetření 80 tisíc tun. Odhaduje se, že na konci roku 2017 dosáhne 160 tisíc tun a do roku 2019 dosáhne 200 tisíc tun (10).

(59)

Úroveň cen na trhu Unie a jejich důležitost pro vývoz z ČLR umožňují Komisi vyvodit, že trh Unie je pro výrobce skleněných vláken atraktivní. Pokud by byla antidumpingová opatření zrušena, existuje vysoká pravděpodobnost, že se dovoz výrazně zvýší.

(60)

Řízení Komise ve věci antisubvenčního šetření v roce 2014 potvrdilo, že odvětví výroby skleněných vláken v ČLR mělo k dispozici několik pobídek, což naznačuje, že ČLR je ochotna podpořit rozšíření tohoto odvětví a jeho přítomnost na světovém trhu. Lze tedy očekávat, že pokud by byla antidumpingová opatření zrušena, dojde k nárůstu vývozu na trh Unie.

(61)

V září roku 2016 prodloužila svá antidumpingová cla na dovoz skleněného vlákna z ČLR Indie. Turecko prodloužilo antidumpingová cla na tento dovoz v listopadu roku 2016. Existence antidumpingových cel na dalších trzích snižuje pro čínské vývozce jejich atraktivitu.

(62)

S ohledem na čínské cenové praktiky Komise považuje existenci antidumpingových opatření v dalších třetích zemích za další náznak dumpingových praktik čínských vyvážejících výrobců.

(63)

Na základě výše uvedených skutečností Komise očekává, že pokud by byla současná opatření zrušena, byl by čínský dumpingový vývoz ve větších objemech obnoven a vyvíjel by vyšší cenový tlak na trh Unie.

(64)

V období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek v Unii sedm výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(65)

Na základě informací týkajících se výrobního odvětví Unie, které poskytlo sdružení APFE, stanovila Komise celkovou výrobu v Unii během přezkumného šetření na přibližně 652 tisíc tun.

(66)

Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, Komise do vzorku vybrala výrobní závody tří výrobců v Unii, kteří představují 74 % celkového prodeje obdobného výrobku na trhu Unie a 68 % celkové výroby v Unii.

(67)

Komise stanovila spotřebu v Unii i) podle objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie dle údajů poskytnutých sdružením APFE a ii) podle dovozu z třetích zemí na základě údajů Eurostatu (Comext).

(68)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

(69)

Spotřeba v Unii v posuzovaném období výrazně stoupla. Tento nárůst značí návrat na úroveň aktivity před finanční krizí. Nárůst byl poháněn masivním rozvojem termoplastického průmyslu, jakož i podstatným zvýšením poptávky po lehkých odolných materiálech.

(70)

Dovoz z ČLR do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách), podíl na trhu

(71)

Nárůst objemu dovozu mezi lety 2012 a 2014 dokládá omezený dopad původního antidumpingového cla uloženého v roce 2011. Zvýšená opatření uložená v roce 2014 tento trend spolu se zhodnocením amerického dolaru zvrátila. Vyvážející výrobci v ČLR udávají své ceny v USD, a dovoz se tudíž se kvůli zhodnocení této měny stal pro dovozce v Unii méně atraktivní.

(72)

Dovozní ceny stanovila Komise na základě statistických údajů Eurostatu.

(73)

Průměrné dovozní ceny z dotčené země do Unie se vyvíjely takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny z ČLR (v EUR/t)

(74)

Průměrná cena dotčeného výrobku poklesla mezi lety 2012 a 2014 o 4 %, ale během období přezkumného šetření se pak zvýšila o 31 %.

(75)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

(76)

vážených průměrných prodejních cen jednotlivých typů výrobku – jež výrobci v Unii zařazení do vzorku účtovali odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení – upravených na úroveň ceny ze závodu;

(77)

dovozních statistik Eurostatu podle kódů KN, založených na nákladech, pojištění a přepravném (CIF), přičemž tyto byly přiměřeně upraveny podle dovozního cla a nákladů vzniklých po dovozu.

(78)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl hypotetického obratu výrobního odvětví Unie během období přezkumného šetření.

(79)

Navzdory vzrůstu průměrné ceny čínského dovozu v roce 2015 byla tedy úroveň podbízení stanovena na 15 %.

(80)

Objem dovozu z jiných třetích zemí do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 4

Objem dovozu (v tunách), podíl na trhu – jiné země

(81)

Mezi další hlavní zdroje dodávek do Unie patřily především Malajsie, Egypt, Norsko a Turecko.

(82)

Podíl dalších třetích zemí na trhu se v posuzovaném období zvýšil z 21 % na 26 %.

(83)

Nejvýznamnější byl nárůst dovozu z Egypta. V prvních letech posuzovaného období nebyl zaznamenán žádný dovoz, avšak v roce 2015 dovoz z Egypta, kam nadále značně investuje jeden velký výrobce usazený v ČLR, dosáhl 5 % podílu na trhu.

(84)

Dovozní ceny z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovozní ceny (v EUR/t)

(85)

Z porovnání podle kódů KN vyplývá, že před obdobím přezkumného šetření byly dovozní ceny z Malajsie vyšší než dovozní ceny z ČLR. Během období přezkumného šetření se malajské ceny na rozdíl od dovozních cen z jiných zemí mírně snížily.

(86)

Vzhledem k tomu, že norský výrobce je ve spojení s jedním výrobcem v Unii, jsou ceny z Norska do značné míry transferovými cenami mezi stranami ve spojení, a Komise je tudíž nepovažovala za spolehlivé pro smysluplného porovnání.

(87)

Průměrné statistické ceny nejsou ukazatelem skutečných cen, jelikož mezi různými typy výrobků existují značné cenové rozdíly a sortiment typů výrobku není znám. Pokud jde o ceny dovozu z ostatních třetích zemí, nelze tedy dojít k žádnému závěru.

(88)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období. Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(89)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy.

(90)

Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů uvedených v podnětu a v žádosti o přezkum a též v následujících podáních, a pokud to bylo možné, porovnala je se statistickými údaji. Údaje se vztahovaly na všechny výrobce v Unii.

(91)

Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník, obdržených od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(92)

Údaje pro výpočet indikátorů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(93)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(94)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(95)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(96)

Rok 2012 se vyznačoval nízkým objemem výroby, nízkou úrovní kapacity a nízkou mírou využití kapacity. V následujících letech se objem výroby průběžně zvyšoval a kladně tak reagoval na rostoucí poptávku. V období po roce 2012 také došlo k menšímu počtu přestavby pecí. Všechny tyto faktory společně přispěly k příznivému vývoji jak kapacity samotné, tak jejího využití.

(97)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu (v tunách)

(98)

V roce 2012 byly zaznamenány nízké úrovně, ale poté se objem prodeje z důvodu narůstající poptávky průběžně zvyšoval, až v roce 2015 dosáhl 30 % zvýšení v porovnání s rokem 2012.

(99)

Do roku 2014 byl nicméně nárůst prodeje výrobního odvětví Unie pomalejší než vývoj spotřeby Unie, a to vzhledem k působení podbízejících cen čínského dovozu. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu klesl mezi lety 2012 a 2014 z 65 % na 63 % a v období přezkumného šetření – poté, co byla v roce 2014 opatření zpřísněna – vzrostl na 66 %.

(100)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(101)

Zaměstnanost se snížila o 5 % mezi lety 2012 a 2015, a to navzdory kladnému vývoji během období přezkumného šetření. Restrukturalizace výrobního odvětví, jeho snaha o inovaci a optimalizaci výrobních procesů i zvýšená míra využití kapacity vedly k značnému zvýšení produktivity během posuzovaného období.

(102)

Toto šetření zjistilo dumpingové rozpětí ve výši více než 70 %. Po zavedení přísnějších opatření v roce 2014 byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zmírněn. Výrobní odvětví Unie z nich začalo mít skutečný prospěch v roce 2015.

(103)

Kombinace zavedených opatření pomohla snížit objem čínského dovozu a umožnila výrobnímu odvětví Unie zachovat si svůj podíl na trhu. Ceny výrobního odvětví Unie nicméně zůstaly nízké a v průměru také pod úrovní z roku 2012.

(104)

Lze proto dojít k závěru, že výrobní odvětví Unie mělo z platných opatření prospěch a začalo se zotavovat z újmy způsobené dřívějším dumpingem ze strany čínských vyvážejících výrobců.

(105)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku a účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení

(106)

Průměrné prodejní ceny se od roku 2012 výrazně nezměnily, ačkoli v roce 2015 v porovnání s rokem 2012 vykazovaly drobný pokles ve výši 3 %.

(107)

Jednotkové výrobní náklady se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Jednotkové výrobní náklady

(108)

Jednotkové výrobní náklady se v průběhu posuzovaného období snížily. Tento trend lze vysvětlit nárůstem využití kapacity, což v tomto kapitálově náročném odvětví přispívá ke snižování jednotkových výrobních nákladů. Výrobní odvětví Unie také těžilo z nízkých cen surovin a energie.

(109)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

(110)

Nárůst hodnoty průměrných nákladů práce na jednoho zaměstnance byl zapříčiněn mírným zvyšováním platů a propouštěním pracovníků s nižšími mzdami, které proběhly v rámci projektu na zvyšování efektivity u jednoho z výrobců zařazených do vzorku.

(111)

Úroveň zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 12

Zásoby (v tunách)

(112)

Konečný stav zásob nejprve v roce 2013 mírně vzrostl a poté se po celé posuzované období v odpovědi na zvyšující se poptávku snižoval.

(113)

Ke snižování stavu zásob, jež bylo zaznamenáno na konci posuzovaného období, přispělo zavedení přísnějších opatření v roce 2014.

(114)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 13

Ziskovost

(115)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Během posuzovaného období se ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku začala postupně zvyšovat a během období přezkumného šetření se stala kladnou.

(116)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii samofinancovat svoji činnost. Výrobci v Unii čelili v letech 2012 a 2013 záporným peněžním tokům. Situace se během posuzovaného období postupně zlepšovala a od roku 2014 výrobci v Unii vykazovali kladné peněžní toky.

(117)

Investice výrobců v Unii zařazených do vzorku měla během posuzovaného období rostoucí tendenci. S blížícím se rokem 2015 pak bylo zvýšení ještě výraznější. Investice byly do značné míry vyvolány přestavbou pecí.

(118)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic se vyvíjela v souladu se ziskovostí. Její obnovení je důsledkem lepší hospodářské situace výrobního odvětví Unie na konci posuzovaného období.

(119)

Špatná finanční situace výrobního odvětví Unie mezi lety 2012 a 2014 omezovala jeho schopnost získávat kapitál. Výrobní odvětví Unie vyžaduje významné a dlouhodobé investice, které by umožnily pravidelnou přestavbu pecí a pokračování provozu.

(120)

Rok 2012 se vyznačoval nízkou úrovní poptávky, nízkou úrovní kapacity z důvodu přestavby pecí, nízkou mírou využití kapacity, vysokými úrovněmi zásob, restrukturalizačními opatřeními a sníženými cenami zapříčiněnými předchozím dumpingem, což pro společnosti, které byly zařazeny do vzorku, společně vyústilo v masivní ztráty a peněžní odtoky.

(121)

Mezi lety 2012 a 2014 pak vedl značný rozvoj poptávky ke stoupajícímu prodeji, což se promítlo do zvýšení objemu výroby a nižších úrovní zásob. Kapacita a využití kapacity se zvýšily. Lepší absorpce fixních nákladů, zlepšení produktivity a deflace některých důležitých vstupů umožnila společnostem, které byly zařazeny do vzorku, výrazné snížení výrobních nákladů.

(122)

Původní antidumpingová opatření zavedená v roce 2011 nicméně zcela nevyvážila cenové podbízení u dovozu z Číny, který se mezi lety 2012 a 2014 zvýšil o 46 %. Tato skutečnost oslabila proces zotavování výrobního odvětví Unie.

(123)

V zájmu zachování svého podílu na trhu muselo výrobní odvětví Unie snášet pokračující erozi cen a v roce 2014 stěží dosáhlo hranice rentability.

(124)

V návaznosti na zavedení přísnějších opatření v roce 2014 se trend, pokud jde o podíl na trhu a ceny výrobního odvětví Unie, obrátil a byla zaznamenána stoupající tendence. Jednotkové výrobní náklady se dále snižovaly v důsledku zvyšujícího se objemu výroby, což výrobnímu odvětví Unie umožnilo v období přezkumného šetření dosáhnout zisku 8,6 %. Všechny ukazatele výkonnosti vstoupily do kladných hodnot a došlo i k tvorbě nových pracovních míst.

(125)

Jak stanovilo šetření z roku 2014, výrobní odvětví Unie dále trpělo podstatnou újmu až do září roku 2013. Škodlivé účinky dumpingového a subvencovaného dovozu pokračovaly i v roce 2014. Pouze po zavedení přísnějších opatření se výrobní odvětví Unie navrátilo k ziskovosti a došlo k tvorbě nových pracovních míst.

(126)

Na základě výše uvedených skutečností Komise dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie se v návaznosti na zavedení přísnějších opatření v roce 2014 částečně zotavilo z újmy způsobené dřívějším dumpingem a během období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(127)

Jak je uvedeno ve 49. bodě odůvodnění, odhadované nevyužívané kapacity výrobců v ČLR představovaly výraznou část celkové spotřeby Unie během období přezkumného šetření. V roce 2016 se nevyužitá kapacita v porovnání s rokem 2015 zdvojnásobila. Vzhledem k tomuto rostoucímu trendu a vysoké atraktivitě trhu Unie zmíněné v 59. bodě odůvodnění, je pravděpodobné, že pokud by byla opatření zrušena, úroveň dovozu z ČLR by se znovu razantně zvýšila.

(128)

Jak je uvedeno v 75. bodě odůvodnění, čínský dovoz se během období přezkumného šetření nadále významně podbízel cenám výrobního odvětví Unie, a to navzdory nepříznivému vývoji směnného kurzu mezi EUR a USD.

(129)

Ceny skleněného vlákna se zotavily jen částečně. Ceny výrobního odvětví Unie zůstávají pod úrovní z roku 2012 a účinek přísnějších opatření z roku 2014 byl utlumen rostoucím tlakem dovozu z Egypta. Růst spotřeby Unie nyní dosáhl úrovně z doby před finanční krizí a předpokládá se, že se bude postupně zpomalovat.

(130)

Výrobní odvětví skleněného vlákna je odvětvím kapitálově velmi náročným. Během posuzovaného období investovali výrobci zařazení do vzorku do svých výrobních kapacit 165 milionů EUR. Ve stejném období jejich peněžní toky z provozní činnosti dosáhly pouze 5 milionů EUR. Zrušení opatření by z těchto důvodů vytvořilo jisté riziko a jisté finanční problémy, které by dále zpochybňovaly ekonomickou opodstatněnost těchto dlouhodobých investic. Výrobní odvětví Unie by bylo nuceno ukončit činnost svých pecí. To by ohrozilo jeho existenci. Toto odvětví je navíc vzhledem k vysokému podílu svých fixních nákladů velmi citlivé na kolísání objemu výroby. To znamená, že relativně malý pokles výroby by přinesl velké ztráty. Nedávné zlepšení situace ve výrobním odvětví Unie souvisí především s lepší absorpcí fixních nákladů v důsledku zvýšeného využití kapacity, což bylo možné hlavně díky zavedeným opatřením, zejména po roce 2014.

(131)

Kromě toho byla výkonnost výrobního odvětví Unie v posuzovaném období rovněž pozitivně ovlivněna vnějšími faktory jako například cenami energie a surovin, které byly relativně nízké. Z dlouhodobého hlediska je nepravděpodobné, že by ceny těchto vstupů na této nízké úrovni zůstaly. Nárůst těchto vstupů by měl další nepříznivý dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie.

(132)

Ačkoli se stav výrobního odvětví Unie v roce 2015 zlepšil, stále zůstává zranitelný a vyznačuje se přetrvávajícím poklesem cen, dále kolísáním výrobních nákladů a vysokými kapitálovými požadavky. V takové situaci by velké množství dumpingového čínského dovozu za podbízející ceny zřejmě zapříčinilo zhoršování finanční situace výrobního odvětví Unie.

(133)

Komise na základě těchto skutečností usoudila, že pokud by měla být antidumpingová opatření zrušena a vyrovnávací clo zůstalo na úrovni, která se již dříve ukázala jako neúčinná pro omezení velkého množství dovozu za podbízející ceny, je obnovení újmy pravděpodobné.

(134)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda lze – navzdory zjištění, že existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu působícího újmu – jednoznačně dospět k závěru, že v tomto případě není v zájmu Unie zachovat stávající antidumpingová opatření. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, a to včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(135)

Při tomto šetření došlo s výrobci v Unii k velmi široké spolupráci.

(136)

Výrobní odvětví Unie prokázalo, že jeho činnosti jsou životaschopné ve chvíli, kdy nejsou vystaveny nekalé konkurenci v podobě dumpingového a subvencovaného dovozu, a že platná opatření umožnila výrobnímu odvětví částečně se zotavit z újmy.

(137)

Zrušení opatření by rovněž s velkou pravděpodobností vedlo k zintenzivnění nekalé soutěže v podobě dumpingového čínského dovozu, což by ohrozilo pokračování činnosti výrobců v Unii.

(138)

Z toho tedy vyplývá, že je v zájmu výrobního odvětví Unie platná opatření zachovat.

(139)

Jak je uvedeno ve 20. bodě odůvodnění výše, na dotazník odpovědělo osm dovozců, kteří nejsou ve spojení. Do vzorku byli zařazeni tři největší dovozci a dva z nich spolupracovali. Představovali 5 % čínského dovozu během období přezkumného šetření. Žádný z dovozců, kteří se zaregistrovali jako zúčastněné strany v tomto šetření nevyjádřil svůj postoj, ať již ve prospěch či neprospěch opatření, jež jsou předmětem přezkumu.

(140)

Dovozci a obchodníci mají přístup k velkému množství zdrojů dodávek uvnitř i vně Unie. Kromě toho je dotčený výrobek do značné míry standardizovaný a jeho zdroje dodávek mohou být efektivně změněny.

(141)

Na základě výše zmíněných skutečností Komise dospěla k názoru, že prodloužení antidumpingového cla by mělo na situaci dovozců jen dílčí dopad.

(142)

Výrobek, který je předmětem šetření, se používá v mnoha průmyslových odvětvích, mezi něž patří doprava (automobilová, námořní, letecká, vojenská), elektrický a elektronický průmysl, větrná energie či stavebnictví, a používá se i při výrobě nádrží a trubek nebo spotřebního zboží. Spolupráci navázala široká škála uživatelů.

(143)

Na dotazník Komise odpovědělo 19 ze 64 uživatelů, kteří se přihlásili jako zúčastněné strany. Tito představovali asi 10 % celkové spotřeby v Unii.

(144)

Proti prodloužení opatření se vyjádřilo 14 společností, tři se vyjádřily pro zachování opatření a dvě se zdržely. Nesouhlas s opatřeními vyjádřilo jedno sdružení uživatelů.

(145)

Několik uživatelů tvrdilo, že platná opatření vedou k situaci, kdy navazující výrobky nejsou v porovnání se stejnými výrobky vyrobenými v Asii konkurenceschopné. Dále také tvrdili, že nejsou schopni absorbovat odpovídající zvýšení nákladů ani převést toto zvýšení na zákazníky.

(146)

Po zavedení přísnějších opatření v roce 2014 Komise zvýšila úroveň cla uloženého na dotčený výrobek na přibližně dvojnásobek původního antidumpingového cla. Komise usoudila, že dopad takového zvýšení by nepřekročil jeden procentní bod ziskovosti pro uživatelská odvětví, ačkoli uznala, že některá průmyslová odvětví jsou v této souvislosti náchylnější než jiná.

(147)

Tyto skutečnosti potvrdilo i stávající šetření. Údaje poskytnuté spolupracujícími uživateli skutečně ukazují, že cena skleněných vláken se mezi lety 2014 a 2015 bez ohledu na jejich původ zvýšila o množství představující 0,5 % obratu těchto uživatelů. Mezitím se zvýšil obrat, zisk a počet pracovních míst souvisejících s dotčeným výrobkem. Jen dvě společnosti vykázaly pokles obratu a zaměstnanosti a čtyři společnosti vykázaly pokles zisku.

(148)

Někteří uživatelé rovněž tvrdili, že výrobní odvětví Unie nemá dostatečnou výrobní kapacitu, aby uspokojilo poptávku v Unii, svou kapacitu nezvyšuje a není konkurenceschopné, protože disponuje starším vybavením a vyššími náklady na energii a pracovní sílu.

(149)

Ze šetření vyplynulo, že tato tvrzení nejsou oprávněná. Jak je popsáno v předchozích bodech odůvodnění, výrobní odvětví Unie značným způsobem investovalo, zlepšovalo svou produktivitu a zvyšovalo svou výrobní kapacitu navzdory dlouhotrvajícímu ztrátovému období, které skončilo v roce 2014, a to po zavedení přísnějších opatření v témže roce. Další rozšíření kapacity vyžaduje dlouhodobé kapitálové závazky, které jsou zase závislé na zachování rovných podmínek, při nichž mohou konkurenceschopní výrobci očekávat přiměřenou návratnost investic.

(150)

I přes zavedení přísnějších opatření mezi lety 2014 a 2015 se spotřeba v Unii i nadále rozvíjela stejným tempem jako v předchozích letech. Vedle ČLR existují koneckonců také alternativní zdroje dodávek ze zemí, jako je Bahrajn, Egypt, Japonsko, Malajsie a USA. Během posuzovaného období dovoz z ČLR téměř nikdy nepřekročil polovinu celkového dovozu z třetích zemí a jeho podíl na trhu v roce 2014 kulminoval na 17 % celkové spotřeby Unie. V každém případě účelem antidumpingového a antisubvenčního cla není zastavit dovoz z Číny do Unie, ale zajistit, aby si tento dovoz s jinými zdroji dodávek konkuroval za rovných podmínek.

(151)

Na základě výše zmíněných skutečností Komise dospěla k názoru, že prodloužení antidumpingového cla by mělo na situaci uživatelů jen dílčí dopad.

(152)

Zrušení opatření by na výrobce v Unii mělo významný negativní dopad.

(153)

Prodloužení antidumpingového cla by na dovozce, kteří zůstali nestranní, mělo jen omezený dopad.

(154)

Ačkoli je činnost některých uživatelů vystavena nárůstu nákladů na dotčený a obdobný výrobek, šetření potvrdilo, že opatření měla jen omezený dopad na celkovou výkonnost uživatelských odvětví.

(155)

Komise proto dospěla k závěru, že celkově neexistují přesvědčivé důvody proti pokračování stávajících antidumpingových opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR.

(156)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě se zamýšlelo antidumpingová opatření zachovat v platnosti. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím předložit připomínky. Pouze jedna zúčastněná strana, a to stěžovatel, se přihlásila po poskytnutí informací a vyjádřila svůj souhlas se závěry Komise a jejím návrhem zachovat antidumpingová opatření v platnosti.

(157)

Z výše uvedených úvah vyplývá, že v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření vztahující se na dovoz některých nekonečných skleněných vláken pocházejících z ČLR, uložená prováděcím nařízením (EU) č. 248/2011 a naposledy pozměněná prováděcím nařízením (EU) č. 1379/2014, měla být zachována.

(158)

Výbor zřízený čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal stanovisko,